Odbory na trhu práce breakup unions21 60thannoakstrike1 §role a cíle odborů na trhu práce §kolektivní vyjednávání, tripartitní vztahy §strategie odborů při zvyšování mezd (působení ve smyslu snížení nabídky práce, působení na zvyšování poptávky po práci, úsilí o zvyšování standardních mzdových sazeb, boj proti monopsonní síle zaměstnavatelů) §bilaterální monopol § C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\9CHFMSF4\MCj04414620000[1].png AFL Stříbro – „Pohřeb firmy“ 3.8.2009 Intos Žebrák http://media.rozhlas.cz/_obrazek/00959374.jpeg Protest proti hromadnému propouštění v Žebráku - Autor: Lucie Zemanová Firma přesouvá výrobu do Rakouska a ruší všech 180 míst v ČR Kopp Kaplice datum: 16. 6. 2009, autor: ČT24, zdroj: ČT24 © Česká televize http://www.ct24.cz/ekonomika/58199-zamestnanci-firmy-kopp-protestuji-proti-odstupnemu/ Kopp Czech Kopp Czech KOPP - Kaplice (Česká Republika) Zaměstnanci firmy Kopp při protestu Protestující pracovníci firmy Kopp Německý vlastník rozhodl o uzavření firmy se 170 zaměstnanci. §Nositelem monopolní síly na trhu práce na straně nabídky jsou ODBOROVÉ SVAZY. §Nejdůležitější nástroj odborů ve firmě je KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ. §Kolektivní vyjednávání je jakékoli jednání mezi odbory a vedením firmy o mzdách, o zaměstnaneckých výhodách, o najímání a propouštění, o bezpečnosti práce a ostatních pracovních podmínkách. § photo_9694 ¡Jednotlivý pracovník může stěží uspět se svým požadavkem u vedení firmy (asymetrie postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli) ¡Vedení firmy se může poměrně jednoduše vypořádat s „potížistou“ ¡Otázkou je také, jestli by se jednotlivci vyplatilo riskovat svoje pracovní místo, protože kdyby něco přeci jen vyjednal, měli by z toho užitek i ostatní zaměstnanci Walmart+Unions ¡Navíc jednotlivci mezi sebou svá jednání nekoordinují, neumějí se i domluvit ¡Odbory vznikají jako reakce na vysoké transakční náklady mzdových vyjednávání ve firmě (nahrazují velký počet individuálních vyjednávání o mzdě tzv. kolektivním vyjednáváním) ¡Čím větší firma, tím větší pravděpodobnost existence odborové organizace ¡Velmi často překračují hranice svých firem a vytváří profesní odbory napříč firmami (horníci, lékaři, učitelé apod.) ¡problém je ale v tom, co chtějí maximalizovat - mzdu, ekonomickou rentu či zaměstnanost? ¡ ¡ ¡ Walmart+Unions ¡Historie existence odborů je protkána stávkami, konflikty a třídními boji ¡1870 - rakouský parlament schválil zákon o koaliční svobodě a následná transformace dělnických spolků do odborových organizací ¡Samostatné Československo – aktivní úloha, tzv. gentský systém (přenášel na odborové organizace zodpovědnost za vyplácení podpor v nezaměstnanosti). ¡II.světová válka –zapojení do protiněmeckého odboje ¡ROH – revoluční odborové hnutí (velká moc, které využila KSČ) ¡Rok 1989 – sametová revoluce, aktivní úloha odborů při nenásilné změně režimu (generální stávka) ¡V České republice je právo sdružovat se a odborově se organizovat zakotveno v článku 27 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky ¡ Walmart+Unions 1990 1993 1995 2001 2002 pracující (v tis.) 4 850 4 349 4 320 3 989 3 993 z toho členové odborů (v tis.) 3 820 2 680 2 000 1 075 1 000 z toho členové odborů (v %) 79 62 46 27 25 ¡Vznik v březnu 1990 z původní Ústřední rady odborů ¡Cca 300 tis. členů ¡Kromě této největší centrály existují i další (menší) svazy: 1.Asociace samostatných odborů (cca 85 tis. členů) 2.Konfederace umění a kultury 3.Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska 4.Federace strojvůdců 5.Federace řidičů tramvají ¡nejvyšší úroveň kolektivního vyjednávání ¡Rada hospodářské a sociální pomoci - stát představovaný vládou, zaměstnavatelé představovaní Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací podnikatelských a zaměstnaneckých svazů a zaměstnanci reprezentovaní odbory (ne však všemi, ale pouze nejsilnější odborovou centrálou: Českomoravskou konfederací odborových svazů a Konfederací umění a kultury, která byla v roce 2000 nahrazena Asociací samostatných odborů ¡hlavní oblasti společného zájmu tripartity : ¡problémy hospodářské politiky; ¡problémy pracovněprávních vztahů, kolektivního vyjednávání a zaměstnanosti; ¡problémy sociálních otázek; ¡problémy mezd, platů; ¡problémy veřejných služeb a veřejné správy; ¡bezpečnosti práce; ¡rozvoje lidských zdrojů; ¡otázky týkající se Evropské unie. ¡ ¡Maximalizace celkové mzdy ¡ ¡Maximalizace ekonomické renty ¡ ¡Maximalizace zaměstnanosti Arrow%20right 42033151_504a80aee8 ¡celková mzda=suma mezd=QL·w Mzdová sazba Množství práce SL MR D wA QL Převis Celková mzda = QL * wA 42033151_504a80aee8 ¡transferový výdělek vs. ekonomická renta Mzdová sazba Množství práce SL Alternativní náklady práce MR D wB QL Převis w2 w1 Celková ekonomická renta = čistý zisk pracovníků, daný rozdílem mezi mzdou a alternativními náklady. Ekonomické renty je dosaženo za cenu přebytku práce. V důsledku maximalizace ekonomické renty odborovými svazy se snižuje zaměstnanost. Maximální ekonomická renta je určena průsečíkem MRL a SL. 42033151_504a80aee8 Mzdová sazba Množství práce SL MR D wE QLE E Maximální zaměstnanost QLE je určena průsečíkem SL a DL = bod E (situace odpovídající dokonalé konkurenci). Větší zaměstnanost než QLE by stlačila mzdy na úroveň nižší než wE. křivka mezního příjmu odborů splývá s křivkou poptávky po práci firmy (s křivkou příjmu z mezního produktu práce). ¡1. snižování nabídky práce (např. omezení imigrace, povinné odchody do důchodu, kratší pracovní týden, zákony omezující práci mladistvých, prodloužení vzdělávacího cyklu) ¡2. zvyšování poptávky po práci (např. zvýšení poptávky po zboží a službách – inzerování a prosazování domácí produkce, lobby v parlamentu apod; zvýšení produktivity práce, zvýšení počtu firem, tj. podpora podnikání či příliv přímých zahraničních investic (investiční pobídky) unions Např. za účelem: 1.omezení imigrace - bariéry přistěhovalectví 2.povinného odchodu do důchodu 3.kratšího pracovního týdne 4.zákonů omezující práci mládeže 5.dlouhého vzdělávacího cyklu Exkluzivní odborářství – preferování zaměstnávání pouze odborově sdružených zaměstnanců. Jelikož se ale jedná o diskriminaci, tak se už moc nepoužívá. Spíše se vyžívá např. profesních komor, kdy členství je podmínkou pro možnost zaměstnání ¡zvýšení poptávky po zboží a službách 1.inzerování a prosazování domácí produkce 2.činnost lobby v parlamentu (vládní nákupy jistého druhu zboží, výše cel, dovozní přirážky, stanovení kvót pro dovoz určitých druhů zahraničního zboží) ¡zvýšení produktivity práce - vysoká produktivita práce je v zájmu odborů, omezená působnost odborů v této sféře, většinou se odehrává ve spolupráci se zaměstnavateli formou působení na členskou základnu. ¡zvýšení počtu firem (zaměstnavatelů) - vyšší počet firem může stimulovat vyšší poptávku po práci, podpora vzniku nových firem s sebou většinou nese daňové úlevy, subvence pro zaměstnávání apod. Z těchto důvodů většinou odbory podporují programy pro podporu podnikání. ¡ ¡současná existence monopsonu a monopolu na straně nabídky práce (odbory) ¡cíle na trhu práce: ¡odbory – snaha dosáhnout co nejvyšší ekonomickou rentu (MRL=SL) ¡monopson – snaha udržet co nejnižší mzdy (rovnost MRPL=MFCL) ¡ ¡Výsledek střetu bude pravděpodobný kompromis závislý na vzájemném poměru ekonomických sil. ¡Výsledek závisí na psychologii, taktice vyjednávání a dalších nepředvídatelných faktorech (teorie her). ¡ Mzdová sazba Množství práce SL=AFCL MRPL=DL wF wU LF LU MFCL MRL MRL=SL MFCL=MRPL ¡Speciální případ bilaterálního monopolu na trhu práce. ¡Trojúhelník ACE ukazuje ztrátu společnosti spojenou se mzdou wM v případě monopsonu. Jestliže odbory vyjednají mzdu nad wM, ale pod wN tento prostor se zmenší. V případě w0 zmizí úplně. Odtud vyplývá tvrzení, že přítomnost odborů v případě monopsonu může zvýšit (zhodnotit) rozložení zdrojů. ¡