Mikroekonomie 2+1, NPMKB Teoretický úvod do problematiky mikroekonomie Ing. KamilaTurečková, Ph.D. 2/12 Ekonomie Ekonomie je společenskovědní disciplínou, která studuje chování ekonomických subjektů s cílem vysvětlit a popsat mechanismy, prostřednictvím nichž jsou ve společnosti rozdělovány vzácné zdroje mezi vzájemně si konkurující užití. ekonomické subjekty cíle ekonomických subjektů mechanismy (činnosti) vzácné zdroje – výrobní faktory dle předmětu chování na normativní a pozitivní normativní ekonomie pozitivní ekonomie dle předmětu zkoumání na mikroekonomii, makroekonomii a mezinárodní ekonomii Mikroekonomie Mikroekonomie se soustřeďuje na zkoumání chování jednotlivých ekonomických subjektů na dílčích trzích. co je to trh? typy trhu (dle místa, předmětu, druhu a množství) funkce trhu 1. co a kolik vyrábět: definice struktury a množství výroby 2. jak vyrábět: stanovení vyrábějícího subjektu, způsobu výroby, určení zdrojů a nástrojů výroby 3. pro koho vyrábět: pravidla, podle kterých dojde k rozdělení produktů mezi spotřebitele elementy trhu (nabídka, poptávka, cena, konkurence) Mikroekonomická teorie je především zaměřena na analýzu chování jednotlivců v rámci teorie spotřebitelské poptávky a teorie alokace času, a na chování firem v rámci teorie firmy a problematiku volby výstupu firmy v souvislosti s tržním prostředím. Pojmy a principy Statek omezený (vzácný) a neomezený užitečný a neužitečný hmotný a nehmotný volný a ekonomický Princip vzácnosti, teze o omezenosti zdrojů Princip porovnání nákladů a užitku (prospěchu) Ekonomický přebytek spotřebitelův přebytek přebytek výrobce Náklady obětovaných příležitostí Efektivnost Produktivita práce kapitálu Dělba práce Racionalita, racionální chování, racionální nevědomost Základní ekonomické systémy Má-li ekonomický systém dobře fungovat, měl by plnit následující funkce: 1. alokovat zdroje mezi alternativní užití 2. kombinovat tyto zdroje za účelem výroby statků 3. rozdělovat vyrobené statky 4. vytvářet impulsy pro rozvoj jednotlivce a celé společnosti zvykový systém centrálně plánovaný systém tržní systém smíšený systém Ekonomické sektory Sektorová (odvětvová) struktura ekonomiky představuje rozložení jednotlivých ekonomických aktivit sloučených do logických skupin (odvětví, sektorů) a jejich vzájemné zastoupení v celku. 1. primární sektor 2. sekundární sektor 3. terciární sektor 4. kvartální sektor Základní metody a nástroje ekonomické analýzy. Model. formalizované nebo neformalizované zobrazení reálně fungující ekonomiky analytický rámec, s jehož pomocí dochází k určitému zjednodušení reality s tím, že v daném modelu jsou ponechány jen podstatné charakteristiky (prvky), které pomohou pochopit klíčové vztahy v daném systému cílem ekonomického modelu je usnadnit vysvětlení jednotlivých ekonomických jevů (zjednodušení reality, podstatné rysy) nezahrnují každý rys ekonomiky jsou sestavovány na pozadí stanovených předpokladů jsou často tvořeny grafy a rovnicemi a mohou být formulovány verbálně, graficky nebo například matematicky základními modely jsou: model ekonomického (tržního) koloběhu model hranice produkčních možností Ekonomický koloběh Model ekonomického koloběhu je modelem, jenž schematicky znázorňuje vlastní organizaci národního hospodářství, přičemž ve své nejjednodušší podobě popisuje stacionární ekonomiku (jednoduchou ekonomiku se dvěma subjekty a ve které se nespoří ani neinvestuje). koloběh znázorňuje jednotlivé hmotné a peněžní toky hmotné toky představují pohyb výrobních faktorů od domácností k firmám a současně také pohyb zboží a služeb od firem k domácnostem nehmotné (peněžní) toky korespondují s platbami, jež v podobě mezd, úroků, zisků a rent získávají domácnosti, které je následně vynakládají na nákup zboží na trhu zboží a služeb Hranice produkčních možností mikroekonomický pohled Production possibilities frontier (PPF) kombinace 2 statků, které je hospodářství schopno vyprodukovat se svými fyzickými a duševními zdroji (při daných disponibilních zdrojích a dané technologii) Hranice PPF: sklon PPF vyjadřuje náklady obětovaných příležitostí sklon PPF vyjadřuje schopnost dané ekonomiky přetvořit při plném využití výrobních faktorů jeden statek ve statek druhý, sklon pak označujeme jako mezní míru transformace produktu (MRTP) pohybujeme-li se po hranici, uvažujeme o struktuře výroby (output mix) Hranice produkčních možností Ekonomický růst (posuny v čase) kvantitativní a kvalitativní faktory (spíše makro pohled): kladné technologické změny nové metody růst množství disponibilních kapacit a jejich využití růst počtu pracovníků a jejich kvalifikační úrovně růst produktivity inovace objevení nových nalezišť přírodních zdrojů politické události, změna klimatu … fyzická a institucionální hranice produkčních možností Funkce Sklon funkce funkci (f) chápeme jako matematickou formulaci vztahu, v němž hodnoty určitého počtu nezávisle proměnných (x1, … xn) určují hodnotu závisle proměnné (y), neboli: y=f (x_1,…….x_n) podle počtu nezávislých proměnných pak hovoříme o jednofaktorové funkci (y = f (x)), dvoufaktorové funkci (y = f (x1, x2)), třífaktorové funkci (y = f (x1, x2, x3)) atd. grafickým zobrazením lineární funkce je přímka a funkce nelineární křivka sklon funkce je mírou, která vyjadřuje změnu závislé proměnné (Δy) uvedené na ose y k proměnné nezávislé (Δx), kterou zaznamenáváme na ose x sklon funkce lze také zjistit prostřednictvím první derivace dané funkce Možnosti lineární funkce Určení optima Rovnováha oblast optimalizace je spojená s rozhodovacími problémy jednotlivých tržních subjektů, zejména domácností (spotřebitelů) a firem zjištění hodnot nezávisle proměnné či nezávislých proměnných, při nichž daný subjekt maximalizuje či minimalizuje svoji cílovou funkci u matematického úhlu pohledu jde o hledání lokálního extrému stanovení rovnováhy je spojeno se vzájemným působením alespoň dvou tržních subjektů typickým příkladem je hledání tržní rovnováhy prostřednictvím interakce nabídky a poptávky, kdy tržní rovnováhy je dosaženo ve stavu, kdy je nabízené množství (firmou) totožné s množstvím poptávaným (spotřebiteli) na pozadí ustanovené rovnovážné ceny Děkuji za pozornost.