Politika soudržnosti
 Jedna z nejdůležitějších politik EU (cca 35 % rozpočtových
výdajů).
 Má svou regionální, sociální a hospodářskou dimenzi
 Počátky této politiky lze spatřovat ve formulování nadnárodní
regionální politiky v průběhu 60-70. let minulého století.
 CÍL: podpora rozvoje problémových regionů, která je
doprovázena snahou snižovat rozdíly mezi jednotlivými
regiony.
 Je zajišťována celou řadou právních aktů (nařízení), které
vycházejí ze Smlouvy o fungování EU.
 Subjekty regionální politiky na úrovni EU: Evropská komise
(Generální ředitelství pro regionální politiku a soudržnost), Rada,
Evropský parlament, Výbor regionů, EIB.
 byla vytvořena před více než 25 lety s cílem mít
k dispozici jednotné členění územních jednotek
pro regionální statistiky v EU
1. NUTS 1 (buď země, nebo velké regiony – v
případě ČR je 1)
2. NUTS 2 (středně velké regiony, nejdůležitější
ze všech úrovní, protože je důležitá pro čerpání
ze strukturálních fondů. Nazývají se také jako
regiony soudržnosti – v EU 271, v ČR 8)
3. NUTS 3 (v ČR kraje – 14)
4. LAU 1 (v ČR okresy - 77)
5. LAU 2 (v ČR obce – 6249 )
Klasifikace regionů NUTS
Regiony NUTS v ČR
Etapy formování politiky
soudržnosti
 1958-1973: individuální přístup k regionální politice
bez jakékoliv koordinace na nadnárodní úrovni.
 1974-1985: dochází k nastartování regionální politiky
(1975-vzniká ERDF).
 1986-1993: výrazné posílení významu regionální
politiky v politikách EU. V roce 1988 byla
uskutečněna reforma regionální politiky a zavedena
strukturální politika. Definice pěti cílů strukturální
politiky.
 1994-1999: další prohlubování spolupráce v oblasti
regionální politiky. Rozšíření pětice cílů o cíl šestý.
 2000- Reforma politiky soudržnosti - snížení počtu
cílů na tři.
Principy politiky soudržnosti
 Princip koncentrace
 Princip adicionality (doplňkovosti)
 Princip partnerství
 Princip programování
 Princip monitorování a vyhodnocování
 Princip subsidiarity
 Princip solidarity
Princip koncentrace
 předpokládá koncentraci úsilí do oblastí,
kde se očekává nejvyšší zhodnocení. Jde
o to, aby finanční prostředky fondů byly
využívány pouze k realizaci předem
stanovených cílů co nejúčelněji na
projekty přinášející maximální efekt pro
postižený region a nebyly zbytečně
rozmělňovány na řadu drobnějších a
méně významných akcí.
Princip adicionality
 má zajistit, aby financování ze
strukturálních fondů nebylo využito jako
náhrada národních strukturálních
subvencí. Tento princip tedy stanovuje, že
prostředky z fondů Unie pouze doplňují
výdaje členských států, přičemž státní
výdaje musí v případě poskytnutí podpory
zůstat alespoň na stejné úrovni jako
předtím (např. nelze snížit ve státním
rozpočtu výdaje na dopravní infrastrukturu
v důsledku podpory tohoto okruhu investic
z EU).
Princip partnerství
 jeho uplatnění hraje při výběru projektů
rozhodující roli. Daný princip předpokládá
úzkou spolupráci jednak mezi Evropskou
komisí a odpovídajícími orgány na národní,
regionální a místní úrovni určenými každým
členským státem, jednak také mezi subjekty,
jenž se na čerpání finančních prostředků
podílejí, a to ve všech etapách přípravy a
realizace podpůrných programů.
Princip programování
 klade důraz na komplexní přístup k řešení
problémových regionů. Dotační politika,
tedy již není plošná, tak jako tomu bylo do
přijetí těchto principů, ale je soustředěna do
přijatých programů dle priorit, cílů,
geografického vymezení apod. Prostředky
fondů jsou alokovány na základě víceletých
a víceoborových programů předkládaných
Evropské komisi vládou členské země,
nikoliv na základě jednotlivých projektů.
Princip monitorování
 zahrnuje průběžné sledování a
vyhodnocování prováděných opatření a
celkové efektivnosti vynakládaných
finančních prostředků. Před schválením
projektu je vyžadováno podrobné hodnocení
jeho dopadů, pak následuje průběžné
monitorování realizace projektu a nakonec
zhodnocení skutečných přínosů projektu.
Cíle politiky soudržnosti v
letech 2000-2006
o Cíl 1: zahrnoval pouze regiony, jejichž HDP/obyv.
nedosahuje výše 75 % průměru Unie a s vysokou
nezaměstnaností.
o Cíl 2: zahrnoval regiony, které vyžadují rozsáhlou
ekonomickou a sociální transformaci (tj. regiony
postižené změnami v sektoru průmyslu, služeb a
rybolovu, upadající venkovské oblasti a městské
oblasti postižené ztrátou ekonomických aktivit).
o Cíl 3: byl zaměřen na rozvíjení aktivit, jež se týkají
lidských zdrojů (modernizace systémů vzdělávání a
odborné přípravy).
Nástroje politiky soudržnosti
v letech 2000-2006
 Strukturální fondy Evropské unie
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
Evropský sociální fond (ESF)
Usměrňovací sekce Evropského zemědělského
záručního a usměrňovacího fondu (EAGGF)
Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG)
 Kohezní fond
 Evropská investiční banka
Strukturální fondy podle výdajů na
strukturální a regionální politiku v letech
2000-2006
ESF
30%
EAGGF
18%FIFG
3%
ERDF
49%
Příjemci v mil. euro
Finanční nástroje v letech
2007-2013
 Strukturální fondy EU určeny regionům
Evropský fond regionálního rozvoje
Evropský sociální fond
 Fond soudržnosti určen státům
Finanční nástroje v letech
2014-2020
 Evropské strukturální a investiční fondy EU
Evropský fond regionálního rozvoje
Evropský sociální fond
Fond soudržnosti
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
Evropský námořní a rybářský fond
Strukturální fondy
 jsou určeny pro chudší nebo jinak
znevýhodněné regiony (např. venkovské a
problémové městské oblasti, upadající
průmyslové oblasti, oblasti s geografickým
nebo přírodním znevýhodněním, jako
například ostrovy, hornaté oblasti, řídce
osídlené oblasti a pohraniční regiony).
Existují dva strukturální fondy
Evropský fond regionálního
rozvoje (ERDF nebo česky
EFRR)
 Od roku 1975
 podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako
např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických
zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy
koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora
začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů
využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek,
využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační
zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových
domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování
zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury
průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy,
posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech,
modernizace systému krizového managementu apod.
Evropský sociální fond
(ESF)
 podporovány jsou neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako
např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro
osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a
další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních
vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím
OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích
programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování
podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování
kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v
oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace
kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů
a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.
Kohezní fond
 Založen v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy.
 Nepatří mezi strukturální fondy.
 Jeho posláním je přispět k urychlenému rozvoji nejméně rozvinutých
zemí Unie tak, aby tyto byly schopny plnit konvergenční kritéria pro vstup
do eurozóny.
 Jedná se o finančně náročné investiční projekty
 Poskytuje finanční prostředky členským státům EU, jejichž HNP/obyv. je
nižší než 90 % průměru EU a které mají program vedoucí ke splnění
podmínek hospodářské konvergence.
 Tyto finanční prostředky nahrazují národní zdroje.
 Prostředky z tohoto fondu plynou na akce následujícího charakteru:
enviromentální projekty (životní prostředí)
projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury
Kohezní fond
Cíle politiky soudržnosti
2007-2013
 Konvergence: je zaměřen: a) na regiony (NUTS II) jejichž HDP/ob. je nižší
než 75 % průměru EU-25 (podpora z ERDF a ESF). b) na státy, jejichž
HND nedosáhne 90% průměru EU (podpora z Kohezního fondu).
 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: je určen pro
všechny regiony, jež nesplňují podmínky začlenění pod předchozí cíl.
Pomoc v rámci tohoto cíle má za úkol prostřednictvím programů
regionálního rozvoje posílit konkurenceschopnost a atraktivitu regionů,
předvídat hospodářské a společenské změny, podporovat ekologické
aktivity směřující k ochraně životního prostředí, jakož i inovace a
vzdělanost vedoucí k vytvoření “znalostní ekonomiky”.
 Evropská územní spolupráce: cílem je podporovat spolupráci na třech
úrovních, kterými jsou přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných
programů, spolupráce na úrovni nadnárodních oblasti a sítě pro spolupráci
a výměnu zkušeností v celé Unii.
Pět cílů Evropské unie pro
rok 2020 1. Zaměstnanost
 Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let
 2. Výzkum a vývoj
 Investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie
 3. Změna klimatu a udržitelné zdroje energie
 Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu
budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990
 Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %
 Zvýšit energetickou účinnost o 20 %
 4. Vzdělávání
 Snížit míru nedokončení studia pod 10 %
 Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu
vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva
 5. Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení
 Snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním
vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení
Období 2014-2020
 postaveno na strategickém přístupu = TEMATICKÝCH CÍLECH:
1. Posílení VaV a inovací
2. Posílení ve využití a kvalitě ICT
3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků
4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství
5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu
6. Ochrana ŽP a využívání zdrojů
7. Podpora dopravy a infrastruktury
8. Podpora zaměstnanosti a mobility pracovních sil
9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
10. Investice do vzdělávání a celoživotního učení
11. Posilování účinné veřejné správy
.
Cíle politiky soudržnosti
2014-2020
 Cíl 1 Investice pro růst a zaměstnanost : regionům na úrovni NUTS 2 a dle jejich
rozvinutosti se jedná o tři kategorie regionů: (i) méně rozvinuté regiony s HDP na
obyv. menším než 75 % průměru EU-27; (ii) přechodové regiony s HDP mezi 75 %
a 90 % průměru EU a (iii) rozvinutější regiony s HDP vyšším než 90 % průměru EU.
Navíc jsou v rámci tohoto cíle podporovány z Kohezního fondu ty státy, jejichž hrubý
národní důchod na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie.
 Cíl 2 Evropská územní spolupráce: (i) přeshraniční spolupráce - řešení
společných problémů určených společně v pohraničních regionech, kterými jsou
např. špatná dostupnost, zejména v souvislosti s připojením k sítím informačních a
komunikačních technologií a také s dopravní infrastrukturou; (ii) nadnárodní
spolupráce - na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k
integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie;
(iii) meziregionální spolupráce - tematické cíle a rozvoj měst, včetně vazeb mezi
městem a venkovem, za účelem lepšího provádění programů a opatření v oblasti
územní spolupráce a také podpory analýzy trendů rozvoje v oblasti územní
soudržnosti prostřednictvím studií, sběru údajů a dalších opatření .
Závazky
(mld. EUR, ceny 2011)
Návrh
Komise
2014-2020
Podíly
jednotlivých
kategorií
regionů
Závěry
Evropské
rady
(8.2.2013)
Podíly
jednotlivých
kategorií
regionů
Méně vyspělé regiony a
členské státy 234,3 69,3% 230,6 71,9%
Přechodné regiony 36,5 10,8% 31,7 9,9%
Rozvinuté regiony 55,4 16,4% 49,5 15,4%
Evropská územní
spolupráce 11,9 3,5% 8,9 2,8%
Celkem 338,1 320,8
Rozložení finančních
prostředků mezi cíle v letech
2007-2013
2000 – 2006 2007 - 2013
Cíle Finanční nástroj Cíle Finanční nástroj
Fond soudržnosti Fond soudržnosti
Konvergence
Fond soudržnosti
ERDF
ESFCíl 1
ERDF
ESF
EAGGF – orientační sekce
FIFG
Cíl 2
ERDF
ESF
Regionální
konkurenceschopnost a
zaměstnanost
-regionální úroveň
-národní úroveň
ERDF
ESF
Cíl 3 ESF
INTERREG ERDF
Evropská územní spolupráce ERDF
URBAN ERDF
EQUAL ESF
LEADER+ EAGGF – orientační sekce
Rozvoj venkova a
restrukturalizace rybolovu
mimo rámec Cíle 1
EAGGF – záruční sekce
FIFG
Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále
součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou
zemědělskou politiku.
9 CÍLŮ 6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ 3 CÍLE 3 FINANČNÍ NÁSTROJE
Rozdělení finančních prostředků mezi
cíle politiky soudržnosti v letech 2007-
2013 (mld. eur)
Vnější hranice: 1,6
Nadnárodní spolupráce:
6,3
Přeshraniční spolupráce:
4,7
"Phasing in" regiony: 9,58
Evropské sítě
spolupráce: 0,6
Regiony mimo Cíl
Konvergence:
48,31
Programy pro
nejodlehlejší regiony: 1,1
Fond soudržnosti: 62,99
Regiony, které jsou
postiženy statistickým
efektem: 22,14
Regiony pod 75 %
průměrného HDP: 177,8
Finanční prostředky pro ČR v letech
2004-2006 a 2007-2013
Základní rámec politiky soudržnosti v
ČR (2007-13)
 Strategické obecné zásady Společenství- evropská úroveň
 návrh Komise, schvaluje Rada s EP
 hlavní cíle a rozdělení prostředků
 navázání na další dokumenty (Lisabonská strategie)
 Národní rozvojový plán- národní úroveň
 nepovinný, schvaluje vláda
 priority rozvoje státu, hlavní směřování veřejné podpory
 Národní strategický referenční rámec (NSRR)
 propojení předchozích
 nutné schválení oběma partnery, u nás v červenci 2007
 strategické cíle, způsob řízení a koordinace strukturální
politiky
 systém finanční podpory
 přehled operačních programů
Obsah NSRR
 socioekonomická analýza
 jak vypadají hlavní oblasti (ŽP, doprava, lidské zdroje)
 popis regionálního rozdělení ČR
 SWOT analýza
 strategie ČR pro období 2007-13
 hlavní zásady a východiska
 globální cíl:
„Přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy
udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro
realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého
posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu s
cílem dosáhnout hospodářské úrovně EU-25. ČR bude usilovat o růst
zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke
zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.“
- na to navázány strategické cíle a priority
Cíl Konvergence
OP Doprava (ERDF + FS)
Infrastruktura
OP Životní prostředí (ERDF + FS)
OP Podnikání a inovace (ERDF)
Podnikání
OP Výzkum, vývoj a inovace (ERDF)
OP RLZ a zaměstnanost (ESF)
Lidské zdroje
OP Vzdělávání (ESF)
7 x regionální OP (ERDF) Regionální
intervenceIntegrovaný OP (ERDF)
OP Technická pomoc (ERDF)
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Praha – 2x OP
Cíl Evropská územní spolupráce
5 +1 +1
Zaměření Operačních programů v ČR
(2007-2013)
Alokace strukturálních operací pro ČR pro
období 2007 - 2013 (podle OP)
2007 – 2013 mil. EUR
41,5%
20,0% OP Životní prostředí 5 176,5
21,5% OP Doprava 5 564,7
19,75%
11,75% OP Podnikání a inovace 3 041,2
8,0%
OP Výzkum a vývoj pro
inovace
2 070,6
17,0%
10,0% OP LZ a zaměstnanost 2 588,2
7,0%
OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
1 811,8
20,75%
7,5% Integrovaný OP 1 941,2
13,25% ROP 3 429,4
1,00% 1,0% OP Technická pomoc 258,8
Předvstupní pomoc
kandidátským zemím do roku
2006
 PHARE
vznikl v roce 1989
podpora zájemců o členství v EU při jejich přípravě na vstup
 ISPA
seznámení se ze zásadami a postupy EU
pomoc v oblasti ochrany životního prostředí
rozšíření a navázaní dopravních sítí na transevropské
dopravní sítě
 SAPARD
zdrojem finančních prostředků je garanční sekce EAGGF
speciální akční program pro předvstupní pomoc v
zemědělství a rozvoji venkova
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
EURnaobyv.
Estonia
Slovakia
Hungary
CzechRepublic
Lithuania
Poland
Latvia
Portugal
Croatia
Malta
Slovenia
Greece
Romania
Bulgaria
Cyprus
Spain
Italy
Ireland
Finland
France
Sweden
Germany
Belgium
UnitedKingdom
Austria
Luxembourg
Denmark
Netherlands
Příprava základních programových dokumentů pro léta 2014-
2020