Sociální stát – jeho typologie a počátky Typy sociálního státu a jeho počátky na příkladu vybraných zemí Obsah přednášky n nTypy sociálního státu n n nNástup sociálního státu ve 20. století n n n Typologie sociálního státu I (Wilenski, Lebeux, Titmuss) nReziduální – sociální ochrana představuje jen doplněk trhu nInstitucionální – instituce sociální ochrany jsou považovány za nedílnou součást společnosti nPracovně-výkonový – zdůrazňuje zásluhový princip, je založen na přispívání do systému sociálního pojištění n G. Esping-Andersen a jeho přínos nDánský sociolog, který je autorem základních typů sociálního státu: nLiberální nKonzervativní nSociálnědemokratický n n(Jihoevropský) Liberální nKlade důraz na dobrovolné individuální pojištění na trhu nStátní intervence minimální – až po selhání trhu nJe orientován na lidi s nízkými příjmy nPoskytování sociální podpory je podmíněno potřebností n Konzervativní nSnaha zachovat statusové rozdíly - nízká míra redistribuce nDávky jsou zásluhově diferencovány nPrvotní pomoc rodiny nTypický je silný vliv profesních korporací n n Sociálně-demokratický model nZaložen na principu univerzalismu a sociální rovnosti nStát odpovídá za blahobyt všech občanů nJeden univerzální systém pojištění nSměřuje k sociální rovnosti nVysoká míra zdanění nSilný sektor veřejných služeb n Jihoevropský model nSociální stát se zde vyvinul později nCharakteristickým rysem je silná role tradičních institucí (rodiny, církve) nČastější je zde střet rodinných povinností a zaměstnání n Paternalistický model nDominantní role státu jako patriarchálního společenství nTypický model pro totalitní režimy a diktatury Předpoklady vzniku sociálního státu 20. století - diskuze o změnách sociální politiky nVe Velké Británii v roce 1942 vytvořen mezivládní výbor, jehož cílem bylo vytvoření nové sociální reformy nV jeho čele stál William Beveridge Beveridgeova zpráva (1942) nDeklarovala hlavní principy sociálního zabezpečení: nBezplatná zdravotní péče a vzdělání nStarobní péče nRodinné přídavky nPlná zaměstnanost n nV roce 1945 zvítězila v britských volbách levice (Labouristická strana). nV roce 1948 bylo podle Beveridgova návrhu přijato národní pojištění, které představovalo komplexní pojištění pro případ nezaměstnanosti, nemoci, mateřství, poručnictví, důchodu a smrti. nVe stejné době byla zřízena také Národní zdravotní služba garantující bezplatné poskytování zdravotní péče. Sociální reforma ve Velké Británii csvukrs nSociální demokracie na počátku 30. let začala prosazovat univerzálně zaměřený program („Domov pro všechny“). nPo volebním vítězství přijala první program sociálních reforem, které zahrnovaly pojištění v nezaměstnanosti, zavedení center mateřské péče, bydlení pro rodiny s dětmi či týden zákonné dovolené ročně. n nKe změně sociální politiky přispěla také dohoda mezi zaměstnavateli a odbory (1936). n n n Formování sociálního státu ve Švédsku csvukrs nTypickými rysy švédského modelu se staly: nUniverzální sociální služby financované vysokým progresivním zdaněním nInvestice do aktivní politiky zaměstnanosti n nCharakter švédské sociální politiky ovlivnili také Gunnar a Alva Myrdalovi n n Specifika švédského sociálního státu csvukrs Zkušenost velké krize -> poválečné posilování role státu nHarold Wilenski, Charles Lebeaux a Richard Titmuss, kteří definovali tři základní typy sociálního státu – reziduální (sociální je jen doplňkem trhu), pracovně-výkonový (založený na zásluhovém principu) a institucionální (instituce sociální ochrany jsou nedílnou součástí společnosti). Analogicky k těmto typům vymezil Esping-Andersen podobné modely – liberální, konzervativní a sociálnědemokratický. n nSociální stát se začal formovat ve 40. letech 20. století v reakci na zkušenost velké hospodářské krize a války n Shrnutí csvukrs