Pravidla živnostenského podnikání Živnostenský řád, živnostenské úřady a inspekce > Obsah přednášky •Přijetí živnostenského řádu v českých zemích a jeho obsah • •Instituce spojené s živnostenským podnikáním • • •Situace československé ekonomiky po roce 1918 > Institucionální předpoklady pro rozvoj podnikání v 19. století •V důsledku revolučního tlaku byly i v Rakousku provedeny politické a správní reformy • V roce 1848 bylo zrušeno poddanství, což usnadnilo stěhování pracovních sil z venkova do měst •Změnila se i správní struktura (vznikla ministerstva a byly ustaveny okresy) > Přijetí živnostenského řádu •První živnostenský řád byl přijat v roce 1859 v západní části monarchie (v Uhrách odlišná právní úprava) •Šlo o soubor pravidel regulujících živnostenské podnikání •Po novelizacích zůstal v platnosti i po vzniku ČSR > Povinnosti živnostníků podle živnostenského řádu lPatřilo mezi ně ustanovení o otevírací době, o přesčasové práci, o nedělním a svátečním klidu, o podmínkách výchovy a práce učňů, o bezpečnosti práce apod. lŽivnostenský řád nijak nezasahoval do rozsahu výroby a služeb, odbytu a cen zisků > Ustanovení týkající se zaměstnanců Novelizace z roku 1885 zaváděla maximální pracovní dobu (11 h.), nedělní klid a prohlubovala ochranu práce dětí a žen. > Živnostenské úřady lProjednávaly žádosti zájemců o živnostenské podnikání a udělovaly živnostenská oprávnění lMěly rovněž právo v případě porušení podmínek toto oprávnění odejmout lFungovaly jako součást sítě okresních úřadů > Živnostenské inspekce lProváděla přímou kontrolu živnostenského podnikání, neměla výkonnou moc l lŽivnostenští inspektoři měli hodnotit sociální postavení zaměstnanců, dodržování hygienických a bezpečnostních podmínek, technický stav pracoviště l > Obchodní a živnostenské komory lByly založeny už v polovině 19. století jako poradní orgány ministerstva průmyslu, obchodu a živností. > Živnostenská společenstva lByla ustavena jako ochranné a podpůrné organizace živnostníků a sdružovala zpravidla jeden nebo několik příbuzných oborů, ve sféře obchodu jejich funkci zastávala obchodní grémia > Vznik ČSR a jeho ekonomické aspekty Výchozí stav československé ekonomiky a podnikání po roce 1918 > Československo v letech 1918-1938 > Stav československé ekonomiky po roce 1918 lV ČSR zůstalo po vzniku samostatného státu zůstalo asi 60 % průmyslové produkce bývalého Rakouska-Uherska lOd rozvinutých zemí se republika lišila vyšším podílem zemědělství a nedostatečně rozvinutou terciární sférou > Specifika čs. ekonomiky po vzniku samostatného státu lPo rozpadu rozsáhlého rakousko-uherského vnitřního trhu posílila orientace na export lEkonomickou úroveň ovlivňovaly rozdíly mezi západní a východní částí nového státu Výchozí situace českého podnikání •Rozvoj českého podnikání limitovala zpočátku slabá kapitálová základna (před válkou vlastnili národnostně čeští podnikatelé jen čtvrtinu až třetinu akciového kapitálu v českých zemích) • •Pro české vlastníky bylo typické převažující zastoupení v rámci malého a středního podnikání • •Čeští podnikatelé měli málo zkušeností s mezinárodním obchodem > Měnová reforma Rakousko-uherské koruny byly okolkovány a poté byly měněny za československé koruny v poměru 1:1. Část měněných peněz byla zadržena jako nucená státní půjčka Nostrifikace podniků a pozemková reforma Podle nostrifikačního zákona z roku 1919 měly být na území ČSR přeneseny podniky, jež zde působily, ale jejichž sídla se nacházela v zahraničí Pozemková reforma byla provedena na základě zákonů z let 1919/1920 Záboru a přerozdělení podléhala půda o výměře 150, resp. 250 hektarů. Měla se týkat 3,6 milionů hektarů půdy > Shrnutí •V souvislosti s politickými a správními reformami v Rakousku se od poloviny 19. století utvářely institucionální předpoklady pro rozvoj podnikání •Československou ekonomiku po roce 1918 charakterizovaly mj- rozdíly mezi západní a východní částí země, relativně vyšší podíl zemědělství i orientace na export •V prvních letech existence československého státu byla přijata opatření, která měla posílit hospodářskou samostatnost ČSR >