Ekonomika kongresového cestovního ruchu, lázeňských zařízeni a ostatních služeb cestovního ruchu
Kongresový CR
cílem je vyměnit si zkušenosti, získat nové poznatky, nové informace, navázat pracovní kontakty, seznámit se s místem konání kongresu - se zemí, kde se kongres koná,
cílem návštěvníků je účast na odborně zaměřené akci zpravidla mezinárodního významu,
jedná se o organizování kongresů, konferencí, seminářů, školení, sympozií, výstav či veletrhů, firemních akcí apod.,
účastníci kongresů jsou většinou lidé ze středních či vyšších vrstev, akce je obvykle mez. Významu,
kongresy se většinou organizují v květnu, červnu a září, aby se vyplnila mezera mezi sezónami,
příjezdový CR je spojen s přílivem zahraničních turistů, kteří sem přijíždějí i za účelem kongresů,
Kongresový CR
Je silně územně koncentrován do malého počtu destinací splňujících různé specifické nároky, mezi které patří hlavně metropole, lázeňská střediska, přímořská nebo horská centra či historická městečka.
• Kongres - setkání odborníků ze stejného nebo podobného oboru. Cílem je diskutovat konkrétní témata. Kongres trvá několik dnů a probíhá paralelně v sekcích. Výsledky kongresu mají teoretický, vědecký, politický nebo společenský význam.
• Konference - jsou menší akce. Cílem je vyřešit konkrétní téma. Hlavními body jsou diskuse, hledání faktů a konzultace. Bývají kratší než kongresy. Průběh a výsledky jednání jsou zaneseny do protokolů a usnesení.
• Sympozium - na sympoziu se setkávají úzce specializovaní odborníci, kteří mají vyřešit nějaký konkrétní problém.
• Seminář - setkání nebo série setkání zaměřené na seznámení s aktuálními problémy a úkoly. Ty jsou předmětem praktické nebo teoretické činnosti účastníků.
Kongresová turistika v číslech
•je věnována velká pozornost, neboť představuje dynamicky rostoucí segment trhu, který je spojen s vysokými průměrnými útratami účastníků a silným multiplikačním efektem pro navazující služby,
• (podle agentury CzechTourism jsou průměrné denní útraty u účastníků kongresového cestovního ruchu cca 6 000 Kč, u ostatních účastníků cestovního ruchu 2 500-3 000 Kč).
• nezanedbatelnou výhodou je potlačení sezónnosti a nižší citlivost k ekonomickým výkyvům,
•je velmi náročná na atraktivitu lokality a realizační předpoklady (čtyř- at pětihvězdičkové hotely,), kongresové sály, dostupnost mezinárodního letiště, kvalitní služby, destinační management schopný zorganizovat akce),
•je silně územně koncentrována do malého počtu destinací splňujících výše uvedené nároky, mezi které patří hlavně metropole, lázeňská střediska, přímořská nebo horská centra či historická městečka.
Kongresová turistika v číslech
•Významnou organizací, která se dlouhodobě zabývá systematickým sběrem informací o kongresové turistice, je Kongresové oddělení mezinárodní instituce UIA (Union of International Associations),
•organizace také stanovila všeobecně uznávaná kritéria, která musí kongres splňovat, aby mohl být do statistik UIA zařazen:
- počet účastníků kongresu (minimálně 300),
- podíl zahraničních účastníků (minimálně 40 %),
- počet účastnických států (minimálně 5),
- doba konání (minimálně 3 dny).
Kongresová turistika v číslech
K zemím s největším podílem na pořádání mezinárodních akcí a kongresů patří:
- USA (více než 12 % akcí),
- Francie a Velká Británie (obě země téměř 7% podíl),
- Německo (téměř 6 %),
- Itálie (4%).
ČR není podle tohoto šetření zařazena mezi prvních 20 zemí, řadí se do skupiny zemí s „významným postavením" na tomto žebříčku (spolu např. s Brazílií, Maďarskem, Polskem, Irskem či Mexikem)
Kongresová turistika v číslech
S Praha necelý 1% podíl na pořádání mezinárodních akcí z celosvětového pohledu,
SNejvyšší podíl (vyšší než 2 %) vykazuje pouze Paříž s 2,60 % a Londýn 2,11 %,
S Stejná je situace i z evropského pohledu, kdy s více než 12% podílem je zemí s největším počtem mezinárodních akcí Francie, následovaná Velkou Británií (téměř 12 %),
v^Z hlediska sezónnosti se nejvíce mezinárodních akcí pořádalo v září (14 %), říjnu (necelých 13 %) a červnu (více než 11 %),
S Naprostá většina mezinárodních akcí měla do 1000 účastníků, nad 3.000 účastníků měla jen cca 4 % setkání,
S Průměrná délka konání mez. setkání či kongresu byla 4 dny.
Důvody návštěvy ČR 2012
Důvody návštěvy
výstava, seminář"... 3,4%
K hlavním budoucím konkurentům mezinárodních akcí patří nedostatek času (koncentrace akcí do kratších období), tzv. elektronická setkání a koncentrace akcí do tzv. společných setkání.
Náklady turistů na služební cestu (průměrná délka pobytu 4,4 dny)
Náklady na 1 den pobytu v ČR	
před odjezdem	
během pobytu	113 USD
za dopravu	
za ubytování	58 USD
za stravování	
za nákupy	14 USD
za služby	
za kulturu	0 USD
za sport	
jiné výdaje	0 USD
celkem za pobyt	223 USD
Náklady turistů na cestu na kongres (průměrná délka pobytu 4,2 dny)
Náklady na 1 den pobytu v ČR	
před odjezdem	113 USD
během pobytu	133 USD
za dopravu	18 USD
za ubytování	58 USD
za stravování	26 USD
za nákupy	25 USD
za služby	
za kulturu	0 USD
za sport	
jiné výdaje	0 USD
celkem za pobyt	246 USD
Náklady turistů na cestu na seminář (průměrná délka pobytu 4 dny)
Náklady na 1 den pobytu v ČR	
před odjezdem	
během pobytu	123 USD
za dopravu	
za ubytování	53 USD
za stravování	22 USD
za nákupy	25 USD
za služby	
za kulturu	0 USD
za sport	
jiné výdaje	0 USD
celkem za pobyt	224 USD
Náklady turistů na cestu na výstavu, veletrh (průměrná délka pobytu 4 dny)
Náklady na 1 den pobytu v ČR	
před odjezdem	
během pobytu	100 USD
za dopravu	
za ubytování	40 USD
za stravování	
za nákupy	22 USD
za služby	
za kulturu	0 USD
za sport	
jiné výdaje	0 USD
celkem za pobyt	220 USD
Ekonomika lázeňského zařízení a ostatních služeb cr -cenová strategie
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Majitelé lázní:
o Stát
o Město
o Nemocnice
o Privátní majitelé
o Kombinace veřejnoprávního vlastníka s privátním
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Stát — vlastní lázeňská zařízení prostřednictvím 3 resortů, zastoupených ministerstvy zdravotnictví vnitra a obrany:
o Státní léčebné lázně:
• Bludov
• Jánské Lázně
• Karlova Studánka
• Dětská léčebna Lázně Kynžvart
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Léčebné ústavy Ministerstva vnitra: o LUNA — Františkovy Lázně o Merkur — Mariánské Lázně o Hubert — Luhačovice-Pozlovice o Tosca - Karlovy Vary
Majetkoprávní vztahy
w *
lázeňského zařízeni Vojenské lázeňské léčebny:
■ Hotel Bellevue - Karlovy Vary
- Sadový pramen - Karlovy Vary
- Vila Chopin - Karlovy Vary « Františkovy Lázně
■ Teplice IBS--"'2
■ Jeseník
o Vojenský rehabilitační ústav Slapy -moderní léčebné a rehabilitační se specifickým určením
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů: www.rlplz.cz
■ Oddělení minerálních vod -Mariánské Lázně
■ Oddělení lázeňské mikrobiologie Karlovy Vary
o Oddělení peloidů, plynů a organických látek Františkovy Lázně
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Město jako vlastník lázní:
o Bertiny lázně Třeboň s.r.o. — 100% městské lázně o Lázně Skalka
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Nemocnice jako vlastník lázní:
o Fakultní nemocnice Na Bulovce - Slatinné lázně Toušeň
o Nemocnice Na Homolce - Lázeňská léčebna Mánes
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Privátní vlastníci:
o S.r.o. - např. Lázně Aurora s.r.o., Třeboň
o Akciové společnosti - např. Lázně Darkov, a.s.
Kombinace veřejnoprávního vlastníka s privátním
o Léčebné centrum Svaté Markéty - město Prachatice 24,5% a privátní vlastník
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Výhody a nevýhody typů vlastnictví
Slabé stránky veřejnoprávního vlastníka:
o Nízká potence najít schopné manažery — časté projevy klientelismu a politikaření
o Správní orgány jsou obsazeny většinou ne na principu nejlepších schopností, ale na principu politického dělení vlivu
o Absence vize a strategického přístupu ve správních orgánech
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
o Absence základních manažerských schopností a dovedností
o Tlak na manažery ve vztahu k zadávání zakázek
o Tendence řídit firmu pouze podle jednoho nebo dvou ukazatelů — zisk a likvidita
o Absence schopnosti uvažovat jako vlastník -managementy těchto firem musí obvykle tuto roli za vlastníka přijmout
Majetkoprávní vztahy lázeňského zařízení
Silné stránky"
> Schopnost zaplatit jakýkoliv „manažerský průšvih"
> Dotace a finanční injekce nejen na investice, ale na provoz!
> Benchmarking — nevyužívá se.
> Potenciál společných nákupů a ostatních synergických efektů — nevyužívá se.
Statistika v řízení lázní
Zdroje dat:
v
o Český statistický úřad - www.czso.cz
o Český statistický úřad — cestovní ruch -www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni ruch
o Česká národní banka - www.cnb.cz
o Eurostat - epp.eurostat.ec.europa.eu
o UZIS — Ustav zdravotnických informací a
v _
statistiky CR - www.uzis.cz
Statistika v řízení lázní
o Privátní statistické agentury - např. MAG CONSULTING, s.r.o.
o Statistické úřady ostatních zemí —
• např. Slovensko - www.economy.gov.sk
• Polsko - www.intur.com.pl
• Rusko - www.russiatourism.ru/section_23/
Ostatní zdroje - příklady:
• Ministerstvo obchodu a průmyslu - www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/statistika-zahr-obchod
• Czech Tourism - www.czechtourism.cz Interní zdroje:
o Účetnictví a Controlling o Personalistika - databáze o Databáze klientů
Statistika v řízení lázní
Statistiku je možné využít při:
o Strategické analýze
• Demografický vývoj obyvatelstva
• Příjmy obyvatelstva
• Vývoj úhrad za zdravotní péči zdravotními pojišťovnami
• Podíl zahraničních klientů na lázeňské péči
• Výdaje obyvatelstva na jednotlivé položky ve spotřebním koši
• Trendy v životním stylu
Statistika v řízení lázní
• Trendy v návštěvnosti lázní českými hosty
• Trendy v návštěvnosti lázní zahraničními hosty
• Analýza makrookolí
> Analýze trhu
• Podíl jednotlivých konkurentů na trhu
• Analýza tržních segmentů
• Potenciál trhu a trendy
> Analýze prostředí:
• STEP analýza
• Analýza substitutů
• Analýza výkonnosti podniku a jeho podnikatelských jednotek
> Definici strategie lázní
Cenová strategie lázeňských
zařízení
s musí klíčovým způsobem navazovat na základní firemní strategii a následující marketingovou strategii.
s Často nastává situace volby alternativ mezi sledování krátkodobých a dlouhodobých cílů podniku.
s Nezbytnými podklady je znalost nákladové struktury jednotlivých služeb!
Cenová strategie musí respektovat:
❖ Očekávanou poptávku po službách
❖ Možnost ovlivnění cen ostatních produktů
❖ Očekávanou reakci konkurence
❖ Očekávanou reakci zákazníků — tržní motivy
❖ Základní strategii firmy a navazující strategie, především marketingové
Cenová strategie lázeňských
zařízení
Co je vlastně cena?
s je peněžním vyjádřením tržní hodnoty zboží. s nerovná se vlastní hodnotě zboží, tedy nákladům a zisku.
s má význam pro určité zákazníky vyhledávající:
■ nestandardní zboží bez ohledu na výši ceny - (např. značky)
■ zboží za střední cenu - ani nízká ani vysoká
■ zboží za minimální cenu,
s správné stanovení znamená vybalancování hodnoty služby nebo výrobku, kterou má pro zákazníka a strategií organizace, která službu poskytuje.
s je jedním z nejdůležitějších činitelů ovlivňujících poptávku po zboží.
Cenová strategie lázeňských
zařízení
Cíle podniku při stanovení ceny:
o Zisk a jeho maximalizace o Tržní podíly
• Uhájení stávajících tržních podílů
• Získáni nových tržních podílů průnikem na nové trhy
o Růst objemu prodeje na trhu
o Kvalita výrobku — Umožňuje Stanovit
vyšší cenu při vysoké kvalitě výrobku
Cenová strategie lázeňských
zařízení
o Návratnost investic
o Konkurenční postavení — bariéra konkurenci při vstupu na trh anebo v případě vysokých cen udržení „konkurence" na trhu — ochrana před vlastním monopolem
o Výprodej zásob v rámci přípravy na nové období
Cenová strategie lázeňských
zařízení
o Účinnost cenové strategie záleží na dobré znalosti trhu podložené jeho analýzami.
o Cenová strategie se odvíjí od životního cyklu produktu:
o období uvádění na trh
oobdobí růstu
o období zralosti
o období poklesu
Cenová strategie lázeňských
zařízení
>
co
Životní cyklus
O
Cenová strategie lázeňských zařízení
Způsoby stanovení ceny
Nákladová cena — náklady + zisková přirážka
o výhoda — zaručuje míru zisku,
o nevýhoda — nereflektuje postavení na trhu ani ochotu zákazníků zboží zaplatit;
Konkurenční cena
o vyšší — hlavně u značkového zboží,
o nižší — podbízení cenou. Velký obrat a tím dosažení původně stanoveného celkového zisku. Může u zákazníka navodit dojem nižší kvality.
Cenová strategie lázeňských
zařízení
o Hodnota vnímaná zákazníkem — orientovaná na tržní motivy zákazníka. Nezbytný je průzkum trhu.
o Cena daná poptávkou — závisí na kapacitě služeb na trhu. V případě nízkého využití kapacity cena klesá, v případě nedostatku kapacity cena stoupá.
o Cena smluvní — na základě dohody prodávajícího a nakupujícího.
o Cena soutěžní — na základě veřejné nebo privátní soutěže mezi jednotlivými uchazeči o dodávku zboží nebo služby.
Cenová strategie lázeňských
zařízení
Strategie pro stanovení ceny
o Sbírání smetany — skimming pricing — vysoká cena produktu uváděného na trh, která se v průběhu životního cyklu postupně snižuje. Příklad mobily nebo komputery.
Cílem je co nejrychleji pokrýt náklady na vývoj a výzkum prostřednictvím příspěvku na pokrytí FN a následně snižováním ceny získávat nové tržní segmenty.
Cenová strategie lázeňských
zařízení
o Pronikání na trh — penetration pricing -maximalizace objemu prodeje stimulováním poptávky stanovením co nej nižších cen. Je zde vysoké riziko ztrát při neúspěchu na trhu, ale také vysoký potenciál zisku v další životní fázi produktu. Není vhodná u nových produktů — nákladové ceny jsou u nich vysoké a nebudou konkurenční.
o Psychologický princip — např. ceny zakončené 9. Tento princip nelze použít např. u prodeje luxusního zboží nebo služeb
Změny ceny
zvýšení nebo snížení — důvody:
> Konkurence
> Nevyužití kapacity lázní
> Změny v tržních podílech
> Zvýšení vstupních nákladů
> Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou
NÁSTROJE KE ZVÝHODNĚNÍ
KUPUJÍCÍHO
Zvýhodnění při platbě v hotovosti Snížení ceny při nákupu vyššího objemu Sezónní slevy
Prémie — při zakoupení určitého objemu služeb určité období
Vzájemný obchod — vzájemná úhrada přes poskytnuté služby
Děkuji za pozornost