CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V NÁKLADOVÉM ÚČETNICTVÍ Přednáška č. 4 Druhové členění nákladů • náklady účtujeme v 5. účtové třídě a lze je rozdělit na: • náklady provozní – souvisí s pravidelně se opakující činností podniku • náklady finanční – zachycují náklady spojené s finančními operacemi podniku Účelové členění nákladů • je základem pro stanovení racionálního nákladového úkolu, se kterým se poměřuje skutečná výše spotřebovaných nákladů • z hlediska identifikace nositele, který vyvolává vznik nákladů, můžeme provést rozdělení nákladů na: • náklady hlavní výroby – vytváří se hlavní vlastnosti výkonů • náklady pomocné výroby - výrobek získává charakteristické znaky (barva) • náklady vedlejší výroby - výroba náhradních dílů, součástek • náklady přidružených činnosti – například zužitkování odpadu Účelové členění nákladů Základem účelového členění nákladů je jejich rozlišení na: • náklady technologické • náklady na obsluhu a řízení Náklady technologické • vznikají v technologickém procesu dané činnosti • jedná se o náklady objektivní, které odpovídají reálnému průběhu aktivity • pokud se určitá výroba neuskuteční, technologické náklady nejsou vynaloženy • příkladem může být mzda pracovníků, odpisy výrobního zařízení aj. Náklady na obsluhu a řízení • jedná se o náklady vynaložené na činnosti nebo operace vytvářející podmínky k průběhu dané činnosti • jsou obvykle vynakládány společně na zajištění více druhů výrobků • při zavedení nebo zastavení určitého výkonu se rozsah těchto nákladů mění jen částečně Náklady jednicové • souvisí nejen s technologickým procesem jako celkem, ale přímo s jednotkou dílčího výkonu • zpravidla se vypočítá vynásobením příslušné normy s předem stanoveným nebo skutečným počtem provedených výkonů (např. počtem vyrobených výrobků) • základním hodnotovým informačním nástrojem jejich řízení je kalkulace Náklady režijní • výše nákladů na obsluhu a řízení • výše části technologických nákladů, která souvisí s technologickým procesem jako celkem • neroste přímo úměrně s počtem provedených výkonů • příkladem těchto nákladů může být mzda mistra, náklady na otop, které vychází z harmonogramu topné sezóny a normativu založeného na vytápěných m3 a další • základním nástrojem řízení těchto nákladů je rozpočet Členění nákladů podle odpovědnosti za jejich vznik • výchozím momentem členění nákladů ve vztahu k útvarům je rozčlenění podle místa vzniku nákladů, na to pak navazuje členění podle odpovědnosti za jejich vznik • vnitropodnikové útvary, kterým jsou náklady přiřazovány do odpovědnosti, se nazývají odpovědnostní střediska • mezi tyto náklady lze zařadit interní náklady Kalkulační členění nákladů • Pro účely kalkulací používáme kalkulační členění nákladů na: • náklady přímé • náklady nepřímé Přímé náklady • bezprostředně souvisí s konkrétním druhem výkonu • lze je jednotlivým aktivitám přiřadit bezprostředně při jejich vzniku • jedná se například o náklady jednicové (jednicový materiál, jednicové mzdy, ostatní přímé náklady) Nepřímé náklady • nevážou se k jednomu druhu výkonu • zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislostech jako celku Náklad podle závislosti na objemu výroby • Základem členění nákladů podle závislosti na objemu výroby jsou dvě základní skupiny nákladů: • náklady fixní, které zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu prováděných výkonů nebo využití kapacity • náklady variabilní, které se mění v závislosti na objemu výkonů Fixní náklady • nemění se v určitém rozsahu prováděných výkonů nebo aktivity podniku • zpravidla se jedná o tzv. kapacitní náklady, které mají vztah k zajištění podmínek pro efektivní průběh podnikatelské činnosti • z hlediska jejich ovlivnitelnosti ve vazbě na pokles ve využití kapacity se rozdělují na dvě následující skupiny: • umrtvené (utopené) fixní náklady • vyhnutelné fixní náklady Fixní náklady • čím větší bude objem provedených výkonů v rámci dané kapacity, tím rychleji bude klesat podíl fixních nákladů na jednotku výkonů (degrese fixních nákladů) !!!!!! Umrtvené (utopené) fixní náklady • jsou vynakládány často ještě před zahájením výroby • souvisí zejména s pořízením dlouhodobého majetku (budovy, strojní zařízení, informační systém) nebo realizací jiného investičního rozhodnutí • jejich celkovou výši nelze v průběhu podnikatelského procesu ovlivnit • jedinou možností jejich snížení je opačně působící investiční rozhodnutí (např. odprodej strojního zařízení) • jako příklad můžeme uvést odpisy fixních aktiv Vyhnutelné fixní náklady • souvisí se zajištěním kapacitních podmínek podnikatelského procesu, avšak nesouvisí bezprostředně s investičním rozhodnutím • při trvalém snížení využití kapacity lze tyto náklady omezit • příkladem mohou být časové mzdy mistrů, náklady na vytápění výrobních prostor v případě, že podnik redukuje třísměnný provoz na dvousměnný apod. Variabilní náklady • náklady, které se mění v závislosti na objemu výkonů • ze je rozdělit na variabilní náklady: • proporcionální • nadproporcionální • podproporciální Nákladová funkce Celkové náklady = variabilní náklady + fixní náklady CN = VN + FN CN = vn * Q + FN CN…celkové náklady VN…celkové variabilní náklady FN….celkové fixní náklady vn…..variabilní náklady na jednotku Q……počet výrobků Proporcionální náklady • předpokládá se, že jsou vyvolány jednotkou výkonu, jejich výše na tuto jednotku je konstantní a jejich celkový objem roste přímo úměrně s počtem výkonů • jako příklad proporcionálních nákladů můžeme uvést veškeré jednicové náklady, ale i tu část režijních nákladů, která je ovlivněna stupněm využití výrobní kapacity (např. část nákladů na opravy automobilů, které jsou vyvolány v závislosti na ujetých kilometrech) Podproporcionální náklady • proporcionální náklady, které rostou v absolutní výši zpravidla pomaleji než objem výkonů a jejich průměrný podíl na jednotku produkce tedy klesá • například náklady na opravu a údržbu strojního zařízení sledované ve vztahu k počtu vyrobených výrobků, které na něm byly vyrobeny, spotřeba elektrické energie, která zahrnuje tzv. paušál a hodinovou spotřební sazbu a další. Nadproporcionální náklady • absolutní náklady rostou rychleji než objem výkonů • například zvýšení mzdových nákladů při zajišťování zvýšeného objemu výkonů přesčasovou prací nebo zvyšující se spotřeba pohonných hmot a mazadel při zvýšení rychlosti motorových vozidel, které v důsledku znamená zkrácení času dopravního výkonu Bod zvratu • resp. bod rentability často označovaný mezinárodní zkratkou BEP (Break-Even Point) odpovídá na otázku, • jaký musí být minimální objem výroby, aby se tržby rovnaly nákladům • neboli od jakého objemu začne být firma rentabilní a začne generovat zisk • výsledek se uvádí ve většině případů v kusech QBZ = F / (p – v) QBZ……..bod zvratu F……..fixní náklady celkem p………jednotková prodejní cena v………jednotkové variabilní náklady Bod zvratu • množství produkce, při němž firma dosahuje nulového výsledku hospodaření (výnosy = náklady) • v kusech 𝑸 𝑩𝒁 = 𝒇𝒊𝒙𝒏í 𝒏á𝒌𝒍𝒂𝒅𝒚 (𝒋𝒆𝒅𝒏𝒐𝒕𝒌𝒐𝒗á 𝒑𝒓𝒐𝒅𝒆𝒋𝒏í 𝒄𝒆𝒏𝒂 − 𝒋𝒆𝒅𝒏𝒐𝒕𝒌𝒐𝒗é 𝒗𝒂𝒓𝒊𝒂𝒃𝒊𝒍𝒏í 𝒏á𝒌𝒍𝒂𝒅𝒚) 𝑸 𝑩𝒁 = 𝑭𝑵 (𝒑 − 𝒗𝒏) Příspěvková marže (krycí příspěvek) • vyjadřuje rozdíl mezi jednotkovou či celkovou prodejní cenou a jednotkovými či celkovými variabilními náklady • představuje část peněžních prostředků, která podniku zbyde na úhradu fixních nákladů • výsledek se uvádí v měnových jednotkách (např. Kč, euro, USD apod.) příspěvková marže= p – v p………jednotková či celková prodejní cena v………jednotkové či celkové variabilní náklady Příspěvek k tržbám • příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku nebo také příspěvková marže či krycí příspěvek. • Jedná se o příspěvkovou marži vyjádřenou v % 𝑷𝑻 = (𝒋𝒆𝒅𝒏𝒐𝒕𝒌𝒐𝒗á 𝒑𝒓𝒐𝒅𝒆𝒋𝒏í 𝒄𝒆𝒏𝒂 − 𝒋𝒆𝒅𝒏𝒐𝒕𝒌𝒐𝒗é 𝒗𝒂𝒓𝒊𝒂𝒃𝒊𝒍𝒏í 𝒏á𝒌𝒍𝒂𝒅𝒚) 𝒋𝒆𝒅𝒏𝒐𝒕𝒌𝒐𝒗á 𝒑𝒓𝒐𝒅𝒆𝒋𝒏í 𝒄𝒆𝒏𝒂 𝑷𝑻 = 𝒎𝒂𝒓ž𝒆 𝒋𝒆𝒅𝒏𝒐𝒕𝒌𝒐𝒗á 𝒑𝒓𝒐𝒅𝒆𝒋𝒏í 𝒄𝒆𝒏𝒂 Bezpečnostní marže • Bezpečnostní marže neboli margin of safety (MS) • má ukázat, jaký má podnik prostor v objemu výroby (tržeb) tak, aby si udržel zisk • může se vypočítat pomocí objemu i pomocí tržeb • obvykle se vyjadřuje ve vztahu k plánovanému, skutečnému nebo průměrně dosahovanému objemu produkce. MS = (𝑸 𝒑𝒍á𝒏𝒐𝒗𝒂𝒏é−𝑸 𝒃𝒐𝒅 𝒛𝒗𝒓𝒂𝒕𝒖) 𝑸 𝒑𝒍á𝒏𝒐𝒗𝒂𝒏é Bezpečnostní podnikatelská rezerva • Bezpečnostní podnikatelská rezerva (BPR) znázorňuje, o kolik se mohou snížit výnosy, než se dosáhne bodu zvratu. BPR = celkové výnosy – celkové výnosy v bodu zvratu Bezpečnostní koeficient • bezpečnostní koeficient (BK) lze vyjádřit v % jako podíl bezpečnostní podnikatelské rezervy a celkových výnosů BK = 𝒃𝒆𝒛𝒑𝒆č𝒏𝒐𝒔𝒕𝒏í 𝒑𝒐𝒅𝒏𝒊𝒌𝒂𝒕𝒆𝒍𝒔𝒌á 𝒓𝒆𝒛𝒆𝒓𝒗𝒂 𝒄𝒆𝒍𝒌𝒐𝒗é 𝒗ý𝒏𝒐𝒔𝒚 Děkuji za pozornost