Československé podnikání a průběh ekonomických cyklů Velká hospodářská krize a její důsledky Obsah přednášky lDopady velké hospodářské krize na československou ekonomiku l lProtikrizová opatření a politické důsledky krize l lBilance ekonomiky první republiky l l > Předpoklady pro rozšíření krize v ČSR lMalá kapacita domácího trhu, nutnost orientace na export lNedostatečně provedené strukturální změny v průmyslu lPřílišný důraz na silnou měnu lEkonomické rozdíly jednotlivých částí státu l > Dopady krize v průmyslovém podnikání lPrůmyslová výroba klesla o 40 % lK nejvýrazněji postiženým odvětvím patřilo hutnictví, strojírenství, textilní průmysl, dřevozpracující průmysl či sklářství lK oživení průmyslu přispělo zbrojení jako důsledek rostoucího mezinárodního napětí > Dopady krize na obchodní podnikání lV krizových podmínkách se více prosazovala silná pozice obchodních domů l lV důsledku tlaku drobných živnostníků vláda přijala regulační opatření namířené proti obchodním domům (zákaz otevírání filiálek, zúžení sortimentu) > Agrární krize lMěla podobu krize z nadvýroby l lDošlo k poklesu odbytových cen a nárůstu výrobních nákladů > Nezaměstnanost a další sociální problémy lNa počátku 30. let byl v ČSR více než milión nezaměstnaných. Těžce byly postiženy zejména pohraniční oblasti lVysoká nezaměstnanost umožňovala podnikatelům snižovat mzdy l l l > Státní intervencionismus lV roce 1932 proběhla další sanace bank lV roce 1933 byl přijat tzv. zmocňovací zákon, který vládě umožňoval vydávat nařízení s mocí zákona lStát omezoval dovoz > Státní zásahy do podnikání lV řadě oborů byl vyhlášen tzv. numerus clausus (zákaz zakládání nových podniků) lTypickou tendencí se stala podpora monopolizace l > Protikrizová opatření lV r. 1934 byla zřízena Čs. společnost obilní, jež získala výsadní právo na veškerý domácí i zahraniční obchod se zemědělskými produkty lKartelový zákon zaváděl povinnou evidenci kartelových dohod a podřizoval je kontrole kartelové komise > Devalvace koruny lV letech 1934 a 1936 byl snížen zlatý obsah koruny lHodnota měny byla snížena o 30 % lDevalvace přispěla k oživení exportu > Důsledky krize > „Československá krize“ lNa konci 30. let nastolil Hitler sudetoněmeckou otázku jako mezinárodní problém lČs. vláda byla vystavena silnému mezinárodnímu tlaku, který vyvrcholil 22. září 1938 přijetím anglo-francouzského ultimáta > Mnichovská dohoda 30. září 1938 lJejími signatáři byli představitelé Německa, Itálie, Anglie a Francie lNařizovala ČSR vzdát se pohraničních oblastí (Sudet) Adolf_Hitler_greets_Neville_Chamberlain > Bilance československé ekonomiky lZemědělství – nižší rentabilita, vedoucí k protekcionistické politice lPrůmysl – na světové průmyslové produkci se ČSR podílela v roce 1929 asi 1,6 %. Slabinami byla nedostatečná specializace a pomalý rozvoj progresivních odvětví lPeněžní soustava – nedostatek kapitálu, nepříznivě působilo příliš úzké spojení bank a průmyslových závodů > Československé hospodářství v mezinárodním kontextu nPodle poválečných odhadů zaujala ČSR na základě národního produktu přepočteného na 1 osobu 14. místo v Evropě a 18.-20. místo na světě nČSR se řadila ke středně vyspělým zemím, jakými byly tehdy Norsko, Finsko a Rakousko • Shrnutí nDopady velké hospodářské krize v ČSR prohloubily silná orientace na export, důraz na silnou měnu či zastaralá struktura průmyslové výroby. n nKrize posílila pozice státu v ekonomice a její důsledky dále vyhrotily napětí v česko-německých vztazích. n nPrvní republika se řadila k ekonomicky středně vyspělým zemím, jakými byly tehdy Norsko, Finsko a Rakousko. l