Mikroekonomie 2+1, NPMKB Teorie spotřebitele – optimum spotřebitele Ing. KamilaTurečková, Ph.D. 3/12 Rozpočtové omezení předpoklady analýzy rozpočtového omezení spotřebitele: spotřebitel má důchod-příjem (I), který celý spotřebovává spotřebovává toliko dva statky (X aY, spotřební koš), které nakupuje za cenu Px a Py Objem finančních prostředků, které má spotřebitel k dispozici nám určuje velikost tohoto spotřebního koše a udává nám, tzv. rozpočtové omezení spotřebitele (BL). BL: I = Px* X + Py*Y rozpočtové omezení v grafické podobě označujeme linie rozpočtu Soubor spotřebních košů, které může tento spotřebitel získat při dané úrovni důchodu a daných cenách, pak označujeme jako množinu tržních příležitostí. Linie rozpočtu směrnice linie rozpočtu se nazývá mezní míra substituce ve směně (MRSE) poměr, v němž spotřebitel může statky X aY směňovat na trhu (vzhledem k jejich cenám) při vynaložení celého důchodu MRSE = Px / Py nebo -Δy / Δx změny BL rovnoběžný posun (změna důchodu) pootočení, změna směrnice (změna ceny/cen statků) Užitek, užitečnost Užitek je subjektivní pocit uspokojení potřeby ze spotřeby statku. Spotřebitelé (racionálně jednající) se snaží o maximální uspokojení svých potřeb, tedy o maximalizaci užitku. Užitek je veličina ukazující směr preferencí, pokud spotřebitel nalezen nejvíce preferovanou situaci, maximalizuje užitek. Užitek může být: Žádoucí, kladný (statky s pozitivní preferencí) Nežádoucí, záporný (statky s negativní preferencí) Nulový (statky lhostejné - neutrální) 2 teoretické přístupy k vyjádření užitku, užitečnosti: kardinalistické a ordinalistické pojetí Kardinalistické pojetí užitečnosti kardinalistická verze považuje užitek za přímo měřitelný, tedy za kardinální veličinu známe konkrétní hodnoty užitku vyjádřené v měřitelných jednotkách (utilech) celkový užitek (TU) vyjadřuje celkové upokojení potřeb při spotřebě daného množství statků = ( , ) obvykle považujeme množství statkuY za konstantní, pak = ( ) mezní užitek (MU) plynoucí spotřebiteli ze spotřeby statku X definujeme jako přírůstek celkové užitečnosti změněný spotřebou statku X o jednu jednotku = Δ /Δ matematicky lze také určit jako první derivaci funkceTU Kardinalistické pojetí užitečnosti bod nasycení –TU je maximální když TU je maximální, pak MU = 0 zákon klesajícího mezního užitku (1. Gossenův zákon) klesající celkový užitek signalizuje záporný mezní užitek kladná klesající část funkce MU vyjadřuje individuální poptávkovou křivku spotřebitele po statku X MU je závislý na intenzitě potřeby a dostupnosti statků, čím je statek vzácnější, tím je jeho MU vyšší Kardinalistické pojetí užitečnosti - optimum spotřebitele spotřebitel je závislý pouze na svých preferencích optimum spotřebitele nastává v situaci, v níž maximalizuje svůj užitek (TUmax →MU=0) spotřebitel je závislý na preferencích i ceně statků optimum nastává v situaci, kdy je užitek z poslední spotřebované jednotky roven ceně daného statku (přínos=nákladu) jeden statek: MUx = Px více statků: MUx / Px = MUy / Py = … poslední koruna vynaložená na statek X přinese stejný užitek jako poslední koruna vynaložená na statek Y DruhýGossenůvzákonříká,žeracionální ekonomickýsubjektsivybírátakovéstatky, kterémupřinášejístejnýmezníužitek.Pokudje spotřebastatkuspojenasnutnostízaněj zaplatit,potomvpřípadějednohostatkubude spotřebitelvrovnováze,pokudsemezníužitek rovnáceněstatku,vpřípaděspotřebyvíce statkůjepodmínkouvyrovnánímezníchužitků jednotlivýchstatkůvzhledemkjejichcenám Ordinalistické pojetí užitečnosti - indiferenční křivka užitek a jeho úroveň nelze měřit lze seřadit kombinace statků podle vnímání jejich užitku na ordinální škále není možné nakreslit přímo křivku celkového užitku, avšak je možno spojit body znázorňující kombinace se stejným užitkem (na kopci užitku pak představují body stejně vzdálené od základny, tj. jakési vrstevnice kopce užitku na jehož vrcholu je pak bod nasycení). Oné vrstevnici znázorňující kombinace se stejným užitkem říkáme indiferenční křivka. indiferenční křivka (IC) je množina kombinací statku X aY se stejným celkovým užitkem spotřebitel je vůči těmto spotřebním košům ležícím na jedné indiferenční křivce indiferentní (lhostejný) množina indiferenčních křivek tvoří tzv. indiferenční mapu směr preferencí Ordinalistické pojetí užitečnosti - indiferenční křivka vlastnosti základních indiferentních křivek (jen u Goods) jsou klesající (axióm nenasycenosti) neprotínají se (axióm tranzitivity) indiferenční křivky nalezneme v každém bodě grafu(axióm úplnosti) jsou konvexní vzhledem k počátku, tj. čím méně má spotřebitel statku X relativně ke statkuY, tím více je ochoten obětovat statkuY, aby získal dodatečnou jednotku statku X Sklon indiferenční křivky: vyjadřuje poměr v němž je spotřebitel „ochoten“ nahrazovat (substituovat) statek X statkemY ve svém spotřebním koši, aniž se změní jeho celkový užitek mezní míra substituce ve spotřebě – MRSC MRSC = MUx/MUy nebo -Δy / Δx tvar IC je závislý především na (1) poměru v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat statek X statkemY a (2) vzájemném vztahu statků X aY z hlediska spotřebitelem projevených preferencí: statky žádoucí – statky s pozitivní preferencí (Goods) statky nežádoucí – statky s negativní preferencí (Bad) statky lhostejné – statky neutrální (Neuters) dokonalé substituty dokonalé komplementy Ordinalistické pojetí užitečnosti - indiferenční křivka Ordinalistické pojetí užitečnosti - optimum spotřebitele ordinalistický přístup používá pro určení optimální kombinace poměru mezních užitků a dále schopnost spotřebitele směňovat tyto statky na trhu při konstantním důchodu a daných cenách obou statků jedná se o bod dotyku BL s nejvýše dostupnou IC, směrnice obou křivek se rovnají: = MUX/MUY=PX/PY MUX/PX=MUY/PY Optimálním spotřebním košem je tedy ten spotřební koš, který leží na indiferenční křivce, která má s linií rozpočtu pouze jeden společný bod, tj. spotřební koš nacházející se v bodě, v němž je linie rozpočtu tečnou indiferenční křivky. Děkuji za pozornost.