Státní podnikání a jeho specifika Nejvýznamnější podniky ve státní sféře > Obsah přednášky •Charakter a specifika státního podnikání v ČSR • •Významné podniky ve státní sféře • •Podoby státní regulace podnikání Příčiny státního podnikání lPři podnikání státu působily především politické či vojenskostrategické důvody l lStát se snažil také podpořit nerentabilní odvětví a zabránit sociálním problémům l lČást státních podniků navazovala na habsburskou éru Snahy o socializaci •Po vzniku ČSR levice prosazovala tzv. socializaci velkých soukromých podniků • •První čs. vláda ve svém programu slíbila zestátnění dolů • •Nakonec byly jen zřízeny závodní a revírní rady a závodní výbory Charakteristika státního podnikání •Stát usiloval o ziskové podnikání • •Část zisku zůstávala v podnicích, část byla odváděna do státního rozpočtu • •Ve státních podnicích pracovalo asi 300 000 zaměstnanců Státní monopoly •Tabákový monopol •Solný monopol •Výroba třaskavin •Výroba umělých sladidel •Loterie •Pošta •Mincovny Státní podpora elektrifikace •V roce 1919 byl vydán zákon na podporu elektrifikace • •Na jeho základě byly budovány elektrárny s majetkovou účastí státu Hlavní státní podniky ve výrobní sféře I. lNejvětším státním podnikem ve výrobní sféře byly Státní báňské a hutnické závody lPodnik byl předtím v držení rakousko-uherského eráru, odkud byl převzat ve špatném a neudržovaném stavu Podniky Státních báňských a hutnických závodů lStátní hnědouhelné doly v Mostě lStátní závod na uranové barvy a radium v Jáchymově lStátní závod na zlato v Kremnici lStátní železárny a ocelárny v Podbrezové lStátní solný závod v Prešově Státní podniky ve výrobní sféře II. (ostatní odvětví) lČeskoslovenská tabáková výroba – nejziskovější z čs. státních podniků, opíral se o monopolní postavení a široký sortiment svého zboží lStátní lesy a statky – největší podnik v zemědělství a lesnictví lVojenská továrna v Letňanech u Prahy lTelegrafie, čs. továrna na telegrafy a telefony Státní podniky v nevýrobní sféře lČeskoslovenské státní dráhy – na konci 20. let stát vlastnil 83% celkové délky železnic lČSD později začala provozovat i autobusovou dopravu Státní podnikání v dopravě lČeskoslovenské aerolinie – zajišťovaly vnitrostátní leteckou dopravu (od r. 1924) lČeskoslovenská letecká společnost – zajišťovaly zahraniční linky, stát zde měl majoritní podíl Státní podniky v nevýrobní sféře II (další odvětví) lČeskoslovenská pošta lStátní tiskárny lČeskoslovenská tisková kancelář lStátní lázně Podniky se státní účastí Existovaly také soukromé společnosti s majetkovou účastí státu: • Anglo-Pragobanka • Radiojournal s. r. o. •Nakladatelství Orbis •Rosická báňská společnost • Československá zbrojovka v Brně lVznikla v roce 1918 z rakousko-uherských továren původně jako státní podnik lPozději se stal akciovou společností (75% akcií patřilo státu, 20% Škodovým závodům) Státní ovlivňování podnikání Stát působil prostřednictvím vlastního hospodaření, legislativy či měnové politiky Hospodářskou politiku koordinoval Hospodářský komitét vlády pod vedením ministerstva financí Oblast podnikání spadala pod ministerstvo průmyslu, obchodu a živností Karel Engliš Rudolf Mlčoch Státní intervencionismus •Válečné řízené hospodářství bylo na začátku 20. let postupně odstraněno • •Později byla míra státního zasahování do ekonomiky nízká • •Státní intervencionismus zesílil po nástupu velké hospodářské krize ve 30. letech Shrnutí •Při vzniku státních podniků působily především politické, sociální či vojenskostrategické důvody •Státní podniky v ČSR vesměs navazovaly na své působení z dob Rakouska-Uherska – po roce 1918 nedocházelo k výraznějšímu zestátňování •Mezi nejvýznamnější státní podniky patřily: Československé státní dráhy, Československá tabáková výroba, Státní báňské a hutnické závody •