Přednáška Institucionální řízení cestovního ruchu, organizace působící v cestovním ruchu a mezinárodní spolupráce v CR Cestovní ruch v EU ❑Evropa je jednou z hlavních turistických destinací světa. Cestovní ruch hraje klíčovou roli v rozvoji mnoha evropských regionů, především těch méně rozvinutých, protože má významný přesah a potenciál pro tvorbu pracovních míst, zejména v případě mladých lidí. ❑Cestovní ruch také vykazoval značnou odolnost a přetrvávající růst i v době nedávné krize. ❑Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) podporuje konkurenceschopnost, udržitelnost a kvalitu cestovního ruchu na regionální i místní úrovni. Cestovní ruch je samozřejmě úzce spjatý s využitím a rozvojem přírodního, historického a kulturního bohatství a s atraktivitou měst a regionů pro život, práci i turistiku. Je také rozhodně úzce spjatý s vývojem, inovacemi a diverzifikací produktů a služeb, které turisté využívají a vychutnávají. Programové období 2014–2020 ❑Cestovní ruch není zahrnutý jako tematický cíl v nařízeních ohledně evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), protože spíše než cíl představuje prostředek resp. sektor. Zmíněná nařízení však předpokládají mnoho příležitostí pro inteligentní investice do cestovního ruchu. ❑Komise zveřejnila tematické pokyny pro investice do cestovního ruchu. Doporučuje, aby:¨probíhaly způsobem sladěným s jedním nebo více tematickými cíli a investičními prioritami; ✓ byly konzistentní s analýzou SWOT příslušných národních/regionálních/nadnárodních operačních programů; ✓se soustředily na lepší zhodnocení kulturního a turistického bohatství; ✓ podporovaly inovaci a diverzifikaci v oblasti produktů, procesů a služeb, a také specializaci pro tržní niky za účelem překonání závislosti na nízké přidané hodnotě a dočasných pracovních silách a zajištění ekonomické aktivity a pracovních míst i mimo turistickou sezónu. ✓cestovního ruchu je nízké umístění bariér zabraňujících vstupu na trh, měl by být kladen důraz na podporu podnikání a zakládání nových společností. ❑Cestovní ruch bude i nadále hrát prominentní roli v plánovaných investicích z fondu EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) i dalších souvisejících investicích do uchování, ochrany, propagace a rozvoje přírodního a kulturního dědictví. Plánovaná alokace z fondu EFRR činí cca 8 miliard EUR. ❑Databáze eye@RIS3, která eviduje vznikající půdu regionálních inteligentních specializací v Evropě (provozovaná platformou pro inteligentní specializaci) ukazuje, že mnoho regionů upřednostňuje v oblasti cestovního ruchu v rámci svých strategií pro inteligentní specializaci inovaci služeb a inovaci podnikatelských modelů a že na tyto účely vyčlení podstatnou část prostředků. ❑Budou se například soustředit na snahu o rozvoj konkurenceschopných tržních nik a rozvoj značek, například v oblasti cestovního ruchu pro seniory (stříbrná ekonomika) nebo ekologického cestovního ruchu, aktualizovat své řetězce hodnot v oblasti cestovního ruchu za účelem cílení na vyšší segmenty trhu a diverzifikovat aktivity v oblasti cestovního ruchu tak, aby byly méně závislé na sezónním cestovním ruchu. ❑V souladu s novými prioritami Evropské unie (EU) stanovenými ve strategii „Evropa 2020“ a s cílem udržet Evropu jako přední světovou destinaci cestovního ruchu Komise navrhuje nový rámec pro koordinované akce v oblasti cestovního ruchu na úrovni EU na posílení konkurenceschopnosti a kapacity udržitelného růstu evropského cestovního ruchu. ❑Cestovní ruch představuje třetí nejrozsáhlejší socioekonomickou činnost v EU a odhadem díky němu vzniká více než 10 % HDP EU a přibližně 12 % pracovních míst. Je to tudíž důležité odvětví jak pro občany EU, tak pro průmysl, s příznivým dopadem na hospodářský růst a zaměstnanost v EU. ❑Lisabonská smlouva uznala význam cestovního ruchu a umožnila EU podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti zemí EU v tomto odvětví. Vymezení a vyjasnění kompetencí EU v této oblasti umožní vytvoření komplexního akčního rámce. Podle Lisabonské smlouvy by se konkrétní opatření EU v odvětví cestovního ruchu měla zaměřovat na tyto cíle: ✓ podporovat vytváření prostředí, které bude příznivé pro rozvoj podniků v tomto odvětví; ✓podporovat spolupráci mezi zeměmi EU, zejména výměnou osvědčených postupů. Úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu ❑Evropský cestovní ruch prošel ekonomickými obtížemi v důsledku finanční a hospodářské krize v roce 2008, která měla významný dopad na poptávku po službách v oblasti cestovního ruchu. Situace se ještě zhoršila přerušením letecké dopravy kvůli oblakům sopečného prachu po erupci sopky Eyjafjöll v roce 2010, což vedlo k nemalému počtu zrušených pobytů turistů a následně ke značným ztrátám v odvětví letecké dopravy a také v případě ubytovacích zařízení a jiných subjektů provozujících činnosti spojené s cestovním ruchem. ❑ Nový akční rámec v evropském cestovním ruchu - V souladu s ekonomickou strategií „Evropa 2020“ je možné budovat rámec pro akce v cestovním ruchu na úrovni EU na základě následujících čtyřech priorit: 1) Stimulace konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu v Evropě na základě: ✓rozvoje inovace v odvětví cestovního ruchu například pomocí odvětví a podnikům, které v něm působí, s přizpůsobením se vývoji trhu v oblasti informačních a komunikačních technologií a inovací; ✓zlepšení profesní kvalifikace v tomto odvětví prostřednictvím propagace příležitostí, které nabízejí různé programy EU, například Leonardo nebo rámcový program pro inovace a konkurenceschopnost a jeho součásti „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Digitální gramotnost pro inovace“; ✓pokusu změnit sezónní charakter poptávky například pomocí dobrovolných turistických výměn mezi zeměmi EU, zejména během nízké sezóny a pro zvláštní cílové skupiny společnosti, a podporovat vytvoření dobrovolného mechanismu výměny elektronických informací s cílem lépe koordinovat školní prázdniny mezi zeměmi EU; ✓podpory diverzifikace turistické nabídky zejména lepším zaměřením se na společné dědictví Evropy a jeho propagací a také začleněním „přírodního“ dědictví do strategií cestovního ruchu; ✓přispění k lepší koordinaci výzkumné činnosti související s cestovním ruchem a upevněním základny socioekonomických znalostí o cestovním ruchu na evropské úrovni. 2) Podpora rozvoje udržitelného, odpovědného a kvalitního cestovního ruchu na základě: ✓ rozvoje systému ukazatelů udržitelného řízení destinací, který by mohl přispět k rozvoji značky, která bude propagovat udržitelné turistické destinace; ✓organizace osvětové kampaně, které budou evropské turisty lépe informovat o destinacích, včetně informování o dopravě a vztazích s místními obyvateli; ✓vytvoření evropské známky pro kvalitní turistiku na základě vnitrostátních zkušeností pro zvýšení bezpečnosti turistických produktů a důvěry spotřebitelů v tyto produkty; ✓usnadnění odhalování rizik spojených se změnou klimatu, aby evropský průmysl cestovního ruchu předcházel ztrátovým investicím a prozkoumaly se možnosti vytváření alternativních turistických nabídek; ✓návrhu listiny udržitelného a odpovědného cestovního ruchu; ✓návrhu strategie pro udržitelný pobřežní a mořský cestovní ruch; ✓vytvoření nebo posílení spolupráce EU s rozvíjejícími se zeměmi a se zeměmi Středomoří k propagaci modelů rozvoje udržitelného a odpovědného cestovního ruchu a výměny osvědčených postupů. 3) Lepší obraz a viditelnost Evropy jakožto souboru udržitelných a kvalitních turistických destinací na základě: ✓ podpory vytvoření známku „Evropa“ v úzké spolupráci se zeměmi EU a jako doplněk k jejich propagační činnosti, aby evropské destinace měly lepší postavení ve srovnání s ostatními mezinárodními turistickými destinacemi; ✓ propagace Evropy jako udržitelné a kvalitní turistické destinace prostřednictvím internetového portálu „visiteurope.com“ a na velkých mezinárodních akcích nebo na velkých veletrzích či výstavách cestovního ruchu; ✓ posílení účasti EU na mezinárodních fórech. 4) Maximalizovat potenciál politik a finančních nástrojů EU v zájmu rozvoje cestovního ruchu na základě: ✓lepší integrace a koordinace cestovního ruchu s ostatními politikami EU, jako je politika v oblasti dopravy, hospodářské soutěže, vnitřního trhu, daní, ochrany spotřebitelů, životního prostředí, vzdělání a odborné přípravy, regionálního rozvoje a rozvoje venkova, protože všechny tyto politiky mají přímý nebo nepřímý vliv na cestovní ruch; ✓ podporování a využívání nástrojů a programů podpory Společenství ve prospěch cestovního ruchu, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond. všeobecné zaměření ◦1) celosvětové vládní – WTO (Světová organizace cr), OECD (Organoizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) nevládní – WTTC (Světová rada cestování a cestovního ruchu) ◦2) makro regionální vládní – Evropská komise nevládní – Evropská komise cestovního ruchu ◦3) státní – centrální státní orgány pověřené řízením turismu v jednotlivých státech = ministerstva, výbory, rady atd. Základní typy organizací cestovního ruchu ve světě Organizace a řízení cestovního ruchu ve světě a v Evropské unii ❑K orgánům zasahujícím do oblasti cestovního ruchu v Evropské unie zařazujeme Evropský parlament a Evropskou komisi. ❑Instituce EU Evropský parlament: Rada Evropské unie Evropský hospodářský a sociální výbor -Výbor pro dopravu a cestovní ruch Výbor regionů EUROSTAT - Rejstřík dokumentů Rada Evropy OECD UNEP UNESCO Světová organizace cestovního ruchu MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE ❑EVROPSKÉ A MEZINÁRODNÍ ASOCIACE CABI – Databáze publikací o cestování a cestovním ruchu • Databáze publikací z oblasti cestovního ruchu poskytuje rychlý přístup k informacím týkajícím se volného času, možností rekreace, cestování a pohostinství. Stránka také nabízí informace, které mapují a odrážejí nejnovější vývoj ve výzkumu klíčových oblastí dané sféry – čímž obsahu přidávají na významu. OTE – Organizace pro tzv. „timesharing“ v Evropě • Dočasné užívání ubytovacího zařízení např. na (výletních lodích, přívěsech, říčních lodí (pro plavbu po vodních kanálech) apod. • OTE je organizace s přímým členstvím, která má v současné době přes 130 členů ze všech odvětví průmyslu napříč Evropou, včetně společností zajišťujících výstavbu letovisek, společností zařizujících výměnu týdnů v systému timeshare, správních společností, společností uvádějících produkt na trh, správců zařízení, finančních domů a společností obstarávajících opětovný prodej produktu. ECTAA – Sdružení asociací cestovních kanceláří a touroperátorů • Sdružení národních asociací cestovních kanceláří a touroperátorů v rámci EU a mezinárodní nezisková organizace se sídlem v Bruselu, která se řídí belgickými právními předpisy. Hájí zájmy více než 120 000 cestovních kanceláří a touroperátorů, kteří podnikají jak v oblasti incomingové, tak outgoingové turistiky. ACI – Mezinárodní rada letišť ▪Mezinárodní rada letišť (ACI) je jediným celosvětovým profesionálním sdružením letištních operátorů. UNI – Mezinárodní odborová síť • Regionální a celosvětová organizace pro odborové svazy v odvětví globálních služeb. UNI EUROPA – Mezinárodní odborová síť • Se sedmi miliony členy je organizace UNI-Europa se sídlem v Bruselu nejvýznamnějším evropským hráčem na poli odborových svazů. WATA – Světová asociace cestovních kanceláří • Světová síť odborníků v oblasti cestování. Asociace WATA se řídí švýcarskými občanskoprávními předpisy a je v zásadě neziskovou organizací. WTTC – Světová rada cestovního ruchu • WTTC je světové fórum pro čelní podnikatele; zahrnuje prezidenty, předsedy či výkonné předsedy stovky nejvýznamnějších světových společností. Je to jediný orgán, který reprezentuje soukromý sektor ve všech odvětvích průmyslu cestovního ruchu po celém světě. ❑je specializovaná agentura se statutem Organizace spojených národů a vedoucí mezinárodní organizace v oblasti cestovního ruchu ❑sídlo je v Madridu ❑vznikla v roce 1974, členem WTO tehdejší ČSSR ❑v roce 2003 došlo k přeměně WTO v přidruženou organizaci (specializovanou agenturu, resp. agencii – specialised agency) Organizace spojených národů na podporu cestovního ruchu – UNWTO ❑zahrnuje 200 států (včetně České republiky) a více než 350 přidružených členů, kteří reprezentují privátní sektor, vzdělávací instituce, turistické asociace a místní turistické úřady ❑podpora vývoje zodpovědného, udržitelného a dostupného cestovního ruchu a především je zaměřena na zájmy vyvíjejících se zemí třetího světa Světová organizace cestovního ruchu UNWTO 15 Evropská komise cestovního ruchu (ETC – European Travel Commission) •ETC byla založena v r. 1948 a prvních 19 let byla součástí OEEC (dnešní OECD), poté se stala samostatnou, dobrovolnou organizací, po r. 1990 se k ní připojila většina středoevropských zemí; •38 členských zemí; •cíl: podpora cestování do Evropy ze všech regionů světa, uskutečňovaná mj. pracovními skupinami v USA, Kanadě, Argentině, Japonsku, Brazílii, Austrálii; 16 •ETC se v rámci propagace zaměřuje na 3 hlavní aktivity: • reklamu; • public relations; • propagaci zaměřenou na zástupce cestovního ruchu; •výběru jednotlivých aktivit předchází výzkum trhu a všechny kampaně jsou sladěny s národními kampaněmi. 17 18 Evropská akční skupina pro cestovní ruch (ETAG – European Tourism Group) •přidružený člen UNWTO od roku 1992; •pořádá konference za účasti mezinárodních organizací (např. UNWTO, orgány EU, OECD aj.) •cíle: •podpora komunikace a spolupráce mezi vládami, národními turistickými centrálami a dalšími subjekty cestovního ruchu; •propagace evropského cestovního ruchu; •reprezentace evropského cestovního ruchu na mezinárodní úrovni. 19 20 Sdružení evropských leteckých společností (AEA – Association of European Airlines) •r. 1952 (Air France, KLM, Sabena, Swissair) únor 1954 v Bruselu byla založena Výzkumná kancelář letecké dopravy (Air Research Bureau), která byla postupně přeměněna a roce 1973 přejmenována na AEA; •zastupuje 33 leteckých společností – např. ČSA, KLM, Lufthansa, Iberia, Alitalia, British Airways, Finnair, Air France, Austrian Airlines. www.aea.be 21 22 Evropská konference civilního letectví (ECAC – European Civil Aviation Conference) •ECAC byla založena v r. 1955; •sdružuje 42 členských států; •aktivity: • pracuje na vývoji efektivního a udržitelného leteckého dopravního systému v Evropě – realizuje program Evropského managementu letecké dopravy; • organizuje tréninkové programy; • zaměřuje se na zvyšování kapacity letecké dopravy; • zaměřuje se na zvyšování bezpečnosti letecké dopravy a na snižování dopadů na životní prostředí. 23 Evropské vlakové forum (FTE – Forum Train Europe) •první konference vládních představitelů a představitelů železnic evropských zemí (Rakousko, Belgie, Německo, Francie a Švýcarsko) se konala již r. 1872 v Kolíně za účelem stanovení jízdních řádů osobních vlaků pro léto téhož roku; •v r.1997 došlo k fúzi Evropské konference jízdních řádů vlaků osobní přepravy a Evropské konference jízdních řádů nákladní přepravy vznik organizace Evropské vlakové forum; •sídlem FTE je Bern; •počet členů: 70 organizací ze 34 evropských zemí; 24 •cíle a aktivity: • podporuje transparentní a zodpovědnou spolupráci mezi členy; • dává svým členům k dispozici neutrální mezinárodní platformu pro koordinaci jízdních řádů, spolupráci a vytváření kontaktů; • zastupuje zájmy svých členů na evropské úrovni; • podporuje odbourávání národních bariér v železniční dopravě a novou roli železničních podniků; • podniká opatření ke zjednodušení a urychlení celních a pasových kontrol a zdokonalování rezervačních systémů na členských železnicích; 25 Evropská komise asociací cestovních kanceláří (ECTAA – European Commission of the Travel Agents Associations) • ECTAA byla založena v r. 1961 v Německu jako nezisková organizace; • je asociací sdružující všechny národní asociace cestovních kanceláří a cestovních agentur zemí EU; • aktivity: • reprezentování zájmů téměř 120 000 CK a CA zabývajících se příjezdových nebo výjezdovým CR; • sledování vývoje na úrovni EU v oblastech, které mají vliv na evropský CR; snaží se o to, aby evropské instituce nepřijaly rozhodnutí, aniž by je před tím konzultovaly s organizací reprezentující dané odvětví (letecká doprava, sociální politika, politika ŽP, vzdělání, daňová politika…). 26 Evropská asociace pro vzdělávání v cestovním ruchu a rekreologii (ATLAS – European Association for Tourism and Leisure Education) •Asociace byla založena v r. 1991; •ATLAS má sídlo v Tilburgu (Nizozemsko); •v současné době sdružuje více jak 306 členů v 77 zemích světa; •aktivity a cíle: •propagace vzdělávání v cestovním ruchu a rekreologii; •podpora mezinárodní výměny studentů a učitelů, kontaktů mezi institucemi mezinárodního výzkumu. 27 Evropská federace kongresových měst (EFCT – European Federation of Conference Towns) •EFCT byla založena v 1966 a v současné době působí ve 34 zemích Evropy a především na území EU; •spolupracuje s ETAG; •cíle a aktivity: • propagace svých členů ve světě; • podpora významu kongresového CR jako významného způsobu komunikace ve sjednocující se Evropě; • výměna informací; • spolupráce s mezinárodními institucemi; • školení odborníků; • odborná pomoc organizátorům výstav, kongresů, incentivního CR. 28 Asociace cestovního ruchu středoevropských zemí (CECTA – Central European Countries Travel Association) •CECTA byla založena proto, aby navazovala kontakty, vzdělávala a vytvářela znatelný dobrý zvuk střední Evropy; •členy CECTA je přes 50 organizací zastupujících průmysl CR z celé střední Evropy, vč. národních centrál CR Rakouska, ČR, Německa, Maďarska a Polska (národní letecké společnosti, hotelové řetězce, touroperátoři, půjčovny automobilů, organizátoři plaveb, mediální společnosti, muzea, historická sídla, golfové kluby, organizátoři výstav a veletrhů a asociace CR); 29 •cíle a aktivity: •vyvíjí jednoduchou značku „navštivte střední Evropu“ (www.visitcentraleurope.com) a rozvíjí trh jako jedinou destinaci; •přináší nové zaměření a vizi marketingu střední Evropy a má v plánu dokázat, že hranice států neznamenají bariéry CR; •využila ochoty svých členů ke spolupráci a společným nápadům k vybudování zákaznické důvěry v regionu a k vytvoření udržitelného cestovního ruchu; Úkolem CECTA je zpravit svět o tom, jak divukrásná destinace je střední Evropa. 30 Visegrádská čtyřka (V4) •spolupráce zemí V4 (Maďarska, Slovenska, České republiky a Polska) byla zahájena podpisem Protokolu o spolupráci ve Visegrádu v dubnu 2002; •tento Protokol, mj. vytyčil priority pro zpracování společného turistického produktu – země vystupují jako jeden marketingový celek; •země V4 společně vydávají statistický přehled o cestovním ruchu v každé ze zemí tohoto středoevropského uskupení. European Quartet – Statistical Information je k dispozici vždy za příslušný rok. 31 Mezi nejvýznamnější instituce při organizaci a podpoře cestovního ruchu v České republice patří následující orgány: 1) • Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) – národní úroveň 2) • Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism – národní úroveň 3) • Kraje – krajská/regionální úroveň 4) • Obce, města – lokální úroveň 32 Stát a organizace působící v CR v ČR 1) Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR) bylo zřízeno mimo jiné pro státní správu cestovního ruchu. Je pověřeno jeho řízením dle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., v platném znění, a má za cestovní ruch odpovědnost. Díky mezioborovému charakteru cestovního ruchu spolupracuje MMR při své činnosti s dalšími ministerstvy a orgány státní správy a jeho snahou je hájit při těchto kontaktech zájmy cestovního ruchu. Pro koordinaci jejich činností byla zřízena Meziresortní koordinační komise pro cestovní ruch. Ta se zabývá problematikou cestovního ruchu průřezově. ❑ Ministerstvo je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Nezbytným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. 33 ❑Důležitým cílem ministerstva je využít legislativní nástroje při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, a pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. ❑Ministerstvo se významným způsobem zapojuje do aktivit mezinárodních organizacích v oblasti cestovního ruchu a svoji činnost prezentuje na odborných konferencích a veletrzích cestovního ruchu. Prostřednictvím České centrály cestovního ruchu - CzechTourism je Česká republika prezentována v zahraničí i na domácím trhu jako zajímavá turistická destinace. ❑Ministerstvo realizuje řadu projektů financovaných ze strukturálních fondů EU, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v České republice. 34 2) Česká centrála cestovního ruchu byla zřízena jako příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj v roce 1993. ❑Založena byla za účelem propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu na zahraničním i domácím trhu 1. srpna 2003. Oficiální název národní informační kanceláře zní Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism (dále CzechTourism). ❑CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch nejen obecně, ale propaguje i konkrétní oblasti cestovního ruchu, jako jsou lázeňství, kongresový a incentivní cestovní ruch nebo golf. Velký důraz je kladen na propagaci v regionech s cílem zvýšení jejich návštěvnosti. K propagaci České republiky v zahraničí bylo zřízeno více než dvě desítky zahraničních zastoupení CzechTourism po celém světě. ❑ CzechTourism má momentálně své kanceláře nebo pobočky pro tyto země: Argentina, Belgie, Čína, Finsko, Francie, Indie, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina, Uruguay, USA, Uzbekistán, Velká Británie. 35 3) Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR ČR) ❑CRR ČR je státní příspěvková organizace, která byla založena roku 1997 Ministerstvem pro místní rozvoj. Jejím cílem je aktivní podpora regionální politiky vlády České republiky a úspěšná realizace projektů schválených ke spolufinancování z prostředků Evropské unie tak, aby bylo zajištěno maximální využití prostředků poskytnutých České republice z fondů Evropské unie. ❑CRR ČR je zprostředkujícím subjektem těch programů Evropské unie, které jsou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. ❑Na oblast cestovního ruchu mají vliv i další ministerstva. Ministerstvo průmyslu a obchodu (živnostenské podnikání, ochrana spotřebitele, investiční pobídky), Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zdravotnictví (lázeňská péče), Ministerstvo zahraničních věcí (vízová a konzulární ❑politika), Ministerstvo kultury (památkový fond), Ministerstvo životního prostředí. 36 4) SVAZ OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU ČR (SOCR ČR) ❑Dvacet let existence a podpory podnikatelského úsilí v tržním prostředí a mezinárodních kontaktech dovedlo Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR do pozice vrcholového reprezentanta českého obchodu a cestovního ruchu, respektovaného odbornou veřejností, státními institucemi i odbornými evropskými organizacemi, ✓ vrcholové, nezávislé, dobrovolné a lobistické sdružení, ✓ reprezentanta svazů, asociací, velkých retailových a distribučních společností, spotřebních družstev, obchodních aliancí a franchisingových sítí, malých a středních firem obchodu, hotelů, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb, ✓ územně strukturovanou organizaci, která prostřednictvím svých Regionálních kanceláří v krajích spolupracuje s územními samosprávami a podnikatelskými organizacemi na sociálním a hospodářském rozvoji krajů. 37 5) AHR ČR (Asociace hotelů a restaurací ČR) Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) je profesní nezisková organizace, jejímž hlavním cílem je podpora podnikatelů v oboru hotelnictví a gastronomie. Členy asociace jsou majitelé a provozovatelé ubytovacích a gastronomických zařízení z celé republiky, pro které tato organizace zajišťuje pravidelný servis a poradenství. AHR ČR je členem evropské konfederace asociací hotelů a restaurací - HOTREC a zastupuje zároveň zájmy svých členů i na evropské úrovni. Krajské sekce AHR ČR spolupracují se samosprávou na propagaci a rozvoji cestovního ruchu v krajích a marketingové podpoře svých členů. AHR ČR pomáhá svým členům lépe se orientovat na trhu, být připraven na nová legislativní opatření a možnost ovlivňovat dění v oboru. 6) AČCKA (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur) Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (dále jen AČCKA) je české profesní sdružení subjektů cestovního ruchu, založené v roce 1991, které má v současné době 250 členů z řad subjektů cestovního ruchu. Řádným členem se mohou stát cestovní kanceláře a agentury, zabývající se příjezdovým i výjezdovým cestovním ruchem. Přidruženými členy AČCKA se mohou stát zahraniční cestovní kanceláře, hotely, centrály cestovního ruchu, školy a komerční firmy nabízející služby cestovním kancelářím (např. pojišťovny). 38 7) ACK ČR (Asociace cestovních kanceláří ČR) Posláním ACK je zastupování a ochrana hospodářských zájmů členů, podpora jejich informovanosti, rozvíjení jejich činnosti a profesní prestiže. Asociace se angažuje při kultivování českého trhu cestovního ruchu, iniciuje tvorbu příslušné legislativy a hospodářských opatření ve vztahu k cestovnímu ruchu a je v tomto směru partnerem a připomínkovým místem pro orgány státní moci a správy. ACK podporuje dobré jméno a úroveň českého cestovního ruchu, zasazuje se proti nekalé konkurenci a poškozování pověsti cestovního ruchu v České republice. 8) ECEAT - Hlavním oborem je udržitelný (šetrný) cestovní ruch. Provozuje systém hodnocení "eko" kvality ubytovacích služeb (Eceat quality label). Zkušenosti svých expertů z práce v tuzemsku i v zahraničí předává ECEAT v podobě poradenských služeb. Vedle toho ECEAT rozvíjí nové produkty a projekty, jako je Centrum zelených vědomostí, vzdělávací programy či nové rozvojové projekty, jako jsou Stezky dědictví. ECEAT je členem ECEAT International. Eceat quality label, Eceat travel – meznárdoní marketingový systém pro podniky se značkou Eceat quality label, přináší jim 500 000přenocování ročně, Eceat expertise - projekty pro obce, regiony, instituce a podniky, EU dotace, Projekt stezky dědictví – propaguje a rozvíjí unikátní kulturní a přírodní dědictví pro CR, včetně gastronomie atd. 39 9) Asociace turistických regionů České republiky (ATUR ČR) POSLÁNÍ, ÚKOLY, CÍLE A PŘEDMĚT ČINNOSTI ❑ATUR - CZ usiluje o dobré jméno a kvalitní rozvoj služeb cestovního ruchu v přirozených turistických regionech a oblastech a o jejich připravenost přijímat domácí a zahraniční turisty. ❑Úkolem je hájit, prosazovat a zastupovat společné zájmy svých členů souvisejících s rozvojovými aktivitami turistických regionů, marketingem, tvorbou produktů cestovního ruchu, investicemi cestovního ruchu, dopravou, rozvojem služeb a vzdělávání lidských zdrojů. Aktivity prosazovat u orgánů státní správy, územních aj. orgánů a organizací. ❑Posláním a cílem činnosti je vytvořit silnou, společensky i odborně doceněnou a respektovanou organizaci. 40 Za tímto účelem si ATUR - CZ klade tyto úkoly: ❑K dosažení prosazovaných zájmů a potřeb spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, nebo případně ministerstvem pověřeným řízením cestovního ruchu, Českou centrálou cestovního ruchu - CZECH TOURISM a dalšími orgány, organizacemi, institucemi a subjekty, které působí v cestovním ruchu nebo ovlivňují jeho rozvoj. ❑Usilovat o vytváření ekonomických podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, dále o vytváření pracovních příležitostí v cestovním ruchu v turistických regionech s cílem ekonomické prosperity a nárůstu pracovních míst. ❑Soustřeďovat, analyzovat a zpracovávat důležité poznatky a zkušenosti v práci a oboru cestovního ruchu doma i v zahraničí a popularizovat a rozšiřovat je tak, aby mohly být účelně využívány v praxi. ❑ Napomáhat vytváření podmínek pro zvyšování kvalifikace a zajišťování rekvalifikace pracovníků v cestovním ruchu. ❑ Organizovat a spoluorganizovat akce odborného i společenského charakteru, konference o cestovním ruchu, internetová diskusní fora, školení, kurzy a odborné semináře poskytující aktuální informace v cestovním ruchu v České republice i zahraničí a to pro členy i nečleny, a dále presentovat aktivity členů na internetu a podobnými způsoby. 41 ❑Dle stávající i perspektivní potřeby vést jednání s organizacemi a státní správou působícími v oblasti cestovního ruchu a informovat členy o výsledcích probíhajících nebo již uzavřených jednáních. ❑ Navazovat partnerské vztahy s odbornými organizacemi, institucemi, živnostenskými společnostmi působící v cestovním ruchu v tuzemsku i v zahraničí, ke spolupráci a výměně zkušeností ❑Zajišťovat vlastní hospodářské činnosti, tvorba produktů pro rozvoj cestovního ruchu v přirozených turistických regionech a oblastech. 10) A.T.I.C. ČR je samostatné, dobrovolné, nezávislé profesní sdružení hájící zájmy turistických informačních center. Asociace byla založena jako Asociace turistických informačních středisek České republiky A.T.I.S. ČR dne 9. 11. 1994. Dnešní název Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) - je registrován od 3.11. 1997. Cílem A.T.I.C. ČR je: ❑být centrem informační sítě cestovního ruchu v České republice sloužící k oboustrannému toku informací a potřebám hostů, obyvatel měst, obcí a podnikatelských subjektů ❑ zvyšování odborné úrovně a informovanosti svých členů ❑monitorování, sumarizování a přenášení zkušeností mezi členy 42 A.T.I.C. ČR: ❑zajišťuje pravidelná setkání (jednání) svých členů a společné akce. ❑prezentuje činnost členských informačních center na veřejnosti (propagační materiály, web, veletrhy apod.) ❑organizuje odborné zájezdy pro své členy ❑zajišťuje vzdělávání svých členů prostřednictvím vzdělávacích seminářů pro pracovníky turistických informačních center v jednotlivých krajích ČR ❑prosazuje zájmy svých členů v ČR i v mezinárodní oblasti, atd. Asociace je administrátorem certifikace Jednotné klasifikace turistických informačních center ČR. Asociace je členem Kolegia cestovního ruchu, poradního orgánu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a od června 2015 také zakládajícím členem svazku "Fórum cestovního ruchu z.s.", které sdružuje profesní organizace v cestovním ruchu. 43 ❑KLASIFIKACE Zařazení TIC do příslušné třídy A, B, nebo C dle rozsahu nabízených a poskytovaných služeb. ❑TŘÍDA ❑Soubor požadavků na činnost TIC a jejich služby. Podle rozsahu deklarovaných činností jsou třídy označeny písmeny A, B a C. STANDARD PRO TŘÍDU C - splňuje minimální standard služeb - otevřeno je sezónně nebo celoročně minimálně 5 dní v týdnu, min. 30 hodin týdně - poskytuje informace min. v 1 světovém jazyce STANDARD PRO TŘÍDU B - splňuje minimální standard služeb - otevřeno je celoročně minimálně 5 dní v týdnu, min. 40 hodin týdně, v hlavní turistické sezóně je otevřeno minimálně 6 dní v týdnu, min. 45 hodin týdně - poskytuje informace alespoň ve 2 světových jazycích, přičemž jeden z nich může být na úrovni pasivní znalosti - umožňuje veřejnosti přístup na internet (zpoplatněný nebo bezplatný) Certifikace turistického informačního centra 44 - zprostředkovává průvodcovskou službu - pracovníci TIC mají minimálně středoškolské vzdělání - nejméně 1 pracovník TIC se alespoň 1 x ročně účastní vzdělávacího programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism, nebo jiného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu. Účast na vzdělávání je prokazatelná podpisem účastníka v prezenční listině, získáním certifikát.u, apod. STANDARD PRO TŘÍDU A - - splňuje minimální standard služeb - - otevřeno je celoročně, 7 dní v týdnu s výjimkou 24.12, 25.12. a 1.1., min. 60 hodin týdně - - poskytuje informace alespoň ve 2 světových jazycích, vyžadována je aktivní znalost obou jazyků - - výstup z vlastní elektronické databáze je zpřístupněn na internetu (web TIC nebo zřizovatele) - - umožňuje veřejnosti přístup na internet (zpoplatněný nebo bezplatný), - - zajišťuje průvodcovskou službu - - disponuje nabídkou turistických produktů - - zprostředkovává ubytovací služby (např. disponuje rezervačním systémem) 45 - - má zpracován interní systém pro řízení kvality poskytovaných služeb, který pravidelně vyhodnocuje - - pracovníci TIC mají minimálně středoškolské vzdělání, nejméně 1 pracovník TIC má prokazatelné vzdělání nebo 5 let praxe v oblasti cestovního ruchu - - nejméně 2 pracovníci TIC se alespoň 1 x ročně účastní vzdělávacího programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism, nebo jiného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu. Účast na vzdělávání je prokazatelná podpisem účastníka v prezenční listině, získáním certifikátu, apod. Uvedené požadavky minimálního standardu a klasifikace jsou nezbytnýmpředpokladem získání členství v A.T.I.C. ČR. Členové A.T.I.C. ČR obdrží při přijetí do profesní organizace Členský list 46 ❑Kromě zmíněných o institucí veřejné správy existují i jiné subjekty, které mají na řízení turistických destinací vliv. K nim patří např. Správa chráněné krajinné oblasti, Národní parky, Národní památkový ústav, Regionální rozvojové agentury. ❑Očekává se, že v budoucnu budou mít na řízení destinací větší vliv podnikatelské subjekty a profesní sdružení nebo svazy, jejichž aktivita je doposud poměrně nízká.