1
2
Zadavatel a vlastník: Moravskoslezský kraj
Zpracovatel: BeePartner a. s. ve spolupráci s RADDIT consulting s. r. o., garanty a členy pracovních
skupin, zástupci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a jeho příspěvkových a obchodních
organizací
Srpen 2019
3
Obsah
K čemu slouží tento dokument? ..............................................................................................................................................4
Vize pro Moravskoslezský kraj 2030+ ...................................................................................................................................6
Hlavní zjištění analytické části...................................................................................................................................................9
Průvodce Strategií rozvoje Moravskoslezského kraje ..................................................................................................13
Přehled 6 prioritních tematických oblastí a 28 strategických oblastí změn.........................................................16
Jak číst návrhovou část?...........................................................................................................................................................19
1 Podnikavější a inovativnější kraj........................................................................................................................................20
2 Vzdělanější a zaměstnanější kraj.......................................................................................................................................34
3 Zdravější a soudržnější kraj .................................................................................................................................................48
4 Čistější a zelenější kraj...........................................................................................................................................................59
5 Propojenější a chytřejší kraj ................................................................................................................................................72
6 Atraktivnější a kulturnější kraj ............................................................................................................................................84
Možné pozitivní synergie strategických oblastí změn..................................................................................................94
Lepší image Moravskoslezského kraje ...............................................................................................................................95
Popis implementační struktury..............................................................................................................................................96
Implementační struktura (zjednodušená verze) .............................................................................................................97
Územní dimenze........................................................................................................................................................................100
Doporučení pro čerpání evropských fondů....................................................................................................................102
Participace....................................................................................................................................................................................105
Seznam zkratek..........................................................................................................................................................................108
Přílohy............................................................................................................................................................................................111
4
K čemu slouží tento dokument?
 K seznámení klíčových aktérů regionálního rozvoje se strategickými záměry v kraji.
 Ke sdílení dlouhodobé vize o budoucím rozvoji kraje.
 K podpoře diskuse o potenciálních a nových strategických projektech naplňujících
dlouhodobou vizi kraje.
 K posílení důvěry mezi partnery a k iniciaci strategických změn a inovací.
 K jednotné komunikaci vize a strategických priorit kraje.
Strategie rozvoje určuje priority pro dlouhodobý rozvoj kraje
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019-2027 (dále jen Strategie rozvoje) je dokumentem, který
ukazuje, ve kterých oblastech a jak se chce Moravskoslezský kraj rozvíjet v letech 2019 až 2027. Podle
zákona o krajích má kraj pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Kraj je zde
myšlen jako veřejnoprávní korporace, včetně všech příspěvkových a obchodních organizací, i jako
územní společenství občanů, kde na řadu aktivit a činností má kraj sice jen nepřímý vliv, avšak má zájem
na jejich rozvoji, a proto je chce podporovat.
Strategie rozvoje vychází z dlouhodobé vize, určuje prioritní témata rozvoje, stanovuje strategické oblasti
změn, kterých chce kraj dosáhnout, navrhuje opatření a typové aktivity, i návrhy strategických projektů,
které mají k dosažení cílů vést. Strategie rozvoje popisuje, jak chce kraj strategické změny řídit,
monitorovat a hodnotit. Strategii rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje.
Strategie rozvoje slaďuje vizi vedení kraje se zkušenostmi expertů a názory obyvatel
Strategie rozvoje je společnou dohodou o tom, kam má kraj směřovat a co má v budoucnu realizovat
a podporovat. Vychází z roční spolupráce s předními experty a zkušenými odborníky
v prioritních tématech. Ti byli zapojeni formou pracovních skupin, podíleli se na obsahové části
a formulaci strategických cílů, opatření a typových aktivit. Zohledněny byly rovněž výstupy jednání
s územními partnery ze setkání v Třinci, Karviné, Bruntálu, Opavě, Frýdku-Místku, Novém Jičíně
a v Ostravě. Dále proběhlo vizionářské setkání v metropolitním městě Ostravě.
Zaměření strategie je zároveň opřeno o dlouhodobou vizi vedení kraje, o koncepce a strategické
dokumenty na krajské, národní a evropské úrovni, o analytické podklady a o studie, šetření a názory
a podněty obyvatel Moravskoslezského kraje všech věkových skupin ze všech koutů regionu, včetně
názorů studentů středních odborných škol a gymnázií.
Kraj mnoha rolí: leader, koordinátor, metodik, veřejná správa, nositel projektů, zaměstnavatel
V řadě případů je od kraje očekáván leadership. V tom Strategie rozvoje sehrává klíčovou úlohu,
usnadňuje shodu na tom, co je a není podstatné a pomáhá spojovat klíčové aktéry za společným cílem.
V určitých případech usnadní komunikaci i shoda na jednotné metodice nebo dodržování jednotných
principů, které jsou v zájmu jak měst a obcí, tak i místních organizací, spolků nebo i firem. Kraj své
záležitosti v mnoha ohledech sice spravuje samostatně, je ale navíc pověřen k výkonu státní správy svou
tzv. přenesenou působností. Kraj je největším zaměstnavatelem v regionu a nositelem projektů v řádu
miliard Kč. Strategie rozvoje je v tomto ohledu i nástrojem řízení pro dosahování vyšší efektivity,
účinnosti a hospodárnosti při vynakládání veřejných prostředků.
5
Strategie rozvoje pomáhá iniciovat, podporovat a realizovat pozitivní změny
Roční výdaje rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2019 činí přibližně 25 miliard Kč. Roční hrubý
domácí produkt Moravskoslezského kraje se v roce 2018 blížil 500 mld. Kč. Nejen z toho vyplývá, že
možnosti Moravskoslezského kraje jako instituce spravující silnice, regionální veřejnou dopravu,
nemocnice, školy, kulturní památky a jiné organizace jsou sice široké, ale nejsou neomezené. Kraj však
může různými formami iniciovat aktivitu a přípravu projektů, slaďovat zájmy partnerů, a podpořit tak
místní rozvoj na svém území. Strategie rozvoje má proto také motivovat nositele projektů k aktivní
spolupráci v přípravě a realizaci strategických projektů, které naplňují strategické cíle a vizi kraje.
6
Vize pro Moravskoslezský kraj 2030+
S NOVOU ENERGIÍ MĚNÍME ŽIVOT V KRAJI
=
Jedinečná kultura a otevřenost ke spolupráci - #hrajeMSKrajem
Kraj přitahující talenty a nabízející kompetentní pracovníky
Nejvýznamnější technický a technologický pól růstu v ČR
Intenzivní inovace a vysoká přidaná hodnota podnikání
Atraktivní a dobře placená pracovní místa
Čisté ovzduší a zdravé životní prostředí
Vyšší dynamika vzniku nových firem
Nízkoemisní hospodářství
Kraj špičkových služeb
Prostě nová image
Vize pro Moravskoslezský kraj ukazuje směr, kterým chceme jít a výsledky, jichž chceme dosáhnout. Vize
představuje ambici motivující k co nejširší spolupráci pro dosažení společných cílů. K jejich naplnění
potřebujeme novou energii stejně jako sny, které dokážeme proměnit v realitu. Tato Strategie rozvoje je
plánovaná na roky 2019–2027. Protože však některé změny budou viditelné až s odstupem mnoha let,
představuje rok 2030 jeden důležitý milník v procesu rozvoje kraje, ke kterému směřuje naše dlouhodobá
vize.
7
Vize pro Moravskoslezský kraj 2030+
S NOVOU ENERGIÍ MĚNÍME ŽIVOT V KRAJI
PODNIKÁNÍ LIDÉ PROSTŘEDÍ
#podnikavější
#inovativnější
#propojenější
#chytřejší
#vzdělanější
#zaměstnanější
#zdravější
#soudržnější
#kulturnější
#čistější
#zelenější
#atraktivnější
Firmy v kraji budou patřit
k lídrům v inovacích a budou
součástí globálního businessu.
Kvalita života poroste nejrychleji
v ČR a kraj bude nabízet
špičkové a unikátní služby
evropské kvality.
V kraji bude zdravé životní
prostředí a čisté ovzduší.
Hospodářská transformace bude
úspěšně dokončena, kraj už
nebude spojován s uhlím. Lidé
všech generací a různých
odborností budou podnikavější,
více firem bude součástí
globálního businessu, některé se
stanou lídry ve svém oboru. Z kraje
se budou exportovat chytrá řešení
postavená na průmyslovém knowhow,
na digitalizaci
a perspektivních odvětvích.
Hybnou silou ekonomiky budou
inovativní služby a produkty, díky
nimiž zde budou vznikat atraktivní
a dobře placená pracovní místa
s vysokou přidanou hodnotou.
V kraji nebude problém najít
zajímavou a dobře placenou práci,
která bude odpovídat požadavkům
a schopnostem zájemce o práci.
Školy a další instituce budou mít
k dispozici nástroje a služby, které
budou umět propojovat poptávku
firem a nabídku pracovních sil. Ve
srovnání s ostatními regiony bude
kraj jeden z nejatraktivnějších s
ohledem na kvalitu vzdělávání,
sociální a zdravotní služby a
bydlení za dostupnou cenu.
Bude věnována pozornost kvalitě
životního prostředí. Lidé ve všech
částech kraje budou mít
srovnatelné podmínky pro kvalitní
život s kterýmkoliv místem
v Evropě. Mladí, aktivní
a talentovaní lidé budou mít
dostatečné důvody zůstat
v regionu, budou se cítit jeho
nedílnou součástí a budou
spoluvytvářet jeho novou identitu.
Atraktivní životní prostředí bude
součástí image kraje.
LEPŠÍ IMAGE
Kraj bude pověstný šířením
nových nápadů, dobré nálady
a bude mít pozitivní pověst,
přistěhovat se do kraje bude
trendy.
Kraj bude na návštěvníky působit přátelsky a bude
plný příjemných překvapení. Bude stále rozvíjet
svou schopnost pořádat špičkové akce světového
významu v kultuře i sportu, nabízet a pečovat o své
přírodní a kulturní dědictví, bude podporovat nové
neotřelé a odvážné nápady, kreativitu, včetně
výjimečných architektonických počinů. Vybuduje si
pozitivní image. Kraj bude lákat nadstandardními
podmínkami a špičkovými službami k podnikání,
k práci a k bydlení napříč celým regionem
pro všechny, kteří mají chuť se seberealizovat.
8
Vize pro Moravskoslezský kraj 2030+
#klíčová_slova
9
Hlavní zjištění analytické části
Podnikání
 Krajská ekonomika konverguje k EU, ale stále zaostává za republikovým průměrem.
 Automobilový průmysl a IT technologie nahrazují těžký průmysl.
 Nízká podnikavost v kraji je dána historicky, zájem o podnikání však roste.
 Kraj musí přidat v dostupnosti vysokorychlostního internetu.
Lidé
 Nadprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných, ale i osob se základním vzděláním a
bez maturity.
 Nejnižší nezaměstnanost od roku 2000.
 Dostatečná lůžková péče, schází lékaři a zdravotní sestry.
 Podíl osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením se snižuje.
 Nejvíce pěstounů i unikátní klastr sociálního podnikání.
 Stárnutí populace zvyšuje poptávku po sociálních i zdravotnických službách.
Prostředí
 Přes výrazné zlepšení trápí kraj znečistěné ovzduší.
 Komunální odpad nejčastěji končí na skládkách.
 Početné krajské lesy jsou ohroženy suchem a škůdci.
 Po-uhelná krajina skýtá potenciál.
 Klesá počet cestujících v hromadné dopravě.
Hlavní zjištění – Podrobnější popis
Podnikání
Krajské HDP dohání průměr EU, ale zaostává za republikovým průměrem
Hrubý domácí produkt, ať už v celkovém objemu či v přepočtu na obyvatele, sice roste, ale pomaleji než
v hlavním městě Praze nebo Jihomoravském kraji. Krajský HDP se v období 2013–2017 od průměru ČR
vzdaloval, a to zejména z důvodu dynamického růstu ekonomické výkonnosti hlavního města. Přesto
Moravskoslezský kraj vykazuje pozitivní nárůst HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU. V roce 2017
podíl HDP na obyvatele k průměru EU dosáhl 74 %.
Automobilový průmysl a informační technologie (IT) nahrazují těžký průmysl
Kraj se řadí k nejprůmyslovějším regionům v ČR. V roce 2017 se průmysl podílel na tvorbě HDP ze 41,7 %.
Ke klíčovým odvětvím průmyslu patří hutnictví a výroba kovů a také strojírenství, přičemž v posledních
přibližně 10 letech se každoročně zvyšuje podíl automobilového průmyslu a informačních technologií.
Nízká podnikavost v kraji je dána historicky, zájem o podnikání však roste
V kraji je v celorepublikovém srovnání druhý nejnižší počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel.
Nízká podnikavost je do značné míry dána silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého
průmyslu a nízkou ochotou i nedostatkem kompetencí velkého podílu obyvatel začít samostatně
podnikat. Přesto lze v pětiletém období 2014–2018 pozorovat rostoucí tendenci počtu ekonomických
subjektů se zjištěnou podnikatelskou aktivitou, zejména obchodních společností, ale i živnostníků. V kraji
se rozvíjí služby pomáhající začínajícím podnikatelům, jako jsou podnikatelské inkubátory a coworková
centra.
10
Kraj musí přidat v dostupnosti vysokorychlostního internetu
Počet domácností s přístupem k internetu přesáhl 75 %. Kraj zaostává ve srovnání se zbylými kraji
v dostupnosti vysokorychlostního internetu (30+Mb/s). Výrazné zlepšení dostupnosti se neočekává ani
do roku 2020, přístup k vysokorychlostnímu internetu je přitom důležitou podmínkou hospodářského
rozvoje. Na druhé straně je Ostrava sídlem národního superpočítačového centra IT4Innovations, které
poskytuje vědeckým týmům i podnikům služby v oblasti superpočítání a patří v tomto oboru
k nejvýkonnějším v Evropě.
Lidé
Nadprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných, ale i osob se základním vzděláním a bez maturity
Kraj má průměrnou vzdělanost ve srovnání s ČR. Patří sice mezi kraje s vyšším podílem vysokoškolsky
vzdělaného obyvatelstva, ale také s vysokým podílem osob bez vzdělání, se základním vzděláním
a středoškolským vzděláním bez maturity. Pro kraj jsou charakteristické velké územní rozdíly v dosažené
úrovni vzdělání. Podíl osob s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním v populaci se
v průběhu let zvyšuje. Varováním je ovšem pokles zájmu o studium na univerzitách v kraji. Síť škol je
v regionu rozvinutá a na zvýšení kvality vzdělávání má významný podíl modernizace školských zařízení,
zejména z evropských fondů.
Nejnižší nezaměstnanost od roku 2000
Míra nezaměstnanosti je v kraji nejnižší od roku 2000 a míra zaměstnanosti se od roku 2010 zvýšila
o téměř 10 %. Přesto v okresech Karviná, Bruntál a Ostrava-město nezaměstnanost přesahuje průměr
ČR. Dlouhodobá nezaměstnanost je nadprůměrná, a to i v době zvýšené poptávky zaměstnavatelů.
Kraj má podprůměrný podíl ekonomicky aktivní pracovní síly a nadprůměrný podíl dlouhodobě
nezaměstnaných (tj. déle než 1 rok). K hlavním problémům, nejen na trhu práce, patří migrace mladých
vysokoškoláků z kraje pryč.
Dostatečná lůžková péče, schází lékaři a zdravotní sestry
Distribuce zdravotnických zařízení mezi okresy odpovídá hustotě zalidnění i prostorovému uspořádání
sídel. Zhoršená dostupnost specializované péče trápí řídce zalidněné oblasti. Kraj disponuje druhou
největší zdravotnickou záchrannou službou a bohatou nabídkou lázeňských a rehabilitačních služeb.
Od roku 2010 působí v kraji Lékařská fakulta Ostravské univerzity. V krajské metropoli sídlí významná
zdravotnická výzkumná centra a ústavy. Akutní péči poskytuje 17 nemocnic, z nichž sedm je ve správě
kraje. Pokud jde o počty lůžek akutní péče, jsou jejich kapacity dostatečné. Schází však lékaři, zejména
ve vysoce specializovaných oborech, a zdravotní sestry.
Podíl osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením se snižuje
V republikovém srovnání je v kraji nadprůměrný podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním
vyloučením, který se však daří snižovat. Mezi hlavní příčiny sociálního vyloučení patří nízké mzdy,
nadprůměrná nezaměstnanost, rychlé stárnutí obyvatel, zadlužení. V exekuci se ocitlo více než 10 %
obyvatel. Prohlubování sociálních problémů může mít dalekosáhlé důsledky na kvalitu života v kraji i jeho
image.
Nejvíce pěstounů i unikátní klastr sociálního podnikání
Při ustanovení sítě sociálních služeb spolupracuje kraj s obcemi a dalšími sociálními partnery. Kraj mezi
prvními v ČR přijal rozhodnutí nepřijímat nové klienty do ústavních zařízení. V regionu působí nejvyšší
11
počet pěstounů v ČR. S budováním sítě sociálního podnikání pomáhá Klastr sociálních podniků a inovací
s více než 60 členy.
Stárnutí populace zvyšuje poptávku po sociálních i zdravotnických službách
V sociálních službách scházejí kvalifikovaní pracovníci. Poskytovatelé služeb potřebují pomoc se
zaváděním nástrojů řízení kvality a efektivity. Oblast sociálních služeb trápí nevhodné nastavení
financování a závislost na externích zdrojích. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva roste poptávka
po sociálních i zdravotnických službách. V období let 2000–2017 vzrostl podíl osob starších 65 let
z 12,34 % na 19,16 %. V roce 2030 vzroste jejich podíl na 24,7 %.
Prostředí
Přes výrazné zlepšení trápí kraj znečistěné ovzduší
V kraji jsou překračovány imisní limity prachových částic a benzo(a)pyrenu. Příčinami jsou koncentrace
průmyslu a energetiky, doprava, lokální zdroje, dálkový přenos znečištění z Polska a na venkově také
prach ze zemědělství. V posledních letech klesl podíl velkých průmyslových a energetických zdrojů
na celkových emisích škodlivin. Dynamicky vzrostl počet vyměněných kotlů v domácích topeništích v
rámci tzv. kotlíkových dotací (největší počet výměn v ČR). Naopak roste intenzita dopravy. Nedojde-li
však ke zlepšení situace na polské straně, nelze očekávat další významné zlepšení situace v oblasti
znečištění ovzduší.
Komunální odpad nejčastěji končí na skládkách
V kraji je vytvořena funkční síť zařízení pro v současnosti akceptovatelné nakládání s odpady. Roste počet
kompostáren a dalších zařízení na využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Kraj však
nadále postrádá dostatečně kapacitní zařízení na materiálové a energetické využití komunálního odpadu.
Přestože se podíl odpadů ukládaných na skládky snížil, představuje skládkování stále nejčastější způsob
odstraňování směsného komunálního odpadu.
Početné krajské lesy jsou ohroženy suchem a škůdci
Lesnatost činila 34,6 % území kraje a je nad průměrem ČR. Obdobně jako v jiných oblastech ČR dochází
k odumírání smrkových monokultur v důsledku sucha a škůdců s následnými dopady na erozi, vodní
režim i krajinný ráz. Rovněž dochází k úbytku zemědělské půdy vlivem výstavby komunikací, skladových
a průmyslových areálů. Roste výměra zastavěných ploch.
Po-uhelná krajina skýtá mimořádný potenciál pro nový rozvoj
Příznačnou charakteristikou kraje je krajina ovlivněná těžbou černého uhlí. Na území kraje se stále
nacházejí místa, která jsou po ukončené či ukončované těžbě nevyužita. Tato místa skýtají potenciál
pro nové funkce krajiny. V těchto oblastech je nutné zajistit budoucí rozvoj tak, aby nebyl v rozporu
s principy udržitelného rozvoje území, ochranou přírody a také měnícími se podmínkami v důsledku
klimatické změny.
Klesá počet cestujících v hromadné dopravě
V kraji funguje rozvinutý integrovaný systém dopravy. Přesto každoročně počet přepravených osob
v hromadné dopravě klesá. Výjimkou je železniční přeprava mimo region a městská hromadná doprava,
která zaznamenává oživení. Přibližně 80 % obyvatel kraje žije v obci s napojením na železniční síť.
Vstupem soukromých dopravců na dálkové železniční linky došlo ke zvýšení kvality služeb a snížení cen
jízdenek.
12
Dobrá hustota silniční sítě, narůstá intenzita dopravy a nároky na údržbu
Hustota silniční dopravní infrastruktury v kraji je na dobré úrovni, avšak narůstá intenzita dopravy
ve vybraných úsecích, což znamená vyšší nároky na investice do údržby. Udržení kvality komunikací
vyžaduje zvýšené investice. Východní část kraje však trápí nekoncepční zahušťování zástavby, které
znesnadňuje dostupnost ze zázemí velkých měst. Ve vybraných oblastech západní části komplikuje
přístup k nadřazené silniční síti nedokončená stavba silnic „Slezského kříže“ a chybějící obchvaty měst a
obcí. Ve městech a periferiích roste intenzita dopravy, obdobně jako počet registrovaných osobních aut
a emisí produkovaných z dopravy.
Koridorové tratě otevírají kraj světu, regionální železnice vyžadují modernizaci
Koridorové tratě ležící v kraji jsou kvalitní a rekonstruované. Regionální tratě jsou zastaralé, s výjimkou
několika opravených a elektrifikovaných tratí. Z hlediska tranzitních koridorů má kraj geograficky
výhodnou polohu, která mu umožňuje stát se součástí panevropské sítě vysokorychlostních železnic.
Nová vysokorychlostní trať uvolní stávající kapacity, které lze využít pro nákladní dopravu.
Napojení na železnici a logistické zázemí může přispět k rozvoji letiště
Letiště Leoše Janáčka nabízí dostatečnou kapacitu a vybavení pro odbavení letadel, cestujících i carga.
Přesto vykazuje slabou výkonnost a zaostává za dynamickým rozvojem letiště v Katovicích. Lety
dostatečně nenavazují na mezinárodní huby a letiště je tak prakticky závislé na charterových letech. Navíc
jej čeká nákladná rekonstrukce letové dráhy. Přesto má letiště potenciál k rozvoji, a to především v cargo
přepravě díky dostatečnému logistickému zázemí a příhodnému dopravnímu napojení na silniční
i železniční síť.
Integrovaný záchranný systém patří mezi špičku
V kraji funguje dlouhodobě prověřený model integrovaných výjezdových center složek Integrovaného
záchranného systému. V krajské metropoli působí špičkově vybavené Integrované bezpečnostní
centrum.
Nejrozsáhlejší chráněná krajinná oblast v Česku
Přestože je kraj vnímán jako průmyslový region, zastává z hlediska ochrany přírody a krajiny v rámci ČR
důležitou pozici. Na území kraje se vyskytují nebo do něj zasahují 3 velkoplošná zvláště chráněná území,
přičemž CHKO Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí v ČR. Rozloha všech zvláště chráněných
území v kraji činí 97,1 tis. ha, tj. 17,9 % území kraje.
Beskydy a Dolní Vítkovice lákají nejvyšší počet turistů
Kraj disponuje významným přírodním a kulturním bohatstvím. Zvyšují se počty národních kulturních
památek a daří se investovat do obnovy památek a kulturní infrastruktury. Promyšlené využití kulturního
a historického dědictví, se specifickou rolí technických areálů, jak dokládá fenomenální úspěch proměny
území Dolní oblast Vítkovice, vytváří potenciál pro další rozvoj. Velkou příležitostí je vysoký počet
obyvatel v tomto středoevropském prostoru, kde v okruhu cca 150 km kolem Ostravy žije více než
7 milionů lidí. Přibližně tři čtvrtiny všech hostů představují rezidenti z ČR, ze zahraničí pak především
Slováci a Poláci. Rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch se nachází především v oblasti Beskyd.
Slabinou je dopravní infrastruktura v západní části kraje a nevyužité letiště. Image regionu negativně
ovlivňují historická klišé a negativní medializace.
13
Průvodce Strategií rozvoje Moravskoslezského kraje
Výstupy procesu strategického plánování #hrajeMSKrajem
Strategie rozvoje je výsledkem dlouhodobého procesu s názvem #hrajeMSKrajem probíhajícím mezi lety
2018 a 2019, při němž vznikly tyto klíčové výstupy:
 Zpráva o rozvoji Moravskoslezského kraje (Analytická část)
 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019-2027 (Návrhová část)
 Implementační část Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019–2027
 Webová stránka #hrajeMSKrajem, s informacemi o procesu a o kraji, kde jsou všechny výše
uvedené dokumenty a další přílohy ke stažení
 Brožura #hrajeMSKrajem s informacemi o Strategii rozvoje v jednoduchém, srozumitelném
a atraktivním podání pro obyvatele kraje
Analytická část (Zpráva o rozvoji Moravskoslezského kraje)
Analytický materiál obsahuje zjištění v šesti prioritních tématech opřená o data, informace a soulad se
strategickými a koncepčními dokumenty v kraji. Hlavní zjištění byla projednána a připomínkována
na tematických pracovních skupinách, s vedením kraje a s partnery v území.
14
Návrhová část (Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019–2027)
Návrhová část je popsána v následující struktuře:
1. Dlouhodobá vize rozvoje Moravskoslezského kraje 2030+
2. Tři hlavní strategické směry rozvoje kraje na roky 2019–2027 – „superpriority“, kterými jsou:
1. PODNIKÁNÍ - #podnikavější, #inovativnější, #propojenější a #chytřejší kraj
2. LIDÉ - #vzdělanější, #zaměstnanější, #zdravější, #soudržnější a #kulturnější kraj
3. PROSTŘEDÍ - #čistější, #zelenější a #atraktivnější kraj
Dva nejvýznamnější ukazatele změny pro dlouhodobé měření úspěšnosti v realizaci Strategie rozvoje a
naplňování vize:
1. Zastavení odlivu obyvatel z kraje
2. Lepší image kraje
3. Šest prioritních tematických oblastí:
Každé z prioritních tematických oblastí je věnována jedna kapitola. Vybraných šest prioritních
tematických oblastí se překrývá s prioritními oblastmi evropského víceletého finančního rámce na léta
2021–2027. Evropské fondy budou zcela jistě patřit k hlavním finančním zdrojům pro realizaci
strategických opatření a projektů popsaných v této Strategii rozvoje. Vybrané prioritní tematické oblasti
dále navazují na strukturu témat Strategie Integrované teritoriální investice pro ostravskou aglomeraci
pro programové období 2014–2020. Ke každé tematické prioritě je navíc přiřazen odpovídající pilíř
Strategického rámce pro hospodářskou restrukturalizaci Ústeckého, Karlovarského
a Moravskoslezského kraje.
Tematické prioritní oblasti jsou východiskem a integrální součástí organizačního zajištění procesu
realizace Strategie rozvoje kraje. Pro každou oblast byly ustanoveny pracovní skupiny, které jsou vedeny
garantem, dlouholetým expertem v dané oblasti. Členy pracovních skupin jsou zástupci klíčových aktérů
a respektovaní odborníci. Garanti pracovních skupin jednají také společně, případně se účastní jednání
jiných pracovních skupin. Cílem je koordinace, provázanost mezi tématy a vzájemná inspirace.
Návrh hlavních strategických směrů rozvoje kraje a prioritních tematických oblastí je také v souladu
s následujícími stěžejními koncepčními dokumenty:
 Vize 2024 - Nová energie pro Moravskoslezský kraj
 Sektorové strategie a koncepce Moravskoslezského kraje
 Strategie a akční plány hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského,
Karlovarského kraje – transformační strategie RE:START
 Strategie ITI ostravské aglomerace
 Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+
 Víceletý finanční rámec Evropských strukturálních a investičních fondů pro léta 2021–2027
 Územně plánovací dokumentace a podklady obcí a kraje
Struktura návrhové části je graficky zobrazena na následujících dvou stranách.
15
16
Přehled 6 prioritních tematických oblastí
a 28 strategických oblastí změn
1
Podnikavější
a inovativnější kraj
1.1 Podnikaví lidé
1.2 Vznik a růst firem
1.3 Podnikatelský a inovační ekosystém
1.4 Výzkum a vývoj
1.5 Velké firmy
2
Vzdělanější
a zaměstnanější kraj
2.1 Moderní vzdělávání a kompetence pro život
2.2 Atraktivní vysoké školy
2.3 Kariérové poradenství
2.4 Kvalitní pracovní místa
2.5 Inovace při snižování dlouhodobé nezaměstnanosti
3
Zdravější
a soudržnější kraj
3.1 Kvalitní a vysoce odborná zdravotní péče
3.2 Prevence a zdravý životní styl
3.3 Život v komunitě
3.4 Služby společně
4
Čistější
a zelenější kraj
4.1 Čisté ovzduší
4.2 Prevence vzniku a využití odpadu
4.3 Adaptace na dopady klimatické změny
4.4 Šetrné využívání krajiny
4.5 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
4.6 Nová energetika
5
Propojenější
a chytřejší kraj
5.1 Podpora řešení chytřejšího kraje
5.2 Podpora udržitelné mobility
5.3 Přechod k nízkouhlíkové a bezemisní dopravě
5.4 Vnější dostupnost kraje
5.5 Integrovaný záchranný systém
6
Atraktivnější a kulturnější
kraj
6.1 Kulturní a přírodní dědictví
6.2 Živá kultura a kreativita
6.3 Komunity a veřejné prostory
17
18
Strategické projekty
Primárním cílem je představit Strategii rozvoje na konkrétních příkladech strategických projektů, které
mají potenciál dostatečně velkého pozitivního dopadu do území, na více cílových skupin a jsou zpravidla
dlouhodobějšího charakteru. Návrhy strategických projektů byly zjišťovány u partnerů v území. Při sběru
námětů i již připravovaných projektů byly osloveny všechny odbory krajského úřadu, organizace kraje,
obce s rozšířenou působností, univerzity, zástupci firem a dalších organizací, členové všech šesti
pracovních skupin, členové komisí rady a výbory zastupitelstva kraje aj. Strategické projekty byly
projednány s garanty pracovních skupin, vedením kraje a řídicí skupinou pro přípravu Strategie rozvoje.
Stěžejní kritéria pro výběr strategických projektů:
1. Nadmístní / nadregionální význam
2. Soulad se strategií, odůvodnitelnost jeho potřeby
3. Jasný nositel
4. Nese potenciál změny, lze popsat přínosy a dopady
5. Inovativnost
---
6. Investiční projekt – min. hranice 100 mil. Kč (V případě projektů mimořádného významu není
min. hranice podmínkou.)
7. Neinvestiční projekt – bez finanční hranice – požadavek na velký potenciál změny, možnost
reprodukce/síťování
V první fázi bylo v území zjištěno více než 300 projektů. Z nich byly, dle výše uvedených kritérií,
do návrhové části vybrány příklady cca 70 projektů v šesti prioritních tématech, které jsou jak v raných
fázích přípravy, tak už i v pokročilé fázi realizace a Moravskoslezský kraj má zájem na jejich pokračování
a rozvoji.
19
Jak číst návrhovou část?
Následující kapitoly obsahují soubor strategických cílů, opatření a typových aktivit strukturovaných
do 6 prioritních tematických oblastí. Přestože se každá z nich drží shodné struktury, jsou dílčí kapitoly
snadno rozpoznatelné díky svému charakteristickému a hravému barevnému pojetí.
Úvodní část každé tematické oblasti tvoří tyto čtyři části:
Dále se každá tematická oblast člení na 3–6 strategických oblastí změn, které obsahují tyto informace:
Úvodní stránka
Přehled strategických
cílů a opatření /
typových aktivit
Tři otázky pro garanta
pracovní skupiny
+
Vzkazy obyvatel kraje
+
Strategický cíl
Vyčíslená či blíže specifikovaná
vize.
Zdůvodnění
Shrnutí z analýzy vysvětlující,
proč jsou zvolená opatření
důležitá. Vycházejí z tematických
SWOT analýz.
Opatření / typové aktivity
Soubor opatření a na ně
navazující typové aktivity,
díky kterým lze dosáhnout
stanovené vize.
Klíčový indikátor
Slouží k měření strategického
cíle, a tedy i úspěšnosti
Strategie rozvoje.
Strategická oblast změny
Označena názvem a pořadovým
číslem. Jedná se
o podmnožinu tematické
oblasti, ke které se váží
konkrétní strategické cíle
a opatření.
Požadovaná změna
Popis změny, která nastane
v roce 2027, jestliže se podaří
opatření naplňovat.
Vazba na krajské koncepce
Seznam krajských strategií
a koncepcí, které s danou
strategickou oblastí změny
souvisí.
+ +
Příklady strategických
projektů
20
1 Podnikavější a inovativnější kraj
21
1 Podnikavější a inovativnější kraj
Tři otázky pro garanta pracovní skupiny Pavla Csanka
1. Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?
Přistěhoval jsem se do Ostravy po letech strávených v Praze a Brně. Při srovnání
tří největších měst v naší zemi mě vždy zaujme specifická místní atmosféra. Velmi
oceňuji, jak se zde mísí energie nových příležitostí s dědictvím minulosti. Člověku
to dává širší úhel pohledu. Kontrasty, protichůdné zájmy a názory jsou vždy
zdrojem inspirace. Líbí se mi osobitá energie a přímočarost mnoha místních
podnikatelů napříč krajem, s nimiž se při své práci potkávám.
2. Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?
Přál bych si, aby místní mladá a střední generace v sobě objevila podnikatelského
ducha a skrze vlastní podnikání plně využila potenciál tohoto regionu. Ostravsko
je počtem obyvatel druhá nejvýznamnější aglomerace v zemi. Nicméně,
v důsledku historického vývoje ekonomiky, náš kraj patří mezi regiony s nejnižším
počtem podnikatelů na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel.
3.
Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly
kraji?
Kolegové z technické univerzity mi před dvěma lety představili slovní spojení
„TechArena Poruba“. Již tehdy mě to zaujalo. Po dvou letech diskusí s osobnostmi
místního podnikatelského, politického i akademického života jsme se v MSIC
pokusili z tohoto spojení udělat značku pro chytrou městskou čtvrť. Sousedství
technologického parku s univerzitou a fakultní nemocnicí dává skvělou příležitost,
jak vytvořit unikátní prostředí pro demonstraci a testování nových technologií
v podmínkách reálného města.
Vzkazy veřejnosti
„Kraj by měl být atraktivní pro technologické firmy.“
„Hodně podpory, co se týče podnikání.“
„Dobrý den, děkuji za podporu podnikání. Myslím, že je to něco, co má skutečně smysl a budoucnost.“
„Pokud by se pomohlo budoucím podnikatelům a mladým odhodlaným lidem a umožnila by se jim cesta
k úspěchu.“
„Chtěl bych zde větší podporu malých a středních podnikatelů.“
„Chtěl bych "silicon valley" v Bruntále.“
„Mělo by se víc investovat do technologií v Ostravě. Má nejvíce možností ji zrealizovat a využít.“
„Podporovat vědu a výzkum.“
„Ocenila bych větší podporu ambiciózních lidí. Vím, že existují instituce na to zaměřené, ale poptávka
je větší a není dostatečná informovanost.“
„Podpora místních akčních skupin, podpora farmářských produktů a trhů, podpora menších podnikatelů.“
22
Podnikavější a inovativnější kraj
1.1 Podnikaví lidé 1.2 Vznik a růst firem
1.3 Podnikatelský a inovační
ekosystém
1.4 Výzkum a vývoj 1.5 Velké firmy
Strategickýcíl
Osobní zkušenost se zahájením
podnikání u 15 % obyvatel
kraje ve věkové kategorii 25–
44 let
Zvýšení počtu firem se sídlem
v kraji mladších 10 let
s 25 a více zaměstnanci
Zařazení kraje mezi TOP10
regionů v regionu střední
a východní Evropy dle
dynamiky růstu znalostní
intenzity ekonomiky
Zvýšení podílu kraje
na veřejných výdajích
na výzkum a vývoj v České
republice v období 2022–2027
na alespoň 6 %
Růst exportu velkých firem
z kraje v období 2020–2027
o 10 % vyšší než růst exportu
z celé České republiky
ve stejném období
Opatření/typovéaktivity
a) Zlepšit image podnikání
b) Zajistit nabídku kvalitních
služeb pro začínající podnikatele
c) Zavést podnikatelskou
gramotnost ve všech stupních
vzdělávání
a) Zajistit služby a infrastrukturu
pro začínající podnikatele
b) Posílit manažerské
kompetence vedení malých
a středních firem
c) Zvýšit internacionalizaci
malých a středních firem
d) Rozšířit nabídku atraktivních
podnikatelských nemovitostí
a) Dosáhnout mezinárodní
excelence v regionální inovační
politice
b) Posílit spolupráci mezi
firmami vedoucí k nové přidané
hodnotě
c) Rozšířit a více zužitkovat
spolupráci firem se strategickými
partnery veřejného sektoru
d) Identifikovat oblasti
strategické specializace a v nich
rozvíjet sdílenou infrastrukturu
posilující konkurenční výhody
místního podnikatelského
prostředí
a) Podpořit mezinárodní
výzkumnou excelenci
v tematických oblastech
s již existující kritickou masou
výzkumníků a výsledků
b) Zvýšit vzájemné přínosy
ze spolupráce firem a veřejných
výzkumných organizací
c) Všestranně rozvinout třetí roli
univerzit a tím posílit jejich vliv
na společnost v kraji
a) Aktivně zapojit úspěšné velké
firmy z kraje do realizace
Regionální inovační strategie
Moravskoslezského kraje
b) Podporovat sdílené kapacity
pro průmyslový výzkum a vývoj
c) Vytvořit nové obory
na vysokých školách, které
budou propojeny s firmami
d) Vytvořit strategické výzkumné
aliance
e) Spoluvytvářet brand a
prostředí atraktivního kraje
pro práci a začínající podnikatele
23
1.1 Podnikaví lidé
Strategický cíl Osobní zkušenost se zahájením podnikání u 15 % obyvatel kraje ve věkové
kategorii 25–44 let
Požadovaná
změna
Rostoucí podíl obyvatel kraje vnímá podnikání jako atraktivní způsob seberealizace.
Šíří se atmosféra chuti riskovat, experimentovat s novými přístupy a hledat řešení
výzev, kterým čelí společnost nejen v Moravskoslezském kraji a České republice, ale
i za hranicemi kraje. Osobní i podnikatelské neúspěchy jsou stále více považovány
za zdroj inspirace, nikoliv zostuzení.
Zdůvodnění  Svobodné podnikání je hlavní společenskou institucí zajišťující dlouhodobou
prosperitu společnosti. Rozdíly v prosperitě jednotlivých měst a regionů jsou
z velké části výsledkem rozdílů v intenzitě podnikání.
 Intenzita podnikání v daném městě či regionu je podporována či naopak
omezována zažitými vzorci myšlení a chování. Zejména se jedná o vztah obyvatel
k osobní iniciativě, riziku, příčinám osobního (ne)úspěchu apod.
 V kraji je silně rozšířena kultura zaměstnanecké společnosti. Projevuje se mj. silnou
preferencí jistot, vysokou averzí vůči podstupování rizik či vysokou úctou k velkým
firmám, mnohdy bez ohledu na jejich ekonomickou kondici a perspektivu.
 Okolní svět v důsledku nových technologií neustále zrychluje a kultura
zaměstnanecké společnosti se tak stává rizikovým faktorem pro budoucí
prosperitu kraje. Progresivní firmy i talentovaní lidé se stále silněji koncentrují
do měst a regionů s rozvinutou atmosférou podporující zakládání nových firem,
inovace a celkově nahrazování zavedených postupů novými řešeními.
 Progresivismus v podnikání přitom v řadě měst a regionů výborně koexistuje
s konzervatismem v kulturní či politické sféře. Přes podporu podnikavých lidí je
třeba stále zohledňovat skutečnost, že většina populace je ke změnám často
skeptická. Se zrychlováním změn se tato skepse může rychle měnit
v nepřátelskost.
 Podpora osobní iniciativy a podnikavosti by tudíž neměla být chápána pouze
ve vztahu k podnikání. Důležitým rozměrem je sociální soudržnost. Bez ní může
podpora osobní iniciativy a podnikavosti vést spíše k elitářství než vyšší intenzitě
podnikání.
Opatření /
typové aktivity
a) Zlepšit image podnikání mezi obyvateli jako společensky prospěšné činnosti
 Cílené PR aktivity jako součást komunikační strategie Moravskoslezského kraje
a dalších spolupracujících organizací
 Promyšlený systém soutěží a ocenění pro podnikatele/lky (např. společensky
odpovědná firma Moravskoslezského kraje, EY Podnikatel roku, Nejlepší
zaměstnavatel Moravskoslezského kraje apod.)
b) Zajistit nabídku kvalitních služeb pro lidi zvažující či připravující vlastní
podnikání
 Kariérní poradenství, osobní koučink
 Akcelerační programy zaměřené na fázi „idea acceleration“
 Inspirační, networkingové a kreativní akce (Patrioti MSK, hackathon, FuckUp
Nights…)
24
c) Zavést podporu podnikavosti a podnikatelské gramotnosti na všech stupních
vzdělávání
 Systematické zavedení kvalitně připraveného obsahu do výuky, včetně
adekvátně připravených učitelů/lektorů
 Soutěže a inspirační akce pro žáky a studenty (např. Invent Arena)
Klíčový indikátor  Počet osob podpořených v rámci Programů podpory podnikání v MSK
Vazba na krajské
koncepce
 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského
kraje
 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
25
1.2 Vznik a růst firem
Strategický cíl Zvýšení počtu firem se sídlem v kraji mladších 10 let s 25 a více zaměstnanci
Požadovaná
změna
Ostravsko je vedle Prahy a Brna považováno za dynamický start-up region. V Ostravě
a jejím širším zázemí sídlí rostoucí počet technologických start-upů, jejichž prodeje
a PR dosahují mezinárodního rozměru. Zvyšuje se počet exportujících malých
a středních firem jak v nových, tak tradičních odvětvích. Malé a střední firmy intenzivně
využívají nových technologií a vytváří rostoucí počet nových výrazně nadprůměrně
placených pracovních míst.
Zdůvodnění  Intenzita podnikatelské činnosti v regionu výrazně ovlivňuje současnou
a budoucí prosperitu jeho obyvatel. Moravskoslezský kraj patří v rámci České
republiky k regionům s nejnižší intenzitou podnikání.
 Mladé rychle rostoucí firmy v současné globalizované ekonomice tvoří rozhodující
počet nových pracovních míst. Velké firmy v tradičních oborech počet
zaměstnanců často snižují. Pro zajištění dostatku atraktivních pracovních míst
potřebuje kraj segment mladých dynamicky rostoucích firem. Z některých z nich
se postupně stanou noví velcí zaměstnavatelé, na jejichž přítomnost a roli je
mnoho lidí v kraji zvyklých.
 Ostravské metropolitní území představuje druhou největší koncentraci obyvatel
v České republice. Metropolitní území se přitom ve všech zemích vyznačují
nejvyšší intenzitou podnikatelské činnosti. Současná pozice Ostravska a kraje
z hlediska intenzity podnikání tak jasně ukazuje, že hospodářská transformace
není dokončená. Podstatná změna odvětvové struktury průmyslu je pouze první
hlavní fází transformace. Druhou je rozvoj dynamického sektoru služeb a firem
v nových progresivních oborech, což jsou typické charakteristiky ekonomik
moderních metropolí.
 Krajská a místní samospráva mohou pro urychlení této druhé fáze transformace
mnohé udělat. Vedle zajištění kvalitní infrastruktury a základních veřejných služeb
mohou systematicky investovat do specializovaných organizací na podporu
hospodářského rozvoje regionu.
 Služby těchto organizací představují významný prvek místního investičního
a podnikatelského prostředí. V prvé řadě by se měly zaměřit na usnadnění
zahájení nových podnikatelských činností s důrazem na činnosti s vysokou
přidanou hodnotou, v nichž je mnohdy velmi náročné uvést nové firmy v život.
Dále by se měly zaměřit na kapacitu malých a středních firem exportovat
a rentabilně využívat nové technologie. V neposlední řadě je zásadním tématem
oblast after-care služeb pro investory. Mnoho klíčových exportérů v kraji dnes
představují výrobní závody nadnárodních firem. Je velmi důležité, aby tyto firmy
v kraji rozvíjely také další typy aktivit.
Opatření /
typové aktivity
a) Zajistit kvalitní podpůrné služby a infrastrukturu pro lidi zahajující podnikání
 Akcelerační, inkubační služby
 Sdílené dílny, laboratoře (např. prototypové služby)
b) Posílit manažerské kompetence majitelů a expertů malých a středních firem
 Koučinkové programy
26
 Spolupráce a sítě pro sdílení zkušeností a expertů
 Sdílené služby v oblasti nedostatkových expertiz (např. exportní aliance)
c) Zvýšit internacionalizaci malých a středních firem
d) Rozšířit nabídku atraktivních podnikatelských nemovitostí
 Regenerace brownfieldů
Klíčový indikátor  Počet firem (s více než 25 zaměstnanci)
Vazba na krajské
koncepce
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
27
1.3 Podnikatelský a inovační ekosystém
Strategický cíl Zařazení kraje mezi TOP10 regionů v regionu střední a východní Evropy dle
dynamiky růstu znalostní intenzity ekonomiky
Požadovaná
změna
V kraji je etablován dynamický inovační ekosystém. O koordinaci jeho rozvoje se stará
profesionální výkonná organizace. Ta je odpovědná za realizaci Regionální inovační
strategie Moravskoslezského kraje, která je společným plánem krajské a městské
samosprávy, inovačních firem, akademické sféry a dalších partnerů popisující měřitelné
cíle a konkrétní projekty s nositeli, měřitelnými výsledky a náklady vedoucí k naplnění
společně stanovených cílů. Díky realizaci této strategie na období 2020–2027 je
Moravskoslezský kraj společně s Prahou a Jihomoravským krajem považován za hlavní
centrum inovací v České republice. Moravskoslezský kraj je příkladem evropské
excelence v regionální inovační politice.
Zdůvodnění  Dlouhodobá prosperita ekonomik jednotlivých měst a regionů je z velké části
odrazem inovačních schopností firem na jejich území. Zdroje inovačních
schopností firem jsou jak vnitřní (např. strategie, firemní kultura apod.), tak vnější,
které firmy čerpají ze svého okolí. Stále více měst a regionů napříč kontinenty
se proto snaží na svém území vytvořit co nejpříznivější podmínky pro inovace.
Kvalita místního inovačního ekosystému se stává stále významnějším faktorem
atraktivity měst a regionů pro investující firmy i vysoce mobilní třídu „globálních
expertů“.
 Hlavní pozornost regionů a měst při rozvoji prostředí pro podnikání
a inovace míří do oblastí vzdělávání, výzkumu a vývoje, služeb podpory zakládání
a růstu mladých firem, rozvoje sítí spolupráce či atmosféry
a image regionu. Rozhodující ingrediencí úspěchu je schopnost mnohostranné
spolupráce zaměřené na formulaci společných strategických projektů a následně
jejich profesionální realizaci. Jedná se o projekty, které cílí na řešení zásadních
společných potřeb, které nemohou firmy ani jiné organizace samostatně vyřešit.
 Ekonomika kraje již tři dekády prochází náročnou strukturální proměnou. Přechod
od centrálně plánované ekonomiky založené na energeticky a surovinově
náročných oborech probíhá v podmínkách zrychlujícího se technologického
vývoje a zesílené soutěže měst a regionů o talentované lidi a investice. Aby si kraj
zachoval a využil hospodářský potenciál, je potřeba, aby se samospráva
Moravskoslezského kraje a velkých měst dohodla s firmami a univerzitami
na prioritách rozvoje inovačního ekosystému. Mnohá města a regiony v České
republice, Evropě i dále realizují již mnoho let vlastní inovační politiku. Aby kraj
v této oblasti dohnal určitou ztrátu, je nutné zajistit podmínky pro vysoce
profesionální řízení regionální inovační politiky po vzoru předních regionů ze zemí
patřících do kategorie inovačních lídrů.
 Vytvořením MSIC dali Moravskoslezský kraj, Ostrava a tři univerzity najevo, že výše
uvedenou výzvu chtějí společně řešit. V prvních dvou letech MSIC splnil řadu
úkolů. Vedle více než 200 přímo podpořených firem vytvořil novou implementační
strukturu pro Regionální inovační strategii Moravskoslezského kraje a na základě
důkladné diskuse s mnoha firmami i zástupci akademické sféry připravil
strategické projekty. Je však třeba zdůraznit, že regionální inovační politika je běh
28
na dlouhou trať. Má-li přinést zásadní dlouhodobý přínos, je třeba pokračovat
v nastaveném systému a zapojit do realizace této strategie co nejvíce relevantních
firem a jednotlivců.
Opatření /
typové aktivity
a) Dosáhnout mezinárodní excelence v praktické realizaci regionální inovační
politiky
 MSIC jako špičková expertní organizace odpovědná za implementaci
Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
 Efektivní zapojení firem s vlastními výzkumnými a vývojovými kapacitami
do řízení Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
 Účinná spolupráce s národními organizacemi na podporu podnikání, inovací
a výzkumu (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Technologická agentura České
republiky, CzechInvest, Českomoravská záruční a rozvojová banka…)
b) Posílit spolupráci mezi firmami vedoucí k nové přidané hodnotě
ze spolupráce
 Klastry
 Centra průmyslové kompetence
 Sdílené laboratoře
c) Rozšířit a více zužitkovat spolupráci firem se strategickými partnery
veřejného sektoru
 „Živé laboratoře“ pro demonstraci a testování prototypů, nových produktů
d) Identifikovat oblasti strategické specializace a v nich rozvíjet sdílenou
infrastrukturu posilující konkurenční výhody místního podnikatelského
prostředí; k těmto specializacím se řadí:
 Technologie a služby pro automatizaci a digitalizaci firemních procesů (výroba,
logistika, administrativa…)
 Elektronika a mechatronika pro automotive
 Technologie a služby pro účinnější a efektivnější zdravotnictví
 Nové materiály a jejich pokročilé aplikace
 Environmentální technologie (zahrnuje například moderní energetiku,
technologie čištění vzduchu, vody, recyklace a zpracování odpadu…)
Klíčový indikátor  Počet zaměstnanců v podnikovém výzkumu a vývoji na 1000 ekonomicky
aktivních obyvatel
Vazba na krajské
koncepce
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
29
1.4 Výzkum a vývoj
Strategický cíl Zvýšení podílu kraje na veřejných výdajích na výzkum a vývoj v České republice
v období 2022–2027 na alespoň 6 %
Požadovaná
změna
Kvalita a relevance výsledků veřejných výzkumných organizací v kraji se systematicky
zvyšuje. Roste produktivita investic do výzkumu, a to jak z hlediska publikování
výsledků v nejvyšším decilu vědeckých časopisů, tak z hlediska výnosů ze spolupráce
s aplikační sférou. Univerzitám se daří rozvíjet všechny tři společenské role. Společně
s partnery se daří rozvíjet image Ostravy jako centra kvalitního výzkumu a vzdělávání.
Zdůvodnění  Kvalita a relevance veřejného výzkumu je v dlouhodobé perspektivě klíčovým
faktorem kvality vzdělávání a charakteru inovační poptávky
v aplikační sféře. Pro budoucí hospodářskou prosperitu druhé největší aglomerace
v zemi mají proto investice do veřejného výzkumu zásadní strategický význam.
 Současné veřejné výzkumné a vývojové kapacity v kraji jsou výrazně nižší, než by
odpovídalo populačnímu a hospodářskému významu ostravského metropolitního
území v rámci České republiky i zemí V4. Vládní výzkumný sektor zde téměř není
zastoupen (0,7 % celostátních kapacit). Podíl vysokoškolských výzkumných kapacit
v kraji dosahuje pouze 6,5 % hodnoty za celou Českou republiku při podílu
na populaci státu 11,4 %. K rozvoji kvalitního výzkumu jsou přitom dlouhodobě
nejvhodnější podmínky právě uvnitř hlavních metropolitních území. V tomto
ohledu je v zájmu České republiky, aby byl potenciál Ostravska mnohem
efektivněji využit.
 Posílení veřejných výzkumných a vývojových kapacit v kraji nelze dosáhnout
bez účinné spolupráce místních aktérů s centrálními orgány státu. Rozhodování
by mělo být založeno na strategických principech zaměřených do budoucnosti,
nikoliv na strukturálních či kvantitativních charakteristikách regionu či místních
univerzit z minulosti. Posilování kvality ve výzkumu by mělo být prioritně zacíleno
na tematické oblasti, v nichž již bylo dosaženo minimální kritické masy
(např. moderní energetika, informační technologie ad.). Právě v těchto oblastech
lze snadněji a rychleji dosáhnout mezinárodní excelence, a tím atraktivity.
 K dosažení tohoto ambiciózního cíle je nezbytné posilovat kvalitní manažerské
a personální řízení veřejných výzkumných organizací, zvyšovat příjmy z aplikační
sféry, dosáhnout vyšší míry internacionalizace výzkumných týmů či posílit
schopnost veřejných výzkumných organizací v kraji čerpat prostředky v rámci
Horizon 2020, respektive Horizon Europe.
 Při podpoře mezinárodní excelence již existujících silných výzkumných oborů
či jejich skupin je třeba zacílit část prostředků na rozvoj nových výzkumných směrů
vytvářejících předpoklady úspěchu v nových, dnes teprve rodících se oblastech
lidské činnosti.
Opatření /
typové aktivity
a) Podpořit mezinárodní výzkumnou excelenci v tematických oblastech s již
existující kritickou masou výzkumníků a výsledků
 Specializované služby podpory získání prestižních mezinárodních projektů
(např. EuroHPC)
 Specializované profesorské židle financované samosprávou a firmami
30
 Welcoming/Re-integrating grants pro zahraniční výzkumníky při klíčových
výzkumných skupinách s excelentními výsledky
b) Zvýšit vzájemné přínosy ze spolupráce firem a veřejných výzkumných
organizací
 Budova technologického parku v kampusu univerzity sdílená high-tech
firmami a excelentními výzkumnými obory
 Program mezisektorové mobility pro výzkumné pracovníky akademických
pracovišť a vývojových pracovišť firem
 Sdílené laboratoře zaměřené na průmyslový výzkum a vývoj
 Nové magisterské/doktorské obory definované spolu s firmami
c) Všestranně rozvinout třetí roli univerzit a tím posílit jejich vliv na společnost
v kraji
 Nové interdisciplinární výzkumné a vzdělávací programy reagující na nové
globální společenské výzvy
 Sdílené profesionální kapacity služeb transferu know-how a technologií
 Posílení kvalitního manažerského a personálního řízení výzkumných organizací
Klíčový indikátor  Podíl kraje na celkových veřejných výdajích na výzkum a vývoj v České republice
Vazba na krajské
koncepce
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
31
1.5 Velké firmy
Strategický cíl Růst exportu velkých firem z kraje v období 2020–2027 o 10 % vyšší než růst
exportu z celé České republiky ve stejném období
Požadovaná
změna
Velké firmy působící v kraji reprezentují inovativnost a hospodářskou dynamiku
regionu. Jsou aktivním partnerem samosprávy, škol a výzkumných organizací
při utváření stimulujícího podnikatelského prostředí ve svém městě a okolí. Dřívější
symboly masového propouštění nacházejí nové perspektivní podnikatelské příležitosti
a proměňují tím vlastní image i vnímání celého regionu.
Zdůvodnění  Hospodářská kondice velkých firem utváří vnímání hospodářské prosperity celého
regionu. Tímto mimo jiné významně určuje schopnost regionu přitahovat zkušené,
vysoce kvalifikované experty do firem i mladé talentované lidi na místní vysoké
školy.
 V kraji se v posledních dvou dekádách etablovala řada úspěšných velkých firem
(např. Varroc, Brose, Brano, Tieto, Teva, Kofola, Bonatrans a další). K nim se
postupně přidávají některé tradiční velké společnosti, jimž se podařilo překonat
výzvy náročné restrukturalizace (např. Třinecké železárny, Bochemie atd.). Vedle
nich řada tradičních velkých značek pokračuje v hledání nových podnikatelských
příležitostí. Ne všem se daří tohoto náročného úkolu dosáhnout. Lze proto
očekávat další příběhy insolvencí, propouštění, prodejů a restrukturalizací
společností.
 Důležité přitom je pečovat o celkový mediální obraz ekonomiky kraje. Média se
prioritně zaměřují na negativní informace spojené s firmami, které aktuálně čelí
problémům. Přitom počtem silně převažující příběhy úspěšných velkých firem
z kraje jsou v médiích upozaděny. Tento mediální obraz negativně ovlivňuje jak
místní podnikatelskou atmosféru, tak image kraje jako celku. Nejvíce na to
doplácejí úspěšné firmy, které pro svůj růst potřebují nové zaměstnance. Přitom
vytvořený mediální obraz ekonomiky přispívá k pokračujícímu odlivu obyvatel
z regionu.
 Úspěšné velké firmy by měly být klíčovými partnery samosprávy a univerzit v jejich
společném úsilí o rozvoj fungujícího inovačního ekosystému v kraji. Právě tyto
firmy představují hlavní exportéry. Reprezentují rozhodující podnikatelské
výzkumné a vývojové kapacity v regionu. V neposlední řadě disponují špičkovými
experty a praktiky, jejichž zkušenosti jsou často nedocenitelné pro nezkušené
začínající podnikatele či majitele malých firem, kteří často metodou pokus – omyl
hledají řešení problémů, které již dávno mají svá řešení.
 Úspěšné velké firmy by proto měly být zapojeny do realizace Regionální inovační
strategie Moravskoslezského kraje. Právě tyto firmy mají nejvíce informací
a zkušeností potřebných pro strategické nasměrování změn ve vzdělávání
pro orientaci aplikované výzkumu, pro rozvoj sdílené infrastruktury podporující
inovace, pro účinnou podporu malých firem a start-upů při jejich vstupu
na zahraniční trhy apod.
32
Opatření /
typové aktivity
a) Aktivně zapojit úspěšné velké firmy z kraje do realizace Regionální inovační
strategie Moravskoslezského kraje
 Společná formulace a realizace strategických projektů (např. infrastruktura
pro elektromobilitu či „vodíkovou ekonomiku“)
 Aktivní zpětná vazba k zacílení projektů Regionální inovační strategie
Moravskoslezského kraje a hodnocení jejich výsledků
b) Podporovat sdílené kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj s vybavením
a výzkumnou agendou definovanou firmami
 Specializované experimentální laboratoře (profesionální tým a vybavení)
 Testovací a certifikační infrastruktura usnadňující inovační procesy firem
při uvádění nových produktů na trh
c) Nabídnout nové / modernizované vzdělávací obory na místních vysokých
školách spoluvytvářené firmami, jejichž experti jsou zapojeni i do samotné
výuky
 Nové interdisciplinární obory / studijní programy reagující na zrychlující rozvoj
a komplexitu technologií a jejich praktického užití
 Průmyslové „profesorské židle“: systémové zapojení špičkových expertů
z inovativních firem do výuky a hodnocení výsledků výzkumu na vysokých
školách v kraji
d) Vytvářet strategické výzkumné aliance
 Projekty dlouhodobé výzkumné spolupráce zaměřené na řešení
technologických výzev definovaných firmami
 Profesionální služby pro firmy zaměřené na rozvoj mezinárodní výzkumné
a technologické spolupráce předních inovativních firem z kraje
e) Spoluvytvářet branding regionu a měst v kraji jako hospodářsky
dynamického prostředí, které nabízí vysoce atraktivní pracovní místa
a kvalitní podmínky pro rozjezd vlastního podnikání
Klíčový indikátor  Export (velkých) firem se sídlem v kraji
Vazba na krajské
koncepce
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského
kraje
 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání
33
Příklady strategických projektů
Strategický projekt Nositel
Oblast
změny
PodReg
(Podnikavý
region)
 PodReg (služby pro podporu podnikatelů) MSIC
1.1
 Síť řemeslných a podnikatelských inkubátorů
(Fajna dílna)
MSIC, obce/města
Digitální
inovační
hub
 Rozvoj IT4Innovations národního
superpočítačového centra – výzkum v éře
digitálních znalostí
VŠB-TUO
1.4
 Digitální inovační hub Ostrava / IT4Innovations
VŠB-TUO, OSU, SU,
obce/města,
soukromé subjekty
 Smart Factory VŠB-TUO
Smart
District
 Rozvoj technologického parku MSIC 1.4
 Smart District
MSIC, FNO, VŠBTUO,
obec/město
1.3
 Envi Living Lab
MSIC, OSU, VŠBTUO,
obec/město
1.3
Pohornická
krajina
 Karvinská speciální ekonomická zóna obec/město
1.2
 Průmyslová Zóna Důl Lazy + Důl ČSA + Důl
Darkov (multifunkční areál)
CzechInvest
Mobility Innovation Hub
MSAK, MSIC, VŠBTUO,
soukromé
subjekty
1.3
Expat Centrum Ostrava obec/město 1.3
ATIC – Centrum excelence pro aplikaci kompozitních materiálů soukromý subjekt 1.4
2 Vzdělanější a zaměstnanější kraj
2 Vzdělanější a zaměstnanější kraj
Tři otázky pro garanta pracovní skupiny Martina Navrátila
1. Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?
Pilotní projekt zaměřený na spolupráci firem a škol, který pomohl definovat a řešit
mnoho praktických problémů a stanovit metodiku. Projekt se stal východiskem
pro přípravu nového zákona o odborném vzdělávání. Připravili jsme také řadu
analytických podkladů, které jsou pro kraj důležité při rozhodování, které
zaměstnavatele podpořit a do čeho investovat. Máme snadno dostupné
informace pro školy i pro kariérové poradenství.
2. Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?
Vynaložíme veškeré úsilí na to, aby v kraji v roce 2027 fungovala síť kariérového
a profesního poradenství, dostupná lidem od Osoblahy po Jablunkov. Síť nabídne
žákům škol, stejně jako dalším obyvatelům každého věku možnost zorientovat se
ve svých dovednostech a v možnostech vzdělávání a profesního uplatnění v kraji.
Díky takovýmto poradenským službám budou lidé dosahovat svých profesních,
ale i životních cílů mnohem přímočařeji, bez bloudění a zdolávání zbytečných
bariér z neinformovanosti. Jsme přesvědčeni, že pokud něco dokáže udržet lidi
v kraji a zlepšit jejich životy, pak je to tato služba. Lidé se včas dozví o úžasných
možnostech, které kraj nabízí, a získají odvahu přijmout některou z nich.
3.
Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly
kraji?
Připravuje se například projekt Technologická a podnikatelská akademie. Ale ať
nehovořím pouze za oblast vzdělávání a lidských zdrojů, věřím, že by kraji velmi
prospělo, kdyby byl propojenější, a to jak digitálně, tak fyzickou infrastrukturou.
My k tomu chceme přispět neviditelnou infrastrukturou služeb, která lidem
umožní snáze řídit svůj život a vlastní kariéru.
Vzkazy veřejnosti
„Lepší dostupnost škol k projektům na vzdělávání dětí i učitelů v oblasti kreativity a kritického myšlení.“
„Více pracovních příležitostí pro mladé.“
„Fondy pro podporu aktivit středoškoláků.“
„Více podporovat krajem zřizované školy.“
„Kvalitní, inovativní vzdělávání, které bude lákat mladé.“
„Podpora sportu dětem – ale sport pro radost, nikoliv profesionálně od dětství!!!“
„Nezapomínejme, že je třeba nejen lákat nové mladé „mozky“, ale ty současné „mozky“ zároveň udržet
a rozvíjet, zajistit jim dostupnost do práce, možnost rodinného vyžití a osobní rozvoj.“
„Nezapomínejme na mladé lidi a vytvářejme jim takové podmínky pro život, aby se nám vraceli ze studií
(zahraničí) zpět do rodných měst.“
„Budovat povědomí o kvalitě vzdělání v kraji. Zaměřit se na rozvoj vědy a výzkumu. Mít specializovaná
pracoviště. My jako budoucí vědci nemáme motivaci v regionu zůstat.“
36
Vzdělanější a zaměstnanější kraj
2.1 Moderní vzdělávání a
kompetence pro život
2.2 Atraktivní vysoké školy 2.3 Kariérové poradenství 2.4 Kvalitní pracovní místa
2.5 Inovace při snižování
dlouhodobé nezaměstnanosti
Strategickýcíl
Zlepšení připravenosti
absolventů, kteří vstupují
na trh práce
Zvyšování podílu obyvatel
kraje
s vysokoškolským vzděláním
Lepší využití osobního
potenciálu
a odpovídající pracovní
uplatnění obyvatel
Růst produktivity, průměrné
mzdy a nabídky dobře
placených pracovních míst
Snížení podílu dlouhodobě
nezaměstnaných
Opatření/typovéaktivity
a) Podporovat odborné
vzdělávání
b) Podporovat a rozvíjet
spolupráci zaměstnavatelů a škol
c) Podporovat polytechnické
vzdělávání všech věkových
skupin
d) Podporovat výuku cizích
jazyků, zejména angličtiny,
podporovat rozvoj digitálních a
matematických dovedností
e) Podporovat rozvoj měkkých
kompetencí a dovedností všech
věkových skupin
f) Snížit administrativní zátěž škol
a učitelů, zvýšit kapacity pro
rozvojové aktivity ve vzdělávání
a) Zlepšit studijní nabídku
univerzit a posílit
internacionalizaci
b) Podporovat talenty
c) Posílit marketing a zapojit
regionální partnery
d) Zlepšit spolupráci škol a firem
e) Zatraktivnit studentské
prostředí, zkvalitnit zázemí
pro studenty i pedagogy (včetně
zahraničních)
a) Zvyšovat dostupnost služeb
kariérového poradenství
pro všechny cílové skupiny
b) Rozvíjet systém podpory
kariérového poradenství
s vazbou na stávající aktivity
a) Podporovat flexibilitu
pracovních míst, podporovat
uplatnění osob na lépe
placených pracovních místech
a vznik těchto pracovních míst
b) Zajistit špičkové experty
pro regionální trh práce, vytvořit
dobré podmínky
c) Využít kvalifikovaných
zahraničních pracovních sil
na regionálním trhu práce,
podpořit integraci zahraničních
pracovníků
d) Zvýšit počet státních institucí
v regionu
a) Propagovat a podporovat
společenskou odpovědnost
firem
b) Připravit opatření zacílená
proti nelegální práci a předlužení
c) Zvyšovat kvalifikaci a posilovat
mobilitu pracovní síly
d) Spolupracovat s úřady práce
při cílení aktivní politiky
zaměstnanosti
37
2.1 Moderní vzdělávání a kompetence pro život
Strategický cíl Zlepšení připravenosti absolventů, kteří vstupují na trh práce
Požadovaná
změna
Školy v kraji budou i nadále zvyšovat své schopnosti v přípravě žáků a studentů pro život
a práci ve 21. století. Absolventi budou na trh práce vstupovat lépe vybaveni jak
odbornými znalostmi a dovednostmi (hard skills), přenositelnými jazykovými a
digitálními kompetencemi a také klíčovými měkkými kompetencemi (soft skills), které
dobře uplatní v moderním průmyslu, službách nebo ve vlastním podnikání. Díky
fungující spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a firmami bude mít většina žáků i
studentů již v průběhu studia příležitost k seznámení s praxí a zvýší tak svou šanci na
zajímavé budoucí uplatnění ve zvoleném oboru. Kvalitní vzdělávání bude otevřené také
zájemcům o zvýšení kvalifikace nebo rekvalifikaci všech věkových skupin.
Moravskoslezský kraj si udrží pozici lídra v odborném vzdělávání.
Zdůvodnění  Provázanost mezi vzděláváním a trhem práce je nedostatečná (v celé ČR).
 K nejčastěji jmenovaným nedostatkům u zaměstnanců i absolventů patří jejich
špatná jazyková vybavenost (především nejpotřebnější angličtina), což zároveň
snižuje schopnost kraje posilovat mezinárodní prostředí pro podnikání a investice
s vyšší přidanou hodnotou.
 Nedostatečné jsou digitální kompetence, zejména u generací, které neměly
možnost je rozvíjet během počátečního vzdělávání.
 Mezinárodní testy PISA ukazují, že ve srovnání 15letých žáků v zemích Organizace
pro hospodářský rozvoj a spolupráci (OECD) má Česká republika průměrné výsledky
v oblasti matematiky a přírodních věd a podprůměrná je v čtenářské gramotnosti.
 V kraji došlo v posledních letech k významné optimalizaci a modernizaci středních
škol. Vznikly špičkové příklady, které budou do budoucna sloužit jako modelové,
pro obdobné typy škol.
 V kraji je nadprůměrná nezaměstnanost (ve srovnání s dalšími regiony v České
republice) i v době zvýšené a neuspokojené poptávky zaměstnavatelů.
 Celoživotní vzdělávání není dostatečné (oborová pestrost, možnosti financování
pro různé cílové skupiny) a nevyužívá prostor k individuální aktivitě lidí a tím i k lepší
alokaci lidských zdrojů na trhu.
Opatření /
typové aktivity
a) Podporovat odborné vzdělávání
 Investice do vybavení a infrastruktury středních a základních škol
 Vzdělávání učitelů, modernizace výuky (např. zavádění nových metod a forem
vzdělávání, využívání nových technologií, přizpůsobování stylu vzdělávání
různým cílovým skupinám, vzdělávání učitelů v moderních metodách
vzdělávání), zapojení odborníků z praxe do výuky
 Exkurze, praxe, stáže ve firmách, facilitace spolupráce žáků a firem, motivace
 Vytváření a podpora center odborné přípravy, rozvoj činnosti Technologické a
podnikatelské akademie
 Zvyšování odborné kvalifikace a rekvalifikace v rámci dalšího vzdělávání
realizovaného zejména na středních odborných školách
b) Podporovat a rozvíjet spolupráci zaměstnavatelů a škol
 Predikce a analýzy trhu práce pro rozvoj vzdělávání a trh práce, predikce
kompetencí pro budoucí trh práce
38
 Analýzy, facilitace a metodická podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol,
včetně analýz spojených s dostupností celoživotního vzdělávání
 Exkurze, odborné praxe žáků ve firmách
 Služby pro zaměstnavatele a investory (informování o možnostech spolupráce,
o daňových souvislostech, přehled legislativních možností ad.), získávání firem
pro spolupráci se školami
 Sledování uplatnitelnosti absolventů a jejich připravenosti pro trh práce
 Aktivizace firemního sektoru – zvýšení role firem v odborném vzdělávání
(např. „work based learning“ – tj. využití praxe ve vzdělávání, seznamování
s technologiemi, které nejsou pro odborné školy dostupné, zapojení
uznávaných odborníků z firem ve výuce, stáže pedagogů, podpora a oceňování
zapojených firem a pedagogů
 Sledování uplatnitelnosti absolventů a jejich připravenosti pro trh práce
 Vyhledávání a podpora talentů
 Podpora legislativních změn a systémových opatření v odborném vzdělávání
 Podpora spolupráce a sdílení dobré praxe mezi školami v MS kraji
c) Podporovat polytechnické vzdělávání všech věkových skupin
 Investice do vybavení a infrastruktury ostatních vzdělávacích zařízení
(např. střediska volného času, domy dětí a mládeže nebo zařízení typu Fajna
dílna)
 Využití infrastruktury škol a vzdělávacích zařízení a pedagogů pro celoživotní
polytechnické vzdělávání
 Podpora polytechnického vzdělávání pro všechny věkové skupiny s využitím
dobrých praxí z ČR i zahraničí
 Přizpůsobení vzdělávacích programů a metod podle různých cílových skupin
(věk, dosažené vzdělání ad.)
d) Podporovat výuku cizích jazyků, zejména angličtiny, podporovat rozvoj
digitálních a matematických dovedností
 Zahraniční stáže (stipendia, granty)
 Vytváření a rozšiřování sítě rodilých mluvčích včetně jejich zapojení do výuky
 Vouchery pro celoživotní vzdělávání (např. kurzy angličtiny pro cílové skupiny)
 Rozvoj digitálních dovedností na všech typech škol se zaměřením na praktické
využití (pokročilá práce s dokumenty, programování, zpracování informací a dat)
 Kurzy digitálních dovedností (např. pro osoby starší 50 let, univerzita 3. věku
ad.), kurzy matematických dovedností
 Soutěže (organizace soutěží, účast v soutěžích)
e) Podporovat rozvoj měkkých kompetencí a dovedností všech věkových skupin
 Rozvoj měkkých kompetencí a dovedností (iniciativa, kreativita, podnikavost,
kritické myšlení, komunikace, práce v týmu, schopnost vyhledávat a orientovat
se v informacích, finanční gramotnost) v rámci výuky i celoživotního vzdělávání
 Modernizace výuky, nové metody vzdělávání, vzdělávání učitelů (zvýšení
kompetencí a kvality pracovníků ve vzdělávání různých cílových skupin, využití
metod alternativního vzdělávání)
 Vyhledávání a podpora talentů (včetně dalších oblastí vzdělávání)
 Rozvoj škol jako center dalšího vzdělávání
f) Snížit administrativní zátěž škol a učitelů, zvýšit kapacity pro rozvojové
aktivity ve vzdělávání
 Optimalizace interních procesů, systematické řešení procesů pro zajištění
obdobných aktivit na školách, facility management (bezpečnost práce, právní
39
ochrana, GDPR, tvorba směrnic, sledování legislativních změn, šablony
dokumentů)
 Zavedení systému sdílení dobré praxe mezi školami
Klíčový indikátor  Uplatnitelnost absolventů na (regionálním) trhu práce.
Vazba na krajské
koncepce
 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Moravskoslezského kraje
 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského
kraje
40
2.2 Atraktivní vysoké školy
Strategický cíl Zvyšování podílu obyvatel kraje s vysokoškolským vzděláním
Požadovaná
změna
V kraji se bude zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel i důraz na kvalitu
jejich studia pro potřeby dynamicky se rozvíjející ekonomiky. Univerzity budou nabízet
perspektivní obory, s uznávanými pedagogy a v atraktivním prostředí. Významně
vzroste mezinárodní prestiž a propojení univerzit se zahraničím, které se projeví jak
vyšším podílem kvalitních zahraničních vědců a pedagogů tak i nárůstem zájemců
o studium z jiných regionů ČR i zahraničí. Příznačným rysem studia na univerzitách
v kraji bude jejich otevřenost ke spolupráci s nejlepšími firmami a cílený rozvoj
podnikavosti s intenzivní podporou studentů při startu vlastního podnikání. Spokojení
studenti a absolventi univerzit se stanou ambasadory propagace života ve zdejším
kraji.
Zdůvodnění  Kvalita a prestiž vzdělávacích institucí, zejména vysokých škol, je důležitou
podmínkou pro rozvoj regionu.
 Současný vývoj počtu studentů vysokých škol je v Moravskoslezském kraji
nepříznivý a není ovlivněn pouze demografickými změnami.
 Pokles studentů způsobuje i pokles významu Moravskoslezského kraje jako centra
vysokoškolského studia.
 Pokles zájemců o studium na vysokých školách v Moravskoslezském kraji má
negativní dopad také na kvalitu studentů, neboť školy disponující kapacitou
přesahující počet zájemců přijímají uchazeče s nižšími studijními předpoklady, než
tomu bylo v minulých letech.
 K hlavním problémům kraje patří tzv. odliv mozků (viz také 2.4 Kvalitní pracovní
místa).
Opatření /
typové aktivity
a) Zlepšit studijní nabídku univerzit a posílit internacionalizaci
 Nové a revidované studijní programy¸ profilace studijních programů
např. na základě potřeb zaměstnavatelů a vývoje trhu práce, regionální
specializace ad.; podpora profesně zaměřených studijních programů
 Zkvalitnění studijních programů, zvýšení flexibility a prostupnosti
mezi univerzitami, společné studijní programy univerzit
 Posílení podnikavosti, propojení profesního rozvoje se studiem
 Predikce trhu práce a predikce kompetencí
 Podpora mobility (zahraniční stáže pedagogů, studentů, doktorandů)
 Získávání, podpora a udržení kvalitních pedagogů (pobídky, zázemí, podíl
na vytváření a vedení prestižních týmů – viz také Atraktivní studentské
prostředí)
 Získávání, podpora a udržení doktorandů (stipendia, „postdoc“ programy)
 Zkvalitnění služeb pro zahraniční studenty a pedagogy (viz atraktivní
prostředí)
b) Podporovat talenty
 Hledání a motivace talentů, spolupráce se školami, středisky volného času
a dalšími vzdělávacími/volnočasovými organizacemi
 Stipendijní programy
 Podpora účasti v prestižních soutěžích
41
 Zapojování uznávaných osobností – expertů, vědců – do výuky a záštity
soutěží
 Koncepční průřezová podpora talentů na školách s vazbou na jejich budoucí
odborné uplatnění (např. TalentCentrum VŠB-TUO, program Zlepši si
techniku)
c) Posílit marketing a zapojit regionální partnery
 Prezentace úspěchů univerzit, studentů i pedagogů na středních školách
(v regionu, ČR i zahraničí), veletrzích, pro veřejnost aj.
 Spolupráce regionálních univerzit, identifikace společných marketingových
cílů, společná nabídka a kampaně, odlišení od tradičních univerzitních center
(Praha, Brno), společná specializace – např. podnikavost a podmínky
pro studenty se zájmem podnikat
 Spolupráce a podpora Moravskoslezského kraje a měst (Ostrava, Opava,
Karviná) – značka „Ostrava, město změny“, specializace pro Opavu a Karvinou
 Zlepšování pozice regionálních univerzit v mezinárodním srovnání (žebříčky
univerzit)
d) Zlepšit spolupráci škol a firem
 Společný výzkum a projekty
 Úprava studijních programů, zapojování odborníků z praxe do výuky
 Přizpůsobení možnosti kombinovaného studia strategických studijních
programů potřebám zaměstnavatelů.
 Exkurze, praxe, stáže
 Dostupné kariérové a psychologické poradenství, orientace studentů při volbě
studijních programů a dalšího uplatnění
e) Zatraktivnit studentské prostředí, zkvalitnit zázemí pro studenty i pedagogy
(včetně zahraničních)
 Modernizace/rozšíření univerzitní infrastruktury (např. nová Fakulta umění,
Fakulta sportu), včetně doprovodné infrastruktury a zázemí
 Startovací byty, startovací prostory pro začínající podnikatele z řad studentů a
čerstvých absolventů, bydlení pro prestižní pedagogy a vědce
 Kvalitní služby pro zahraniční studenty a pedagogy (vyřizování víz, uznávání
zahraničního vzdělání, čeština pro cizince, praktické informace k bydlení, práci,
vzdělávání, zdravotnictví apod.), společné info-pointy, doplnění služeb
poskytovaných Ministerstvem zahraničí České republiky
 Úzká spolupráce Moravskoslezského kraje s městy (Ostrava, Opava, Karviná)
Klíčový indikátor  Podíl obyvatel s VŠ vzděláním (mezikrajské srovnání, ČR)
Vazba na krajské
koncepce
 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v Moravskoslezském kraji
 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského
kraje
 Dlouhodobé záměry regionálních univerzit
42
2.3 Kariérové poradenství
Strategický cíl Lepší využití osobního potenciálu a odpovídající pracovní uplatnění obyvatel
Požadovaná
změna
Kvalitní kariérové poradenství bude běžně dostupnou součástí služeb pro všechny
věkové kategorie, od žáků a jejich rodin při volbě studia a budoucího povolání až
po dospělé, kteří chtějí lépe poznat a využít svůj potenciál. Cílem těchto služeb bude
nejen posoudit a doporučit rozvoj potřebných dovedností, ale také zajistit včasnou,
individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při zajištění rozvoje kariéry v celoživotní
perspektivě.
Zdůvodnění  V regionu přetrvává strukturální nezaměstnanost.
 Problém představují předčasné odchody ze vzdělávacího systému.
 Pro region je charakteristická nízká podnikavost.
 Školy a univerzity většinou nedisponují dostatkem kariérních a profesních poradců
a odborníků, kteří by žákům a studentům pomohli s kvalifikovaným výběrem
povolání podloženým hlubší znalostí regionálního trhu práce, nebo odborným
poradenstvím v oblasti podnikání.
 Zaměstnanci, kteří zvažují změnu povolání, nemají adekvátní příležitost
konzultovat své uplatnění v jiném oboru, včetně možností navazujícího vzdělávání.
 Nedostatečná práce s talenty. Rozvoj talentů od předškolního věku představuje
významnou příležitost pro využití lidského potenciálu v regionu.
Opatření /
typové aktivity
a) Zvyšovat dostupnost služeb kariérového poradenství pro všechny cílové
skupiny
 Zavádění prvků kariérového poradenství během předškolního vzdělávání,
rozvíjení talentu od předškolního vzdělávání
 Rozvoj kapacit pro kariérové poradenství na středních a základních školách
(poradenství pro výběr budoucího povolání, motivace, práce s talenty, udržení
mladých lidí ve vzdělávacím systému a navracení do něj, vzdělávání
pedagogů) s optimálním využitím stávajících kapacit a dostupných zdrojů
(šablony, akční plány apod.)
 Rozvoj kapacit Kariérních center na vysokých školách jako centra posilující
vzdělávání v oblasti klíčových kompetencí (soft skills, podnikavost apod.)
 Podpora propojování studia a praxe u vysokoškoláků a jejich uplatnění na trhu
práce
 Rozvoj kapacit pro kariérové poradenství v průběhu profesního života;
prevence vyloučení z trhu práce, včetně speciálního poradenství pro vybrané
cílové skupiny – matky, cizinci, zdravotně postižení a další
b) Rozvíjet systém podpory kariérového poradenství s vazbou na stávající
aktivity
 Rozšiřování systému podpory s využitím dobré praxe (vzdělávání sítě poradců,
platforma pro sdílení zkušeností a rozvoj)
 Marketingová podpora služeb kariérového poradenství a příležitostí
pro rozvoj osobního potenciálu
 Online informace pro rozvoj kariéry
 Podpora při hledání relevantních zdrojů financování (operativnost,
dostupnost, bezplatnost kariérového poradenství po vymezené období).
43
 Spolupráce se zaměstnavateli, asistence, facilitace mezi praktikanty a firmami
(např. motivace během praxe, hodnocení zaměstnavatelů absolventy praxe,
hodnocení absolventů zaměstnavateli)
 Provázanost se stávajícím systémem a aktivitami kariérového poradenství
Klíčový indikátor  Růst produktivity práce
Vazba na krajské
koncepce
 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Moravskoslezského kraje
 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského
kraje
44
2.4 Kvalitní pracovní místa
Strategický cíl Růst produktivity, průměrné mzdy a nabídky dobře placených pracovních míst
Požadovaná
změna
Důsledné zaměření kraje na investice a podnikání s vyšší přidanou hodnotou povede
k růstu produktivity a tím i průměrné a mediánové mzdy obyvatel. Rostoucí nabídka
kvalitních a dobře placených pracovních míst přispěje k zastavení migrace
kvalifikovaných obyvatel z regionu a zvýší atraktivitu zdejších zaměstnavatelů.
Výrazný podíl na zvyšování ekonomické síly obyvatel bude mít i rostoucí
podnikatelská aktivita místních firem a jejich schopnost uplatnit se na globálních
trzích s finálním produktem.
Zdůvodnění  K hlavním problémům regionu patří významný odchod obyvatel zejména
mladých vysokoškoláků (tzv. problém „brain drain“/odliv mozků), kteří jako hlavní
důvod uvádí nedostatek kvalitních pracovních míst. Nedostatečná atraktivita
regionu zvyšuje efekt „brain drain“ a snižuje vnější zájem o práci i život v regionu.
 Zaměstnanost v technologických a znalostně náročných sektorech v regionu je
mírně podprůměrná v evropském i celorepublikovém srovnání.
 Nedostatek pracovníků v některých oborech (např. ve zpracovatelském
průmyslu) omezuje místní firmy a dlouhodobě může ohrožovat jejich setrvání
v regionu. V jiných oborech (např. zdravotnictví, sociální služby) má nedostatek
pracovní síly negativní vliv na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb. Navzdory
nenaplněné poptávce firem pracuje v regionu podprůměrný počet cizinců.
Převážná většina je z evropských zemí.
 Diverzifikace ekonomiky je potřebná pro dlouhodobě stabilní rozvoj regionu.
Opatření /
typové aktivity
Strategická oblast změny 2.4 Kvalitní pracovní místa doplňuje opatření navržená
v tematické oblasti Podnikavější a inovativnější kraj.
a) Podporovat flexibilitu pracovních míst, podporovat uplatnění osob na lépe
placených pracovních místech a vznik těchto pracovních míst
 Jednání se zaměstnavateli a jejich zástupci (komory, svazy, cechy) k flexibilitě
pracovních míst (zkrácené pracovní úvazky, práce z domova apod.)
 Motivace a výměna mezinárodních zkušeností, ukázky dobré praxe
(zlepšování podmínek na pracovišti, zatraktivňování pracovního prostředí,
image regionálních zaměstnavatelů)
 Cílená podpora zaměstnavatelů, např. podpora vzdělávání zaměstnanců
 Sladění rodinného života se zapojením na trhu práce (podpora infrastruktury
a služeb – školky, jesle, školní družiny, flexibilita zaměstnavatelů)
b) Zajistit špičkové experty pro regionální trh práce, vytvořit dobré podmínky
 Zvyšování kvality života
 Specifické pobídky pro přilákání špičkových expertů
 Image a podpora marketingu kraje podle cílových skupin (podnikatelé,
studenti, doktorandi)
 Informace a služby pro špičkové experty v kraji (info-point, on-line nástroje)
c) Využít kvalifikovaných zahraničních pracovních sil na regionálním trhu
práce, podpořit integraci zahraničních pracovníků
45
 Zvýšení informovanosti o podílu zahraničních pracovních sil na trhu práce
v kraji
 Podpora integrace zahraničních pracovních sil v kraji (informační centrum
a služby pro cizince, kurzy českého jazyka, asistence při zajišťování
potřebných dokladů, adaptace poskytovaných služeb podle různých cílových
skupin)
d) Zvýšit počet státních institucí v regionu
 Jednání/lobbing na národní úrovni
 Vytvoření podmínek pro usídlení státních institucí v regionu
Klíčový indikátor  Průměrná měsíční mzda
Vazba na krajské
koncepce
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
46
2.5 Inovace při snižování dlouhodobé nezaměstnanosti
Strategický cíl Snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných
Požadovaná
změna
Kromě využití standardních programů aktivní politiky zaměstnanosti nabízených úřady
práce je a bude kraj živou laboratoří pro testování inovací vedoucích ke snížení počtu
dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok). Princip „kde je vůle je i cesta“ se stane
vodítkem k efektivní spolupráci příslušných institucí státu, kraje a obcí s odborníky
v terénu, kteří zaručí měřitelný pokrok v práci s dlouhodobě nezaměstnanými.
Zdůvodnění  Strukturální nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost je výrazně
nad průměrem České republiky. Nadprůměrná nezaměstnanost v kraji
(ve srovnání s Českou republikou) existuje i v době zvýšené a neuspokojené
poptávky zaměstnavatelů.
 Téměř polovina registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji je bez práce déle
než 12 měsíců. Právě dlouhodobě nezaměstnaní se do pracovního procesu vracejí
obtížně a postupem času se zařazují mezi sociálně slabé obyvatelstvo, jehož počet
dlouhodobě roste. Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti tak ústí v sociální
problémy. Přestože se dlouhodobá nezaměstnanost v kraji snižuje, s podílem
43 % má nejhorší pozici mezi všemi regiony (průměr v České republice je 34 %).
 K nedostatku pracovní síly přispívá i málo účinná aktivní politika zaměstnanosti
v případech, kdy nepomáhá efektivně ke kvalitní přípravě a co nejrychlejšímu
nástupu do práce. Na tom se však významnou měrou podílí také kombinace výše
mezd, pracovních podmínek a rodinné situace.
Opatření /
typové aktivity
a) Propagovat a podporovat společenskou odpovědnost firem
 Sociální podniky a tranzitní místa
 Propagace a podpora aktivit v rámci společenské odpovědnosti firem
b) Připravit opatření zacílená proti nelegální práci a předlužení
 Opatření zacílená proti nelegální práci (např. nastavení veřejných zakázek)
 Opatření zacílená proti předlužení jako bariéře vstupu na trh práce
 Propojení aktivní politiky zaměstnanosti s aktivitami sociálního začleňování
c) Zvyšovat kvalifikaci a posilovat mobilitu pracovní síly
 Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, navrácení do vzdělávání
 Inkluze znevýhodněných osob v rámci rekvalifikací a posílení mobility
 Propagace a využití národní soustavy kvalifikací
 Dotace na jízdné pro vybrané cílové skupiny, posílení spojů veřejné dopravy
ve spolupráci se zaměstnavateli.
d) Spolupracovat s úřady práce při cílení aktivní politiky zaměstnanosti
Klíčový indikátor  Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) na celkovém počtu
nezaměstnaných
Vazba na krajské
koncepce
 Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním
postižením
 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje
47
Příklady strategických projektů
Strategický projekt Nositel
Oblast
změny
Služby pro
volbu kariéry
a uplatnitelnosti
na trhu
práce MSK
 Podpora odborného vzdělávání a spolupráce
firem a škol
MS Pakt 2.1, 2.4
 Podpora rozvoje sítě kariérového poradenství MS Pakt 2.3, 2.4
Zvýšení
kvality
středního
školství
 Modernizace školního statku v Opavě MSK 2.1
 Technologická a podnikatelská akademie
MSK, MSIC,
VŠB-TUO
1.1, 2.1
 Dílny na Střední odborné škole ve Frýdku Místku MSK 2.1
Nové obory
a infrastruk-
tura
univerzit
v MSK
 Fakulta sportu OU OSU 2.2
 Fakulta umění OU OSU 2.2
 Ekonomická fakulta VŠB-TUO 2.2
 Centra profesního vzdělávání SU 1.1, 2.2
Odborné, kariérové a polytechnické vzdělávání v MSK II (OKAP II) MSK 2.1
InfoReg (podpora výzkumných kapacit a internacionalizace)
VŠB-TUO,
OSU, SU
2.2
C-HUB (Centrum umělé inteligence pro ekonomiku zaměřenou na
člověka)
VŠB-TUO,
OSU
2.2
483 Zdravější a soudržnější kraj
49
3 Zdravější a soudržnější kraj
Tři otázky pro garanta pracovní skupiny Daniela Rychlika
1. Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?
V kraji se podařilo zrušit velké neosobní ústavní služby pro lidi s postižením,
kde byli nuceni žít v pokojích po 20 lidech, 80 trvale žijících lidí zde sdílelo pouhé
3 toalety. Místo toho teď poskytujeme služby v malých domcích, kde lidé bydlí
a žijí v běžných domácnostech a vedou tak normální život, jak jim jen zdravotní
stav umožňuje.
I díky jedinečné krajské kampani www.DejmeDetemRodinu.cz se ročně podaří
umístit stovku dětí do rodin místo do ústavů. V našem kraji žije absolutně
i relativně nejvíce pěstounských rodin v rámci celé ČR.
2. Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?
Kdyby se podařilo ještě více přesvědčit všechny lidi v kraji, že máme všichni stejná
práva. Bez ohledu na to, zda jsme zdraví nebo máme nějaký handicap, všichni
chceme být svobodní, žít své životy podle sebe, v radosti a akceptováni svým
okolím. Ono transformovat budovy je sice náročné a drahé, ale měnit lidské
myšlení je ještě mnohem těžší.
3.
Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly
kraji?
Vybudovat podpůrnou síť služeb pro osoby s duševním onemocněním. Jim se
bude žít lépe a kvalitněji, ostatním s větším pocitem bezpečí.
Vzkazy veřejnosti
„Veselejší města bezpečnější.“
„Podporovat chráněné dílny.“
„Myslet na seniory.“
„Více investovat do sociálních služeb s ohledem na vývoj věkové struktury populace. Podporovat sociální
a startovací byty.“
„Dostupnější bydlení pro mladé.“
„Zlepšení zdravotní péče, více lékařů, hlavně zubařů.“
„Více se věnovat službám pro osoby se sluchovým postižením.“
„Zaměřit se na okrajové skupiny, hlavně na lidi, kteří trpí psychickými nemocemi.“
„Zlepšit a zvýšit sociální péči nemocným a starším lidem.“
„Kraj více otevřený a přátelský k cizincům. Je jich tu hodně.“
„Zlepšit komunikaci v nemocnicích a celkově zdravotnictví v kraji“
„Chybí finančně únosná zařízení pro seniory.“
„Podpora primární prevence – proti zneužívání alkoholu, drog atd. - na základních a středních školách.“
„Podpora nízkoprahových zařízení. Podpora kultivovaného využití volného času u mladých.“
„Nedostatek zubařů na Bruntálsku, dojíždíme až do Olomouce!“
„Chceme bezpečnější a zdravější Moravskoslezský kraj.“
50
Zdravější a soudržnější kraj
3.1 Kvalitní a vysoce odborná zdravotní
péče
3.2 Prevence a zdravý životní styl 3.3 Život v komunitě 3.4 Služby společně
Strategickýcíl
Komplexní navýšení kvality odborné
zdravotní péče v kraji
Realizace 2 projektů Telemedpoint
v geograficky odlehlejších lokalitách a
zavedení dotačních programů
na podporu zdravého životního stylu a
na podporu vývoje a propagace
mHealth aplikací
Rozvoj komunitních služeb
umožňujících život v přirozeném
prostředí s využitím přirozených zdrojů
Vytvoření sítě kvalitních a dostupných
sociálních služeb odpovídající
skutečným potřebám občanů kraje
Opatření/typovéaktivity
a) Zajistit základní zdravotní péči a kvalitní
zdravotnický personál
b) Modernizovat majetek nemocničních
zařízení
c) Pořizovat a obnovovat přístrojovou
techniku nejen v oblasti návazné péče
d) Zajistit vznik spolupracující sítě
urgentních příjmů, poskytující kvalitní
podklady pro léčbu a diagnostiku
e) Podporovat vyšší specializaci nemocnic
s cílem dalšího zkvalitnění péče
a redistribuce odborných kapacit
f) Podporovat další spolupráci všech
nemocnic v kraji
g) Dále rozšiřovat elektronizaci zdravotní
péče, tzv. eHealth
h) Podporovat a rozvíjet geriatrickou
a následnou péči
i) Podporovat a rozvíjet primární péči
v souladu s plánovanou reformou
j) Rozvíjet hospicovou a paliativní péči
a) Nabízet nové preventivní programy
podporující zdravý životní styl či včasnou
diagnostiku závažných onemocnění
b) Podporovat pohybové a sportovní
aktivity v rámci preventivních programů
c) Podporovat využití nových digitálních
technologií a postupů v oblasti
personalizované medicíny a domácí péče
d) Širší zapojení technologie mobilního
zdravotnictví (mHealth)
e) Budovat a rozvíjet centra prevence
f) Vytvářet a podporovat antiobezitogenní
prostředí s důrazem na zdravou výživu
a) Rozvíjet sociální podnikání
b) Podporovat vznik tranzitních
pracovních míst
c) Podporovat vznik komunitních center
a rozvíjet jejich činnost
d) Zapojovat veřejnost do plánovacích
procesů
e) Rozvíjet neformální péči včetně
náhradní rodinné péče
f) Rozvíjet služby umožňující setrvání lidí
v komunitě
g) Podporovat příklady dobré praxe
v oblasti komunitního rozvoje
h) Podporovat dobrovolnictví a
neformální péči
i) Podporovat samostatné bydlení u osob
s mentálním a zdravotním postižením
j) Podporovat dostupné bydlení
k) Podporovat formalizovanou
a neformalizovanou péči
a) Rozvíjet kapacity pobytových a
terénních služeb pro seniory
b) Rozvíjet kapacity v terénních a
ambulantních službách pro osoby
s duševním onemocněním
c) Rozvíjet sítě služeb a aktivit pro rodiny
a pro osoby s poruchou autistického
spektra včetně podpory systému včasné
péče pro děti s PAS
d) Pomáhat s nastavením vnitřních
procesů u poskytovatelů sociálních služeb
vedoucích ke zvyšování kvality a
sebeevaluaci
e) Využívat asistivní technologie
v sociálních službách
f) Rozvíjet inovativní aktivity aplikované
sociální práce ve spolupráci s univerzitami
51
3.1 Kvalitní a vysoce odborná zdravotní péče
Strategický cíl Komplexní navýšení kvality odborné zdravotní péče v kraji
Požadovaná
změna
Nemocnice budou hledat další možnosti spolupráce, například v oblasti sdílení dat
nebo v rámci superspecializované nadregionální péče. Nadále budou investovány
prostředky do modernizace nemocničního vybavení odpovídajícího profilaci daného
zařízení, tzn. do modernizace a pořízení nového movitého i nemovitého majetku
poputuje minimálně 11 miliard Kč. Poskytovatelé nemocniční péče budou stále
nabízet standardní zdravotní péči na vysoké úrovni a zároveň i úzce specializovanou
péči dle profilace jednotlivých zařízení. Nemocnice budou klást důraz na další využití
moderních technologií a na digitalizaci zdravotnictví. Zvýší se kapacity následné péče
a rozšíří se nabídka paliativní a hospicové péče. Bude podporován rozvoj modelů
integrace zdravotní, zdravotně sociální a sociální péče.
Zdůvodnění  Kraj trápí neuspokojivá dostupnost zdravotní péče v řídce zalidněných a hůře
dostupných oblastech.
 Počty akutních lůžek jsou dostatečné, naopak chybí lůžka následné péče.
 Potřebnost investic do infrastruktury poskytovatelů.
 Schází lékaři, a zdravotní sestry i sociální pracovníci
 V kraji je Lékařská fakulta Ostravské univerzity, obor Ošetřovatelství Slezské
univerzity v Opavě a sídlí v něm významná zdravotnická výzkumná centra a ústavy,
s nimiž mohou zdravotnická zařízení navázat hlubší spolupráci.
 Příležitostí je další rozvoj v oblasti digitalizace zdravotnictví.
 V oblasti psychiatrické péče byla zahájena reforma založená
na deinstitucionalizaci současného systému.
 Zvyšuje se průměrný věk i podíl seniorů v populaci. Se stárnutím populace souvisí
nedostatečná dostupnost geriatrické a následně paliativní a hospicové péče, u níž
celorepublikově dochází k systémovým změnám, které by měly přispět k její lepší
dostupnosti.
Opatření /
typové aktivity
a) Zajistit dostatečný počet zdravotnického personálu a dostupnost základní
zdravotní péče
 Stipendijní programy pro středoškolské a vysokoškolské studenty
zdravotnických oborů
 Konference či veletrh umožňující setkávání mediků se zkušenými kolegy
a prezentující možnosti praxí
 Nově zřízené ordinace nebo sdílené praxe praktických lékařů či stomatologů
 Program na výjezdy lékařů do oblastí s nižší dostupností zdravotní péče
 Optimalizace využívání programů rezidenčních míst
 Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově v obtížně
obsaditelných a méně atraktivních oblastech
b) Modernizovat majetek nemocničních zařízení
 Rekonstrukce stávajících objektů či výstavba nových
 Budování odborných center včetně špičkového vybavení s důrazem
na kvalitní architekturu vytvářející příjemné prostředí pro pacienty
52
 Navýšení kapacity lůžek následné péče, geriatrických lůžek a lůžek denních
stacionářů o 25 %
c) Pořizovat a obnovovat přístrojovou techniku nejen v oblasti návazné péče
reflektující stále se zvyšující medicínský standard
 Zavádění moderních progresivních metod a postupů
 Odborné semináře a kurzy se zaměřením na soudobou medicínu
d) Zajistit vznik funkční a spolupracující sítě urgentních příjmů poskytujících
lékařům kvalitní zázemí pro diagnostiku a včasné zahájení léčby
 Zřízení 6 urgentních příjmů a zajištění potřebného vybavení
 Vytvoření podmínek k výuce studentů a lékařů na pracovištích urgentního
příjmu
 Vytvoření podmínek pro provoz pohotovostní služby
e) Podporovat vyšší specializaci nemocnic s cílem dalšího zkvalitnění péče
a redistribuce odborných kapacit
f) Podporovat další spolupráci všech nemocnic v kraji
 Sdílení informací a zřízení ambulancí praktických lékařů, respektive
praktických lékařů pro děti a dorost ve všech krajských nemocnicích
g) Dále rozšiřovat elektronizaci zdravotní péče, tzv. eHealth
 Elektronizace dalších dílčích procesů
 Rozšíření využití systému sdílení informací mezi zdravotnickými zařízeními
v kraji, případně i zařízeními mimo kraj
h) Podporovat a rozvíjet geriatrickou a následnou péči
i) Podporovat a rozvíjet primární péči v souladu s plánovanou reformou
primární péče v České republice
j) Rozvíjet hospicovou a paliativní péči
Klíčový indikátor  Počet (podíl) lůžek různého typu v nemocničních zařízeních
Vazba na krajské
koncepce
 Koncepce reformy psychiatrické péče na území Moravskoslezského kraje
 Strategie rozvoje chytrého regionu Moravskoslezského kraje „Chytřejší kraj“
53
3.2 Prevence a zdravý životní styl
Strategický cíl Realizace 2 projektů Telemedpoint v geograficky odlehlejších lokalitách
a zavedení dotačních programů na podporu zdravého životního stylu a
na podporu vývoje a propagace mHealth aplikací
Požadovaná
změna
Obyvatelé kraje budou žít nejen déle, ale i kvalitněji a ve zdraví. Preventivní programy
se stanou součástí školního i pracovního života. Důraz bude kladen na včasné
zachycení závažných onemocnění. V odlehlých místech kraje se zlepší dostupnost
základní zdravotnické péče prostřednictvím jejího poskytování na dálku.
Zdůvodnění  V kraji jsou nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy. Nadprůměrná
prevalence je u diabetiků. V kraji roste počet úmrtí zapříčiněných diabetem
mellitus nezávislým na inzulinu a selháním srdce.
 Ve společnosti se nedaří redukovat podíl kuřáků v populaci a roste podíl obézních
osob. Choroby spojené s obezitou jsou po onemocněních souvisejících
s kouřením druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým je možné předcházet.
Důsledkem těchto faktorů je nižší kvalita života, ale také nižší produktivita práce
či zvýšené náklady na zdravotní péči.
 Populace stárne, hlavní příčinou je snižující se porodnost a prodlužující se délka
života. Dle prognózy Českého statistického úřadu vzroste v kraji do roku 2030
podíl osob starších 65 let na 24,7 % oproti 19,2 % v roce 2017. Spolu s narůstajícím
věkem se mění požadavky na poskytované spektrum zdravotní péče. Zdravé
stárnutí, tedy dostatečná kvalita života a soběstačnost i ve vysokém věku, závisí
na správné životosprávě a duševní pohodě po celou dobu lidského života.
 Pokrytí screeningovými programy je variabilní napříč kraji a významně se liší
rovněž mezi jednotlivými okresy.
 Rostoucí podíl chronicky nemocných pacientů.
 Péče o dlouhodobě nemocné vyžadující téměř celodenní monitoring indikuje
možnosti využití systémů usnadňující dálkové sledování a včasnou detekci
hrozících zdravotních problémů.
Opatření /
typové aktivity
a) Nabízet nové preventivní programy podporující zdravý životní styl či
včasnou diagnostiku závažných onemocnění
 Be Healthy program
 Age management program
 Osvětová kampaň a preventivní vyšetření
b) Podporovat pohybové a sportovní aktivity v rámci preventivních programů
c) Podporovat využití nových digitálních technologií a postupů v oblasti
personalizované medicíny a domácí péče
d) Širší zapojení technologie mobilního zdravotnictví (mHealth)
e) Budovat a rozvíjet centra prevence
f) Vytvářet a podporovat antiobezitogenní prostředí s důrazem na zdravou
výživu
Klíčový indikátor  Počet pacientů léčených v domácí péči
Vazba na krajské
koncepce
 Plán rozvoje sportu v Moravskoslezském kraji
 Strategie rozvoje chytrého regionu Moravskoslezského kraje „Chytřejší kraj“
54
3.3 Život v komunitě
Strategický cíl Rozvoj komunitních služeb umožňujících život v přirozeném prostředí s využitím
přirozených zdrojů
Požadovaná
změna
Život v komunitě bude vnímán jako základní lidské právo. Zvýší se dostupnost
samostatného bydlení pro lidi s postižením. Bude posílena role sociálního podnikání
a společnosti budou mít vyšší zájem na tvorbě tranzitních pracovních míst. Bude
posilována sounáležitost s komunitou organizací společných svépomocných aktivit a
veřejnost zapojována do procesu tvorby strategických dokumentů. Bude navýšen
počet lůžek v komunitních službách pro osoby se zdravotním postižením alespoň
o 15 %, bude navýšen počet sociálních podniků alespoň o 10 %, vznikne 5 center
pro duševní zdraví a 5 terénních mobilních týmů, zvýší se počet osob žijících v podpoře
samostatného bydlení alespoň o 50 %.
Zdůvodnění  Zapojení občanů do komunitního života pomáhá vytvářet soudržnou společnost.
Každému občanovi by mělo být umožněno se účastnit dění v rámci komunity,
a to bez ohledu na jeho tělesný či sociální hendikep.
 Kraj mezi prvními zahájil procesy vedoucí k deinstitucionalizaci a transformaci
péče pro lidi se zdravotním postižením. Kraji se podařilo úspěšně tento proces
započít. Stále však schází dostatečná nabídka pracovního uplatnění pro osoby
s postižením.
 Život v komunitě je neodmyslitelně spjat s možností samostatného bydlení.
Přes výraznou finanční podporu ze strany kraje nemají všechny osoby s postižením
možnost bydlet samostatně.
 Kraj je v celorepublikovém srovnání lídrem v oblasti náhradní rodinné péče.
Aktivity kraje by měly být nadále udržovány a rozvíjeny.
Opatření /
typové aktivity
a) Rozvíjet sociální podnikání
 Rozvoj podpory sociálně zodpověděného podnikání založeného
na participativním přístupu
 Nastavení podmínek pro zajištění globálního grantu na podporu sociálního
podnikání
 Vznik inkubátoru vizí a nápadů pro sociální podnikatele
b) Podporovat vznik tranzitních pracovních míst
 Vytvoření přechodových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny obyvatel
c) Podporovat vznik komunitních center a rozvíjet jejich činnost
 Síť snoezelenových terapeutických místností dostupných komunitě
 Komunitní vzdělávací centra otevřené veřejnosti
d) Zapojovat veřejnost do plánovacích procesů
e) Rozvíjet neformální péči včetně náhradní rodinné péče
f) Rozvíjet služby umožňující setrvání lidí v komunitě
g) Podporovat příklady dobré praxe v oblasti komunitního rozvoje
55
 Vznik centra metodické podpory realizace komunitní práce ve spolupráci
s univerzitami
 Spolupráce s Místními akčními skupinami v sociální oblasti
h) Podporovat dobrovolnictví a neformální péči
 Rozvoj aktivit zaměřených na podporu svépomocných skupin
 Rozvoj a podpora dobrovolnictví na území kraje
 Podpora aktivit na zajištění nezbytná péče o osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby
 Realizace vzdělávacích aktivit pro dobrovolníky a neformálně pečující
 Rozvoj platforem/aktivit zaměřených na spolupráci formálního a neformálního
systému péče
 Rozvoj aktivit umožňující návrat osob do jejich přirozeného prostředí včetně
rozvoje podpůrných aktivit
 Podpora aktivit zaměřených na rozvoj pěstounské péče na území kraje
i) Podporovat samostatné bydlení u osob s mentálním a zdravotním
postižením
 Rozvoj kapacit sociálních služeb podpory samostatného bydlení
j) Podporovat dostupné bydlení
 Podpora projektů (obce, NNO) zaměřených na zajištění bydlení (např. projekty
založené na principu Housing first apod.)
 Rozvoj kapacit pro samostatného bydlení prostřednictvím navýšení kapacit
sociálních služeb sociální rehabilitace a podpora samostatného bydlení
k) Podporovat formalizovanou a neformalizovanou péči
 Podpora formalizované a neformalizované péče na malých obcích
 Nákup vozidel pro poskytovatele terénních a komunitních služeb
 Podpora a poradenství klientům služeb a pečujícím na komunitní bázi
prostřednictvím vzájemného sdílení, setkávání a organizace volnočasových
aktivit
Klíčový indikátor  Počet sociálních podniků
Vazba na krajské
koncepce
 Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
 Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním
postižením
 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje
 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje
 Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje
 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
 Koncepce reformy psychiatrické péče na území Moravskoslezského kraje
56
3.4 Služby společně
Strategický cíl Vytvoření sítě kvalitních a dostupných sociálních služeb odpovídající skutečným
potřebám občanů kraje
Požadovaná
změna
Kvalitní sociální služby budou dostupnější ve velkých městech i na venkově. Nabídka
služeb bude lépe odpovídat potřebám občanů. Dojde k rozvoji sociálních služeb
reagujících na specifické potřeby občanů. Poskytovatelé služeb budou umět
vyhodnocovat kvalitu služeb a ve spolupráci s univerzitami a odborníky se budou
intenzivněji podílet na zvyšování kvalifikace svých pracovníků.
Zdůvodnění  Kraj může stavět na široké síti sociálních služeb poskytovaných zkušenými
poskytovateli. Tyto služby je nicméně třeba dále zkvalitňovat, přizpůsobit
aktuálním potřebám obyvatel a učinit dostupnými i v obcích vzdálených
od velkých měst.
 Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva roste poptávka po pobytových sociálních
službách pro seniory. Jejich nedostatek je již dnes patrný zejména ve venkovských
obcích.
 Poskytovatelé služeb potřebují podporu při zavádění nástrojů řízení kvality,
efektivity a výkonnosti. Je třeba podporovat poskytovatele sociálních služeb
ve zdokonalování procesu identifikace potřeb uživatelů. Cílem je, aby sami
poskytovatelé sledovali a vyhodnocovali účinnost a dopady vlastních aktivit
a na základě sebehodnocení přijali opatření ke zvyšování kvality sociálních služeb.
Zjištěné potřeby se musí promítnout do celé sítě sociálních služeb.
 Stěžejním článkem celého systému jsou kvalifikovaní pracovníci, jichž kvůli
podprůměrným mzdám, náročnosti práce a nedostatku společenského uznání
není dostatek. Nízká pozornost je věnována profesionalizaci stávajících
pracovníků.
 Sociální služby se stávají oblastí, která vyžaduje spolupráci s univerzitami, státní
správou a zástupci občanské společnosti.
 Oblast sociálních služeb trápí nevhodné nastavení financování a závislost
na externích zdrojích.
Opatření /
typové aktivity
a) Rozvíjet kapacity pobytových a terénních služeb pro seniory
 Výstavba a rekonstrukce domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem
 Navýšení počtu lůžek v pobytových sociálních službách alespoň o 10 %
 Podpora terénních služeb, spolupráce s obcemi a neziskovým sektorem
b) Rozvíjet kapacity v terénních a ambulantních službách pro osoby s duševním
onemocněním
 Vznik 5 center duševního zdraví na území kraje
 Rozvoj kapacit navazujících sociálních služeb (podpora samostatného bydlení
a sociální rehabilitace) na proces reformy psychiatrické péče
c) Rozvíjet sítě služeb a aktivit pro rodiny a pro osoby s poruchou autistického
spektra včetně podpory systému včasné péče pro děti s PAS
 Rozvoj kapacit pobytových sociálních služeb domov pro osoby se zdravotním
postižením, chráněné bydlení a domov se zvláštním režimem na území kraje
57
d) Pomáhat s nastavením vnitřních procesů u poskytovatelů sociálních služeb
vedoucích ke zvyšování kvality a sebeevaluaci
 Metodická podpora při zavádění systému evaluace a hodnocení kvality
poskytovaných služeb
 Rozvoj inovačních aktivit v oblasti procesů a personalistiky v organizacích
zaměřených na poskytování sociálních služeb
 Zajištění udržitelnosti dotačního programu na podporu kvality sociálních
služeb zaměřeného na podporu procesu humanizace a individualizace
sociálních služeb
 Podpora procesu zkvalitňování materiálně technické základny u pobytových
sociálních služeb jak u p. o. kraje, tak dalších poskytovatelů služeb bez ohledu
na zřizovatele
e) Využívat asistivní technologie v sociálních službách
 Zapojení SMART technologií do asistenční péče
f) Rozvíjet inovativní aktivity aplikované sociální práce ve spolupráci
s univerzitami
 Zřízení fakultního pracoviště zaměřeného na rozvoj oboru sociální práce,
nastavení systému řízených praxí a stáží, vznikl platforem pro rozvoj oboru
sociální práce a laickou veřejností apod.)
 Interdisciplinární výzkum rozvoje aktivního života s demencí v komunitě
 Vytvoření Centra inovací ve vzdělávání a výzkumu v sociální práci
 Rozvoj oboru Kriminologie a sociální prevence
 Rozvoj vzdělávání a výzkumu v oblasti kriminality a její prevence
Klíčový indikátor  Počet lůžek v pobytových sociálních službách pro seniory a pro osoby
se zdravotním postižením
Vazba na krajské
koncepce
 Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
 Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním
postižením
 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje
 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje
 Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje
 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
58
Příklady strategických projektů
Strategický projekt Nositel
Oblast
změny
Vybavení a
rozvoj služeb
zdravotnických
zařízení
 Výstavba pavilonu plicního lékařství (F-M) nemocnice, MSK
3.1
 Rekonstrukce Centrálních operačních sálů
(ve FNO)
FNO
 Obnova a modernizace lékařských přístrojů
a zdravotnické techniky v Havířově
nemocnice, MSK
 Modernizace přístrojového vybavení v NsP
Karviná-Ráj
nemocnice, MSK
 Pavilon L – Rekonstrukce bývalého interního
pavilonu v Opavě
nemocnice, MSK
 Obnova zdravotnické techniky (Krnov) nemocnice, MSK
 Vybudování centrálního příjmu (Třinec) nemocnice, MSK
Rozvoj
kapacity
pobytových
sociálních
služeb pro
seniory
 Rekonstrukce a výstavba domova Březiny,
Petřvald
MSK
3.4
 Výstavba domova pro seniory a domova
se zvláštním režimem Kopřivnice
MSK
 Rekonstrukce budovy a spojovací chodby
Máchova, Domov Duha p.o., Nový Jičín
MSK
 Rekonstrukce budov na ulici Junácká
v Havířově
MSK,
obec/město
 Revitalizace budovy Domova Příbor MSK
 Vznik nové pobytové služby – Ostrava obec/město
 Vznik nové pobytové služby – Dětmarovice obec/město
Vytvoření sítě kvalitních a dostupných sociálních služeb
odpovídající skutečným potřebám občanů kraje
MSK 3.3, 3.4
Rozvoj komunitních služeb umožňujících život v přirozeném
prostředí s využitím přirozených zdrojů
MSK 3.3
59
4 Čistější a zelenější kraj
60
4 Čistější a zelenější kraj
Tři otázky pro garanta pracovní skupiny Radima Misiačka
1. Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?
Řada měst v kraji se připravuje na nepříznivé dopady změny klimatu. Například
Ostrava, Opava, Kopřivnice nebo Hlučín mají už nyní zpracovány strategie
adaptací na klimatickou změnu, které obsahují opatření, snižující nepříznivé
dopady vln veder, povodní, sucha a dalších nepříznivých jevů. Ostrava se dokonce
v loňském roce umístila v kategoriích snižování vlivů na klima a adaptace
na změnu klimatu na předních příčkách v evropské soutěži European Green
Capital.
2. Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?
Velkým úspěchem by bylo, pokud by v roce 2027 na území kraje docházelo pouze
k ojedinělému překračování limitů znečišťování ovzduší. Přestože na území kraje
došlo v posledních letech k výraznému snížení emisí z průmyslových
a energetických zdrojů a díky "kotlíkovým dotacím" také z domácností, zákonné
limity koncentrací škodlivin v ovzduší jsou stále překračovány. Mj. i kvůli narůstající
dopravě a přenosu emisí z Polska. Úspěchem by také bylo, kdybychom si
uvědomili, že např. omezením používání aut ve prospěch hromadné, cyklo či pěší
dopravy můžeme kvalitu ovzduší zlepšit také sami.
3.
Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly
kraji?
Domnívám se, že se v kraji bude muset rychle najít shoda o výstavbě zařízení
na materiálové a energetické využití komunálního odpadu. I přes zavádění
principů oběhového hospodářství, snižování produkce komunálního odpadu
a jeho lepší třídění, nelze bez jeho energetického využití předpokládat splnění cílů
odpadového hospodářství, které Česká republika přijala v rámci EU. Zásadní
omezení skládkování nebude jednoduchý proces a řešení je potřeba hledat co
nejdříve. Kraj by měl také podpořit environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu,
protože řadu problémů v oblasti ŽP nelze vyřešit bez zapojení veřejnosti.
Vzkazy veřejnosti
„Nezapomeňte na přírodu, kam patří i člověk.“
„Zastavět proluky a brownfieldy.“
„Přísnější ochrana přírody – Travný, Lysá, Kněhyně, Smrk...“
„Zlepšovat ovzduší a tvrdě postihovat velké znečišťovatele.“
„Přejít z uhelných elektráren na sluneční.“
„V okolí Šance nemají obyvatelé čističku odpadních vod a vše teče do pitné vody.“
„Omezit kácení velkých stromů. I když se zasadí malý, doroste až za 50 let (ekvivalent z hlediska produkce
kyslíku). Dále sekat trávu jen 2x ročně – méně vyschlá půda, méně se zahřívají města.“
„Prosím nezabúdajte na našu zem a prírodu, aby tu bola aj pre naše deti a vnúčata.“
„Vysázet nové lesy. Více zeleně.“
„Nestavějme z betonu, chraňme si přírodu. Vymírají živočichové, ať nedopadneme stejně.“
61
Čistější a zelenější kraj
4.1 Čisté ovzduší
4.2 Prevence vzniku a
využití odpadů
4.3 Adaptace na dopady
klimatické změny
4.4 Šetrné využívání
krajiny
4.5 Environmentální
vzdělávání, výchova a
osvěta
4.6 Energetika
Strategickýcíl
Trvalé snižování rozlohy
území kraje, v němž jsou
překračovány limity
koncentrací hlavních
škodlivin v ovzduší
Příprava na plnění cílů
odpadového hospodářství
EU
Adaptace většiny měst
kraje, venkova i území
pohornické krajiny
na klimatickou změnu
Využití atraktivních
a přírodně cenných území
kraje při posilování
pozitivní změny image
kraje
Rozvíjet EVVO s cílem
lepšího zapojení veřejnosti
do řešení problematiky
životního prostředí kraje
Transformace
energetického mixu
Moravskoslezského kraje
směrem od závislosti na
uhlí k soběstačnosti a
využívání nízkoemisních a
obnovitelných zdrojů
energie
Opatření/typovéaktivity
a) Zlepšit kvalitu informací
o znečištění ovzduší
b) Nadále snižovat emise
z malých zdrojů znečišťování
ovzduší (domácí topeniště)
c) Spolupracovat s Polskem
na snížení přeshraničního
přenosu škodlivin
d) Snižovat emise velkých
průmyslových
a energetických zdrojů
e) Snižovat emise z dopravy
f) Snižovat emise
v zemědělství
a) Podporovat prevence
vzniku odpadů
b) Přizpůsobit nakládání
s komunálním odpadem
cílům Evropské unie
a) Zlepšit adaptaci kraje
na dopady klimatické změny
b) Zlepšit kvalitu vody
v tocích
c) Snižovat vliv na klima
v energetice
d) Snižovat vliv na klima
v dopravě
e) Podpořit adaptaci
cestovního ruchu na dopady
klimatické změny
a) Chránit a šetrně využívat
krajinu
b) Snižovat fragmentaci
krajiny dopravními stavbami
c) Rozvíjet aktivity
cestovního ruchu mimo
zvláště chráněná území
d) Zajistit udržitelné
využívání krajiny, zvýšit podíl
ekologického zemědělství
pro zvýšení, nebo zachování
atraktivity území, využít
obnovitelné zdroje energie
a) Leadership kraje v oblasti
EVVO
b) Zapojování veřejnosti
do řešení problematiky
životního prostředí
a) Koncepční dokumenty
b) Platforma pro energetický
systém
c) Propojení firem
d) Výzkumné aktivity
e) Řešení pro deficit výroby
elektrické energie
f) Připravenost na Národní
akční plán
g) Energetický potenciál
hlubinných dolů
h) RE:START
i) Osvěta uživatelů ve smyslu
nakládání s energií
j) Přenos dobré praxe
k) Komunitární programy EU
62
4.1 Čisté ovzduší
Strategický cíl Trvalé snižování rozlohy území, v němž jsou v kraji překračovány limity
koncentrací hlavních škodlivin v ovzduší
Požadovaná
změna
V kraji bude trvale klesat rozloha území, v němž jsou překračovány limity
koncentrací hlavních škodlivin v ovzduší. Kombinovaným opatřením proti
znečišťování ovzduší z velkých zdrojů, lokálních topenišť, dopravy
a přeshraničního přenosu dojde ke zvýšení kvality života a snížení vlivů na zdraví
obyvatel. Zlepšení ovzduší zásadně přispěje ke změně image kraje.
Zdůvodnění  Kvalita ovzduší je hlavním problémem životního prostředí v kraji a přispívá
významnou měrou k jeho negativní image.
 Přes klesající produkci emisí se nedaří adekvátně snížit překračování limitů
hlavních škodlivin v průmyslové části kraje (PM10, benzo(a)pyren).
 Na uvedeném stavu se podílí emise z velkých zdrojů, lokálních topenišť,
dopravy, přeshraniční přenos škodlivin ze Slezského vojvodství
a významnou měrou také meteorologická situace.
 Znečištění ovzduší je považováno obyvateli kraje za velký problém a přispívá
k odchodu mladých a vzdělaných obyvatel mimo kraj.
Opatření / typové
aktivity
a) Zlepšit kvalitu informací o znečištění ovzduší
 Podpora dalšího rozvoje imisního monitoringu v kraji
 Využití dat k lepšímu řízení při smogových situacích
 Pravidelná identifikace původců znečištění ovzduší v kraji vhodným
systémem aktuálního vyhodnocování skutečného vlivu konkrétního
zdroje na kvalitu ovzduší, včetně jasného určení
b) Nadále snižovat emise z malých zdrojů znečišťování ovzduší (domácí
topeniště)
 Další fáze podpory výměny kotlů v domácnostech s omezením
financování pouze na obnovitelné zdroje energie a zemní plyn
 Podpora sociálně slabších obyvatel, kteří nedosáhnou na standardní
podmínky pro výměnu kotlů
c) Spolupracovat s Polskem na snížení přeshraničního přenosu škodlivin
 Prosazování snížení vlivů zdrojů z Polské republiky prostřednictvím státu
(případně Evropské unie)
 Bilaterální jednání na úrovni Moravskoslezský kraj – Slezské vojvodství
 Postupné slaďování podmínek při smogové situaci (zamezení
environmentálního dumpingu)
 Podpora společných projektů se zapojením kraje/vojvodství, univerzit,
nestátních neziskových organizací, podniků i veřejnosti (výměna
zkušeností – např. domácí topeniště, zvýšení důvěry)
d) Snižovat emise velkých průmyslových a energetických zdrojů
 Dobrovolné dohody s velkými podniky na snížení emisí pod zákonný
limit (podle charakteru technologie).
 Řešení plošných emisí v průmyslu
 Řešení resuspenze (průřezově v rámci dalších opatření)
63
 Využit všech dostupných legislativních nástrojů ke snížení příspěvku
problematických bodových zdrojů znečišťování v obytné zástavbě
e) Snižovat emise z dopravy
f) Snižovat emise v zemědělství
Další opatření jsou uvedena ve strategické oblasti změny 4.6 Energetika.
Klíčový indikátor  Rozloha území kraje, v němž jsou překračovány limity koncentrací hlavních
škodlivin v ovzduší
Vazba na krajské
koncepce
 Program zlepšování kvality ovzduší zóna Moravskoslezsko 2016–2020
64
4.2 Prevence vzniku a využití odpadů
Strategický cíl Příprava na plnění cílů odpadového hospodářství EU
Požadovaná
změna
Kraj se stane leaderem při prosazování principů oběhového hospodářství
a připraví se v předstihu na plnění cílů Evropské unie. Současně podpoří
nezbytnou změnu nakládání s komunálním odpadem s cílem omezení ukládání
komunálního odpadu na skládky ve prospěch jejich energetického
a materiálového využití. Kraj bude v rámci svých kompetencí a proaktivního
přístupu koordinovat kroky, které se týkají krajského řešení nakládání
s odpadem.
Zdůvodnění  Balíček oběhového hospodářství Evropské unie dosud není součástí
právního řádu České republiky.
 Nepřipravenost na radikální změny nakládání s komunálním odpadem.
Dosažení cílů Evropské unie je časově a finančně náročné na přípravu; cíle
nelze dosáhnout bez průběžného postupu v delším časovém intervalu.
 Absence kapacitního zařízení na materiálové a energetické využití odpadu,
které by řešilo převážnou většinu zbytkového komunálního odpadu v kraji;
nutnost koordinace jeho přípravy včetně svozové logistiky v rámci celého
kraje.
 Dopady na obyvatele kraje v případě opožděného řešení (skokové zvýšení
poplatků).
 Nízké akceptování umístění některých typů zařízení pro nakládání s odpady
v kraji ze strany veřejnosti (obcí).
Opatření / typové
aktivity
a) Podporovat prevence vzniku odpadů
 Podpora principů oběhového hospodářství v kraji
 Zapojení kraje do inovativních projektů v oblasti oběhového
hospodářství
b) Přizpůsobit nakládání s komunálním odpadem cílům Evropské unie
 Podpora dalšího třídění a recyklace KO
 Podpora materiálového a energetického využití KO
c) Podporovat řešení v oblasti likvidace a recyklace nebezpečných odpadů
(např. baterií elektrických vozidel)
Klíčový indikátor  Produkce, využití a odstranění odpadů
Vazba na krajské
koncepce
 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2016-2026
65
4.3 Adaptace na dopady klimatické změny
Strategický cíl Adaptace většiny měst kraje, venkova i území pohornické krajiny
na klimatickou změnu
Požadovaná
změna
Kraj bude řešit problematiku dopadů klimatické změny strategicky, v souladu
s požadavky udržitelného rozvoje území. Problematika adaptace na klimatickou
změnu bude řešena komplexně bez ohledu na ad hoc se projevující problémy
v oblasti sucha, povodní, vln veder nebo extrémních meteorologických jevů.
Zakomponována budou stávající i připravovaná adaptační opatření ve městech
a venkovské krajině, a na příkladu pohornické krajiny bude demonstrován
integrovaný a synergický přístup k resocializaci území postiženého hornickou
činností v souladu s principy adaptace.
Zdůvodnění  Zvyšující se dopady klimatické změny, projevující se nedostatkem vody
(sucho), zvyšováním teplot a extrémními meteorologickými jevy, které
ohrožují udržitelný rozvoj kraje především limitováním rozvoje průmyslu
a podnikání, zemědělství, lesnictví, cestovního ruchu a snižováním kvality
života obyvatel.
 Strategický přístup části měst v kraji k adaptaci na klimatickou změnu.
 Příležitost rozvoje pohornické krajiny v souladu s principy adaptace.
na klimatickou změnu jako výjimečného modelového území v Evropě
umožňujícího integraci cílů, záměrů a financování.
 Zastaralost části kanalizační sítě a nedostatečné čištění odpadních vod
v malých obcích, vedoucí společně s nedostatkem vody ke zhoršování kvality
vody v tocích.
Opatření /
typové aktivity
a) Zlepšit adaptaci kraje na dopady klimatické změny
 Metodická podpora zpracování adaptačních strategií v dalších městech
kraje
 Podpora opatření proti suchu v malých obcích kraje (využití a zasakování
srážkových vod, výstavba nádrží, podpora zelené a modré infrastruktury,
ad.)
 Podpora opatření proti suchu v krajině (retence, zasakování ad.)
b) Zlepšit kvalitu vody v tocích
 Podpora čištění odpadních vod v malých obcích
c) Snižovat vliv na klima v energetice
d) Snižovat vliv na klima v dopravě
e) Podpořit adaptaci cestovní ruchu na dopady klimatické změny
Klíčový indikátor  Počet projektů adaptačních opatření
66
Vazba na krajské
koncepce
 Analýza zranitelnosti MSK z hlediska dopadu klimatické změny
 Adaptační strategie měst v kraji (Ostrava, Opava, Hlučín, Kopřivnice a další)
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
 Povodňový plán MSK 2004+ (akt. 2014+)
 Koncepce rozvoje venkova MSK
67
4.4 Šetrné využívání krajiny
Strategický cíl Využití atraktivních a přírodně cenných území kraje při posilování pozitivní
změny image kraje
Požadovaná
změna
Využití atraktivních a přírodně cenných území, zejména velkoplošných zvláště
chráněných území Jeseníků, Beskyd a Poodří, ke zlepšení či udržení image kraje.
Podmínkou je jejich ochrana před negativními dopady rozvojových aktivit,
včetně intenzivního cestovního ruchu v nejzatíženějších oblastech. Ke stejnému
cíli směřuje šetrné využívání krajiny s cílem zachování její prostupnosti, podpora
biodiverzity a ekosystémových služeb a ochrana před invazivními druhy.
Zdůvodnění  Existence rozsáhlých přírodně cenných území, zvyšujících atraktivitu kraje.
 Úbytek půdy z důvodu její zástavby a z důvodu její degradace v důsledku
nevhodného způsobu obhospodařování.
 Koncentrace cestovního ruchu v částech zvláště chráněných území
s dopadem na jejich ochranu i kvalitu cestovního ruchu samotného.
Opatření / typové
aktivity
a) Chránit a šetrně využívat krajinu
 Ochrana zemědělské půdy před zástavbou a degradací nevhodným
způsobem obhospodařování
 Podpora drobných vlastníků lesů postižených kůrovcovou kalamitou
 Školení zemědělců a dobrovolné dohody v oblasti ochrany půdy
o vhodném způsobu obhospodařování
 Spolupráce s obcemi, nestátními neziskovými organizacemi
a veřejností při ochraně maloplošných zvláště chráněných území
 Zvyšování podílu zemědělské půdy obhospodařované v režimu
ekologického zemědělství
 Udržitelné plánování krajiny, tvorba komplexních pozemkových úprav
a územních studií krajiny, spolupráce obcí s rozšířenou působností
 Obnova alejí, podpora sečí, podpora retence vody v krajině
 Využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně citlivého řešení
v krajině. Spolupráce soukromých subjektů v energetice.
 Formy podpory: granty, dobrovolné dohody, standardy, vzory, manuály,
dobré příklady, soutěže, osvěta, vzdělávání
b) Snižovat fragmentaci krajiny dopravními stavbami
c) Rozvíjet aktivity cestovního ruchu zejména mimo přírodně cenné
a intenzivně zatížené lokality zvláště chráněných území
d) Zajistit udržitelné využívání krajiny, zvýšit podíl ekologického
zemědělství pro zvýšení, nebo zachování atraktivity území, využít
obnovitelné zdroje energie
Klíčový indikátor  Koeficient ekologické stability
Vazba na krajské
koncepce
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
 Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK 2006+
68
4.5 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
Strategický cíl Rozvíjet EVVO s cílem lepšího zapojení veřejnosti do řešení problematiky
životního prostředí kraje
Požadovaná
změna
Veřejnost se aktivně zapojí do řešení klíčových problémů životního prostředí.
EVVO jsou významným nástrojem efektivního (spolu)řešení problematiky
životního prostředí, zejména v oblastech znečišťování ovzduší z lokálních
topenišť, nakládání s odpady, dopravy, ochrany přírody, ochrany klimatu,
a dalších. EVVO však by měla být součástí širšího vzdělávání k udržitelnému
rozvoji a měla by absorbovat a využívat další současné aktivity kraje
– environmentální inovace, aktivity smart regionu, místní Agenda 21,
environmentální management a další.
Zdůvodnění  Rozvoj EVVO v MSK jako jednom z prvních krajů v zemi na základě příslušné
koncepce od roku 2004, jejíž aktualizace se připravuje v roce 2020.
 Rozvoj místní Agendy 21, EMAS, aktivit smart regionu a dalších v rámci
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které mají souvislost s EVVO.
 Možnost přenosu (replikace) dobré praxe do příspěvkových organizací
řízených krajem.
 Veřejnost odmítá některé způsoby řešení problematiky životního prostředí,
které nelze jednoduše nahradit ani ignorovat – viz např. materiálové
a energetické využití komunálního odpadu, omezení individuální
automobilové dopravy.
Opatření /
typové aktivity
a) Leadership kraje v oblasti EVVO
 Sdílení funkčních aktivit KÚ MSK
 Zapojení hot-spotů EVVO (např. MSK, OZO Ostrava, VŠB-TUO apod.)
do systému EVVO v kraji
 Podpora Místní agendy 21 v obcích
 EVVO odborníků, jejichž činnost má dopady na životní prostředí
(vytápění, voda ad.)
b) Zapojování veřejnosti do řešení problematiky životního prostředí
 Osvětové a vzdělávací akce pro veřejnost
 Podpora EVVO ve školách
Klíčový indikátor  Počet akcí EVVO
Vazba na krajské
koncepce
 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
Moravskoslezského kraje (2004, akt. 2015)
69
4.6 Nová energetika
Strategický cíl Transformace energetického mixu Moravskoslezského kraje směrem
od závislosti na uhlí k soběstačnosti a využívání nízkoemisních a obnovitelných
zdrojů energie
Požadovaná
změna
Zajištění transformace uhelné energetiky na energetiku s využitím nízkoemisních
a bezemisních technologií, přechod na moderní energetiku a zároveň zachování
energetické bilance a atraktivity kraje.
Zdůvodnění  Ekonomický profil kraje se transformuje, postupně se uzavírají uhelné zdroje a
blíží se ukončení těžby černého uhlí. Do popředí se dostává důraz na životní
prostředí, využití obnovitelných zdrojů energie a dalších netradičních zdrojů.
V kraji stále existuje několik decentralizovaných zdrojů elektrické energie a tepla,
které jsou z více jak 80 % uhelné.
 Vzhledem k tradičně průmyslovému profilu kraje a v současné době relativně
příznivým cenám tepelné energie může mít trend odchodu od uhelné energetiky
významné strategické dopady pro atraktivitu kraje, především z hlediska investic
a podnikání (nedostatek kapacit a bezpečnosti dodávek energií). Problematika
se týká také rozvodných sítí, energetického managementu, bezpečnostních
prvků a dalších vývojových trendů budoucnosti – akumulace energií, ostrovních
systémů atd.
 Energie bude v budoucnu do kraje nejspíše importována z jiných krajů a možná
i ze zahraničí a kraj v této oblasti ztratí konkurenční výhodu. Tento prudký zlom
v přístupu k energetice znamená nutnost mobilizovat úsilí pro transformaci
energetických zdrojů v rámci kraje. Je nutno nahradit stávající paradigmata
vnímání energetiky kraje jako samozřejmosti.
 Kraj dnes nemá zpracovanou energetickou koncepci ani žádný přehledný
materiál mapující aktuální stav a potenciál existence a využití energetických
zdrojů. Rovněž není dořešeno ukončení těžby uhlí a zajištění důlních děl. Není
vyhodnocen potenciál energetických staveb na rušených dolech a potenciál
vlastních dolů pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Opatření / typové
aktivity
a) Zpracovat koncepční dokumenty pro přechod k nové energetice
 Zpracování akčního plánu pro přechod na novou energetiku v kraji
 Zpracování dopadové studie tzv. „Zimního balíčku Evropské Komise“
b) Vytvořit platformu pro nastavení dialogu pro nový energetický systém
kraje
 Vyvíjet konstruktivní tlak na vládu a na velké energetické společnosti
pro zohlednění potřeb definovaných pro strategický dlouhodobý rozvoj
kraje do dlouhodobých plánů vlády a průmyslových společností zabývajících
se výrobou, přenosem a managementem energií
c) Podpořit a posílit propojení firem v různých odvětvích
 Propojení firem, které jsou rovněž producenty různých energií nebo
komodit k energetickým účelům využitelných, s tradičními distributory
energií (teplo, plyny, elektřina)
70
d) Podporovat výzkumné aktivity v oblasti moderní energetiky
 Podpora výzkumných aktivit s propojením na průmyslové podniky a tím i
posílení atraktivity pro výzkumné aktivity firem a roli vysokých škol v kraji
e) Podporovat přípravu řešení pro pokrytí deficitu výroby elektrické energie
 Hledání a příprava vhodných alternativ pro nahrazení uhlí novými zdroji
energie (geotermální energie, fotovoltaika, odpady, biomasa, vodík atd.),
odpadním teplem, metanem, koksárenským plynem a jadernou energií
 Koordinovat využití alternativních zdrojů pro účely regionu (hromadnou
dopravu apod.)
 Zavádět nové pilotní testovací a výzkumné projekty
f) Zajistit připravenost pro implementaci Národního akčního plánu
 Zajistit roli kraje jako agregátora pro flexibilitu chytrých energetických sítí
g) Zajistit vyhodnocení a využití energetického potenciálu hlubinných dolů
s ukončenou těžební činností
 Akumulace elektrické energie, využití geotermální energie
h) Začlenit téma energetika do transformační strategie RE:START
i) Podporovat osvětu uživatelů ve smyslu nakládání s energií
j) Přenos dobré praxe ze zahraničí
k) Orientovat se na komunitární programy Evropské unie podporující
transformaci energetiky
Klíčový indikátor  Celková energetická bilance MSK včetně spotřeby paliv a energií
Vazba na krajské
koncepce
 Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
71
Příklady strategických projektů
Strategický projekt Nositel
Oblast
změny
Pohornická
krajina
 POHO2030 (Koncepce rozvoje pohornické
krajiny Karvinska do roku 2030) a související
projekty
MSK, MSID,
VŠB-TUO,
soukromé
subjekty
4.4, 1.2
 Integrovaný projekt LIFE (specifická součást
POHO2030)
MSK, MSID 4.4
Materiálové
a
energetické
využití
odpadů
 Kapacitní zařízení na materiálové a energetické
využití komunálních odpadů
obce/města,
soukromé
subjekty
4.2 Třídící linky obce/města
 Logistická centra dopravy odpadu
obce/města,
soukromé
subjekty
Čisté
ovzduší
 Program podpory výměny kotlů
v domácnostech po roce 2020
MSK 4.1
 Allsense (senzorické sítě pro rychlá měření
v prostředí)
VŠB-TUO,
SU, OSU
4.1-3, 5.1
Energetické
úspory ve
veřejných
budovách
MSK
 Snížení energetické náročnosti ve veřejných
budovách MSK, MEC
4.6
 Osvětlení ve školách MSK, MEC
Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO 4.6
72
5 Propojenější a chytřejší kraj
5
Propojenější
a chytřejší kraj
73
5 Propojenější a chytřejší kraj
Tři otázky pro garanta pracovní skupiny Petra Macejku
1. Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?
Velmi mě těší zavádění elektromobility v městské hromadné dopravě. Zatímco
před deseti lety byla elektromobilita zastoupena jen tramvajemi a trolejbusy, dnes
už jezdí elektrobusy v Havířově, Ostravě, Třinci, Karviné, Krnově a Frýdku-Místku.
Městskou hromadnou dopravu v Novém Jičíně od roku 2017 zajišťují pouze
elektrobusy. O poskytnutí dotace na nákup elektrobusů usiluje také Bruntál.
V Opavě a Ostravě jezdí trolejbusy a parciální trolejbusy, které mohou fungovat
jako elektrobus bez trolejí. Právě tento typ nabíjení baterií za jízdy má v městské
hromadné dopravě velký potenciál, protože nevyžaduje stavbu trolejí.
2. Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?
Dopravní situace v našem kraji je ve srovnání s jinými kraji vynikájící, bohužel jsou
emise CO2 z dopravy stále na vzestupu. Za největší úspěch bych proto považoval
urychlení procesu zavádění elektromobility osobních vozidel a nízkouhlíkové
dopravy v kraji vůbec. V současné době není podpora elektromobility dostatečná.
Městům chybí peníze na výstavbu infrastruktury, což musí jít ruku v ruce s
dekarbonizací regionu.
3.
Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly
kraji?
Vodíková doprava a snižování emisí CO2. Připravuje se plnicí vodíková stanice
pro vodíkové autobusy na Hranečníku pod záštitou DPO Ostrava, který je lídrem
v používání nových technologií. Je pravděpodobné, že stanici bude moct využívat
pro příměstskou dopravu i Havířovsko. Právě pro delší linky, kde není vhodné
využívat elektrobusy, je vodík jednou z hlavních alternativ.
Vzkazy veřejnosti
„Ráda bych, aby se kraj více zaměřoval na okolí Jeseníku, např. doprava je zde dost chabá.“
„Letiště a jeho rozvoj.“
„Lepší veřejná meziměstská doprava, návaznosti vlak-bus.“
„Zlepšit dostupnost na Slezskou Hartu.“
„Jdeme správným směrem – chytrý a technický kraj. #MSK_MA_NA_TO“
„Opravit cestu Dvorce-Křišťanovice-Roudno, autobusové spojení Bruntál-Ostrava, cyklostezky
na Bruntálsku.“
„Lepší síť cyklostezek nebo nějakých cyklostezek na Bruntálsku.“
„Oprava silnic do menších obcí.“
„Snažit se více zvýhodňovat cestování autobusem, obecně MHD a vlakem. Naopak automobilovou dopravu
by chtělo více utlumit. Například více regulovat statickou dopravu ve městech zaváděním více placených
parkovacích míst.“
„Rozvoj techniky a infrastruktury je nejdůležitější.“
74
Propojenější a chytřejší kraj
5.1 Podpora řešení chytřejšího
kraje
5.2 Podpora udržitelné
mobility
5.3 Přechod k nízkouhlíkové
a bezemisní dopravě
5.4 Vnější dostupnost kraje
5.5 Integrovaný záchranný
systém
Strategickýcíl
Vytvářet nejlepší příklady
využití ICT technologií
a inovací a šetřit s jejich
pomocí obyvatelům regionu
čas a peníze a současně
zvyšovat kvalitu prostředí,
ve kterém žijí
Zvýšení podílu udržitelných
forem dopravy na dopravní
obslužnosti kraje
Snížení emisí CO2 v dopravě
Zahájení výstavby
vysokorychlostní železniční
trati a provozu linky
do letištního uzlu
mezinárodního významu
Kraj bude disponovat úplnou
funkční sítí integrovaných
záchranných center a bude
prosazovat kroky vedoucí
k zajištění nástrojů prevence
rizik a chování obyvatel
za mimořádných situací
Opatření/typovéaktivity
a) Vytvořit páteřní datovou
infrastrukturu propojující KÚ a
jeho příspěvkové a obchodní
organizace
b) Rozvíjet kapacity
Moravskoslezského datového
centra
c) Zajistit podmínky k vytváření
sítě internetu věcí a jejího využití
d) Vybudovat veřejnou Wi-Fi
v budovách kraje, krajských
organizací a na dotovaných
linkách dopravců
e) Udržet vysokou kvalitu
poskytovaných služeb krajského
úřadu pomocí elektronizace
f) Udržet vysokou kvalitu řízení
a služeb kraje s využitím chytrých
technologií
g) Zajistit informovanost
obyvatel kraje a poskytnout
otevřená data
a) Zajistit prolnutí cílů a synergii
Plánování městské mobility na
úrovni plánů udržitelné mobility
měst a krajské koncepce dopravy
b) Podporovat integrovaný
dopravní systém a rozvíjet
dopravní obslužnost
c) Podporovat výstavbu
multimodálních uzlů a zastávek
včetně parkovišť typu P+R a B+R
d) Podporovat dobudování
cyklistických tras na regionální
úrovni a podporovat jejich
propojení
e) Dostavět silniční sítě podle
aktualizované Koncepce rozvoje
dopravní infrastruktury
f) Připravit a realizovat úpravy
nevyhovujících křižovatek silnic
g) Zavádět telematická zařízení
zajišťující plynulost veřejné
dopravy
a) Podporovat zavádění vozidel
na vodíkový pohon ve veřejné
hromadné dopravě
b) Zajistit obsluhu stávající
elektrické trakce a dále ji
rozšiřovat
c) Modernizovat a rozvíjet drážní
infrastrukturu elektrické trakce
d) Umožnit rozvoj infrastruktury
pro trolejbusovou dopravu
a parciální trolejbusy v městské
hromadné dopravě
e) Podporovat výstavbu
nabíjecích stanic pro elektrobusy
f) Hledat řešení v oblasti
likvidace a recyklace baterií
elektrických vozidel
g) Jít příkladem v zavádění
nízkouhlíkové a bezemisní
dopravy na úrovni krajské
korporace
a) Zajistit dostupnou leteckou
dopravu
b) Podpořit rychlou dostupnost
Prahy, Brna a Vídně
vysokorychlostní železniční tratí
c) Podpořit napojení na
Transevropskou dopravní síť
TEN-T
a) Prosazování zájmů krajských
složek IZS na národní úrovni
b) Podpora složek IZS
při realizaci aktivit, včetně
podpory při vyjednávání
o spolufinancování s centrálními
orgány a dalšími subjekty
c) Podpora kraje se všemi
složkami IZS při dokončování sítě
integrovaných výjezdových
center a další související
infrastruktury těchto složek
75
5.1 Podpora řešení chytřejšího kraje
Strategický cíl Vytvářet nejlepší příklady využití ICT technologií a inovací a šetřit s jejich pomocí
obyvatelům regionu čas a peníze a současně zvyšovat kvalitu prostředí,
ve kterém žijí
Požadovaná
změna
V návaznosti na cíle Strategie rozvoje chytrého regionu Moravskoslezského kraje
2017–2023 budou nové technologie využity k úspoře času při dojížďce za prací,
vzděláním, kulturou, při komunikaci s úřady, efektivním výkonem veřejné správy,
dostupností informací, zboží a služeb, ve zdravotní péči. Technologie rovněž umožní
šetřit finanční prostředky díky nižší spotřebě energie, lepší organizaci veřejné správy
a dostupnosti informací. V neposlední řadě poslouží k ochraně životního prostředí
a lidského zdraví, například je lze využít ke snížení emisí, šetrnějšímu nakládání
se zdroji, vyššímu využití obnovitelných zdrojů, ale také k podpoře zdravějšího
životního stylu.
Zdůvodnění  Kraj zaostává v dostupnosti vysokorychlostního internetu pro domácnosti
i podniky.
 Byla založena příspěvková organizace kraje Moravskoslezské datové centrum,
které zajistí datové služby pro všechny organizace kraje.
 Pro korporátní řízení krajských organizací je nutno vybudovat velkokapacitní
datovou síť a technologické centrum, jako základ k rozvoji elektronických služeb
krajské korporace zahrnující kraj a všechny jeho příspěvkové a obchodní
organizace.
 Ke zvýšení dostupnosti dat obyvatelům je nutno zajistit veřejné Wi-Fi sítě
ve veřejných prostorách obcí a měst, dopravních prostředcích.
 S internetem věcí lze realizovat také rozšíření sítě čidel, například k měření kvality
ovzduší, varování před bleskovými povodněmi, lesními požáry apod. V případě
dobudování základní infrastruktury technologického centra bude možno
monitorovat a inteligentně řídit dopravní toky nebo sítě internetu věcí na bázi
umělé inteligence.
Opatření /
typové aktivity
Opatření a aktivity budou spočívat v naplňování Strategie rozvoje chytrého regionu
Moravskoslezského kraje 2017–2023 „Chytřejší kraj“. Aktivity Strategie rozvoje
chytrého regionu naplňují také cíle v ostatních tematických oblastech této Strategie.
a) Vytvořit páteřní datovou infrastrukturu propojující krajský úřad a všechny
jeho příspěvkové a obchodní organizace
b) Rozvíjet kapacity krajské příspěvkové organizace Moravskoslezského
datového centra
c) Zajistit podmínky k vytváření sítě internetu věcí a jejího využití
d) Vybudovat veřejnou Wi-Fi v budovách kraje, krajských organizací
a na dotovaných linkách dopravců
e) Odstranit byrokratické překážky a současně udržet vysokou kvalitu
poskytovaných služeb krajského úřadu a návazných organizací pomocí
elektronizace
76
f) Udržet vysokou kvalitu a úroveň korporátního řízení a služeb
Moravskoslezského kraje s využitím chytrých technologií
g) Zajistit informovanost obyvatel kraje a poskytnout otevřená data
Klíčový indikátor  Počet základních územních jednotek s přístupem k vysokorychlostní datové síti
Vazba na krajské
koncepce
 Strategie rozvoje chytrého regionu Moravskoslezského kraje „Chytřejší kraj“
77
5.2 Podpora udržitelné mobility
Strategický cíl Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy na dopravní obslužnosti kraje
Požadovaná
změna
Zastaví se pokles cestujících ve vnitro krajské veřejné dopravě a v dlouhodobém
horizontu začne opět růst. Příměstská doprava se stane atraktivnější a komfortnější.
Usnadní se přestupy mezi jednotlivými přepravními módy a zároveň se zmodernizuje
vozový park veřejné hromadné dopravy. Zvýší se podíl využití cyklistické dopravy, která
bude bezpečnější a doplněna nezbytnou infrastrukturou. Plány udržitelné mobility
měst budou zohledněny v krajské koncepci dopravy. Dojde k ulehčení center měst a
obcí od tranzitní dopravy. Zvýší se plynulost a bezpečnost provozu. V neposlední řadě
se sníží objem emisí z dopravy.
Zdůvodnění  U městské dopravy je nutné zajistit prolnutí cílů a zajištění synergie plánování
městské mobility na úrovni plánů udržitelné mobility měst a krajské koncepce
dopravy. Tato vazba není ze strany kraje v současnosti dostatečně zajištěna.
 U dopravy na střední vzdálenosti jsou nové technologie méně vyspělé a volba
druhů dopravy je omezenější než ve městech. Energeticky účinnější vozidla a čistší
paliva by sama o sobě pravděpodobně nedosáhla potřebného snížení emisí. To
vše v kontextu rostoucího počtu osobních automobilů. Jen v letech 2010 až 2017
vzrostl jejich počet o 80 tisíc a současně poklesl počet cestujících ve vnitro krajské
veřejné dopravě. Je třeba podpořit vyšší využívání autobusů příměstské dopravy
a železnice, například lepším propojením jednotlivých módů dopravy.
 U dojížďky do měst na vzdálenost 10–15 km je nutné zajistit dostupnost bezpečné
infrastruktury pro cyklisty na regionální úrovni.
 Rovněž je nezbytné pokračovat v dostavbě silniční sítě a jejího vybavení, výstavbě
obchvatů odvádějících tranzitní dopravu z center obcí a měst a úpravě
intravilánových úseků silnic za účelem zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy.
Kraj zaostává v podílu inteligentně řízených křižovatek, které jsou pro řízení
plynulosti dopravy také nutné.
 Důležitost role automobilové dopravy na regionální úrovni je potvrzena mimo jiné
Bílou knihou Evropské komise z roku 2011. Plánování, výstavba a vybavení
infrastruktury trvá léta. Rozhodnutí, která učiníme nyní, budou ovlivňovat dopravu
v dlouhodobém horizontu.
Opatření /
typové aktivity
a) Zajistit prolnutí cílů a synergii plánování městské mobility na úrovni plánů
udržitelné mobility měst a krajské koncepce dopravy
 Aktualizace dopravní koncepce kraje se zajištěním vazby na plány udržitelné
mobility měst
b) Podporovat integrovaný dopravní systém a rozvíjet dopravní obslužnost
 Obnova a modernizace vozového parku vozidel veřejné hromadné dopravy
 Prověření alternativních možností zajištění dopravní obslužnosti regionální
veřejné dopravy v místech s nízkou poptávkou
c) Podporovat výstavbu multimodálních uzlů a zastávek včetně parkovišť typu
P+R a B+R
d) Podporovat dobudování cyklistických tras na regionální úrovni a podporovat
jejich propojení
78
e) Připravit a realizovat dostavbu silniční sítě v Moravskoslezském kraji podle
aktualizované Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury
f) Připravit a realizovat úpravy nevyhovujících křižovatek silnic s cílem zajistit
vyšší bezpečnost a plynulost provozu
g) Zavádět telematická zařízení zajišťující plynulost veřejné dopravy
Klíčový indikátor  Přepravní výkony veřejné hromadné dopravy
Vazba na krajské
koncepce
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje
 Plán dopravní obslužnosti území Moravskoslezského kraje
79
5.3 Přechod k nízkouhlíkové a bezemisní dopravě
Strategický cíl Snížení emisí CO2 v dopravě
Požadovaná
změna
Nízkoemisní doprava se stane součástí životního stylu obyvatel. Veřejná správa kraje
bude lídrem v zavádění bezemisních způsobů dopravy, a to jak v dopravní obslužnosti
veřejné správy, tak i ve využívání bezemisních vozidel ve veřejné hromadné dopravě.
Budou elektrifikovány vybrané železniční tratě. Budou vytvořeny podmínky
pro intenzivnější přechod k elektromobilitě a vývoj v oblasti vodíkových pohonů
nejpozději do roku 2025. V horizontu roku 2050 budou z veřejné hromadné dopravy
vyloučena veškerá uhlíkatá paliva.
Zdůvodnění  Navzdory politickému úsilí a zlepšení energetické účinnosti je doprava v našem
kraji stále z velké části závislá na fosilních palivech, ropě a ropných produktech.
Dosažení udržitelné mobility je celosvětovým cílem. Opožděné či nesmělé
zavádění nových technologií by mohlo odsoudit odvětví dopravy k nezvratnému
úpadku. Pokud budeme uplatňovat dosavadní přístup, mohla by závislost dopravy
na ropě dosahovat stále téměř 90 %. Omezení mobility není řešením, proto je
nutné začít a pokračovat s dekarbonizací dopravy v našem kraji.
 Soustředěním pouze na jedno alternativní palivo nebude v krátké době možné
dosáhnout cílů v dekarbonizaci dopravy v kraji a dostatečné snížení CO2 z dopravy.
Úkolem je provést strukturální změny, které by umožnily v automobilové i veřejné
hromadné dopravě masový nástup elektromobility v první řadě a následné
zavádění vodíkových pohonů. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z roku
2016 přisuzuje klíčovou roli městům a místním autoritám v podpoře nízkoemisní
a bezemisní dopravy.
Opatření /
typové aktivity
a) Podporovat zavádění vozidel na vodíkový pohon ve veřejné hromadné
dopravě
 Vývoj vodíkových autobusů a plnicích stanic
 Podpora vývoje a certifikace lokomotiv na vodíkový pohon
 Spolupráce při nastavení podmínek a dotací k nastartování trhu s vodíkovým palivem
ve veřejné hromadné dopravě
b) Zajistit obsluhu stávající elektrické trakce a dále ji rozšiřovat
 Obnova a nákup nových vozidel elektrické trakce
c) Modernizovat a rozvíjet drážní infrastrukturu elektrické trakce
d) Umožnit rozvoj infrastruktury pro trolejbusovou dopravu a parciální
trolejbusy v městské hromadné dopravě
e) Podporovat a urychlit výstavbu nabíjecích stanic pro vozidla individuální
automobilové dopravy a elektrobusy
f) Jít příkladem v zavádění nízkouhlíkové a bezemisní dopravy na úrovni
krajské korporace
Klíčový indikátor  Podíl nízkouhlíkových a bezemisních vozidel (veřejná hromadná doprava, osobní
automobily)
Vazba na krajské
koncepce
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje
 Plán dopravní obslužnosti území Moravskoslezského kraje
80
5.4 Vnější dostupnost kraje
Strategický cíl Zahájení výstavby vysokorychlostní železniční trati a provozu linky do letištního
uzlu mezinárodního významu
Požadovaná
změna
Zrychlí se napojení kraje na okolní aglomerace. Dojde k zahájení výstavby
vysokorychlostní železniční tratě. Bude zajištěno napojení letiště Leoše Janáčka
na ekonomická centra světa skrze letištní uzel mezinárodního významu. Zlepší se
napojení západní části kraje na dálniční síť. Prostřednictvím uzlů kombinujících různé
typy přepravy budou moct infrastrukturu využívat i lidé z odlehlejších částí kraje.
Zdůvodnění  Posílení hospodářské soudržnosti mezi naším krajem a jednotlivými evropskými
zeměmi je jedním z pilířů dosažení ekonomického růstu kraje a snížení dopadů
jeho dekarbonizace. Hledání nových příležitostí se neobejde bez kvalitního
dopravního napojení národní a nadnárodní úrovně.
 Urychlení přípravy a výstavby vysokorychlostní železnice je nutností k zajištění
dostupnosti kraje na střední vzdálenosti. Dle Ministerstva dopravy je nejlépe
připraveným úsekem pro výstavbu vysokorychlostní trati úsek mezi Přerovem
(Prosenicemi) a Bohumínem. Výstavba vysokorychlostní trati v úseku Bohumín
– Přerov zajistí napojení krajské metropole na rekonstruovanou trať Přerov – Brno,
která bude splňovat parametry vysokorychlostní trati.
 Zajištění leteckého spojení s významným přestupním bodem nadnárodních linek
letecké přepravy je předpokladem ekonomické a inteligenční spolupráce firem
a vysokých škol po celém světě.
 Intenzivnější propojení letiště a nádraží na vysokorychlostní železnici s dalšími
typy přepravy, tedy vytvoření multimodálních uzlů, zpestří cestujícím nabídku
dopravy na dlouhé vzdálenosti.
 Není dokončena přestavba silnice I/48 na D48 mezi Příborem a Bělotínem, která
zlepší napojení východní části kraje na dálnici D1.
 Nezařazení kanálu Dunaj – Odra – Labe do TEN-T.
 Podpora dobudování sítě vysokorychlostní tratě.
Opatření /
typové aktivity
a) Zajistit dostupnou leteckou dopravu
 Modernizace letiště Leoše Janáčka
 Zajištění leteckého spojení do přestupního uzlu celosvětového významu
b) Podpořit dostupnost Prahy, Brna a Vídně vysokorychlostní železniční tratí
c) Podpořit napojení na Transevropskou dopravní síť TEN-T
 Podpořit dokončení přestavby D48 a modernizaci silnice I/11 a I/57 (Ostrava –
Opava – Bartultovice – Opole)
 Podpořit dokončení přestavby silnice I/11 na Slovensko
Klíčový indikátor  Celostátní sčítání dopravy včetně objemu přepravy letecké dopravy
Vazba na krajské
koncepce
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje
 Plán dopravní obslužnosti území Moravskoslezského kraje
 Strategie řízení cestovního ruchu Moravskoslezského kraje
 Akční plán rozvoje cestovního ruchu
81
5.5 Integrovaný záchranný systém
Strategický cíl Kraj bude disponovat úplnou funkční sítí integrovaných záchranných center a
bude prosazovat kroky vedoucí k zajištění nástrojů prevence rizik a chování
obyvatel za mimořádných situací
Požadovaná
změna
Síť integrovaných výjezdových center složek Integrovaného záchranného systému
(Hasičský záchranný sbor, jednotky požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba,
Policie ČR) bude pokrývat území celého kraje. Integrované bezpečnostní centrum
bude vybaveno moderní komunikační a informační technikou a bude disponovat
záložním pracovištěm. Zlepší se vzdělanost obyvatel v prevenci rizik a chování
za mimořádných situací a budou modernizovány systémy varování obyvatel. Bude
zlepšen monitoring událostí zapříčiněných klimatickými změnami, např. lesních
požárů. Lesní masivy Beskyd a Jeseníků budou pokryty automatizovaným systémem
detekce vzniku požáru.
Zdůvodnění  K pokrytí celého území kraje integrovanými výjezdovými centry je potřeba
vybudovat nová centra ve Vítkově a Kopřivnici.
 Vzhledem k morálnímu zastarávání je nutné postupně vyměnit výpočetní
a komunikační systémy, které jsou klíčové pro fungování Integrovaného
bezpečnostního centra. Ke zvýšení odolnosti řízení integrovaného záchranného
systému je nutno vybudovat záložní pracoviště Integrovaného bezpečnostního
centra, které by bylo schopno převzít jeho funkci při mimořádné události
v objektu stávajícího centra.
 V kraji schází středisko preventivně výchovné činnosti při přípravě všech
věkových skupin obyvatel na zvládání krizových situací a předcházení jejich
vzniku.
 Systémy varování obyvatel založené na analogové technice vyžadují digitalizaci
a obnovu a doplnění koncových prvků pro šíření výstražných signálů a verbálních
informací.
 Pro včasné varování obyvatel před bleskovými povodněmi je nutno rozšířit síť
měřících stanic monitorovacího systému průtoku vody, které provozuje Povodí
Odry, na menší toky, které při přívalových srážkách ohrožují lidská sídla.
 V kraji neexistuje systém detekce vzniku a monitorování lesních požárů v lesních
komplexech Beskyd a Jeseníků.
Opatření /
typové aktivity
a) Prosazování zájmů krajských složek Integrovaného záchranného systému
na národní úrovni
b) Podpora složek Integrovaného záchranného systému při realizaci aktivit,
včetně podpory při vyjednávání o spolufinancování s centrálními orgány a
dalšími subjekty, a to zejména v těchto oblastech:
 Rozvoj Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje
 Podpora preventivních a edukačních programů
 Využití moderních technologií umožňujících včasnou detekci vzniku a projevů
mimořádných událostí
 Obnova a modernizace mobilní zásahové techniky složek IZS
82
 Podpora výzkumu a vývoje v oblasti ochrany obyvatelstva
c) Spolupráce kraje se všemi složkami Integrovaného záchranného systému
při dokončování sítě integrovaných výjezdových center a další související
infrastruktury těchto složek
Klíčový indikátor  Počet integrovaných výjezdových center
Vazba na krajské
koncepce
 Povodňový plán MSK 2004+ (akt. 2014+)
 Krizový plán MSK
 Havarijní plán MSK
83
Příklady strategických projektů
Strategický projekt Nositel
Oblast
změny
Propojení kraje –
datová síť
 Vysokorychlostní datová síť (VDS) MSK, MSDC
5.1
 Vysokorychlostní síť – vouchery MSK
Rozvoj
nízkoemisní
mobility v kraji
 Nákup 10 autobusů na vodík MSK
5.3
 Nákup 9 elektrických jednotek vozidel veřejné dopravy MSK
 Vznik vodíkového regionu MSK
DPO, MSK,
obec/město,
MEC
Rozvoj Letiště
LLJO
 Rekonstrukce pohybových ploch
MSK, LLJO,
SŽDC
5.4
 Soubor hangárů a cargo hal
 Bezúvraťové propojení tratí ve Studénce pro směr Přerov –
Sedlnice
Modernizace
železniční
infrastruktury
 Elektrifikace trati Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí SŽDC, MSK
5.2
 Elektrifikace trati Ostrava – Krnov – Bruntál – (Olomouc) SŽDC
Modernizace /
výstavba silniční
sítě v MSK
 Dálnice D48/Modernizace tahu E462
MD/ŘSD 5.2 Optimalizace tahu I/56 Ostrava – Hlučín – Opava
 Modernizace tahu I/11–I/57 Ostrava – (Bruntál) – Krnov – Opole
Rozvoj IZS
 Rozvoj materiální základny IZS
záchranné
složky, MSK
5.5
 Zvýšení úrovně prevence mimořádných událostí a ochrany
obyvatel MSK
Tramvajová trať – Ostrava – Havířov – Karviná
MSK,
obce/města
5.2
Dynamický dopravní dispečink MSK KODIS 5.2
Vysokorychlostní trať Ostrava – Praha SŽDC 5.4
Geoportál MSK, SSMSK 5.1
84
6 Atraktivnější a kulturnější kraj
85
6 Atraktivnější a kulturnější kraj
Tři otázky pro garanta pracovní skupiny Jiřího Krista
1. Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?
Pokud bych měl uvést jednu věc, je to spolupráce. Dobře tady spolupracují firmy
s vedením kraje, dobře diskutují úřady, obce s rozšířenou působností, malé obce
i spolky. Kraj se rychle posouvá dopředu, momentálně zažíváme období prosperity
a růstu. Lidé se uklidnili a zjistili, že spolu nemusí válčit. Momentálně se velikostí
a významem v republice musíme srovnávat s Jihomoravským krajem a Prahou, to
je naše liga.
2. Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?
Měli bychom se přiblížit na kulturní úroveň nejvyspělejších regionů České republiky.
Když se řekne v širokém okolí, že jsme z Moravskoslezského kraje, není to úplně
k chloubě, jsme symbolem „chacharů“, já bych se však této nálepky rád zbavil. Chtěl
bych, aby obyvatel Moravskoslezského kraje byl symbolem noblesního kulturního
člověka s širokým rozhledem, který si umí zachovat vtip a nadhled a je všude vítán.
3.
Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly
kraji?
Velmi bych kraji přál, aby se za těch sedm let zbavil image uhelného kraje, a zároveň
si uchoval image energického a energetického kraje. Mohli bychom být dál
centrem, které zásobuje republiku energií, mohli bychom být centrem, které umí
skladovat energii, měli bychom být centrem energetického výzkumu, překlopit
ty špinavé uhlíkové technologie do čistých obnovitelných energií. To se dá stihnout
za sedm let. Znamenalo by to velmi rychlé překlopení image ze špinavého uhelného
regionu do čistého progresivního kraje budoucnosti.
Co se týče kulturní oblasti, každá malá akce by měla být zakořeněná, mít perfektní
a intenzivní spolupráci s místními umělci a aktivisty, s místním děním, až do těch
nejmenších obcí. Říkáme tomu moc malých projektů. Když je něčeho hodně a je to
všude, tak to má sílu. Doufám, že nebudou existovat jen špičkové akce
podporované krajem, které zapomínají na to, z čeho vzešly. Chtěl bych,
aby špičkové události byly propojeny se svým podhoubím.
Vzkazy veřejnosti
„Více peněz do nezávislé kultury – transparentní rozdělování.“
„Více podporovat turistiku v rámci kraje.“
„Přijde mi, že na Ostravsku mají lidi mindrák z černé Ostravy, i když už je dlouho krásně zelená. Možná je
pomalu na čase vyvrátit představy.“
„Ulice a zastávky bez odpadků.“
„Architektura odpovídající 21. století.“
„Zázemí pro Slezskou Hartu, rozvoj Jeseníků a pomoc s propagací regionální značky Jeseníky.“
„Nová aplikace Moravskoslezský kraj – mapa, výlety, obchody...“
86
Atraktivnější a kulturnější kraj
6.1 Kulturní a přírodní dědictví 6.2 Živá kultura a kreativita 6.3 Komunity a veřejné prostory
Strategickýcíl
Posílení udržitelného rozvoje a atraktivity území a
revitalizace a konverze památkově hodnotných
staveb, muzeí, galerií, divadel, knihoven, kulturních
zařízení a dalších objektů tak, aby nově, nebo
inovativně sloužily veřejnosti
Vytváření podmínek pro nová pracovní místa
v kulturně kreativních odvětvích a zvýšení podílu
kulturních a kreativních odvětví na regionální
ekonomice
Zvýšení aktivity komunit a spolků zapojených
do rozvoje území
Opatření/typovéaktivity
a) Zvýšit efektivní a udržitelné využívání památek, muzeí
a kulturní infrastruktury
b) Podporovat mobilitu, vzdělávání a síťování v oblasti
kulturního rozvoje
c) Podporovat udržitelný cestovní ruch v regionu
a) Zvýšit kvalitu řízení kultury
b) Mapovat potenciál kulturních a kreativních odvětví
c) Vytvářet podmínky pro rozvoj kulturních a kreativních
odvětví
d) Podporovat inovativní kulturní projekty s vysokou
přidanou hodnotou pro kraj
a) Posilovat roli občanské společnosti a komunitně
vedený místní rozvoj, aktivizovat místní potenciál
b) Regenerovat veřejné prostory a využívat veřejný
prostor jako místo pro komunitní a akce (Města a obce
pro lidi)
c) Podpora znevýhodněných oblastí Moravskoslezského
kraje
87
6.1 Kulturní a přírodní dědictví
Strategický cíl Posílení udržitelného rozvoje a atraktivity území a revitalizace a konverze
památkově hodnotných staveb, muzeí, galerií, divadel, knihoven, kulturních
zařízení a dalších objektů tak, aby nově, nebo inovativně sloužily veřejnosti
Požadovaná
změna
Moravskoslezský kraj se stane vzorovým regionem pro šetrné využívání kulturního
a přírodního dědictví. Současně bude aplikovat udržitelný a vyvážený přístup
ve všech aspektech. Kraj systematickým a profesionálním řízením této oblasti
dosáhne zachování výjimečných hodnot a jejich využití pro navýšení rozvojového
potenciálu kraje.
Zdůvodnění  Kraj disponuje významným kulturním a přírodním dědictvím. Na území kraje
se nachází, mimo jiné, 19 národních kulturních památek a 3 chráněné krajinné
oblasti pokrývající šestinu území.
 Dolní oblast Vítkovice je třetí nejnavštěvovanější národní kulturní památka,
která je evropským vzorem pro revitalizace brownfieldů a unikátním příkladem
inovativního využití kulturního dědictví s dopadem do území.
 Bohatý potenciál kulturního dědictví není dostatečně využíván pro změnu
image kraje a identitu jeho obyvatel. Chybí relevantní data pro oblast kultury.
 Některá atraktivní místa v Beskydech a Jeseníkách mají natolik vysokou
návštěvnost (Praděd, Lysá hora, Pustevny), že to ohrožuje chráněné hodnoty
území.
 Dílčí části kraje, zatížené těžbou, nebo průmyslem, trpí poškozeným životním
prostředím.
 Image kraje je často spojena s negativními konotacemi a klišé.
Opatření /
typové aktivity
a) Zvýšit efektivní a udržitelné využívání památek, muzeí a kulturní
infrastruktury
 Podpora institucí, které uchovávají kulturní a přírodní dědictví (včetně
investic do jejich objektů a jejich vybavení - např. restaurátorské dílny);
spolupráce s Národním památkovým ústavem
 Budování návštěvnického zázemí (zkvalitňování a přístupnost
informačních center, navigační systémy, zákaznická infrastruktura
a doprovodné služby)
 Vytváření potřebné infrastruktury pro edukaci v institucích včetně podpory
nových pracovních míst pro lektory a edukátory
 Inovativní využívání, budování atraktivity a sdílení kulturního a přírodního
dědictví (aplikace nových technologií a postupů, vytvoření nabídky
zážitkových a badatelských aktivit pro návštěvníky, propojení s řemesly
a živou kulturou – workshopy, tvůrčí dílny ad.)
b) Podporovat mobilitu, vzdělávání a síťování v oblasti kulturního
a přírodního dědictví
 Podpora vzdělávání profesionálů v oblasti ochrany a prezentace kulturního
a přírodního dědictví (restaurátoři, kurátoři, památkáři, lektoři atd.)
 Vzdělávání a osvěta obyvatel (participace, spolupráce, vzdělávání).
Propojení se školními osnovami
88
c) Podporovat udržitelný cestovní ruch v regionu založený na kulturním
a přírodním dědictví
 Propojení turisticky zajímavých míst (cross-visiting) – objevování
a propojování potenciálu a přizpůsobování nabídky cílovým skupinám,
společný marketing, lepší propojení aktivit podporujících vícedenní
návštěvnost, propojení s lokální gastroturistikou, cykloturistikou a aktivním
vyžitím pro rodiny a sport
 Rozptýlení návštěvníků – zviditelnění a zpřístupnění turistických míst
s dostatečnou kapacitou (např. Dolní Vítkovice, Fulnek, Příbor, Slezská
Harta), nebo méně známých atraktivních míst, mimo jiné s cílem snížit tlak
cestovního ruchu v přírodně cenných lokalitách.
(Např. revitalizace/doplnění nových vodních ploch s turistickým využitím)
 Zlepšování dostupnosti turistických cílů při zachování principů
udržitelnosti (budování doprovodné infrastruktury, navigace)
 Profesionalizace pracovníků v atraktivitách kraje (profesní rozvoj, moderní
přístupy)
 Propojení informací o akcích a atraktivitách v kraji (spolupracující síť
informačních míst)
 Podpora přeshraniční spolupráce
 Jazyková přístupnost regionu pro zahraniční návštěvníky
Klíčový indikátor  Počet návštěvníků a přenocování a počet kulturních památek (národních
kulturních památek)
Vazba na krajské
koncepce
 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
 Koncepce rozvoje venkova Moravskoslezského kraje
 Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji
 Akční plán rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji
 Akční plán MSTOURISM 2018+
89
6.2 Živá kultura a kreativita
Strategický cíl Vytváření podmínek pro nová pracovní místa v kulturně kreativních
odvětvích a zvýšení podílu kulturních a kreativních odvětví na regionální
ekonomice
Požadovaná
změna
Kulturu nepodporujeme. Do kultury investujeme.
Efektivní využití potenciálu kulturních a kreativních odvětví (KKO) jako nedílné
součásti ekonomiky kraje, vytvoření podmínek pro rozvoj KKO, vytvoření
kreativního zázemí pro hledání, přilákání talentů, podpora přípravy inovativních
projektů. Vytváření podmínek pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v kraji
pro další rozvoj kultury a identity regionu, který bude mít synergické dopady
do území. Cílem je přilákat talenty, vytvořit podmínky pro setrvání inspirativních
lidí v kraji a rozvoj jejich podnikání, které bude založeno na kulturním dědictví
kraje. Bude tím posílena lokální ekonomika, identita kraje a pocit sounáležitosti
s regionem.
Zdůvodnění  Podpora kreativity a lidského talentu představují pro Moravskoslezský kraj
změnu image.
 Moravskoslezský kraj má vybudovanou identitu jako průmyslový region. Je
poměrně složité hluboce vžitou kulturu a identitu přebudovávat.
 Moravskoslezský kraj se definuje pro 21. století jako znalostní region.
K tomu může přispívat rozvoj nových pracovních míst založených na kultuře.
Tím dojde k posílení podnikání, ale i postupné přeměně identity obyvatel
v kraji.
Opatření /
typové aktivity a) Zvýšit kvalitu řízení kultury
 Sběr a využívání dat o činnosti a fungování kulturních organizací
pro evaluaci a směřování dalšího rozvoje. Sjednocení informací
o návštěvnosti všech typů atraktivit (nejen krajských zařízení)
 Zefektivnění systému dotací a jejich transparentnost
b) Mapovat potenciál kulturních a kreativních odvětví
 Analýza kulturních a kreativních odvětví ve spolupráci a metodickém
sladění s analýzami Statutárního města Ostravy
 Identifikace odvětví s nejvyšším potenciálem růstu v kraji (vývoj počtu
pracovních míst, synergie s chytrou specializací ekonomiky a inovačním
ekosystémem ve spolupráci s Moravskoslezským inovačním centrem)
 Sběr inspirativních zdrojů a modelových příkladů projektů z vnějšího
prostředí
c) Vytvářet podmínky pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví
 Zajištění personálních kapacit, rozvoj znalostí, podpora při přípravě
projektů, edukace.
 Granty, finanční podpora, pobídky
 Podpora síťování, spolupráce, komunikace, marketingu, osvěty
a partnerství. Spolupráce kulturních institucí, nikoliv fúze
90
 Podpora vytváření a realizace multioborových pilotních projektů
(např. Kreativní akademie, TechArt) s využitím inspirace dobrých praktik
ze zahraničí
 Vytvoření databáze nevyužitých prostor s potenciálem pro KKO
 Podpora talentů a vzdělávání – budování infrastruktury pro rozvoj
talentů a kreativity, podpora mobility umělců/internacionalizace/
síťování, podpora návazného oborového vzdělávání, možnost odborné
profesionalizace, podpora kreativity ve vzdělávání. Zapojení špičkových
osobností a umělců (účast/patronace soutěží, akcí pro talenty)
 Budování infrastruktury typu „Fajnova dílna“
 Podpora virtualizace, virtuální výstavy ad.
 Podpora filmového průmyslu – krajský filmový fond, marketingová
podpora regionu
d) Podporovat inovativní kulturní projekty s vysokou přidanou hodnotou
pro kraj
 Stanovení kritérií pro projekty s vysokou přidanou hodnotou
 Zjednodušená administrace a podpůrná asistence pro komunikaci
s poskytovateli financování
 Mikrogranty, mikropůjčky, transparentnost rozdělování prostředků
Klíčový indikátor  Počet pracovních míst v kulturních a kreativních odvětvích
Vazba na krajské
koncepce
 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
 Státní kulturní politika na léta 2015–2020 (s výhledem do roku 2025)
 Koncepce rozvoje venkova Moravskoslezského kraje
91
6.3 Komunity a veřejné prostory
Strategický cíl Zvýšení aktivity komunit a spolků zapojených do rozvoje území
Požadovaná
změna
Obyvatelé obcí a měst se aktivně podílí na lokálním rozvoji a pomáhají zvyšovat
atraktivnost i kvalitu života v místě, kde žijí. Veřejná správa (na lokální i regionální
úrovni) spolupracuje napříč tématy s neziskovými organizacemi, spolky a dalšími
subjekty i jedinci se zájmem o rozvoj území. Veřejné prostory v obcích i městech jsou
příjemným, atraktivním, flexibilním a kreativním místem pro setkávání a volný čas všech
věkových skupin.
Zdůvodnění  Kvalitě veřejného prostranství je věnována malá pozornost.
 V intravilánech měst a příměstském prostoru v krajích přetrvává významný počet
nevyužívaných a zanedbaných ploch a budov, narostl počet vyloučených lokalit,
některé městské části získávají charakter periferií.
 Přítomnost ekologických zátěží, brownfieldů a nevyužívaných a zanedbaných
ploch a budov působí negativně na atraktivitu a image kraje a je jedním
z uváděných faktorů majících vliv na rozhodování obyvatel o odchodu z regionu.
 Problémem je absence estetiky a architektonické kvality v systému veřejných
zakázek, které jsou soustředěny na nízkou cenu.
 U prostorů s komerčním využitím je běžný nevkus a nadvláda reklamních ploch.
 Souvislý pokles atraktivity centrálních částí měst i obcí (horší maloobchod i služby).
 Kulturní výchova a spolková činnost v obcích je bohatá, ať už se jedná o folklorní
soubory, lidové školy umění, místní kulturní akce, ale také sportovní a společenské
aktivity. Tato sdružení ukazují na kontinuální a dlouhodobé aktivní zapojení širších
skupin obyvatelstva a vytváří potenciál pro rozšíření dalších témat a aktivit.
 Pro města je spolková činnost méně charakteristická, částečně ji nahrazují
komunity u volnočasových aktivit.
 Moravskoslezský kraj již řadu let realizuje na regionální úrovni aktivity, které jsou
v souladu s principy Místní Agendy 21. Příležitostí je také partnerství Místních
akčních skupin a spolupráce dalších aktivních lokálních platforem.
Opatření /
typové aktivity
a) Posilovat roli občanské společnosti a komunitně vedený místní rozvoj,
aktivizovat místní potenciál
 Podpora spolkového života, spolupráce a vzájemné výměny zkušeností spolků
(soutěže, granty, vzdělávání)
 Podpora neziskových organizací, propagace dobrovolnictví (granty, soutěže,
marketing, koordinace činností s příspěvkovými organizacemi kraje)
 Komunitní role škol, rozvoj škol jako center dalšího vzdělávání (vzdělávání jako
celoživotní proces, aktivní zapojení členů komunity do vzdělávání, využívání
místních expertů)
 „Moc malých projektů“ – síla velkého počtu menších projektů, zjednodušení
administrativy, dostupnost pro místní realizátory
 Posílení výuky znalostí o kultuře a kulturním a přírodním dědictví pro různé
skupiny obyvatel kraje. Inovace vzdělávacích programů škol o informace
z oblasti nehmotné kultury a regionálních tradic s cílem hlubšího poznání
a porozumění regionálním specifikům
92
 Posílení znalostí k ochraně životního prostředí, využití dobrých příkladů
při komunitně vedeném rozvoji, aktivní zapojení – např. v Místní agendě 21
 Podpora sociálního podnikání a života v komunitě
 Vzdělávání samosprávy a lokálních aktérů – poradenství k estetizaci,
udržitelnému rozvoji, společensky odpovědnému zadávání veřejných zakázek,
nových forem zapojování obyvatel – např. s využitím ICT ad.
 Zefektivnění veřejné správy (on-line komunikace, hodnocení kvality,
dostupnost informací a dat, transparentnost)
 Spolupráce napříč veřejnou správou, (nejen formální) spolupráce krajského
úřadu, obcí, dobrovolných svazků obcí, státních institucí
 Aktivity Místní agendy 21: zlepšování kvality veřejné správy, strategického
řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit
systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni
 Specifická podpora periferních, deprivovaných či strukturálně postižených
oblastí – infrastruktura, vybavenost, obslužnost, ekonomický rozvoj, cestovní
ruch, bydlení apod.
b) Regenerovat veřejné prostory (exteriér/ interiér) a využívat veřejný prostor
jako místo pro komunitní a kulturní akce, umění, volnočasové aktivity (Města
a obce pro lidi)
 Zvyšování role architektury a designu ve veřejném prostoru (estetika,
funkčnost, udržitelnost) – architektonické soutěže, standardy, okrašlovací
spolky, DesignLab ad.
 Využití dočasně nebo dlouhodobě nevyužitých budov a prostor pro kulturní,
společenské, vzdělávací a volnočasové akce (např. mobilní/sdílené kulturní
zázemí pro využití dočasně nevyužívaných prostor), odstraňování dlouhodobě
nevyužívaných a nevyužitelných budov bez kulturní/společenské hodnoty
 Spolupráce s firmami a majiteli nemovitostí v okolí veřejných prostor, jako
spolutvůrci jeho podoby (zejména maloobchod, služby), pobídky, diskuse
ke společným zájmům a aktivitám (aplikace city/městského managementu)
 Estetizace zastávek, nádraží, čekáren, komunikačních ploch
 Zvyšování atraktivity a odolnosti veřejného prostoru prostřednictvím zeleně
(vazba na klimatickou změnu a zmírňování dopadů – prevence/zmírňování
tepelných ostrovů, retence vody, čistota ovzduší, hluk)
 Na vhodných místech podpora urbánní divočiny, spontánní zarůstání zelení
 Oživování sídelních center a zvyšování atraktivity veřejného prostoru
prostřednictvím kulturních a kreativních odvětví
 Podpora konceptu tzv. živých městských laboratoří (urban living labs)
 Vytváření podmínek pro zdravý životní styl a pohyb
 Úprava legislativy (společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek –
zohlednění environmentálních, sociálních, estetických a dalších kritérií)
c) Podpora znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje
 Posílení zaostávajícího sociálního a ekonomického vývoje nejvíce
znevýhodněných oblastí kraje prostřednictvím poskytování dotací na realizaci
rozvojových záměrů obcí
 Zlepšení kvality života obyvatel se zaměřením na zlepšení podmínek
pro trávení volného času a posilování sounáležitosti obyvatel s místem
bydliště
Klíčový indikátor  Počet objektů brownfields regenerovaných pro nové využití
Vazba na krajské
koncepce
 Koncepce rozvoje venkova Moravskoslezského kraje
 Plán rozvoje sportu v Moravskoslezském kraji
93
Příklady strategických projektů
Strategický projekt Nositel
Oblast
změny
Turistické
využití
Jesenicka
 Turistická infrastruktura Slezská Harta obce/města 6.3
 Cyklostezka Slezská Harta obce/města 6.3
 Lyžařské propojení Malá Morávka – Karlov obec/město 6.3
Turistické
využití
Beskyd
 Wood Arena Ostravice
MSK,
obec/město,
soukromý
subjekt
6.1
 Kabinová lanovka na Pustevny
MSK,
obec/město,
soukromý
subjekt
6.1
 Skokanský areál Frenštát pod Radhoštěm obec/město 6.1
Pohornická
krajina
 Karvinské moře
MSID,
obec/město,
soukromý
subjekt
6.1
 Vybudování cyklotras na území města Karviné
a v pohornické krajině
obec/město,
soukromý
subjekt
6.1
Moravskoslezská vědecká knihovna
MSK,
obec/město
6.1
Přístavba Galerie výtvarného umění v Ostravě
MSK,
obec/město
6.1
Ostravská koncertní hala
obec/město,
MSK
6.1
Muzeum+
Ministerstvo
kultury, DOV
6.2
Svět techniky 2020+ DOV 6.2
94
Možné pozitivní synergie strategických oblastí změn
Vliv ve směru
Podnikavější
a inovativnější kraj
Vzdělanější
a zaměstnanější kraj
Zdravější
a soudržnější kraj
Čistější
a zelenější kraj
Propojenější
a chytřejší kraj
Atraktivnější
a kulturnější kraj
Podnikavější
a inovativnější kraj
+ Spolupráce firem a škol
+ Aplikovaný výzkum na školách
+ Podpora podnikavosti
+ Dobrovolnictví
+ Tranzitní místa v podnicích
+ Komercionalizace inovací
pro zlepšení životního
prostředí
+ Efektivní technologie
ke zlepšení ŽP
+ Nová řešení inovativních firem
v oblasti digitalizace
+ Snižování emisí v dopravě
+ Monitorovací systémy IZS
+ Poptávka firem po kreativitě a
talentech
+ Podnikavost
Vzdělanější
a zaměstnanější kraj
+ Podpora podnikavosti
+ Příprava absolventů pro trh práce
+ Spolupráce firem a škol
+ Kariérové poradenství
+ Zvyšování kvalifikace pracovníků
ve zdravotní a sociální sféře
+ Sociální podniky a tranzitní místa
+ Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
+ Environmentální výchova,
vzdělávání a osvěta
+ Obory a vzdělávání
pro digitalizaci
+ Digitální gramotnost
+ Vzdělávání v oblasti ochrany
obyvatelstva
+ Soutěže pro talenty na školách
+ Podpora kreativity na školách
+ Kompetence pro život
+ Lepší image kraje
Zdravější
a soudržnější kraj
+ Sociální inovace
+ Sociální podniky
+ Společenská odpovědnost firem
+ Praktická příprava studentů
zdravotnických a sociálních oborů
ve špičkových zařízeních
+ Komunitní spolupráce
+ Prevence a zdravý životní styl
Čistější
a zelenější kraj
+ Oběhové hospodářství
+ Pohornická krajina a využití
brownfields
+ Zmírnění dopadů konce těžby
uhlí na trh práce
+ Biotechnologie
+ Lázeňství a rehabilitace
+ Ekologicky šetrné zemědělství
+ EVVO (udržitelná mobilita)
+ Atraktivní a udržitelně rozvíjené
území
+ Adaptace na klimatickou změnu
+ EVVO
+ Energetika a OZE
Propojenější
a chytřejší kraj
+ Podpora start-upů v oblasti
digitalizace
+ Otevřená data
+ Vysokorychlostní datová síť
+ Biotechnologie
+ Elektronizace zdravotnictví
+ Telemedicína
+ Nízkoemisní doprava
+ Udržitelná mobilita
+ Lepší napojení Bruntálska
+ Rozvoj letiště
+ Udržitelná mobilita a veřejný
prostor
+ Chytřejší kraj
Atraktivnější
a kulturnější kraj
+ Podnikatelské příležitosti
v cestovním ruchu
+ Potenciál kulturních a kreativních
odvětví pro podnikání
+ Podpora kreativity
+ Komunitní role škol
+ Mimoškolní vzdělávání
+ Kultura a kreativní odvětví k podpoře
komunitního života
+ Veřejné prostory a volnočasové aktivity
+ Participace obyvatel na veřejném životě
+ Podpora dobrovolnictví
+ Krajinotvorba
+ Udržitelné zemědělství
+ Agroturistika
+ Estetizace zastávek, nádraží
+ Veřejné prostory, bezpečnost
+ Spolupráce veřejné
správy s neziskovým sektorem
95
Lepší image Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský kraj by měl být viditelným a pozitivně vnímaným místem na mapě Evropy, který
vyzařuje pestrost namísto historické image černouhelného regionu.
U velké části obyvatel kraje existuje shoda i chuť změnit image kraje k lepšímu. Řešení je na úrovni
strategického marketingu a vyžaduje od vedení kraje společně s partnery v regionu nadstandardní míru
koordinace a řízení, a zároveň konsensus, které tematické oblasti v rámci marketingu kraje, ke kterým
cílovým skupinám a jakými prostředky, společně propagovat.
Vnímání Moravskoslezského kraje je horší zejména u lidí mimo region a z vybraných částí ČR (například
v Praze, středních Čechách, Západočeském a Jihočeském kraji) a u těch, kteří v kraji nikdy nebyli. Pohled
na kraj je zatížen minulostí (hornictví, průmysl, špatné ovzduší, vysoká nezaměstnanost) a takto
schematicky jej dodnes, i přes nepopiratelný pozitivní vývoj, prezentují i média.
Image kraje, i s ohledem na pestrost regionu, má do budoucna smysl spojovat především
se značkou metropolitního města Ostrava. Ostrava je prakticky ve všech průzkumech vnímána silněji než
kraj samotný, je přirozenou součástí brandu regionu a je na ni navázána řada dnes již světově známých
kulturních a sportovních akcí, včetně pravidelného umisťování v žebříčcích zájmu u zahraničních
investorů.
Ke zlepšování image Moravskoslezského kraje by mělo v budoucnu docházet dobře cílenými kampaněmi
u vybraných cílových skupin tak, aby podpořily vizi Moravskoslezského kraje a současně i metropole
Ostravy s cílem lákání aktivních lidí, talentů a pracovní síly do regionu a prezentace kraje jako místa
vhodného pro život, podnikání a práci.
Strategické cíle pro zlepšení image:
1. Propagace značky a dobré image regionu (place branding)
- Spoluutvářet a řídit brand regionu ve spolupráci s partnery
- Zlepšovat image kraje cílenými kampaněmi u vybraných cílových skupin
2. Posilovat leadership a propagovat prioritní témata
- Upevnit pozici respektovaného leadera v regionální i národní veřejné sféře
- Zvýšit povědomí o krajských prioritních tématech
3. Podporovat zapojování obyvatel a motivaci přispět k rozvoji regionu
- Zvýšit sounáležitost občanů s krajem, v němž žijí a pracují
- Zlepšit korporátní komunikaci a spolupráci v týmu v rámci úřadu
96
Popis implementační struktury
Strategie rozvoje se stane skutečností, budou-li naplánované aktivity skutečně realizovány a naplňovány
a dosažené změny budou viditelné, měřitelné a prokazatelně zvýší kvalitu života obyvatel v kraji.
Hlavním principem realizace Strategie rozvoje a naplňování strategických cílů je kontinuální příprava a
podpora vzniku projektů, které mají potenciál strategické změny. Jde jak o individuální projekty
investičního charakteru, jejichž nositelem je přímo Moravskoslezský kraj nebo je spolufinancuje společně
s partnery v území, tak také o projekty menší, které mají potenciál dosáhnout požadované strategické
změny v synergii v konkrétním tématu nebo ve specifickém území s dalšími projekty v rámci dotačních
či jiných podpůrných programů.
Implementace Strategie bude postavena na třech základních principech, na otevřenosti, zpětné vazbě
a publicitě.
Otevřenost Zpětná vazba Publicita
Implementační struktura bude
obsahovat platformu
permanentní diskuse
pod značkou #hrajeMSKrajem,
zaštítěnou Odborem
regionálního rozvoje a
cestovního ruchu a Oddělením
komunikace a strategického
marketingu, umožňující
jednotlivým zainteresovaným
subjektům i obyvatelům kraje
sdělit jejich názor ke klíčovým
bodům obsahu strategického
dokumentu v průběhu celého
procesu jeho implementace
a navrhovat projekty a sdílet
podněty pro naplňování
strategických cílů.
Pravidelným monitoringem
bude možné velmi pružně
vyhodnotit naplňování cílů,
aktivit a projektů akčního plánu
a vyhodnocovat posun
v jednotlivých strategických
oblastech změny. Každá
ze strategických oblastí změn
obsahuje klíčové indikátory
k měření úspěšnosti a návrh
doplňkových indikátorů
pro případné detailnější
vyhodnocování v rámci
specifických témat.
Komunikace strategických
změn a plánovaných projektů
tak, aby se strategické priority
staly vlastní většině zájmových
skupin a obyvatel regionu.
Komunikace bude probíhat
průběžně, obyvatelé a klíčoví
aktéři budou pravidelně
informováni o vývoji
ekonomických, sociálních
a environmentálních
charakteristik
Moravskoslezského kraje
i o míře plnění cílů a aktivit
Strategie rozvoje.
Klíčové prvky implementační struktury
 Regionální stálá konference (RSK) – Koordinátor a sekretariát
 Hejtman kraje a Rada kraje
 Zastupitelstvo kraje
 Vedení Krajského úřadu (vedoucí odborů / garanti sektorových strategií a koncepcí / ředitelé
výkonných agentur (MSIC, MSID, MS Pakt, MEC, MSTOURISM aj.)
 Garanti a členové pracovních skupin pro prioritní tematické oblasti
 Komise pro strategický rozvoj a změnu image kraje, Komise pro regionální rozvoj, obnovu
venkova a cestovní ruch, Výbor pro územní plánování a strategický rozvoj
 Ředitelé příspěvkových a obchodních organizací
97
Implementační struktura (zjednodušená verze)
98
Zastupitelstvo kraje
Vrcholným orgánem pro Strategii rozvoje je Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, které schvaluje
Strategii rozvoje, případně její aktualizaci.
Regionální stálá konference
Regionální stálá konference (RSK) je klíčovou řídicí a koordinační platformou zástupců kraje a územních
partnerů pro implementaci Strategie rozvoje. Iniciuje a podporuje přípravu a realizaci strategických
projektů. Je zároveň řídicí a koordinační platformou implementačního mechanismu Evropských
strukturálních a investičních fondů (ESIF) v regionu a společně se zástupci krajské tripartity také řídicí
a koordinační platformou Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského,
Karlovarského kraje (RE:START).
Regionální stálé konferenci předsedá hejtman Moravskoslezského kraje. Činnost RSK koordinuje Odbor
regionálního rozvoje a cestovního ruchu (zajišťující také administrativní a operativní činnosti jak pro RSK,
tak pro činnost pracovních skupin RSK) a předseda Komise pro strategický rozvoj a změnu image kraje.
Podklady pro RSK (priority, strategické projekty, identifikaci zdrojů financování) projednávají členové
pracovních skupin, kterým předsedají garanti pracovních skupin. Garanti a členové pracovních skupin
jsou nominováni současně pro projednávání podkladů pro Řídicí výbor Integrované teritoriální investice
Ostravské aglomerace a pro transformační strategii RE:START.
Role a odpovědnosti Regionální stálé konference vůči Strategii rozvoje
- Hodnotí realizaci a plnění strategických cílů a jejich aktualizaci
- Projednává a schvaluje 1x ročně Zprávu o realizaci a vyhodnocení plnění akčního plánu
- Projednává priority, doporučení pro realizaci a nové náměty
- Iniciuje vznik a realizaci strategických projektů
RSK je složena ze zástupců regionálních, místních, městských a jiných orgánů veřejné správy,
hospodářských a sociálních partnerů a subjektů zastupujících občanskou společnost (územní partneři).
Hejtman a Rada kraje
Hejtman a Rada Moravskoslezského kraje jsou klíčovými výkonnými orgány realizace, zejména v případě
strategických projektů a realizace opatření, jejichž nositelem je Moravskoslezský kraj a jeho organizace.
Vedení kraje schvaluje financování, kapacity pro realizaci, vytváří podmínky, prosazuje a podporuje
projekt také směrem k externím zdrojům financování, jako jsou národní a evropské orgány.
Vedoucí odborů a garanti sektorových koncepcí a strategií
Strategie rozvoje je zastřešujícím dokumentem pro sektorové koncepce a strategie, které jsou
východiskem pro činnost jednotlivých odborů a organizací kraje. Vedoucí odborů, ředitelé organizací
a výkonných agentur jsou klíčovou výkonnou složkou implementace Strategie rozvoje, která
spolupracuje na realizaci a monitoringu plnění strategických cílů.
99
Synergie Strategie rozvoje kraje – Koaliční program Vize 2024 – Strategie krajského úřadu
Úspěšná implementace, realizace strategických cílů a strategických projektů je postavena na synergii
mezi Strategií rozvoje kraje (potřebami v území a partnerů v území), koaličním programem politického
vedení kraje Vize 2024 – Nová energie pro Moravskoslezský kraj (mj. alokace financí v rozpočtu kraje
na realizaci aktivit) a Strategií krajského úřadu (efektivní vykonávání činností veřejné správy, kraj jako
klíčový nositel projektů a klíčový partner pro implementaci).
Triangl Strategie rozvoje kraje – Koaliční program – Strategie krajského úřadu
Strategie krajského úřadu
Úspěšné vedení a fungování krajského úřadu vyžaduje systematické a transparentní řízení založené
na strategickém plánování. Moravskoslezský kraj aplikuje strategické řízení také na úrovni krajského
úřadu. Strategie krajského úřadu Moravskoslezského kraje definuje dlouhodobé směry rozvoje úřadu,
které jsou rozpracovány do strategických cílů, kterých chce krajský úřad dosáhnout v období do roku
2025.
Strategické oblasti a pro jejich naplnění stanovené strategické cíle krajského úřadu
100
Územní dimenze
Strategie rozvoje přistupuje k rozvoji v území ze čtyř základních hledisek:
1. Soulad strategických priorit s územně plánovací dokumentací: respektování aktuálních zásad
územního rozvoje kraje a územních plánů obcí při plánování strategických intervencí na území kraje,
přičemž Strategie rozvoje může být zdrojem podnětů na případnou změnu, resp. aktualizaci, územně
plánovací dokumentace na základě nových požadavků nebo záměrů v území.
Rozvojové oblasti a rozvojové osy dle platných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje,
ve znění jejich Aktualizace č. 1 (účinné od 21. 11. 2018):
Rozvojové oblasti a rozvojové oblasti republikového významu
OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava
OS10
Rozvojová osa (Katowice –) hranice ČR/Polsko – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav –
hranice ČR/Slovensko (– Bratislava)
OS13 Rozvojová osa Ostrava – Třinec – hranice ČR/SR (– Čadca)
Rozvojové osy a oblasti nadmístního významu
OB-N1 Rozvojová oblast Podbeskydí
OS-N1 Rozvojová osa Ostrava – Opava – Krnov
Specifické oblasti republikového významu
SOB2 Specifická oblast Beskydy
SOB3 Specifická oblast Jeseníky – Králický Sněžník
SOB4 Specifická oblast Karvinsko
Specifické oblasti nadmístního významu
SOB-N2 Budišovsko – Vítkovsko
101
Pro plánování a koordinaci územního rozvoje v rozvojových oblastech, rozvojových osách
a specifických oblastech jsou v zásadách územního rozvoje stanoveny požadavky na využití území
a kritéria a podmínky pro rozhodování.
2. Soulad se strategickými dokumenty národního a evropského významu: vychází z potřeby zajistit
soulad při implementaci konkrétních projektů s koncepčními dokumenty a strategiemi
nadregionálního, národního nebo evropského významu, které stanovují předběžné podmínky
a vymezují území pro intervence ve specifických územích nebo lokalitách. Základním východiskem
je územní vymezení Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2021+.
Specifické potřeby v území měst a obcí: významnou roli pro území celého kraje hrají statutární
města (Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná, Havířov, Třinec) v čele s metropolitním městem
Ostravou a městy Nový Jičín, Bruntál, Krnov a Český Těšín se svými rozvojovými a územními plány.
Strategie rozvoje vychází pro územní zacílení ze specifických problémů nebo potřeb v území, jako je
například kulminace negativních socioekonomických jevů, mezi něž patří vysoká míra
nezaměstnanosti, nízká míra vzdělanosti, malá nabídka kvalitních pracovních míst, zhoršená
dostupnost zdravotní a sociální péče, zatížené životní prostředí, poškozená krajina apod.
Koncentrací problémových charakteristik jsou zasaženy nejvíce obce na Osoblažsku, Karvinsku,
Vítkovsku a v některých částech Rýmařovska a Oderska. Moravskoslezský kraj může na základě
specifických ukazatelů vymezit ve spolupráci s místními partnery na straně měst a obcí vybrané
území pro účely podpory (například pro dotační programy) a posílit tak zaostávající sociální i
ekonomický vývoj těchto oblastí s cílem zlepšit kvalitu života a sounáležitost obyvatel s místem
bydliště.
3. Místní akční skupiny, mikroregiony, dobrovolné svazky obcí, euroregiony apod.: implementaci
Strategie rozvoje může synergicky podpořit rovněž přítomnost uskupení obcí a dalších subjektů
na lokální úrovni, které mají ve většině případů vlastní strategie místního rozvoje, se základní
implementační strukturou a společnou územní identitou na místní úrovni se zapojením místních
komunit.
102
Doporučení pro čerpání evropských fondů
Kohezní politika Evropské unie v období 2021–2027
Evropská komise představila pro budoucí kohezní politiku 5 politických cílů:
1. Inteligentnější Evropa – inovace, digitalizaci, ekonomickou transformaci a podporu malých
a středních podniků
2. Zelenější a bezuhlíková Evropa – transformace energetiky, podpora obnovitelných zdrojů,
opatření k naplňování klimatických cílů
3. Propojená Evropa – strategické dopravní a digitální sítě
4. Sociální Evropa – provádění Evropského pilíře sociálních práv; podpora zaměstnanosti
respektující kvalitativní rozměr vytvářených pracovních míst, vzdělávání, dovedností, sociálního
začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči
5. Evropa bližší občanům – podpora místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje
měst
Investice do regionálního rozvoje mají být převážně zaměřeny na první dva cíle, kterým má být přiděleno
65 % až 85 % zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu Soudržnosti, v závislosti
na relativním bohatství členských států.
Přestože kohezní politika pokračuje v praxi posledních dvou programovacích období a oslovuje všechny
regiony EU, v budoucnosti má být patrnější individuální přístup k rozvojovým potřebám regionů. I nadále
pracuje se 3 kategoriemi regionů. Podíl spolufinancování EU se u všech regionů v novém programovém
období sníží.
I. Méně rozvinuté regiony – pod 75 % HDP průměru EU
II. Přechodové regiony – HDP se pohybuje v rozmezí 75–90 % průměru EU
III. Rozvinutější regiony – HDP je vyšší než 90 % průměru EU
Zásady pro přidělování prostředků jsou nadále založeny na HDP na obyvatele. Nicméně jsou současně
doplněny o nová kritéria (nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu, přijímání
a integrace migrantů), aby došlo k lepšímu reflektování konkrétní reality jednotlivých členských států
a regionů. V průběhu období může dojít k přesunu regionů v rámci kategorií.
Pravidla pro kohezní politiku by měla být jednodušší. To by se mělo projevit ve snížení byrokratické
zátěže, zjednodušení procedur žádostí o platby při použití jednoduššího vykazování nákladů i výkonu
kontroly, tak aby se zabránilo jejich duplicitě. Evropská komise se bude více spoléhat na audit státu.
Na sedm fondů EU (4 stávající jsou rozšířené o 3 nové), jež budou realizovány v partnerství s členskými
státy, se bude vztahovat jednotný soubor pravidel.
1. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)
2. Fond soudržnosti (FS)
3. Evropský sociální fond Plus (ESF+)
4. Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)
5. Fond pro vnitřní bezpečnost – nový
6. Azylový a migrační fond – nový
7. Fond pro integrovanou správu hranic – nový
103
Novým prvkem, který bude kohezní politika sledovat, je téma migrace. Pro tyto účely vznikly 3 nové
fondy. Azylový a migrační fond se má zaměřit na krátkodobé potřeby migrantů při příjezdu, další dva
fondy reagují na aspekty migrační krize a poskytnou regionům zdroje na zabezpečení společných hranic.
Budoucí kohezní politika rovněž posílí městský rozměr kohezní politiky, kdy 6 % EFRR má být vyčleněno
na udržitelný rozvoj měst. Bude také zřízen nový program pro městské orgány s názvem Evropská
městská iniciativa zaměřená na budování kapacit a vytváření partnerských kontaktů.
Principy evropské přidané hodnoty (EVA) otevírají nové možnosti v rámci programu meziregionální
a přeshraniční spolupráce (Interreg), jehož zdroje budou navýšeny. Je také navržen nový nástroj
pro přeshraniční regiony a země, které mají zájem o harmonizaci svých právních rámců s názvem
Evropský přeshraniční mechanismus. Současně se otevírá prostor pro meziregionální inovační investice,
kdy regiony naplňující odpovídající předpoklady inteligentní specializace dostanou větší podporu
na budování celoevropských klastrů v prioritních odvětvích (data velkého objemu, oběhové
hospodářství, vyspělá výroba, kybernetická bezpečnost apod.).
Úsilí o posílenou synergii by mělo být patrné také vůči nástrojům mimo jednotný soubor pravidel – tedy
vůči Společné zemědělské politice a komunitárním programům Horizont Evropa, LIFE, InvestEU, Digitální
Evropa, Nástroj pro propojení Evropy či Erasmus+.
Evropské strukturální a investiční fondy v Moravskoslezském kraji
Evropské strukturální a investiční fondy budoucího programového období 2021–2027 (dále ESIF)
představují, vedle evropských komunitárních programů a prostředků státního rozpočtu, největší
potenciál zdrojů pro realizaci Strategie rozvoje.
Moravskoslezský kraj i v období 2021–2027 spadá do kategorie méně rozvinutých evropských regionů
s nejvyšší mírou spolufinancování z ESIF. Jako takový má v tomto období příležitost použít podporu
zdrojů EU jak pro svou transformaci a snížení rozdílů ve srovnání s více rozvinutými regiony v ČR
a Evropě, tak i pro posun v inovacích a rozvoji vědy a výzkumu, vzdělávání atd.
Podle aktuálního stavu vyjednávání bude pro Českou republiku v ESIF období 2021–2027 k dispozici
20,1 mld. EUR (běžné ceny). Vládou schválený návrh struktury operačních programů pro období ESIF
2021–2027 počítá se šesti tematickými operačními programy (OP), operačním programem technické
pomoci a programem přeshraniční spolupráce.
Vláda 4. 2. 2019 rozhodla o struktuře operačních programů pro období 2021–2027. Pro územně
samosprávné celky bude možné žádat o dotace zejména z OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Lidské
zdroje, Integrovaného regionálního OP a OP Přeshraniční spolupráce.
Přehled operačních programů a řídicích orgánů pro období 2021–2027:
Název OP Řídicí orgán
OP Konkurenceschopnost Ministerstvo průmyslu a obchodu
OP Doprava Ministerstvo dopravy
OP Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí
OP Jan Amos Komenský Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
OP Lidské zdroje Ministerstvo práce a sociálních věcí
Integrovaný regionální OP Ministerstvo pro místní rozvoj
OP Technická pomoc a kvalita správy Ministerstvo pro místní rozvoj
OP Přeshraniční spolupráce bude upřesněno
104
Vládou ČR je schválen Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského
a Karlovarského kraje (RE:START). Tento dokument je svou podstatou územní strategie, jak ji definuje
nařízení Evropské komise. Všechny 3 kraje jsou oficiálně zapojeny do evropské Platformy pro uhelné
regiony v transformaci.
V únoru 2019 byla zveřejněna tzv. Zpráva o České republice 2019, kde Evropská komise doporučila ČR
podporovat rozvoj krajů zahrnutých do transformační strategie RE:START s tím, že tento rozvoj si nutně
žádá krátkodobá a střednědobá transformační opatření. Vzhledem k tomu, že významná část aktivit
navrhovaných ve Strategii rozvoje vychází ze strategického rámce a akčních plánů transformační
strategie RE:START, mají předpoklady pro financování z ESIF v období 2021–2027.
105
Participace
Příprava Strategie rozvoje probíhá pod značkou #hrajeMSKrajem. Název naznačuje, že se kraj snaží
do procesu její tvorby zapojovat co nejvíce lidí z řad odborné i laické veřejnosti. Od ledna 2019 se
uskutečnilo:
 50+ odborných pracovních skupin, projednávání s experty, vedením a zástupci kraje a projektů
 77 diskusí na 30 středních školách
 6 jednání s místními partnery v území (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Třinec)
 5 setkání s veřejností Na minutku s krajem (Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Třinec)
 20+ kulturních akcí se stánkem #hrajeMSKrajem napříč regionem
Na stánku #hrajeMSKrajem i online na webu www.hrajemskrajem.cz se mohou obyvatelé
Moravskoslezského kraje zapojit do tří aktivit:
 3x1 miliarda: účastníci v roli vedení kraje investují pomyslné 3 miliardy korun do rozvoje
regionu, vybírají 3 z 6 témat a 3 z 6 okresů, čímž ukazují, na které oblasti by se měl kraj zaměřit
primárně.
 3 slova: účastníci rozhodují o krajské vizi, vybírají slova, která vystihují jejich představu
Moravskoslezského kraje v roce 2027, a naznačují, jakým směrem by se měl ubírat jeho rozvoj.
 Vzkaz pro hejtmana a vedení kraje: vlastními slovy mohou účastníci sdělit další náměty
ke Strategii rozvoje nebo nápady na projekty.
106
77 diskusí na 30 středních školách
5setkání s veřejností „Na minutku s krajem“
107
17 kulturních akcí se stánkem #hrajeMSKrajem napříč regionem
6 jednání s místními partnery v území
108
Seznam zkratek
B+R Parkoviště typu „bike and ride“ (určená cyklistům)
CEET Centrum energetických a environmentálních technologií
CO2 Oxid uhličitý
ČR Česká republika
DOV Dolní oblast Vítkovice
DPO Dopravní podnik Ostrava
EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj
EMAS Systém ekologického řízení a auditu
ENRF Evropský námořní a rybářský fond
ESF+ Evropský sociální fond Plus
ESIF Evropské strukturální a investiční fondy
EU Evropská unie
EuroHPC Iniciativa vycházející z Deklarace o rámci spolupráce na rozvoji HPC, jejímž předmětem
je stanovení hlavních principů budoucí spolupráce zainteresovaných evropských států
na rozvoji HPC v Evropě
EVA Evropská přidaná hodnota
EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
F-M Frýdek-Místek
FNO Fakultní nemocnice Ostrava
FS Fond soudržnost
GDPR Obecné nařízení o ochraně osobních údajů
HDP Hrubý domácí produkt
HPC High-performance computing (výpočetní cluster)
HZS MSK Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
CHKO Chráněná krajinná oblast
ICT Informační a komunikační technologie
Interreg Mezinárodní regionální spolupráce
IT4I Národní superpočítačové centrum IT4Innovations
ITI Integrovaná teritoriální investice
IZS Integrovaný záchranný systém
109
JPO Jednotky požární ochrany
KKO Kulturní a kreativní odvětví
KO Komunální odpad
KODIS Koordinátor ODIS
Komise pro SR Komise pro strategický rozvoj a změnu image kraje a ZIK
Komise pro Komise pro regionální rozvoj, obnovu venkova a cestovní ruch
RR, OV a CR
KÚ Krajský úřad
LLJO Letiště Leoše Janáčka Ostrava
MD Ministerstvo dopravy ČR
MEC Moravskoslezské energetické centrum
MHD Městská hromadná doprava
mHealth Mobilní zdravotnictví (z angl. mobile health)
MS Pakt Moravskoslezský pakt zaměstnanosti
MSAK Moravskoslezský automobilový klastr
MSDC Moravskoslezské datové centrum
MSIC Moravskoslezské inovační centrum
MSID Moravskoslezské investice a development
MSK Moravskoslezský kraj
MSTOURISM Moravian-Silesian Tourism
NsP Nemocnice s Poliklinikou
OP Operační program
OSU Ostravská univerzita
OZE Obnovitelné zdroje energie
OZO Odvoz a zpracování odpadů – Ostrava
P+R Parkoviště typu „park and ride“ (určená motoristům)
PAS Porucha autistického spektra
POHO2030 Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030
Postdoc Postdoktorský program
RE:START Program restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
RSK Regionální stálá konference
ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky
110
SR Slovenská republika
SSMSK Správa silnic Moravskoslezského kraje
SU Slezská univerzita v Opavě
SŽDC Správa železniční dopravní cesty
TEN-T Transevropská dopravní síť
Testy PISA Mezinárodní srovnání studentů (OECD's Programme for International Assessment
of Student)
V4 Země Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko)
VDS Vysokorychlostní datová síť
VŠB – TUO Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Výbor pro ÚP Výbor pro územní plánování a strategický rozvoj
a SR
ŽP Životní prostředí
111
Přílohy
Projektová fiše strategických projektů – formulář
Projektová fiše strategických projektů – vyplněný vzor
Přehled strategických projektů – Finanční plán
Přehled regionálních strategických dokumentů
Tematické priority – vazba na strategické dokumenty (viz příloha Analytické části)