REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné 10 SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ 1 SEKTOROVÁ - ODVĚTVOVÁ STRUKTURA REGIONŮ ¡představuje rozložení jednotlivých ekonomických aktivit sloučených do logických skupin (odvětví, sektorů) a jejich vzájemné zastoupení v celku. ¡zkoumáme-li podíl odvětví či jejich skupin (ekonomických sektorů) na území regionu, pak se bavíme o sektorové, resp. odvětvové, struktuře regionů (ve smyslu zemědělství, průmyslu a služeb) ¡poznání sektorové, resp. odvětvové skladby regionů je důležité ¡vývoj podílu jednotlivých sektorů na celkové zaměstnanosti a výstupu ekonomiky odráží přechod od „zemědělské“ - tradiční ekonomiky, přes „průmyslové“ - industriální hospodářství k moderní ekonomice, spojené s dominantním podílem služeb (postindustriální) 2 → přímo kopíruje vývoj úrovně společnosti během celého období její existence: od nejstarších dob (společnost lovců a sběračů, zemědělská revoluce), přes starověk až po středověk (agrární společnost) dominovalo v ekonomických vztazích naturální hospodářství a podíl primárního sektoru byl značný, třebaže pozvolna klesal úměrně růstu sektoru výroby a služeb (zřetelněji v období manufakturní výroby, 15. - 17. století); v průběhu 18. století se struktura ekonomiky mění v důsledku průmyslové revoluce a převažujícím se stává sektor sekundární, aby i tento byl o dvě století později překonán rychle se rozvíjejícími se službami (sektorem terciárním) Neplatí doslovně, implicitně typické pouze pro hospodářsky vyspělé regiony, a to ještě ne pro všechny. TRADIČNÍ ODVĚTVOVÁ STRUKTURA EKONOMIKY A PRIMÁRNÍ SEKTOR ¡tradičně rozlišujeme 3 základní sektory, a to sektor primární, zaměřený na zemědělství, sektor sekundární s činnostmi týkající se oblasti výroby a zpracování a sektor terciární, zahrnující všechny poskytované služby. ¡ ¡primární sektor zahrnuje ty ekonomické činnosti, které jsou svou povahou základní a prvotní a lidem vývojově nejbližší ¡zemědělství a chov dobytka, včelařství, sběr plodů, rybníkářství a rybolov, lov zvěře a lesní hospodářství, pastevectví, těžbu dřeva a těžbu nerostných surovin. ¡struktura a velikost primárního sektoru zcela závisí na geograficko-biologicko-geologické poloze (lokaci) té či oné konkrétní ekonomiky ¡bohaté zdroje nerostných surovin, úrodná půda nebo kvalita lesních porostů jsou samy o sobě přirozeným předpokladem k rozvoji tohoto sektoru a současně dávají zemi nespornou konkurenční výhodou vůči jiným státům, které obdobnými zdroji nebo podmínkami nedisponují 3 SEKUNDÁRNÍ A TERCIÁRNÍ SEKTOR ¡činnosti spadající do sekundárního sektoru přímo souvisí s přeměnou surovin a polotovarů na hotové výrobky; jedná o proces výroby, zpracování, montáže a výstavby ¡zpracování kovů a hutní průmysl, automobilový průmysl, výroba vlaků, letadel a lodí, textilní a chemický průmysl, strojírenství, potravinářský průmysl, stavebnictví, rozvody energetických sítí, farmaceutický průmysl a řada dalších. ¡lokace činností záleží pouze na samotném uvážení podnikatelských subjektů, zda se jim vyplatí přesunout výrobu dále (pryč) od zdrojů či nikoli. Rozhodování závisí např. na nákladech na dopravu, dostatečně kvalifikované pracovní síle, mzdových nákladech, legislativě, bezpečnosti, přístup k ekologii, na blízkosti obchodních partnerů či konečných zákazníků apod. ¡terciární sektor ekonomiky zahrnuje všechny hospodářské činnosti nehmotné podstaty, tedy služby určené pro domácnosti, firmy a stát sloužící k uspokojování potřeb jak individuálních, tak i kolektivních. ¡maloobchod, velkoobchod, přepravu, distribuci, cestovní ruch a ubytování, stravování, bankovnictví a pojišťovnictví, administrativní, poradenské a právní služby, zdravotnictví, zábavní průmysl, média a telekomunikační služby, školství, vzdělávání, knihovnictví a jiné. ¡povaha charakteru jednotlivých služeb a jejich enormní variabilita nedovoluje stanovit společná doporučení pro jejich způsob poskytování (lokální vazba na své zákazníky: kadeřnictví, pohostinství, lékárenské služby; globálně distribuce: počítačové služby, tiskařské služby, transport) 4 ROZŠÍŘENÁ ODVĚTVOVÁ STRUKTURA EKONOMIKY ¡vývoj v posledních desetiletích vytvořil potřebu rozšířit tento tradičně předkládaný tři - sektorový model o sektor čtvrtý – kvartérní (kvartální), do kterého by se přesunula část služeb spojená s tvorbou a sdílením znalostí a informací (znalostní služby), která se svým charakterem týká všech oblastí intelektuálních aktivit a činností ¡tato nová struktura lépe reflektuje současné změny probíhající v ekonomice, ve které znalosti tvoří základ přidané hodnoty, a kde tvorba a využívání znalostí má podstatný podíl na tvorbě celkového blahobytu společnosti ¡služby vztahující se ke generování a sdílení znalostí a informací, vzdělávání a vědeckému výzkumu a vývoji a aplikaci technologií + služby z oblasti poradenství, finančních služeb a činnosti týkající se zdravotní péče a výzkum ¡rozšířená odvětvová struktura rozlišuje čtyři ekonomické sektory: primární, sekundární, terciární (všeobecné služby) a sektor kvartérní, zahrnující specifické, intelektuální služby s vysokou přidanou hodnotou 5 ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA PODLE ODVĚTVÍ (BĚŽNÉ CENY, V MIL. KČ) 6 sektor/rok 1993 2013 2022 primární sektor 178991 330510 442583 sekundární sektor 1299132 4829416 7617660 terciární sektor 760579 2703078 4445656 kvartérní sektor 435086 1805075 3108288 CELKEM 2.673.788 9.668.079 15.614.187 primární sektor 6,69% 3,42% 2,83% sekundární sektor 48,59% 49,95% 48,79% terciární sektor 28,45% 27,96% 28,47% kvartérní sektor 16,27% 18,67% 19,91% 7 VÝSTUP V HPH 2002/2022, NUTS 3 Výstup v HPH (mil. Kč, resp. %) 2002/2022, NUTS 3 8 VÝSTUP V HPH 2002/2022, NUTS 3 Výstup v HPH (mil. Kč, v %) 2002/2022, NUTS 3, rozšířená sektorová struktura 9 VÝSTUP V HPH 2002/2022, NUTS 3 Zaměstnanost (počet, resp. %) 2002/2022, NUTS 3 10 VÝSTUP V HPH 2002/2022, NUTS 3 produktivita práce, náhrady (odhady, Kč na osobu); 2002/2022, NUTS 3 ¡Děkuji za pozornost. ¡ 11