Veřejné rozhodování doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D. 1 Veřejné rozhodování • Veřejnou volbou se rozhoduje o státních alokačních netržních činnostech ve smíšené ekonomice a o jejich financování, stejně tak o alokačních činnostech územní samosprávy na všech jejich stupních, a tím i o proporcích mezi soukromou a veřejnou produkcí a spotřebou. • Rozhoduje se o rozsahu veřejného sektoru, jaké veřejné statky a pro koho bude zabezpečovat státní, regionální či lokální veřejný sektor. 2 Formy veřejné volby – přímé rozhodování • V případě přímého rozhodování (přímé demokracie) se na rozhodování podílejí všichni členové skupiny, ve které se volí. • Jedná se o nejjednodušší volební systém, ve kterém není zastoupen mezičlánek reprezentantů, ale o veškerých záležitostech rozhoduje přímo referendum jednotlivců. o referendum povinné ze zákona x referendum iniciované na základě vůle lidu. 3 Formy veřejné volby – přímé rozhodování – Referendum: Existují různá členění referenda: v zásadě lze vymezit dva základní druhy referenda, a to referendum povinné ze zákona, kdy je přímo předepsáno, které zákony, resp. smlouvy musí být schváleny v referendu, a referendum iniciované na základě vůle lidu, která je prvotně projevena mimo zákonodárnou iniciativu (parlament), kdy určité procento oprávněných voličů může předložit petici k uspořádání referenda k některému z problémů, který byl již schválen zákonodárným sborem, nebo může předložit petici k uspořádání referenda k problému, který byl zákonodárným sborem předložen, ale nebyl ještě schválen. 4 Formy veřejné volby – nepřímé rozhodování • V případě nepřímého rozhodování (zastupitelské demokracie) jde o formu rozhodování, kdy jsou nejprve voleni reprezentanti (zastupitelé, poslanci, senátoři apod.), kteří potom rozhodují za voliče. 5 Formy veřejné volby – nepřímé rozhodování II. Kolektivní rozhodnutí vzniklé nepřímou volbou mohou být: a) škodlivá – vláda učiní špatné rozhodnutí, sníží se efektivnost; b) redistribuční – výsledkem je přerozdělení důchodů mezi příjmovými skupinami (jedna skupina má prospěch, druhá škodu); c) efektivní – všichni si polepší, nikdo si nepohorší. 6 Systémy zastupitelské demokracie I. Poměrné zastoupení: a) při volbě do zastupitelských orgánů získávají kandidáti či strany počet mandátů (křesel) v poměru, který se blíží poměru počtu hlasů získaných od voličů; b) tento systém je založen na D´Hondtově metodě. 7 Systémy zastupitelské demokracie II. Zdroj: Přidělení mandátu poslanců v Libereckém kraji v roce 2006. 8 Systémy zastupitelské demokracie III. 9 Většinové zastoupení: a) stát je rozdělen do několika volebních obvodů, jejichž počet je stejný jako počet zastupitelských míst ve voleném orgánu tzn. jednomandátové obvody; b) vítězem je kandidát, který získal největší počet hlasů, hlasy pro ostatní kandidáty propadají. Většinová pravidla • Většinové pravidlo je v demokratických společnostech základním pravidlem veřejného rozhodování. o Toto pravidlo sice eliminuje možnost vydírání jedincem, ale nevylučuje, že většina nezneužije svého dominantního postavení ve svůj prospěch, tzn. existuje nebezpečí tyranie většiny. o Opačným extrémem je tzv. tyranie menšiny, kdy většina se při rozhodování bojí nařčení z porušení práv menšiny, a proto se podřídí menšině. 10 Většinová pravidla II. • Mezi základní většinová pravidla patří: o pravidlo prosté (absolutní) většiny (absolutní většina se definuje jako polovina plus jeden hlas), o pravidlo kvalifikované většiny (kvalifikovaná většina je větší než absolutní většina, tzn. že pro návrh musí být např. 2/3, anebo 3/5 přítomných nebo zvolených rozhodovatelů; co je považováno za kvalifikovanou většinu musí být vždy dopředu stanoveno a dohodnuto např. v jednacím řádu), o pravidlo relativní většiny (v tomto případě vítězí ta alternativa (návrh), která získá nejvíce hlasů; vítězná alternativa tak může zvítězit před druhou variantou o pouhý hlas). 11 Většinová pravidla III. • Mezi základní většinová pravidla patří: o pravidlo tzv. dvojí většinou – tj. případ Rady EU – kdy je nutné získat podporu dvou druhů většiny: většiny zemí (alespoň 15) a většiny obyvatelstva EU (tzn. země, které hlasují pro návrh musí zastupovat minimálně 65 % obyvatelstva EU). K „zablokování“ rozhodnutí je zapotřebí nejméně 4 zemí (které představují alespoň 35 % celkového počtu obyvatel EU). 12 Volby - druhy 13 V ČR rozlišujeme tyto druhy voleb: • komunální volby; • krajské volby; • senátní volby; • volby do Poslanecké sněmovny; • volby do institucí EU; • volby prezidenta republiky. Jednomyslná shoda • Jednomyslná shoda neboli konsensus vyžaduje, aby každý souhlasil s kolektivním rozhodnutím. • Výhodou této formy rozhodování je vysoká demokratičnost rozhodování, nepotlačení názoru menšiny. • Jedná se o součet individuálních poptávkových křivek a křivky nabídky. • Jednání však mohou být časově velice náročná. • Může dojít k situaci „vydírání“ většiny rozhodovatelů jedincem, který je proti předloženému návrhu. 14 Logrolling (Janabrachismus) • Logrolling je jistým jevem, který posiluje vliv zájmových skupin v politice. Tímto pojmem nazýváme obchodování s hlasy. • Může se jednat o poslance i komunální politiky. • Každý politik slíbil voličům něco jiného, politici se proto k prosazení slibů musí mezi sebou domluvit. „Ty podpoříš mě a já zase Tebe!“ 15 Hlasovací (volební) paradox • Předpokládejme, že máme tři voliče, kteří mají dostatek informací k tomu, aby volili mezi různými variantami příjmů (např. při daňové optimalizaci): 16 1 2 3 Jana 150 50 100 Václav 100 150 50 Marie 50 100 150 Výsledek okdyž hlasujeme o 1 a 2: zvítězí 2 okdyž hlasujeme o 2 a 3: zvítězí 3 okdyž hlasujeme o 1 a 3: zvítězí 1 17 Arrowův teorém nemožnosti • Neexistuje žádná hlasovací metoda na bázi většinového pravidla, která by nezávisela na agendě (jednacím pořádku), zaručovala efektivnost a respektovala individuální preference. 18 Arrowův teorém nemožnosti II. • Musí fungovat pro všechna logicky možná pořadí. • Preferuje-li většina X před Y, pak i společnost preferuje X před Y. • Výsledek musí být nezávislý na nedůležitých alternativách. • Diktatura vyloučena! 19 Pluralitní hlasování • Při pluralitním hlasování se postupuje tak, že každý volič má k dispozici tolik bodů, kolik je variant. • Té variantě, kterou daný volič preferuje nejvýše, přidělí jeden bod, druhé v pořadí dva body, třetí v pořadí tři body atd. • Volby variant se za všechny voliče sčítají a vítězí ta varianta, která získá nejmenší počet bodů. 20 Teorém středního voliče • Vítězí uspokojování „středních“ příjmových skupin. • Volič „medián“ volí „zlatou střední cestu“ například při rozhodování o úrovni příjmů. 21 Rozhodování jedince ve veřejné volbě Při rozhodování jedince ve veřejné volbě předpokládáme, že tento jedinec má ze zákona danou pravomoc rozhodovat o věcech veřejných, disponuje potřebnými informacemi k rozhodování, má odbornou a morální kapacitu pro účinné rozhodování a disponuje potřebnými prostředky pro účinné rozhodování. 22 Děkuji za pozornost  23