Základní souvisloti ekonomie


Ekonomie

·         společenskovědní disciplína, která studuje organizační formy, jejíž prostřednictvím
lidská společnost řeší fundamentální problém vzácnosti.

·         Jejím hlavním cílem je nalézt a následně také popsat mechanismus, jehož prostřednictvím
jsou ve společnosti rozdělovány vzácné zdroje mezi vzájemně si konkurující užití.

Ekonomika = shrnutí hospodaření subjektu. Jedná se o uplatnění ekonomie v praxi.


                              !!! Ekonomie a ekonomika není totéž!!!


Členění ekonomie:

·         Mikroekonomie – předmětem studia je chování jednotlivých ekonomických subjektů na dílčích
trzích (trh výrobních faktorů, trh statků a služeb apod.)

·         Makroekonomie – studuje chování ekonomiky jako celku,

·         Mezinárodní ekonomie – analyzuje základní souvislosti mezinárodních finančních a hmotných
toků a jejich dopad na národní a světovou ekonomiku.


Členění ekonomie podle předmětu chování:

·         Pozitivní – Analýza ekonomických jevů na základě faktů, jež lze ověřit nebo naopak
falzifikovat. Odmítá hodnotové soudy.

·         Normativní – ekonomické jevy vysvětluje na základě hodnotových soudů („co by mělo být“).


Statky a služby

·         Lidé uspokojují své potřeby určitými předměty nebo určitou činností. Užitečné předměty,
které mají určité vlastnosti (upotřebitelnost), se nazývá statky. Užitečné činnosti, při jejichž
průběhu lidé uspokojují své potřeby, se nazývají služby.

·         Volné a vzácné statky:

1)      volné statky – tj. statky, které jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, světlo)

2)      vzácné (ekonomické statky) – které se vyskytují v omezené míře, vytvářejí je lidé

Trh:

·         uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke
stanovení cen a množství statku

·         Místo, kde se střetává prodávající a kupující při určité ceně, kdy prodávající chce
prodat za co nejvyšší cenu a kupující nakoupit za cenu co nejnižší

·         Jeho základní funkcí je optimální alokace zdrojů, tj. takové rozdělení vzácných zdrojů
mezi jednotlivé subjekty trhu, které umožní jejich nejúčinnější využití s ohledem na potřeby
společnosti

·         Základní otázky trhu: co vyrábět, jak vyrábět, pro koho vyrábět

·         Členění trhu

Ø  podle územního hlediska: místní, národní, světový,

Ø  podle počtu zboží: dílčí, agregátní,

Ø  podle předmětu koupě a prodeje: trh výrobních faktorů, trh peněz, trh produktů.

·         Subjekty trhu:

Ø  Domácnosti, firmy, stát (resp. vláda, která dohlíží na ostatní subjekty).

Peníze

·         univerzální prostředek směny

·         představují zvláštní druh zboží, všeobecný ekvivalent, ve kterém všechno ostatní zboží
vyjadřuje svou hodnotu

·         pokud směňujeme zboží za zboží, nazýváme tuto činnost směnou naturální nebo také
barterovým obchodem


Cena

·         hodnota vyjádřená v penězích



Trh výrobních faktorů

·         Výrobní faktory členíme na primární a sekundární

Ø  Primární - jedná se o společenské zdroje, které si ekonomické subjekty přivlastňují přímo ze
svého okolí (půda (A) a práce (L))

Ø  Sekundární – vstupy, které jsou výsledkem výrobního procesu (kapitál (K) a technologie (t))


Hospodářský proces

·         Samotný proces uspokojování potřeby se nazývá spotřeba. Mám hlad, tedy pociťuji potřebu
najíst se – získám jídlo, které sním a uspokojím tak svou potřebu. Snězení jídla je procesem, který
obecně nazveme spotřebou statků.

·         Hospodářský proces se člení na následující fáze:

Ø  Výroba,

Ø  Směna,

Ø  Spotřeba.

Výroba

·         Jedná se o činnosti, při které člověk přetváří přírodu ve statky. Výrobu může provádět
jednotlivec (např. živnostník) nebo celé výrobní firmy. V obou případech však k výrobě potřebují
mít tři základní předpoklady – výrobní faktory (práce, půda a kapitál).

Směna

·         Je proces, ve kterém nabízející hledá kupce

·         Všechny činnosti, které se uskutečňují od ukončení výroby až po předání zboží zákazníkovi
např. doprava, skladování, prodejní činnost.

Spotřeba

·         Užití výrobků a služeb k uspokojování lidských potřeb

·         Podle toho kdo a kde vytvořené statky a služby spotřebovává, rozeznáváme:

Ø  Spotřeba výrobní – spotřeba firem,

Ø  Spotřeba konečná – spotřeba lidí – konečných zákazníků


                           Základní metody a nástroje ekonomické analýzy


Ekonomické souvislosti lze formulovat: verbálně, graficky nebo matematicky.


Funkce je určité pravidlo, které zachycuje vztah mezi dvěma veličinami. Obecně můžeme funkční vztah
vyjádřit jako:

·         y = f (x), což znamená, že proměnná y závisí na proměnné x podle pravidla f.

·         proměnná x se tedy nazývá nezávisle proměnná (exogenní, vysvětlující proměnná),

·         proměnná y se nazývá závisle proměnná (endogenní, vysvětlovaná proměnná).

·         !!! V ekonomii bývají při konstrukci grafu funkce osy často prohozeny neboli na osu x se
nanáší závisle proměnná a na osu y nezávisle proměnná;

·         v tomto případě pak x = f(y) → Q = f(P) – množství poptávaného zboží je závislé na ceně
!!!)


Funkční závislost

·         Přímý, kladný vztah: růst jedné proměnné je doprovázen růstem druhé proměnné. Jako
typický příklad v ekonomii můžeme uvést rostoucí funkci nabídky: „s růstem ceny roste i nabízené
množství“.

·         Nepřímý, záporný vztah: růst jedné proměnné je doprovázen současným poklesem druhé
proměnné. V ekonomii je typickým příkladem klesající funkce poptávky: „s růstem ceny poptávané
množství klesá“.

·         Vzájemná nezávislost proměnných: růst jedné proměnné nevede ke změně druhé proměnné.
Teplota v chladničce je konstantní při jakékoli teplotě v místnosti.

·         Lineární funkce: y = a + b * x;

·         Konstantní funkce: y = a;

·         Přímá úměra: y = b * x.


Graf

·         Je grafickým znázorněním chování určité funkce,

·         Může mít podobu přímky nebo křivky,

·         Nezávislé proměnnou obvykle znázorňujeme na ose x a závisle proměnnou na ose y.

·         K sestrojení grafu funkce potřebujeme určité body, a to například A [1;1] B [2;2]


Sklon (směrnice) přímky

·         změna proměnné na vertikální ose (y) ku změně proměnné na horizontální ose (x)

·         kladná směrnice: pokud je růst proměnné na ose x provázen růstem proměnné na ose y, mezi
proměnnými je přímý vztah (obě se vyvíjejí ve stejném směru)

·         záporná směrnice: růst x vyvolá pokles y, mezi proměnnými je nepřímý vztah (vyvíjejí se
protisměrně)

Směrnice křivky

·         na rozdíl od směrnice přímky se v průběhu křivky mění; absolutní hodnota směrnice křivky
udává sklon křivky.

·         rozlišujeme:

Ø  směrnici křivky v bodě, kterou určíme pomocí tečny v daném bodě

Ø  směrnici křivky mezi dvěma body, kterou lze vyjádřit pomocí spojnice těchto bodů. Směrnice této
spojnice je průměrnou směrnicí křivky mezi dvěma body





Derivace

·         definujeme jako změnu závisle proměnné vztaženou k nekonečně malé změně nezávisle
proměnné (zapisujeme y´= f´(x) ). Její výpočet je tak nazýván diferenciací vzhledem k nezávisle
proměnné,

·         u lineární funkce je první derivace rovna hodnotě úrovňové konstanty b, pro: y = a + b.x

·         u nelineární funkce ve tvaru y = x^2, je první derivací 2.x

·         derivaci již jednou derivované funkce nazýváme druhou derivací - zapisujeme y´´ = f´´ (x
)

·         u lineárních funkcí je druhá derivace rovna nule, pro: y = a + b.x

·         u nelineární funkce je hodnota druhé derivace nenulová, pro: y = x^2 je rovna dvěma.


Křivost funkce

·         je-li druhá derivace kladná, pak je funkce v tomto intervalu konvexní (graf má tvar
písmene U).

·         je-li druhá derivace záporná, je funkce v tomto intervalu konkávní (graf má tvar
obráceného písmene U).

·         je-li druhá derivace nulová, pak je funkce v tomto intervalu plochá (přímka rovnoběžná s
osou x).

Model

·         je analytický rámec, s jehož pomocí dochází k určitému zjednodušení reality s tím, že v
daném modelu jsou ponechány jen podstatné charakteristiky, které pomohou pochopit jednotlivé vztahy
v daném systému,

·         cílem modelu je usnadnit vysvětlení jednotlivých ekonomických jevů (zjednodušení reality,
zachycuje podstatné rysy),

·         příkladem může být model ekonomického koloběhu nebo model hranice produkčních možností


                               Nabídka, poptávka, rovnováha na trhu


Nabídka = souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými ekonomické subjekty vstupují na trh


Typy nabídek – individuální, dílčí (tržní), celková (agregátní)




Zákon rostoucí nabídky =  S rostoucí cenou roste i nabídka zboží.



Faktory ovlivňující nabídku:

·         technologie,

·         náklady na výrobní faktory,

·         ceny substitutů,

·         daně a dotace,

·         očekávání,

·         množství prodávajících.


a) Faktory, které způsobují posun po křivce neboli změnu nabízeného množství QS:

·         změna ceny výrobku


b) Faktory, které způsobují posun celé křivky neboli změnu nabídky S:

·         změna cen substitutů (↑ ceny substitutů → ↓ S),

·         změny nákladů na výrobní faktor (↑ nákladů → ↓ S; ↓ nákladů → ↑ S),

·         technologie (↑ technologické úrovně → ↑ S),

·         daně a dotace (↑ daní → ↓ S; ↑ dotací → ↑ S),

·         změna v množství prodávajících (↑ počtu prodávajících → ↑ S; ↓ počtu prodávajících → ↓
S),

·         změna v očekávání prodávajících.


Rozdíl mezi nabídkou  a nabízeným množstvím

·         nabídka je funkce znázorněná celou křivkou nabídky

·         nabízené množství představuje jen jednu proměnnou funkci nabídky a na grafu se jedná o
bod


Funkce nabídky:  Q = a + bP





POPTÁVKA

·         Souhrn zamýšlených koupí, s nimž přicházejí kupující na trh

·         Je dána ochotou a schopností poptávajících za určitý statek zaplatit


Členění poptávky:

·         individuální (d),

·         dílčí, resp. tržní (D),

·         celkovou či také agregátní (AD).


Zákon klesající poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží.


Faktory ovlivňující poptávku:

·         cena,

·         demografické změny,

·         změny velikosti subjektů,

·         změny preferencích,

·         změny cen jiných zboží:

Ø o substituty,

Ø o komplementy.


Faktory a příčiny posunů poptávky:

a) Faktory, které způsobují posun po křivce neboli změnu poptávaného množství QD:

·         změna ceny výrobku,

b) Faktory, které způsobují posun celé křivky neboli změnu poptávky D:

·         změna cen substitutů či komplementů (↑ ceny substitutů → ↑ D; ↑ ceny komplementů → ↓ D),

·         změna v úrovni důchodů (↑ příjmů → ↑ D; ↓ příjmů → ↓ D),

·         změna v množství kupujících (↑ počtu kupujících → ↑ D; ↓ počtu kupujících →

↓ D),

·         změna v očekávání kupujících,

·         změna preferencí.



Rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím:

·         poptávka je znázorněna celou křivkou poptávky,

·         poptávané množství představuje jen jednu proměnnou funkci poptávky a na grafu se jedná o
bod.


Funkce poptávky: Q = a - bP



ROVNOVÁHA NA TRHU

·         nastává, kdy při dané ceně prodávající uspokojí svojí potřebu tím, že prodají takové
množství zboží, které prodat chtějí a kupující uspokojí své potřeby tím, že nakoupí tolik, kolik
chtějí spotřebovat.


Rovnice rovnováhy

·         D = S

·         Q[D] = Q[S ]

·         P[D] = P[S ]


Převis nabídky (S > D)

·         znamená, že tržní cena je příliš vysoká. Při takovéto ceně výrobci příliš vyrábějí a
spotřebitelé málo kupují. Chtějí-li se výrobci zbavit tohoto přebytku, musí cenu snížit.


Převis poptávky (D > S)

·         znamená, že tržní cena je příliš nízká. V tomto případě chce mnoho spotřebitelů kupovat
zboží, které má jen málokdo zájem při tak nízké ceně vyrábět. Chtějí-li spotřebitelé svou poptávku
uspokojit, musí zaplatit více.


KONKURENCE

·         proces střetávání různých a většinou protichůdných zájmů různých tržních subjektů
označujeme pojmem konkurence,

·         tento proces, kdy každý z účastníků sleduje své cíle zpravidla na úkor ostatních, je
Předpokladem fungování trhu a je tedy od trhu neoddělitelný.

·         rozlišujeme:

Ø konkurence na straně nabídky:

ü cenová konkurence,

ü necenová konkurence,

Ø konkurence na straně poptávky:

ü dokonalá konkurence,

ü  nedokonalá konkurence,

§  monopol,

§  oligopol,

§  monopolní konkurence.


                                             PŘÍKLADY


1.    Rozhodněte, který z následujících výroků je pozitivní a který normativní:+

a)       Z dlouhodobého hlediska je inflace vždy menším zlem než nezaměstnanost

b)      Sazba důchodové daně ve Francii je stanovena jako mírně progresivní

c)       Chudí lidé nemají platit žádné daně

d)      V roce 2018 míra nezaměstnanosti v zemi X činila 5%

e)       Míra nezaměstnanost nesmí nikdy překročit 5%, protože pak představuje základní sociální
problém


2.    Zjistěte, kdo je posledním nositelem Nobelovy ceny za ekonomii. V čem spočívá jeho největší
přínos pro rozvoj ekonomické vědy?


3.    Obecnou ekonomii můžeme charakterizovat jako vědu:

a)       Společenskou

b)      Abstraktní

c)       Interdisciplinární

d)      Nejobecnější ekonomickou disciplínu

e)       Vše výše uvedené je správně

4.    Autorem díla „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ vydané v roce 1776, považované
za mezník při vzniku ekonomie jako samostatné vědy je:

5.    Sklon přímky můžeme popsat jako:

a)    Změnu na ose y ku změně na ose x

b)    Absoltuní hodnotu směrnice přímky

c)    Poměr výška/základna

d)    Všechny odpovědi jsou správně

6.    Pokud je poptávka určena rovnicí P = 100 – 4*Q a nabídka rovnicí P = 40 + 2*Q, pak rovnovážné
množství a cena bude: (řešte početně i graficky).


7.    Určete rovnovážnou cenu a množství na trhu. Poptávka je dána rovnicí PD = 20 – QD. Rovnice
nabídky má tvar QS = 2 PS – 10. Řešte početně i graficky.


8.    V Ostravě byla realitními kancelářemi zjištěna poptávka po nově opravených bytech na Stodolní
ulici Qd = 200 000 – 10P. Nabídka bytů v této lokalitě je ale dána funkcí Qs = 100 000 + 6P. Jaké
nájemné by měli stanovit majitelé domů, aby byla uspokojena poptávka i nabídka těchto bytů.


9.    Předpokládejme, že poptávka po whisky JW je dána rovnicí Qd = 300 – 0,3P a nabídka je Qs =
0,2P (v tis. Kč, za rok).

a) vypočtěte rovnovážné množství prodané whisky a rovnovážnou cenu jedné lahve

b) předpokládejme, že na prodej jedné lahve byla následující rok uvalena daň ve výši Kč 100,-,
kterou vybírají a odvádějí prodejci. V důsledku zvýšení prodejních nákladů má nyní funkce nabídky
tvar Qs = 0,2P – 10. Vypočtěte novou rovnovážnou cenu a rovnovážné množství.


10.          Nabídka dortů v cukrárně je popsána následující funkcí nabídky: Q=450+0,2P. Určete
nabízené množství dortů, bude-li cena 750 Kč za dort.



11.          Poptávka po citrónech je popsána následující lineární funkcí: QC=1200-2,5PC. Určete
která proměnná je závislá a která nezávislá? Kolik budou lidé poptávat citrónů při ceně 85 a dále
při ceně 100 Kč? Funkci poptávky nakreslete.


12.     Určete rovnovážné nájemné a rovnovážný počet dvoupokojových bytů víte-li, že poptávka po
bytech má tvar QD= 650000-3P zatímco nabídka je dána funkcí QS=230000+P. Dále určete směrnice obou
funkcí, pomocí tabulky určete poptávaná a nabízená množství, je-li cena rovna ceně rovnovážné a
dále cenám 80000, 95000, 115000 a 120000 Kč a dále trh s dvoupokojovými byty nakreslete. Co se na
trhu stane, zavede-li vláda regulované nájemné a stanoví pevnou cenu dvoupokojového bytu ve výši
95000 Kč. Zakreslete.


13.     Jak se následující skutečnosti projeví na trhu novin?

a)      Zvýšení ceny papíru

b)      Začátek olympijských her

c)      Zvýšení konkurence mezi vydavateli novin

d)      Zvláštní daň na noviny

e)      Vydavatel zavedl zvláštní slevu pro předplatitele