Mikroekonomie
2+1, NPMKB
Volba výstupu firmy v dokonale
konkurenčním tržním prostředí
Ing. KamilaTurečková, Ph.D.
9/12
Předpoklady modelu
dokonalé konkurence
 Na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný
není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví,
 cena je exogenní
 atomistická tržní struktura
 všechny statky jsou homogenní,
 neexistují žádné preference
 na všechny trhy je volný vstup a výstup,
 v dlouhém období jsou všechny VF dokonale mobilní,
 všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích
směňovaných na trhu,
 dokonalá – plná transparentnost trhu
 firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku.
Předpoklady modelu
dokonalé konkurence
 Dokonale konkurenční firma bývá označována jako „price taker“
 firma přebírající cenu (tj. cenový příjemce),
 firma cenu nemůže ovlivnit,
 díky velkému počtu malých firem, tvoří každá tato firma jen minimální část celkového
produktu (nabídky) odvětví,
 poptávka po produkci každé firmy je dokonale elastická – vodorovná s osou x.
 firma rozhoduje jenom o objemu své produkce a o množství vstupů, které
hodlá koupit.
----------------------
 DK je východiskem pro zkoumání ostatních tržních struktur v NDK.
 Křivky MR a AR jsou totožné s poptávkovou křivkou (d) po produkci dané firmy, TR je
rostoucí přímka: TR=f(Q).
Dokonale konkurenční trh a firma
Trh Firma
P
Q
S
D
PE
Q
P
d = AR = MR
PE
1) Rozhodování firmy o výstupu
v krátkém období
Optimální výstup firmy:
 předpokladem je dosažení maximálního zisku:
 rozdílem mezi TR a TC
 Největší svislá vzdálenost mezi křivkami TR a TC. Zde mají obě křivky stejnou směrnici
(může nastat i v situaci, kdy firma realizuje maximální ztrátu).
 rovností MR a MC (MR = MC)
 Směrnicí TR (TC) je MR (MC), jedná se tedy o průsečík křivek MR a MC.
 záporná druhá derivace MC, tj. MC je rostoucí
TR,STC(Kč) STC TR
Q“ Q1 Q* Q2 Q
Kč/Q SMC SAC
d=MR=AR
Q“ Q1 Q* Q2 Q
Kč
(+)
0 Q
(-) FC
π
Rozhodování firmy o
výstupu v krátkém období
Produkce Q“: Směrnice TR=STC, tzn. MR=MC, ale
TR<TC, firma realizuje max. ztrátu, funkce SMC je
klesající
Produkce Q1: TR=STC, tj. AR=SAC, směrnice STC
začíná růst (zákon klesajících výnosů), tj. min.SMC
Produkce Q*: Rovnají se směrnice křivek TR=STC,
tzn. MR=MC → optimální výstup, firma
maximalizuje zisk (max. rozdíl mezi TR a STC),
výstup při P=MC.
Produkce Q2: TR=STC, tj. AR=SAC, firma od této
produkce bude opět realizovat ztrátu
-----------
 STC nevycházejí z počátku, ale z velikosti FC,
které firma musí hradit v krátkém období.
 Mezi produkcí Q1-Q2 firma dosahuje zisku
(TR>STC, AR>SAC).
TR,STC(Kč) STC VC TR
FC
Q“ Q1 Q* Q2 Q
Kč/Q SMC AVC
SAC
P d=MR=AR
Q“ Q1 Q* Q2 Q
Kč
(+)
0 Q
(-) FC
π
Nabídka dokonale
konkurenční firmy v
krátkém období
Otázka: jak bude firma rozhodovat o výstupu (MR=MC,
tj. produkce Q*), když STC>TR? Zastaví výrobu?
 V krátkém období firma musí hradit FC!
 Pokud je TR>VC a přesto TR<STC, pak firma hradí
díky své výrobě i část FC, tj. ztráta je menší, než
kdyby vůbec nic nevyráběla.
 TR/Q > VC/Q → P > AVC (hradí část FC)
 P > AVC - kritérium průměrných variabilních
nákladů:
 Pravidlo rozhodování, zda výrobu při TR<STC
zastavit nebo v ní pokračovat.
 Je-li P>AVC: pokračovat ve výrobě a je-li P<AVC:
výrobu uzavřít (křivka VC by byla nad přímkou TR,
křivka AVC by byla nad přímkou AR, křivka zisku by
byla pod úrovní FC)
 Bod uzavření firmy (min. ztráty) v krátkém
období: AVC=MC, přičemž MC=P
Nabídka dokonale konkurenční
firmy v krátkém období
 Dochází-li ke změně tržní ceny, kterou firma přebírá z trhu (P=MR), tak bude v
závislosti na tom docházet ke změně nabízeného množství každé firmy.
 Rostoucí P znamená posun průsečíků MR a MC po křivce MC směrem nahoru, což
bude implikovat růst nabízeného Q.
 Křivku krátkodobé nabídky firmy tvoří rostoucí část křivky MC, jejíž spodní
hranicí je min. AVC→ QS=Q*(P,w,r)
Nabídka dokonale konkurenčního
odvětví v krátkém období
 Nabízené množství celého odvětví
vzniká agregací nabídkových křivek
všech firem vyrábějících daný statek,
vzniká tak křivka nabídky odvětví (tržní
nabídková křivka).
 Ta pak s poptávkovou křivkou na dokonale
konkurenčním trhu formuje rovnovážnou
cenu produkce.
 Počet firem je v krátkém období
konstantní, firmy mohou měnit objem
výstupu v závislosti na objemu
variabilního vstupu.
 Předpokladem jsou konstantní ceny
vstupů.
Křivka nabídky odvětví je dána horizontálním
součtem krátkodobých křivek nabídky všech
firem v odvětví při jakékoliv ceně.
Závisí na počtu firem v odvětví, velikostí výstupu
každé z nich a determinantech mezních nákladů
každé firmy.
Změna nabídky dokonale
konkurenčního odvětví v krátkém období
o porušení předpokladu
konstantní ceny vstupů: na
trhu roste cena → firmy se snaží
zvětšovat svůj výstup → musejí
proto zvyšovat množství
najímaného (variabilního) vstupu
→ růst poptávky po vstupu →
růst ceny variabilního vstupu →
růst nákladů každé firmy →
posun křivky MC směrem
nahoru:
o křivka S (ΣMC) bude strmější
než za předpokladu neměnných
cen vstupů,
o při dané úrovni ceny se bude
nabízet menší množství
Změna nabídky dokonale
konkurenčního odvětví v krátkém období
 Elasticita nabídky v krátkém období:
 míra, v jaké firmy v odvětví reagují změnou svého výstupu na změnu tržní
ceny:
ePS=(ΔQ/Q)/(ΔP/P) = ΔQ/ΔP * P/Q
 je dán poměrem procentní změny nabízeného množství a procentní změny
ceny
 koeficient nabývá kladných hodnot (nabízené množství je rostoucí funkcí
ceny)
Rovnováha dokonale konkurenčního
odvětví v krátkém období
 problém rovnováhy: jak je na trhu konkrétního statku determinována jeho cena a
nabízené a poptávané množství?
 Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v SR nastává, je-li trh „vyčištěn“
 při krátkodobé rovnovážné ceně P* se rovná poptávané a nabízené množství daného statku
QD=QS=Q*
 tržní nabídka S i tržní poptávka D vznikají horizontálním součtem individuálních křivek nabídky
(poptávky)
 kombinace Q*P*: rovnováha mezi poptávkami všech jednotlivců a náklady všech firem.
 Rovnovážná cena P* plní 2 důležité funkce:
 signál pro výrobce, P* = MC → nabízené Q*
 signál pro kupující: při P* se jednotlivci maximalizující užitek rozhodují o vynaložení svého
důchodu na nákup daného statku → poptávané Q*
Rovnováha dokonale konkurenčního
odvětví v krátkém období
FIRMA TRH
Kč/Q MC Kč/Q D D“ S
AC
P“ P“
P* P*
P=d=MR=AR
Q1 Q2 Q Q* Q“ Q
 při P* firma vyrábí Q1 a realizuje zisk
 při P“ firma vyrábí Q2 (růst ceny vyvolá růst nabízeného množství jednou
firmou), nová cena dovoluje firmě realizovat vyšší zisk
 vertikální rozdíl mezi P a AC pro příslušnou velikost produkce
Rovnováha dokonale konkurenčního
odvětví v krátkém období
 hlavní faktory působící změnu tržní nabídky (posun S)
 změny cen vstupů
 změny technologií
 očekávání výrobců
 změna počtu firem v odvětví
 křivka S se posune doprava dolů vlivem výše uvedených faktorů, pak rovnovážné
množství vlivem změny rovnovážné ceny bude záviste na elasticitě tržní poptávky:
 velmi neelastická D – posun křivky S směrem doprava dolů povede k relativně
velkému poklesu tržní P* a malému růstu Q*
 velmi elastická D – posun S doprava dolů povede k poměrně malému poklesu P* a
poměrně velkému růstu Q*
Rovnováha dokonale konkurenčního
odvětví v krátkém období
 hlavní faktory působící změnu tržní poptávky (posun D)
 změny důchodů spotřebitelů
 změny jejich preferencí
 očekávání spotřebitelů
 ceny substitutů a komplementů
 křivka D se posune doprava nahoru vlivem výše uvedených faktorů, pak Q* vlivem změny
P* bude záviste na elasticitě nabídky:
 neelastická S – posun tržní poptávky povede k podstatnému růstu P* a jen k velmi malému
růstu Q*
 elastická S – růst tržní poptávky povede velmi malému růstu P* a k podstatnému zvýšení Q*
------------------
 Na trhu může docházet současně ke změnám S a D, pak výsledná změna je ovlivněna
elasticitou D, elasticitou S a interakcí jejich vzájemných posunů.
2) Rozhodování firmy o výstupu
v dlouhém období
Optimální výstup firmy: P = MR = LMC
 volný vstup či odchod firem do a z odvětví
 žádné tajné dohody mezi stávajícími výrobci, žádné ochranné známky, patenty či licence
 výstup či vstup do odvětví není spojen se žádnými náklady
 tendence k nulovému ekonomickému zisku (rovnost TR a TC → bod zvratu)
 P = AR = LAC
 firmy usilují o normální míru výnosů
 počet firem v odvětví je rovnovážný
 LMC = LAC → bod minima křivky LAC (dlouhodobý optimální výstup
dokonale konkurenční firmy je při produkci jež firma vyrábí s minimálními
dlouhodobými průměrnými náklady).
 min. LAC je u všech firem stejné
Optimální výstup dokonale
konkurenční firmy v LR
Kč/Q
SMC LMC
SAC LAC
P = MR = AR
Q* Q
 MR=MC → krátkodobý optimální výstup, P=MR → P=MC
 min. SAC = min. LAC
 P = SAC = LAC, ekonomický zisk je roven nule
 křivka nabídky firmy v LR je totožná s rostoucí částí křivky LMC, jejíž
spodní hranicí je min. LAC
TR,STC(Kč) STC TR1
TR2
Q1 Q2 Q
Kč/Q SMC SAC
d=MR=AR
d=MR=AR
Q1 Q2 Q
Kč
(+)
0 Q
(-) FC
π“ π
Rozhodování firmy o
výstupu v dlouhém období
P D
S1 S2
P1
P2
Q1 Q2 Q
 firma realizuje zisk → impuls
pro příchod dalších firem
růst objemu výstupu (z Q1 na
Q2)
růst tržní nabídky
↓
pokles ceny (z P1 na P2)
změna sklonu TR
nová d=AR=MR
nový bod určení max.
zisku MR=MC
 nulový ekonomický zisk
(SAC=AR, STC=TR)
Nabídka dokonale konkurenčního
odvětví v dlouhém období
 křivka nabídky celého dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období (Long Run
Industry Supply Curve, LIS)
 odlišnost od konstrukce nabídky v krátkém období
 změna tržní ceny v souvislosti s existencí ekonomického zisku (příchod/odchod z odvětví)
 výstup odvětví je značně variabilní
 LIS – soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví, vznikající v
průsečících posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky.
---------------
 Podnětem vedoucím ke změnám v nabídce firem a odvětví budeme považovat změnu tržní
poptávky:
 v SR na ni reaguje firma změnou nabízeného množství (MC=P)
 v LR firmy přichází a odcházejí z odvětví → posun krátkodobé S → nová P* vedoucí k nulovému
ekonomickému zisku
 ustává-li pohyb mezi odvětvími, lze považovat počet firem v odvětví za rovnovážný.
A) Křivka LIS v případě
konstantních cen vstupů
FIRMA TRH
Kč/Q SMC LMC Kč/Q D D“ S S“
SAC LAC
P2 P2
A B
P1 P1 LIS
Q1 Q2 Q QT1 QT2 Q
 LR-rovnováha odvětví (bod A: QT1 při P1), P=(SMC)=LMC=LAC,
πE=0, počet firem maximalizující zisk je v odvětví stabilizován.
 Vzroste tržní poptávka D→D“, posun křivky doprava:
 SR: ↑ ceny z P1 na P2, každá firma ↑výstup z Q1 na Q2 a bude
realizovat ekonomický zisk ve výši πE=(P2-SAC)*Q2
 LR: existence πE →vstup nových firem →↑S na S“ a její posun doprava
→ cena klesá tak dlouho dokud πE=0, tj. do bodu B (QT2 při P1).
Křivka LIS v případě
konstantních cen vstupů
 Výsledek na trhu v LR: P se po dočasném zvýšení vrací na původní úroveň (P1) a výstup
odvětví roste z QT1 na QT2.
 U firmy, která krátkodobě realizovala zisk (při výrobě Q2) se v LR výroba vrací na úroveň Q1
a k nulovému πE.
 Větší produkce (QT2 ) umístěná na trh je způsobena růstem počtu firem v odvětví, nikoli
zvýšením produkce u stávajících firem (stále Q1).
 Spojením rovnovážných bodů (A,B) zjistíme, že křivka nabídky odvětví v LR (LIS) má
tvar přímky rovnoběžné s osou x (vzdálenost od osy x je dána P=LAC).
 Charakteristickým rysem odvětví s konstantními náklady je tedy růst, resp. pokles
výstupu v LR, aniž by se změnila tržní cena, firmě se nemění velikost nákladů.
------------------
 Firmy používají nepatrnou část dostupných zdrojů nebo tyto zdroje jsou používány v mnoha
odvětvích (zvyšování objemu produkce tak naráží na tržní omezení, nikoli na ekonomické
hranice).
B) Křivka LIS v případě
rostoucích cen vstupů
FIRMA TRH
Kč/Q SMC“ LMC Kč/Q D D“ S S“
SMC LAC“
SAC LAC LIS
P2 P2
P3 P3 B
P1 P1 A
Q1 Q2“ Q2 Q QT1 QT2 Q
 LR-rovnováha (bod A: při P1 se poptává na trhu objem produkce QT1,
firma produkuje Q1).Vzroste tržní poptávka D→D“,posun křivky doprava:
 SR: ↑ ceny z P1 na P2, každá firma ↑výstup z Q1 na Q2 a bude
realizovat ekonomický zisk ve výši πE=(P2-LAC)*Q2
 LR: existence πE →vstup nových firem →↑S na S“ a její posun doprava
→ firmy si na ↑ nabízené produkce musí pronajmou vstupy, jejichž
cena roste → posun nákladových křivek směrem nahoru → při ceně
P2 vyrábí Q2“ (dosahuje však stále zisku) → příliv dalších firem (S→S“)
tak dlouho dokud πE=0,tj. do bodu B (trh:QT2 při P3), (firma:Q1 při P3).
C) Křivka LIS v případě
klesajících cen vstupů
FIRMA TRH
Kč/Q SMC LM Kč/Q D D“ S S“
SMC“ LAC
SAC LAC“
P2 P2
P1 P1
P3 P3 A B
LIS
Q1 Q2 Q2“ Q QT1 QT2 Q
 LR-rovnováha (bod A: při P1 se poptává na trhu objem produkce QT1,
firma produkuje Q1).Vzroste tržní poptávka D→D“,posun křivky doprava:
 SR: ↑ ceny z P1 na P2, každá firma ↑výstup z Q1 na Q2 a bude
realizovat ekonomický zisk ve výši πE=(P2-LAC)*Q2
 LR: existence πE →vstup nových firem →↑S na S“ a její posun doprava
→ firmy si na ↑ nabízené produkce musí pronajmou vstupy, jejichž
cena klesá → posun nákladových křivek směrem dolů → při ceně P2
vyrábí Q2“ (dosahuje však velkého zisku) → příliv dalších firem (S→S“)
tak dlouho dokud πE=0,tj. do bodu B (trh:QT2 při P3), (firma:Q1 při P3).
Elasticita tržní nabídky
v dlouhém období
 Křivka LIS odráží vnitřní přizpůsobování firem změnám ceny,
počet firem v odvětví i charakter nákladových podmínek.
↓
 Ukazatel dlouhodobé elasticity nabídky.
 Poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní
změny ceny, ePS=(ΔQ/Q)/(ΔP/P) = ΔQ/ΔP * P/Q
Odvětví s
… náklady
LIS je… Dlouhodobý
ePS = …
Konstantními dokonale
elastická
nekonečnu Ke zmenšení či růstu výstupu
odvětví může dojít, aniž by se
změnila tržní cena.
Rostoucími rostoucí kladným
hodnotám
S růstem tržní ceny dochází k
růstu tržního množství odvětví.
Klesajícími klesající záporným
hodnotám
S klesající tržní cenou dochází
na trhu k růstu výstupu odvětví.
Nastolení tržní rovnováhy v
dlouhém období
 Lze popsat nástroji nabídkově poptávkové analýzy.
 Měnící se počet firem v odvětví.
Odvětví s konstantními náklady.
 Výchozí výstup odvětví QT1, optimální výstup reprezentativní firmy Q*.
 Počet firem v rovnováze odvětví (n1): n1 = QT1/Q*
 Vlivem posunu křivky D se mění výstup odvětví z QT1 na QT2, pak
počet firem v této rovnováze odvětví (n2) je: n2 = QT2/Q*
 Změna počtu firem je dána vztahem:
n2 -n1 = (QT1-QT2)/Q*
 Velikost rovnovážného počtu firem je determinována velikostí posunu tržní
poptávky a velikostí optimálního výstupu reprezentativní firmy.
Efektivnost mechanismu
dokonalé konkurence
 Výrobní efektivnost: výstup je vyroben s min. náklady.
 Volným pohybem firem mezi odvětvími vede firmy k produkci
výstupu kde jsou LAC min.
 Výstup odvětví je také vyráběn s min. LAC.
 Alokační efektivnost: firmy vyrábějí takový výstup, který si
spotřebitelé nejvíce přejí.
 Odpověď v křivkách nabídky (P=MC, min. LAC) a poptávky
(P=MU).
 V bodě dotyku se MC=MU, při rovnovážné ceně a množství jsou stejné
náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli
ze spotřeby poslední jednotky → ekonomika je ve stavu alokační
efektivnosti.
Děkuji za
pozornost.