Výdaje veřejných rozpočtů (MBA) Ing. Irena Szarowská, Ph.D. Katedra financí a účetnictví •Veřejné výdaje označují tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu. •Veřejné výdaje = klíčový nástroj veřejných politik (struktura, priority!!) Zdrojem krytí jsou veřejné příjmy nebo dluhové financování Funkce veřejných výdajů (realizace funkcí ve výdajích veřejných rozpočtů): •Alokační (30 – 40 %) •Redistribuční (40 – 60 %) •Stabilizační (10 – 20 %) •Regulační •Stimulační ZÁKLADNÍ POJMY A VAZBY Veřejné výdaje 2 3 Veřejné výdaje = G + Tr •= obecné označení pro výdaje vládních organizací na místní / národní / nadnárodní úrovni •G + TR = Cg + Ig + Tr !! Veřejné výdaje jsou podstatnou součástí agregátní poptávky, mají vliv na celkovou produkci a zaměstnanost v ekonomice !! Makroekonomické dopady veřejných výdajů VEŘEJNÉ VÝDAJE A JEJICH VZTAH K POPTÁVCE Veřejné výdaje 3 4 KLASIFIKACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ – ZÁKLADNÍ HLEDISKA: Veřejné výdaje 4 •Podle ekonomického hlediska: běžné a kapitálové •Podle rozpočtové skladby: druhové, které je závazné a funkční •Podle rozpočtového plánování: plánované (resp. plánovatelné) a neplánované •Podle funkcí veřejných financí: alokační, redistribuční a stabilizační •Podle funkčního členění výdajů: odvětvové třídění (6 skupin) •Podle „povinnosti realizace“: mandatorní, kvazi-mandatorní, nemandatorní 5 KLASIFIKACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Veřejné výdaje 5 Veřejné výdaje 6 Struktura výdajů sektoru vládních institucí ve funkčním členění (v % celkových výdajů) https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Konvergence-k-EU_2020_Konvergencni-program-CR-duben-2020_v02.pd f 7 7 Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2019 8 8 Výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) 9 •podíl VV k HDP = VVt / HDPt 1. •elasticita veřejných výdajů k HDP UKAZATELE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Veřejné výdaje 10 Vypočítejte elasticitu veřejných výdajů k HDP, podíl veřejných výdajů na HDP a mezní sklon veřejného sektoru k HDP, pokud víte, že HDP v roce 1 činilo 1500 mld. CZK, HDP v roce 2 vzrostlo na 1800 mld. CZK a veřejné výdaje vzrostly z 600 mld. CZK na 800 mld. CZK. Elasticita VV k HDP: (800-600)/600 E = ----------------- =1,667 (1800-1500)/1500 Podíl VV k HDP: (VVt/HDPt) Rok 1: 600/1500= 0,4 Rok 2: 800/1800= 0,44 PŘÍKLAD Veřejné výdaje 11 Veřejné výdaje 12 OECD (2018), General government spending (indicator). doi: 10.1787/a31cbf4d-en (Accessed on 11 September 2018), https://data.oecd.org/gga/general-government-spending.htm#indicator-chart Veřejné výdaje za posledních 100 let ve vyspělých státech vzrostly přibližně 4-5× •demografické faktory •politické faktory •kulturně – společenské faktory •ekonomické faktory •technologické faktory a inovace Veřejné výdaje 13 VÝVOJ A PŘÍČINY RŮSTU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATEL Veřejné výdaje 14 Očekávaná věková struktura obyvatel ČR v roce 2070 v porovnání s věkovou strukturou v roce 2008. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8842/Prognoza_2010.pdf DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATEL Projekce výdajů závisejících na věkové struktuře obyvatelstva (v % HDP) – referenční scénáře Veřejné výdaje 15 Konvergenční program ČR, duben 2020 https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Konvergence-k-EU_2020_Konvergencni-program-CR-duben-2020_v02.pd f A.Teorie stupňovitého růstu B.Teorie prahových efektů C.Baumolův zákon D.Wagnerův zákon E.Stát blahobytu a demonstrační efekt Veřejné výdaje 16 TEORIE (zákonitosti) RŮSTU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ T. Peacock a J. Wiseman • posunový efekt veřejných výdajů o snesitelný fiskální náklad Tato teorie je založena na tom, že daňoví poplatníci jsou ochotni nést jen určitou výši zdanění. Při krizových jevech jako je válka či přírodní katastrofy jsou však ochotni nést vyšší zdanění. Po skončení krize se ale zdanění nesníží, mění se jen struktura výdajů. Veřejné výdaje 17 B. PRAHOVÉ EFEKTY 18 Vyšší nákladovost služeb veřejného sektoru •mzdy v obou sektorech rostou dle růstu produktivity v soukromém sektoru (obecně platí, že mzdy ve veřejném sektoru „následují“ mzdy v privátní sféře) •produktivita práce v soukromé sektoru roste v čase rychleji než ve veřejném Þ náklady na jednotku výstupu ve veřejném sektoru rostou rychleji než v soukromém Aktuální situace v ČR??? Veřejné výdaje 18 C. BAUMOLŮV ZÁKON Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice relativní velikost veřejného sektoru“ (Wagnerův zákon) Wagner D. WAGNERŮV ZÁKON Veřejné výdaje 19 20 Stát blahobytu (welfare state) •veřejné a starobní důchody • úrazové a invalidní pojištění • pojištění v nezaměstnanosti • nemocenské pojištění • rodinné přídavky • důchodové podpory určitým skupinám obyvatelstva Veřejné výdaje 20 E. STÁT BLAHOBYTU Veřejné výdaje 21 VÝVOJ MANDATORNÍCH VÝDAJŮ (mld. Kč) https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=138469 Od roku 1995 do roku 2019: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870 Veřejné výdaje 22 Podíl sociálních dávek a dávek nemocenského pojištění na výdajích státního rozpočtu a mandatorních výdajích v letech 1995-2014 https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=138469 Od roku 1995 do roku 2019: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870 Veřejné výdaje 23 Další mandatorní výdaje vyplývající ze zákona v letech 1995-2016 (v mil. Kč) https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=138469 Od roku 1995 do roku 2019: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870 24 Veřejné výdaje 24 EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ A VEŘEJNÝCH VÝDAJOVÝCH PROJEKTŮ Efektivnost •absence plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí •kritéria efektivnosti charakterizují normy a pravidla volby, jichž se užívá při optimální alokaci výroby a spotřeby (R. Goulli) Rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnost – 3 oblasti / otázky •účinnost - který výdaj / projekt /program bude nejlépe splňovat daný cíl •účelnost – který z nich je reálné zavést •hospodárnost – který z nich je nejlevnější Rozdíly při posuzování efektivnosti veřejných výdajů oproti veřejným projektům a programům •veřejné výdaje jsou finanční kategorií •veřejné výdajové projekty a programy jsou věcné ekonomické kategorie (spojnice mezi veřejným financováním a veřejným sektorem) 25 Veřejné výdaje 25 METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ 26 Veřejné výdaje 26 NÁKLADOVĚ VÝSTUPOVÉ METODY Veřejné výdaje 27 POUŽITÍ METOD HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Veřejné výdaje 28 DALŠÍ FORMY VLÁDNÍCH POLITIK S FISKÁLNÍMI (výdajovými) DOPADY A.Kvazifiskální aktivity B.Závazky a potenciální závazky vlády C.Úvěrové garance D.Vládní půjčky E.Daňové výdaje Veřejné výdaje 29 A. KVAZIFISKÁLNÍ AKTIVITY Jsou to finanční transakce realizované centrální bankou nebo státem vlastněnými bankami za účelem dosažení cílů určitých politik. Zahrnují: •úrokové dotace, •podporu neprosperujících podniků a finančních institucí •splátky vládního dluhu •financování kursových ztrát, které vláda utrpěla Veřejné výdaje 30 B. ZÁVAZKY A POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY VLÁDY •Explicitní závazky a dluhy – právně závazné a předvídatelné (rozpočtové výdajové programy, důchody, mzdy zaměstnanců státní správy). •Explicitní a potenciální závazky – zákonné nebo smluvní závazky, které se stanou splatné v případě určité události (např. státní garance). •Implicitní závazky – závazky, které nevyplývají ze zákona, ale souvisejí s očekáváním veřejnosti (např. realizace oprav a údržby infrastruktury) •Implicitní a podmíněné závazky – zákonem neupravené závazky, které se stanou splatnými za určité situace (např. při přírodní katastrofě, bankovní krizi). Situace „závazků“ v ČR - omezení Zákonem o rozpočtových pravidlech §procentuální omezení §nutnost schválení parlamentem §poslední novelizace – ocenění garancí a závazků a vytváření rezerv Veřejné výdaje 31 C. ÚVĚROVÉ GARANCE •Vláda může poskytovat záruku za úvěry čerpané různými agenturami, podniky, někdy i soukromými podniky •Jsou poskytovány v případech, kdy příjemce úvěru nedosahuje požadované úvěruschopnosti a pokud je účel úvěru v souladu s cíli, programem a politikami vlády •V realitě jsou často poskytovány bez vyhodnocení příjemce úvěr splatit nebo zvýhodňují vlivné spojence a nejsou systematicky vykazovány. Veřejné výdaje 32 D. VLÁDNÍ PŮJČKY •Za určitých okolností mohou nahrazovat přímé výdaje. •Jsou určeny jednotkám, které si nemohou dovolit půjčovat si za komerčních podmínek, protože jejich činnost musí být dotována nebo jejich úvěruschopnost je nízká (např. státní podniky, zemědělské podniky) •Součástí vládní půjčky je obvykle úroková dotace •Vláda nese vysoké riziko platební neschopnosti. Veřejné výdaje 33 E. DAŇOVÉ VÝDAJE Daňový výdaj = daňový výnos ušlý v důsledku zvýhodňujících ustanovení daňového práva. Zahrnuje: •osvobození od daně, •odčitatelné položky •daňové zápočty, •odložení splatnosti daně, •snížení daňové sazby Smyslem je dosažení určitých cílů vládní politiky prostřednictvím poskytování výhod jednotlivcům nebo jednotkám. 34 •Veřejné výdaje jsou prostředky, které se vydávají na zajištění produkce veřejných statků a služeb pro obyvatelstvo. Obecně do veřejných výdajů patří transfery a vládní výdaje, které mohou mít různou podobu i účel.. •Veřejné výdaje plní zejména funkci alokační, redistribuční a stabilizační. •Objem a struktura veřejných výdajů je výrazně odlišná v jednotlivých zemích i obdobích – základním trendem je, že v posledních 120 letech veřejné výdaje ve všech vyspělých zemích prudce rostou a že se zvyšuje podíl sociálních veřejných výdajů. •Při hodnocení efektivnosti konkrétního veřejného výdajové programu nebo jednotlivých veřejných výdajových projektů je nutno zvažovat různé druhy nákladů a užitků a jejich časovou strukturu. Největší komplikace při využití tohoto druhu analýzy spočívají v identifikaci všech relevantních užitků a v ocenění nehmotných přínosů. • Veřejné výdaje 34 SHRNUTÍ 35 •MUSGRAVE, R.A. a MUSGRAVE, P.B., 19994. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, s. 105-191. •HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A., 2010. Veřejné finance. Praha: Wolters Kluwer ČR. •OCHRANA, F., 2004. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. Praha: ASPI Publishing. •OCHRANA, F. a kol., 2010. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing. •ROTHBARD, M.N., 2001. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut. § Veřejné výdaje 35 DALŠÍ PRAMENY KE STUDIU