Teoretická východiska veřejných financí (MBA) Ing. Irena Szarowská, Ph.D. Katedra financí a účetnictví Teoretická východiska veřejných financí 2 VEŘEJNÉ FINANCE – SUBJEKTY, PRINCIPY •Veřejné finance: •aktivní ovlivňování ekonomické reality prostřednictvím veřejných rozpočtů •finanční vztahy související s přerozdělováním národního důchodu mezi skupinami obyvatelstva •veškeré finanční prostředky, kterými disponuje stát, státní orgány a ostatní veřejnoprávní orgány a organizace • •Subjekty: •vláda, parlament, místní samosprávy, fondy, pojišťovny… •Základní principy veřejných financí: •nenávratnost •neekvivalence •nedobrovolnost • Teoretická východiska veřejných financí 3 VEŘEJNÉ FINANCE • Teoretická východiska veřejných financí 4 EKONOMICKÁ REALITA A AKTIVIZAČNÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Teoretická východiska veřejných financí 5 CÍLE OPTIMÁLNÍHO TRŽNÍHO SYSTÉMU A ZÁKLADNÍ FISKÁLNÍ FUNKCE cíle tržní selhání funkce efektivnost mikroekonomická selhání při alokaci alokační stabilita makroekonomická selhání při zabezpečování makroekonomických agregátů stabilizační spravedlnost mimoekonomická selhání při zabezpečení spravedlnosti redistribuční Teoretická východiska veřejných financí 6 FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální politika působí na ekonomiku prostřednictvím objemu přerozdělovaných zdrojů, ovlivňuje ale také rozhodování ekonomických subjektů (daňový systém, systém sociálního zabezpečení, aj.) makroekonomicky motivované využití systému VF rozdílné krátkodobé a dlouhodobé důsledky Cíle fiskální politiky •zajišťování veřejných statků •zmírňování nerovné distribuce důchodů a bohatství •ovlivňování agregátní poptávky a hospodářského růstu. • Typy fiskální politiky •expanzivní, restriktivní, fiskální mix • • Teoretická východiska veřejných financí 7 NÁSTROJE FISKÁLNÍ POLITIKY •podle charakteru užití nástroje •záměrná (diskreční) opatření, vestavěné stabilizátory •podle „místa“ realizace •výdajové nástroje • příjmové nástroje •podle způsobu použití Teoretická východiska veřejných financí 8 Struktura schválených diskrečních opatření v letech 2020 a 2021 (bez protikrizových opatření) meziroční diskreční opatření, v mld. Kč Konvergenční program ČR, duben 2020 Teoretická východiska veřejných financí 9 Konvergenční program ČR, str. 23 (duben 2020) https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Konvergence-k-EU_2020_Konvergencni-program-CR-duben-2020_v02.pd f Teoretická východiska veřejných financí 10 Konvergenční program ČR, str. 23 (duben 2020) https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Konvergence-k-EU_2020_Konvergencni-program-CR-duben-2020_v02.pd f Teoretická východiska veřejných financí 11 BARIÉRY ÚČINNOSTI FISKÁLNÍ POLITIKY 1) 1)Časová zpoždění 2)Efekt vytěsňování (crowding out) - Jeho princip spočívá v tom, že důsledky expanzivní fiskální politiky v podobě růstu nominálního produktu se projeví také na peněžním trhu v podobě růstu poptávky po penězích a tedy i v růstu úrokové sazby. Na tento růst úrokové sazby reagují poklesem některé výdaje, zejména investiční, částečně též spotřební výdaje a vládní nákupy (financované úvěrem), případně též čistý export. Fiskální expanze je účinná pouze v systému fixních měnových kursů. Vysvětlení: V případě fiskální expanze roste úroková míra. To povede k tendenci zhodnocení měny, centrální banka je nucena za domácí měnu nakupovat devizy, a to způsobí pokles úrokové míry a oslabí efekt vytěsňování. Naopak v případě pohyblivých měnových kursů rostoucí úroková míra povede k posílení měny a tudíž k nepříznivému účinku na čistý export NX. Je tudíž zcela neúčinná. Teoretická východiska veřejných financí 12 1) 1)Výdajový multiplikátor (snížení / zvýšení veřejných výdajů): α = 1 / ( 1 - mpc ) = 1 / (1-c) = 1 / s dY = 1/ (1-c) dG 1) 2)Daňový demultiplikátor (snížení / zvýšení daní): αt = - mpc / mps = - c / s dY = - c / (1-c) dt = -c / s dt 3)Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu: dG = dt dY= (1-c) / (1-c) dG = 1 1) mpc= c= mezní sklon ke spotřebě mps = s= mezní sklon k úsporám HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FISKÁLNÍ POLITIKY - MULTIPLIKÁTORY Veřejné finance, rozpočtová a fiskální politika 13 FISKÁLNÍ MULTIPLIKÁTORY - PŘEHLED •priorizuje alokační (a redistribuční) funkci veřejných financí •realizace skrze veřejné rozpočty •rozpočtová soustava ČR •legislativa •subjekty v rozpočtové soustavě Teoretická východiska veřejných financí 14 ROZPOČTOVÁ POLITIKA Teoretická východiska veřejných financí 15 ROZPOČTOVÁ POLITIKA Dopad sociálně politických přístupů vlády na rozpočtovou politiku Teoretická východiska veřejných financí 16 FISKÁLNÍ A ROZPOČTOVÁ POLITIKA - ROZDÍLY PROSTOROVÉ ASPEKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ - TEORIE FISKÁLNÍHO FEDERALISMU •Fiskální federalismus (FF) je založen na vícestupňovém uspořádání soustavy veřejných rozpočtů a vztahů mezi nimi (horizontální a vertikální struktura), přičemž zkoumá, jak optimálně rozdělit kompetence a odpovědnost mezi jednotlivými vládními úrovněmi. • •FF jako vědní disciplína řeší: •druhy (úrovně) veřejných rozpočtů •strukturu veřejných rozpočtů na příslušných stupních vlád •vymezení kompetencí a funkcí příslušných rozpočtů •daňové určení: které daňové výnosy zajišťují rozhodující příjmy pro příslušný stupeň rozpočtu •typy transferů finančních prostředků mezi jednotlivými stupni vlád. • • Teoretická východiska veřejných financí 17 Teoretická východiska veřejných financí 18 VLÁDNÍ ÚROVNĚ A JEJICH ROZPOČTY Podle definice přijaté MMF a zeměmi OECD rozlišujeme 4 vládní úrovně:. •Ústřední vláda a její rozpočet v unitárních státech, či federální ve federativních státech. •Republiková (státní, zemská, provincionální, regionální) vláda - může jít o státy, provincie, země (ve federativních zemích), regiony, okresy, distrikty – v ČR kraje. •Místní (municipální) vláda. •Nadnárodní vláda. • Vznik územní samosprávy: Přirozeně – jako obce, města, municipality – s obyvateli, kteří sídlí na stejném místě. Uměle – z vůle státu – jako vyšší stupeň územní samosprávy na regionální úrovni, zahrnující společenství obyvatel více měst a obcí v dané oblasti, které spojují společné zájmy na střední úrovni. STRUKTURA ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY V EU (VLÁDNÍ JEDNOTKY V ROCE 2013) 19 Teoretická východiska veřejných financí 20 DOPORUČOVANÉ ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ A KOMPETENCÍ Zdroj: Provazníková (2015) ZÁKLADNÍ MODELY FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Dle teorie FF: •Horizontální model- pohyb prostředků mezi jednotlivými institucemi veřejné správy na stejné vládní a tedy i rozpočtové úrovni (↔). •Německo (od roku 1969) - vykazuje rysy unitárního státu (silná ústřední vláda s rozsáhlou oblastí vlivu, jednotná daňová soustava a také jednotná legislativa) a také prvky federativního uspořádání (existence střední úrovně vlád – zemí). • •Vertikální model – pohyb finančních prostředků mezi jednotlivými úrovněmi vlád, nejčastěji od vyšší úrovně vlády k nižší (tj. po vertikále ↓↑). •„koláčový model“ či „model vrstveného dortu“ –uplatňován především v anglosaských zemích (USA, Kanada a Austrálie) a vychází z fiskální autonomie jednotlivých úrovní vlády druhy (úrovně) veřejných rozpočtů. • V praxi: centralizovaný, decentralizovaný, kombinovaný • Teoretická východiska veřejných financí 21 Teoretická východiska veřejných financí 22 CENTRALIZOVANÝ MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Velmi malá míra soběstačnosti nižších vládních celků. Vlastní příjmy nižších stupňů nestačí krýt jejich výdaje a jsou odkázány na dotace z vyšších rozpočtů. Finanční vztahy jsou uskutečňovány po vertikální linii - hlavně formou účelových dotací. ??? Hlavní výhody a nevýhody??? F - SR …státní (federální) rozpočet, R - SR...krajský (republikový) rozpočet, MR…municipální rozpočet Teoretická východiska veřejných financí 23 CENTRALIZOVANÝ MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Hlavní výhody centralizovaného modelu: +jednotný postup při získávání příslušných příjmových složek od daňových poplatníků, +vyloučení meziregionální daňové konkurence + Hlavní nevýhody centralizovaného modelu: -snížení zájmu municipalit o zvýšené získávání rozpočtových příjmu z vlastních zdrojů, -subjektivismus rozhodování při rozdělování finančních prostředků pro nižší vládní úroveň -pomalá až žádná reakce na specifické problémy nižších úrovní vlády, což může vést k celkovému zpomalení hospodářského a společenského rozvoje zejména těch oblastí, které mají nedostatek finančních prostředků. Teoretická východiska veřejných financí 24 DECENTRALIZOVANÝ MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU V ryzí podobě se předpokládá úplná finanční samostatnost nižších vládních celků. Vyskytuje se pouze jako teoretický model, v praxi není využíván ??? Hlavní výhody a nevýhody??? F - SR …státní (federální) rozpočet, R - SR...krajský (republikový) rozpočet, MR…municipální rozpočet Teoretická východiska veřejných financí 25 DECENTRALIZOVANÝ MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Hlavní výhody decentralizovaného modelu: +posilování odpovědnosti nižšího stupně vlády při zajišťování produkce stanovených veřejných statků a tím i rozvoje příslušné obce nebo regionu +místní vlády jsou zodpovědné za efektivní využití přidělených finančních prostředků přímo svým voličům +existence přímé vazby mezi příjmy a výdaji v dané municipalitě nebo regionu + Hlavní nevýhody decentralizovaného modelu: -jednotlivé druhy příjmů nemusí být spravedlivě rozděleny vzhledem k dřívějším nebo současným podmínkám a může tak docházet k neoprávněným rozdílům mezi municipalitami a oblastmi, -nemusí být pamatováno na tvoření rezerv -může docházet ke vzniku nežádoucí daňové konkurence mezi obcemi a regiony -ústřední vláda může mít nedostatek finančních prostředků pro celonárodní potřeby Teoretická východiska veřejných financí 26 KOMBINOVANÝ MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Zahrnuje v různé míře prvky jak z centralizovaného, tak decentralizovaného modelu, které příslušný uživatel (stát) pokládá pro určitý stát a pro určité období (určitý stupeň hospodářského rozvoje) za vhodný. ??? Hlavní výhody a nevýhody??? F - SR …státní (federální) rozpočet, R - SR...krajský (republikový) rozpočet, MR…municipální rozpočet Teoretická východiska veřejných financí 27 KOMBINOVANÝ MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Kombinovaný model by měl poskytovat: •optimální míru hospodářské samostatnosti vyjádřené v dostatečných kompetencích a hlavně potřebných zdrojích finančních prostředků, •odpovědnost za plnění dohodnutých a potřebných úkolů (produkci veřejných statků), •přiměřené uplatňování a respektování jednotné linie z centra, •garance za minimální úroveň rozvoje každé obce či území. •V ČR se uplatňuje kombinovaný model FF s decentralizačními prvky. • •Daňové určení a fiskální vazby jsou určeny (vše v platném znění - dostupné např. zde: www.zakonyprolidi.cz): •Zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, •Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, •Zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, •Vyhláškou č. 429/2017 Sb., o podílu jednotlivých obcí na hrubém výnosu DPH a daní z příjmů, •Zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok. • •Ani obce, ani kraje nejsou plně finančně soběstačné. Teoretická východiska veřejných financí 28 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS V ČR Teoretická východiska veřejných financí 29 MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU V ČR F - SR …státní (federální) rozpočet, R - SR...krajský (republikový) rozpočet, MR…municipální rozpočet •státní vs. municipální daně •sdílené vs. svěřené daně • •Rozpočtové určení daní v ČR •dle zákona 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní •princip: není-li v zákoně určeno, je obvykle daň příjmem SR • •Kromě SR daně plynou: •krajům •obcím, •státním fondům (SFDI) •!!! převažují sdílené daně !!! Teoretická východiska veřejných financí 30 ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-a-obce/Schema_rozpoctoveho_urceni_dani_2018. pdf Teoretická východiska veřejných financí 31 Teoretická východiska veřejných financí 32 ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ Daň z hazardu (Zákon č. 187/2016 Sb.) MF ČR: Státní rozpočet v kostce 2018 ?? Způsob převodu daňových výnosům jednotlivým krajům a obcím ?? •Veřejné finance jsou nezbytné pro realizaci veřejných politik, jelikož představují aktivní ovlivňování ekonomické reality prostřednictvím veřejných rozpočtů •Základní principy veřejných financí jsou nenávratnost, neekvivalence a nedobrovolnost •S veřejnými financemi je nejúžeji spojena fiskální a rozpočtová politika. •Prostorovými aspekty veřejných financí se zabývá fiskální federalismus. •V rámci určení toho, které vládní úrovně mají vykonávat jaké fiskální funkce, se nejvíce decentralizuje alokační činnost vlád dle kritéria dopadu užitků. Stabilizační a redistribuční funkce jsou spíše centralizovány. •V praxi se nejčastěji používá kombinovaný model fiskálního federalismu, lze však nalézt země, které se blíží více (de)centralizovanému modelu. •Fiskální soustava v ČR je spíše centralizovaná, protože sub-centrální vlády nemají vlastní daňovou pravomoc. Teoretická východiska veřejných financí 33 SHRNUTÍ •DVOŘÁK, P., 2008. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha : C.H.BECK, 2008, str. 19-45. • •HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K., 2004. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, s. 275 – 292. • •PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., 2002. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing. • •STIGLITZ, J.E., 1997. Fiskální federalismus. In Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing, s. 587-611. • •SZAROWSKÁ, I., 2006. Veřejné finance A - Distanční opora ke studiu. Karviná: OPF SU • • • Teoretická východiska veřejných financí 34 DALŠÍ ZDROJE KE STUDIU