Hospodářská politika a stát



2
Hospodářská politika a stát
•Shodné znaky obou směrů:
* respektování trhu za současného konstatování jeho nedokonalostí,
* intervence státu do ekonomiky jsou možné pouze tehdy, jestliže doplňují nebo zdokonalují tržní
mechanismus.
• Rozdílné znaky obou směrů:
* kontinentální směr vidí předmět státní intervence především v systémotvorné činnosti státu, aniž
by byla zcela vyloučena jeho regulativní činnost,
* anglosaský směr předpokládá, že systém fungování ekonomiky je dán a proto se soustřeďuje na
regulativní činnost.

3
Pojetí ekonomické efektivnosti
* Zlepšení je změna, která je určitým způsobem žádoucí.
* Nadřazenost je vztah dvou situací, ze kterých je jedna více žádoucí. Je-li situace A více žádoucí
než situace B, je A nadřazeno B a přechod od B k A je zlepšením.
* Efektivní je taková situace, která již nemůže být zlepšena.
*
•
•

4
Pojetí ekonomické efektivnosti
* Jednotlivec – efektivnost  je dána indiferenční křivkou.
•
* Společnost rozdělená do dvou skupin - efektivnost je dána indiferenční křivkou – shoda nebo
majorita jedné skupiny.
•
* Společnost mnoha subjektů – efektivnost je změna, z níž má užitek nejméně jeden subjekt a ostatní
nejsou poškozeni. (Paretovo optimum)

5
Pojetí ekonomické efektivnosti
•Paretovsky optimální (efektivní) je situace, kdy X  je přípustná alokace a X´ taková, že:
•
1.X´ je přípustná,
2.
2.Všechny subjekty jsou při alokaci X´ přinejmenším stejně uspokojeny jako při X a přinejmenším
jeden z nich je při X´ uspokojen více.

6
Pojetí ekonomické efektivnosti
•   Marshallovské zlepšení:
•   ∑ přínosů - ∑ ztrát > 0
•
•   Jestliže dospějeme k situaci, kdy už žádné Marshallovské zlepšení není možné, pak o této
situaci mluvíme jako o marshallovsky efektivní.
•
•   Obecně se předpokládá, že negativní dopady marshallovských zlepšení nedopadají pouze na jednu
skupinu obyvatelstva.

7
Teorie druhého nejlepšího
§vychází z Paretova optima
•
§V případě, že jedna nebo více paretovských podmínek nemůže být uspokojena ze závažných
institucionálních důvodů (překážek), pak efektivní je to rozdělení, kde druhá nejlepší pozice je
zajištěna uspokojením zůstatkových podmínek.

8
Pojetí sociální spravedlnosti
•Liberální pojetí „skutečných“ práv člověka – negativní vymezení práv: každý má právo vyžadovat,
aby:
•
* nikdo neohrožoval jeho život,
* nebránil mu ve svobodném jednání,
* neomezoval disponování vlastnictvím.
*
•Pozitivní práva se v současnosti realizují na základě přijetí odpovídajících zákonů a
společenských smluv (vnitrogenerační a mezigenerační dohody).

9
Pojetí sociální politiky
Sociální politika
intervencionistická
pasivní
aktivní
A
B
systémotvorná
C
D
•A -  intervencionistická politika řeší nakupené problémy
•       neadekvátní hospodářské politiky následným
•       přerozdělením,
•B – preventivní řešení sociálních dopadů
•       hospodářskopolitickými opatřeními,
•C – neexistuje,
•D – výstavba sociálního systému, sociálního řádu.

10
Pojetí stability společnosti
•Stabilita společnosti závisí na řešení problémů, které se projevují:
•
* v oblasti politiky,
* v oblasti ekonomické,
* v oblasti sociální.

11
*
  Faktory stability ve společnosti

12
Racionalita hospodářské politiky
•
•Racionalita – změny vedoucí ke zvýšení efektivnosti nebo hospodárnosti ekonomického procesu.
•
•Mikroekonomická racionalita:
* Maximalizace zisku u výrobce,
* Maximalizace užitku u spotřebitele.
*
•V makroekonomii se tato jednoznačnost ztrácí – cíle HP nejsou jednoznačné.
•Euckenovo pravidlo
•Tinbergenovo pravidlo
•Mundellův princip
•Meadeho princip odpovědnosti
•
*

Politický pragmatismus
•Ekonomická teorie v otázkách formulování cílů a nástrojů nezaujímá jednoznačný postoj o jejich
racionalitě – proto si pomáhá:
•
* „mikroekonomizováním“ makroekonomických kategorií,
*
* využíváním matematických modelů,
*
* hledáním řešení v oblasti politické racionality (politický pragmatismus)
*
13

14
Politický pragmatismus
1.Cíle nelze jednoznačně určit,
2.cílový stav je dosažitelný pouze s určitou pravděpodobností,
3.existují bariéry při dosahování cílového stavu (časová náročnost, vysoké náklady).
•
•Pragmatický přístup se opírá o poznání, že všechna rozhodnutí se realizují v podmínkách nejistoty
a mohou se vlastně projevit jako nesprávná → politika malých kroků.
•
•Kritika: účelová krátkodobost, jedná se o „stresovou variantu“ řešení problému. Pragmatickou
politiku ovlivňují osobnosti (jejich příslušnost k různým politickým školám).

15
Děkuji za pozornost a přeji
           hezký den
                 ☺