TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Ekonomika odvětví veřejného sektoru TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Definice: uJedná se o vzdělávání, které umožňuje realizovat vzdělávací aktivity ve specializovaných studijních oborech, přičemž v této činnosti plynně navazuje na vzdělávání sekundární. uZa součást terciárního vzdělávání je považováno nejen akademické vzdělávání, ale také další odborné a profesní vzdělávání. u ČLENĚNÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLENĚNÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Dle typu studia: 1.Vyšší odborné: -vyšší odborné vzdělávání na konzervatoři, -vyšší odborné vzdělávání realizováno na vyšší odborné škole. 2.Vysokoškolské: -bakalářské studijní programy, -nestrukturované magisterské studijní programy, -navazující magisterské studijní programy, -doktorské studijní programy. - VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ uKonzervatoře nebo vyšší odborné školy. uAbsolventi získávají označení „diplomovaný specialista“ se zkratkou DiS. uZřizovatelem může být státní správa ve školství či jiný ústřední orgán státní správy, privátní sektor, církev nebo kraj -> tyto školy mohou mít charakter školy církevní, soukromé, státní či veřejné. uZákladní podmínkou, aby škola získala právo poskytovat vzdělání a vydávat o tom doklady stanovené školským zákonem je její zápis do školského rejstříku. u Konzervatoř uŠestiletý nebo osmiletý vzdělávací program. uKonzervatoř je střední odbornou školou, která poskytuje umělecké vzdělávání v šesti a osmiletých programech zaměřených na hudbu, zpěv, hudebně dramatické umění či tanec. uStudenti konzervatoře získají po úspěšném ukončení studia buď: odborné vzdělání v konzervatoři, střední vzdělání s maturitní zkouškou. Vyšší odborná škola (VOŠ) uTří nebo tří a půl letý vzdělávací program. uPro přijetí na VOŠ je nutné splnit dvě základní podmínky: získat střední vzdělání s maturitní zkouškou, splnit přijímací řízení VOŠ. uCílem těchto škol je tak poskytovat středoškolsky vzdělaným studentům profesně orientované terciární vzdělávání neuniverzitního charakteru. uStudium na VOŠ je ukončeno absolutoriem. uVzdělávání může být realizováno formou denního, večerního, dálkového, distančního či kombinovaného studia. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ uToto vzdělání je možno získat na vysokých školách. uNejvyšší článek vzdělávací soustavy. uV ČR existuje třístupňová struktura: 1.bakalářské studijní programy (3 až 4 roky studia), 2.magisterské studijní programy nestrukturované, navazující, 3.doktorské studijní programy (3 až 4 roky studia). Vysoká škola (VŠ) uVrcholné centrum vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti. uVŠ jsou zřizovány buďto zákonem nebo na základě státního souhlasu: •veřejné (zřízeny zákonem, který je může zrušit), •státní (vojenské a policejní vysoké školy), •soukromé (právnické osoby, které dostaly státní souhlas působit na území ČR jako soukromá škola). uDále můžeme VŠ členit na: •neuniverzitní (nečlení se na fakulty), •univerzitní (uskutečňují všechny typy studijních programů). Počet vysokých škol v České republice 33 26 2 Zdroj: Webový portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [online] [vid. 28. března 2022]. Dostupné z https://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehled-vysokych-skol-v-cr-3 NÁRODNÍ AKREDITAČNÍ ÚŘAD PRO VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ (NAÚ) uStudium na VŠ je realizováno v souladu se studijní plánem, který je součástí příslušného akreditovaného studijního programu -> akreditaci pro tyto studijní programy uděluje Národní akreditační úřad pro vysoké školství. uJedná se o nezávislý úřad, který vykonává kontrolu zaměřenou na dodržování právních předpisů při uskutečňování činností, pro něž vysoká škola získala akreditaci a realizuje vnější hodnocení všech činností této vysoké školy. LEGISLATIVNÍ RÁMEC TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ FINANCOVÁNÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ FINANCOVÁNÍ VOŠ A KONZERVATOŘÍ uVOŠ a konzervatoře jsou v ČR financovány ze státního rozpočtu a z rozpočtů územních samosprávných celků (krajů, obcí). uVOŠ hradí studenti úplatu za vzdělávání (dle Vyhlášky č.10/2005 Sb. O vyšším odborném vzdělávání). uFinanční prostředky jsou pak těmito školami využity na investiční (kapitálové) a neinvestiční výdaje (přímé náklady na vzdělávání a provozní výdaje). uPřímé náklady na vzdělávání jsou hrazeny z rozpočtu kapitoly MŠMT, tzn. přímo ze státního rozpočtu. uProvozní a investiční výdaje jsou vždy hrazeny zřizovatelem školy (kraj, církev nebo soukromá osoba). u FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL uV ČR je velký rozdíl mezi způsobem financování na veřejných vysokých školách a na soukromých vysokých školách. uSoukromé vysoké školy mají povinnost zajistit finanční prostředky, přičemž MŠMT může poskytnout pouze dotaci na stipendia. uPříjmy veřejné vysoké školy jsou více diverzifikovány: •příspěvek ze státního rozpočtu, •podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, •dotace ze státního rozpočtu, •výnosy z majetku, •výnosy z doplňkové činnosti •aj. … PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ A DOTACÍ VVŠ uTvoří téměř tři čtvrtiny příjmu veřejných vysokých škol. utyp a finanční náročnost studijních programů, upočet studentů, uvýsledky dosažené jak ve vzdělávací, tak ve vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, ua další … u Bilance příspěvku a dotací poskytovaných VVŠ uNeboli rozpočet vysokého školství. Člení se na: institucionální financování VVŠ podpora studentů (stipendia či dotace) podpora rozvoje VVŠ mezinárodní spolupráce, ostatní výdaje (Fond vzdělávací politiky) DĚKUJI ZA POZORNOST J