Mikroekonomie
2+1, NPMKB
Všeobecná rovnováha
Ing. KamilaTurečková, Ph.D.
7/12
2
Všeobecná rovnováha
Analýza situace, v níž musí být současně dosaženo
rovnováhy na všech trzích nacházejících se v dané
ekonomice.
všeobecná rovnováha nastává v situaci, pro niž platí, že
všechny dílčí trhy nacházející se v dané ekonomice
dosahují současně rovnovážného stavu.
doposud analýza dílčích trhů a rozbor parciální rovnováhy
(trh výrobků a služeb, trh výrobních faktorů…)
→ model jednoduché ekonomiky (mikropohled!!!)
 model 2x2x2x2
3
Předpoklady modelu
 Cílem spotřebitelů je maximalizace užitku, cílem výrobců je maximalizace zisku.
 Všechny trhy jsou dokonale konkurenční (ceny příslušných komodit jsou dané).
 Ekonomika je uzavřená.
V ekonomice existují pouze:
2 firmy,
2 statky (X a Y),
2 spotřebitelé (celý svůj důchod utrácejí na nákup těchto statků),
2 výrobní faktory (práce a kapitál ve vlastnictví spotřebitelů).
V modelu můžeme nalézt 6 základních trhů:
2 trhy statků (trh se statkem X trh se statkem Y)
4 trhy výrobních faktorů (trh práce pro X a Y, trh kapitálu pro X a Y).
4
Efektivnost
Má-li být dosaženo rovnováhy společně (v jednom časovém okamžiku musí
do stavu rovnováhy dospět společně všech šest uvedených trhů) musí být
současně dosaženo celkové efektivnosti:
efektivnosti ve směně
musí být nemožné přerozdělit zásobu vyrobeného zboží tak, aby bylo možné prospět jednomu
spotřebiteli a současně nepoškodit druhého (nelze přerozdělit 2 statky tak, aby užitek jednoho
spotřebitele vzrostl a užitek druhého zůstal stejný )
efektivnost ve výrobě
musí být nemožné přerozdělit dostupné výrobní faktory tak, aby bylo vyrobené více jednoho zboží
při nezměněném množství druhé zboží (není možné přerozdělením dvou výrobních faktorů zvýšit
vyráběné množství statků )
efektivnost výrobního mixu (výrobně-spotřební efektivnost)
musí být nemožné změnit vyráběnou kombinaci výrobků a služeb tak, aby to prospělo jednomu
spotřebiteli a zároveň to současně nepoškodilo kohokoli jiného (není možné přerozdělením výroby
zvýšit užitek jednoho spotřebitele a aniž by poklesl užitek druhého spotřebitele )
efektivnost
 Efektivnost jednoduše můžeme definovat jako situaci, kdy
již nemůže být zlepšená jedna situace (či stav), aniž by
současně nemohla být snížena situace (či stav) jiná.
 Neefektivnost pak se situace, kdy lze určitou činnost
zvýšit, aniž by bylo nutné jakkoli jinou činnost omezit.
 V neefektivní situace tak mohou být podmínky jednoznačně
zlepšeny.
 Paretovská efektivnost (Paretoefektní alokace) - takové, které již
nelze změnit (realokovat) tak, aby jí jedna strana dávala přednost
zatímco druhá strana by ji považovala za přinejmenším stejně tak
výhodnou, jako alokaci předchozí.
5
6
1) Efektivnost ve směně
 situaci, při níž není možné přerozdělit fixní množství statků a služeb bez toho, aby
zvýšení užitečnosti u jednoho spotřebitele nesnížilo užitečnost u spotřebitelů ostatních, tj.
realokací statků a služeb nelze dosáhnout tzv. Paretova zlepšení.
 Existují dva spotřebitelé (Adam a Eva), kteří si mezi sebe rozdělují dva statky X a Y.
Rozdělení fixního množství statků mezi spotřebitele efektivním způsobem je
podmíněno tím, že MRSC mezi všemi dvojicemi statků musí být pro všechny
spotřebitele stejná:
MRSC Adama = MRSC Evy = Px/Py
MRS je poměr vyjadřující ochotu tohoto spotřebitele nahrazovat ve svém spotřebním
koši statek x statkem y, aby dosáhl stejné užitečnosti a zároveň aby se daly tyto statky ve
stejném poměru nahrazovat na trhu.
7
1) Efektivnost ve směně
 Pro odvození podmínek efektivnosti ve směně musíme brát v úvahu
preference spotřebitelů – znázorněny prostřednictvím indiferenčních map.
 K zobrazení efektivnosti ve směně mezi dvěma spotřebiteli se využívá
nástroj tzv. Edgeworthův box-diagram směny
 Edgeworthův box-diagram směny
zachycuje všechny dostupné
příležitosti pro vzájemně
výhodnou směnu dvou statků
mezi dvěma spotřebiteli.
 Všechny možné způsoby rozdělení určitého množství 2 vyrobených statků mezi 2
spotřebitele.
8
Grafické znázornění
x
y
IQ Evy
0E
x
y
IQ Evy
0E x
y
IQ Adama
0A
x
y
0E
0A x
y
x
y
0E
0A x
yCC
G
F
H
UE3
UE1
UE2
UA3
UA2
UA1
x
y
0E
0A x
y
G
9
Směna a její efektivnost
10
2) Efektivnost ve výrobě
 Efektivnost ve výrobě lze definovat jako takové rozdělení fixního množství
zdrojů v ekonomice, kdy již nebude možné vyrobit jednoho statku více, aniž
by bylo nutné omezit výrobu statku jiného.
 Situace v níž není možné přerozdělit fixní množství zdrojů bez toho, aby zvýšení
produkce u jednoho statku neomezilo produkci u statků ostatních, tj. realokací
disponibilních zdrojů nelze dosáhnout tzv. Paretova zlepšení.
Má-li být dosaženo efektivnosti ve výrobě, pak je nezbytně nutné, aby obě firmy byly
schopny nahrazovat ve svém výrobním procesu jeden výrobních druhým, aniž by tím
měnily objem vyráběné produkce:
MRTSfirmy A = w/r = MRTSfirmy B
11
2) Efektivnost ve výrobě
 Edgeworthův box-diagram výroby: zachycuje všechny uskutečnitelné alokace vstupů
(výrobních faktorů L a K), pro něž platí, že množství práce a kapitálu, které je v této
kombinaci obsaženo, plně odpovídá disponibilnímu množství využívaných vstupů:
•Výrobní plány firem jsou zobrazeny
prostřednictvím jejich produkční funkce
(firem A (vyrábí statek X) a firma B
(vyrábí statek Y)) – mapy izokvant (IQ), tj.
jako diagram, který zobrazuje pouze ty
kombinace výrobních faktorů, jež má daná
firma k dispozici k výrobě svého produktu.
•Spojením všech efektivních alokací
výrobních faktorů získáme smluvní
křivku (výroby) CC, která zachycuje
všechny efektivní způsoby alokace dvou
vstupů mezi produkci dvou výstupů.
12
Hranice produkčních (výrobních) možností
(upraveno na podmínky všeobecné rovnováhy)
 všechny dostupné kombinace dvou výstupů (statku X a Y), které je daná ekonomika
(složená ze dvou firem, A a B) schopna vyprodukovat při přesně stanoveném objemu
výrobních faktorů (K a L):
 tyto kombinace efektivních výstupů leží na CC v Edgeworthově box-diagramu výroby a v modelu Hranice
produkčních možností přímo na této hranici (např. bod B:X=9 a Y=27 nebo bod D: X=22 a Y=10)
13
Hranice produkčních (výrobních) možností
 Sklon určíme pomocí mezní míry transformace produktu, což je poměr, v
němž je v dané ekonomice možno přetvořit jeden statek za statek druhý.
 MRPT určuje, o kolik musí být při plném využití výrobních faktorů snížena produkce
statku Y, má-li být zvýšena produkce statku X o jednu jednotku.
Mezní míra transformace produktu (MRPT) vyjadřuje míru v níž
výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku:
MRPT = - Δy/Δx = MPX/MPY
 se zvyšováním výroby jednoho statku
se totiž musíme vzdát rostoucího množství
druhého statku
14
3) Efektivnost výrobního mixu
 nastává když v námi analyzované jednoduché ekonomice odpovídají
preference spotřebitelů výrobním možnostem firem v této ekonomice
 jinými slovy řečeno, má-li být v dané ekonomice dosaženo všeobecné rovnováhy,
pak se poměr, v němž jsou spotřebitelé ochotni ve svém spotřebním koši
nahrazovat statek X statkem Y, musí rovnat poměru, v němž jsou oba tyto statky
nahraditelné ve výrobním procesu u našich dvou firem:
=
 pro grafické vyjádření všeobecné rovnováhy tak budeme muset využít
Edgeworthův box-diagram směny a hranici produkčních možností
 tj. musíme propojit oba spotřebitele (Adama a Evu), kteří nakupují statky X a Y s oběma
firmami A a B, které tyto dva statky (X a Y) produkují s daným množstvím L a K
Efektivnost výrobního mixu – grafické zobrazení
15
Efektivnost výrobního mixu – grafické zobrazení
16
Adam: X=11 a Y=6
Eva: X=9 a Y=6
celkem X=20 a Y=12
Efektivnost výrobního mixu
 Efektivnost výrobního mixu znamená, že kombinace vyrobených
statků je efektivní v takové situaci, pokud není možné změnit
strukturu výroby tak, že se zvýší užitek jed-noho spotřebitele, aniž by
se snížil užitek spotřebitele druhého:
1. oba spotřebitelé budou dosahovat stejné mezní míry substituce ve spotřebě,
MRSC Adama = MRSC Evy = Px/Py
2. oba statky se budou vyznačovat stejnou mírou technické substituce kapitálu
prací,
MRTSfirmy A = w/r = MRTSfirmy B
3. společná mezní míra substituce bude odpovídat mezní míře transformace
produktu
= 17
Děkuji za
pozornost.