doc. Mgr. Ing. MichalTvrdoň, Ph.D. – garant, přednášející Ing.TomášVerner – přednášející, vedoucí seminářů e-mail: verner@opf.slu.cz vymezení cíle předmětu vymezení obsahu předmětu a seznámení s tématy přednášek seznámení se studijní literaturou stanovení podmínek pro absolvování kontakty na vyučujícího vymezení základních pojmů poptávka po práci ( poptávka firmy po práci, tržní poptávka po práci, změny mezd za jinak nezměněných podmínek a vlivy na poptávané množství práce, působení změn v jiných silách působících na trhu na poptávku po práci, role času - krátké a dlouhé období) nabídka práce (individuální a tržní nabídka práce, alternativní náklady práce, působení substitučního a důchodového efektu) utváření rovnovážné mzdy Práce každý druh manuální nebo duševní činnosti, který je v tržní ekonomice nutný k produkci výrobků a služeb a je zaměřen na získání důchodu. Práce= nejdůležitějšíVF Trh práce místo, kde se zaměstnavatel a zaměstnanec navzájem najdou a dohodnou se na smlouvě o mzdě, pracovní době apod. ALE jisté odlišnosti (zejména člověk jako nositel práce a zásahy 3 subjektu (kromě D a S)=státu. SEGMENTACE Pracovní síla je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, což jsou osoby, buď pracují, nebo které chtějí pracovat. Součástí pracovní síly nejsou obvykle nepracující studenti, nepracující důchodci, ženy v domácnosti a některé skupiny osob, které nejsou počítány mezi nezaměstnané, neboť aktivně nehledají práci (např. bezdomovci). Osoby zaměstnané osoby, které v referenčním období měly placené zaměstnání nebo sebezaměstnání Osoby nezaměstnané 1) osoby starší 15 let, které v referenčním období byly bez práce, 2) osoby, které si hledají zaměstnání, 3) osoby připravené k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů) Pracovní síla (EAO) = osoby zaměstnané + osoby nezaměstnané Ekonomicky neaktivní osoby osoby starší 15 let, které během referenčního období byly bez práce a nesplňují podmínky pro osoby nezaměstnané, např.  evidovaní uchazeči o zaměstnání, ale neschopni nastoupit do 14 dnů (např. z důvodu rekvalifikace),  osoby na další mateřské dovolené,  osoby připravující se na povolání,  ženy v domácnosti  Vymezení dokonale konkurenčního trhu: ▪ volný vstup do odvětví - stejná možnost vyrábět kterýkoli výrobek ▪ stejná míra informovanosti všech ekonomických subjektů na daném trhu ▪ existuje velký počet firem na trhu jednoho výrobku, z nichž každá zaujímá na něm jen velmi malý podíl (+neexistují odbory a firmy nejsou sto ovlivnit výši mzdy=wage takers) ▪ firmy na trhu jednoho výrobku vyrábějí zcela homogenní produkci, tj. naprosto shodný výrobek ▪ Firma nemůže ovlivnit poptávku po své produkci a proto nemůže také ovlivnit ani tržní cenu své produkce. Cena výrobku se změní pouze tehdy, změní-li se ceny také ostatních výrobků na tomto trhu Celkové náklady na práci (TFCL – Total Factor Cost of Labor) - suma nákladů firmy na všechny pracovníky Průměrné náklady na práci (AFCL – Average Factor Cost of Labor) - náklady firmy na jednoho pracovníka 𝑨𝑭𝑪 𝑳 = 𝑻𝑭𝑪 𝑳 𝑳 Mezní náklady na práci (MFCL – Marginal Factor Cost of Labor) - částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy, aby získala další jednotku práce 𝑴𝑭𝑪 𝑳 = ∆𝑻𝑭𝑪 𝑳 ∆𝑳 v DK → 𝑴𝑭𝑪 𝑳 = 𝒘 Celkový fyzický produkt (TPP) - maximální množství výstupu, které lze při dané technologii s určitou kombinací vstupů vyrobit. Průměrný fyzický produkt práce (APPL) – objem výstupu vyrobené produkce na jednoho pracovníka. 𝑨𝑷𝑷 𝑳 = 𝑻𝑷𝑷 𝑳 Příjem z průměrného produktu práce (ARPL – Average Revenue Product of Labor) - příjem připadající na jednoho pracovníka. 𝑨𝑹𝑷 𝑳 = 𝑻𝑹 𝑳 Celkový fyzický produkt (TPP) - maximální množství výstupu, které lze při dané technologii s určitou kombinací vstupů vyrobit. Mezní fyzický produkt práce (MPPL) - změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství práce o jednotku. 𝑴𝑷𝑷 𝑳 = ∆𝑻𝑷𝑷 ∆𝑳 Příjem z mezního produktu práce (MRPL – Marginal Revenue Product of Labor) - dodatečný příjem vytvořený dodatečnou jednotkou práce. 𝑴𝑹𝑷 𝑳 = 𝑴𝑷𝑷 𝑳 ∙ 𝑴𝑹 v DK → 𝑴𝑹𝑷 𝑳 = 𝑴𝑷𝑷 𝑳 ∙ 𝑷 Podmínka: MFC L = MRPL QL w MFCL MRPL E wE QLE  Poptávané množství práce je tedy závislé na mzdové sazbě a poptávka po práci je určena příjmem z mezního produktu práce.  Cena produktu je v podmínkách dokonalé konkurence dána, to znamená, že poptávka po práci je ovlivněna výši fyzického mezního produktu práce. Jeho velikost je dána:  kvalifikací samotné práce, která souvisí s úrovní dosaženého vzdělání,  dovedností pracovníků, jejich praxí.  mezní produktivitou ostatních výrobních faktorů.  řídící a technologické možnosti firmy.  Změny v ceně práce: ↓w →:  produkční efekt: → (↓nákladů) → ↑produktivity → ↑produkce firmy,  substituční efekt: substituce K za L → ↑L,  oba efekty ↓QD (pohyb po křivce DL).  Změny v poptávce po produkci firmy: ↑D  → ↑DL → ↑QD (produkční efekt) QL w DL D´L  Změny v ceně kapitálu: ↓PK  produkční efekt: → ↓nákladů → ↑produktivity → ↑produkce firmy → ↑DL,  substituční efekt: substituce K za L QL w DL D´L QL w D´L DL Tržní poptávka po práci je horizontální součet individuálních křivek poptávky po práci všech firem na trhu práce. Je zahrnuta stejná práce ve všech odvětvích. QL DL w Nabídka práce vyjadřuje všechny kombinace množství práce a mzdové sazby, tzn. množství práce, které bude nabízeno při jednotlivých úrovních mzdové sazby. DEN MÁ JEN 24 HODIN Velikost nabídky práce je závislá na výši mzdové sazby a je určena ztrátou spojenou s obětováním volného času. Z SL substituční efekt důchodový efekt 0 wZ QL;Z QL w Substituční efekt rostoucí mzdové sazby podněcuje pracovníky ke zvýšení množství nabízené práce, substituuje volný čas za práci, a ten je dražší. Důchodový efekt rostoucí mzdové sazby podněcuje pracovníky ke snížení nabízeného množství práce, neboť vyšší mzda činí spotřebitele bohatším → ohnutí nabídkové křivky práce Tržní nabídka práce je součtem individuálních nabídek práce v určité profesi, příp.odvětví. QL SLw Rovnováha na trhu práce vzniká při tzv. rovnovážné mzdové sazbě, která je dána průsečíkem křivky tržní poptávky po práci a tržní nabídky práce. V tomto bodě se nalézá rovnovážná mzdová sazba wE. Tržní křivka poptávky po práci – kolik pracovníků dané profese (odvětví) by chtěli zaměstnavatelé zaměstnat při různých mzdových sazbách. Tržní křivka nabídky práce – kolik pracovníků chce vstoupit do profese (odvětví) při každé mzdové sazbě. i. firma prodává výstup na dokonale konkurenčním trhu a práci kupuje na dokonale konkurenčním trhu, ii. firma prodává výstup na nedokonale konkurenčním trhu a práci kupuje na dokonale konkurenčním trhu, iii. firma prodává výstup na nedokonale konkurenčním trhu a práci kupuje na nedokonale konkurenčním trhu. 𝑴𝑹𝑷 𝑳 = ↓ 𝑴𝑷𝑷 𝑳∙↓ 𝑴𝑹 Podmínka: MFC L = MRPL QL w MFCL MRPL E wE QLE  zasahuje do něj vláda  neexistuje dokonalá elasticita nabídka – mobilita pracovních sil (nedostatek bytů) – sociální aspekty (vázanost lidí na místo) – kvalifikace a rekvalifikace  neexistuje dokonalá elasticita poptávky – efektivností mzdy (firma přeplácí z důvodů personálních) – institucionální faktory (pracovně právní předpisy, minimální mzda, kolektivní smlouvy)  mzdová nepružnost – mzdy reagují velmi pomalu na výrazné změny na trzích práce, než je tomu u cen na trzích výrobků a služeb.  firmy vytváří vlastní mzdové struktury, kvalifikační systémy (mzdové sazby) a existují tak rozdíly ve výši mezd. MONOPSON?