Odlišuje se jak od státního rozpočtu jednotlivých zemí, tak
i od rozpočtů mezinárodních organizací.
Je poměrně malý (maximální podíl rozpočtu na HND Unie
je stanoven na úrovni 1,24 %) srovnej např. rozpočet
Estonska, Švédska či USA.
Nevyužívá se jako nástroj proticyklické stabilizační politiky,
tj. nemůže skončit v deficitu.
Značně omezená flexibilita (podstatná část výdajů plyne
na dvě politiky – jaké?)
Rozpočtová politika EU nemá svůj základ v daňové
politice, ale na základě jednomyslného rozhodnutí Rady
disponuje trvale přidělenými příjmy (příspěvkový
charakter)
Je zpracováván víceletý výhled (od roku 1988)
Rozpočet EU
 V průběhu času kvalitativní i kvantitativní rozšíření
 Od 4 mld. euro v roce 1970 až po 140 mld. euro v roce 2010
Důvody pro:
 Možnost provádět vlastní hospodářskou politiku
 Na základě solidarity možnost přerozdělení směrem k chudým
regionům
Důvody proti:
 Zatím chybí rozpočtová nezávislost EU + tlaky bohatých a silných zemí
 Nespravedlivé vůči více daňově zatíženým občanům z bohatých zemí (Švédsko,
Dánsko, Finsko)
 Ač je relativně malý, jsou s jeho přijetím spojeny dlouhé diskuze, přičemž se
značně odchýlí od původního návrhu Komise (viz poslední víceletý plán)
Rozpočet EU
 Původní financování bylo založeno na příspěvcích jednotlivých
členských států, jejichž výše byla závislá na výši jejich HDP.
 Do roku 1967 každé Společenství vlastní rozpočet, pak už jen
operativní rozpočet ESUO zvlášť
 Rok 1970: schválena současná koncepce financování EU
založená na dvou zdrojích:
Vlastní zdroje:
 celní výnosy
 zemědělské vyrovnávací dávky
 příjmy z odvodů z dodávek cukru, mléka, másla a smetany nad stanovené kvóty
Závazné příspěvky vlád:
 část daně z přidané hodnoty vytvořené v členských zemích
 příspěvek jednotlivých členských států stanovený jako podíl na jejich HND
Financování rozpočtu EU
Tradiční vlastní zdroje
rozpočtu
 Důvod zavedení?
 V absolutních číslech rostou, ale klesá jejich podíl
na celkovém rozpočtu
 Vliv rozšiřování Unie nebo preferenční dohody se 3
zeměmi
 Vliv liberalizace mezinárodního obchodu
 Vliv reforem společné zemědělské politiky
 Tyto zdroje jsou z politického hlediska nejméně
problémové (např. ve srovnání s příspěvkem dle
HND)
 celní poplatky z importu zboží - na základě
společného celního sazebníku a uvalená na
zboží, jež je dovezeno do EU ze třetích zemí.
Členské státy si mohou z celkového objemu
vybraných cel ponechat 25% na pokrytí
administrativních nákladů souvisejících
s provozem celní služby, kterou provádějí
jménem celé Unie. Výnosy z cel se podílejí na
celkových příjmech rozpočtu zhruba 10 %.
Tradiční vlastní zdroje
rozpočtu
 Zemědělské vyrovnávací dávky - ve formě
různých celních poplatků na obchod se třetími
zeměmi se zemědělskými produkty (viz
protekcionistická ochrana unijního trhu a
preference výrobků z EU), cukrem, resp.
výrobky, které obsahují glukosu. Nestabilní
příjem, záleží na vývoji cen, světové
ekonomiky. Podíl na rozpočtu klesá (1995 cca
20 %, v současnosti jen okolo 1-2 %)
Tradiční vlastní zdroje
rozpočtu
Závazné příspěvky vlád
 část daně z přidané hodnoty (DPH) – od roku 1979.
vývoj od 1 %, přes 1,4 % až na současných 0,3 %
základu daně z přidané hodnoty . Tento příspěvek se
postupem času stal hlavním zdrojem financí
Společenství. V současné době se, po výrazném snížení
procenta odvodu z DPH, na celkovém objemu rozpočtu
EU podílí cca 15 %.
 Problematičnost tohoto zdroje je i ve stanovení maxim.
vyměřovacího základu
 Relativní nespravedlnost u tohoto zdroje spočívá v tom,
že chudší státy mají vyšší výběr DPH a odvádějí
relativně více
 Zdanění dle země spotřeby=výhoda pro exportéry
 Zdroj založený na HND (tzv. „čtvrtý zdroj“) zaveden
v roce 1988 jako reakce na názory vlád některých
členských zemí, které považovaly přepočtenou DPH za
ne zcela objektivní hledisko. Vypočítává dle hrubého
národního důchodu (HND), přičemž se tento zdroj
podílí cca 70 % na příjmech rozpočtu EU a vykazuje
z dlouhodobého hlediska, jak absolutní, tak i relativní
růst
Závazné příspěvky vlád
19%
51%
30%
15% 15%
69%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Tradiční vlastní zdroje Zdroj založený na DPH Zdroj založený na HND
%celkovýchpříjmů
rok 1996
rok 2007 (odhady)
Zdroje rozpočtu EU v čase
Ostatní zdroje rozpočtu
 daně, které odvádí zaměstnanci EU ze svých platů
 příspěvky nečlenských zemí do některých programů
EU
 pokuty uložené společnostem, které porušily
pravidla hospodářské soutěže nebo
 jiné předpisy či zpětně vrácené prostředky
z poskytnutých grantů, které nebyly vyčerpány a
v neposlední řadě také úroky z opožděných plateb a
přebytky z předchozích rozpočtů.
 Tyto ostatní zdroje představují téměř 1,3 miliard
EUR, což je pouze cca 1 % rozpočtu.
Členění výdajů rozpočtu
Evropské unie
 Do Lisabonské smlouvy
• ZÁVAZNÉ (Mandatorní): použití těchto výdajů je
určeno přímo zakladatelskými smlouvami, resp. jinými
právními normami.
• NEZÁVAZNÉ: o těchto výdajích rozhodují orgány
EU (dotace strukturálním fondům, na ochranu životního
prostředí, atd.)
 od Lisabonské smlouvy
!!!Odstranění dělení výdajů na závazné a nezávazné!!!
Výdaje rozpočtu
 Společná zemědělská politika - povinná položka rozpočtu,
nadále představuje největší rozpočtovou položku, ačkoli v
posledních letech tento trend klesá. Na výdajích rozpočtu EU se i
v současném programovacím období 2007 – 2013 bude podílet v
průměru 43 % ( v letech 1968 – 1975 to bylo až 93 % rozpočtu).
Většina (34 %) zemědělských výdajů směřuje na tzv. přímé
platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích
(intervence apod.). Zbytek (9 %) je určen na podporu rozvoje
venkova.
 Strukturální opatření - výdaje na opatření v rámci politiky
soudržnosti tvoří druhou nejvýznamnější výdajovou položku
rozpočtu EU (cca 36 % rozpočtových výdajů). Finance plynou do
Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského
sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti.
 Výdaje na posílení konkurenceschopnosti EU - cca 8,5 %
rozpočtových výdajů. Jedná se především o výdaje na výzkum a
technologický rozvoj, transevropské dopravní a energetické sítě,
vzdělávací programy, podporu podnikání a další politiky směřující k
podpoře konkurenceschopnosti EU.
 Spolupráce se třetími zeměmi - cca 5,7 % výdajů plyne na rozvoj
spolupráce s třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi. Značná
částka bude vynaložena i na předvstupní pomoc a pomoc v rámci tzv.
sousedské politiky.
 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo - výdaje určené na řízení
migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv a na
soudní spolupráci. Do této kategorie spadají i programy na podporu
kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce.
Výdaje rozpočtu
Výdaje rozpočtu
Vývoj finančního rámce pro léta 2007-
2013
 počátky jednání už od roku 2003
 protichůdné zájmy hlavních zemí
 závěrečná dohoda v prosinci 2005
Rozpočtové období 2007 - 2013
Kapitoly
Celková
výše výdajů
2007-2013
v mil.EUR
v %
1. Udržitelný růst 382 139 44,2
1a) konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 74 098 8,6
1b) koheze pro růst a zaměstnanost 308 041 35,6
2. Udržitelnost a správa přírodních zdrojů 371 344 43,0
3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost 10 770 1,2
3a) Svoboda, bezpečnost, spravedlnost 6 630 0,8
3b) Občanství 4 140 0,5
4. Evropská unie jako globální partner 49 463 5,7
5. Administrativní náklady 49 800 5,8
Kompenzace 800 0,1
Celkové náklady 864 316 100,0
Rozpočtové období 2014 - 2020
Pravidla EU rozpočtu
1. Zásada jednotnosti a správnosti
2. Princip ročního rozpočtu
3. Zásada vyrovnanosti
4. Zásada zúčtovací jednotky
5. Zásada obecnosti
6. Zásada specifikace položek
7. Zásada správného finančního řízení
8. Zásada průhlednosti (transparentnosti)
Procedura dle LS
 Orgány EU do 1.července sestaví odhad svých výdajů
 Komise sestaví do 1.září návrh rozpočtu na příští rok
 Rada přijme stanovisko (včetně návrhů změn) a předá jej EP (do 1.října)
 EP má 42 dní na schválení v prvním čtení, když ale rozpočet neprojde pošle
jej zpět do Rady (ta když do 10 dní schválí změny navržené EP, je rozpočet
přijat)
 Pokud ale Rada nesouhlasí se změnami EP svolá se Dohodovací výbor
(paritní zastoupení Rady a EP) – má 21 na to, aby nalezl shodu, účastní se i
Komise, která v případě nenalezení shody navrhne nový rozpočet
 Když se Dohodovací výbor dohodne, pak mají EP a Rada 14 dní na
schválení rozpočtu
 Rozpočet je přijat: (i) ani jeden orgán se už nevyjádří; (ii) jeden ho schválí,
druhý se nevyjádří; (iii) oba jej schválí; (iv) EP jej schválí, Rada
zamítne=>EP do 14 může schválit s konečnou platností (1/2 všech členů a
3/5 odevzdaných hlasů)
 Rozpočet je nepřijat (Komise předkládá nový návrh): (i) zamítnou jej oba;
(ii) jeden orgán jej zamítne a druhý se nevyjádří; (iii) zamítne jej EP a Rada
schválí
Rozpočtové provizorium
možné čerpat finanční prostředky na období
jednoho měsíce pro každou kapitolu nebo oddíl
rozpočtu ve výši 1/12 prostředků určených na
tuto kapitolu či oddíl v minulém rozpočtovém
roce. Přitom to nesmí být částka, která by
přesahovala jednu dvanáctinu prostředků, které
jsou stanoveny v připravovaném návrhu rozpočtu.
Provádění rozpočtu
o Rozpočet provádí Komise, a to na vlastní
zodpovědnost a v mezích určených
prostředků.
o sdílené řízení – s prostředky hospodaří v
podstatě orgány jednotlivých členských států
o existuje systém kontrol
o Evropský úřad pro boj proti podvodům
(OLAF)
Provádění rozpočtu
Rozdíl mezi příjmy a odvody ČR a EU
rozpočtu