Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 158 8 TRŽNÍ RIZIKO RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY TRŽNÍ RIZIKO Tržní riziko je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje Rychlý náhled tržních podmínek, tj. úrokových sazeb, cen akcií, cen komodit či devizových kurzů. Zahrnuje úrokové, akciové, měnové a komoditní riziko. V této kapitole si budeme charakterizovat podstatu a složky tržního rizika. Nej větší část kapitoly bude věnována úrokovému riziku - jeho postatě a metodám měření úrokového rizika. Závěr kapitoly bude patřit regulaci tržního rizika v České republice. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 159 cile kapitoly trzni riziko Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: Definovat podstatu a složky tržního rizika. Charakterizovat regulaci tržního rizika v České republice. Budete umět Získáte: • Přehled o jednotlivých možnostech měření úrokového rizika. Získáte Budete schopni: • Kvantifikovat dopad změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky. • Vypočítat změnu tržní hodnoty kapitálu banky v důsledku změny úrokových sazeb. Budete schopni Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 6 hodin. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 160 KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY TRŽNÍ RIZIKO Úrokové riziko, gap analýza, durace gap, tržní hodnota kapitálu banky, Klíčová slova čistý úrokový výnos. PRŮVODCE STUDIEM 17 V této kapitole si budeme charakterizovat podstatu a složky tržního rizika. Nej větší část kapitoly bude věnována úrokovému riziku - jeho postatě a metodám měření úrokového rizika. Závěr kapitoly bude patřit regulaci tržního rizika v České republice. Kapitola obsahuje celou řadu řešených příkladů - věnujte jim patřičnou pozornost. 8.1 Podstata a složky tržního rizika K ZAPAMATOVANÍ 24 Tržní riziko je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje tržních podmínek, tj. úrokových sazeb, cen akcií, cen komodit či devizových kurzů. Tržní riziko zahrnuje: Složky tržního rizika • úrokové riziko, • akciové riziko, • měnové riziko, • komoditní riziko. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 161 Úrokové riziko (interest rate risk) je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje úrokových sazeb. Úrokové riziko Akciové riziko (equity risk) je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje cen akcií. Akciové riziko Měnové riziko (též kursové, devizové riziko - currency risk, foreign exchange risk, FX risk) je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje devizových kurzů. Měnové riziko Poslední složka tržního rizika - komoditní riziko (commodity risk) - je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje cen komodit. Komoditní riziko Měnovému riziku je věnována pozornost v předmětech Mezinárodní finance A a Mezinárodní finance B, akciovému a komoditnímu riziku v předmětech Akciové a portfoliové analýzy a Analýza finančních investic v České republice. Z tohoto důvodu se v této kapitole budeme podrobněji zabývat pouze úrokovým rizikem. 8.2 Úrokové riziko Úrokové riziko je tedy proměnlivostí ve výnosech banky, způsobené změnou Charakter úrokového úrokových sazeb. Je dobré si uvědomit, že úrokové riziko se týká jak rizika dlužníka, tak i věřitele. Banka je mu proto vystavena nejen při úvěrových obchodech, ale i při přijímání depozit. Úrokové riziko závisí: • nejen na vývoji úrokových sazeb, • ale i na struktuře bankovních aktiv a pasív z hlediska jejich citlivosti na vývoj úrokových sazeb - z tohoto pohledu rozlišujeme aktiva a pasíva citlivá na změny úrokových sazeb (RSA - rate sensitive assets, RSL - rate sensitive liabilities) a aktiva a pasíva s fixními úrokovými sazbami, tedy necitlivá na změny úrokových sazeb (FRA - fixed rate assets, FRL - fixed rate liabilities). Úrokově citlivými aktivy a pasívy míníme aktiva a pasíva, která jsou úročená pohyblivou úrokovou sazbou, a také aktiva a pasíva, která jsou úročená fixní úrokovou sazbou, ale ve sledovaném období budou v závislosti na změnách úrokových sazeb přeceněna. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 162 Se strukturou aktiv a pasív je samozřejmě možno dále pracovat: • banka se může snažit omezit riziko, a to tak, že se pokusí maximálně propojit úročení aktiv a pasív, tj. bude poskytovat úvěry citlivé na změny úrokových sazeb v případě, že její depozita jsou úročené pohyblivými úrokovými sazbami a naopak bude poskytovat úvěry úročené fixní úrokovou sazbou, pokud budou fixní úrokovou sazbou úročena i depozita, • nebo se banka může pokusit dosáhnout i vyššího výnosu: pokud banka v budoucnu očekává pokles úrokových sazeb, vyplatí se poskytovat úvěry úročené fixní úrokovou sazbou a depozita úročit pohyblivou úrokovou sazbou, při očekávaném růstu úrokových sazeb je naopak vhodné depozita úročit fixní úrokovou sazbou a úvěry pohyblivou úrokovou sazbou. Přizpůsobování struktury aktiv a pasív (ALM- Asset Liability Management) Změna úrokových sazeb kromě čistého úrokového výnosu banky ovlivní také tržní hodnotu aktiv a pasív banky. Při měření úrokového rizika proto můžeme použít dva různé modely: cílem účetního modelu je změřit dopad změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky, cílem ekonomického modelu je kvantifikovat vliv změny úrokových sazeb na tržní hodnotu kapitálu banky. Dopady úrokového rizika 8.2.1 Účetní model měření úrokového rizika - gap analýza K ZAPAMATOVANÍ 25 Podstatou účetního modelu měření úrokového rizika je vyčíslit vliv změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky. Účetní model pracuje s úrokovým gapem. Používají se následující druhy Úrokový gap úrokových gapů: Zdrojový (rozdílový) gap vyjadřuje rozdíl mezi aktivy citlivými na změnu Zdrojový gap úrokových sazeb (RSA) a pasívy citlivými na změnu úrokových sazeb (RSL): Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 163 Gap = RSA-RSL Podílový gap je definován jako podíl úrokově citlivých aktiv a pasív: Gap = RSA RSL (8-1) Podílový gap (8-2) Dopady změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky mohou být Hodnoty úrokových následující: gapů Vztah mezi hodnota gapů je: když úrokové pak čistý úrokový RSA a RSL: sazby: výnos: RSA > RSL zdroj, gap > 0, vzrostou vzroste podíl, gap > 1 klesnou klesne RSA < RSL zdroj, gap < 0, vzrostou klesne podíl, gap < 1 klesnou vzroste RSA = RSL zdroj, gap = 0, vzrostou nezmění se podíl, gap = 1 klesnou nezmění se Tabulka 8-1: Dopady změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky Při tvorbě gapů je zapotřebí vymezit období, za které budeme posuzovat citlivost aktiv a pasív. Teoreticky vzato jsou v extrémně krátkém období všechna aktiva i pasíva úrokově necitlivá, při extrémně dlouhém období jsou naopak všechna aktiva i pasíva citlivá na změny úrokových sazeb. Volba časového období Periodický gap je zdrojovým gapem v daném časovém období, kumulativní gap je součtem periodických gapů a ukazuje tak úrokové riziko za celé období až do posledního dne období, ke kterému se vztahuje. Způsob jejich výpočtu je zřejmý z následující gapové zprávy: Periodický a kumulativní gap Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 164 v mld. Kč Do 3 3 měs. 1 až 5 Nad 5 Bez Cel- měs. až 1 r. let let specif. kem Hotovost, PMR 40 40 Cenné papíry 250 240 10 10 500 1.010 Pohled.za bankami 360 125 485 Úvěry 240 840 135 50 1.265 Hm. a nehni, majetek 110 110 Ostatní aktiva 390 390 Aktiva celkem 850 1.205 145 60 1.040 3.300 Závazky vůči bankám 450 400 850 Závaz. vůči klientům 940 100 1.040 Vlasmi kapitál 950 950 Ostatní pasíva 460 460 Pasíva celkem 1.390 500 0 0 1.410 3.300 Periodický gap -540 705 145 60 -370 0 Kumulativní gap -540 165 310 370 0 0 Tabulka 8-2: Gapová zpráva banky Nyní můžeme pokročit k vyčíslení vlivu změny tržních úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky. Jen pro připomenutí: čistý úrokový výnos banky (Nil - net interest income) je rozdíl mezi úrokovými výnosy banky (z aktiv) a úrokovými náklady banky (náklady na zdroje - pasíva banky). Výpočet provádíme za předpokladu neměnné výše a struktury bilance banky a za předpokladu neměnného gapu. Vliv změny úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky Pokud je změna úrokové sazby (r) stejná u aktiv i pasív banky, lze změnu čistého úrokového výnosu (Nil) vyčíslit takto: AMI = Ar (RSA - RSL) - Ar (gap) (8-3) V případě, že se úrokové sazby aktiv a pasív nemění proporcionálně, musíme pro výpočet změny čistého úrokového výnosu použít tento vzorec: AMI = ArA (RSA) - ArL (RSL) (8-4) kde ta je úrokovou sazbou aktiv a tl úrokovou sazbou pasív banky. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A RESENY PŘIKLAD 8-1 I V Vypočtěte podílový gap banky, jejíž aktiva citlivá na úrokové sazby I činí 200 mld. Kč, aktiva s fixními sazbami čim 350 mld. Kč, pasíva I citlivá na úrokové sazby čim 350 mld. Kč a pasíva s fixními sazbami I 200 mld. Kč. Uveďte, zda je pro banku nevýhodou růst úrokových I sazeb nebo jejich pokles. Dále vypočítejte, jak se změní čistý úrokový I výnos banky, dojde-li k snížení úrokových sazeb o dva procentní body. Řešení příkladu RSL 350 Protože hodnota podílového gapu je menší než 1, banka má víc úrokově citlivých pasív (depozit) než aktiv (úvěrů), negativní proto pro ni bude růst úrokových sazeb. Protože se úrokové sazby mění stejně u pasív i u aktiv banky, lze pro výpočet změny Nil použít tento vzorec: ANII = Ar (RSA - RSĹ) = - 0,02 (200 - 350) = 3 Důsledkem snížení úrokových sazeb bude růst čistého úrokového výnosu (čímž se nám potvrdil předchozí závěr, že pro banku je negativní růst úrokových sazeb). RESENY PŘIKLAD 8-2 Poskytnuté úvěry banky čim 200 mld. Kč, depozita 190 mld. Kč. Úroková sazba úvěrů činí 10 %, úroková sazba depozit činí 8 %. Vzhledem k vývoji na trhu banka musí úrokovou sazbu depozit zvýšit I na 9,5 %, úrokovou sazbu úvěrů však vzhledem k smluvním podmínkám změnit nemůže. Vypočítejte gap a změnu čistého | úrokového výnosu. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 166 Řešení příkladu Gap = RSA - RSL = 0 -190 = -190 Úvěry jsou úročeny fixní úrokovou sazbou, proto RSA = 0. Hodnota zdrojového gapu je záporná, banka má víc úrokově citlivých pasív, proto pro ni nevýhodou bude růst úrokových sazeb. Protože se mění pouze úroková sazba depozit (změna úrokové sazby z úvěrů je nulová), pro kvantifikaci změny Nil musíme použít tento vzorec: ANII = ArA (RSA) - ArL (RSL) = (0 * 0) - (0,015 * (-190)) = - 2,85 Z hodnoty gapu jsme vyvodili, že pro banku bude růst úrokových sazeb negativní. Tímto výpočtem se nám náš závěr potvrdil: růst úrokových sazeb povede k poklesu Nil o 2,85 mld. Kč. Gap analýza bere v úvahu účetní hodnotu aktiv a pasív. Lze tedy využít pouze Nevýhody gap analýzy po ocenění úrokového rizika hodnot aktiv a pasív banky. Stanovení gapu je statické a krátkodobé, výsledky gapu jsou citlivé na zvolený časový horizont. 8.2.2 Ekonomický model měření úrokového rizika - durace gap K ZAPAMATOVÁNÍ 26 Podstatou ekonomického modelu měření úrokového rizika je vyčíslit vliv změn úrokových sazeb na tržní hodnotu kapitálu banky. Tržní hodnota kapitálu banky je rozdíl mezi tržní hodnotou aktiv a tržní hodnotou pasív, a to nejen aktiv a pasív vedených v účetnictví banky, ale i aktiv a pasív, která jsou výsledkem podrozvahových aktivit banky (jako jsou úvěrové přísliby, bankovní záruky, obchody s deriváty apod.). Tržní hodnotou kapitálu banky tak míníme nejen tržní hodnotu účetně vedeného kapitálu, ale i Tržní hodnota kapitálu banky Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 167 tržní hodnotu nezaknihovaného kapitálu banky. Zahrnutím mimobilančních aktivit banky je ekonomický model přesnější než model účetní, neboť mimobilanční aktivity rovněž vystavují banku úrokovému riziku. Zatímco v účetním modeluje časový horizont měřen dobou splatnosti, v rámci Časový horizont ekonomického modelu měříme časový horizont durací. K vyjádření tržní hodnoty aktiv a pasív banky proto využíváme duraci. Durace vyjadřuje průměrnou dobu vázanosti investice. Jedná se o dobu splatnosti daného finančního dokumentu, zkrácenou o dobu, o kterou se celková doba splatnosti zkrátí v důsledku cash flow plynoucích z tohoto dokumentu. Pro finanční dokumenty s pravidelnými platbami (např. pro obligaci s kupónovým listem) proto musí být durace vždy kratší než doba splatnosti. Pouze v případě finančních dokumentů nepřinášejících pravidelné platby (např. obligace s nulovým kupónem) je durace stejná jako doba splatnosti. Durace je vážený aritmetický průměr jednotlivých období (t), ve kterých z daného aktiva plyne určité cash flow (Q), přičemž každé toto období je váženo současnou hodnotou příslušného cash flow, vztahujícího se k danému období (Q / 1+r) - viz následující vzorec: Durace (8-5) kde D = durace daného aktiva, t = časové období, Ct = cash flow v daném časovém období, r = úroková sazba. Durace j e tím nižší, čím: Hodnota durace • vyšší je cash flow z daného instrumentu, • dříve cash flow z daného instrumentu nastává, • kratší je celková doba do splatnosti. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 168 RESENY PŘIKLAD 8-3 Banka poskytla úvěr ve výši 1.000 Kč úročený 10% p.a s dobou splatnosti 5 let. Předpokládejme, že úvěr je splatný najednou v době splatnosti, úroky z úvěru jsou splatné jedenkrát ročně. Vypočtěte duraci tohoto úvěru. Řešení příkladu 1*100 2*100 3*100 4*100 5*(l.l00) __|___i___i___i__i_L 7+ + - - + - D = _ 1 + 0,1 (l+Q,l)2 (l + Q,l)3 (l + 0,l)4 (l + 0,l)5 100 100 100 100 1.100 - + -;-+ -+ -ZT + - = 4,17 (1 + 0,1) (l + 0,l)2 (l + 0,l)3 (l + 0,l)4 (l + 0,l)5 Ačkoliv je doba splatnosti úvěru 5 let, banka v něm bude mít vázány prostředky pouze po dobu 4,17 let. Kromě „klasické" durace (označované jako Macaulayho durace) se používá Modifikovaná durace také modifikovaná durace. Možná si vzpomenete, že o modifikované duraci jsme se zmínili v kapitole 2.1. Hodnotu modifikované durace získáme, když duraci vynásobíme diskontním faktorem (1 / 1 + r): -D DyaD~(l + r) (8-6) Modifikovaná durace se využívá při stanovování citlivosti ceny daného Citlivost a aktiva na změny úrokových sazeb: modifikovaná durace s = DMOD*Ar = - D (1 + r) 'Ar (8-7) Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 169 Platí, že čím má dané aktivum vyšší hodnotu modifikované durace, tím větší je citlivost jeho tržní ceny na změny úrokových sazeb. Naopak čím kratší má duraci, tím je citlivost ceny tohoto aktiva na změny úrokových sazeb menší, neboť investor má větší možnost průběžně reinvestovat cash flow. Jistě jste si všimli, že ve vzorci 8-6 je u durace uvedeno znaménko mínus. Záporné znaménko Záporné znaménko se k duraci přidává pro vyjádření nepřímé úměry mezi u durace cenou a výnosem daného aktiva. Durace portfolia (Dp) je váženým průměrem duraci jednotlivých složek portfolia (Di), kde vahami jsou tržní hodnoty jednotlivých složek portfolia PVj): Durace portfolia (8-8) RESENY PŘIKLAD 8-4 Vypočítejte duraci portfolia s následujícím složením: Aktivum Tržní hodnota Durace Státní dluhopisy 90 mil. Kč 7,49 let Podnikatelské úvěry 100 mil. Kč 0,60 let Spotřebitelské úvěry 50 mil. Kč 1,20 let Hypoteční úvěry 40 mil. Kč 2,25 let Komunální dluhopisy 20 mil. Kč 1,50 let Řešení příkladu Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 170 _ 7,49 * 90 + 0,60 * 100 +1,20 * 50 + 2,25 * 40 +1,50 * 20 _ ř~ 90 + 100 + 50 + 40 + 20 Durace tohoto portfolia je 3,047. Nyní můžeme přistoupit k výpočtu změny tržní hodnoty kapitálu banky. Pokud se úrokové sazby mění proporcionálně u aktiv i u pasív banky, pak lze přibližnou změnu tržní hodnoty kapitálu banky vyjádřit jako duraci gap, tedy jako rozdíl mezi změnou tržní hodnoty aktiv a změnou tržní hodnoty pasív, násobený změnou úrokové sazby: Změna tržní hodnoty kapitálu banky AV * §PVA (- DA)] - [PVL (- DL)]} Ar (8-9) kde A V = změna tržní hodnoty kapitálu banky, PVa = současná hodnota aktiv, PVl = současná hodnota pasív, Da = durace aktiv, Dl = durace pasív a A r = změna úrokové sazby. Pokud je změna úrokové sazby jiná u aktiv než u pasív, durace gap se vypočítá Změna tržní hodnoty podle vztahu 8-10. kapitálu banky AV*[PVA {-DA)]ArA-[PVL (-DL)]ArL (8-10) RESENY PŘIKLAD 8-5 Tržní hodnota aktiv banky je 300 mld. Kč, tržní hodnota závazků banky je 275 mld. Kč, kapitál banky je 25 mld. Kč. Průměrná doba splatnosti aktiv je 3,047 a průměrná doba splatnosti pasív je 2,669. Vypočítejte, jak se změní tržní hodnota kapitálu banky, dojde-li k zvýšení úrokové sazby o dva procentní body. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A Řešení příkladu Přibližnou změnu tržní hodnoty kapitálu banky vypočteme dosazením do vzorce 8-9: AV » JPVA (- DA)] - [PVL (- DL )]} Ar AV » {[300 (-3,047)]- [275 (-2,669)]} 0,02 = -3,34 V důsledku růstu úrokových sazeb o dva procentní body poklesne tržní hodnota kapitálu banky o 3,34 mld. Kč. Dopady změn úrokových sazeb na tržní hodnotu kapitálu banky lze shrnout následovně: Je-li durace gap: a úrokové sazby: pak trž. hodnota kapitálu: Pozitivní, tj. vzrostou klesne (APVA>APVL) klesnou vzroste Negativní, tj. vzrostou vzroste (APVA gap se změnil, protože se změnilo RSL brnění se i úrokové riziko (pro banku je nyní nežádoucí růst úrokových sazeb, předtím to byl pokles) Nulového likvidního i úrokového gapu lze dosáhnout tak, že banka bude nedostatek zdrojů řešit 2 půjčkami: půjčku ve výši 10 mld. nechá úročit pohyblivou sazbou, půjčku ve výši 20 mld. fixní sazbou. 8.3 Regulace tržního rizika v České republice Opatření ČNB k vnitřnímu řídicímu a kontrolnímu systému banky upravuje Řízení tržního rizika řízení tržního rizika v těchto oblastech: dle Opatření ČNB k vnitřnímu řídicímu a • v oblasti systému měření a sledování tržních rizik, kontrolnímu systému • v oblasti limitů tržního rizika, • v oblasti stresového testování. Banka musí mít systém měření a sledování tržních rizik, který odpovídá Systém měření a rozsahu jejích aktivit, který vyhodnotí dopad změn v tržních sazbách a kurzech sledování tržních rizik na výnosy a náklady banky a hodnotu jejich aktiv a pasív. Systém měření a sledování tržních rizik musí zejména včasně, přesně a kompletně zaznamenat všechny transakce a podchytit tak všechny významné zdroje tržních rizik. Systém dále musí umožnit správně všechny transakce ocenit. Systém musí umožnit měřit úrokové riziko samostatně v každé měně, ve které má banka Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 176 úrokově citlivé pozice. Způsob agregace jednotlivých pozic banky je třeba stanovit tak, aby při agregaci nedošlo k výraznějšímu zkreslení podstupovaných rizik (např. stanovém počtu a délky gapů při gap analýze). Banka musí vytvořit a dodržovat soustavu limitů pro řízeni tržního rizika a Limity tržního rizika postupů pro jejich využívání, které zajistí, aby nebyla překročena míra tržního rizika stanovená představenstvem nebo regulátorem. Banka zajistí, aby byly stanovené limity pravidelně i v případě významných změn tržních podmínek přehodnocovány tak, aby byly v souladu s tržními podmínkami a celkovou strategií banky. Banka musí pro posouzení dopadů extrémně nepříznivých tržních podmínek Stresové testování na banku provádět stresové testování. Výsledky stresového testování banka bere v úvahu při stanovování postupů a limitů pro tržní rizika. Stresové testování se provádí na základě stresových scénářů minimálně jednou za tři měsíce. Ve Vyhlášce č. 333 jsou stanoveny metody výpočtu kapitálových Kapitálové požadavky požadavků: k tržnímu riziku • hlava VI - k specifickému a k obecnému úrokovému riziku (zde má banka na výběr, zda použije metodu splatností, založenou na gap analýze, nebo metodu durací), • hlava VII - k specifickému a obecnému akciovému riziku, • hlava VIII - k měnovému riziku, • hlava IX - ke komoditnímu riziku, • hlava X - k opcím. Alternativou k těmto přesně vymezeným postupům je použití interních modelů banky (hlava XI) - více v kapitole 10.2.2. SHRNUTÍ KAPITOLY TRŽNÍ RIZIKO Tržní riziko je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje Shrnutí tržních podmínek, tj. úrokových sazeb, cen akcií, cen komodit či devizových kurzů. Zahrnuje úrokové, akciové, měnové a komoditní riziko. Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 177 Úrokové riziko je rizikem ztráty banky v důsledku nepříznivého vývoje úrokových sazeb. Závisí nejen na vývoji úrokových sazeb, ale i na struktuře aktiv a pasív banky. Změna úrokových sazeb ovlivní jak čistý úrokový výnos banky, tak i tržní hodnotu aktiv a pasív banky. Při měření úrokového rizika můžeme použít dva různé modely: cílem účetního modelu je změřit dopad změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky, cílem ekonomického modelu je kvantifikovat vliv změny úrokových sazeb na tržní hodnotu kapitálu banky. Účetní model pracuje s úrokovým gapem, ekonomický model s durací gap. TESTA OTÁZKA Otázky: 1. Charakterizujte podstatu a složky tržního rizika. 2. Na čem závisí úrokové riziko? 3. Jakým způsobem lze měřit úrokové riziko? 4. Jaké j sou nevýhody gap analýzy? 5. Charakterizujte regulaci tržního rizika v České republice. Doplňte: 1. Časový horizont je v rámci účetního modelu měřen ................, v rámci ekonomického modelu.................. 2. Durace je tím ...................., čím nižší je cash flow z daného instrumentu. 3. Je-li hodnota zdrojového gapu záporná, pak čistý úrokový výnos banky klesá při....................úrokových sazeb. 4. Je-li hodnota zdrojového gapu rovna nule, pak hodnota podílového gapu činí ............a čistý úrokový výnos banky Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 178 Přiřaďte k pojmu správnou definici: Definice: 1. Cílem tohoto modelu měření úrokového rizika je vyčíslit vliv změn úrokových sazeb na tržní hodnotu kapitálu banky. 2. Cílem tohoto modelu měření úrokového rizika je vyčíslit vliv změn úrokových sazeb na čistý úrokový výnos banky. 3. Tato veličina vyjadřuje průměrnou dobu vázanosti investice. Pro finanční dokumenty s pravidelnými platbami je vždy kratší než doba splatnosti, v případě finančních dokumentů nepřinášejících pravidelné platby je stejná jako doba splatnosti. 4. Tato veličina vyjadřuje rozdíl mezi aktivy citlivými na změnu úrokových sazeb a pasívy citlivými na změnu úrokových sazeb, případně podíl úrokově citlivých aktiv a pasiv. Pojem: A. durace B. ekonomický model C. gap D. účetní model Příklad: 1. Doplňte zjednodušenou gapovou zprávu banky. Období Aktiva 121 72 62 45 Pasíva 132 93 52 23 Periodický gap Kumulativní gap 2. Banka má následující strukturu aktiv a pasiv: úrokově citlivá aktiva ve výši 40 mld., úrokově necitlivá aktiva ve výši 60 mld., úrokově citlivá pasíva ve výši 30 mld. a úrokově necitlivá pasíva ve výši 40 mld. Jak se změní čistý úrokový Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 179 0,5 procentního bodu a úrokové sazby z úvěrů o jeden procentní bod? 3. Banka má ve svém portfoliu aktiv a pasiv položky, uvedené v tabulce. Kromě toho do portfolia banky patří také touto bankou emitované pětileté dluhopisy s kupónovým listem o nominální hodnotě 10.000 Kč a kupónem 10 %, celkem za 100 mld. Kč. Vypočítejte duraci aktiv a duraci pasiv banky. Položka aktiv či pasiv Durace Tržní hodnota Komunální dluhopisy 8,0 let 100 mld. Kč Podnikatelské úvěry 3,6 let 320 mld. Kč Spotřebitelské úvěry 4,5 let 240 mld. Kč Depozita 1,1 let 490 mld. Kč 4. Vypočítejte, jak se změní tržní hodnota kapitálu banky v důsledku snížení úrokové sazby o tři procentní body, je-li tržní hodnota aktiv 500 mld. Kč, tržní hodnota závazků banky 460 mld. Kč a kapitál banky 40 mld. Kč. Durace aktiv je 5,1 a durace pasív j e 1,3. ŘEŠENÍ A ODPOVĚDI —"m-1 Doplňte: 1. dobou splatnosti, duraci 2. vyšší 3. poklesu 4. rovna 1, nemění se Přiřaďte k pojmu správnou definici: 1. B 2. D 3. A Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 180 4. C Příklad: 1. Doplňte zjednodušenou gapovou zprávu banky. Období Aktiva 121 72 62 45 Pasíva 132 93 52 23 Periodický gap -11 -21 10 22 Kumulativní gap -11 -32 -22 0 2. Změnu čistého úrokového výnosu vypočteme dle vzorce: ÁNII = ArA (RSÄ)- ArL (RSL)- (O.Ol * 40)- (0,005 * 30) = 0,25 Při daném zvýšení úrokových sazeb vzroste čistý úrokový výnos banky o 0,25 mld. Kč. 3. Do aktiv banky patří komunální dluhopisy, podnikatelské a spotřebitelské úvěry. Do pasiv banky patří bankou emitované dluhopisy a depozita. Durace portfolia aktiv je: _ 8*100+ 3,6*320+ 4,5*240 A~ 100 + 320 + 240 ~ ' Pro výpočet durace pasiv potřebujeme znát duraci bankou emitovaného dluhopisu: D 1*1.000 2*1.000 3*1.000 4*1.000 5*(ll.000) 1 + 0,1 +(l+0,l)2+(l + 0,l)3+(l + 0,l)4 + (l + 0,l)5 1.000 1.000 1.000 1.000 11.000 (1 + 0,1) (1 + 0,1)2 (1 + 0,1)3 (1 + 0,1)4 (1 + 0,1)5 4,17 Durace pasiv je tedy: „ 4,17*100 + 1,1*490 D, =-= 1,62 L 100 + 490 Pavla Vodová, Řízení finančních rizik A 181 4. Přibližná změna tržní hodnoty kapitálu banky je: AV »{[500 (- 5,1)] - [460 (-1,3)]} (- 0,03) = 58,56 V důsledku snížení úrokových sazeb tržní hodnota kapitálu banky vzroste o 58,56 mld. Kč. PRŮVODCE STUDIEM 18 V této kapitole jsme se zabývali tržmm rizikem. Následující, již Průchod modulem předposlední kapitola bude věnována operačnímu riziku.