Investice do lidského
kapitálu
 Investice do lidského kapitálu z pohledu jednotlivce
 Náklady na vzdělání a dodatečné výnosy z vyššího vzdělání
(kvalifikace)
 Současná hodnota budoucích příjmů a rozhodování o studiu
 Předpovědi modelu lidského kapitálu z pohledu poptávky po vzdělání
 Životní příjmové profily v závislosti na vzdělání
 Investice do lidského kapitálu z pohledu firmy
 Obecný a specializovaný lidský kapitál
 Náklady na vzdělání, dodatečné výnosy a časový faktor
 Investice firmy do obecného lidského kapitálu
 Investice firmy do specializovaného lidského kapitálu
 Orientace na budoucnost. Kapitál představuje investici do
budoucna a slouží k uspokojení budoucích potřeb;
 Produktivnost. Kapitál, respektive investice do něj, umožňují
efektivnější dosahování cílů a uspokojování budoucích potřeb;
 Element času. Akumulace kapitálu je dlouhodobou
záležitostí;
 Nutnost údržby. Kapitál se v průběhu času znehodnocuje a
vyžaduje neustálé udržování nebo náhradu;
 Vzácnost. Kapitál je vzácným zdrojem, o který se vede soutěž
a konkurenční boj.
 Znalosti a zručnosti vlastněné určitou osobou.
Smith (1776), Marx (1978), Pigou (1928)
 „Lidský kapitál jsou schopnosti, dovednosti a odpovídající motivace
tyto schopnosti a dovednosti uplatnit.“
Becker (1963)
 „Lidský kapitál je jakákoliv kapacita schopna produkovat zisk a
reprodukovat sama sebe ve stejné či rozšířené podobě, schopná nejen
akumulace, ale i směny, konverze a rozšířené produkce.“
Bourdieu (1977)
 Znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti jedince, které usnadňují
vytváření osobního, sociálního a ekonomického blaha.
OECD (2002)
Lidský kapitál - definice
Soubor znalostí a zručností, kterými disponuje pracovník a který
může být pronajat.
 Znalosti a schopnosti, které pracovník získal ze vzdělání,
pracovního výcviku a z vlastní zkušenosti vytváří určitý druh
produktivního kapitálu.
 Hodnota tohoto kapitálu je určena na pracovním trhu.
 Výše mzdy a prac. podmínky nejsou jedinými rozhodujícími
kritérii.
 Nejen kapitál ve fyzické podobě, ale i ten lidský má své výnosy
(nejdříve ale investice)
 Fyzický kapitál + lidský kapitál= bohatství společnosti
Lidský kapitál
Složení a faktory působící na
lidský kapitál
Základní lidský
kapitál
Širší lidský kapitál
Geneticky
zděděné
vrozené
schopnosti
Rodinné,
sociální
a další
faktory
prostředí
Formální,
neformální
a informativní
vzdělávání
• produktivní schopnosti,
• vlastnosti (fyzickou sílu,
řemeslné dovednosti,
myšlení…
• potenciál rozvíjet
a uplatňovat své
schopnosti
 Potenciál= předpoklady člověka k činnostem
 potenciál zdraví, který se projevuje v soustavě
objektivních i subjektivních ukazatelů fyzického i
psychického zdravotního stavu.
 potenciál poznatkový a dovednostní, který se
projevuje soustavou osvojených teoretických znalostí a
praktických dovedností
 potenciál hodnotově orientační, který se projevuje
škálou přijatých hodnot jednotlivce i celé společnosti
Investice do lidského kapitálu z
pohledu jednotlivce
Investice do lidského kapitálu z
pohledu jednotlivce
 přímé - náklady na školné, učebnice, dopravu (direct costs)
 nepřímé - ušlý příjem po dobu studia - náklady obětovaných
příležitostí (opportunity costs)
 psychické (zkoušky, stres, vyčerpávající)
Náklady na vzdělání:
Přínosy ze vzdělání:
 zvýšená mzda v budoucnu
 zvýšení uspokojení z práce
 společenská prestiž
 větší ocenění mimotržních aktivit a zájmů
TEORIEABSTINENCE – problematika současné a budoucí hodnoty
Je další rok vzdělávání dobrou investicí???
Musíme porovnat náklady a přínosy:
věk
roční
příjem
vysoká škola
základní škola
střední škola
Investice do lidského kapitálu z
pohledu jednotlivce
přímé náklady nepřímé náklady zisk z investice do vzdělání
1) Metoda současné hodnoty toku budoucích příjmů
▪ je založena na výpočtu dnešní hodnoty dodatečným příjmů,
získaných na základě vzdělání, pro celou délku života a její
srovnání s náklady na získání příslušného vzdělání.
Rozhodování je založeno na analýze nákladů a výnosů !!!!
Metody výpočtu:
PV = R1/ (1+r) + R2 / (1+r)2 + ............Rn/ (1+r)n
PV = současná hodnota budoucích příjmů
Ri= příjem s vyšším vzděláním v roce i
n = počet let pracovní aktivity
r = úroková míra
 Je-li NPV > 0, potom je investice do vzdělání
ekonomicky výhodná
 Je-li NPV < 0, potom je investice do vzdělání
ekonomicky neefektivní
Známe-li náklady na vzdělání C, lze spočítat čistou současnou
hodnotu investice (net present value):
NPV = PV - C
2) Metoda vnitřní míry výnosu
▪ je založena na výpočtu míry výnosu investice a její srovnání
s tržní úrokovou mírou.
▪ míra výnosu investice = vnitřní míra výnosu (mezní
efektivnost investic).
Rozhodování je založeno na analýze nákladů a výnosů !!!!
Metody výpočtu:
C = R1/ (1+IRR) + R2 / (1+IRR)2 + ....+ Rn/ (1+IRR)n
C = náklady na vzdělání
Ri= rozdíl mezi příjmem s vyšším a nižším vzděláním
IRR = vnitřní míra výnosu (Internal Rate of Return)
Cíl: Najít úrokovou míru, která zajistí rovnost PV budoucích dodatečných
příjmů a nákladů na vzdělání.
 Obecný lidský kapitál - čistý obecný výcvik neboli znalosti, které
mohou být využity v celé škále různých zaměstnání a profesí.
 Specializovaný lidský kapitál - znalosti a zručnosti, které jsou
specifické pro konkrétní pracovní zařazení.
Východisko:
Zaměstnavatel bude porovnávat současnou hodnotu mezních
příjmů z mezního produktu práce v budoucnu (PV MRPL) se
současnou hodnotou budoucích nákladů (PV MFCL).
PV MRPL = MRP0 + MRP1 /(1+r) + MRP2 /(1+r2)
r = úroková míra
PV MFCL= w0 + C0 + w1 /(1+r) + w2 /(1+r2)
C0 = náklady na výcvik
Rovnováha firmy:
PV MRPL = PV MFCL
MRP0 + MRP1 /(1+r) + MRP2 /(1+r2) = w0 + C0 + w1 /(1+r) + w2 /(1+r2)
 Vyšší hodnota pracovníka pro jiné firmy
(MRP1):
 možný odchod pracovníka za vyšším příjmem,
 ↑ w na úroveň MRP1 :
▪ nezájem firmy poskytnout obecný výcvik,
▪ přenesení nákladů na zaměstnance
▪ vynucení setrvání pracovníka.
w0 = MRP0 - C0
 Vyšší hodnota pracovníka jen pro tuto firmu
(MRP1):
 w* < w1 < MRP1.
 zaměstnavatel důvod mu platit mzdu, která je o něco vyšší než
mzda u konkurence w*, nicméně je nižší, než je MRPL (firma si
bere předchozí náklady na výcvik)
 Pracovník je s takovým uspořádáním spokojen, neboť kdyby mu
byla v druhém období vyplácena plná mzda, musel by nést
náklady výcviku v prvním období. Byl by také více závislý na
zaměstnavateli, např. mohl by být mnohem snáze propuštěn.