HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A STÁT
Teorie hospodářské politiky
Prezentace č. 4

Obsah prezentace
2
1.Anglosaský a kontinentální přístup k HP
2.Systémotvorná HP
3.Regulativní HP
4.Pojetí ekonomické efektivnosti
5.Pojetí sociální spravedlnosti
6.Pojetí stability společnosti
7.Racionalita hospodářské politiky
•

Dvojí pojetí hospodářské politiky
3
1.vědní disciplína
•analyzuje situace, do kterých se praktická hospodářská politika může dostat,
•předkládá názor na řešení dané situace včetně nástrojů, odpovídajících nabízeným řešením.
•2.   praktická činnost
•sleduje určité hospodářské a sociální cíle  uskutečňované vládou.
•
•

Definice hospodářské politiky
4
•Mnoho definic hospodářské politiky, každá definice obsahuje:
Ønositele (subjekty) HP,
Øcíle HP,
Ønástroje HP.
•Hospodářská politika pojednává o tom, jak se vytyčují cíle hospodářské politiky, jaké nástroje
jsou k dispozici pro jejich dosažení, jak jsou tyto nástroje za různých okolností využívány a jakou
roli mají v průběhu její tvorby a realizace její nositelé.
•Hospodářskou politiku chápeme jako přístup státu k ekonomice své země.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

HP souvisí také s dělbou moci
5
•V demokratické společnosti je moc rozdělena na
Øoc zákonodárnou,
Ømoc výkonnou,
Ømoc soudní
•Trojí nezávislost ekonomických subjektů:
Ønezávislost na státu a státní moci,
Ønezávislost na společenských skupinách,
Ønezávislost na sobě navzájem.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Vazby hospodářské politiky
6

A  -  ekonomická teorie (univerzity a ústavy)
B  -  hospodářská politika (státní exekutiva)
C  -  charakterizuje ekonomiku

Vazby hospodářské politiky
7
•A-C     pozitivní ekonomie (založená na analýze hospodářství),
•                  stává se teoretickou reflexí ekonomiky,
•A-B-C  normativní ekonomie (jejím cílem je formulovat HP),
•A-B      odborný dialog
•B-C      konkrétní  HP
•Dva základní směry utváření teorie HP:
ØAnglosaský – HP je krátkodobá, konjunkturní politika
ØKontinentální – HP je konstitutivní, systémotvorná činnost státu
•
•
•
•
•

Anglosaský x kontinentální směr
8
•Shodné znaky obou směrů:
Ørespektování trhu za současného konstatování jeho nedokonalostí,
Øintervence státu do ekonomiky jsou možné pouze tehdy, jestliže doplňují nebo zdokonalují tržní
mechanismus.
• Rozdílné znaky obou směrů:
Økontinentální směr vidí předmět státní intervence především v systémotvorné činnosti státu, aniž
by byla zcela vyloučena jeho regulativní činnost,
Øanglosaský směr předpokládá, že systém fungování ekonomiky je dán a proto se soustřeďuje na
regulativní činnost.
Ø
•
•
•
•
•
•
•

Anglosaský x kontinentální směr
9
•Pro naše ekonomické myšlení je bližší kontinentální přístup k tvorbě HP jak z geopolitického, tak
i z historického hlediska (W. Eucken - Německo)
•Kontinentální směr rozeznává dva principy HP:
ØKonstruující (systémotvorný), který vytváří hospodářský řád (systém),
ØRegulativní, napomáhající udržovat systém schopný fungování.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Systémotvorná HP
10
•Konstruující (systémotvorná) HP by měla být tržně konformní, aby nezavdávala příčinu k prosazování
úzkých zájmů.
•Demokratické společnosti řeší tento problém dělbou moci:
Ømoc zákonodárnou,
Ømoc výkonnou,
Ømoc soudní
•Společnost musí zabezpečit:
Øochranu soukromého vlastnictví,
Øochranu smluv,
Øvolný přístup na trhy.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Regulativní HP
11
•Regulování je důsledkem  nedokonalých trhů
•Důvody regulace:
Øvýdaje na přirozené veřejné potřeby (obrana, právo,…)
Øvýdaje na veřejné statky (školství, zdravotnictví)
Ørozdělování a přerozdělování důchodů.
•Každý regulační zásah zavádí ekonomiku směrem, kam by se sama nepohybovala.
•Negativa regulace:
Øvysoké (nepotřebné) výdaje,
Øomezují rozsah svobody volby, destimulují ekonomickou aktivitu a inovační potenciál,
Økonzervují stávající strukturu ekonomiky (chrání výstup, ale brání vstupu do odvětví)
•
•
•
•
•
•

Regulativní HP
12
•Regulace v tržním prostředí – pouze krátkodobý, resp. střednědobý charakter.
•
•K odstranění regulací používá vláda tyto nástroje
ØDeregulace,
Ødemonopolizace,
Ø privatizace.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

HP a stát
13
•Hospodářská aktivita vlády je soustředěna na:
Øalokaci (podpora efektivnosti),
Øsociální spravedlnost (přerozdělení),
Østabilitu (makroekonomická HP).
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Pojetí ekonomické efektivnosti
14
•Zlepšení je změna, která je určitým způsobem žádoucí.
•Nadřazenost je vztah dvou situací, ze kterých je jedna více žádoucí. Je-li situace A více žádoucí
než situace B, je A nadřazeno B a přechod od B k A je zlepšením.
•Efektivní je taková situace, která již nemůže být zlepšena.
•Jednotlivec – efektivnost  je dána indiferenční křivkou.
•Společnost rozdělená do dvou skupin - efektivnost je dána indiferenční křivkou – shoda nebo
majorita jedné skupiny.
•Společnost mnoha subjektů – efektivnost je změna, z níž má užitek nejméně jeden subjekt a ostatní
nejsou poškozeni. (Paretovo optimum)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Pojetí ekonomické efektivnosti
15
•Marshallovské zlepšení:   ∑ přínosů - ∑ ztrát > 0
•Jestliže dospějeme k situaci, kdy už žádné Marshallovské zlepšení není možné, pak o této situaci
mluvíme jako o marshallovsky efektivní.
•Obecně se předpokládá, že negativní dopady marshallovských zlepšení nedopadají pouze na jednu
skupinu obyvatelstva.
•Teorie druhého nejlepšího - vychází z Paretova optima: V případě, že jedna nebo více paretovských
podmínek nemůže být uspokojena ze závažných institucionálních důvodů (překážek), pak efektivní je
to rozdělení, kde druhá nejlepší pozice je zajištěna uspokojením zůstatkových podmínek.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Božský byrokrat
16
•Autorem této teorie je Milton Friedman
•Ať je ekonomika organizována sebelépe, je stále neefektivní.
•Božský byrokrat:
Øzná všechny výrobní preference,
Øzná všechny preference členů společnosti,
Ømá neomezenou moc určovat lidem, co mají dělat,
Øjeho jediným cílem je maximalizace blahobytu v marshallovském smyslu.
•Efektivní ekonomické podmínky jsou potom takové, které nelze zlepšit ani božským byrokratem.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Pojetí sociální spravedlnosti
17
•Liberální pojetí „skutečných“ práv člověka – negativní vymezení práv: každý má právo vyžadovat,
aby:
Ønikdo neohrožoval jeho život,
Ønebránil mu ve svobodném jednání,
Øneomezoval disponování vlastnictvím.
•Ostatní práva vymezená pozitivně (právo na práci, právo na  vzdělání….) nejsou chápána jako práva,
ale jako prosba.
•Pozitivní práva se proto v současnosti realizují na základě přijetí odpovídajících zákonů a
společenských smluv (vnitrogenerační a mezigenerační dohody).
•K dosažení sociální spravedlnosti slouží jako nástroj sociální politika
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Pojetí sociální politiky
18

Sociální politika
intervencionistická
pasivní
aktivní
A
B
systémotvorná
C
D
A -  intervencionistická politika řeší nakupené problémy
       neadekvátní hospodářské politiky následným
       přerozdělením,
B – preventivní řešení sociálních dopadů
       hospodářskopolitickými opatřeními,
C – neexistuje,
D – výstavba sociálního systému, sociálního řádu.

Pojetí stability společnosti
19
•Stabilita společnosti závisí na řešení problémů, které se projevují:
Øv oblasti politiky,
Øv oblasti ekonomické,
Øv oblasti sociální
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Racionalita hospodářské politiky
20
•Racionalita – změny vedoucí ke zvýšení efektivnosti nebo hospodárnosti ekonomického procesu.
•Mikroekonomická racionalita:
ØMaximalizace zisku u výrobce,
ØMaximalizace užitku u spotřebitele.
•V makroekonomii se tato jednoznačnost ztrácí – cíle HP nejsou jednoznačné.
ØTinbergenovo pravidlo
ØMundellův princip
ØMeadeho princip odpovědnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Racionalita hospodářské politiky
21
•Ekonomická teorie v otázkách formulování cílů a nástrojů nezaujímá jednoznačný postoj o jejich
racionalitě – proto si pomáhá:
Ø„mikroekonomizováním“ makroekonomických kategorií,
Øvyužíváním matematických modelů,
Øhledáním řešení v oblasti politické racionality (politický pragmatismus)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Politický pragmatismus
22
•Využívá se tehdy pokud:
ØCíle nelze jednoznačně určit,
Øcílový stav je dosažitelný pouze s určitou pravděpodobností,
Øexistují bariéry při dosahování cílového stavu (časová náročnost, vysoké náklady).
•Pragmatický přístup se opírá o poznání, že všechna rozhodnutí se realizují v podmínkách nejistoty
a mohou se vlastně projevit jako nesprávná → politika malých kroků.
•Kritika: účelová krátkodobost, jedná se o „stresovou variantu“ řešení problému. Pragmatickou
politiku ovlivňují osobnosti (jejich příslušnost k různým politickým školám).
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Děkuji za pozornost a přeji hezký den
☺
23