VÝVOJ MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE V EVROPĚ
Na cestě ke společné měně


OTÁZKA MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE V 50.-60. LETECH
¢V Římských smlouvách nastíněna pouze základní podoba měnové spolupráce v EHS.
¢Podle jednoho z článků smlouvy měly členské země budou sledovat svoji politiku v oblasti
devizových kurzů jako věc společného zájmu.
¢V roce 1958 byl založen Měnový výbor.
¢V roce 1962 Komise začala plánovat zavedení úplné měnové unie do roku 1971 – jediným výsledkem
ambiciózního plánu bylo založení Výboru guvernérů centrálních bank (1964).

DŮVODY POMALÉHO ROZVOJE MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE
¢Neochota jednotlivých zemí vzdát se své suverenity
v měnových otázkách.
¢Zajištění stability v mezinárodních měnových otázkách byla silným a stabilním dolarem v rámci
Bretton-Woodského měnového systému.
¢
¢Ke změnách v těchto postojích došlo až koncem 60. let (po dokončení budování celní unie a přijetí
společné zemědělské politiky)

BARRÉHO PLÁN A WERNEROVA ZPRÁVA
¢V roce 1969 Evropská komise (EK) přijala návrh směřovat vývoj v EHS
k měnové unii (návrh připravil francouzský eurokomisař pro ekonomiku a finance Raymond Barré)
¢
¢O rok později byla publikována zpráva lucemburského premiéra a předsedy zvláštní komise EHS Pierra
Wernera
o „Vytváření stádií hospodářské a měnové unie“
¢
¢
¢
Pierre Werner

WERNEROVA ZPRÁVA – PLÁN VYTVOŘENÍ MĚNOVÉ UNIE
¢Popisuje cestu k měnové unii ve třech etapách do roku 1980. Zpráva vymezila následující cíle:
¢Zavedení celkové a neodvolatelné směnitelnosti měn
¢Eliminace pohybu měnových kurzů
¢Liberalizace pohybu kapitálu
¢
¢Předpokládalo se dosažení vymezených cílů při zachování stávajících měn nebo prostřednictvím
ustavení nové jednotné měny – zpráva se přikláněla k druhé možnosti.
¢
¢
¢
¢

EVROPSKÝ FOND MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE
¢Wernerův plán byl schválen Radou v roce 1971.
¢
¢V roce 1973 byl založen Evropský fond měnové spolupráce, jehož vedením byli pověřeni guvernéři
centrálních bank členských zemí. Mezi hlavní úkoly fondu patřilo:
¢uskutečňovat společnou měnovou politiku v oblasti měnových rezerv v centrálních bankách států ES,
¢snižovat odchylky devizových kurzů měn členských států zvyšováním počtu intervencí centrálních
bank do měn jednotlivých členských států.
¢
¢
¢

VNĚJŠÍ FAKTORY NEÚSPĚCHU WERNEROVA PLÁNU
¢Rozpad Bretton-Woodského měnového systému v letech 1971-1973 a návrat
k plovoucím kurzům.
¢
¢Tzv. ropný šok (1973) – nerovnoměrnost jeho dopadů na jednotlivé země, jež vedla k různé míře
inflace.
¢
¢

EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM (EMS)
¢Vznikl na základě návrhu německého kancléře Helmuta Schmidta a francouzského prezidenta Valéryho
Giscarda D´Estainga na vytvoření „zóny měnové stability“
¢Byl vytvořen v roce 1978 v Bruselu a začal fungovat
v roce 1979 za podpory centrálních bank ES.
¢
¢EMS měl zabránit negativnímu působení nestabilního dolaru na členské země ES a měl vytvořit
spolehlivý směnný mechanismus měn členských zemí.
¢
¢

INSTITUCIONÁLNÍ OPATŘENÍ EMS
¢Evropská měnová jednotka (ECU) - abstraktní rezervní
a zúčtovací jednotka, používaná mj.  při  platebních  transakcích  mezi  centrálními bankami
členských zemí EMS.
¢Mechanismus směnných kurzů (ERM) – nástroj na dosažení stability
v kursových relacích mezi  jednotlivými  zeměmi  EMS,  a  to  devizovými  intervencemi,  tj.
nákupy  a  prodeji národních měn na devizových trzích.
¢Úvěrový mechanismus – možnost vypůjčit si prostředky
k devizovým intervencím. Úvěrové služby pro tyto operace poskytoval Evropský fond měnové
spolupráce.
¢
¢Každá z členských zemí EMS se zavazovala udržovat kurz své měny v určitém rozpětí vůči ECU.

DELORSOVA ZPRÁVA
¢Zpráva EK pod vedením Jacquese Delorse z roku 1988 vymezila základní charakteristiky hospodářské a
měnové unie.
¢
¢Stanovila zásadní podmínky pro fungování měnové unie:
¢úplnou konvertibilitu měn,
¢neodvolatelnou fixaci měnových kurzů
¢úplnou liberalizaci pohybu kapitálu
¢integraci finančních trhů.
¢Klíčovým doporučením byl návrh na vytvoření Evropského systému centrálních bank (ESCB).
¢
¢

KONEČNÉ ROZHODNUTÍ O SMĚŘOVÁNÍ SPOLEČENSTVÍ K MĚNOVÉ UNII
¢Došlo k němu v roce 1991 na jednání Evropské rady
v Maastrichtu.
¢Následná Maastrichtská smlouva jako jeden ze základních cílů EU stanovila zavedení hospodářské
a měnové unie zahrnující jednotnou měnu.
¢

USTANOVENÍ MAASTRICHTSKÉ SMLOUVY TÝKAJÍCÍ SE JEDNOTNÉ MĚNY
¢Předpokladem vytvoření jednotné měny bylo sblížení podmínek  ekonomického  a  sociálního  vývoje
členských  zemí,  tzv. hospodářská konvergence.
¢
¢Smlouva počítala se zavedením konvergenčních programů (např. byl  zřízen  Fond  soudržnosti).
¢
¢Bylo rozhodnuto, že členy eurozóny se mohou stát pouze členské země EU, které budou splňovat tzv.
kritéria konvergence (měnová a fiskální kritéria).
¢

ETAPY VYTVOŘENÍ HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE
¢První etapa (1990-1994) – dobudování jednotného vnitřního trhu, spuštění programů hospodářské
konvergence členských zemí.
¢Druhá etapa (1994-1998/99) – vznik Evropského měnového institutu(EMI), který měl za úkol
koordinovat měnovou politiku a připravovat založení Evropské centrální banky.
¢Třetí etapa (od roku 1999) - založení  Evropského systému centrálních  bank, nahrazování
národních měn členských  zemí  přijatých  do eurozóny jednotnou měnou euro.

ZROD EURA
¢V prosinci 1995 na summitu Evropské rady v Madridu byl dohodnut název společné měny – euro.
¢
¢