ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE AKTUALIZOVANÉ PRO ROK 2022 2 Environmentální prohlášení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje aktualizované pro rok 2022: • je zpracováno v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a auditu (EMAS) ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2017/1505 ze dne 28. srpna 2017 a Nařízení Komise (EU) 2018/2026 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS). • zohledňuje doporučení Rozhodnutí komise (EU) 2019/61 ze dne 19. prosince 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví veřejné správy (dále jen „Odvětvový referenční dokument“) podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS). Environmentální prohlášení popisuje přístup Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k  životnímu prostředí a předkládá informace o jeho vlivu na životní prostředí. Environmentální prohlášení je ověřeno nezávislým ověřovatelem a je zveřejněno na webových stránkách Moravskoslezského kraje (www.msk.cz). V tištěné podobě je pak k dispozici na recepci budovy Krajského úřadu Moravskoslezského na adrese 28. října 117, 702 18 Ostrava. Aktualizace environmentálního prohlášení bude zpracováno nejpozději v červnu 2024. 3 Obsah 1. Úvodní slovo ředitele krajského úřadu 4 2.1. Základní informace o organizaci (historie organizace) 5 2. Představení organizace 5 2.2. Přehled činností a služeb organizace 6 3. Systémy řízení 7 3.1. Politika integrovaného systému řízení 8 3.2. Environmentální systém řízení 10 3.3. Audity environmentálního systému řízení 11 4. Environmentální aspekty 12 5. Environmentální cíle 14 6. Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí 18 6.1. Externí indikátory vlivu 18 6.2. Interní indikátory vlivu 24 6.3. Další možné vlivy činnosti krajského úřadu na životní prostředí 35 7. Komunikace se zainteresovanými stranami 36 7.1. Externí komunikace 36 7.2. Interní komunikace 37 8. Vyhodnocení souladu s legislativními aspekty 38 9. Závěr 40 10. Schválení environmentálního prohlášení environmentálním ověřovatelem 41 4 Uplynulý rok rozhodně nelze označit za poklidný. Nezůstalo jen u dozvuku pandemických opatření, které stále do určité míry ovlivňovaly činnost úřadu. Velkým tématem, se kterým se musel úřad vypořádat stejně tak jako kdokoliv z vás, byl a stále je dopad složité mezinárodní situace a s ní související energetické krize. Ta se velkou měrou promítla i do činnosti a provozu úřadu. I my jsme se rozhodli přispět k jejímu řešení omezením spotřeby energie, a to přijetím komplexu opatření vedoucích k dalšímu snížení energetické náročnosti objektu krajského úřadu. Doporučení tohoto charakteru jsme přenesli i do příspěvkových organizací kraje. Zároveň jsme se museli vypořádat s dopadem růstu cen energií do rozpočtu kraje. I přes tuto mimořádnou situaci jsme během roku uspořádali řadu osvětových akcí, vyhlásili několik dotačních programů v oblasti životního prostředí a udělali další kus práce v elektronizaci úřadu. Prostřednictvím Portálu služeb jsme připraveni (nezávisle na státu) přijmout veškerá podání, u nichž to legislativa umožňuje, v elektronické podobě. Tímto nejen zefektivňujeme činnost úřadu, ale také dbáme na ochranu životního prostředí. Bez povšimnutí nezůstala ani dokumentace v oblasti environmentu. Stále také podporujeme rozvoj alternativních druhů dopravy, využíváme obnovitelné zdroje energie, hlásíme se k principům SMART regionu, jsme členem Národní sítě zdravých měst a podobně. I po letech je Moravskoslezský kraj jediným krajem v České republice, který má na svém úřadě certifikovaný systém environmentálního řízení a auditu, tzv. EMAS. V loňském roce jsme vedle dozorového auditu zavedeného environmentálního systému řízení také úspěšně absolvovali první dozorový audit systému hospodaření s energií v souladu s normou ISO 50001. Ten máme aplikovaný nejen na krajský úřad, ale i na všechny příspěvkové organizace kraje a čtyři obchodní společnosti. Tímto environmentálním prohlášením Vám, našim klientům, partnerům i dodavatelům, chceme ukázat, že ochraně životního prostředí věnujeme dlouhodobě pozornost. I do budoucna se nadále chceme soustředit na zkvalitňování a zlepšování všech činností, a to nejen v rámci systému EMAS, ale celého integrovaného systému řízení zavedeného na krajském úřadu. Svým přístupem a činností pak pozitivně ovlivňovat naše okolí. Ing. Tomáš Kotyza, MBA ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Vážení občané, partneři, sešel se rok s rokem, a tak vám opětovně předkládáme environmentální prohlášení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje aktualizované pro rok 2022. 1. Úvodní slovo ředitele krajského úřadu 5 2. Představení organizace 2.1. Základní informace o organizaci (historie organizace) Název organizace: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Sídlo: 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70890692 DIČ: CZ70890692 Oblast působení: veřejná správa Právní forma: organizace veřejné správy Odpovědný zástupce: Ing. Tomáš Kotyza, MBA, ředitel krajského úřadu Počet zaměstnanců: 689 (evidenční počet zaměstnanců ke dni 31. 12. 2022) Počet poboček: --------------------- Geografické pokrytí: celé území Moravskoslezského kraje Webové stránky: www.msk.cz Moravskoslezský kraj byl zřízen, stejně jako dalších 13 krajů v České republice, ke dni 1. 1. 2000. Samosprávné kompetence získal Moravskoslezský kraj dne 12. listopadu 2000 na základě zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravujícím postavení a působnost kraje. Samotný kraj zaujímá rozlohu 5 427 km2 a rozprostírá se od Jeseníků po Beskydy. Skládá se z celkem 6 okresů (Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V Moravskoslezském kraji žije 1 173 771 obyvatel (údaj k 21. 3. 2022) Primárním úkolem kraje je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Jako veřejnoprávní korporace má kraj vlastní majetek a příjmy vymezené zákonem a hospodaří s vlastním rozpočtem. Plnění úkolů kraje zajišťují jeho orgány. Jedním z těchto orgánů je krajský úřad. 6 2.2. Přehled činností a služeb organizace Krajský úřad svou činností naplňuje strategické vize vedení kraje a současně vykonává svěřené úkoly v zastoupení státu. Klíčovým dokumentem je Strategie Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, která jednoznačně definuje dlouhodobé směry rozvoje krajského úřadu. Strategie je také nástrojem pro řízení realizace kroků ovlivňujících činnost krajského úřadu v delším časovém horizontu a ve vzájemné provázanosti. Její součástí jsou i záměry v oblasti životního prostředí. Krajský úřad plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti. V samostatné působnosti plní krajský úřad úkoly, které jsou mu uloženy zastupitelstvem kraje a radou kraje, a dále napomáhá činnosti výborů a komisí. V přenesené působnosti krajský úřad vykonává státní správu, zejména: • přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních zákonů, • ukládá sankce podle zákona, • poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím, • zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy, • provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí a • vykonává další působnosti svěřené mu zákonem. Vnitřní členění krajského úřadu a náplně činností jeho jednotlivých odborů jsou stanoveny Organizačním řádem, který je zveřejněn na webových stránkách Moravskoslezského kraje (https://www.msk.cz). Služby, které krajský úřad poskytuje občanům, jsou přehledně uvedeny na Portálu služeb. Občané mohou většinu podání učinit elektronicky a pokud potřebují na úřad dojít osobně, mohou si prostřednictvím rezervačního systému předem dohodnout termín své návštěvy a také rezervovat parkovací místo. To vše nabízí krajský úřad občanům prostřednictvím výše zmíněného Portálu služeb, přístupného na webových stránkách Moravskoslezského kraje (https://www.msk.cz). 7 • systém řízení kvality v souladu s normou ČSN EN ISO 9001:2016, • systém environmentálního řízení dle normy ČSN EN ISO 14001:2016 a nařízení EMAS, • systém řízení bezpečnosti informací dle zákona o  kybernetické bezpečnosti a  normy ČSN EN ISO/IEC 27001:2014, • systém energetického managementu hospodaření s energií v souladu s normou ČSN EN ISO 50001:2019. Všechny systémy jsou certifikovány a každoročně procházejí externím auditem. První tři výše uvedené systémy tvoří tzv. integrovaný systém řízení. Ten má krajský úřad zavedený od roku 2017 a může tak pružně reagovat na změny požadavků v legislativě a také na změny požadavků ze strany klientů či samotného úřadu. To vede k soustavnému zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnosti při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje a zajištění odpovídajícího stupně ochrany informací. Integrovaný systém řízení je popsán v Příručce řízení vydané vnitřním předpisem. Ta je závazná pro všechny zaměstnance krajského úřadu. Zajištění a koordinace úkolů v integrovaném systému řízení na krajském úřadu je svěřena útvaru podpory řízení, který je přímo podřízen řediteli krajského úřadu jako nejvyššímu představiteli tohoto systému. Úspěšné vedení a fungování krajského úřadu vyžaduje systematické řízení založené na strategickém plánování. Proto má krajský úřad zavedené a certifikované tyto systémy řízení: 3. Systémy řízení 8 3.1. Politika integrovaného systému řízení Cíle integrovaného systému řízení stanovuje Politika integrovaného systému řízení. Její aktuálnost prověřuje krajský úřad pravidelně v rámci interních auditů integrovaného systému řízení. Politika integrovaného systému řízení je zveřejněna na webových stránkách kraje (https://www.msk.cz). Politika integrovaného systému řízení Krajský úřad Moravskoslezského kraje V personální oblasti se zavazujeme vycházet z úcty a respektu mezi zaměstnanci, kteří rozumí smyslu a poslání organizace, jsou motivováni a spolupracující. K dosažení takového stavu trvale zabezpečujeme a dbáme na: • správné plánovaní počtu zaměstnanců s požadovanými kompetencemi, trvalé měření výkonu a kvality a neustálou optimalizaci organizační struktury v reakci na vnější změny a s ohledem na optimální nastavení procesů, odpovědností a pravomocí; • prevenci vzniku syndromu vyhoření, a proto podporujeme tzv. vnitřní mobilitu zaměstnanců; • sledování talentů ve svém středu a podporujeme je včetně jejich uplatnění; • umožnění praxe studentů středních a vysokých škol s cílem poznat jejich schopnosti a nabídnout jim v budoucnu uplatnění; • rozvoj zaměstnanců s ohledem na cíle organizace s využitím moderních komunikačních a výukových metod včetně koučování. Rovným dílem přistupujeme k rozvoji odborného i osobnostního potenciálu; • podporu inovací; • péči o pracovní a sociální podmínky zaměstnanců s cílem zvyšovat jejich motivaci, pracovní výkonnost, spolehlivost, pružnost, ochotu ke změnám a tvůrčí přístup ke zlepšování; • systematické budování kultury organizace a zvyšování její atraktivity; • rovný přístup a zákaz jakéhokoliv druhu diskriminace, mobbingu či bossingu. Organizace přistupuje ke všem zaměstnancům stejně a bez ohledu na jejich národnost, věk, pohlaví, náboženské vyznání, politické přesvědčení či jiné rozdíly. Hlavními kritérii pro výběr, umístění a kariérní postup jsou odpovědnost, odbornost a osobnostní předpoklady pro vykonávání příslušné funkce a loajalita k instituci. Dále důsledně dbáme na spravedlivé odměňování zaměstnanců; • vedení týmů především vlastním vzorem; • otevřenou komunikaci se zaměstnanci o cílech a strategiích organizace. Zajímáme se o jejich názory a postoje a umožňujeme jejich zapojení do tvorby strategických dokumentů. Podporujeme týmovou spolupráci. V rámci svého konání dodržujeme a ctíme zákonnost našich kroků postavených na principech dlouhodobě udržitelného rozvoje. Současně jím chceme přispět k celkovému upevnění důvěryhodnosti naší organizace a celé veřejné správy. V Ostravě dne 28. dubna 2021 Ing. Tomáš Kotyza, MBA v.r. ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a představitel integrovaného systému řízení 9 Politika integrovaného systému řízení Krajský úřad Moravskoslezského kraje Klasifikace informací: Veřejné Integrovaný systém řízení je založen na třech pilířích, a to systému řízení kvality, systému environmentálního řízení a systému řízení bezpečnosti informací. Klíčovým dokumentem je Strategie Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, která jednoznačně definuje dlouhodobé směry rozvoje úřadu a jeho hodnoty. S vědomím toho, že úspěch organizace a naplnění jejích cílů závisí na lidech, věnujeme velkou pozornost také oblasti personální. V oblasti kvality se zavazujeme být vyspělou organizací se zavedenými principy 4.0, která odvážně přijímá nové výzvy a pro jejich naplnění využívá chytrá inovativní řešení a moderní technologie, čímž šetří prostředky a čas, zvyšuje komfort komunikace s úřadem, zefektivňuje své vnitřní procesy, a tím i poskytované služby. V praxi to znamená, že: • aktivně vyhledáváme příležitosti jak zvenčí, tak uvnitř organizace s cílem neustálého zlepšování kvality poskytovaných služeb; • při své činnosti běžně využíváme elektronizaci a automatizaci procesů; • naše služby přibližujeme veřejnosti, a to prostřednictvím Portálu služeb na webu kraje, kde jsou na jednom místě umístěny všechny potřebné informace s možností elektronického podání a rezervace času pro vyřízení. V oblasti životního prostředí se zavazujeme v rámci zavedeného systému EMAS zkvalitňovat a zlepšovat všechny činnosti úřadu s vlivem na životní prostředí. V praxi to znamená, že: • v rámci provozu úřadu snižujeme zavedenými opatřeními spotřeby klíčových ukazatelů, tj. tepla, elektřiny, vody, papíru, produkce odpadů atd. a využíváme alternativní druhy pohonných hmot (CNG, elektřina); • činností úřadu pozitivně působíme na podnikatelské subjekty, partnery a dodavatele prostřednictvím správního rozhodování, kontrolní činnosti, legislativní iniciativy kraje a uzavíráním dobrovolných dohod s významnými průmyslovými podniky v kraji; • pořádáním osvětových akcí a samotným přístupem úřadu motivujeme veřejnost i vlastní zaměstnance k chování šetrnému k životnímu prostředí. V oblasti bezpečnosti informací se zavazujeme zvyšovat úroveň zabezpečení informací, s nimiž pracujeme tak, aby byly dostatečně chráněny před neoprávněnou manipulací a zároveň byly vždy dostupné všem stranám, které k nim mají mít přístup. V praxi to znamená, že: • stanovenými interními pravidly a postupy zajišťujeme kybernetickou bezpečnost a bezpečnost informací na základě hodnocení rizik; • posilujeme objektovou bezpečnost s cílem nejen zabezpečení dat, ale také ochrany osob, které se v objektu pohybují; • vzděláváním zaměstnanců zvyšujeme jejich bezpečnostní povědomí. Obrázek č. 1 Politika integrovaného systému řízení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 10 3.2. Environmentální systém řízení Od roku 2012 máme jako jediný kraj v České republice zavedený certifikovaný systém environmentálního řízení a auditu EMAS v krajském úřadu. Při jeho každoročním ověřování obhajujeme také certifikát ISO 14001. Obrázek č. 2 Osvědčení o zavedeném systému EMAS a Certifikát ISO 14001 Životní prostředí je velkým tématem. Jeho stav není jak vedení kraje, tak ani krajskému úřadu lhostejný. Dobrovolně přijímáme opatření snižující negativní dopady činnosti úřadu do životního prostředí. Na provoz budovy využíváme vlastní obnovitelné zdroje (fotovoltaický a fototermický systém), vlastníme a používáme elektroauta, elektrokola apod. Příkladem měřitelných ukazatelů je spotřeba energií, vody, papíru, pohonných hmot a množství vytříděného odpadu. V návaznosti na energetickou krizi jsme v roce 2022 přijali další soubor provozních opatření vedoucích ke snížení spotřeby energií. Příkladem opatření je regulace vytápění objektu a regulace osvětlení vnitřních i venkovních prostor. Naší běžnou součástí je využívání recyklovaného materiálu a zapojování zaměstnanců do aktivit na ochranu životního prostředí (např. akce Ukliďme si kousek kraje, Den bez aut). K odpovědnému přístupu k ochraně životního prostředí se snažíme pozitivně motivovat nejen své zaměstnance a příspěvkové organizace, ale i veřejnost (např. uzavírání dobrovolných dohod s podniky, kotlíkové dotace). Dlouhodobě podporujeme rozvoj alternativních druhů dopravy a využívání obnovitelných zdrojů energie. Krajský úřad odstartoval v roce 2012 projekt kotlíkových dotací, který je dnes celonárodním programem. Postupně se i díky těmto aktivitám daří v kraji snižovat emise. Tradiční aktivitou je budování Chytrého regionu v souladu s principy EMAS. Kraj je také od roku 2010 zapojen do místní Agendy 21. V rámci této aktivity se každoročně konají osvětové akce pro veřejnost. 11 3.3. Audity environmentálního systému řízení Systém environmentálního řízení a auditu EMAS prochází pravidelně interními a externími audity. Interní audity probíhají ve stanoveném intervalu 1 x za rok v souladu s jejich stanoveným programem. Interní audity zahrnují fyzickou kontrolu objektu krajského úřadu, rozhovory se zaměstnanci úřadu, posouzení aktuálnosti a vhodnosti Politiky integrovaného systému řízení včetně kontroly plnění stanovených environmentálních cílů a programů. Tyto audity provádí interní auditoři, kteří jsou zaměstnanci Moravskoslezského kraje zařazení do krajského úřadu. V intervalu 1 x za rok probíhá také externí dozorový audit. Ten je vždy jednou za 3 roky nahrazen tzv. externím opakovacím auditem, kterým krajský úřad prošel naposledy v roce 2021. 12 • s provozem objektu KÚ, které mají většinou negativní dopad do životního prostředí (přímé environmentální as- pekty), • se samotnou činností Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, prostřednictvím které dochází k pozitivnímu ovlivňování stavu životního prostředí (nepřímé environmentální aspekty). Krajský úřad identifikoval celkem 14 environmentálních aspektů, které rozdělil na aspekty spojené: 4. Environmentální aspekty 8 aspekty spojené s provozem objektu KÚ (přímé aspekty) 6 aspekty spojené s činností KÚ MSK (nepřímé aspekty) Registr environmentálních aspektů KÚ MSK 13 Významnost environmentálních aspektů je vyhodnocována ve spolupráci s jednotlivými odbory krajského úřadu podle zpracované metodiky. Při hodnocení jsou u každého aspektu posuzovány čtyři kritéria (plnění právních a ostatních požadavků; dopad do životního prostředí; vliv na organizaci; pravděpodobnost výskytu). Tato kritéria mají stanovené své bodové stupnice. Konečná významnost aspektu je pak dána součtem prvních tří výše uvedených kritérií vynásobeným čtvrtým kritériem, tj. pravděpodobností. Bodový rozsah Popis 3 až 9 nevýznamný environmentální aspekt nízká významnost 10 až 18 běžný environmentální aspekt (jistá oblast pro zlepšení ve formě cílů a programů, pokud vedení organizace rozhodne je stanovit) střední významnost 300 a více bodů významný environmentální aspekt (je nezbytné stanovit neprodleně nápravné opatření včetně environmentálních cílů a programů) vysoká významnost Tabulka č. 1 Bodová stupnice významnosti environmentálních aspektů Každému environmentálnímu aspektu věnuje úřad patřičnou pozornost. V rámci zavedeného systému EMAS je cílem krajského úřadu snižovat dopady negativních aspektů do životního prostředí, a naopak posilovat aspekty s pozitivním dopadem do životního prostředí. Své záměry v této oblasti krajský úřad zpracovává každý rok do environmentálních cílů definujících konkrétní oblast zlepšování, a také: • upřesňuje a dokumentuje postupy dobré praxe s šetrným vztahem k životnímu prostředí, • u všech zaměstnanců podporuje zlepšování environmentálního povědomí prostřednictvím vzdělávání, osvěty, a komunikace. V případě aspektů spojených s provozem objektu KÚ se jedná o přímé environmentální aspekty, nad kterými má krajský úřad přímou kontrolu. Mimo jiné se jedná také o dlouhodobě sledované ukazatele (spotřeba energií, spotřeba materiálů, odpadové hospodářství). Environmentální aspekt Významnost aspektu Vznik odpadu včetně nebezpečného z vlastní činnosti úřadu a provozu objektu KÚ nízká významnost (negativní aspekt)Vznik a vypouštění odpadních vod Únik media, chladící látky z technického zařízení nebo technologie nainstalované v objektu KÚ Havárie dieselagregátu umístěného v objektu KÚ jako náhradního zdroje elektrické energie Čerpání energie a zdrojů střední významnost (negativní aspekt)Úkapy oleje, únik motorové nafty nebo benzínu Vznik požáru v objektu KÚ (spojeno se vznikem hasební vody a emisemi do ovzduší) Emise do ovzduší Tabulka č. 2 Přímé environmentální aspekty Environmentální aspekty spojené se  samotnou činností Krajského úřadu Moravskoslezského kraje nejsou vyhodnocovány. Každá z činností, u kterých byly tyto aspekty identifikovány je důležitá a má svůj význam. Každý z těchto pozitivních aspektů pomáhá v určité míře zlepšovat stav životního prostředí. V registru environmentálních aspektů je uveden pouze výčet těchto činností a identifikovaných aspektů. K činnostem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, prostřednictvím kterých dochází k pozitivnímu ovlivňování stavu životního prostředí (tedy k nepřímým environmentálním aspektům) patří zejména: • zajišťování, poskytování dotací s pozitivním vlivem na životní prostředí a realizace krajských projektů v oblasti životního prostředí, • minimalizování negativních vlivů na životní prostředí v Moravskoslezském kraji (např. prostřednictvím správní a kontrolní činnosti, přezkoumáním rozhodnutí, připomínkováním návrhů právních předpisů), • podpora rozvoje čisté mobility v Moravskoslezském kraji, • posilování environmentálního povědomí. Tyto činnosti (nepřímé environmentální aspekty) jsou mnohdy výsledkem působení jak úřadu, tak i třetích stran a v přiměřené míře mohou být úřadem ovlivněny. 14 Na rok 2022 bylo stanoveno 5 environmentálních cílů a k jejich naplnění bylo stanoveno celkem 21 aktivit. Z celkového vyhodnocení vyplynulo, že všechny stanovené aktivity byly naplněny, a tím byly naplněny i stanovené environmentální cíle stanovené pro rok 2022. Konkrétní popis naplnění je uveden v následující tabulce. Environmentální cíle jsou propojeny s environmentálním aspekty a vycházejí z Politiky integrovaného systému řízení. Stanovují se vždy na kalendářní rok spolu s aktivitami, které vedou k jejich naplnění. Vedení řadu sleduje průběžně během roku jejich naplňování. Celkové vyhodnocení jejich naplnění je pak prováděno v intervalu 1 x za rok. 5. Environmentální cíle 15 Environmentální cíl 1: Podpora principů udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji Specifický cíl: (cílová hodnota) Posílit environmentální povědomí a zlepšit komunikaci s odbornou i laickou veřejností a obcemi v kraji prostřednictvím realizace minimálně 9 akcí se vztahem k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě a k udržitelnému rozvoji. Cíl splněn Komentář k naplnění cíle: Z naplánovaných 10 aktivit byly všechny zrealizovány. Environmentální cíl 2: Poskytováním dotací zlepšit životní prostředí v Moravskoslezském kraji, zvýšit informovanost o udržitelném rozvoji a podpořit rozvoj komunitního plánování s veřejností Specifický cíl: (cílová hodnota) Administrace 2 dotačních programů v oblasti životního prostředí a místní Agendy 21. Cíl splněn Komentář k naplnění cíle: V roce 2022 byla provedena administrace 2 dotačních programů v oblasti životního prostředí a místní Agendy 21. Podpořeno bylo celkem 45 žádostí částkou v celkové výši 4 454 100 Kč. Environmentální cíl 3: Zlepšování environmentálního profilu úřadu a minimalizování negativních vlivů na ŽP při každodenní činnosti krajského úřadu Specifický cíl: (cílová hodnota) Zlepšení klíčových indikátorů provozu, které mohou mít dopad na ŽP (spotřeba energie, vody, papíru, pohonných hmot, odpady) a dosažení těchto výsledků a hodnot v rámci činnosti úřadu: žádné nehody ovlivňující ŽP; žádné sankce za poškození ŽP; žádné oprávněné stížnosti vyplývající z činností úřadu, které by mohly mít environmentální dopady). Cíl splněn Komentář k naplnění cíle: V roce 2022 došlo oproti roku 2021 k poklesu spotřeby elektrické energie o 57 MWh (4,82 %), tepelné energie o 170 MWh (11,22 %), kancelářských papírů o 108 balíků (3,79 %) a snížení produkce odpadu o 6,18 tun (13,66 %). Naproti tomu se zvedla spotřeba vody o 1 335 m3 (27,91 %) a pohonných hmot o 13 277 litrů (30,71 %). Konkrétní vyhodnocení je uvedeno v tomto Prohlášení v části Indikátory vlivu činnosti organizace na ŽP. Environmentální cíl 4: Podpora integrace vybraných prvků integrovaného systému řízení systémů řízení do korporace Specifický cíl: (cílová hodnota) Implementace environmentálních principů do korporace. Cíl splněn Komentář k naplnění cíle: Realizace prvního dozorového auditu zavedeného a certifikovaného systému dle ČSN EN ISO 50001. Nebyly shledány žádné závažné nedostatky a certifikát byl úspěšně obhájen. Environmentální cíl 5: Adaptační opatření na změnu klimatu na budovách v majetku Moravskoslezského kraje. Specifický cíl: (cílová hodnota) Výstavba vzorové nízkoenergetické budovy s ohledem na přijatou Adaptační strategii MSK na dopady změny klimatu. Cíl splněn Komentář k naplnění cíle: Dokončena výstavba domova pro osoby se zdravotním postižením a chráněného bydlení v pasivním standardu v Bruntále. Dále probíhá realizace výstavby domova pro osoby se zdravotním postižením v Krnově a rekonstrukce a výstavba pobytového zařízení sociálních služeb v Petřvaldě. Tabulka č. 3 Vyhodnocení environmentálních cílů na rok 2022 16 Pro rok 2023 stanovil úřad 6 environmentální cílů, pomocí kterých chce snižovat negativní dopady své činnosti na životní prostředí a dále zlepšovat environmentální profil. Tyto environmentální cíle jsou uvedeny v následující tabulce. Cíl č. 1 Podpora principů udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji Specifický cíl: (cílová hodnota) Posílit environmentální povědomí a zlepšit komunikaci s odbornou i laickou veřejností a obcemi v kraji prostřednictvím realizace minimálně 9 akcí se vztahem k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě a k udržitelnému rozvoji Stanovené aktivity 1.1 Upořádání 2 akcí Den zdraví. 1.2 Uspořádání 12. ročníku osvětové akce „Na úřad bez auta!“ v rámci kampaně Evropský týden mobility. 1.3 Sázení stromů ve spolupráci s Biskupskými lesy - zopakování akce „Stromy pro Ondřejník“ konané v dubnu a říjnu 2022 ve spolupráci Biskupskými lesy. V roce 2023 bychom chtěli akci opakovat na jiné lokalitě dle výběru vlastníka lesa (Biskupské lesy). Akce je zaměřená na osvětu v souvislosti s kůrovcovou kalamitou a problematikou hospodaření v lesích. 1.4 Uspořádání krajské osvětové akce v rámci kampaně Ukliďme Česko. 1.5 Osvěta v oblasti výrobků s ukončenou životností na základě spolupráce s kolektivním systémem ASEKOL, a.s. 1.6 Osvěta v oblasti výrobků s ukončenou životností na základě spolupráce s kolektivním systémem ELEKTROWIN a.s. 1.7 Osvěta v nakládání s odpady na základě spolupráce s autorizovanou obalovou společností EKOKOM a.s. 1.8 Administrace a průběžné vyhodnocení dotačního programu Drobné vodohospodářské akce. 1.9 Administrace a průběžné vyhodnocení dotačního programu Podpora návrhu řešení nakládání s vodami na území, příp. části území, obce. Cíl č. 2 Poskytováním dotací zlepšit životní prostředí v Moravskoslezském kraji, zvýšit informovanost o udržitelném rozvoji a podpořit rozvoj komunitního plánování s veřejností. Specifický cíl: (cílová hodnota) Administrace 2 dotačních programů v oblasti životního prostředí a místní Agendy 21. Stanovené aktivity 2.1 Administrace a vyhodnocení dotačního programu Podpora dobrovolných aktivit v oblasti udržitelného rozvoje a místní Agendy 21. 2.2 Administrace dotačního programu Podpora odpadového hospodářství. 2.3 Dotační program Podpora vzdělávání a poradenství v oblasti životního prostředí. 2.4 Dotační program Podpora chovatelů ovcí nebo koz v oblastech Moravskoslezského kraje s výskytem vlka obecného. Cíl č. 3 Zlepšování environmentálního profilu krajského úřadu a minimalizování negativních vlivů na životní prostředí při každodenní činnosti krajského úřadu. Specifický cíl: (cílová hodnota) Zlepšení klíčových indikátorů provozu, které mohou mít dopad na životní prostředí (spotřeba elektrické energie, vody, papíru, pohonných hmot, odpady) a dosažení těchto výsledků a hodnot v rámci činnosti krajského úřadu: – žádné nehody, které by měly vliv na poškození životního prostředí (únik oleje, pohonných hmot apod.); žádné sankce za poškození životního prostředí; žádné oprávněné stížnosti vyplývající z činností krajského úřadu, které by mohly mít environmentální dopady. Stanovené aktivity 3.1 Snížit průměrnou spotřebu benzínu a nafty referentských vozidel na 100 km o 1 % oproti roku 2019. 3.2 U nákupu nových elektrospotřebičů pořizovat výrobky s co nejnižší energetickou náročností. 3.3 Sledování 5 základních ukazatelů přímých environmentálních aspektů – spotřeba tepla, spotřeba elektřiny, spotřeba vody, spotřeba kancelářského papíru (počet balíků papíru), vyprodukované množství odpadu a jejich snížení v období od 2019 do roku 2023 o min. 2 % v porovnání s rokem 2018. 3.4 Provedení nácviku havarijní připravenosti pracovníků údržby při možném úniku nafty z dieselagregátu a nácviku chování řidičů – údržbářů při možném úniku pohonných hmot, olejů a provozních kapalin z vozidel. 17 Cíl č. 4 Podpora integrace vybraných prvků integrovaného systému řízení systémů řízení do korporace. Specifický cíl: (cílová hodnota) Implementace environmentálních principů do korporace. Stanovené aktivity 4.1 Provedení II. dozorového auditu nad certifikovaným systémem energetického managementu s energií dle ČSN EN ISO 50001:2019 korporace MSK. Cíl č. 5 Adaptační opatření na změnu klimatu na budovách v majetku Moravskoslezského kraje. Specifický cíl: (cílová hodnota) Výstavba vzorové nízkoenergetické budovy s ohledem na přijatou Adaptační strategii Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu. Stanovené aktivity 5.1 Dokončit realizaci stavby „Rekonstrukce a výstavba Domova Březiny“ v Petřvaldu u Karviné. • První část tohoto projektu „Novostavba“ je řešena jako pasivní dům. Navržena je rekuperace a kogenerační jednotka. • Druhá část projektu „Rekonstrukce stávajících objektů řeší 3 stávající budovy nově jako nízkoenergetické. Vždy je navrženo zateplení celého pláště budovy, technologie vytápění a regulace je napojena na centrální kotelnu umístěnou v novostavbě. Nově navrhovaná kotelna bude tedy vytápět celý areál, tj. novostavbu 4 pavilónů i rekonstruované objekty. Dokončit realizaci stavby pro příspěvkovou organizaci Harmonie (Domov pro osoby se zdravotním postižením Harmonie, p. o.). 5.2 V rámci dokončených staveb pro SAGAPO provést finální propagaci vzorové stavby v rámci vzdělávání veřejné správy a široké veřejnosti. Dále budou v rámci natáčení pořadu „Proměn kraje“ realizované společností FABEX prezentovány tyto stavby s důrazem na provádění opatření a jejich environmentální přínos. Cíl č. 6 Implementace Adaptační strategie do činností krajského úřadu Specifický cíl: (cílová hodnota) Zvýšení informovanosti zaměstnanců KÚ a zvýšení dostupnosti informací ohledně adaptace na změnu klimatu. Stanovené aktivity 6.1 Proškolení zaměstnanců KÚ o adaptaci na změnu klimatu (formou e-learningu). 6.2 Spuštění regionálního informačního systému pro adaptaci (zkráceně RISA). Tabulka č. 4 Stanovené environmentální cíle na rok 2023 18 6.1. Externí indikátory vlivu Krajský úřad se dlouhodobě snaží svou činností přispět ke zlepšení životního prostředí. V této oblasti úřad uskutečňuje řadu aktivit mnohdy i nad rámec legislativních požadavků. Patří sem převážně aktivity vedoucí k minimalizování negativních vlivů na životní prostředí v Moravskoslezském kraji, posilování environmentálního povědomí a rozvoji čisté mobility. Některé z těchto aktivit se pokusíme níže trochu přiblížit a případně i uvést konkrétní výsledky. 6.1.1 Minimalizování negativních vlivů na životní prostředí • Dotace poskytované v oblasti životního prostředí Moravskoslezský kraj poskytuje dotace v rámci dotačních programů v oblasti životního prostředí a dále pak také individuální dotace. V roce 2022 byl objem těchto poskytnutých dotací v celkové výši 27,6 mil. Kč. Přehled o výši poskytnutých dotací v období 2019 až 2022 je uveden v následujícím grafu. 6. Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí 19 Pro informaci dodáváme, že tento přehled nezahrnuje finanční prostředky vynaložené na tzv. kotlíkové dotace. V roce 2022 činil objem těchto finančních prostředků bezmála 227 mil. Kč. • Dobrovolné dohody Dobrovolné dohody jsou důležitým nástrojem k omezování zátěže životního prostředí. Tyto dohody uzavírá kraj s významnými průmyslovými podniky v regionu. V rámci dobrovolných dohod se jak zástupci průmyslu, tak i Moravskoslezský kraj zavazují k plnění řady opatření a realizaci aktivit, které jsou nad rámec zákonných požadavků Evropské unie a České republiky. V současné době má kraj uzavřeno 5 dobrovolných dohod s významnými podniky v kraji (BorsodChem MCHZ, s.r.o.; Lenzing Biocel Paskov, a.s.; OKK Koksovny, a.s.; AL INVEST Břidličná, a.s.; Třinecké železárny, a.s.). Všechny uzavřené dobrovolné dohody jsou zveřejněny na webových stránkách Moravskoslezského kraje (www.msk.cz). • Projekt LIFE COALA Cílem projektu je zvýšit klimatickou odolnost celého regionu. Hlavním řešitelem projektu je Moravskoslezský kraj spolu s dalšími 12 partnery včetně krajské společnosti Moravskoslezské investice a development, a.s. (MSID). Projekt LIFE COALA poskytne městům, obcím i  soukromým subjektům v regionu odbornou a finanční podporu. Díky tomu bude moci Moravskoslezský kraj společně se všemi aktéry projektu čelit klimatické změně a naplňovat cíle Adaptační strategie MSK. Součástí náplně projektu jsou i vzdělávací workshopy, konference a odborné semináře, které pomohou zorientovat se v otázkách reakce na změny klimatu. Celý anglický název projektu zní IP LIFE for Coal Mining Landscape Adaptation (česky Integrovaný projekt LIFE pro adaptaci pohornické krajiny), a jeho zkrácením vzniklo označení LIFE COALA. Podrobnosti k tomu projektu jsou k dispozici na webových stránkách www.lifecoala.cz. • Krajský akční plán pro oblast ochrany ovzduší – KAPOOO Cílem projektu je navrhnout co nejefektivnější opatření pro snížení emisí v Moravskoslezském kraji a identifikovat jednotlivé skupiny zdrojů tohoto znečištění. S pomocí analýzy aktuálních i historických řad měření kvality ovzduší následně dojde k vytvoření návrhu vhodných opatření v novém Akčním plánu Moravskoslezského kraje. Při řešení budou spolupracovat expertní, výzkumná a metodická pracoviště. Jedná se o klíčová odborná pracoviště, která provádějí dlouhodobě metodický vývoj na národní úrovni, monitoring a výzkum v oblasti ochrany ovzduší. Podporu projektu vyjádřila rovněž města Ostrava, Opava a Kopřivnice. Do projektu je zapojeno 5 partnerů. Tímto projektem reaguje kraj na potřebu řešení problematiky znečištěného ovzduší a jeho řízení ve vazbě na rozvoj a další aktivity na území kraje. Moravskoslezský kraj využije Akční plán pro následné řízení kvality ovzduší např. formou specifických dotací. Obyvatelé kraje by měli pocítit dopady Akčního plánu ve stabilizaci či zlepšení kvality ovzduší. 2019 2020 2021 2022 Přehled o poskytnutých dotacích v oblasti životního prostředí (mil. Kč) Celkový objem dotací Dotační programy Individuální dotace 60 50 40 30 20 10 0 49,7 37,6 12,1 54,7 42,7 12,0 26,5 18,7 7,8 27,6 20,0 7,6 Obrázek č. 3 Logo LIFE COALA 20 • Energetická opatření na budovách ve vlastnictví Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj dlouhodobě cíleně řídí a snižuje energetickou náročnost krajských budov. Průběžně realizuje zateplení obvodových plášťů budov a s tím související výměnu nevyhovujících otvorových výplní a také postupně dochází k rekonstrukci či výměně tepelných zdrojů. Ke snížení energetické náročnosti budov přispívá kraj i drobnými investičními projekty. Peníze k realizaci této aktivity získává kraj také z Evropských strukturálních a investičních fondů například prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Dalším rozhodnutím kraje je zvýšit množství instalovaných fotovoltaických elektráren ve svých příspěvkových organizací. Připravil proto pilotní projekt na dvou středních školách, aby ověřil, jaký model realizace fotovoltaiky je nejefektivnější. Dále jsou zpracovány dvě dopadové studie týkající se zejména teplárenství a jeho optimalizace v Moravskoslezském kraji. Na jejich výstupy navazuje nová studie, která posoudí potenciál fotovoltaických elektráren v kraji. V současné době kraj mapuje veškeré objekty ve svém vlastnictví, kde by realizace fotovoltaických elektráren byla vhodná. Započala i příprava mapového podkladu znázorňujícího míru oslunění celého území kraje. Intenzita oslunění (délka slunečního svitu) bude sloužit široké veřejnosti jako jeden z podkladů pro rozhodování, zda je na konkrétní ploše efektivní umístit fotovoltaickou elektrárnu. I v tomto případě se kraj snaží získat co nejvíce prostředků na využívání obnovitelných zdrojů z evropských fondů prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. V uplynulém roce také kraj připravil prostřednictvím své příspěvkové organizace Moravskoslezské energetické centrum úvodní komiks s názvem „Energetická opatření na budovách“. Ten jednoduchou a čtivou formou na praktických příkladech seznamuje s jednotlivými typy možných energetických opatření, které je možno na budovách realizovat za účelem zvýšení energetických úspor. Komiks je určený prioritně pro potřeby krajských příspěvkových organizací a navazuje na něj zpracovaný dokument Strategie postupu pro Moravskoslezský kraj při realizaci rekonstrukce budov s přihlédnutím k závazku dekarbonizace. Samotný komiks má být nejen inspirací ale i další motivací k efektivnímu řešení hospodaření v oblasti energií v příspěvkových organizacích. • Nadlimitní čištění pozemních komunikací Nadlimitní čištění pozemních komunikací je aktivita, kterou Moravskoslezský kraj provádí nad rámec zákonných povinností. Kraj zvýšil četnost čištění pozemních komunikací v obcích, kde v blízkosti zástavby s vysokou hustotou obyvatel vedou komunikace I., II. a III. Třídy s vysokou intenzitou dopravy. Kraj provedl v roce 2022 prostřednictvím p. o Správa silnic Moravskoslezského kraje nadlimitní čištění komunikací v rozsahu 952 km silnic II. a III. třídy v průjezdních úsecích vybraných obcí a měst. Náklady na nadlimitní čištění dosahovaly částky cca 12 mil. Kč. Ze silnic bylo odstraněno až 1 518 tun nečistot (částic) všech frakcí, které se tak opětovně nedostaly do ovzduší. Obrázek č. 4 Komiks Energetická opatření na budovách 2018 2019 2020 2021 2022 Přehled o finančních částkách vynaložených na nadlimitní čištění pozemních komunikací (mil. Kč) 30 25 20 15 10 5 0 14,8 26,8 7,0 12,0 7,0 21 6.1.2 Posilování environmentálního povědomí Posilováním environmentálního povědomí se  kraj snaží pozitivně motivovat veřejnost a  samozřejmě zaměstnance úřadu a  příspěvkových organizací kraje k  odpovědnému přístupu k ochraně životního prostředí. Aktivit v této oblasti je opravdu celá řada, a proto nejde ani uvést jejich úplný výčet. Níže přinášíme alespoň drobnou ochutnávku. • Ocenění Atlasu Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj převzal v  polovině roku 2022 ocenění Mapa roku 2021. Ocenění získal za Atlas Moravskoslezského kraje, který atraktivní formou prezentuje stanovené indikátory ze strategie rozvoje Moravskoslezského kraje. Atlas prezentuje jak obecná témata, která známe ze školních atlasů (např. mapy přírodních podmínek, demografické mapy), tak i témata zacílena například na životní prostředí, dopravu, podnikání, sociální služby. Cílem bylo vytvořit atlas, který by využili odborníci v oblasti strategického plánování a zároveň by svým grafickým zpracováním zaujal i širší publikum. Do samotné tvorby se zapojili zaměstnanci krajského úřadu, společnost Urban Planner a Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. • Ekopohádky pro děti V červnu 2022 vydal Moravskoslezský kraj další ekopohádku pro děti s názvem „Příběh jednoho mraveniště“ z pera spisovatelky Stanislavy Bártové. Ilustrátory pohádky se  staly samotné děti. Odborná porota pečlivě vybrala ty nejlepší práce tak, aby tematicky doplnily celý příběh. Ekopohádka je určená převážně dětem předškolního a mladšího školního věku. Hlavním cílem je zábavnou formou přiblížit život v přírodě a nabádat tak děti k ochraně životního prostředí. Ekopohádka slouží hlavně jako prezentační předmět, dostaly ji také mateřské a základní školy, zdravotní a sociální zařízení. Příběh jednoho mraveniště je již osmou publikací v řadě, kterou kraj v tomto duchu vydal. PŘÍBĚH JEDNOHO MRAVENIŠTĚ Obrázek č. 5 Příběh jednoho mraveniště 22 • Ocenění za třídění komunálního odpadu Kraj každoročně uděluje obcím, jejichž občané nejlépe třídí odpad, ocenění. V případě komunálního odpadu se jedná o ocenění O keramickou popelnici. Za třídění vysloužilých elektrozařízení je pak udělována cena O keramické sluchátko a za největší výtěžnost je udělován Elektrooskar. Tyto soutěže jsou součástí krajské informační kampaně zaměřené na podporu sběru a třídění odpadu ve městech a obcích České republiky. V roce 2022 předali ocenění obcím na slavnostním ceremoniálu zástupci Moravskoslezského kraje, společností EKO-KOM, ASEKOL a ELEKTROWIN. Slavnostní akce se konala 14. června 2022 v prostorách zámku Nová Horka ve Studénce. • Akce za obnovu lesa Moravskoslezský kraj se ve spolupráci s Biskupskými lesy zapojil do víkendové akce Den za obnovu lesa. Ta se konala ve dnech 14. až 15. října 2022 a byly při ní vysázeny skoro dvě tisícovky mladých stromků na Ondřejníku v Podbeskydí. Akce Stromy pro Ondřejník se konala letos již podruhé. Samotný vrchol Ondřejníku, který býval kompletně zalesněný, byl významně ovlivněn kůrovcovou kalamitou. Na turisticky oblíbené Jezevčí stezce tak byly vysázeny sazenice, které z 60 % tvořily sazenice mladých buků a jedlí a z 15 % sazenice javorů. Přibyly i mladé duby, třešně a kaštany. • Osvětové akce pro veřejnost v rámci místní Agendy 21 Krajský úřad se do místní agendy zapojil již v roce 2010. Od té doby je konání osvětových akcí pro veřejnost každoroční záležitostí. V roce 2022 byly uspořádány tři tradiční akce. Oblíbenou aktivitou naších zaměstnanců je akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko“. V uplynulém roce tato akce proběhla 22. dubna 2022 a zaměstnanci tentokrát vyčistili přibližně 4 km úsek kolem řeky Ostravice, a to od soutoku Olešné a Ostravice v Paskově po jez v Hrabové. Celkově se zaměstnancům podařilo naplnit dva objemné kontejnery a přírodě ulehčit o stovky kilogramů odpadů. Jednou z dalších každoročně konaných akcí je osvětová ekologická akce Den Země konaná dne 27. 4. 2022. Akci jsme uspořádali společně s městským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz, Institutem komunitního rozvoje a také Centrem kultury a vzdělávání Moravská Ostrava, p. o. Bohatý program byl připraven nejen pro školy ale i veřejnost. K hlavním tématům patřilo životní prostředí, odpadové hospodářství, ekologie, alternativní druhy dopravy apod. Návštěvníci mohli shlédnout krátké tematické filmy, ukázky elektroaut, elektrokoloběžek, elektrokol. Připravená byla i ukázka canisterapie, povídání o jarních bylinách a jejich využití a spousta dalších zajímavých aktivit. Obrázek č. 6 Slavnostní předávání ocenění za třídění odpadu Obrázek č. 7 Leták DEN ZEMĚ 23 V roce 2022 nechyběla ani akce „Na úřad bez auta!“. Její v pořadí jedenáctý ročník proběhl 19. září 2022. Úřad se tak opětovně připojil k 23. ročníku celoevropské kampani s názvem „Evropský týden mobility“, která upozorňuje na neudržitelný nárůst individuální automobilové dopravy ve městech a inspiruje k možným řešením. Tématem tohoto ročníku byla „Lepší dostupnost“, tzn. propojení tradičních druhů dopravy s novými digitálními a chytrými řešeními. Zaměstnanci, kteří se k této zaběhnuté akci připojili, nevyužili k dopravě do a z práce svůj osobní automobil. Dopravili se do práce jiným alternativním dopravním prostředkem, například na kole, koloběžce, in-line bruslích nebo veřejnou dopravou, popř. pěšky. Samozřejmě se „počítali“ i zaměstnanci, kteří k cestě do práce využívají veřejnou dopravu nebo alternativní dopravní prostředky pravidelně. 6.1.3 Rozvoj čisté mobility • Memorandum o spolupráci v oblasti energetiky Memorandum o  spolupráci v  oblasti energetiky a  rozvoje vodíkových technologií uzavřely Moravskoslezský kraj a Košický samosprávny kraj. Spolupráce bude spočívat ve vzájemném předávání zkušeností i ve snaze společnými silami zajistit evropské zdroje na financování společných projektů. Moravskoslezský i Košický kraj mají vytipované konkrétní projekty na zavádění vodíkových technologií hlavně v dopravě. Kromě vodíkových technologií budou oba kraje na základě uzavřeného memoranda spolupracovat i při přípravách na realizaci malých modulárních reaktorů. Moravskoslezský kraj i Košický samosprávny kraj plánují také projekty na hloubkové geotermální vrty, mohou tedy v budoucnu také sdílet zkušenosti z aplikace geotermální energie. • Rozvoj cykloturistiky Moravskoslezský kraj patří ve vytváření kvalitních podmínek pro cyklisty k nejvstřícnějším regionům. Neustále rozšiřuje síť půjčoven a dobíjecích stanic elektrokol a podporuje i budování infrastruktury pro cykloturistiku. Oblíbené jsou také cyklobusy, které cyklisty přibližují k oblíbeným stezkám, které jsou třeba vzdálenější od měst. V roce 2022 vznikla v kraji nová pozice krajského cyklokoordinátora, který má v popisu práce zlepšování podmínek pro výlety na kole v Moravskoslezském kraji. Jeho hlavními plány je vytvoření bezpečné cyklistické sítě napříč celým regionem a vznik takzvaných útulen. Rozvoj cykloturistiky každoročně posílí i dotační program, z krajského rozpočtu. Obrázek č. 8 Logo DEN BEZ AUT 24 6.2. Interní indikátory vlivu Krajský úřad sleduje měřitelné indikátory vlivu své činnosti na životní prostředí a jejich prostřednictvím mimo jiné vyjadřuje environmentální výkonnost zavedeného systému EMAS. Sledované indikátory zohledňují činnosti, u kterých byly identifikovány přímé environmentální aspekty a také požadavky a doporučení Odvětvového referenčního dokumentu. Ke sledovaným indikátorům patří především: • spotřeba energie (elektrické energie a tepla), • spotřeba vody, • spotřeba surovin a materiálu (spotřeba kancelářského papíru a spotřeba pohonných hmot), • množství vyprodukovaného odpadu. Tyto indikátory patří k hlavním a úřad si u nich stanovil cíl snížit je v období od roku 2019 do roku 2023 o minimálně 2 % v porovnání s rokem 2018. Nařízení EMAS umožňuje nevykazovat ukazatele/indikátory, které nejsou vzhledem k činnosti organizace relevantní. Krajský úřad nepovažuje za relevantní, vzhledem ke své činnosti, indikátor týkající se biologické rozmanitosti. V souladu s nařízením EMAS jsou hodnoty hlavních indikátorů environmentální výkonnosti za rok 2022 uvedeny v následující tabulce. Indikátor Celková roční hodnota Hodnota na jednoho zaměstnance Hodnota na m2 Roční spotřeba elektrické energie včetně energie vyrobené z obnovitelných zdrojů 1 125 MWh 1 633 kWh 56,88 kWh Roční spotřeba tepelné energie včetně energie vyrobené z obnovitelných zdrojů 1 345 MWh 1 952 kWh 68,00 kWh Roční spotřeba el. energie u dobíjecích stanic pro elektromobily 2 309 MWh neuváděno neuváděno Spotřeba vody 6 118 m3 8,88 m3 neuváděno Spotřeba kancelářského papíru 2 742 balíků 3,98 balíků neuváděno Spotřeba pohonných hmot 56 505 litrů 82,01 litrů neuváděno Spotřeba chemických látek 21 kg 0,03 kg neuváděno Množství odpadu 39,05 tun 56,68 kg neuváděno Množství nebezpečného odpadu 0,2 t 0,29 kg neuváděno Emise skleníkových plynů z provozu automobilů a dieselagregátu 118,035 t CO2ekv 0,171 t CO2ekv neuváděno Hmotnostní průtok různých používaných materiálů 55,6 tun 80,7 kg neuváděno Tabulka č. 5 Hodnoty hlavních indikátorů environmentální výkonnosti za rok 2022 Konkrétní hodnoty sledovaných indikátorů za poslední čtyři roky, tj. za rok 2019 až 2022 jsou uvedeny níže. Hodnoty za rok 2022 jsme pro objektivní srovnání porovnali s hodnotami z roku 2019, a to z důvodu, že běžný chod úřadu v tomto roce nebyl omezen opatřeními přijímanými v souvislosti s odvrácením pandemie COVID-19/ SARS-Cov-2. U některých indikátorů uvádíme také jeho hodnotu přepočtenou na zaměstnance. Pro úplnost informace tak přikládáme i vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých letech. 2019 2020 2021 2022 Počet zaměstnanců krajského úřadu 685 689 691 689 Tabulka č. 6 Počet zaměstnanců krajského úřadu v jednotlivých letech 25 6.2.1 Spotřeba energie Krajský úřad spotřebovává tepelnou a elektrickou energii, a to zcela běžným způsobem. Tyto energie využívá pro zajištění provozu objektu KÚ, výpočetní a další techniky. Úřad je schopen si vyrobit část energie sám díky fotovoltaickému a fototermickému systému, které jsou v objektu KÚ nainstalované. Procentní poměr roční spotřeby energie k energii vyrobené z obnovitelných zdrojů v roce 2022 představoval 3,94 %. 2019 2020 2021 2022 Procentní poměr roční spotřeby energie k energii vyrobené obnovitelných zdrojů 1,38 % 1,48 % 1,74 % 3,94 % Tabulka č. 7 Poměr roční spotřeby energie k energii krajským úřadem z obnovitelných zdrojů • Spotřeba tepelné energie Spotřeba tepelné energie se v roce 2022 oproti roku 2019 mírně zvýšila, a to o 6,41 % (81 MWh/rok), po přepočtu na denostupně pak o pouhé 2 %. Hodnoty celkové roční spotřeby tepla přepočtené na denostupně dokazují, že klimatické podmínky zásadně neovlivnily skutečnou (fakturovanou) spotřebu tepelné energie. Mírný nárůst spotřeby tepla oproti roku 2019 (konkrétně v budově A-E) spatřujeme: - ve stáří některých částí objektu KÚ, ve kterých dochází k tepelným ztrátám způsobeným tepelnými mosty. - v rekonstrukci vstupní haly probíhající od září 2022 do konce roku. Při ní vlivem výstavby nového vstupu do objektu docházelo k významným tepelným ztrátám. Zároveň bylo nutné i více vytápět přilehlé prostory. Nutné je zmínit, že první dva měsíce roku 2022 byly také ještě ovlivněny opatřeními přijatými v důsledku pandemie. Zaměstnanci po dobu těchto měsíců pracovali z domova a nebyli přítomni v plném počtu v objektu KÚ. Docházelo tak k menšímu sdílení tepla v prostoru jak ze samotné přítomnosti osob, tak z výpočetní techniky, kopírovacích zařízení apod. Je to tedy další faktor, který měl vliv na výslednou spotřebu tepla. U tohoto ukazatele uvádíme pro zajímavost také srovnání spotřeby s rokem 2021. Srovnání ukazuje, že i přes výše uvedené v roce 2022 došlo oproti roku 2021 k očekávanému snížení spotřeby tepla o 11,22 % (170 MWh/ rok). Pro informaci dodáváme, že další případná opatření ke snížení spotřeby tepelné energie budou už pouze doplňková, a to s ohledem na zachování teplotního komfortu při práci v kancelářích. Konkrétní hodnoty spotřeby tepelné energie v objektu KÚ včetně přepočtení na denostupně je uvedeno v následujícím grafu. 2019 2020 2021 2022 Celková roční spotřeba tepelné energie v objektu KÚ (MWh/rok) Celková roční spotřeba tepelné energie Celková roční spotřeba tepelné energie přepočtena na denostupně 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1 264 1 451 1 328 1 482 1 515 1 526 1 345 1 480 V roce 2022 se nepatrně zvýšila spotřeba tepla oproti roku 2019 o 6,41 %. 26 Pro informaci uvádíme také měrnou spotřebu tepelné energie na m2 podlahové plochy v jednotlivých částech objektu KÚ. • Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektrické energie se v roce 2022 oproti roku 2019 snížila o 11,63 % (148 MWh/rok). Na snížení spotřeby mají určitý vliv jak nastavená opatření (tj. používání LED osvětlení, jeho regulace, vypínání výpočetní techniky apod.), tak i fotovoltaický systém nainstalovaný v objektu KÚ. Ten za svůj první rok provozu vyrobil 29,40 MWh/rok a pokryl tak 1,19 % z celkové roční spotřeby elektrické energie. Pro informaci dodáváme, že do celkové spotřeby elektrické energie se negativně nepromítlo ani nové stravování pro zaměstnance, kdy i příprava jídel probíhá už výhradně v samotném objektu KÚ. Následující graf uvádí konkrétní hodnoty spotřeby elektrické energie v objektu KÚ. Budova A–E Budova F Budova G–H Spotřeba tepelné energie v jednotlivých částech objektu KÚ (MWh/rok) 2019 2020 2021 2022 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 780 831 954 904 218 238 256 204 231 223 259 237 V roce 2022 se zvýšila spotřeba tepla oproti roku 2019 o 7,28 %. (Plocha budovy A–E = 11 836 m2 ) V roce 2022 se snížila spotřeba tepla oproti roku 2019 o 8,72 %. (Plocha budovy F = 3 660 m2 ) V roce 2022 se zvýšila spotřeba tepla oproti roku 2019 o 2,86 %. (Plocha budovy G–H = 4 283 m2 ) 2019 2020 2021 2022 Celková roční spotřeba elektrické energie v objektu KÚ (MWh/rok) 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1 273 1 185 1 182 1 125 V roce 2022 poklesla spotřeba elektrické energie oproti roku 2019 o 11,63 %. 27 • Spotřeba elektrické energie u dobíjecích stanic pro elektromobily Na parkovišti před hlavním vstupem do objektu KÚ jsou zřízené 4 veřejné dobíjecí stanice, které využívá jak veřejnost, tak i úřad pro své 2 elektromobily. 2019 2020 2021 2022 Celková roční spotřeba elektrické energie u dobíjecích stanic pro elektromobily 3,380 MWh/rok 3,649 MWh/rok 3,316 MWh/rok 2,309 MWh/rok Tabulka č. 8 Přehled o celkové roční spotřebě elektrické energie u dobíjecích stanic pro elektromobily u objektu KÚ 2019 2020 2021 2022 Měrná spotřeba elektrické energie v objektu KÚ na m2 podlahové plochy (kWh/rok/m2 ) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 64,36 59,91 59,79 56,88 Pokles spotřeby elektrické energie je patrný také v její měrné spotřebě na podlahovou plochu objektu KÚ. V roce 2022 poklesla spotřeba elektrické energie oproti roku 2019 o 11,62 %. (Plocha objektu KÚ = 19 779 m2 ) 28 6.2.2 Spotřeba vody Krajský úřad spotřebovává vodu zcela běžným způsobem, tj. pro zajištění provozu objektu KÚ. Voda je využívaná pro zajištění provozu sociálních zařízení, kuchyněk, myčky aut využívané v rámci autoprovozu krajského úřadu, a pro zajištění stravovacích služeb v objektu KÚ (příprava pokrmů, umývání nádobí) a úklidu objektu KÚ. Zdrojem vody je pouze veřejný vodovod. Úřad neshromažďuje dešťovou vodu a ani nevyužívá recyklovanou šedou vodu. Odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace přes odlučovače ropných látek a tuků. Pro minimalizaci rizika úniku nebezpečných látek do kanalizace jsou využívány záchytné vany a sorbenty. Spotřeba vody se v roce 2022 oproti roku 2019 snížila o 6,55 % (429 m3 ). Pokles spotřeby vody je do určité míry ovlivněn nainstalovanými tzv. perlátory na vodovodních bateriích a v neposlední řadě zodpovědným chováním samotných zaměstnanců úřadu. Následující graf uvádí konkrétní hodnoty spotřeby vody v objektu KÚ. Snížení spotřeby je patrné i v některých částech budovy. V budově A–E spotřeba klesla o 3,96 % a v budově F o 22,86 %. Naproti tomu spotřeba v budově G se zvýšila o 28,19 %. Zjevnou příčinou je větší obsazenost této části objektu zaměstnanci úřadu. 2019 2020 2021 2022 Celková roční spotřeba vody v objektu KÚ (m3 /rok) 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 6 547 4 930 4 783 6 118 V roce 2022 poklesla spotřeba elektrické energie oproti roku 2019 o 11,63 %. Budova A–E Budova F Budova G–H Přehled o spotřebě vody v jednotlivých částech objektu KÚ (m3 /rok) 2019 2020 2021 2022 6 000 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 4 238 3 311 3 382 4 070 1 273 664 567 982 1 036 955 834 1 328 V roce 2022 poklesla spotřeba vody oproti roku 2019 o 3,96 %. (Plocha budovy A–E = 11 836 m2 ) V roce 2022 poklesla spotřeba vody oproti roku 2019 o 22,86 %. (Plocha budovy F = 3 660 m2 ) V roce 2022 se zvýšila spotřeba vody oproti roku 2019 o 28,19 %. (Plocha budovy G–H = 4 283 m2 ) 29 Pro informaci dodáváme, že Odvětvový referenční dokument stanovuje u tohoto indikátoru hodnotu tzv. srovnávacího kritéria 6,4 m3 /rok/zaměstnanec. Hodnotu tohoto srovnávacího kritéria překročil krajský úřad v roce 2022 o 2,48 m3 /rok/zaměstnanec. U měrné spotřeby vody na zaměstnance je také znatelný pokles o 7,11 % (0,68 m3 /rok). 2019 2020 2021 2022 Měrná spotřeba vody v objektu KÚ na zaměstnance (m3 /rok) 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 9,56 7,16 6,92 8,88 685zaměstnanců 689zaměstnanců 691zaměstnanců 689zaměstnanců V roce 2022 poklesla spotřeba vody oproti roku 2019 o 7,11 %. 30 6.2.3 Spotřeba materiálů Krajský úřad je nevýrobní organizace. Spotřeba materiálu nemá v jeho případě tedy žádný zásadní vliv na životní prostředí. K materiálům, které úřad nejvíce využívá a spotřebovává se řadí kancelářský papír a pohonné hmoty. Jejich konkrétní spotřeby uvádíme níže. • Spotřeba kancelářského papíru Spotřeba kancelářského papíru se v roce 2022 oproti roku 2019 snížila o 31,19 % (1 243 balíků/rok). Pokles spotřeby můžeme jednoznačně označit za trend spojený s elektronizací úřadu. Tedy aktivitou, jejímž cílem je převést veškeré dokumenty, které to dovolují, do elektronické podoby. Přispívá k tomu i postupná změna myšlení zaměstnanců, tisk eliminují na nezbytné minimum. Následující graf uvádí konkrétní hodnoty spotřeby kancelářského papíru na úřadu. Spotřebu kancelářského papíru v roce 2022 tvořil z 65 % recyklovaný kancelářský papír. Jeho používání je běžnou součástí každodenní činnosti krajského úřadu. 2019 2020 2021 2022 Celková roční spotřeba kancelářského papíru na krajském úřadu (balíky/rok) 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 3 985 3 604 2 850 2 742 V roce 2022 poklesla spotřeba kancelářského papíru oproti roku 2019 o 31,19 %. 2019 2020 2021 2022 Procentuální podíl recyklovaného papíru v celkové spotřebě kancelářského papíru na krajském úřadu (v %) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 60 59 67 65 V roce 2022 se zvýšil podíl spotřeby recyklovaného kancelářského papíru oproti roku 2019 o 5 %. 31 I z denní spotřeby listů kancelářského papíru na jednoho zaměstnance je patrný pokles spotřeby. V roce 2022 došlo k poklesu spotřeby oproti roku 2019 o 31,62 %. Odvětvový referenční dokument stanovuje opět hodnotu tzv. srovnávacího kritéria ve výši 15 listů na den na zaměstnance. Hodnota, které dosáhl krajský úřad je v porovnání s hodnotou srovnávacího kritéria významně nižší, a to o 9,55 listů za den na jednoho zaměstnance. • Spotřeba pohonných hmot Pohonné hmoty využívá krajský úřad pro provoz svých 48 vozidel a pro zajištění provozu náhradního zdroje elektrické energie, tj. dieselagregátu. Spotřeba pohonných hmot se v roce 2022 oproti roku 2019 snížila o 9,07 % (5 636 litrů/rok). Pokles spotřeby je možné do určité míry označit za trend, který se pozvolna začal formovat v době pandemie. Zaměstnanci se v té době naučili ve vetší míře využívat online prostor a řadu osobních setkání dříve vyžadujících pracovní cesty nahradili on-line jednáním. V tomto pokračují i v současné době. Zaměstnanci také více využívají, při služebních pochůzkách v rámci města Ostravy, veřejnou hromadnou dopravu a k dispozici mají i elektrokola. Nutné je zmínit i postupnou obměnu vozového parku. Nově zakoupená vozidla s mnohdy nižší spotřebou se také podílejí na tomto trendu. Konkrétní hodnoty spotřeby pohonných hmot jsou uvedeny v následujícím grafu. 2019 2020 2021 2022 Celková roční spotřeba pohonných hmot (litry/rok) 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 62 141 45 057 43 228 56 505 najeto912 413 km najeto661 735 km najeto655 530 km najeto892 081 km V roce 2022 poklesla spotřeba kancelářského papíru oproti roku 2019 o 31,62 %. V roce 2022 poklesla spotřeba PHM oproti roku 2019 o 9,07 %. 2019 2020 2021 2022 Spotřeba listů kancelářského papíru na zaměstnance na 1 den (listy/den) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 7,97 7,20 5,70 5,45 685zaměstnanců 689zaměstnanců 691zaměstnanců 689zaměstnanců 32 Porovnání spotřeby celkového množství jednotlivých druhů paliv ukazuje, že se daří postupně snižovat spotřebu benzínu a nafty. Ta poklesla v roce 2022 oproti roku 2019 u benzínu až o 56,81 % (6 879 litrů/rok). Velký vliv na to má fakt, že z celkového počtu 48 vozidel je 20 z nich na CNG. Emise skleníkových plynů z provozu vozidel a dieselagregátu se v roce 2022 oproti roku 2019 snížily o 7,05 %. 2019 2020 2021 2022 Roční spotřeba pohonných hmot na zaměstnance (litry/rok) 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 90,71 65,40 62,56 82,01 685zaměstnanců 689zaměstnanců 691zaměstnanců 689zaměstnanců 2019 2020 2021 2022 Celkové roční emise skleníkových plynů z provozu automobilů a dieselagregátu (t ekvivalentu CO2 /rok) 150 100 50 0 126,986 92,293 87,189 118,035 V roce 2022 se snížila emise skleníkových plýnů oproti roku 2019 o 7,05 %. V roce 2022 poklesla spotřeba PHM oproti roku 2019 o 9,59 %. Nafta (l) Benzín (l) CNG (kg) Celková roční spotřeba jednotlivých pohonných hmot 2019 2020 2021 2022 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 42 698 33 660 31 516 41 042 12 109 6 222 4 828 5 230 7 334 5 175 6 838 10 233 V roce 2022 poklesla spotřeba nafty oproti roku 2019 o 3,88 %. V roce 2022 2022 poklesla spotřeba benzínu oproti roku 2019 o 56,81 %. V roce 2022 se zvýšila spotřeba CNG oproti roku 2019 o 39,53 %. 33 6.2.4 Množství odpadu V objektu KÚ vznikají odpady pouze z činností spojených se zajištěním jeho provozu a z vlastní činnosti krajského úřadu. Odpady, které vzniknou jsou tříděny na jednotlivé druhy, tj. papír, plasty, směsný odpad, sklo a bioodpad. V rámci podmínek místní svozové společnosti zajišťující odvoz odpadů, lze do nádoby na plastový odpad rovněž vhazovat kovy, tetra-packy, hliník, CD a DVD, víčka od jogurtů. Krajský úřad produkuje velmi malé množství nebezpečného odpadu z provozu autogaráží a z údržby objektu KÚ. V objektu KÚ jsou umístěny 3 kompostéry a dále pak nejen pro zaměstnance, ale i pro veřejnost sběrné nádoby na zpětný odběr drobných elektrospotřebičů a baterií a sběrná nádoba na odběr zářivek a spořivek. Množství odpadu se v roce 2022 oproti roku 2019 snížilo o 4,69 % (1,921 t/rok). Následující graf uvádí konkrétní množství odpadu na krajském úřadu. Každoročně se také daří udržovat podíl vytříděného odpadu na přibližně stejné úrovni. V roce 2022 se oproti roku 2019 tento podíl zvýšil o 0,25 %. 2019 2020 2021 2022 Celkové množství odpadu v objektu KÚ (t/rok) 50 40 30 20 10 0 40,97 42,04 45,23 39,05 V roce 2022 se snížilo celkové množství odpadu oproti roku 2019 o 4,69 %. 2019 2020 2021 2022 Množství vytříděného odpadu v objektu KÚ (t/rok) 35 30 25 20 15 10 5 0 28,46 31,12 27,77 28,53 V roce 2022 se zvýšilo množství vytříděného odpadu oproti roku 2019 o 0,25 %. 34 Pro informaci uvádíme v následující tabulce přehled o konkrétním množství jednotlivých druhů odpadů v objek- tu KÚ. 2019 2020 2021 2022 Celkové množství odpadu 40,97 t 42,04 t 45,23 t 39,05 t Množství odpadu na 1 zaměstnance 59,81 kg 61,02 kg 65,46 kg 56,68 kg Směsný odpad 10,80 t 10,72 t 10,796 t 10,32 t Vytříděný odpad celkem: 28,46 t 31,12 t 27,77 t 28,53 t • z toho papír a lepenka 21,16 t 23,31 t 19,80 t 21,05 t • z toho sklo 0,9 t 0,97 t 0,95 t 0,83 t • z toho plasty 4,8 t 5,2 t 5,4 t 5,23 t • z toho biologicky rozložitelný odpad 1,6 t 1,64 t 1,48 t 1,42 t • z toho nebezpečný odpad 0,192 t 0,2 t 0,19 t 0,2 t podíl množství nebezpečného odpadu z celkového 0,47 % 0,48 % 0,42 % 0,51 % Tabulka č. 9 Přehled o konkrétním množství odpadu v objektu KÚ Nejvíce vytříděného odpadu tvoří složka papír a lepenka, a to v důsledku každoročně probíhající skartace doku- mentace. 35 6.3. Další možné vlivy činnosti krajského úřadu na životní prostředí K dalším možným vlivům činnosti krajského úřadu na životní prostředí patří: • Provoz klimatizačních jednotek a náhradního zdroje elektrické energie V objektu KÚ je umístěno celkem 24 klimatizačních jednotek využívajících pro chlazení látky R407C a R410A. U klimatizačních jednotek je prováděna pravidelná servisní a kontrolní činnost. Náhradní zdroj elektrické energie (dále jen „dieselagregát“) je umístěn v suterénu objektu KÚ a pro zajištění jeho provozu má úřad zpracovaný provozní řád. Dieselagregát je určen výhradně pro zajištění náhradní dodávky elektrické energie v objektu KÚ v případě jejího přerušení. V provozním řádu jsou popsány povinnosti osob odpovědných za jeho obsluhu a provoz. Pravidelně také probíhají nácviky havarijní připravenosti (včetně praktického cvičení) při možném úniku nafty (hlavně při jejím doplňování do nádrže dieselagregátu). Při provozu klimatizačních jednotek doposud nedošlo k úniku látek využívaných k chlazení. Stejně tak nedošlo za celou dobu provozu dieselagregátu k úniku motorové nafty ani jiných provozních kapalin. • Provoz objektu KÚ šetrný k životnímu prostředí Krajský úřad využívá pro zajištěné provozu objektu KÚ obnovitelné zdroje energie. V objektu KÚ je nainstalovaný fototermický a fotovoltaický systém a zavedena individuální regulace teplovodního systému (tzv. IRC regulace). K osvětlení v kancelářích jsou využívány úsporné LED zářivky, je používán šetrný tisk a byly optimalizovány náklady na tisk. Naprostou samozřejmostí je třídění odpadů. V objektu KÚ jsou v provozu 3 kompostéry zpracovávající bioodpad vyprodukovaný v budově úřadu. Úřad také zajišťuje výrobu prezentačních předmětů z recyklovaného materiálu atd. • Využívání moderních technologií Krajský úřad ve své činnosti běžně využívá moderní technologie a nástroje. Jedním z těchto nástrojů je Microsoft 365. Do jeho online prostoru se přesunula celá řada aktivit, a to od osobních jednání přes větší školící akce až ke schvalování dokumentů apod. V objektu KÚ je k dispozici také moderní videokonferenční místnost, která je přístupná, dle potřeby, všem zaměstnancům. • Systém energetického managementu Na krajském úřadu a v jeho příspěvkových organizací byl v roce 2014 zaveden systém energetického managementu hospodaření s energií. V průběhu roku 2021 byl celý systém zaktualizován podle platných norem a rozšířen o 4 obchodní společnosti, ve kterých má Moravskoslezský kraj 100 % majetkovou účast (vyjma Letiště Ostrava, a. s.). V listopadu 2021 pak Moravskoslezský kraj absolvoval certifikační audit a získal Certifikát ČSN EN ISO 50001:2019 s platností na 3 roky. V uplynulém roce 2022 prošel Moravskoslezský kraj úspěšně prvním dozorovým auditem. 36 7.1. Externí komunikace Externí komunikace je zaměřena především na výměnu informací mezi krajským úřadem a odbornou i laickou veřejností. Úřad vždy poskytuje objektivní, nestranné a pravdivé informace, které je možné ověřit v jeho činnosti. Externí komunikace je zajišťována zejména prostřednictvím: • webových stránek (https://www.msk.cz) – odkaz na část webových stránek věnujících se systému environmentálního řízení a auditu EMAS je umístěn přímo na hlavní stránce, tím je zjednodušeno nalezení informací, • elektronické úřední desky, • Portálu služeb, Portálu kraje, • sociálních sítí (Facebook, Instagram, Twitter), • elektronického zpravodaje P.O.SPOLU, • propagačních materiálů a časopisů, • komunikace s úřady a institucemi (plnění právních předpisů v oblasti životního prostředí ať už prostřednictvím vydaných různých rozhodnutí nebo vykazováním předepsaných informací o vlivech krajského úřadu na životní prostředí), • tiskových zpráv a tiskových konferencí, • dotazníkového šetření, • veřejných projednávání, kulatých stolů a workshopů, • televizních pořadů (např. Ekomagazín), osvětových akcí a soutěží. 7. Komunikace se zainteresovanými stranami 37 7.2. Interní komunikace Interní komunikace probíhá na různých úrovních řízení krajského úřadu a také napříč všemi jeho odbory. Tato forma komunikace je zaměřena na všechny zaměstnance úřadu. Informace o systému environmentálního řízení, environmentálních cílech, vlivu a dopadech činnosti krajského úřadu na životní prostředí jsou zaměstnancům předávány především prostřednictvím: • porad ředitele krajského úřadu a vedoucích odborů, porad v rámci odborů a v rámci oddělení, • interního elektronického zpravodaje NedoJEDENý KRAJíc, • intranetu, • meziodborových jednání, • e-learningového školení zaměstnanců úřadu, • portálu Integrovaného systému řízení, na kterém jsou zaměstnancům k dispozici veškeré důležité informace a dokumentace jak systému environmentálního řízení včetně údajů o environmentální výkonnosti, tak i dalších systémů zahrnutých do integrovaného systému řízení. • Zprávy pro přezkoumání integrovaného systému řízení vedením krajského úřadu, které jsou po svém projednání vždy přístupné všem zaměstnancům v elektronické podobě, • Environmentálního prohlášení, které je po svém projednání a schválení vždy přístupné všem zaměstnancům v elektronické podobě. Zaměstnanci se mohou také sami aktivně zapojit. Své podněty na vylepšení činnosti úřadu mohou podávat prostřednictvím inovačních návrhů, emailové poštovní schránky nebo přímo odborné skupině pro integrovaný systém řízení. 38 Zásadní legislativní požadavky v environmentální oblasti, které se přímo dotýkají zajištění provozu krajského úřadu, jsou zařazeny do Přehledu závazných povinností spojených s provozem krajského úřadu. Některé požadavky právních předpisů se vztahují přímo na environmentální aspekty identifikované v Registru environmentálních aspektů. Tento přehled jsme v roce 2022 kompletně přepracovali a udělali jsme z něj sdílený aktivní dokument. Jeho současná podoba teď umožňuje sledovat online aktuální naplňovaní povinnosti spojených s provozem krajského úřadu. Díky tomu se nemůže stát, že nějakou povinnost zanedbáme. Požadavky v environmentální oblasti spojené se samotnou činností Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pak krajský úřad sleduje a jejich naplnění zajišťuje prostřednictvím svého odboru životního prostředí a zemědělství. Hodnocení souladu s právními a jinými předpisy je prováděno během interních auditů integrovaného systému řízení a průběžně také každým vedoucím zaměstnancem na jednotlivých odborech a útvarem podpory řízení zodpovědným za rozvíjení integrovaného systému řízení. 8. Vyhodnocení souladu s legislativními aspekty Krajský úřad průběžně sleduje celkový vývoj legislativy v České republice včetně environmentální oblasti. Úřad také odpovídá za její dodržování v rámci své činnosti a působnosti. Pro sledování právních požadavků je na všech pracovištích krajského úřadu nainstalována síťová verze softwarové aplikace beck-online, která je volně přístupna každému zaměstnanci. 39 Na činnosti krajského úřadu v oblasti ochrany životního prostředí se vztahují: • Právní předpisy ČR a EU Vedení krajského úřadu zajistilo pro všechny zaměstnance přístup k aktuálním právním předpisům. Za průběžné sledování změn v legislativě a za jejich uplatňování v praxi odpovídají vybraní zaměstnanci v rámci své působnosti. Kompetence vztahující se k činnostem jednotlivých odborů stanovuje Organizační řád krajského úřadu, který je zveřejněn na webových stránkách (https://www.msk.cz) a na intranetu. • Právní předpisy Moravskoslezského kraje Přehled právních předpisů (Nařízení Moravskoslezského kraje a Obecně závazné vyhlášky Moravskoslezského kraje) je zveřejněn na intranetu a na webových stránkách kraje (https://www.msk.cz). Za průběžné sledování změn v právních předpisech Moravskoslezského kraje a za jejich uplatňování v praxi odpovídají vybraní zaměstnanci v rámci své působnosti. • Vnitřní předpisy ředitele krajského úřadu a rady kraje Všechny vnitřní předpisy jsou k dispozici na intranetu krajského úřadu. Po vydání nového vnitřního předpisu nebo změně stávajícího dojde k jeho zveřejnění na intranetu krajského úřadu a zároveň k upozornění všech zaměstnanců na tuto skutečnost. 40 Environmentální prohlášení aktualizované pro rok 2022 bylo zpracováno na základě objektivních podkladů poskytnutých jednotlivými odbory Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Tyto podklady byly ověřeny v rámci provedeného interního auditu integrovaného systému řízení. Environmentální prohlášení aktualizované pro rok 2022 bylo projednáno s vedením krajského úřadu. V Ostravě dne 2. května 2023 Zpracovala: Ing. Martina Prokopová, Ph.D. manažer kvality, útvar podpory řízení Ověřil a schválil: Ing. Tomáš Kotyza, MBA ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje zvláštní zástupce pro systém EMAS 9. Závěr 41 10. Schválení environmentálního prohlášení environmentálním ověřovatelem