Sociální pojištění v ČR doc. Ing. Jana Janoušková, Ph.D. Pojistné na sociální pojištění Øz ekonomického hlediska chápáno jako daň Ø ØPojistné je povinnou platbou do veřejného rozpočtu → ale má určité prvky účelovosti. à Pojistné (tj. platby do veřejného rozpočtu) je na jedné straně platbou, à à ale na druhé straně představují dávky, které účastníkům plynou, a na které jim vzniká nárok (zajištěný legislativní normou). q Pojistné na sociální pojištění - řazeno mezi jiné fiskální platby Mezi daně se řadí: Øpro jeho povinnost a pravidelnost placení, Ø Øvýše platby pojistného je odvozována od výše důchodu poplatníka, Ø Øale jen v malé míře se od výše příspěvků odvozuje plnění pojištění. Ø Ø(Např. u zdravotní péče nezávisí na výši příspěvku konkrétního poplatníka). Pojistné na sociální pojištění – jedny z nejmladších daní •Poprvé bylo zavedeno v roku 1880 v bismarckovském Německu a to pro státní zaměstnance. • •Postupně začalo vznikat pro průmyslové dělnictvo a pak i pro ostatní profese. • •K masivnímu zavádění došlo v západní Evropě po II. světové válce. • •Dnes se sociální pojištění vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na osoby samostatně podnikající. Systém sociálního pojištění v Čechách Souvisel s poměrně dobrou ekonomickou úrovní a tradičně kvalitní vzdělanostní strukturou. ØPovinný systém nemocenského pojištění byl nastolen rokem 1888 pro průmyslové dělníky. ØVe dvacátých letech minulého století byl zaveden pro všechny námezdně pracující. ØV roce 1948 došlo ke sjednocení nemocenského a zdravotního pojištění do jednoho systému. ØPojistné bylo hrazeno zaměstnavatelem. ØPostupně docházelo k zestátnění všech zdravotních zařízení (vznikaly tzv. KÚNZ a OÚNZ – krajské a okresní ústavy národního zdraví). Ø Stát se stává garantem bezplatné zdravotní a sociální péče, která byla financována z daní. Jednotný systém sociálního pojištění se po roce 1989 rozdělil: Nemocenské pojištění zabezpečuje výdělečně činné osoby při krátkodobé ztrátě výdělku: Novou dávkou vyplácenou ze systému nemocenského pojištění je od 1. června 2018 dlouhodobé ošetřovné. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který dlouhodobě pečuje o osobu, která potřebuje poskytovat dlouhodobou péči v domácím prostředí. Důchodové pojištění Z hlediska potřeby finančních prostředků - nejvýznamnějším článkem Pomáhá v případech dlouhodobé či trvalé neschopnosti pracovat (stáří, invalidita). Státní politika zaměstnanosti- Aktivní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti usiluje: §o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po práci, §o produktivní využití zdrojů pracovních sil, §o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. § Aktivní politika zaměstnanosti omezuje nezaměstnanost a podporuje rovnováhu práce ve státě, zatímco pasivní politika zaměstnanosti tlumí následky, díky vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti Financování důchodového pojištění Všechny vyspělé země čelí tzv. „stárnutí populace“(prodlužuje se průměrný věk a snižuje se porodnost) → rostoucí výdaje na důchody → potřeba důchodové reformy Světová banka (1994) tři pilíře systému důchodového zabezpečení: ØI. pilíř - veřejnoprávní, státní systém důchodového pojištění s průběžným financováním, ØII. pilíř - fondový systém, založený na povinnosti účastníků důchodového pojištění přispívat do vybraných fondů; vyžaduje komerční síť soukromé správy finančních prostředků, ØIII. pilíř - individuální aktivita a iniciativa občanů ve formě komerčního, investičního nebo kapitálového životního pojištění, různé formy spoření, apod. I. pilíř – (pay-as-you-go) I. pilíř – (pay-as-you-go) – Hospodaření systému důchodového pojištění Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Saldo hospodaření 4,4 -6,5 -12,5 -19,4 -19,7 -18,5 -18,9 -19,9 8,3 6,6 -0,9 9,9 2,6 Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Saldo hospodaření -36,8 -35,6 -45,4 -26,2 -29,3 -22,0 -28,2 +18,6 +16,4 -40,5 -2,3 - 21,5 -72,8 zdroj: https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/hospodareni-systemu-duchodoveho-pojisten www.mpsv.cz II. Pilíř ČR Byl založen na fondovém spoření ovšem svou funkci nesplnil. Byl zaveden v r. 2013 a ukončen rokem 2015. Hlavním problémem byl nezájem ze strany občanů. Přibližně za 2 roky přilákal necelých 84 tisíc účastníků důchodového spoření, kteří mají ve fondech naspořené přibližně 3 miliardy Kč. Přitom lidí v produktivním věku žije v Česku více než 5 milionů. Daňový systém v ČR – podpora III. pilíře Poskytuje podporu spoření na důchod u občanů (tzv. produkty spoření na stáří): Øve formě odečitatelných položek od základu daně, Østátním příspěvkem při splnění zákonných podmínek u podporovaného finančního produktu, který je osvobozen od zdanění. Zvýhodněný zaměstnanecký benefit (produkt spoření na stáří včetně životního pojištění) – u zaměstnavatele daňový výdaj u zaměstnance osvobozený od daně z příjmu, a to do výše limitu 50 000 Kč. Sociální zabezpečení ØVybrané pojistné na sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu. Ø ØOd roku 1996 se ve státním rozpočtu příjmy z pojistného na důchodové pojištění evidují tak, že případný přebytek pojistného na důchodové pojištění musí být uložen ve státních finančních aktivech. Ø Øaktuální a praktické informace viz web České správy sociálního zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věcí: üwww.cssz.cz üwww.mpsv.cz Sociální pojištění - zaměstnanec Pojistné (v %) Hradí zaměstnavatel Hradí zaměstnanec Celkem 24,8 7,1 Nemocenské pojištění 2,1 0,6* Důchodové pojištění 21,50 6,5 Státní politika zaměstnanosti 1,20 -- * Změna od 1. 1. 2024 Sociální pojištění Období Výše v Kč 2008 1 034 880 (86 240/měsíc) 2009 1 130 640 (94 220/měsíc) 2010 1 707 048 (142 254/měsíc) 2011 1 781 280 (148 440/měsíc) 2012 1 206 576 (48násobek průměrné mzdy) sociální pojištění 1 809 864 (72násobek průměrné mzdy) zdravotní pojištění 2013 1 242 432 (48násobek průměrné mzdy) sociální pojištění Zrušení stropů - zdravotní pojištění 2016 1 296 288 (48násobek průměrné mzdy) sociální pojištění 2017 1 355 136 2018 1 438 992 2019 1 569 552 2020 1 672 080 2021 1 701 168 2022 1 867 728 2023 1 935 552 2024 2 110 416 2025 2 234 736 Má své minimum (minimální vyměřovací základ) - stát stanoví nejmenší tolerovanou spoluúčast na financování příslušného druhu pojistné ochrany. (U zaměstnanců se využívá minimálního vyměřovacího základu jen u veřejného zdravotního pojištění) Horní mez à stát respektuje omezenou míru pojistné ochrany. U zaměstnanců se v ČR maximální vyměřovací základ používá od r. 2008. Zdanitelné příjmy a sociální pojištění Dílčí základ daně z příjmů fyzických osob Typ zdanitelného příjmu z hlediska sociálního pojištění Kdo hradí: sociální pojištění Příjmy ze závislé činnosti Příjmy ze zaměstnání Zaměstnanec Zaměstnavatel Příjmy ze samostatné činnosti Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti Osoba samostatně výdělečně činná Příjmy z kapitálového majetku xxx Osoba bez zdanitelných příjmů Příjmy z nájmů xxx Ostatní příjmy xxx Sociální pojištění - OSVČ Pojistné (v %) Hradí OSVČ Celkem 31,9 Nemocenské pojištění * 2,7 Důchodové pojištění 28 Státní politika zaměstnanosti 1,2 * Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. K hlavním povinnostem OSVČ patří: Øplacení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na st. politiku zaměstnanosti Ø Øa podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok. Vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění ØV souvislosti s reformou veřejných financí rostl vyměřovací základ u OSVČ mezi lety 2004 až 2006 (každoročně o 5 %). Ø ØVyměřovacím základem je u OSVČ částka kterou si určí, ne však méně než : Ø40 % daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, Ø45 % daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2005, Ø50 % daňového základu od roku 2006 Ø Roční vyměřovací základ od roku 2024 je 55 % daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti pro sociální zabezpečení. Pro zdravotní pojištění zůstává 50 %. Rozdělení samostatné výdělečné činnosti Důvody, kdy je SVČ považována za vedlejší ØOSVČ má v kalendářním roce nárok na výplatu částečného, plného invalidního či starobního důchodu, Ø ØOSVČ má v kalendářním roce nárok na rodičovský příspěvek, příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, Ø ØOSVČ vykonávala zaměstnání a příjem z tohoto zaměstnání činil alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy, Ø ØOSVČ byla nezaopatřeným dítětem (studium), Ø ØOSVČ byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce. Ø (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) Rozhodná částka pro odvod sociálního pojištění u vedlejší činnosti •2020 činí rozhodná částka 83 603 Kč •2021 činí rozhodná částka 85 059 Kč •2022 činí rozhodná částka 93 387 Kč •2023 činí rozhodná částka 96 777 Kč •2024 činí rozhodná částka 105 520 Kč •2025 činí rozhodná částka 111 736 Kč Tuto částku je třeba sledovat, protože se mění a doporučuji sledovat internetové stránky ČSSZ Veřejné zdravotní pojištění Slouží ke krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče v rozsahu daném zákonnými pravidly. Rok 1989 znamenal změny v oblasti zdravotnictví → příprava reformy tohoto systému. Rok 1992 zaveden systém všeobecného zdravotního pojištění jako způsob úhrady zdravotní péče. Tento způsob úhrady zdravotní péče vycházel z článku 31 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění za podmínek, které stanoví zákon. Stát a zdravotní pojišťovny garantují občanům rovný přístup, kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Každý pojištěnec má možnost svobodné volby lékaře, nemocnice a dalších specializovaných zdravotnických zařízení. Vznikla Všeobecná zdravotní pojišťovna →povinně pojištěni všichni občané. Rokem 1993 začaly vznikat další podnikové či oborové pojišťovny. (RBP, Vojenská zdrav. poj., ZP ministerstva vnitra, Oborová zdrav. pojišťovna, apod). V České republice tvoří systém zdravotní péče pojištěnec (příjemce zdravotní péče), poskytovatel zdravotních služeb (zprostředkovatel zdravotní péče) a zdravotní pojišťovna (plátce zdravotní péče). V rámci zdravotního pojištění má pojištěnec právo si vybrat jednu ze sedmi zdravotních pojišťoven. Změnu zdravotní pojišťovny je možné provést jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Stát a zdravotní pojišťovny garantují občanům rovný přístup, kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Každý pojištěnec má možnost svobodné volby lékaře, nemocnice a dalších specializovaných zdravotnických zařízení. Plátci veřejného ZP Stát přebírá povinnost za některé skupiny osob platit za ně pojistné. Ostatní osoby jsou povinny do tohoto systému přispívat samy. Pojištěncem se stáváme svým narozením. Zdravotní pojištění - zaměstnanec Hradí zaměstnavatel Hradí zaměstnanec Celkem 9 % 4,5 % 13,5 % Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců je dán minimální mzdou. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, tak ustanovení o minimálním vyměřovacím základu použije jen u jednoho z nich. Zdravotní pojištění - OSVČ Za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 ZDP a osoby s nimi spolupracující, na které jsou rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výše pojistného u OSVČ 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % daňového základu. Je-li dosažený vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ (až na výjimky) povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2025 je minimální měsíční vyměřovací základ 23 278,50 Kč a z toho minimální měsíční záloha na pojistné je 3 143 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZ) Osobou bez zdanitelných příjmů se stává ten, kdo po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za něj plátcem pojistného stát. OBZ je povinna si platit sama zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši (stejné jako u zaměstnanců) Do kategorie OBZP se zařadí např.: üžena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu, üpojištěnec, který má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů, üpojištěnec, který má příjem na základě dohody o provedení práce do 11 500 Kč měsíčně, nebo příjem z dohody o pracovní činnosti, který nedosáhne v kalendářním měsíci výše 4 500 Kč, üpojištěnec, který má jen takové příjmy, které jsou zdaňovány podle § 8, § 9 nebo § 10 ZDP, ünezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce, üstudent, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat. Za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc. Osoby, za které je plátcem pojistného vždy stát: ünezaopatřené děti, üosoby pobírající důchod z důchodového pojištění, üpříjemci rodičovského příspěvku (do čtyř let dítěte), üosoba na mateřské a rodičovské dovolené, üosoby evidované na úřadu práce jako nezaměstnaní, üosoby pobírající dávky sociální péče, üosoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, üvojáci základní vojenské služby, üosoby ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody. ü Osoby, za které je plátcem pojistného stát za předpokladu, že nemají příjmy ze zaměstnání nebo jako OSVČ üosoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, üosoby, které se osobně a celodenně starají o jedno dítě ve věku do 7 let nebo dvě děti ve věku do 15 let, apod. ü Mají-li tyto osoby započitatelné příjmy, stát za ně pojistné neplatí, ale nevztahuje se na ně ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. ü