REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA
DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA
Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
 5
REGIONÁLNÍ ROZDÍLY
A REGIONÁLNÍ PROBLEMY
1

REGIONÁLNÍ PROBLÉMY
¡jsou odrazem nežádoucí rozdílnosti regionů a jejich existence vyžaduje aktivizaci institucí
působících v regionální rozvoji (zejména regionální politiky) s cílem tyto regionální problémy
omezit nebo odstranit
2
příčinné faktory regionálních problémů (ekonomické nebo neekonomické povahy) :
¡nízká mobilita pracovní síly a kapitálu
¡rozdílnost v cenách a mzdách (+ jejich rigidita)
¡geografické faktory (odlehlost, nedostatečné přírodní zdroje)
¡nevyhovující ekonomická struktura regionu
¡institucionální faktor (přílišná centralizace)
¡psychologické faktory (stigmatizace míst, špatná pověst a image)
¡environmentální faktory (znečištění)
¡demografická situace (věková pyramida, vzdělanostní úroveň, imigrace/emigrace)
¡regionální diference v inovacích, investicích, infrastruktuře …
¡regionální diference v přístupu ke službách
¡aj.
MAPA ZÁSOB VODY, 2017
Intenzita vnímání regionálních problémů a jejich identifikace závisí na čase, daném místě, kultuře,
zvyklostech, celospolečenských prioritách apod.

TYPY PROBLÉMOVÝCH REGIONŮ
¡z pohledu koncentrace regionálních problémů rozlišujeme 4 hlavní typy tzv. problémových regionů:
1.regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji charakteristické nepříznivými přírodními
podmínkami
2.regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů, kdy nízké využití vlastních zdrojů je
podmíněno nedostatkem kapitálu
3.regiony se stagnujícími, upadajícími základními odvětvími, které v minulosti patřily k vyspělým,
avšak změnou ve struktuře poptávky zaznamenali stagnaci či úpadek tradičních odvětví (těžba uhlí,
energetika, hutnictví, textilní výroba, strojírenství apod.)
4.hospodářsky slabé regiony (regiony s podprůměrnou ekonomickou výkonností)
3
„problémový region“ je relativní pojem charakteristický svou dynamikou v prostoru a čase

REGIONÁLNÍ DISPARITY
¡rozumíme jí územní nerovnost, rozdílnost či nepoměr ekonomických, sociálních, teritoriálních nebo
jiných jevů, které jsou výsledkem vývoje reálně fungující ekonomiky. Mohou být:
¡pozitivní - podporovány a prohlubovány (přispívají ke konkurenční výhodě regionu)
¡negativní - omezovány a potlačovány (jsou zdroje zranitelnosti regionu a vedou k polarizaci
regionů)
¡regionální disparity členíme na:
¡ekonomické - územní nerovnosti ekonomických jevů neboli územní rozdílnosti v procesu výroby,
rozdělování, směny a spotřeby užitných hodnot
¡životní úroveň, ekonomický růst, trh práce, hospodářská struktura regionů, firemní struktura aj.
¡sociální - územní nerovnosti sociálních jevů, které se týkají především lidské společnosti a vtahů
uvnitř této společnosti
¡zdraví, vzdělání, bezpečnost – kriminalita, sociální služby a péče, bydlení, kultura aj.
¡teritoriální - územní nerovnosti teritoriálních jevů, které jsou spjaty zejména s příslušným
územím
¡přírodní zdroje (charakter přírody), životní prostředí a znečištění environmentu, srážky, sluneční
svit apod.
4

PŘÍČINY MEZIREGIONÁLNÍCH ROZDÍLŮ A FAKTORY, KTERÉ JE ZPŮSOBUJÍ
¡příčiny meziregionálních rozdílů lze rozdělit do dvou kategorií na:
¡vnitřní (endogenní) - pocházejí od aktérů regionálního rozvoje v daném regionu, přičemž jde o
jejich chování, zvyky, motivaci, schopnosti a míru jejich využití
¡vnější (exogenní)- společenské podmínky a podmínky externího prostředí (fyzicko-geografické i
socio-ekonomické)
¡faktory členíme na primární a sekundární:
¡primární – relativně nízká mobilita kapitálu a pracovní síly, geografické faktory, ekonomická
struktura regionů aj.
¡sekundární – vnější ekonomika, demografická situace, image regionu, diference v inovacích,
vzdělání apod.
¡eliminaci regionálních disparit má na starosti primárně regionální politika a to formou
selektivních intervencí (viz další přednáška)
5

PŘÍČINY MEZIREGIONÁLNÍCH ROZDÍLŮ
¡
¡Příčiny nerovnoměrného vývoje a zdroje regionálních disparit lze nalézt ve třech základních
skupinách faktorů:
1.přírodní podmínky - množství nerostného bohatství, vybavenost a stupeň čerpání přírodních zdrojů,
stupeň znehodnocení a obnovy životního prostředí, geografická poloha ve smyslu vzdálenosti k
centrům obchodů a významným logistickým uzlům a další
2.socio-kulturní faktory - hodnoty a tradice, které determinují přístup k inovacím, podnikání,
mobilitě, psychologické faktory, struktura obyvatelstva, migrace a mobilita pracovní síly apod.
3.politicko-ekonomické faktory - rozdílná ekonomická struktura a stav infrastruktury, soustředění
politické i ekonomické moci do městských obvodů, regionální projevy státních rozhodnutí, inovace a
schopnost jejich vytváření, aj.
1.
¡
6

REGIONÁLNÍ DISPARITY A JEJICH ČLENĚNÍ
¡Klasifikace regionální disparity ze dvou souvisejících perspektiv na:
¡vertikální perspektiva znamená, že ji posuzujeme v kontextu různých geograficky založených rámců
(svět, Evropa, země) nebo různých územních měřítek (Evropská unie, stát, region, obec s rozšířenou
působností, obec)
¡horizontální perspektiva souvisí s věcnou sférou a může mít materiální i nemateriální podobu. Máme
na mysli jakýkoli zvolený a měřitelný atribut (míra nezaměstnanosti, porodnost, délka železniční
sítě, domácnosti připojené k internetu aj.), který splňuje předpoklad komparovatelnosti
7

¡Děkuji za pozornost.
¡
8