Průvodce analýzou nákladů
a přínosů investičních projektů
Ekonomický nástroj pro hodnocení politiky soudržnosti
v letech 2014–2020
prosinec 2014
/1
PODĚKOVÁNÍ A PROHLÁŠENÍ
Autoři: Davide Sartori (Centre for Industrial Studies [CSIL]), Hlavní autor; Gelsomina Catalano, Mario Genco,
Chiara Pancotti, Emanuela Sirtori, Silvia Vignetti (CSIL); Chiara Del Bo (Universitá degli Studi di Milano).
Akademická přezkumná komise: Massimo Florio (Universitá degli Studi di Milano), koordinátor komise; PerOlov
Johansson (Stockholm School of Economics), Susana Mourato (London School of Economics & Political
Science), Arnold Picot (Ludwig-Maximilians-Universität, Munich), Mateu Turró (Universitat Politècnica de
Catalunya).
Technické konzultace: JASPERS působil jako technický poradce pro GŘ REGIO při přípravě tohoto průvodce se
zaměřením na praktické otázky související s analýzou nákladů a přínosů velkých infrastrukturních projektů.
JASPERS kromě recenzování raných návrhů průvodce přispěl zejména zdůrazněním osvědčených postupů
a častých chyb při provádění analýzy nákladů a přínosů, jakož i vypracováním sedmi případových studií, které
jsou součástí tohoto průvodce. Tým JASPERS byl složen z odborníků ze všech odvětví, kterých se tento průvodce
týká. Vedl jej Christian Schempp a Francesco Angelini, jeho členy pak byli Patrizia Fagiani, Joanna KnastBraczkowska,
Marko Kristl, Massimo Marra, Tudor Radu, Paul Riley, Robert Swerdlow, Dorothee Teichmann, Ken
Valentine a Elisabet Vila Jorda.
Autoři by rádi poděkovali za velmi užitečné připomínky těmto kolegům: Witold Willak, vedoucí oddělení, G.1
Tým pro velké projekty, Generální ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku, který byl
pověřen řízením služby; Mateusz Kujawa, Generální ředitelství Evropská komise pro regionální a městskou
politiku; členové akademické přezkumné komise; odborníci z iniciativy JASPERS a Evropské investiční banky
(EIB), jakož i účastníci zasedání řídícího výboru, včetně referentů z ředitelství Generálních ředitelství Evropské
komise pro komunikační sítě, obsah a technologie, oblast klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu
a dopravu, regionální a městskou politiku a pro výzkum a inovace.
V některých případech neměli autoři vzhledem k omezeným možnostem tohoto průvodce možnost zahrnout
všechny navrhované změny dřívějších návrhů. Pro tohoto průvodce platí obvyklé prohlášení a autoři jsou
odpovědní za všechny případné chyby nebo opomenutí.
Evropská komise ani autoři za tento text nenesou odpovědnost ani za něj nijak neručí. Tento materiál:
- poskytuje informace obecné povahy, které nejsou určeny k řešení konkrétní situace konkrétní osoby či subjektu;
- nemusí být nutně úplný, přesný a aktuální. Jeho cílem není poskytnout odborné či právní poradenství.
Reprodukce nebo překlad tohoto průvodce je možný, je však třeba řádně uvést zdroj a v textu nesmí dojít
k žádným změnám.
Je rovněž možné uvádět citace, je však třeba uvést zdroj a také to, že jsou výsledky předběžné.
/2
Seznam použitých zkratek
BAU Business As Usual (zachování současného stavu)
CBA Cost-Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů)
CF Conversion Factor (konverzní faktor)
DCF Discounted Cash Flow (diskontované peněžní toky)
EK Evropská komise
EIA Posouzení vlivu na životní prostředí
EIB Evropská investiční banka
ENPV Economic Net Present Value (ekonomická čistá současná hodnota)
EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj
ERR Economic Rate of Return (ekonomická míra návratnosti)
ESIF Evropské a strukturální investiční fondy
EU Evropská unie
FDR Financial Discount Rate (finanční diskontní sazba)
FNPV Financial Net Present Value (finanční čistá současná hodnota)
FRR(C) Financial Rate of Return of the Investment (finanční míra návratnosti)
FRR(K) Financial Rate of Return on National Capital (finanční míra návratnosti národního kapitálu)
HDP Hrubý domácí produkt
IWS Integrated Water Supply (integrované zásobování vodou)
LRMC Long-Run Marginal Costs (dlouhodobé mezní náklady)
MCA Multi-Criteria Analysis (multikriteriální analýza)
NACE Statistical classification of economic activities (statistická klasifikace ekonomických činností)
OP Operační program
O&M Operation & Maintenance (provoz a údržba)
PPP Public-Private Partnership (partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem)
QALY Quality-Adjusted Life Year (rok života z hlediska kvality)
SCF Standard Conversion Factor (standardní konverzní faktor)
SDR Social Discount Rate (sociální diskontní sazba)
STPR Social Time Preference Rate (sociální míra časové preference)
DPH Daň z přidané hodnoty
VOSL Value of Statistical Life (hodnota statistického života)
VOT Value of Time (hodnota času)
WTP Willingness-to-pay (ochota platit)
WTA Willingness-to-accept (ochota přijmout)
ČOV Čistírna odpadních vod
/3
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................................................................5
1. Analýza nákladů a přínosů v rámci fondů EU.............................................................................................................6
1.1 Úvod.................................................................................................................................................................................................................. 6
1.2 Definice a rozsah tzv. "velkých projektů".......................................................................................................................................... 6
1.3 Požadované informace, role a odpovědnost za hodnocení ....................................................................................................... 8
1.4 Soulad s aktuálním vývojem politik ..................................................................................................................................................12
2. Obecné zásady pro provádění analýzy nákladů a přínosů ...............................................................................15
2.1 Úvod................................................................................................................................................................................................................15
2.2 Kroky v procesu hodnocení projektů ...............................................................................................................................................17
2.3 Popis kontextu............................................................................................................................................................................................19
2.4 Definice cílů .................................................................................................................................................................................................20
2.5 Identifikace projektu................................................................................................................................................................................21
2.6 Technická proveditelnost a ekologická udržitelnost .................................................................................................................24
2.7 Finanční analýza........................................................................................................................................................................................31
2.8 Ekonomická analýza ................................................................................................................................................................................64
2.9 Hodnocení rizik..........................................................................................................................................................................................77
2.10 Kontrolní seznam..........................................................................................................................................................................................85
3. Doprava..................................................................................................................................................................................66
3.1 Úvod................................................................................................................................................................................................................66
3.2 Popis kontextu............................................................................................................................................................................................68
3.3 Definice cílů .................................................................................................................................................................................................68
3.4 Identifikace projektu................................................................................................................................................................................69
3.5 Prognózování objemu dopravy...........................................................................................................................................................70
3.6 Analýza možností......................................................................................................................................................................................73
3.7 Finanční analýza........................................................................................................................................................................................73
3.8 Ekonomická analýza ................................................................................................................................................................................76
3.9 Hodnocení rizik..........................................................................................................................................................................................88
Případová studie – Silniční projekt.........................................................................................................................................91
Případová studie – Železnice.................................................................................................................................................. 101
Případová studie – Městská doprava .................................................................................................................................. 116
4. Životní prostředí ............................................................................................................................................................. 135
4.1 Dodávky vody a hygiena......................................................................................................................................................................135
4.2 Nakládání s odpady...............................................................................................................................................................................148
4.3 Sanace životního prostředí, jeho ochrana a prevence rizik..................................................................................................160
Případová studie – Spalovna odpadů s využitím energie ........................................................................................... 184
5. Energetika.......................................................................................................................................................................... 206
5.1 Úvod.............................................................................................................................................................................................................206
5.2 Popis kontextu.........................................................................................................................................................................................208
5.3 Definice cílů ..............................................................................................................................................................................................209
5.4 Identifikace projektu.............................................................................................................................................................................209
5.5 Předpovídání poptávky po energii a její nabídky.....................................................................................................................210
5.6 Analýza možností...................................................................................................................................................................................212
5.7 Finanční analýza.....................................................................................................................................................................................212
5.8 Ekonomická analýza .............................................................................................................................................................................214
5.9 Hodnocení rizik.......................................................................................................................................................................................224
Případová studie – Plynovod na přepravu zemního plynu............................................................................................. 226
6. Širokopásmové sítě........................................................................................................................................................ 236
6.1 Úvod.............................................................................................................................................................................................................236
6.2 Popis kontextu.........................................................................................................................................................................................235
6.3 Definice cílů ..............................................................................................................................................................................................235
6.4 Identifikace projektu.............................................................................................................................................................................236
6.5 Analýza poptávky...................................................................................................................................................................................237
6.6 Analýza možností...................................................................................................................................................................................240
6.7 Finanční analýza.....................................................................................................................................................................................240
6.8 Ekonomická analýza .............................................................................................................................................................................241
6.9 Hodnocení rizik.......................................................................................................................................................................................245
/4
Případová studie – širokopásmová infrastruktura....................................................................................................... 246
7. Výzkum, vývoj a inovace............................................................................................................................................... 260
7.1 Úvod.............................................................................................................................................................................................................260
7.2 Popis kontextu.........................................................................................................................................................................................263
7.3 Definice cílů ..............................................................................................................................................................................................264
7.4 Identifikace projektu.............................................................................................................................................................................265
7.5 Analýza poptávky...................................................................................................................................................................................266
7.6 Analýza možností...................................................................................................................................................................................263
7.7 Finanční analýza.....................................................................................................................................................................................264
7.8 Ekonomická analýza .............................................................................................................................................................................266
7.9 Hodnocení rizik.......................................................................................................................................................................................282
Příloha I. Finanční diskontní sazba ...................................................................................................................................... 287
Příloha II. Sociální diskontní sazba ...................................................................................................................................... 291
Příloha III. Přístupy k empirickému odhadu konverzních faktorů ............................................................... 294
Příloha IV. Stínová mzda.......................................................................................................................................................... 301
Příloha V. Nastavení výše tarifů, zásada „znečišťovatel platí“ a analýza cenové dostupnosti ................... 305
Příloha VI. Přístup k vyhodnocování přímých a externích dopadů z hlediska ochoty platit.................. 309
Příloha VII. UKAZATELE VÝKONNOSTI PROJEKTU ......................................................................................................... 320
Příloha VIII. Pravděpodobnostní analýza rizik................................................................................................................ 324
Příloha IX. Další nástroje hodnocení.................................................................................................................................... 331
Seznam literatury ........................................................................................................................................................................ 334
Obecné dokumenty..............................................................................................................................................................................................334
/5
Úvod
Tento průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů je aktualizací a rozšířením
předchozího vydání z roku 2008. Průvodce byl přepracován s ohledem na poslední vývoj v oblasti
politik a metodik EU týkajících se analýzy nákladů a přínosů a osvědčených mezinárodních postupů
a navazuje na rozsáhlé zkušenosti získané při přípravě a posuzování projektů během předchozích
programových období politiky soudržnosti.
Průvodce zohledňuje specifický požadavek, aby Evropská komise vypracovala praktické pokyny
k hodnocení velkých projektů, což je zakotveno v právních předpisech, které tvoří základ politiky
soudržnosti na období 2014–2020. Stejně jako u předchozích verzí je třeba i tohoto průvodce vnímat
především jako příspěvek ke společné celoevropské kultuře v oblasti hodnocení projektů. Jeho
hlavním cílem je objasnit společné zásady a pravidla pro praktické uplatnění analýzy nákladů
a přínosů v různých odvětvích.
Průvodce se zaměřuje na široké spektrum uživatelů, včetně referentů Evropské komise, státních
úředníků v členských státech a v kandidátských zemích, pracovníků finančních institucí a poradců
podílejících se na přípravě a hodnocení investičních projektů. Text je relativně srozumitelný
a nevyžaduje zvláštní znalosti v oblasti finanční a ekonomické analýzy kapitálových investic. Hlavní
změnou ve vztahu k předchozí verzi je posílení operativního přístupu a silnější zaměření na investiční
priority politiky soudržnosti.
Dokument má následující strukturu.
První kapitola se zabývá právními požadavky na proces hodnocení projektů a související rozhodnutí
o velkých projektech. Hodnocení projektů je popsáno v komplexnějším rámci plánování víceúrovňové
správy politiky soudržnosti a jejím aktuálním vývojem.
Druhá kapitola pojednává o hlavních zásadách analýzy nákladů a přínosů, pracovních pravidlech
a analytických krocích, u nichž bude zváženo hodnocení investic v rámci fondů Evropské unie.
Navrhovaný metodický rámec je strukturován jako doporučená agenda a kontrolní seznam, a to jak
z hlediska navrhovatele investice, který se podílí na posuzování nebo přípravě projektové
dokumentace, tak z hlediska hodnotitele, který se účastní hodnocení projektů.
Kapitoly tři až sedm rámcově popisují projektové analýzy podle odvětví se zaměřením na dopravu,
životní prostředí, energetiku, širokopásmové připojení a výzkum a inovace. Jejich cílem je výslovně
uvést konkrétní aspekty analýzy nákladů a přínosů pro dané odvětví, například typické ekonomické
náklady a přínosy, metody hodnocení, referenční období atd.
Pro lepší porozumění a praktické uplatňování analýzy nákladů a přínosů v různých odvětvích, na něž
se vztahuje tento průvodce, je zde uvedena řada případových studií. Případové studie jsou určeny
toliko jako skutečné příklady obecné metodiky popsané v kapitole 2 a metodik pro konkrétní odvětví.
Přestože mohou příklady projektů používané v případových studiích částečně vycházet z reálných
projektů, byly v mnoha ohledech zjednodušeny a upraveny, aby odpovídaly stanovenému účelu,
a proto nemusí nutně odrážet složitost jakéhokoli reálného projektu. Vybrané projekty jsou také pouze
ilustrativními příklady celé řady možných typů projektů v rámci jednotlivých odvětví infrastruktury,
a neměla by se proto považovat za standardní projekty pro dané odvětví. Žádný konkrétní předpoklad
uvedený v rámci kterékoli případové studie také nelze považovat za reprezentativní nebo standardní
pro jiný projekt, odvětví či zemi, ale pouze za ilustrativní příklad. V neposlední řadě je třeba také
poznamenat, že z důvodu omezeného rozsahu tohoto průvodce byly případové studie většinou co
možná nejvíce zkráceny, a proto bylo nutné vypustit řadu detailů.
V přílohách pak naleznete tato témata: finanční diskontní sazba; sociální diskontní sazba; přístupy
k empirickému odhadu konverzních faktorů; stínová mzda; stanovování tarifů, zásada "znečišťovatel
platí" a cenová dostupnost; přístup z hlediska ochoty platit; ukazatele výkonnosti projektu;
pravděpodobnostní analýza rizik; další nástroje hodnocení. Text je doplněn seznamem literatury.
/6
1. Analýza nákladů a přínosů v rámci fondů
EU
1.1 Úvod
Politika soudržnosti EU se zaměřuje na podporu růstu a zaměstnanosti společně se záměry a cíli
stanovenými ve strategii Evropa 2020. Klíčovým prvkem celkové strategie je výběr nejkvalitnějších
projektů, které jsou ekonomicky nejvýhodnější a které mají výrazný vliv na zaměstnanost a růst.
V tomto rámci se mimo jiné výslovně vyžaduje analýza nákladů a přínosů (CBA – Cost-Benefit
Analysis), která má být východiskem při rozhodování o spolufinancování velkých projektů v rámci
operačních programů (OP) Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti.
Analýza nákladů a přínosů je analytický nástroj, který se používá k hodnocení investičních rozhodnutí
s cílem posoudit jejich přispění ke změně úrovně blahobytu a také to, jak přispívají k cílům politiky
soudržnosti EU. Cílem analýzy nákladů a přínosů není nalézt možné alternativy, ale umožnit
efektivnější přidělování zdrojů a zároveň demonstrovat přínosy dané intervence pro společnost.
Tato kapitola popisuje právní požadavky a rozsah analýzy nákladů a přínosů při hodnocení
investičních projektů v rámci politiky soudržnosti EU v souladu s předpisy EU a dalšími dokumenty
Evropské komise (viz rámeček níže). Kromě toho se tento průvodce zabývá rolí analýzy nákladů
a přínosů v širším rámci politiky EU s ohledem na strategii EU 2020, záměry a cíle stěžejních iniciativ
a hlavních odvětvových politik a průřezových témat, včetně změny klimatu a účinného využívání
zdrojů, a také synergiemi s dalšími finančními nástroji EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy. Tato
kapitola obsahuje tato klíčová témata:
 definice a rozsah tzv. "velkých projektů",
 požadované informace, role a odpovědnost za hodnocení a
 soulad s aktuálním vývojem politik a průřezových témat.
1.2 Definice a rozsah tzv. "velkých projektů"
Podle článku 100 (Velké projekty) nařízení (EU) č. 1303/2013 je velký projekt investiční operací
zahrnující "řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného
úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli a u nichž celkové způsobilé
náklady přesahují 50 milionů EUR". Celkové způsobilé náklady jsou součástí investičních nákladů,
které jsou způsobilé pro spolufinancování ze strany EU.1 V případě operací podle článku 9 odst. 7
(Tematické cíle) nařízení (EU) č 1303/2013 je pak finanční hranice velkého projektu stanovena na 75
milionů EUR.
1
Viz čl. 92 preambule nařízení (EU) č. 1303/2013.
PRÁVNÍ ZÁKLAD PRO HODNOCENÍ VELKÝCH PROJEKTŮ
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském
zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním
a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3 března 2014, kterým se doplňuje nařízení
(EU) č. 1303/2013.
- Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 ze dne 22. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla
k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro předkládání určitých
informací Komisi, a podrobná pravidla týkající se výměny informací mezi příjemci a řídicími orgány, certifikačními
orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty (dále jen "PN o postupu pro oznamování a NPK").
/7
Definice velkého projektu se nevztahuje na zřizování finančních nástrojů dle článku 37 (Finanční
nástroje) nařízení (EU) č 1303/20132, na něž se vztahuje zvláštní postup3. Obdobně se za velký projekt
nepovažuje ani společný akční plán dle článku 104 (Rozhodnutí o společném akčním plánu) nařízení
(EU) č. 1303/20134. Velké projekty mohou být finančně podporovány z EFRR a Fondu soudržnosti
(dále jen "fondy") jako součást jednoho či několika OP (viz rámeček níže). Zatímco se EFRR zaměřuje
na investice související s kontextem, v němž firmy působí (infrastruktura, podnikatelské služby,
podpora podnikání, inovace, informační a komunikační technologie (IKT) a výzkumné aplikace)
a poskytováním služeb občanům (energie, služby on-line, školství, zdravotnictví, sociální a výzkumné
infrastruktury, dostupnost, kvalita životního prostředí)5, z Fondu soudržnosti se podporují intervence
v rámci oblasti dopravy a životního prostředí. V oblasti životního prostředí Fond soudržnosti zejména
podporuje investice do přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizik, investice do vodního
a odpadového hospodářství a prostředí ve městech. Investice do energetické účinnosti a obnovitelných
zdrojů energie jsou také způsobilé pro podporu, musí však mít pozitivní dopad na životní prostředí.
V oblasti dopravy Fond soudržnosti přispívá na investice do transevropské dopravní sítě, jakož i do
dopravních systémů s nízkými emisemi uhlíku a udržitelné městské dopravy6.
Finanční nástroje lze vytvořit k financování velkých projektů, a to i v kombinaci s granty z EFRR nebo
Fondu soudržnosti. V případě Fondu soudržnosti se musí pro každou jednotlivou formu financování
vést samostatné záznamy. Kromě toho je žadatel povinen určit typ finančních nástrojů používaných
k financování projektu.
2
"ESI fondy lze využívat k podpoře finančních nástrojů v rámci programu, a to včetně případů, kdy k tomu dochází prostřednictvím fondů, s cílem
přispět k dosahování specifických cílů stanovených v rámci priority"(Nařízení 1083/2013, článek 32 odst. 1).
3
"Na základě předběžného hodnocení, které odhalilo různá selhání trhu či ne právě optimální investiční situace, a na základě investičních potřeb."
Zdroj: (Nařízení 1083/2013, článek 32 odst. 2).
4
"Skládá se ze skupiny projektů, které nespočívají v poskytování infrastruktury, za které odpovídá příjemce, v rámci operačního programu nebo
programů." (Nařízení 1083/2013, článek 104 odst. 1).
5
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních
ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
6
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES)
č. 1084/2006.
- Prováděcí nařízení Komise (EU), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory zpráv o pokroku, předkládání informací o velkých projektech,
společných akčních plánech, zpráv o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost, prohlášení o řízení,
strategie auditu, výroku auditora a výroční kontrolní zprávy a metodiku provádění analýzy nákladů a přínosů
a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o vzor zpráv o provádění pro
cíl Evropská územní spolupráce (dále jen "PN o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů").
ZAHRNUTÍ VELKÝCH PROJEKTŮ DO OPERAČNÍHO PROGRAMU
Podle článku 96 (Obsah, přijetí a změna operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost)
nařízení (EU) č. 1303/2013 operační program stanoví (...) "popis typů a příkladů opatření, která mají být
podporována v rámci jednotlivých investičních priorit, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů
uvedených v bodě i), včetně hlavních zásad pro výběr operací, a případně určení hlavních cílových skupin,
konkrétních cílových území, druhů příjemců, plánovaného využití finančních nástrojů a velkých projektů".
V rámci operačních programů by realizaci velkých projektů měl přezkoumávat monitorovací výbor jmenovaný
pro konkrétní program či programy (článek 110). Pokrok v jejich přípravě a realizaci se vykazuje ve výroční
zprávě o provádění (článek 111), které jsou členské státy povinny předkládat v období 2016–2023 každý rok.
/8
1.3 Požadované informace, role a odpovědnost za hodnocení
Aby bylo možné získat schválení spolufinancování velkého projektu, musí řídící orgán (ŘO) programu
(programů), který projekt předkládá, poskytnout informace dle článku 101 (Informace nezbytné
ke schvalování velkých projektů) nařízení (EU) č. 1303/2013 (viz rámeček).
Informace v článku 101 (body a)až i)) představují východisko pro posuzování velkých projektů
a určování toho, zda je podpora z fondů odůvodněná.
Tyto zásady, metody a kritéria uvedené v tomto průvodci (zejména v kapitole 2) pomohou příjemcům,
osobám s rozhodovací pravomocí z řad veřejných subjektů a osobám provádějícím nezávislý přezkum
lépe pochopit, jaké informace jsou zapotřebí s cílem vyhodnotit sociálně-ekonomické přínosy
a náklady investičního projektu. Přestože je analýza nákladů a přínosů jen jedním z požadovaných
informačních prvků, je úzce propojena se všemi ostatními prvky a je součástí komplexnějšího procesu
navrhování a přípravy projektů.
Podle článku 102 (Rozhodnutí o velkém projektu) nařízení (EU) č. 1303/2013 může mít proces
hodnocení dvě různé podoby. Členské státy si mohou u konkrétních velkých projektů v rámci svých
operačních programů samy rozhodnout, kterou z těchto dvou podob uplatní:
 První možností je posouzení velkého projektu nezávislými odborníky poté, co vybraný projekt
ŘO oznámil Komisi. Podle tohoto postupu nezávislí odborníci posoudí informace o velkém
projektu uvedené v článku 101;
 Druhou možností je poslat dokumentaci velkého projektu přímo Komisi v souladu s postupem
pro programové období 2007–2013. V tomto případě členské státy Komisi předloží informace
uvedené v článku 101 a Komise tyto posoudí.
Bez ohledu na zvolený postup je cílem ověřit, zda:
 je projektová dokumentace kompletní, tedy zda byly poskytnuty všechny nezbytné informace
požadované podle článku 101 a zda jsou dostatečně kvalitní;
 je analýza nákladů a přínosů kvalitní, tedy zda je v souladu s metodikou Komise; a
Požadované informace
(a) Údaje o subjektu, který má odpovídat za realizaci velkého projektu, a o jeho schopnosti;
(b) Popis investice a jejího umístění;
(c) Celkové náklady a celkové způsobilé náklady s ohledem na požadavky stanovené v článku 61;
(d) Vypracované studie proveditelnosti, včetně analýzy variant, a výsledky;
(e) Analýza nákladů a přínosů, včetně ekonomické a finanční analýzy a posouzení rizik;
(f) analýza dopadů na životní prostředí s ohledem na potřebu přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její dopady
a odolnost vůči katastrofám;
(g) vysvětlení, jak je velký projekt v souladu s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu
nebo operačních programů a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto prioritních os a očekávaný
přínos pro socioekonomický rozvoj;
(h) plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek z fondů,
od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro sledování pokroku,
s ohledem na zjištěná rizika;
(i) harmonogram realizace velkého projektu, a pokud se předpokládá, že období realizace bude delší než
programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období.
/9
 výsledky analýzy nákladů a přínosů odůvodňují příspěvek z fondů.
Obrázek 1.1 Role a odpovědnosti při hodnocení velkých projektů
Členský stát
Řídící orgán
Nezávislí odborníci
Řídící orgán
Evropská komise
Volba postupu hodnocení
Postup dle článku 102 odst. 1 Postup dle článku 102 odst. 2
Poskytuje informace dle článku
101 nezávislým odborníkům
Poskytuje informace dle článku
101 a předkládá formulář žádosti
útvarům Komise
Hodnotí projekt na základě
informací dle článku 101
a vypracují zprávu o nezávislém
přezkumu kvality
Předkládá oznámení vybraného
projektu útvarům Komise
Hodnotí projekt na základě
zprávy o nezávislém přezkumu
kvality
Hodnotí projekt na základě
informací dle článku 101
s podporou Evropské investiční
banky (v případě potřeby)
Projekt je schválen/zamítnut
Zdroj: vlastní zpracování
Výsledky analýzy by měly zejména prokázat, že projekt:
 je v souladu s OP. To lze prokázat kontrolou, zda výsledek projektu (např. z hlediska vytváření
pracovních míst, snížení oxidu uhličitého, atd.) přispívá ke specifickému cíli prioritní osy
programu a k cílům politik;
 potřebuje spolufinancování. To se posuzuje pomocí finanční analýzy, a to zejména výpočtem
finanční čisté současné hodnoty (FPNV(C)), resp. finanční míry návratnosti investice (FRR(C)).
Příspěvek z fondů lze získat v případě, že je FNPV(C) negativní a FRR(C) nižší než diskontní
sazba použitá pro analýzu (s výjimkou některých projektů, na něž se vztahují pravidla pro
státní podporu, u nichž toto nemusí být relevantní7);
je žádoucí ze socioekonomického hlediska. Toto lze prokázat výsledky ekonomické analýzy
a zejména pozitivní ekonomickou čistou současnou hodnotou (ENPV)8.
7
Stejně jako v případě projektů, u nichž je realizace investice bez veřejné podpory příliš riziková, např. u vysoce inovativních projektů. Viz Příloha
III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
8
Pozitivní ekonomická návratnost ukazuje, že je projekt pro společnost přínosný, tj. očekávané přínosy pro společnost ospravedlňují náklady
obětované příležitosti investic.
/11
Aby bylo možné posoudit, zda výsledky analýzy nákladů a přínosů skutečně přinášejí argumenty pro
schválení velkého projektu, měla by dokumentace analýzy prokázat, že je její metodika spolehlivá
a konzistentní. Proto je nanejvýš důležité, aby byly všechny informace týkající se analýzy nákladů
a přínosů snadno dostupné a aby je příjemce projektu přesvědčivě popsal v kvalitně zpracované zprávě
o analýze nákladů a přínosů s uvedením použitých metod a nástrojů (včetně modelů pro výpočty), jakož
i všech pracovních hypotéz, z nichž analýza vychází a především predikce budoucích hodnot a jejich
zdroje. Kvalitně zpracovaná zpráva o analýze nákladů a přínosů by proto měla být: srozumitelná (měly
by se stručně připomenout výsledky předchozích studií včetně příkladů); transparentní (k dispozici by
měla být kompletní sada dat a zdrojů důkazů); ověřitelná (k dispozici by měly být předpoklady
a metody používané pro výpočet předpokládaných hodnot, aby mohla osoba provádějící přezkum
snadno analýzu replikovat); a důvěryhodná (vycházet z dobře zdokumentovaných a mezinárodně
uznávaných teoretických přístupů a postupů).
Obrázek 1.2 Role analýzy nákladů a přínosů při hodnocení velkého projektu
VÝSLEDKY analýzy nákladů a přínosů
Metodika je spolehlivá
Výsledky analýzy nákladů a
přínosů jsou spolehlivé
Metodika není v některých bodech
konzistentní
Výsledky analýzy nákladů a přínosů
nejsou spolehlivé
Je třeba ověřit
předpoklady a konzistenci
analýzy
FNPV(C) > 0 FNPV(C) < 0
Projekt potřebuje
spolufinancování
ENPV < 0 ENPV > 0
Kontrola konzistence
a úplnosti
Posouzení ukazatelů výkonnosti
Projekt nepotřebuje
spolufinancování
Příspěvek EU není
opodstatněný
Příspěvek EU je
opodstatněný
Výpočet EU
grantu
*S výjimkami uvedenými v Příloze III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy
nákladů a přínosů.
Zdroj: vlastní zpracování
/12
V případě, že velký projekt získal při přezkumu kvality nezávislými odborníky pozitivní hodnocení, může
členský stát v souladu s článkem 102 odst. 1 (Rozhodnutí o velkém projektu) nařízení (EU) č. 1303/2013
pokračovat s výběrem velkého projektu a vybraný velký projekt pak oznámit Komisi. Komise má 3
měsíce na to, aby se s hodnocením nezávislých odborníků ztotožnila, nebo přijala rozhodnutí o zamítnutí
finančního příspěvku na tento velký projekt.
V případě, že Komise posuzuje velký projekt v souladu s článkem 102 odst. 2, přijme rozhodnutí
o schválení (nebo odmítnutí) finančního příspěvku pro vybraný velký projekt prostřednictvím
prováděcího aktu, a to nejpozději do tří měsíců ode dne předložení informací podle článku 101.
Míru spolufinancování pro prioritní osu, do níž je velký projekt zahrnut, stanoví Komise v rozhodnutí
o přijetí OP [článek 120 (Určení míry spolufinancování) nařízení (EU) č. 1303/2013]. U každé prioritní
osy Komise stanoví, zda se míra spolufinancování dané prioritní osy má vztahovat na celkové
způsobilé výdaje (včetně výdajů z veřejných a soukromých zdrojů), nebo na způsobilé výdaje
z veřejných zdrojů. Jak je uvedeno v článku 65 (Způsobilost) nařízení (EU) č. 1303/2013, způsobilé
výdaje operace, včetně velkých projektů, je stanovena na základě vnitrostátních právních předpisů
"kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v pravidlech pro daný fond či na jejich základě
stanovena zvláštní pravidla". Zvláštní ustanovení platí také v případě projektů vytvářejících příjmy (viz
rámeček).
Způsob financování a postup hodnocení velkých projektů se proto vzhledem k programovému období
2007–2013 mění. Tabulka 1.3 na konci této kapitoly upozorňuje na hlavní rozdíly zavedené novými
předpisy ve srovnání s nařízením Rady 1083/2006.
1.4 Soulad s aktuálním vývojem politik
V programovém období 2014–2020 se politika soudržnosti a její fondy považují za klíčový
mechanismus k dosažení cílů strategie Evropa 20209. Jak je uvedeno v článku 18 (Tematické zaměření)
nařízení (EU) č. 1303/2013, musí členské státy soustředit podporu EU (v souladu s pravidly pro daný
fond) na zásahy, jež mají pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
největší přidanou hodnotu.
9
Evropská komise (2010), Sdělení Komise -Evropa 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění KOM(2010)
2020 , Brusel 3.3.2010
PROJEKTY VYTVÁŘEJÍCÍ PŘÍJMY
Jedná se o investiční operace, u nichž jsou diskontované výnosy vyšší než diskontované provozní náklady. Podle
článku 61 (Operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem) nařízení (EU) č. 1303/2013 se způsobilé výdaje,
které mají být spolufinancovány z fondů, sníží s ohledem na potenciál operace vytvářet čistý příjem během určitého
referenčního období zahrnujícího jak provádění operace, tak i dobu po jejím dokončení. Potenciální čistý příjem
z operace se určí předem pomocí jedné z následujících metod:
1) Použití paušální procentní sazby čistých příjmů. Jedná se o zjednodušený přístup ve srovnání s předchozím
programovým obdobím.
2) Výpočet diskontovaného čistého příjmu z operace. Jedná se o metodu používanou v programovém období
2007–2013 v souladu s článkem 55 nařízení Rady 1083/2006.
3) Použití snížených sazeb spolufinancování pro jednotlivé prioritní osy.
Kde nelze objektivně určit příjmy předem podle těchto metod, článek 61 stanoví, že “čísté příjmy vytvořené do
tří let od dokončení operace […] se odečtou od výdajů vykázaných Komisi“.
Je třeba poznamenat, že článek 61 se nevztahuje na operace, u nichž podpora v rámci programu představuje:
(a) podporu de minimis; (b) slučitelnou státní podporu malým a středním podnikům, u které je v souvislosti se
státní podporou omezena intenzita nebo výše podpory; nebo (c) slučitelnou státní podporu, v jejímž případě bylo
provedeno individuální ověření potřeb financování v souladu s platnými pravidly pro státní podporu.
/13
Evropská unie si stanovila pět ambiciózních cílů – v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, sociálního
začleňování a klimatu a energetiky – které mají být na úrovni EU dosaženy do roku 2020. K dosažení
těchto cílů Komise navrhla program Evropa 2020, který sestává ze sedmi stěžejních iniciativ
představujících investiční oblasti podporující priority strategie Evropa 2020. Patří mezi ně: inovace;
digitální ekonomika; zaměstnanost; mládež; průmyslová politika; a chudoba a účinné využívání zdrojů.
Opatření v rámci priority inteligentního růstu budou vyžadovat investice zaměřené na posílení
výkonnosti v oblasti výzkumu, podpory inovací a předávání znalostí v celé Unii, přičemž se plně
využijí informační a komunikační technologie, zajistí se, aby se z inovativních nápadů staly výrobky
a služby, které vytváří růst, a zlepší se kvalita vzdělávání. Investice v určitých odvětvích, jako je
výzkum a vývoj, informační a komunikační technologie a vzdělávání se považují za investice s velkým
strategickým významem při prosazování tohoto cíle;
K dosažení udržitelného růstu je třeba investovat do operací zaměřených na omezení emisí
a zlepšení účinnosti využívání zdrojů. Týká se to všech odvětví ekonomiky, nejen těch, které
produkují velké množství emisí. Environmentální opatření ve vodním a odpadovém hospodářství,
investice související s dopravní a energetickou infrastrukturou, stejně jako nástroje založené na
využívání informačních a komunikačních technologií by měly přispět k posunu směrem
k nízkouhlíkové ekonomice, která účinně využívá zdroje. Pokroku směrem k udržitelnému růstu
bude dosaženo podporou zpracovatelského průmyslu a služeb (jako je cestovní ruch) při využívání
příležitostí, které nabízí globalizace a ekologické hospodářství;
Priorita růst podporující začlenění vyžaduje opatření zaměřená na modernizaci a posílení systémů
zaměstnanosti a sociální ochrany. Tato priorita zejména konkrétně řeší problematiku
demografických změn, a to zvýšením účasti na trhu práce a snížením strukturální nezaměstnanosti
(zejména u žen, mladých lidí a starších pracovníků). Kromě toho řeší problematiku pracovní síly
s nízkou kvalifikací a marginalizace (např. dětí a seniorů, kteří jsou zvláště ohroženi chudobou).
V tomto ohledu investice do sociální infrastruktury, včetně péče o děti, zdravotnictví, kultury
a vzdělávacích zařízení, pomohou zlepšit jejich dovednosti. To umožní občanům sladit práci s jejich
soukromým životem a snížit sociální vyloučení a zdravotní nerovnosti, a zajistit tak, aby růst přinášel
přínosy všem;
V tabulce 1. 1. je uvedeno, jak konkrétní investiční obory souvisejí s prioritami strategie Evropa 2020,
stěžejními iniciativami a cíli. V této souvislosti hrají velké projekty klíčovou roli a jejich hodnocení je
třeba vnímat jako součást rozsáhlejšího plánování, jehož cílem je určit přínos projektu k realizaci
strategie Evropa 2020. Kromě toho musí být projekty v souladu s právními předpisy EU (např.
o veřejných zakázkách, hospodářské soutěži a státní podpoře) a sektorovými politikami.
V neposlední řadě musí být všechna odvětví a investice v souladu s politikou EU v oblasti klimatu.
Problematiku související s přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním je třeba zohlednit
při přípravě, navrhování a provádění velkých projektů. To znamená, že velké projekty musí přispívat
k postupnému dosahování cílů v oblasti snižování emisí do roku 2050. Proto v rámci žádosti
o spolufinancování musí ŘO vysvětlit, jak byly zohledněny potřeby zmírňování a přizpůsobení se změně
klimatu při přípravě a navrhování projektu. Velké projekty by dále měly být odolné vůči změnám
klimatu: případné dopady měnícího se klimatu musí být posuzovány a řešeny ve všech fázích jejich
vývoje. V rámci žádosti o spolufinancování musí ŘO vysvětlit, jaká opatření byla přijata s cílem zajistit
odolnost vůči současné proměnlivosti a budoucím změnám klimatu.
Celkově lze říci, že analýza nákladů a přínosů je klíčovým podpůrným nástrojem při posuzování přínosu
projektů k dosažení cílů strategie Evropa 2020. V tabulce 1.2 je uvedeno, jak může analýza nákladů
a přínosů určit a kvantifikovat některé efekty.
/14
Tabulka 1.1 Odpovídající investiční odvětví a priority / stěžejní iniciativy / cíle strategie Evropa 2020
Evropa
2020 –
priority
Evropa 2020 – stěžejní iniciativy Odvětví / investice
Evropa 2020 – cíle
Zaměstnanost
Inovace
Změna
klimatu
Vzdělávání
Chudoba
Inteligentní
růst
Unie inovací
- Výzkum, technologický vývoj
a inovace √ √ √
Mládež v pohybu - Vzdělávání √ √
Digitální agenda pro Evropu - IKT √ √
Udržitelný růst
Evropa účinněji využívající zdroje
- Životní prostředí
- Energetika
- Doprava
√ √ √
Průmyslová politika pro éru
globalizace
- Podnikání
- Průmysl √ √ √
Růst
podporující
začlenění
Agenda pro nové dovednosti
a pracovní místa
- Kultura
- Péče o děti √ √
Evropská platforma pro boj
proti chudobě
- Zdraví
- Bydlení √
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 1.2 Role analýzy nákladů a přínosů při dosahování cílů EU
Evropa 2020
– cíle
Vlivy kvantifikovatelné pomocí analýzy nákladů a přínosů Část průvodce
Zaměstnanost
S ohledem na zaměstnanost v rámci projektu je vliv zachycen použitím
konverzního faktoru stínové mzdy ke mzdovým nákladům. S ohledem na
návaznou zaměstnanost vytvořenou díky projektu je vliv zachycen pomocí
dodatečně vytvořeného zisku, například prostřednictvím nových "spin-off"
společností.
Kap. 2.8.5
Příloha
IV Kap.
7.8.3
Inovace
Míra přispění k inovačnímu cíli se hodnotí:
- hospodářskými výnosy z udělování či prodeje licencí; a
- technologickým pokrokem z projektu.
Kap. 7.8.3
Změna klimatu
Reakce na změnu klimatu se hodnotí na základě odhadu nákladů a přínosů
integrace:
- opatření ke zmírnění změny klimatu, měřením ekonomické hodnoty emisí
skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry a náklady obětované
příležitosti na úrovni úspor dodávek energie;
- opatření k přizpůsobení se změně klimatu, které vyplývají z hodnocení rizika
expozice a zranitelnosti projektu na dopady klimatických změn.
Kap. 2.6.3
Kap. 2.8.8
Vzdělávání
Míra přispění k vyšší úrovni vzdělávání se posuzuje na základě odhadu
očekávaných vyšších příjmů studentů a výzkumných pracovníků v důsledku
lepšího uplatnění na trhu práce, jakož i ekonomické hodnoty znalostních výstupů
(např. vědeckých článků).
Kap. 7.8.4
Chudoba
Vlivy na snížení chudoby lze hodnotit na základě vlastního kapitálu projektu
vyhodnocením cenové dostupnosti dané veřejné služby pro domácnost (tzn. její
schopnosti platit), zejména u méně majetných, a výpočtem skupiny vah
blahobytu.
Příloha V
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 1.3 Hlavní změny oproti programovému období 2007–2013
2007 – 2013
(Nařízení 1083/2006)
2014 – 2020
(Nařízení 1303/2013)
Prahové
hodnoty
velkého
projektu
Operace, kde celkové náklady přesahují 50 milionů EUR (článek 39).
Operace kde způsobilé náklady přesahují 50 milionů EUR a v případě operací přispívajících
k tematickému cíli podle článku 9 odst. 7 pak 75 milionů EUR (článek 100).
Zahrnutí velkých
projektů do OP
Velký projekt je financován jako součást jednoho či několika Operačních
programů (článek 39). Seznam velkých projektů zahrnutých do OP je
orientační.
Velký projekt je financován jako součást jednoho či několika Operačních programů. Kromě toho
může být podporován z více než jedné prioritní osy v rámci OP. Velké projekty oznámené Komisi
podle odstavce 1 nebo předložené ke schválení podle odstavce 2 musí být uvedeny v seznamu
velkých projektů v OP (článek 102).
Hodnocení
projektů a
rozhodovací
proces
- Předložení: Členský stát předloží žádost o velký projekt Evropské
komisi. Komise žádost o velký projekt posoudí na základě informací
podle článku 40 a v případě potřeby povede konzultace s externími
odborníky, včetně Evropské investiční banky.
- Rozhodnutí Komise přijme rozhodnutí do tří měsíců. V případě, že
Komise velký projekt posoudí a dojde k závěru, že není v souladu
s nařízeními, je členský stát vyzván, aby svou žádost stáhl. Komise
může také případně rozhodnout o zamítnutí žádosti.
(Článek 41)
- Postup podle článku 102 odst. 1: dle rozhodnutí členského státu je velký projekt na úrovni
členských států hodnocen nezávislými odborníky s využitím technické pomoci nebo po
dohodě s Komisí jinými nezávislými odborníky. Členský stát informuje Komisi o výsledcích
předložením informací dle článku 101. Komise vybraný velký projekt schválí nebo zamítne
do tří měsíců. Pokud tak neučiní, projekt se po třech měsících od jeho oznámení považuje za
schválený (článek 101).
- Postup podle článku 102 odst. 2:
o Členský stát zašle žádost o velký projekt Komisi. Komise provede hodnocení
projektu a vybraný velký projekt schválí nebo zamítne do tří měsíců (článek 102).
o U operací, jejichž předmětem je druhá nebo další fáze velkého projektu, jehož
předchozí fáze byla schválena Komisí a ve srovnání s informacemi uvedenými
v žádosti o velký projekt předloženými v předcházejícím období nedošlo
k žádným významným změnám, zejména co se týče celkové výše způsobilých
nákladů, může členský stát pokračovat s výběrem velkého projektu dle článku
125 odst. 3 a předložit oznámení obsahující všechny náležitosti spolu
s potvrzením, že u velkého projektu nedošlo k žádným významným změnám.
Přezkum kvality uvedených informací nezávislými odborníky se nevyžaduje
(článek 103).
Žádosti
o platbu
Výdaje týkající se velkých projektů mohou být zahrnuty do žádostí
o platbu před schválením projektu rozhodnutím Komise.
Výdaje týkající se velkých projektů mohou být zahrnuty do žádostí o platbu až poté, co ŘO
oznámí Komisi rozhodnutí o výběru velkého projektu nebo po předložení žádosti o velký projekt
ke schválení.
Platnost
schválení
Komisí
Rozhodnutí Komise o velkém projektu je platné po celé programové
období.
Schválení Komisí je podmíněno tím, aby první práce, příp. zakázka v rámci partnerství veřejného
a soukromého sektoru byly dokončeny do tří let ode dne schválení projektu ze strany Komise.
Termín lze v řádně odůvodněných případech prodloužit, maximálně však o dva roky.
Výpočet
čistých příjmů
Jedna možnost:
- Výpočet diskontovaných čistých příjmů (článek 55).
Tři možnosti:
- Výpočet diskontovaných čistých příjmů
- Paušální procentní sazba čistých příjmů
- Klesající míra spolufinancování pro zvolenou prioritní osu (článek 61).
Zdroj: vlastní zpracování
/14
\15
2. Obecné zásady pro provádění analýzy
nákladů a přínosů
2.1 Úvod
Analýza nákladů a přínosů je analytický nástroj pro posuzování ekonomických výhod nebo nevýhod
investičních rozhodnutí na základě posouzení jejich nákladů a přínosů s cílem posoudit jejich přínos
ke změně úrovně blahobytu.
Analytický rámec analýzy nákladů a přínosů vychází z těchto zásad:
 Náklady obětované příležitosti Náklady obětované příležitosti zboží nebo služeb se definují
jako potenciální zisk z nejlepší obětované alternativy v případě, že je třeba vybrat z několika
vzájemně se vylučujících alternativ. Důvod analýzy nákladů a přínosů spočívá ve zjištění, že
investiční rozhodnutí přijatá na základě motivace k zisku a cenových mechanismů v některých
případech vede (např. selhání trhu, jako je asymetrie informací, externality, veřejné statky,
atd.) ke společensky nežádoucím výsledkům. Naopak, pokud se vstup, výstup (včetně těch
nehmotných) a vnější vlivy investičního projektu oceňují jejich sociálními náklady
obětovanými příležitosti, je vypočtená návratnost správným vyjádřením příspěvku projektu
k úrovni společenského blahobytu.
 Dlouhodobá perspektiva. Vychází se z dlouhodobého výhledu, od 10 do 30 či více let,
v závislosti na odvětví zásahu. Proto je nutné:
o nastavit správný časový horizont;
o předpovědět budoucí náklady a přínosy (výhled);
o stanovit vhodné diskontní sazby pro výpočet současné hodnoty budoucích nákladů
a přínosů;
o vzít v úvahu nejistotu na základě posouzení rizik projektu.
I když se tradičně využívá zejména k hodnocení projektů v předběžné fázi, analýzu nákladů
a přínosů lze použít i v rámci průběžného a následného hodnocení10.
 Výpočet ukazatelů ekonomické výkonnosti vyjádřené v penězích. Analýza nákladů
a přínosů vychází ze souboru předem stanovených cílů projektu, přičemž všem pozitivním
(přínosy) a negativním (náklady) účinkům intervence na blahobyt přiřazuje peněžní hodnotu.
Tyto hodnoty jsou diskontovány a pak sečteny s cílem vypočíst čistý celkový přínos. Celková
výkonnost projektu se měří ukazateli, a to ekonomickou čistou současnou hodnotou (ENPV –
Economic Net Present Value), vyjádřenou v penězích, a ekonomickou mírou návratnosti (ERR –
Economic Rate of Return), což umožňuje konkurenční projekty nebo alternativy porovnat
a seřadit.
 Mikroekonomický přístup. Analýza nákladů a přínosů je obvykle mikroekonomický přístup
umožňující posouzení vlivu projektu na společnost jako celek prostřednictvím výpočtu
ukazatelů ekonomické výkonnosti, čímž dojde k posouzení očekávané změny úrovně
blahobytu. Zatímco přímá zaměstnanost nebo vnější vlivy na životní prostředí realizované
v rámci projektu se odrážejí v ENPV, nepřímé (tj. na sekundárních trzích) a širší vlivy (tj. na
veřejné prostředky, zaměstnanost, regionální růst, atd.) by měly být vyloučeny. To je ze dvou
hlavních důvodů:
o u většiny nepřímých a/nebo širších vlivů se obvykle jedná o transformované, rozšířené
a kapitalizované formy přímých vlivů; to znamená, že je třeba omezit možnost dvojího
započítání přínosů;
10
V tomto případě: i) za všechny roky, za něž jsou k dispozici informace, se místo očekávaných hodnot pro náklady a přínosy použijí aktuální
hodnoty; ii) místo diskontování se minulé hodnoty kapitalizují s příslušnou zpětnou diskontní sazbou. Praktické příklady analýzy nákladů
a přínosů naleznete v EC (2012), následné hodnocení investičních projektů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR)
a Fondu soudržnosti v období 1994–1999.
\16
o kvůli nedostatku praktických zkušeností s jejich transformací na spolehlivé techniky pro
posuzování projektů je třeba zabránit tomu, aby analýza vycházela z předpokladů, jejichž
spolehlivost je obtížné ověřit.
Doporučuje se však poskytnout kvalitativní popis těchto dopadů, který lépe vysvětlí přínos
projektu k cílům regionální politiky EU.11
 Přírůstkový přístup Analýza nákladů a přínosů porovnává scénář s projektem se srovnávacím
základním scénářem bez projektu. Přírůstkový přístup vychází z těchto požadavků:
o srovnávací scénář musí popsat, co by se stalo v případě neexistence projektu. V tomto scénáři
jsou vypracovány odhady všech peněžních toků souvisejících s operacemi v rámci projektu za
každý rok během trvání projektu. Tam, kde projekt sestává ze zcela nového aktiva, např.
neexistuje stávající služba nebo infrastruktura, součástí scénáře bez projektu nejsou žádné
operace. V případě investic zaměřených na zlepšení stávajícího aktiva by měl zahrnovat
náklady a výnosy/přínosy při provozování a udržování služby na úrovni, která je stále
funkční (zachování současného stavu – business as usual12 (BAU)), nebo dokonce malé
adaptační investice, které by se uskutečnily v každém případě (minimální změny – dominimum13).
Zejména se jako východisko pro odhad doporučuje případně provést analýzu
historických peněžních toků předkladatele (alespoň za předchozí tři roky). Volba mezi
zachováním současného stavu nebo minimálními změnami jako srovnávací situací by se měla
provádět případ od případu na základě údajů o tom, která situace je nejproveditelnější a
nejpravděpodobnější. Pravidlem je, že v případě nejistoty se zvolí zachování současného
stavu. Pokud se jako srovnávací scénář použijí minimální změny, mělo by se jednat o
proveditelný a věrohodný scénář, který nepovede k nepřiměřeným
a nerealistickým dodatečným přínosům a nákladům. Jak je uvedeno v rámečku níže, může mít
tato volba významné dopady na výsledky analýzy;
o odhady peněžních toků jsou dále určeny pro situace s navrženým projektem. Jsou zde
zohledněny všechny investice, finanční a ekonomické náklady a přínosy plynoucí
z projektu. V případě stávající infrastruktury se doporučuje provést analýzu historických
nákladů a výnosů příjemce (minimálně za tři roky), které budou východiskem pro finanční
odhady scénáře s projektem, a referencí pro scénář bez projektu, jinak bude přírůstková
analýza velmi náchylná k manipulaci;
o v neposlední řadě analýza nákladů a přínosů pouze zohledňuje rozdíl mezi peněžními toky ve
scénáři s projektem a peněžními toky ve srovnávacím scénáři. Finanční a ekonomické
ukazatele výkonnosti se počítají pouze na základě přírůstku peněžních toků14.
Zbytek kapitoly se zabývá koncepčním rámcem standardní analýzy nákladů a přínosů15, tj. "kroky" pro
hodnocení projektů doplněné konkretizacemi, didaktickými příklady nebo zkratkami v rámečcích, které
vám umožní problematice lépe porozumět a uplatnit navržené kroky v praxi. Na konci každé kapitoly je
rovněž uveden přehled osvědčených postupů a častých chyb, jež vycházejí z empirické literatury,
následného hodnocení a zkušenosti získaných z velkých projektů financovaných
v programovém období 2007–2013.
11 V některých případech, kde existuje metodologicky spolehlivá studie předpovídající nepřímé a širší dopady z hlediska množství a pokud jsou
považovány za podstatné nebo významné při rozhodování o realizaci projektu, jejich zařazení do kvantitativní analýzy lze provést jako test
citlivosti.
12 Například scénář, který zajišťuje: (i) základní funkce aktiv, (ii) poskytování služeb na obdobných úrovních kvality, (iii) omezená náhrada aktiv
a (iv) minimální krytí nákladů k zajištění finanční udržitelnosti operací.
13 Například je-li potřeba realizovat kapitálové investice v omezené výši s cílem zabránit přerušení služby nebo jakémukoliv jinému katastrofickému
scénáři.
14 Analýza finanční udržitelnosti se však také může zabývat situací provozovatele ve scénáři s projektem, zejména pokud je projekt součástí již
existující infrastruktury či služby. Viz kapitola 2.8.
15 Popis dalších nástrojů hodnocení projektů, jako je analýza účelnosti nákladů (Cost-Effectiveness Analysis) a multikriteriální analýza (MultiCriteria
Analysis), naleznete v příloze IX.
\17
Na konci kapitoly je pak uveden kontrolní seznam, který lze použít jako užitečný nástroj ke kontrole
kvality analýzy nákladů a přínosů.
VOLBA SROVNÁVACÍHO SCÉNÁŘE
Následující příklad, převzatý od EIB (2013)16, názorně představuje problematiku výkonnosti projektu ve vztahu
k vybranému srovnávacímu scénáři.
Navrhovaný projekt, jehož předmětem je obnova a rozšíření stávající kapacity infrastruktury, zahrnuje investici
ve výši 450 milionů EUR a v důsledku povede k růstu přínosů o 5% ročně. Scénář s minimálními změnami, jehož
předmětem je pouze obnova stávajících kapacit, zahrnuje investici ve výši 30 milionů EUR s konstantními
přínosy. Scénář se zachováním současného stavu nezahrnuje žádné investice, což bude mít vliv na objem výstupu
produkovaného zařízením a povede k poklesu čistých přínosů o 5% ročně.
Jak je uvedeno níže, výsledky analýzy nákladů a přínosů se významně změní, pokud se zvolí různé srovnávací
scénáře. Při porovnání navrhovaného projektu se scénářem s minimálními změnami se ERR rovná 3%.
Vycházíme-li ze scénáře se zachováním současného stavu, zvýší se ERR na 6%. Proto by měl předkladatel
projektu každou volbu řádně odůvodnit na základě jasných údajů o nejproveditelnější situaci, která by nastala
v případě neexistence projektu.
Scénáře mil. EUR NPV 1 2 10 21
1 Navrhovaný projekt Čistý přínos 1058 45 47 70 119
Investice 435 450
2 Minimální změny Čistý přínos 661 45 45 45 45
Investice 29 30
3 Zachování současného stavu Čistý přínos 442 45 43 28 16
Investice 0
Výsledky
1-2 Navrhovaný projekt bez scénáře Čisté toky -9 -420 2 25 74
s minimálními změnami ERR 3%
1-3 Navrhovaný projekt bez scénáře Čisté toky 182 -450 4 42 103
se zachováním současného stavu ERR 6%
Zdroj: EIB (2013)
2.2 Kroky v procesu hodnocení projektů
Standardní analýza nákladů a přínosů je rozdělena do sedmi kroků:
1. Popis kontextu
2. Definice cílů
3. Identifikace projektu
4. Technická proveditelnost a ekologická udržitelnost
5. Finanční analýza
6. Ekonomická analýza
7. Hodnocení rizik
V následujících částech bude názorným způsobem podrobně uveden rozsah každého kroku.
16 Evropská investiční banka (2013), Ekonomické hodnocení investičních projektů v EIB.
\18
Obrázek 2.1 Kroky v procesu hodnocení
1. Prezentace sociálně-ekonomického,
institucionálního a politického kontextu
2. Definice cílů
 Vyhodnocení potřeb
 Relevance projektu
3. Identifikace projektu
 Projektové činnosti
 Subjekt odpovědný za realizaci projektu
 Kdo má mít prospěch?
4. Technická proveditelnost a ekologická udržitelnost
 Analýza poptávky
 Analýza možností
 Aspekty týkající se životního prostředí, včetně EIA a změny klimatu
 Technické řešení, odhady nákladů a harmonogram realizace
5. Finanční analýza
 Peněžní toky nákladů a výnosů projektu, včetně zůstatkové hodnoty
 Analýza tarifů a dostupnosti (v relevantních případech)
 Zdroje financování
 Finanční ziskovost a udržitelnost
FNPV>0
Projekt nevyžaduje finanční
podporu
(S výjimkami uvedenými
v Příloze III prováděcího
nařízení o formuláři žádosti
a metodice analýzy nákladů
a přínosů).
FNPV<0
Projekt vyžaduje finanční
podporu
6. Ekonomická analýza
 Fiskální korekce
 Od tržních cen ke stínovým cenám
 Vyhodnocení netržních dopadů
 Ekonomická ziskovost
ENPV<0
Společnost je na tom lépe
bez projektu
ENPV>0
Společnost je na tom lépe
s projektem
7. Hodnocení rizik
 Citlivostní analýza
 Kvalitativní analýza rizik
 Pravděpodobnostní analýza rizik
Zdroj: vlastní zpracování
\19
2.3 Popis kontextu
Cílem prvního kroku při hodnocení projektu je popsat sociální, ekonomický, politický
a institucionální kontext, v němž se bude projekt realizovat. Je nutné uvést popis těchto klíčových
aspektů:
 socioekonomické podmínky země či regionu, kde se má projekt realizovat, včetně
např. dynamiky demografického vývoje, očekávaného růstu HDP, podmínek na trhu práce,
vývoje nezaměstnanosti atd.;
 politické a institucionální aspekty, včetně stávajících hospodářských politik a rozvojových
plánů, organizování a řízení služeb, které mají být v rámci projektu poskytovány či vytvořeny,
jakož i kapacity a kvality zúčastněných institucí;
 stávající vybavenost infrastrukturou a poskytování služeb, včetně případných ukazatelů
či údajů o rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb, běžných provozních nákladů a tarifů
či poplatků hrazených uživateli17;
 další informace a statistiky, které jsou důležité pro lepší popis kontextu, například existence
problémů v oblasti životního prostředí, orgány ochrany životního prostředí, které by se mohly
projektu účastnit atd.;
 vnímání a očekávání obyvatel s ohledem na služby, které mají být poskytovány, včetně
případných postojů organizací občanské společnosti.
Prezentace kontextu je klíčová při odhadování budoucích trendů, a to zejména pro analýzu
poptávky. Možnost získat věrohodné odhady o uživatelích, přínosech a nákladech ve skutečnosti často
závisí na přesnosti hodnocení makroekonomických a sociálních podmínek v daném regionu. V tomto
ohledu se přirozeně doporučuje ověřit, zda jsou předpoklady, např. o HDP nebo demografickém růstu,
v souladu s údaji uvedenými v příslušném OP nebo jiných sektorových a/nebo regionálních plánech
členského státu.
Cílem je také ověřit, zda je projekt vhodný vzhledem ke kontextu, v němž se má realizovat. Každý
projekt je součástí již existujících systémů s vlastními pravidly a prvky – jedná se o komplexní
bezprostřední okolí, které nelze ignorovat. Investice, jejichž účelem je poskytovat služby občanům,
mohou svých cílů dosáhnout prostřednictvím integrace buď nových, nebo obnovených zařízení do již
stávajících infrastruktur. Partnerství s různými zúčastněnými stranami zásahu, kdy tyto do systému
zasahují, je tedy nutností. Realizaci a řízení projektů a dosažení větších přínosů může rovněž pomoci
kompetentní hospodářská politika, kvalitní instituce a silné politické odhodlání. Stručně řečeno,
investice se snadněji realizují v příznivém prostředí. Z tohoto důvodu je třeba náležitě zohlednit
konkrétní kontext, a to počínaje fází návrhu a hodnocení projektu. V některých případech může být
zapotřebí zlepšit institucionální nastaven tak, aby byla zajištěna odpovídající výkonnost projektu.
17 Například projekt spalovny odpadu s využitím energie by musel nutně uvést popis současné situace v těchto oblastech:
(i) systém nakládání s odpady v regionu (tj. na základě ukazatelů, jako je celkové množství odpadu vyprodukovaného v domácnostech a při
komerčních, průmyslových a stavebních činnostech; počet a objem provozních skládek, a/nebo. jiných závodů na zpracování odpadu), (ii) systém
dálkového vytápění (tj. i zařízení na výrobu tepelné energie a distribuční soustavy), do něhož by se mělo dodávat teplo, které se v rámci projektu
vyprodukuje, (iii) systém pozemních komunikací (včetně typu, délky a stavu pozemní komunikace), na který by se spoléhalo při dopravě odpadu
do závodu, ale nemusí poskytovat informace o systému regionální železniční dopravy, ledaže projekt předpokládá dopravu odpadu do závodu
po železnici.
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Kontext je prezentován včetně všech odvětví, která jsou pro projekt relevantní a bez zbytečných diskusí
o odvětvích, která s projektem nesouvisejí.
- Stávající vybavenost infrastrukturou a poskytování služeb jsou prezentovány spolu s příslušnými statistikami.
- Odvětvové a regionální charakteristiky služby, která má být poskytována, jsou uvedeny v kontextu stávajících
rozvojových plánů.
\20
2.4 Definice cílů
Druhým krokem při hodnocení projektů je definice cílů projektu.
Z analýzy všech prvků kontextu uvedených v předchozí části je třeba vyhodnotit regionální a/nebo
sektorové potřeby, které lze projektem řešit, a to v souladu s odvětvovou strategií vypracovanou
daným členským státem a schválenou Evropskou komisí. Cíle projektu by pak měly být definovány
v přímém vztahu k potřebám18. Jinými slovy, posouzení potřeb vychází z popisu kontextu a vytváří
základ pro definici cílů.
Pokud je to možné, měly by se cíle kvantifikovat pomocí indikátorů a rozdělit na dílčí cíle19 v souladu
se zásadou orientace na výsledek, která je jednou ze zásad politiky soudržnosti. Mohou se například
týkat zlepšení kvality výstupu, lepší dostupnosti služeb, zvýšení stávající kapacity atd. Podrobný popis
typických cílů v jednotlivých odvětvích naleznete v kapitole 3 až 7.
Jasná definice cílů projektu musí splňovat tyto požadavky:
 identifikovat vlivy projektu, které budou dále hodnoceny v rámci analýzy nákladů
a přínosů. Identifikace vlivů by měla být spojena s cíli projektu s cílem změřit dopad na úroveň
blahobytu. Čím jasnější definice cílů, tím snadnější identifikace projektu a jeho vlivů. Cíle jsou
velmi důležité pro analýzu nákladů a přínosů, která by měla odhalit, do jaké míry jsou splněny;
 ověřit význam projektu. Měly by se předložit důkazy, že smysl projektu směřuje k naplnění
priority pro dané území. Toho lze dosáhnout kontrolou toho, zda projekt přispívá k dosažení
politických cílů EU a vnitrostátním, resp. regionálním dlouhodobým plánům rozvoje v určitém
odvětví. Odkazem na tyto strategické plány by se mělo prokázat, že jsou dané problémy známé
a že existuje plán na jejich řešení.
Kdykoli je to možné, je třeba jasně kvantifikovat vztah, resp. relativní příspěvek cílů projektu
k dosažení specifických cílů OP. To rovněž umožní propojit cíle projektu se systémem monitorování
a hodnocení. To je důležité zejména pro podávání zpráv o pokroku velkých projektů ve výročních
prováděcích zprávách, jak požaduje článek 111 (Prováděcí zprávy pro cíl Investice pro růst
a zaměstnanost) nařízení (EU) č. 1303/2013. V souladu s posledním vývojem politiky Evropských
a strukturálních investičních (ESI) fondů by měl předkladatel navíc také ukázat, jak a do jaké míry
projekt přispěje k dosažení cílů případných vnitrostátních nebo regionálních odvětvových programů.
18 Při určování potřeb by se měl předkladatel zaměřit na konkrétní a nikoli obecné otázky, jako je hospodářský rozvoj. Rovněž je třeba je vyčíslit
a vysvětlit: např. objem a míra růstu přetížení dopravy v důsledku postupující urbanizace, indexy zhoršení jakosti vody v důsledku industrializace,
riziko nedostatečných dodávek energie v důsledku zvýšené poptávky atd.
19 Dílčím cílem je kvantifikovaný aspekt cíle, například: snížení doby jízdy z bodu A do B o X minut; rozšíření spádové oblasti služby o N tisíc lidí,
zvýšení kapacity z X na Y MW, snížení emisí skleníkových plynů z X na Y tun CO2 ročně atd.
ČASTÉ CHYBY
- Socioekonomický kontext a statistiky jsou prezentovány bez vysvětlení jejich významu pro daný projekt.
- Socioekonomické statistiky a prognózy nevycházejí ze snadno dostupných oficiálních údajů a prognóz.
- Politické a institucionální aspekty se považují za nepodstatné a nebyly předmětem dostatečné analýzy a diskuze.
\21
2.5 Identifikace projektu
V části 1.2 byl uveden právní základ pro definici projektu. V této části se průvodce zabývá některými
analytickými otázkami souvisejícími s identifikací projektu. Projekt je jasně identifikován zejména
v těchto případech:
 fyzické prvky a činnosti, které budou realizovány s cílem poskytnout dané zboží či službu
a vytvořit dobře definovaný soubor cílů, sestávají ze samostatné jednotky analýzy;
 je identifikován orgán odpovědný za implementaci (často označovaný jako "předkladatel
projektu" nebo "příjemce") a jsou analyzovány jeho technické, finanční a institucionální
kapacity; a
 jsou řádně identifikováni koneční příjemci, oblast dopadu a všechny zúčastněné strany ("kdo
má mít prospěch?").
2.5.1 Fyzické prvky a činnosti
Projekt se definuje jako "řada prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění
nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli" (článek
100 (Obsah) nařízení (EU) č. 1303/2013). Tyto práce, činnosti nebo služby by měly být při dosahování
předem stanovených cílů klíčové. Pro definici projektové činnosti je třeba uvést popis typu
infrastruktury (železnice, elektrárny, širokopásmové připojení, čistírny odpadních vod atd.), typ
intervence (nová stavba, rekonstrukce, modernizace atd.), poskytovanou službu (nákladní doprava,
nakládání s pevnými odpady ve městech, přístup k širokopásmovému připojení pro podniky, kulturní
činnost atd.) a umístění.
V tomto ohledu je klíčovým aspektem to, že se hodnocení musí zaměřit na celý projekt jako samostatnou
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Vlivy projektů jsou uvedeny v jasném vztahu k cílům projektu.
- Obecné cíle projektu jsou vyčísleny soustavou ukazatelů a dílčích cílů.
- Jsou stanoveny cílové hodnoty, které jsou porovnány se situací s projektem a bez projektu.
- Ukazatele projektu jsou vztaženy k ukazatelům stanoveným v rámci příslušných OP a prioritních os. V případě,
že ukazatele stanovené na úrovni OP jsou nevhodné k měření dopadu konkrétních projektů, stanoví se pro daný
projekt dodatečné specifické projektové ukazatele.
- Pokud existuje dílčí cíl pro region nebo stát (např. 100% pokrytí oblasti dané služby dodávkami vody, zamezení
ukládání minimálně 50% biologicky rozložitelných odpadů na skládky atd.), je třeba vysvětlit přínos projektu
k dosažení tohoto širšího dílčího cíle (v % z celkového dílčího cíle).
- Je třeba vysvětlit zdroj a hodnoty ukazatelů.
ČASTÉ CHYBY
- Ekonomické dopady zvažované v analýze nákladů a přínosů nejsou zcela v souladu s konkrétními cíli projektu.
- Cíle projektu jsou zaměňovány za jeho výstupy. Například pokud je hlavním cílem projektu je zlepšit dostupnost
okrajové oblasti, výstavba nové silnice nebo modernizace stávající sítě nejsou cíli, ale prostředkem k dosažení cíle,
kterým je zlepšení dostupnosti této oblasti.
- V případě, že se investice soustředí na dosažení souladu s požadavky (např. směrnice o čištění městských
odpadních vod), není uvedeno, do jaké míry projekt přispívá k dosažení tohoto souladu. V případě, že projekt
nedosáhne požadovaného standardu, musí být uveden údaj o tom, jaká další opatření se plánují a jak budou
financována.
\22
jednotku analýzy, což znamená, že se z hodnocení nevynechá žádný podstatný rys ani složka (tzv.
"under-scaling"). Například nejsou-li pro dodávku odpadů k dispozici žádné dopravní napojení, nová
skládka nebude funkční. V tomto případě se skládky i dopravní napojení považují za samostatný
projekt. Obecně platí, že projekt lze definovat jako technicky soběstačný v případě, že je možné
vytvořit funkčně ucelenou infrastrukturu a uvést službu do provozu bez závislosti na jiných nových
investicích. Současně je třeba do projektu nezahrnovat komponenty, které nejsou nezbytné
k poskytování dané služby (tzv. "over-scaling").
Pro uplatnění této zásady jsou nutné tyto předpoklady:
 části projektu, na něž byl projekt rozdělen z důvodu financování nebo správních
či technických důvodů, nejsou pro hodnocení vhodné („půl mostu není celý most").
Typickým příkladem může být žádost o finanční podporu EU pro první fázi investice, jejíž
úspěch závisí na dokončení projektu jako celku. Jiným příkladem může být žádost o finanční
podporu EU pouze pro část projektu, protože zbývající část bude financována z jiných zdrojů.
V těchto případech by se v rámci analýzy nákladů a přínosů měla posoudit celá investice.
Hodnocení by se mělo zaměřit na všechny části, které logicky souvisejí s dosažením cílů, bez
ohledu na to, co je cílem podpory EU.
 vzájemně propojené, ale relativně samostatné složky, jejichž náklady a přínosy jsou
do značné míry nezávislé, by se měly hodnotit samostatně. Někdy se projekt skládá
z několika vzájemně propojených složek. Například vytvoření zeleně v parku včetně nakládání
s pevnými odpady a rekreačním zázemím. Hodnocení takového projektu zahrnuje jednak
posouzení každé složky samostatně, a také posouzení možných kombinací složek. Měření
ekonomických přínosů jednotlivých složek projektu je obzvláště důležité u velkých
komplexních projektů (viz rámeček níže). Jako celek mohou tyto projekty mít čistý pozitivní
ekonomický přínos (tj. pozitivní ENPV). Součástí tohoto pozitivního ENPV však může být jedna
nebo několik složek projektu, které mají negativní ENPV. Pokud tato složka (složky) není
nedílnou součástí celého projektu, pak jejím vyloučením dojde ke zvýšení ENPV pro zbytek
projektu.
 budoucí plánované investice by se měly v analýze nákladů a přínosů posuzovat v případě,
že jsou kritické pro zajištění operací původní investice. Například v případě čištění odpadních
vod dojde k zohlednění zvýšené kapacity původního zařízení v určitém okamžiku životního
cyklu projektu, je-li to nezbytné vzhledem k očekávanému nárůstu populace, s cílem i nadále
plnit cíle původního projektu.
IDENTIFIKACE PROJEKTU: PŘÍKLADY
Hlavním faktorem při modernizaci železniční tratě je její elektrifikace, která povede ke zvýšení její výkonnosti
a integruje ji do elektrifikované sítě. Vzhledem k tomu, že stavební práce částečně povedou k přerušení
přepravních služeb, jsou součástí projektu i jiné akce na trati, jako je trasa kolejí, rekonstrukce trati a zavedení
Evropského železničního signalizačního systému. Analýza nákladů a přínosů by měla všechny tyto investice
a jejich účinky zohlednit.
Pomoc EU pak může být určena ke spolufinancování reorganizace některých dílčích vodovodních sítí v rámci
širší intervence financované z několika zdrojů, která se týká vodovodní sítě celé obce. Tato širší intervence by se
měla považovat za jednotku analýzy.
Systém integrované regenerace v oblasti životního prostředí, v jehož rámci se předpokládá výstavba několika
čistíren odpadních vod a instalace kanalizačního potrubí a čerpacích stanic v jednotlivých obcích, lze považovat
za jeden integrovaný projekt v případě, že jeho jednotlivé součásti jsou k dosažení regenerace životního prostředí
v předmětném území zásadní.
V souvislosti s rozvojem měst by se měla obnova městských hradeb a ulic v historických centrech měst hodnotit
nezávisle na obnově a úpravě budov pro komerční činnosti na tomtéž území.
\23
2.5.2 Subjekt odpovědný za realizaci projektu
Vlastníka projektu, tedy orgán odpovědný za realizaci projektu, je třeba identifikovat a popsat
z hlediska jeho technické, finanční a institucionální kapacity. Technickou kapacitou se rozumí
příslušné personální zdroje a odborné znalosti zaměstnanců, které má organizace předkladatele
projektu k dispozici a které přidělí na projekt s cílem řídit jeho realizaci a následný provoz. V případě,
že je třeba přijímat další pracovníky, by měly být předloženy důkazy o tom, že potřebné odborníky lze
na místním trhu práce bez omezení najít. Finanční kapacitou se rozumí finanční postavení organizace,
která by měla prokázat, že je schopna zajistit dostatečné finanční prostředky, a to jak v průběhu
realizace, tak i v průběhu provozu. To je obzvláště důležité, pokud se očekává, že projekt bude
vyžadovat značné peněžní prostředky na pracovní kapitál nebo jiné finanční nerovnováhy (např.
středně- až dlouhodobý úvěr, clearingový cyklus DPH, atd.). Institucionálními kapacitami se rozumí
všechna institucionální opatření potřebná k realizaci a provozování projektu [např. zřízení realizační
jednotky projektu (tzv. PIU – Project Implementation Unit)], včetně příslušných právních a smluvních
aspektů pro udělování licencí v rámci projektu. V případě potřeby je třeba počítat se speciální vnější
technickou pomocí a zahrnout ji do projektu.
Když jsou majitel infrastruktury a jeho provozovatel dvě různé osoby, je třeba uvést popis
provozovatele nebo agentury, která bude infrastrukturu řídit (je-li již znám) a jeho právní status,
kritéria pro jeho výběr a předpokládaná smluvní ujednání mezi partnery, včetně mechanismů
financování (např. výběr tarifů či poplatků za služby, veřejné dotace).
2.5.3 Kdo má mít prospěch?
Poté, co popíšete činnosti projektu a subjekt odpovědný za realizaci projektu, měli byste stanovit
hranice analýzy. Území ovlivněné dopady projektu se označuje jako území dopadu. Může mít místní,
regionální nebo národní (nebo i evropský) význam, v závislosti na velikosti a rozsahu investic
a projevů dopadů. Přestože se chceme vyhnout zobecnění, projekty typicky patřící do některých
odvětví mají společný rozsah dopadů. Například investice do dopravy, jako je nová dálnice (obvykle to
neplatí pro městskou dopravu), a to i pokud by byla realizována v rámci regionu, by se měla
analyzovat z širšího pohledu, neboť je obvykle součástí integrované sítě, která může přesahovat
zeměpisný rozsah analýzy. Totéž lze říci o elektrárnách dodávajících elektřinu na vymezeném území,
které jsou však součástí širšího systému. Naopak zásobování vodou a projekty v oblasti nakládání
s odpady mají častěji místní význam. Všechny projekty, které řeší otázky životního prostředí týkající se
emisí CO2 a dalších skleníkových plynů s dopady na změnu klimatu, však musí problematiku pojmout
z širšího hlediska, neboť jejich zájem již ze své podstaty přesahuje místní měřítko.
Dobrý popis území dopadu vyžaduje identifikaci konečných příjemců projektu, tj. skupinu, která bude
mít z projektu přímý prospěch. Může se jednat např. o uživatele dálnic, domácnosti vystavené
přírodnímu ohrožení, podniky, které využívají vědecký park, atd. Doporučuje se vysvětlit, jaký prospěch
projekt přinese a tento prospěch co nejvíce kvantifikovat. Identifikace konečných příjemců by měla být
v souladu s předpoklady analýzy poptávky (viz část 2.7.1).
Kromě toho je třeba popsat i všechny veřejné a soukromé subjekty, které projekt ovlivní. Velké
investiční projekty do infrastruktury obvykle nemají vliv pouze na poskytovatele a přímé spotřebitele
služby, ale mohou mít i širší vliv (nebo "reakce"), např. na partnery, dodavatele, konkurenty, orgány
veřejné správy, místní komunity, atd. Například v případě vysokorychlostního vlakového spojení mezi
dvěma velkými městy mohou být místní komunity podél trati ovlivněny negativními dopady na životní
prostředí, zatímco prospěch z projektu budou mít obyvatelé větších oblastí. Při určování toho, "kdo má
mít prospěch", je třeba zohlednit všechny zúčastněné strany, které jsou podstatným způsobem
ovlivněny náklady a přínosy projektu. Podrobněji je problematika zahrnutí distribučních vlivů
do analýzy nákladů a přínosů diskutována v části 2.9.11.
\24
2.6 Technická proveditelnost a ekologická udržitelnost
Technická proveditelnost a udržitelnost životního prostředí patří mezi informace, které je třeba
poskytnout v žádosti o financování velkých projektů (článek 101 (Informace nezbytné ke schvalování
velkých projektů) nařízení (EU) č. 1303/2013). Přestože ani jedna z těchto analýz není formálně
součástí analýzy nákladů a přínosů, musí být o jejich výsledcích podána stručná zpráva a musí se
použít jako hlavní zdroj dat v rámci analýzy nákladů a přínosů (viz rámeček). Podrobnější informace je
třeba poskytnout o:
 analýze poptávky,
 analýze možností,
 otázkách životního prostředí a změny klimatu,
 technickém řešení, odhadech nákladů a harmonogramu realizace.
Dále je uveden přehled klíčových informací, které je třeba v analýze nákladů a přínosů shrnout s cílem
osvětlit důvody předpokládaného řešení projektu. I když jsou prezentovány jedna po druhé, je třeba je
považovat za součást integrovaného procesu přípravy projektů, kde se každá informace a analýza
vzájemně propojují a vytvářejí ucelený soubor znalostí (viz rámeček).
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Pokud má projekt několik stupňů nebo fází, jsou řádně uvedeny spolu s jejich náklady a přínosy.
- Jednotlivá investiční opatření jsou zahrnuta do jednoho projektu, pokud: i) jsou zásadní pro dosažení
zamýšlených cílů a komplementární z funkčního hlediska; ii) jsou prováděna na stejném území dopadu; iii) mají
stejného vlastníka projektu; a iv) mají podobnou dobu realizace.
ČASTÉ CHYBY
- Projekt je účelově rozdělen s cílem snížit investiční náklady projektu a nepřekročit prahové hodnoty pro velký
projekt.
- "Over-scaling" projektu: investice, které jsou na sobě funkčně nezávislé, jsou spojeny bez předběžného ověření
ekonomické životaschopnosti jednotlivých investic a možných kombinací a bez jasné funkční a strategické vazby
mezi nimi.
- "Under-scaling" projektu: je předložena žádost o dotaci pro financování části projektu, kterou nelze odůvodnit
odděleně od ostatních funkčních prvků.
- Předimenzování projektu vzhledem k příliš optimistickému hodnocení území dopadu, například na základě
nerealistických předpokladů demografického růstu.
- Institucionální nastavení pro projektové operace je popsáno nejasně. Bude proto obtížné ověřit, zda jsou
finanční toky ve finanční analýze řádně zohledněny.
- Přínosy z druhé fáze projektu jsou součástí ekonomické analýzy první fáze bez současného zahrnutí dodatečných
nákladů, čímž první fáze vypadá ekonomicky a/nebo finančně atraktivnější.
\25
2.6.1 Analýza poptávky
Analýza poptávky určí potřebu investic tím, že vyhodnotí:
 současnou poptávku (na základě statistických údajů poskytnutých od dodavatelů služeb /
regulátorů / ministerstev / národních a regionálních statistických úřadů pro různé typy
uživatelů);
 budoucí poptávku (na základě spolehlivých modelů předpovědi poptávky, které zohledňují
makroekonomické a socioekonomické prognózy, alternativní zdroje dodávek, elasticitu
poptávky na příslušné ceny a příjmy, atd.) v obou scénářích bez projektu a s projektem,
Obě kvantifikace jsou nezbytné s cílem formulovat projekce poptávky, včetně případně
generované/vyvolané poptávky20 a navrhnout projekt s příslušnou kapacitou. Například je třeba
zkoumat, do jaké míry lze očekávat, že bude naplněna poptávka po veřejných službách, železniční
dopravě nebo nakládání s odpadem. Hypotézy týkající se poptávky je třeba testovat tak, že se analyzují
podmínky současných i budoucích dodávek, na něž mohou mít dopad akce, které jsou na projektu
nezávislé.
Podrobněji se hlavními faktory ovlivňujícími poptávku, metody a výstupy analýzy poptávky v různých
oblastech intervencí zabývají kapitoly 3 až 7.
Pro předpovídání poptávky lze využít určité techniky (např. vícenásobné regresní modely, extrapolace
vývoje, pohovory s odborníky, apod.), a to v závislosti na dostupných údajích, zdrojích alokovaných
pro potřeby odhadů a daném odvětví. Výběr nejvhodnější metody bude kromě jiných faktorů záviset
20 Budoucí poptávku generují: stávající uživatelé, uživatelé, kteří odešli od jiných poskytovatelů služeb, uživatelé vytvoření na základě nových činností,
které projekt umožňuje. Kapacita projektu, která vytvoří nově vzniklou poptávku, závisí mimo jiné např. na velikosti projektu ve srovnání se stávající
dodávkou, elasticitě poptávky a s tím související schopností snížit stávající tržní cenu.
PROJEKTY, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ VĚTŠÍCH SÍTÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE STÁTŮ
Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, zda je uvažovaný projekt součástí sítí. To platí zejména pro projekty
dopravní a energetické infrastruktury, které vždy tvoří součást sítí, platí to ale také pro projekty v oblasti IKT
a telekomunikací.
Tvoří-li projekty součást sítí, poptávka po nich (a následně jejich finanční a ekonomická výkonnost) je výrazně
ovlivněna problematikou vzájemné závislosti (projekty si mohou navzájem konkurovat nebo být komplementární)
a dostupnosti (snadná dostupnost zařízení).
NAČASOVÁNÍ ANALÝZY NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ: PROBÍHAJÍCÍ PROCES
Zásady analýzy je třeba přijmout ve fázi návrhu projektu, a to co nejdříve. Tuto analýzu je třeba chápat jako
neustálý, multi-disciplinární proces, který probíhá po celou dobu přípravy projektu souběžně s jinými
technickými a ekologickými činnostmi. Předpokladem pro analýzu nákladů a přínosů navrhovaného řešení
projektu je však vypracování podrobné analýzy poptávky a dostupnosti investic a odhady nákladů na provoz
a řízení (O&M – operational and management cost), včetně nákladů na opatření pro zmírnění dopadů
a přizpůsobení se v oblasti životního prostředí. Ty vycházejí z předběžného návrhu projektu, a jsou hlavním
bodem "technické" studie proveditelnosti a EIA.
To nemusí nutně znamenat, že by analytici odpovědní za přípravu analýzy nákladů a přínosů měli začít pracovat
až poté, co technici dokončí předběžné technické řešení a vypracují odhady nákladů, spíše by měli pracovat
souběžně. Ve skutečnosti by analytici, kteří vypracovávají analýzu nákladů a přínosů, měli od samého počátku
zvolit k přípravě projektu interdisciplinární přístup, a měli by obvykle provést předběžnou zjednodušenou
analýzu nákladů a přínosů pro srovnání různých technických a ekologických možností. Jejich zapojení do přípravy
analýzy poptávky a možností je pro dosažení co nejlepších výsledků pro projekt užitečné (a často rozhodující).
Jakmile je zvoleno optimální řešení projektu, provádí se obvykle na konci fáze předběžného návrhu projektu
kompletní analýza nákladů a přínosů. Cílem je plánovačům projektu potvrdit přiměřenost a ekonomickou
výhodnost navrhovaného řešení s cílem splnit předem stanovené cíle projektu. Výsledky kompletní analýzy
nákladů a přínosů vycházející z nejnovějších odhadů nákladů se uvedou v žádosti o spolufinancování EU.
\26
na povaze zboží nebo služby, vlastnostech trhu a spolehlivosti dostupných údajů. V některých
případech, např. v oblasti dopravy, jsou zapotřebí sofistikované prognostické modely.
Transparentnost hlavních předpokladů, jakož i hlavních parametrů, hodnot, trendů a koeficientů
používaných k vytváření prognóz, má pro posouzení přesnosti odhadů značný význam. Je třeba rovněž
jasně vyjádřit předpoklady týkající se vývoje politik a regulačního rámce, včetně norem a standardů.
Navíc je třeba jasně uvést a v rámci analýzy rizik vhodným způsobem zohlednit veškeré nejistoty
týkající se předpovědi budoucí poptávky (viz kapitola 2.10). Metodu prognózování, zdroj dat
a pracovní hypotézy je třeba jasně vysvětlit a zdokumentovat tak, aby byla zřejmá soudržnost
a realističnost prognózy. Základními prvky transparentnosti jsou také informace o matematických
modelech, jejich podpůrných nástrojích a jejich opodstatněnosti.
2.6.2 Analýza možností
Součástí rozhodnutí o zahájení určitého projektu je také rozhodnutí o nezahájení jiných alternativ
(možností). Aby bylo možné posoudit technickou, ekonomickou a environmentální výhodnost
projektu, je třeba také pro srovnání posoudit dostatečný počet možností.
Proto se jako první krok doporučuje analýza strategických možností, která se zpravidla provádí
ve fázi předběžné studie proveditelnosti, což může vyžadovat vícekriteriální analýzu (viz rámeček).
Při výběru možností postupujte takto:
 vytvořte seznam alternativních strategií k dosažení zamýšlených cílů;
 tento seznam posuďte z hlediska vybraných kvalitativních kritérií, např. pomocí multikriteriální
analýzy na základě bodového hodnocení21, a určete nejvhodnější strategii.
21 Kritéria pro přidělování bodů a jejich váhy je třeba jasně stanovit, a zabránit tak riziku manipulace se screeningem. Přehled prvků včetně
multikriteriální analýzy je uveden v příloze IX.
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Využívají se vhodné modelovací nástroje k předpovídání budoucí poptávky.
Pokud jsou z oficiálních národních zdrojů k dispozici makroekonomické či socioekonomické údaje nebo prognózy,
důsledně se využívají u všech projektů / odvětví v zemi.
- Poptávka se hodnotí odděleně u všech různých relevantních skupin uživatelů/spotřebitelů.
- Při analýze poptávky se zohledňují účinky stávajících nebo plánovaných opatření v oblasti politiky
a ekonomických nástrojů, které by mohly mít na projekt vliv. Jsou také určeny, popsány a zhodnoceny všechny
paralelní investice, které mohou mít vliv na poptávku po službách poskytovaných v rámci projektu.
ČASTÉ CHYBY
- Metodika a parametry použité pro odhad současné a budoucí poptávky nejsou výslovně uvedeny ani
odůvodněny, nebo se odchylují od národních norem a/nebo oficiálních prognóz pro daný region či zemi.
- "Automaticky" předpokládaný růst počtu uživatelů během celého sledovaného období projektu je příliš
optimistický. V případě nejistoty je rozumné předpokládat stabilizaci poptávky např. po prvních 3 až X letech
provozu.
- Nedostatečná nebo neúplná analýza trhu často vede k nadhodnocení příjmů. Zejména je často opomíjena úplná
analýza konkurence na trhu (projekty poskytující podobné výrobky nebo náhražky) a požadavků na kvalitu
výstupů projektu.
- Souvislost mezi analýzou poptávky a navrhovanou kapacitou projektu (dodávek) chybí nebo je nejasná.
Navrhovaná kapacita projektu by se měla vždy vztahovat k roku, v němž je poptávka nejvyšší.
\27
22
Jakmile zvolíte danou strategickou možnost, obvykle se ve fázi proveditelnosti provádí srovnání
konkrétních technologických řešení. V některých případech je vhodné jako první technologickou
možnost zvážit řešení s minimálními změnami. Jak již bylo uvedeno, v takovém případě se
předpokládají určité investiční výdaje, například na částečnou modernizaci stávající infrastruktury,
a to nad rámec současných provozních nákladů a nákladů na údržbu. Proto tato varianta vyžaduje
určité množství nákladů na potřebnou modernizaci, aby se zabránilo zhoršení infrastruktury nebo
sankcím23. Rovněž je třeba zvážit synergie při zavádění infrastruktury (např. doprava/energetika
a vysokorychlostní širokopásmová infrastruktura), a to s ohledem na lepší využívání veřejných
prostředků, vyšší socioekonomické dopady a nižší dopad na životní prostředí.
Poté, co jsou zvolena všechna potenciální technologická řešení, a to i v souvislosti s posuzováním vlivů
na životní prostředí (EIA) / strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a jejich výsledky
(viz následující odstavec), je třeba je posoudit a zvolit optimální řešení, které bude předmětem
finančního a ekonomického hodnocení. Použijí se tato kritéria:
 pokud mají různé alternativy stejný jedinečný cíl (např. v případě projektů zaměřených na
dosažení souladu s předem stanovenými cíli a záměry politik) a podobné externatlity, lze výběr
provést na základě řešení s nejnižší cenou24 na jednotku výstupu;
 pokud se výstupy a/nebo externality, zejména dopady na životní prostředí, u různých možností
liší (za předpokladu, že mají všechny stejný cíl), doporučuje se pro všechny hlavní možnosti
provést zjednodušenou analýzu nákladů a přínosů s cílem vybrat nejlepší alternativu.
Zjednodušená analýza nákladů a přínosů se obvykle zaměří na první kvalifikované odhady
poptávky a hrubé odhady klíčových finančních a ekonomických parametrů, včetně investičních
a provozních nákladů, hlavních přímých přínosů a externalit25. Výpočet finančních
22 V souladu se směrnicí 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
23 Například když jsou projekty motivovány potřebou dosažení souladu s předpisy EU.
24 Podle metody nákladů životního cyklu (LCC – Life Cycle Costs) bude obsahovat (diskontovaný) součet všech příslušných nákladů za celou dobu
trvání projektu: investiční a provozní náklady, náklady na údržbu a výměnu a případně náklady na vyřazení z provozu.
25 Hrubé odhady nákladů se obecně chápou tak, že se jedná o náklady vycházející jednotkových cen získaných z omezených průzkumů (regionálních)
trhů (tj. cenových nabídek různých dodavatelů), nebo z podobných projektů v kontextu stejného regionu. Je však třeba se ujistit, že odhady nákladů
zahrnují skutečně vše, tj. že v nich nechybí žádná důležitá součást nákladů (např. náklady na výměnu aktiv). Režijní náklady na plánování a dohled,
jakož i nepředvídatelné události lze vyloučit, ale v takovém případě by totéž mělo platit pro všechny možnosti. V případě zahrnutí režijních nákladů by
se tyto náklady měly vypočítat podobně, tedy jako procento čistých investičních nákladů, které by měly být stejné pro všechny možnosti. Dalším
zjednodušením je použití finančních nákladů (na základě tržních cen) namísto ekonomických nákladů (na základě stínových cen). Konverze není
u zjednodušené ekonomické analýzy nutná, ledaže je pravděpodobné, že tím dojde ke změně pořadí možností z hlediska jejich ENPV (tj. pokud se dvě
možnosti výrazně liší s ohledem na investice a položky O&M, zejména náročnost na pracovní sílu při výstavbě a provozu, nebo pokud jsou jejich ENPV
před konverzí velmi podobné).
STRATEGICKÉ MOŽNOSTI: PŘÍKLADY
- Různé trasy či načasování stavebních prací u dopravních projektů (silnice, železnice).
- Centralizované nebo decentralizované systémy u projektů v oblasti dodávek vody nebo čištění odpadních vod.
- Nová spádová kanalizace a nová čistírna odpadních vod nebo čerpací stanice a tlakové potrubí, které odpadní
vody odvedou do stávající čistírny odpadních vod, jejíž kapacita bude navýšena;
- Různá místa pro centralizované skládky v regionálním projektu nakládání s odpady.
- Modernizace staré elektrárny nebo stavba nové.
- Různé uspořádání špičkového zatížení u zásobování energií.
- Výstavba podzemních zásobníků plynu nebo nový terminál na LNG.
- Systém velkých nemocnic nebo širší nabídka zdravotnických služeb prostřednictvím místních zdravotnických
zařízení.
- Možnost opětovného využití stávající infrastruktury (např. potrubí, stožáry, kanalizační sítě), nebo možné
společné nasazení s jinými odvětvími (energetika, doprava) s cílem snížit náklady na projekty zavádění
širokopásmového připojení22.
- Různé typy veřejných zakázek (klasické veřejné zakázky vs. PPP) a metody účtování poplatků uživatelům
u velkých infrastrukturních projektů.
\28
a ekonomických ukazatelů výkonnosti ve zjednodušené analýze nákladů a přínosů musí být
jako obvykle proveden pomocí přírůstkové metody.
Předkladatel projektu musí jako odůvodnění vybrané možnosti vždy uvést kritéria zohledněná při
výběru nejlepšího řešení, včetně jejich pořadí dle významu a metod použitých při hodnocení.
2.6.3 Otázky životního prostředí a změny klimatu
Některé požadavky na udržitelnost projektu z hlediska životního prostředí by měly být splněny
současně s technickými požadavky a přispět k výběru nejvhodnější možnosti projektu.
Předkladatel projektu by měl zejména prokázat, do jaké míry projekt: a) přispívá k dosažení cílů
v oblasti změny klimatu a účinného využívání zdrojů pro rok 2020; b) je v souladu se směrnicí
o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí
(2004/35/ES); c) respektuje zásadu "znečišťovatel platí", zásadu preventivních opatření a zásadu,
že škodu na životním prostředí je třeba odstranit u zdroje; d) je v souladu s ochranou lokalit Natura
2000 a ochranou druhů, na které se vztahuje směrnice o stanovištích (92/43/EHS) a směrnice
o ochraně volně žijících ptáků (2009/147/ES); e) je realizován na základě plánu nebo programu, který
spadá do působnosti strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) (2001/42/ES); f) je
v souladu se směrnicí Rady 2014/52/EU o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)26, jakož i všech
jiných právních předpisů vyžadujících provedení posouzení vlivů na životní prostředí. Kromě toho
musí investice v oblasti životního prostředí, např. zásobování vodou, odpadní vody a pevné odpady,
být v souladu s ostatními směrnicemi pro konkrétní odvětví, jak je uvedeno v kapitole 4.
26
V souladu s touto směrnicí je členský stát povinen uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí,
a to nejpozději do 16. května 2017 (jak je uvedeno v článku 2 odst. 1 směrnice); "na záměry, u nichž bylo určování podle čl. 4 odst. 2 směrnice
2011/92/EU zahájeno před 16. květnem 2017, se vztahují povinnosti uvedené v článku 4 směrnice 2011/92/EU ve znění před změnou provedenou
touto směrnicí" (jak je uvedeno v článku 3 odst. 1 nové směrnice).
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Analýza možností vychází ze společného základu (tj. pro všechny možnosti se přijímá společný srovnávací
scénář a konzistentní analýza poptávky).
- Analýza možností vychází ze strategičtějšího hlediska (tj. obecný typ infrastruktury a/nebo umístění či trasy
projektu), a pokračuje hodnocením konkrétních technologických variant pro vybraný typ infrastruktury/místa.
Nové alternativní technologie jsou předmětem důkladného posouzení jejich technologického, finančního
a manažerského rizika a rizika v oblasti klimatu a dopadů na životní prostředí.
- U srovnání na základě nákladů je pro každou možnost třeba uvést a vysvětlit všechny předpoklady týkající se
jednotkových nákladů na investice, O&M a výměnu s cílem usnadnit jejich hodnocení. Jednotkové náklady
na běžné vstupy (např. práce, energie, atd.) jsou pro všechny možnosti stejné.
- Možnosti jsou porovnávány za stejné referenční období.
ČASTÉ CHYBY
- Podrobně jsou diskutovány a analyzovány různé možnosti projektů, nejsou však hodnoceny vzhledem
ke srovnávacímu scénáři, který tvoří základ přírůstkového přístupu.
- Možné alternativy se určují spíše "účelově", např. alternativy nejsou skutečnými řešeními, a jejich cílem je
pouze prokázat, že jsou horší než preferovaná (předem vybraná) alternativa.
- Absence "strategického uvažování": možnosti projektů jsou posuzovány pouze z hlediska alternativních tras
(u projektů v oblasti dopravy) nebo alternativních technologií předem vybraného řešení, ale ne z hlediska
možných alternativních prostředků k dosažení stanovených cílů.
- V rámci multikriteriální analýzy pro užší výběr možností projektů se použije příliš mnoho kritérií, irelevantní
kritéria nebo nevhodné bodové hodnocení.
\29
Pokud je to vhodné, musí být provedena EIA s cílem určit, popsat a posoudit přímé a nepřímé vlivy
projektu (záměru) na člověka a životní prostředí. I když je EIA formálně samostatným postupem, její
výsledky se musí stát součástí analýzy nákladů a přínosů a musí být při výběru možnosti projektu
řádně zohledněny. Náklady na veškerá integrační opatření v oblasti životního prostředí vyplývající z
procesu EIA (včetně opatření na ochranu biologické rozmanitosti) se považují za vstup pro posouzení
finanční a ekonomické životaschopnosti projektu. Na druhé straně, přínosy plynoucí z těchto opatření se
pokud možno odhadují při posuzování netržních dopadů generovaných projektem (viz část 2.9.8).
Dopady projektu na klima, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů, se označují jako zmírňování
změny klimatu a musí být zahrnuty do EIA. Při posuzování dopadu projektu na klima je třeba zohlednit
tyto zdroje emisí:
 přímé emise skleníkových plynů způsobené výstavbou, provozem a případným vyřazením
z provozu navrhovaného projektu, včetně emisí z využívání půdy, změny ve využívání půdy
a lesnictví;
 nepřímé emise skleníkových plynů v důsledku zvýšené poptávky po energii;
 nepřímé emise skleníkových plynů způsobené jakoukoli další podpůrnou činností nebo
infrastrukturou, která přímo souvisí s realizací navrhovaného projektu (například v oblasti
dopravy či nakládání s odpady).
Na druhé straně, dopady změny klimatu na projekt, které se označují jako přizpůsobování se změně
klimatu nebo odolnost vůči změně klimatu, musí být v případě nutnosti řešeny v průběhu fáze návrhu
projektu.27 Proces přizpůsobení se změně klimatu je zaměřený na snížení míry ohrožení přírodních a
lidských systémů skutečnými nebo očekávanými dopady změny klimatu. Mezi hlavní hrozby pro
infrastrukturu patří její poškození nebo zničení v důsledku extrémních meteorologických jevů, které
může změna klimatu zhoršit; záplavy na pobřeží a záplavy v důsledku vzestupu hladiny moře; změny v
geografické dostupnosti vody; a účinky vyšších teplot na provozní náklady, včetně dopadů v mírném pásu
a/nebo permafrostu28. Je potřeba sledovat tyto jevy:
 vlny veder (včetně vlivu na lidské zdraví, škod na plodinách, lesní požáry, atd.);
 sucha (včetně snížení dostupnosti a kvality vody a zvýšené poptávku po vodě);
 extrémní srážky, říční povodně a záplavy;
 bouře a silné větry (včetně poškození infrastruktury, budov, plodin a lesů);
 sesuvy půdy;
 zvyšování hladiny moří, náhlé bouře, pobřežní eroze a vnikání soli;
 studené vlny;
 škody způsobené mrazy a následným táním.
S cílem zvýšit u investic do infrastruktury odolnost vůči změně klimatu Komise předkladatelům projektů
doporučuje provést posouzení expozice projektu vůči rizikům dopadů změny klimatu. Dokument
"Guidelines for project managers: Making vulnerable investment climate resilient" (Pokyny pro
projektové manažery: zvyšování odolnosti investic vůči změně klimatu)29 zahrnuje metodiku pro
systematické posouzení udržitelnosti a životaschopnosti projektů v oblasti infrastruktury za podmínek
měnícího se klimatu. Tyto pokyny nemají být náhradou za proces EIA ani analýzu nákladů a přínosů, ale
doplňkem
ke stávajícím nástrojům hodnocení projektů a rozvojových postupů.
Náklady a přínosy integrace opatření pro zmírnění i přizpůsobení se do návrhu projektu jsou použity při
hodnocení finanční a ekonomické výkonnosti projektu.
27
Viz Evropská unie, 2013, Guidance on Integrating Climate Change and Biodiversity into Environmental Impact Assessment.
28
Pracovní dokument útvarů Komise "Adapting infrastructure to climate change". Doprovodný dokument: Sdělení Komise evropskému parlamentu,
Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Brusel, 2013. Strana 5
29
Dostupný na adrese: http://ec.europa.eu/clima/policies/adaptation/what/docs/non_paper_guidelines_project_managers_en.pdf
\30
2.6.4 Technické řešení, odhady nákladů a harmonogram realizace
Shrnutí navrhovaných řešení projektu musí mít tyto nadpisy.
 Umístění: popis umístění projektu, včetně grafického znázornění (mapa). Klíčovým aspektem
je dostupnost pozemku: je třeba prokázat, že je pozemek ve vlastnictví příjemce (případně
že k němu má příjemce přístup), a že je příjemce v plném rozsahu oprávněn tento pozemek
užívat, nebo že je třeba jej zakoupit (nebo pronajmout) v rámci daného pořizovacího procesu.
V případě pořizovacího procesu je třeba popsat podmínky tohoto pořízení. Je třeba vysvětlit
administrativní proces a možnost získání příslušných povolení k provádění prací.
 Technické provedení: Popis hlavních prací, zvolených technologií, norem a specifikací. Je
třeba uvést klíčové ukazatele výstupů, které musí být definovány jako hlavní vyprodukované
fyzikální veličiny (např. kilometry potrubí, počet nadjezdů, počet vysázených stromů atd.).
 Produkční plán: Popis kapacity infrastruktury a očekávané míry využívání. Popisují
poskytování služeb ze strany nabídky. Rozsah a velikost projektu by měla být odůvodněna
v rámci předpokládané poptávky.
 Odhad nákladů: odhad finančních potřeb pro realizaci a provoz projektu musí být součástí
analýzy nákladů a přínosů jako klíčový vstup pro finanční analýzu (viz část 2.8). Je třeba
doložit, zda se u odhadu nákladů jedná o odhad investora, nabídkové ceny nebo konečné
náklady.
 Načasování realizace: Měl by být uveden realistický harmonogram projektu společně
s harmonogramem realizace, včetně např. Ganttova diagramu (nebo podobného nástroje)
s naplánovanými pracemi. Aby bylo možné posoudit navrhovaný harmonogram, je zapotřebí
jej přiměřeně podrobně rozpracovat.
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
– Ve zprávě o analýze nákladů a přínosů je uvedeno stručné shrnutí výsledků studie (či studií) proveditelnosti
s odůvodněním zvolené možnosti. V analýze nákladů a přínosů jsou řádně využity vstupní údaje z technické studie.
V případě, že je ve studii proveditelnosti kapitola o analýze nákladů a přínosů, je uveden i její soulad s hlavní zprávou
o analýze nákladů a přínosů nebo jsou vysvětleny hlavní rozdíly mezi nimi.
- Technický popis investičních a provozních nákladů je rozpracován dostatečně podrobně tak, že umožňuje
benchmarking nákladů.
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Aspekty týkající se životního prostředí a změny klimatu, včetně posouzení dopadu na síť Natura 2000, jsou
zahrnuty do návrhu a přípravy projektu již v rané fázi, tj. při screeningu a stanovování rozsahu projektu.
Do procesu EIA jsou integrována opatření v oblasti přizpůsobování se změnám klimatu a/nebo jejich zmírnění
spolu s dalšími dopady na životní prostředí.
- Náklady na opatření přijatá k nápravě nepříznivých vlivů na životní prostředí jsou zahrnuty do investičních
nákladů zohledněných v analýze nákladů a přínosů.
- Mezi předkladatelem a úřady či odborníky na životní prostředí včas proběhne dialog, což vede k tomu, že proces
probíhá hladce a je umožněno lepší a rychlejší rozhodování, což může v důsledku snížit náklady a zamezit
zpožděním.
ČASTÉ CHYBY
- Možnosti analyzované v rámci analýzy nákladů a přínosů nejsou shodné s možnostmi analyzovanými v rámci
procesu EIA. Zejména je v rámci procesu EIA třeba zcela analyzovat možnost vybranou v rámci analýzy nákladů
a přínosů.
- Náklady na projekt nezahrnují náklady na opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírnění
a další dopady na životní prostředí.
- Nejsou náležitě zohledněny přínosy opatření ke zmírnění změny klimatu.
\31
2.7 Finanční analýza
2.7.1 Úvod
Jak je uvedeno v článku 101 (Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů) nařízení (EU)
č. 1303/2013, je třeba do analýzy nákladů a přínosů zahrnout finanční analýzu s cílem umožnit
výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Finanční analýza se provádí s cílem:
 posoudit konsolidovanou ziskovost projektu;
 posoudit ziskovost projektu pro vlastníka projektu a některé klíčové zúčastněné strany;
 ověřit finanční udržitelnost projektu, klíčovou podmínku proveditelnosti pro jakýkoli typ
projektu;
 rámcově popsat peněžní toky, které jsou základem pro výpočet socioekonomických nákladů
a přínosů (viz část 2.9).
Peněžní příjmy a výdaje, které je třeba zohlednit, jsou podrobně popsány níže. Tento průvodce se
nezabývá metodami ke snížení způsobilých výdajů operace a výpočtu příspěvku EU (s přihlédnutím
k potenciálu generovat čisté příjmy). Viz článek 61 (Operace, které po dokončení vytvářejí čistý
příjem) nařízení (EU) č. 1303/2013 a článek 15 (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu)
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.
2.7.2 Metodologie
Metodikou finanční analýzy použitou v tomto průvodci je metoda diskontovaných peněžních toků
(DCF – Discounted Cash Flow), v souladu s Oddílem III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého
příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.
Je třeba se řídit následujícími pravidly:
 V analýze jsou zohledněny pouze peněžní příjmy a výdaje, tj. odpisy, rezervy, cena,
nepředvídané potřeby technické povahy a další účetní položky, které neodpovídají skutečným
tokům, se neberou v úvahu.
 Finanční analýza by se zpravidla měla provádět z hlediska majitele infrastruktury. Pokud jsou
při poskytování služeb obecného zájmu majitel a provozovatel dvě různé osoby, je třeba
provést konsolidovanou finanční analýzu, která vyloučí peněžní toky mezi vlastníkem
a provozovatelem, a to s cílem posoudit skutečnou ziskovost investice nezávisle na interních
platbách. To je obzvláště proveditelné v situaci, kdy existuje pouze jeden provozovatel, který
poskytuje službu jménem majitele, zpravidla formou koncesní smlouvy.30
 Je zvolena odpovídající finanční diskontní sazba (FDR – Financial Discount Rate) k výpočtu
současné hodnoty budoucích peněžních toků. Finanční diskontní sazba odráží náklady
obětované příležitosti kapitálu. Praktické způsoby odhadu referenční sazby použité pro
diskontování jsou popsány v příloze I; v rámečku níže je uveden referenční parametr, který
Evropská komise navrhla pro programové období 2014–2020.
 Prognóza peněžních toků projektu by měla zahrnovat období odpovídající době ekonomické
životnosti projektu a jeho pravděpodobných dlouhodobých dopadů. Počet let, za něž se
poskytují prognózy, by měl odpovídat časovému horizontu (nebo referenčnímu období)
projektu. Volba časového horizontu má vliv na výsledky hodnocení. V praxi je proto užitečné
využít standardní referenční hodnotu, diferencovanou podle odvětví a na základě mezinárodně
uznávané praxe. Referenční období navrhovaná Komisí jsou uvedená v tabulce 2.1. Na tyto
hodnoty je třeba hledět tak, jako by zahrnovaly období realizace. V případě neobvykle dlouhé
doby výstavby lze stanovit delší hodnoty.
 Finanční analýza by se měla zpravidla provádět ve stálých (reálných) cenách, tj. s cenami
stanovenými v základním roce. Používání běžných (nominálních) cen (tj. cen upravených
o index spotřebitelských cen (CPI)) by zahrnovalo odhad CPI, což se nezdá vždy nutné. Pokud
se pro konkrétní klíčové položky uvažuje jiná rychlost změny relativních cen, je třeba tento
rozdíl zohlednit v příslušných prognózách peněžních toků.
30
Na druhé straně, existuje-li mnoho provozovatelů, konsolidace analýzy nemusí být proveditelná. V takovém případě by se měla analýza provádět
z hlediska předkladatele projektu, a to buď vlastníka, nebo provozovatele, v závislosti na typologii investice (viz např. část 3.7.3 v kapitole Doprava).
\32
 Pokud se analýza provádí ve stálých cenách, FDR se vyjádří v reálných hodnotách. Pokud se
analýza provádí v běžných cenách, použije se nominální FDR31.
 Analýza by se měla provést v cenách bez DPH, a to jak při nákupu (náklady), tak i při prodeji
(výnosy), pokud je předkladatel projektu schopen DPH získat zpět. Naopak, když DPH získat
zpět nemůže, musí se tato do analýzy zahrnout.32
 Přímé daně (z kapitálu, příjmů nebo jiné) se zohledňují pouze u ověření finanční udržitelnosti,
a nikoli u výpočtu finanční ziskovosti, který se provádí před takovými daňovými odpočty.
Důvodem je zamezit vzniku komplikovaných a nejednotných pravidel pro daň z kapitálových
příjmů v různých zemích a v čase.
Tabulka 2.1 Referenční období Evropské komise podle sektorů
Sektor
Referenční
období (roky)
Železnice 30
Pozemní komunikace 25–30
Přístavy a letiště 25
Městská doprava 25–30
Dodávka vody / hygiena 30
Nakládání s odpady 25-30
Energie 15-25
Širokopásmové sítě 15-20
Výzkum a inovace 15-25
Podnikatelská infrastruktura 10-15
Jiné sektory 10-15
Zdroj: Příloha I k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.
31
Vzorec pro výpočet nominální diskontní sazby je: (1+n)=(1+r)*(1+i), kde: n – nominální sazba, r – reálná sazba, i – míra inflace.
32
DPH, a to i v případě, že jej lze získat zpět, je součástí celkové investičních nákladů, které musí být zaplaceny, a proto musí být součástí financování.
Je třeba zdůraznit, že způsob přístupu k DPH může generovat finanční náklady. Bude tomu takto v případě, že je třeba vstoupit na úvěrový trh s cílem
předvídat platby DPH u stavebních nákladů při realizaci. Zaplacené úroky jsou pak skutečnými náklady, které předkladatel projektu ponese.
FINANČNÍ DISKONTNÍ SAZBA: REFERENČNÍ HODNOTA EK
Podle článku 19 (Diskontování peněžních toků) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014
Evropská komise pro programové období 2014–2020 doporučuje, aby se jako orientační referenční hodnota pro
reálné náklady obětované příležitosti kapitálu použila finanční diskontní sazba ve výši 4 % v reálných hodnotách.
Referenční hodnotu v jiné výši než 4% však lze odůvodnit na základě mezinárodních makroekonomických trendů
a konjunktury, konkrétních makroekonomických podmínek daného členského státu či povahy investora nebo
příslušného odvětví. Aby byl zajištěn soulad mezi diskontními sazbami používanými pro podobné projekty
ve stejné zemi, Komise členským státům doporučuje ve svých metodických dokumentech stanovit svou vlastní
referenční hodnotu pro finanční diskontní sazbu, a pak ji důsledně aplikovat při hodnocení projektů na národní
úrovni.
\33
Finanční analýza se provádí pomocí skupiny účetních tabulek, jak je znázorněno na obrázku 2.2.
a v tabulce 2.2, a podrobněji pak v následujících kapitolách.
Obrázek 2.2 Struktura finanční analýzy
Zdroj: EK, Průvodce analýzou nákladů a přínosů 2008
Tabulka 2.2 Finanční analýza – stručný přehled
FNPV(C) UDRŽITELNOST FNPV(K)
Investiční náklady
Počáteční a technické náklady - Pozemky
- Budovy
- Vybavení
- Stroje
- Náklady
na výměnu - - -*
Zůstatková hodnota + +
Provozní náklady
Zaměstnanci - - Energie
- - Obecné
výdaje - - Zprostředkovatelské
služby - - Suroviny
- - Jiné
výdaje
Splátky úvěrů - Úroky
- Daně
-
Příjmy
Výnosy + + +
Provozní dotace +
Zdroje financování
Příspěvek EU +
Příspěvek z veřejných rozpočtů + -**
Soukromý kapitál + Soukromý
úvěr +
* Pouze v případě, že jsou samofinancovány z výnosů projektu. Jinak pokud jsou k jejich udržení zapotřebí nové zdroje
financování (buď vlastní, nebo dluh), tyto zdroje musí být uvedeny v rámci výdajů v okamžiku, kdy byly vyplaceny.
** Provozní dotace se nezaúčtují s cílem zabránit dvojímu započtení v provozních nákladech v rámci výdajů.
Zdroj: Převzato z Průvodce analýzou nákladů a přínosů, 2008
Celkové investiční
náklady
Finanční návratnost
investice – FNPV(C)
Provozní náklady a
příjmy
Finanční udržitelnost
Zdroje financování Finanční návratnost
kapitálu – FNPV(K)
2.7.3 Investiční náklady, náklady na výměnu a zůstatková hodnota
Prvním krokem při finanční analýze je analýza množství a členění na jednotlivé roky celkových
investičních nákladů. Investiční náklady se dělí takto:
 Počáteční investice: zahrnuje kapitálové náklady všech dlouhodobých aktiv (např. pozemky,
stavby, budovy, zařízení a stroje, vybavení atd.) a krátkodobá aktiva (např. počáteční
a technické náklady, jako je návrh/plánování, řízení projektu a technická pomoc, stavební
dozor, reklama atd.). Tam, kde je to vhodné, by měly být zahrnuty i změny čistého pracovního
kapitálu. Informace musí být převzaty ze studie (či studií) technické proveditelnosti33 a je
třeba zohlednit přírůstkové vyplácení hotovosti v rámci jednotlivých účetních období (obvykle
roky) k získání různých druhů aktiv (viz rámeček). Členění nákladů na jednotlivé roky by mělo
být
v souladu s plánovanou fyzickou realizací a časovým plánem realizace (viz část 2.7.4)34. Pokud
je to vhodné, měla by počáteční investice také zahrnovat náklady v oblasti životního prostředí
nebo zmírnění dopadů změny klimatu v průběhu výstavby, jak jsou obvykle definovány
v procesu EIA nebo v jiných postupech hodnocení.
 Náklady na výměnu zahrnují náklady, které vzniknou v průběhu referenčního období
k výměně strojního zařízení nebo vybavení s krátkou životností, například strojírenských
celků, filtrů a nástrojů, vozidel, nábytku, kancelářské a výpočetní techniky, atd.35
Ke konci referenčního období je vhodnější výpočet peněžních toků u výměn většího rozsahu
neprovádět. Je-li třeba vyměnit v rámci projektu konkrétní aktivum krátce před koncem referenčního
období, je třeba vzít v úvahu tyto alternativy:
 zkrátit referenční období tak, aby odpovídalo konci předpokládané životnosti velkého aktiva,
které je třeba vyměnit;
 odložit výměnu až na dobu po skončení referenčního období a předpokládat zvýšení ročních
nákladů na údržbu a opravy konkrétního aktiva až do konce referenčního období.
Zůstatková hodnota dlouhodobých investic musí být zaúčtována na účet investičních nákladů
na konci roku. Zůstatková hodnota odráží zbytkový potenciál dlouhodobých aktiv, jejichž ekonomická
životnost ještě není zcela vyčerpána.36 Bude rovna nule nebo zanedbatelná v případě, že byl zvolen
časový horizont odpovídající ekonomické životnosti aktiva.
Podle článku 18 (Zůstatková hodnota investice) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)
č. 480/2014 se u aktiv projektu s ekonomickou životností přesahující referenční období jejich
zůstatková hodnota určí "vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech
životnosti operace".37 Ostatní metody výpočtu zbytkové hodnoty lze použít v řádně odůvodněných
případech. Například v případě projektů nevytvářejících příjmy38 tím, že se počítá hodnota všech aktiv
33
Jestliže již byly vypracovány pokročilejší technické projekty, lze údaje o investičních nákladech převzít z těchto dokumentů.
34
Je třeba poznamenat, že členění nákladů v žádosti o spolufinancování EU se může lišit od členění ve studie (studiích) proveditelnosti.
Předkladatelé projektů by proto měli navíc předložit náklady projektu ve formátu požadovaném pro žádost o financování, přičemž musí zohlednit
způsobilost vynaložených výdajů.
35
Náklady na výměnu se pro účely výpočtu poměrného uplatnění diskontovaného čistého příjmu berou v úvahu spolu s provozními náklady, jak je
uvedeno v oddílu E.1.2 přílohy II prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
36
Tento potenciál by měl případně také zohledňovat hodnotu zvýšené odolnosti vůči změně klimatu, například v případě rozvoje přístavu
a průmyslové zóny v pobřežní oblasti, které mohou být v delším časovém horizontu ohroženy vzestupem mořské hladiny.
37
V této souvislosti se doporučuje, aby se výnosy a náklady po ukončení časového horizontu pokládaly za konstantní, ledaže se analýza poptávky
provádí po delší dobu a stanoví jinak.
38
Ty se definují jako projekty, které: (i) negenerují žádné příjmy, (ii) generují příjmy, které jsou trvale nižší než provozní náklady během celého
referenčního období nebo (iii) generují příjmy, které mohou být vyšší než provozní náklady v posledních letech referenčního období, ale jehož
diskontované čisté příjmy jsou během referenčního období negativní.
NEUSKUTEČNĚNÉ KAPITÁLOVÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY V RÁMCI SROVNÁVACÍHO SCÉNÁŘE
Podle přírůstkové metody se má za to, že investiční náklady nezahrnují případné neuskutečněné kapitálové
náklady v rámci srovnávacího scénáře. Posledně uvedené náklady jsou založeny na předpokladu, že bez investic již
neexistuje uskutečnitelná situace, takže je v každém případě nutné provést další intervence, a to alespoň tak, aby
byla zaručena minimální úroveň poskytování služeb. V rámci tohoto předpoklad se za referenční scénář považuje
scénář s minimálními změnami (viz část 2.2). Například v odvětví výroby a distribuce elektrické energie může být
zapotřebí nová trafostanice, která umožní zvýšit zatížení v případě absence nového vedení. Tyto náklady musí být
zahrnuty do srovnávacího scénáře.
a pasiv na základě standardního účetního odpisového vzorce39 nebo s ohledem na zbytkovou tržní
hodnotu dlouhodobého majetku, jako by měl být prodán na konci časového horizontu. Odpisový
vzorec by se měl také použít ve zvláštním případě projektů s velmi dlouhou předpokládanou
životností (obvykle v oblasti dopravy), jejichž zůstatková hodnota bude tak velká, že by v případě
výpočtu tímto způsobem čisté současné hodnoty celou analýzu zkreslila.
Zůstatkovou hodnotu lze vybrat buď v rámci příjmů projektu, nebo v rámci investičních nákladů, ale
se záporným znaménkem (příklad viz tabulka 2.3).
Tabulka 2.3 Celkové investiční náklady. v tis. EUR
2.7.4 Provozní náklady a výnosy
Druhým krokem finanční analýzy je výpočet celkových provozních nákladů a případných výnosů.
Provozní náklady40 zahrnují veškeré náklady na provoz a údržbu (O&M) nové nebo modernizované
služby. Prognózy nákladů mohou vycházet z historických jednotkových nákladů, kdy vzorce výdajů
na provoz a údržbu zajišťovaly odpovídající standardy kvality.41 Přestože samotné složení je pro
každý projekt jiné, typickými O&M náklady jsou: mzdové náklady zaměstnavatele; materiály potřebné
pro údržbu a opravy aktiv; spotřeba surovin, paliv, energií a dalšího provozního spotřebního
materiálu; služby zakoupené od třetích stran, pronájem budov nebo hal, pronájem strojů; obecné
řízení a správa; náklady na pojištění; kontrola jakosti; náklady na likvidaci odpadu; poplatky za emise
(včetně případné ekologické daně).
Tyto náklady se zpravidla dělí na fixní (pro danou kapacitu, nemění se s objemem zboží
či poskytované služby) a variabilní (závisí na objemu).
Náklady na financování (tj. platby úroků) se řídí jinými pravidly a nesmí být zahrnuty do O&M
nákladů.
39
V tomto případě musí být veškeré náklady na výměnu aktiv počítané v průběhu referenčního období zahrnuty do výpočtu, a to i v případě, že
jsou považovány za O&M náklady pro účely výpočtu diskontovaných čistých příjmů pro stanovení příspěvku EU.
40
Viz článek 17 (Stanovení nákladů) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.
41
V případě výrazného podfinancování, které povede k závažné degradaci infrastruktury, by se prognóza nákladů naopak měla stanovit na úrovni,
která odpovídá dostatečným výdajovým vzorcům.
Mohou zde být zahrnuty např. náklady
na studie proveditelnosti vynaložené
před začátkem období hodnocení,
i když nejsou způsobilé pro
financování z EU.
V příkladu jsou výdaje 11,9 a 9,8 milionů EUR
očekávány v roce 10, a. 20; jedná se o náklady
na výměnu krátkodobého vybavení a strojů.
Celkem
126 531
152 655
1 2 3
Roky
4-9 10 11-29 30
Počáteční a technické
náklady
Pozemky
Stavby
Vybavení
Stroje
Počáteční investice
Náklady na výměnu
Zůstatková hodnota
Celkové investiční
náklady
6 980
1 485
1 816
8 465
757
37 342
11 355
25 722
75 176
17 801
23 273
42 890
11 890 9 760
8 465 75 176 42 890 11 890 9 760
-4 265
-4 265
Zůstatková hodnota se počítá se
záporným znaménkem, protože
se jedná o příjem.
Příjmy projektu se definují jako "přítoky peněžních prostředků přímo od uživatelů zboží nebo služeb,
které jsou poskytovány v rámci operace, například poplatky hrazené přímo uživateli za využívání
infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo platby za služby“ (článek 61 (Operace,
které po dokončení vytvářejí čistý příjem) nařízení (EU) č. 1303/2013).
Tyto příjmy budou určeny v závislosti na prognózách množství zboží či služeb a jejich cen. Přírůstkové
příjmy mohou vycházet ze zvýšení prodaného množství, zvýšené úrovně cen, nebo obou možností.
Transfery nebo dotace (např. transfery ze státních či krajských rozpočtů či národního zdravotního
pojištění), stejně jako ostatní finanční výnosy (např. úroky z bankovních vkladů) se do provozních
výnosů pro výpočet finanční ziskovosti nezahrnují, protože je nelze přímo přiřadit k operacím
projektu42. Na druhou stranu je třeba je vypočítat pro ověření finanční udržitelnosti.
V případě, že je příspěvek státu nebo jiného orgánu veřejné moci v rámci projektu poskytnut státu
samotnému výměnou za jemu přímo dodané zboží nebo služby (tj. stát je uživatelem), považuje se to
zpravidla za příjem projektu a zahrne se do analýzy finanční ziskovosti. Jinými slovy, není důležité, jak
stát nebo orgán veřejné moci za zboží nebo služby platí (tj. prostřednictvím tarifů, stínového mýtného,
plateb za dostupnost, atd.), protože příspěvek projektu vychází z přímé návaznosti na využívání
infrastruktury projektu.
Pro splnění regulatorních požadavků se příslušné tarify stanoví v souladu se zásadami znečišťovatel
platí a plné náhrady nákladů. Dodržování zásady znečišťovatel platí zejména vyžaduje, aby:
 uplatňované uživatelské poplatky v plné výši nahradily celkové náklady (včetně kapitálových
nákladů) na služby v oblasti životního prostředí;
 environmentální náklady na znečištění, náklady na vyčerpání zdrojů a preventivní opatření
nesli ti, kdo toto znečištění či vyčerpání způsobí;
 systémy ukládání poplatků byly úměrné sociálním mezním výrobním nákladům, které
zahrnují veškeré náklady, včetně kapitálových nákladů, služeb v oblasti životního prostředí,
environmentálních nákladů na znečištění a realizovaných preventivních opatření a nákladů
souvisejících se vzácností použitých zdrojů.
Dodržování zásady plné náhrady nákladů vyžaduje, aby:
 tarify vedly k náhradě kapitálových nákladů, nákladů na provoz a údržbu, včetně nákladů
v oblasti životního prostředí a nákladů na zdroje;
 struktura tarifů maximálně akcentovala příjmy projektu oproti veřejným grantům, přičemž je
třeba vzít v úvahu cenovou dostupnost.
V relevantních případech, např. u projektu na poskytování veřejné služby v oblasti ochrany životního
prostředí, je však třeba při uplatňování zásad znečišťovatel platí a plné náhrady nákladů vzít v úvahu
cenovou dostupnost. Klíčové aspekty týkající se důsledků jejich uplatňování a relativní cenové
dostupnosti jsou popsány v příloze V.
Jak je uvedeno v tabulce 2.4, odečtením peněžních odtoků provozních nákladů od peněžních toků
příjmů se stanoví čisté příjmy projektu. Ty jsou počítány pro každý rok až do časového horizontu.
42
Viz článek 16 (Stanovení příjmů) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.
ZMĚNA RELATIVNÍCH CEN
Změna relativních cen se definuje jako míra celkového nominálního zvýšení (snížení) mínus inflační (deflační)
faktor, jak je definován v rámci CPI.
Pokud se očekává, že se ceny některých vstupů a výstupů výrazně změní (nad nebo pod průměrnou míru inflace),
měl by se tento rozdíl zohlednit v příslušných prognózách peněžních toků.
Vzhledem k tomu, že ohledně vývoje cen v dlouhodobém horizontu panuje vysoká nejistota, měly by se změny
relativních cen aplikovat teprve po důkladné analýze a na základě důkazů uvedených v analýze nákladů a přínosů.
Například je třeba se vyhnout zvýšení sazby u všech O&M nákladů a ve stejném rozsahu. Zejména není možné
vysoké reálné zvýšení jednotkových nákladů energií (např. paliv a elektřiny) a práce, protože tyto jsou společně
určující pro velkou část průměrné inflace. Také s ohledem na náklady na pracovní sílu lze jakýkoli předpokládá
nárůst reálných mezd a platů částečně kompenzovat zvýšením produktivity práce v celém časovém horizontu.
Podle článku 61 nařízení č. 1303/2013 se pro účely výpočtu příspěvku EU "úspory provozních nákladů
dosažené prostřednictvím operace považují za čistý příjem, nejsou-li kompenzovány rovnocenným
snížením provozních dotací.".
Tabulka 2.4 Provozní výnosy a náklady v tis. EUR
Celkem 1-3 4
Roky
5 6 … 29 30
Služba 1 0 11 355 11 423 11 492 … 11 979 11 979
Služba 2 0 243 243 243 … 243 243
Celkové příjmy 407 862 0 11 598 11 666 11 735 … 12 222 12 222
Zaměstnanci 0 1 685 1 685 1 685 … 1 685 1 685
Energie 0 620 623 626 … 648 648
Obecné výdaje 0 260 260 260 ... 260 260
Zprostředkovatelské
služby
0 299 299 299 … 299 299
Suroviny 0 2 697 2 710 2 724 … 2 821 2 821
Celkové provozní
náklady
153 487 0 5 561 5 577 5 594 … 5 713 5 713
Čisté příjmy 254 375 0 6 037 6 089 6 140 … 6 509 6 509
2.7.5 Zdroje financování
Dalším krokem je identifikace různých zdrojů financování, které pokrývají investiční náklady. V rámci
projektů spolufinancovaných EU mohou být tyto hlavní zdroje:
 Finanční pomoc Unie (grant EU);
 vnitrostátní příspěvek z veřejných zdrojů (včetně vždy finanční účasti z OP plus další
případných grantů nebo kapitálových dotací z centrální, regionální nebo místní úrovně veřejné
správy);
 případný příspěvek předkladatele projektu (půjčky nebo vlastní kapitál);
 případný příspěvek soukromého sektoru v rámci projektu PPP (vlastní kapitál a půjčky).
Zde je půjčka finančním příjmem a považuje se za finanční zdroj pocházející od třetích stran. V tabulce
2.5 níže je uveden názorný příklad, včetně příspěvků od soukromých investorů.
Tabulka 2.5: Zdroje financování. v tis. EUR
Celkem 1 2
Roky
3 4 5 6 7-30
Příspěvek EU 47 054 3 148 27 956 15 950 - - - Příspěvek
z veřejných rozpočtů
47 054 3 148 27 956 15 950 - - - Soukromý
kapitál 16 212 1 085 9 632 5 495 - - - Soukromý
úvěr 16 212 1 085 9 632 5 495 - - - Zdroje
celkem 126,531 0 0 0 0
\37
V etapě výstavby obvykle nevznikají žádné
provozní výnosy ani náklady.
Osobní náklady se v referenčním období považují
za fixní, zatímco energetické nároky jsou variabilní
a kopírují očekávaný růst produkce.
Celková výše zdrojů financování
by měla vždy odpovídat
počátečním investičním
nákladům.
V uvedeném příkladu je soukromé
financování tvořeno 50 % vlastního kapitálu
a 50 % úvěru.
Finanční pomoc Unie se vypočítá
v souladu s ustanoveními článku 61
nařízení č. 1303/2012 a s maximální
mírou spolufinancování v rámci
prioritní osy ve výši 50%.
8 465 75 176 42 890
\38
2.7.6 Finanční ziskovost
Stanovení investičních nákladů, provozních nákladů, příjmů a zdrojů financování umožňuje posoudit
ziskovosti projektu, která se měří pomocí následujících klíčových ukazatelů:
 finanční čistá současná hodnota – FNPV (C) – a finanční míra návratnosti – FRR(C) investice;
 finanční čistá současná hodnota – FNPV (K) – a finanční míra návratnosti – FRR(K) národního
kapitálu;
Návratnost investice
Finanční čistá současná hodnota investice (FNPV (C)) a finanční návratnost investice (FRR (C))
porovnávají investiční náklady k čistým příjmům a měří, do jaké míry jsou čisté příjmy projektu
schopny splácet investice, bez ohledu na zdroj nebo způsob financování.
Finanční čistá současná hodnota investice je definována jako částka, která se vypočítá jako
očekávané investiční a provozní náklady projektu (diskontované) mínus diskontovaná hodnota
očekávaných příjmů:
kde: St je bilance peněžního toku v čase t, t je zvolený finanční diskontní faktor pro diskontování v čase
t a i je finanční diskontní sazba.
Finanční návratnost investice se definuje jako diskontní sazba, jejímž výsledkem je nulová FNPV,
i.e. FRR je dána následující rovnicí43:
FNPV (C) je vyjádřena v penězích (EUR) a musí být vztažena k rozsahu projektu. FRR (C) je čisté číslo
a je při změně rozsahu neměnné. Hodnotitel zejména používá FRR(C) s cílem posoudit budoucí
výkonnost investice ve srovnání s jinými projekty nebo s referenční hodnotou požadované míry
návratnosti. Tento výpočet také přispívá k rozhodování o tom, zda projekt vyžaduje finanční podporu
EU: je-li FRR(C) nižší než použitá diskontní sazba (nebo je FNPV(C) záporná), pak vytvořené příjmy
nepokryjí náklady a projekt vyžaduje finanční pomoc EU. Toto bývá časté u projektů veřejné
infrastruktury, částečně vzhledem k tarifní struktuře těchto odvětví.
Návratnost investic se vypočítá s ohledem na:
 (přírůstkové) investiční náklady a provozní náklady jako finanční výdaje;
 (přírůstkové) příjmy a zbytkovou hodnotu jako finanční příjmy.
Náklady na financování tedy nejsou součástí výpočtu výkonnosti investiční FNPV(C) (ale jsou uvedeny
v tabulce pro analýzu návratnosti kapitálu FNPV(K), viz níže).
Jak bylo uvedeno navíc uvedeno výše, kapitál, příjmy a ostatní přímé daně jsou zahrnuty pouze
v tabulce finanční udržitelnosti (viz níže), a nejsou zohledněny ve výpočtu finanční ziskovosti, která se
vypočítává před srážkami.
43
Upozorňujeme, že řešení rovnice FRR je odhadováno pomocí výpočtu, protože jej obecně analytickou cestou nelze zjistit.
\39
Tabulka 2.6 Výpočet návratnosti investice. v tis. EUR
1 2 3
Roky
4 5-9 10 11-29 30
Celkové příjmy 11 598 … 12 011 … 12 222
Zůstatková hodnota 4 265
Celkové peněžní
příjmy
0 0 0 11 598 … 12 011 … 16 487
Celkové provozní
náklady
5 561 … 5 662 … 5 713
Počáteční investice 8 465 75 176 42 890
Náklady na výměnu 11 890 9 760
Celkové peněžní
výdaje
8 465 75 176 42 890 5 561 … 17 552 … 5 713
Čisté peněžní toky -8 465 -75 176 -42 890 6 037 … -5 540 … 10 774
FNPV(C) - 34,284
FRR(C) 1,4%
Návratnost národního kapitálu
Cílem výpočtu návratnosti národního kapitálu je zkoumat výkonnost projektu z pohledu podpořené
veřejnosti a případně soukromých subjektů v členských státech ("po grant EU").
Při výpočtu návratnosti národního kapitálu se počítá s těmito finančními výdaji: provozní náklady;
vnitrostátní (veřejné a soukromé) kapitálové příspěvky do projektu; finanční prostředky z půjček
v době, ve které jsou vyplaceny; související úroky z půjček. Náklady na výměnu, pokud jsou
financovány z příjmů projektu, se budou považovat za provozní náklady (jak je uvedeno v tabulce 2.7).
Jinak pokud jsou k jejich udržení zapotřebí nové zdroje financování (buď vlastní, nebo dluh), tyto
zdroje budou uvedeny v rámci výdajů v okamžiku, kdy byly vyplaceny. Peněžními příjmy jsou pouze
provozní výnosy (pokud existují) a zůstatková hodnota. Dotace poskytnuté na pokrytí provozních
nákladů musí být vyloučeny, protože se jedná o převody z jednoho národního zdroje do jiného44. Toto
je uvedeno v tabulce 2.9 a čtenář tak ve srovnání s tabulkou 2.6 může vidět, že tabulka 2.9 se zaměřuje
na zdroje z vnitrostátních zdrojů, zatímco tabulka 2.6 se zaměřuje na celkové investiční náklady,
přičemž zbývající položky jsou totožné.
Finanční čistá současná hodnota kapitálu, FNPV (K) je v tomto případě součtem čistých
diskontovaných peněžních toků, které získají vnitrostátní příjemci (jak veřejní, tak soukromí)
v důsledku realizace projektu. Odpovídající finanční míra návratnosti kapitálu (FRR (K)) z těchto toků
určuje návratnost v procentních bodech.
Při výpočtu FNPV (K) a FRR (K) se zohledňují všechny zdroje financování, s výjimkou příspěvku EU.
Tyto zdroje jsou brány jako výdaje (na účtu finanční udržitelnosti se jedná o příjmy), a ne investiční
náklady (protože jsou součástí výpočtu finanční návratnosti investice).
Zatímco se předpokládá, že bude FRR (C) u veřejných investic financovaných z prostředků Evropské
unie velmi nízká nebo záporná, FRR (K) bude vyšší, a v některých případech dokonce i kladná.
Na druhou stranu u veřejné infrastruktury záporná FNPV (K) po finanční pomoci EU neznamená,
že projekt není z hlediska provozovatele nebo veřejnosti žádoucí a že by měl být zrušen. Pouze
to znamená, že neposkytuje dostatečnou finanční návratnost národního kapitálu na základě použité
referenční hodnoty (tj. 4 % v reálných hodnotách). Jedná se ve skutečnosti o docela běžný výsledek,
a to i u projektů vytvářejících příjmy, které jsou příjemci finanční pomoc EU. V takových případech je
obzvláště důležité zajistit finanční udržitelnost projektu.
44
V případě výpočtu návratnosti z pohledu jednoho konkrétního zdroje pouze (např. kapitál předkladatele, soukromý kapitál, atd. – viz níže) však
musí být zahrnuty a posuzovány jako příjmy nebo výdaje.
Pro výpočet této hodnoty byla použita
finanční diskontní sazba ve výši 4 %.
\60
V tomto příkladu jsou náklady na výměnu financovány
z výnosů projektu. V souladu s tím se považují
za provozní náklady.
Případně lze vypočítat i návratnost kapitálu předkladatele projektu (veřejného nebo soukromého)45.
Jedná se o srovnání čistých výnosů z investice s prostředky poskytnutými předkladatelem: tj.
investiční náklady minus nevratné granty přijaté od EU nebo vnitrostátních/regionálních orgánů. Toto
může být užitečné zejména v souvislosti se státní podporou s cílem ověřit, že míra podpory
(vnitrostátní a EU finanční pomoc) je maximálně ekonomicky výhodná, čímž se veřejná finanční
podpora omezí pouze
na výši nezbytnou pro finanční životaschopnost projektu. Pokud se v rámci projektu očekává vysoká
návratnost (tj. výrazně překračující vnitrostátní referenční hodnoty očekávané ziskovosti v daném
odvětví), pak vlastně ukazuje, že příjemce z přijatých grantů získá neobyčejně vysoké zisky.
Tabulka 2.7 Výpočet návratnosti národního kapitálu. v tis. EUR
Roky
1 2 3 4 5-9 10 11-29 30
Celkové příjmy 11 598 … 12 011 … 12 222
Zůstatková hodnota 4 265
Celkové peněžní
příjmy
0 0 0 11 598 … 12 011 … 16 487
Příspěvek z veřejných
rozpočtů
3 148 27 956 15 950
Soukromý kapitál 1 085 9 632 5 495
Splácení půjčky
(včetně úroků)
1 789 1 789 1 789
Celkové provozní
náklady a náklady
na výměnu
5 561 … 17 552 … 5 713
Celkové peněžní
výdaje
4 233 37 588 21 445 5 561 … 19 341 … 5 713
Čisté peněžní toky -4 233 -37 588 -21 445 6 037 … -7 329 … 10 774
FNPV(K) 11 198
FRR(K) 5,4 %
2.7.7 Finanční udržitelnost
Projekt je finančně udržitelný, pokud se očekává, že riziko vyčerpání hotovosti v budoucnosti (a to jak
v průběhu investiční, tak provozní fáze) je nulové. Předkladatelé projektů by měli doložit, jak dostupné
zdroje financování (vnitřní i vnější) budou každoročně odpovídat výši splátek. V případě projektů
nevytvářejících příjmy (tj. těch, které nejsou předmětem požadavků stanovených v článku 61 nařízení
(EU) č. 1303/2013), nebo v případě, že jsou v budoucnu očekávány záporné peněžní toky (tj. v letech,
ve kterých jsou nutné velké kapitálové investice pro výměny aktiv), je třeba učinit jasný dlouhodobý
závazek tyto záporné peněžní toky pokrýt.46
Rozdíl mezi příjmy a výdaji určí deficit nebo přebytek, který se každý rok vytvoří. Udržitelnosti bude
dosaženo tehdy, pokud jsou souhrnné generované peněžní toky pozitivní pro všechny roky projektu
(tabulka 2.8). K příjmům řadíme:
 zdroje financování;
 Provozní výnosy z poskytování zboží a služeb; a
 transfery, dotace a jiné finanční zisky, které nepocházejí z poplatků placených uživateli
45
Například, jak je stanoveno v prováděcím nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů, je v případě produktivních investic
nutná analýza finanční ziskovosti kapitálu předkladatele projektu.
46
Vágní prohlášení, že členský stát nějakým způsobem uhradí veškeré finanční potřeby projektu během jeho doby trvání, není vhodným přístupem
k plánování finanční udržitelnosti projektu. V případech, kdy je během trvání projektu potřeba výnosy projektu doplnit veřejnými zdroji k zajištění
dlouhodobé finanční udržitelnosti, tyto prostředky by měly být stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, jiných rozpočtových ustanovení,
institucionálních dohod či smluv.
Půjčka je zde výdajem a je zahrnuta pouze tehdy, když je
splacena. V tomto příkladu se předpokládá, že bude
splacena v deseti stálých splátkách, počínaje 5. rokem.
\61
za užívání infrastruktury.
Zůstatková hodnota by se neměla brát v úvahu, ledaže dojde k faktické likvidaci aktiva v posledním roce
analýzy.
Dynamika příjmů se měří v porovnání s výdaji. Týká se:
 počáteční investice
 nákladů na výměnu
 provozních nákladů
 splácení půjček a úroků
 daní z kapitálu / příjmu a dalších přímých daní.
Je důležité zajistit, aby projekt, i když je spolufinancován EU, nebyl ohrožen nedostatkem kapitálu.
Zejména v případě významných reinvestic / modernizace je třeba v analýze udržitelnosti doložit
schopnost disponovat dostatečnou výší prostředků k úhradě těchto budoucích nákladů. V tomto
smyslu se doporučuje provést analýzu rizik, která bere v úvahu možnost, že bude vývoj klíčových
faktorů v analýze (obvykle náklady na výstavbu a poptávka) horší, než se očekávalo (viz příloha VIII).
Tabulka 2.8 Finanční udržitelnost. v tis. EUR
Roky
1 2 3 4 5-9 10 11-29 30
Zdroje financování 8 465 75 176 42 890
Celkové příjmy 11 598 … 12 011 … 12 222
Celkové peněžní
příjmy
8 465 75 176 42 890 11 598 … 12 011 … 12 222
Počáteční investice 8 465 75 176 42 890
Náklady na výměnu 11 890 9 760
Splácení půjčky
(včetně úroků)
1 789 1 789 1 789
Celkové provozní
náklady
5 561 … 5 662 … 5 713
Daně 604 … -733 … 651
Celkové peněžní
výdaje
8 465 75 176 42 890 5 561 … 19 341 5 713
Čisté peněžní toky 0 0 0 6 037 … -7 329 … 6 509
Kumulované
peněžní toky
0 0 0 6 037 … 20 726 … 133 835
2.7.8 Finanční analýza u partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP – Public
Private Partnership)
Investiční projekty sploufinancované EU mohou částečně financovat soukromí investoři. PPP může
být důležitým nástrojem pro financování investičních projektů v případě, že existují vhodné podmínky
pro zapojení soukromého sektoru. Aby bylo možné přilákat soukromé investory, kteří mají obecně
Kumulované peněžní toky by měly být
ve fázi výstavby rovny nule (nebo
kladné).
FINANČNÍ UDRŽITELNOST PRO MODERNIZACI INFRASTRUKTURY
Pokud se projekty týkají již existující infrastruktury, jako je rozšíření kapacity projektů, je po skončení projektu
(tj. ve scénáři "s projektem") třeba ověřit celkovou finanční udržitelnosti provozovatele infrastruktury včetně
projektu (a nejen jednoho rozšířeného segmentu), a to i v případě, že z analýzy přírůstkových peněžních toků
vyplývá, že peněžní toky projektu budou dostatečné. Tím se má zajistit, aby projektu ani provozovateli nedošla
hotovost, případně aby u nich nedošlo k záporným peněžním rokům po realizaci projektu, což je obzvláště
důležité u infrastruktury, která byla v minulosti výrazně podfinancovaná.
Finanční udržitelnost je ověřena v případě, že
hodnota řádku kumulovaného čistého peněžního
toku je větší než nula za všechny roky.
\62
jiné cíle, zájmy a vyšší averzi k riziku než orgány veřejné moci, měly by se těmto investorům
poskytnout vhodné pobídky, ne však ve výši, která by jim zajistila nepřiměřeně vysoký výnos.
Existuje mnoho typů PPP, přičemž tyto obvykle závisí na specifikách a vlastnostech jednotlivých
projektů. Nejběžnějšími modely PPP jsou: Soukromý provoz a údržba; návrh, výstavba a provoz (DBO
– Design, Build, Operate);
Paralelní spolufinancování kapitálových nákladů; návrh, výstavba, financování a provoz (Design, Build,
Finance and Operate)47. Pozornost by se měla zaměřit na strukturu PPP, protože může ovlivnit
způsobilé výdaje projektu. Zejména míra přenosu rizika na soukromý sektor je u každého typu modelu
jiná, od modelů s omezeným přenosem rizika (např. rizika související s provozem a údržbou) až po
modely s vyšším přenosem rizika (např. riziko související s návrhem, výstavbou, financováním
a provozem). Ve finanční analýze velkých projektů realizovaných formou PPP je třeba zohlednit tyto
kroky:
 V rámci PPP je partner z veřejného sektoru obvykle (ne však vždy) vlastníkem infrastruktury
a partner ze soukromého sektoru je provozovatelem, kterému plynou příjmy prostřednictvím
tarifů. Nejdříve je třeba provést konsolidovanou analýzu pro výpočet celkové investiční
ziskovosti.
 Návratnost kapitálu se pak vypočítá pro soukromého i veřejného partnera samostatně:
o za účelem kontroly ziskovosti soukromého kapitálu s cílem zamezit zbytečně vysokým
ziskům vytvořeným s podporou EU se vypočítá míra návratnosti soukromého kapitálu –
FRR(Kp), a to porovnáním všech výnosů soukromého partnera mínus vynaložené provozní
náklady48, včetně případných licenčních poplatků, s poskytnutými finančními prostředky
v průběhu investice (buď prostřednictvím vlastního kapitálu, nebo půjček) (viz tabulka
2.9). Výsledky se porovnají s národními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti
v daném odvětví. Při výběru soukromého partnera na základě ekonomicky nejvýhodnější
nabídky v otevřeném zadávacím řízení se očekává automatické splnění těchto
vnitrostátních referenčních hodnot;
o podobný postup lze replikovat k výpočtu návratnosti veřejného kapitálu – FRR(kg) –
která porovnává výnosy veřejného partnera, které obvykle plynou z licenčního poplatku,
mínus manažerské náklady smlouvy, se zdroji poskytnutými v průběhu investice (buď
prostřednictvím vlastního kapitálu, nebo půjček). Výsledek by se měl porovnat s finanční
diskontní sazbou s cílem zajistit, aby projekt nebyl přefinancován.
47
Viz Jaspers (2010) JASPERS Horizontal Task Outputs – Working Paper Combining EU Grant Funding with PPP for Infrastructure: Conceptual
Models and Case Examples. (výstupy horizontálních úkolů – Pracovní dokument kombinující finanční prostředky EU s PPP pro infrastrukturu:
Koncepční modely a případové studie.
48
Náklady na výměnu by mohly být zahrnuty také, a to v případě, že je v souladu s právní strukturou PPP ponese soukromý partner.
\63
Zůstatková hodnota je vyloučena, protože v mnoha
smlouvách o partnerství veřejného a soukromého sektoru
se infrastruktura na konci období vrací veřejnému
sektoru.
Tabulka 2.9 Výpočet návratnosti vlastního kapitálu. v tis. EUR
Roky
1 2 3 4 5-9 10 11-29 30
Celkové příjmy 11 598 … 12 011 … 12 222
Celkové peněžní
příjmy
0 0 0 11 598 … 12 011 … 12 222
Soukromý kapitál 1 085 9 632 5 495
Splácení půjčky
(včetně úroků)
1 789 1 789 1 789
Celkové provozní
náklady a náklady
na výměnu
5 561 … 17 552 … 5 713
Licenční poplatek 1 800 … 1 800 … 1 800
Celkové peněžní
výdaje
1 085 9 632 5 495 7 361 … 21 141 … 7 513
Čisté peněžní toky -1 085 -9 632 -5 495 4 237 … -9 129 … 4 709
FNPV(Kp) 26 806
FRR(Kp) 14,2%
ČASTÉ CHYBY
- Při výpočtu zůstatkové hodnoty nejsou zohledněny náklady na výměnu.
- Celkové investiční náklady v analýze nákladů a přínosů nebo jeho jednotlivých prvků neodpovídají hodnotám
uvedeným ve studii proveditelnosti nebo v jiných podrobnějších stavebních projektových dokumentech, jsou-li
k dispozici.
- Do nákladů projektu nejsou zahrnuty náklady na ochranu archeologických pozůstatků v místě realizace
projektu ani integrační opatření v oblasti životního prostředí nebo změny klimatu.
- Součástí finanční analýzy je DPH, i když ji lze uplatnit.
- Do nákladů O&M jsou zahrnuty odpisy majetku, splátky úroků a půjček, DPH a daně z příjmů a dividendy
vyplácené akcionářům.
Licenční poplatek je obvykle zahrnut do nákladů
vynaložených soukromým provozovatelem.
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Nepředvídané případy cenové a technické povahy jsou z investičních nákladů pro výpočet finanční ziskovosti
vyloučeny, i když se jedná o způsobilé náklady (až 10% z počátečních investičních nákladů).
- Míra inflace vychází z oficiálních vnitrostátních odhadů indexu spotřebitelských cen (CPI).
- Pro náklady na provoz a údržbu se fixní a variabilní složky počítají zvlášť.
- V případě srovnávacího scénáře nevede zvolený režim pravidelné údržby a provozu k nepřiměřeným ztrátám
provozní výkonnosti. Je doloženo, že jakákoliv předvídaná změna provozní výkonnosti realisticky odpovídá
zvolenému režimu údržby a provozu a souvisejícím výpočtům nárůstu přínosu (např. úspory času a změny způsobu
dopravy).
- Fixní náklady na údržbu jsou vyjádřeny v % z čistých nákladů aktiv jak u staveb, tak složek vybavení. Variabilní
náklady na údržbu jsou vyjádřeny v jednotkových nákladech na výstup aktiv (např. EUR/t, EUR/km, atd.)
- Když se do projektu přidávají o nová aktiva s cílem doplnit již dříve existující služby nebo infrastrukturu, berou se
pro určení výnosů projektu v úvahu dodatečné finanční příspěvky od stávajících uživatelů i finanční příspěvky
od nových uživatelů této nové služby/infrastruktury.
\64
- Do výpočtu příspěvku EU jsou zahrnuty dotace na pokrytí (části) provozních nákladů jako výnosy.
- Poplatky vybírané vládami za zboží nebo poskytované služby jsou zaměňovány za transferové platby
a vyloučeny z provozních výnosů. Například poplatky hrazené zemědělci orgánu odpovědnému za zavlažování.
Přestože se poplatek nazývá "daní", nejedná se o transfer, ale poplatek přímo hrazený uživateli za použití vody.
Proto je třeba jej považovat za výnosy projektu. Dalším příkladem jsou "daně" placené občany za sběr a likvidaci
odpadu.
- Ve výpočtu FRR(K) se peněžní toky ve vztahu k nákladům na výměnu počítají dvakrát: jako provozní výdaje
a jako příspěvek z vlastního kapitálu od předkladatele projektu.
- V případě půjček na financování projektů nejsou uvedeny podmínky půjčky.
- K výpočtu splátky úroku, u nichž je provedena analýza ve stálých cenách, se používají nominální úrokové sazby.
2.8 Ekonomická analýza
2.8.1 Úvod
Jak je uvedeno v článku 101 (Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů) nařízení (EU)
č. 1303/2013, je třeba provést ekonomickou analýzu s cílem vyhodnotit, jak projekt přispěl ke změně
úrovně blahobytu49. Klíčovým konceptem je použití stínových cen tak, aby odrážely sociální náklady
obětované příležitosti zboží a služeb a ne cen zjištěných na trhu, které mohou být deformované.
Příčiny deformace trhu mohou být různé (viz též příloha III):
 neefektivní trhy, kde veřejný sektor a/nebo provozovatelé uplatňují svůj vliv (např. dotace
na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ceny včetně marže nad mezními náklady v případě
monopolů, atd.);
 stanovené tarify pro veřejné sítě nemusí odrážet náklady obětované příležitosti vstupů
vzhledem k cenové dostupnosti a důvodům souvisejícím se základním kapitálem;
 Některé ceny jsou předmětem fiskálních odvodů (např. dovozní cla, spotřební daně, DPH
a dalších nepřímé daně, daně z mezd, atd.);
 Pro některé jevy neexistuje trh (ani ceny) (např. snížení znečištění ovzduší, úspora času).
Standardní postupem navrhovaným v tomto průvodci v souladu s mezinárodní praxí je posun
od finanční analýzy k ekonomické analýze. Počínaje účtem pro kalkulaci návratnosti investice by se
mělo přikročit k těmto úpravám:
 fiskální korekce;
 konverze z tržních cen na stínové ceny;
 vyhodnocení netržních dopadů a korekce o externality.
Po úpravách tržních cen a odhadu netržních dopadů je třeba diskontovat náklady a přínosy, které
vznikají v různých časových obdobích. Diskontní sazba v ekonomické analýze investičních projektů,
tzv. sociální diskontní sazba (SDR – Social Discount Rate), odráží sociální pohled na to, jak by se
měly hodnotit budoucí přínosy a náklady vzhledem k těm stávajícím. V příloze II jsou uvedeny
empirické přístupy k odhadu SDR spolu s příklady odhadů na úrovni jednotlivých zemí.
49
V určitých omezených případech lze provést analýzu efektivity nákladů, a to zejména v případě velkých projektů, u nichž je potřeba zajistit
soulad s právními předpisy EU, a to za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v příloze III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a
metodice analýzy nákladů a přínosů. Podrobněji jsou analýza efektivity nákladů a její rozsah použití uvedeny v příloze IX.
\65
Po uplatnění příslušné SDR je možné vypočítat ekonomickou výkonnost projektu, a to pomocí
těchto ukazatelů: Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a
poměr přínosů a nákladů (poměr P/N). V následujících kapitolách jsou uvedeny kroky pro přechod
od finanční analýzy k ekonomické analýze.
2.8.2 Fiskální korekce
Daně a dotace jsou transferovými platbami, které pro společnost nepředstavují reálné ekonomické
náklady ani přínosy, neboť se jedná pouze o převedení kontroly nad některými zdroji z jedné skupiny
ve společnosti na druhou. K nápravě těchto deformací zle stanovit některá obecná pravidla:
 ceny za vstupy a výstupy je třeba uplatňovat bez DPH;
 ceny vstupů je třeba uplatňovat po odečtu přímých50 a nepřímých daní;
 ceny (např. tarify) používané jako zástupné hodnoty za hodnotu výstupů je třeba uplatňovat po
odečtení veškerých dotací a jiných transferů poskytnutých veřejným subjektem51.
Pokud jde o metody odstranění transferových plateb, je-li možné určit jejich přesnou hodnotu, tyto by
měly být z peněžních toků přímo odstraněny. Například platby DPH u stavebních nákladů lze
v ekonomické analýze jednoduše vypustit. Není-li možné určit jejich přesnou hodnotu, měly by být
odstraněny z peněžních toků projektu pomocí konverzních faktorů (viz část 2.8.4).
V některých projektech může být fiskální dopad významný, protože výnosy z projektu mohou
například snížit potřebu financovat rozpočtové schodky prostřednictvím státního dluhu nebo daní.52
Přes toto obecné pravidlo platí, že v některých případech je cílem nepřímých daní (nebo dotací)
provést korekci externalit. Například cílem daně z emisí NOx je zamezit negativním externalitám
v oblasti životního prostředí. V tomto a podobných případech je důvodné zahrnout tyto daně (dotace)
do nákladů (přínosů) projektu, a to za předpokladu, že odpovídajícím způsobem odráží výchozí mezní
náklady (ochota uživatelů platit (WTP – Willingness-To-Pay)), ale při hodnocení je třeba, aby nedošlo
ke dvojímu započítání (např. zahrnutí energetických daní i odhadovaných plných externích nákladů
na životní prostředí).
2.8.3 Od tržních cen ke stínovým cenám
Když tržní ceny neodrážejí náklady obětované příležitosti vstupů a výstupů, obvykle se převedou
na stínové ceny a uplatní se na položky finanční analýzy. Zjednodušený operativní přístup pro odhad
stínových cen je uveden na obrázku níže.
50
Platby na sociální zabezpečení se naopak zahrnují a považují se za zpožděné mzdy. Viz Evans (2006).
51
Jak je uvedeno v části 2.9.7, jedná se však o výjimečný případ, protože běžnou praxí v ekonomické analýze je nahradit tarify za ochotu uživatelů
platit.
52
Jedno euro nezazávazkovaných příjmů do veřejného rozpočtu může mít větší hodnotu než v soukromých rukou, a to z důvodu deformačního vlivu
zdanění. V případě neoptimálních daní je k úpravě toků veřejných prostředků do a z projektu třeba použít hodnoty mezních nákladů veřejných
prostředků (MCPF – Marginal Cost of Public Funds) nižší nebo vyšší než 1. Pokud k této problematice neexistují vnitrostátní metodické pokyny,
navrhuje se v tomto průvodci výchozí hodnota MCPF = 1.
SOCIÁLNÍ DISKONTNÍ SAZBA: REFERENČNÍ HODNOTA EVROPSKÁ KOMISE
V souladu s přílohou III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů doporučuje Evropská
komise na programové období 2014–2020 uplatňovat sociální diskontní sazbu ve výši 5 % pro velké projekty v zemích
soudržnosti a 3 % pro ostatní členské státy, Členské státy mohou stanovit referenční hodnotu SDR odchylně od výše uvedených
hodnot za předpokladu, že: i) tuto referenční hodnotu odůvodní na základě prognózy hospodářského růstu a dalších parametrů,
ii) bude zajištěno důsledné uplatňování této hodnoty u všech podobných projektů ve stejné zemi, regionu nebo odvětví. Komise
vyzývá členské státy se, aby své vlastní referenční hodnoty SDR uvedly ve svých metodických dokumentech, nejlépe na počátku
operačních programů, a pak ji důsledně uplatňovaly při hodnocení projektů na národní úrovni.
Zdroj: EK (2014)
\66
Obrázek 2.3 Od tržních cen ke stínovým cenám
Tržní ceny
Výstupy Vstupy
Neobchodovatelné Obchodovatelné
Hlavní položky Vedlejší položky
Jiné Práce
Ochota platit
Dlouhodobé mezní
náklady
Stínové mzdy
Standardní
konverzní faktor
Hraniční ceny
Stínové ceny
Zdroj: Převzato ze Saerbeck (1990)
V praxi lze pro konverzi finančních položek na stínové ceny použít tento (zjednodušený) operativní
přístup.
Vstupy projektu:
 jedná-li se o obchodovatelné zboží, použijí se hraniční ceny53. Pokud se v projektu využívá
importovaný vstup, např. plyn a ropa, je na více liberalizovaných (tj. konkurenceschopnějších
a nedeformovaných) trzích stínová cena rovna dovozním nákladům plus pojištění a přepravné
(CIF), a jsou vyloučena veškerá cla nebo daně, které jsou uplatněny při vstupu zboží
na vnitrostátní trh. Hraniční ceny lze vyjádřit jako procento z ceny zboží, jako pevnou částku
za jednotku nebo jako minimální cenu uplatněnou ihned poté, co zboží překročí hranice. Tuto
ekonomickou hranici je třeba určovat případ od případu. V rámci fondů EU lze za relevantní pro
většinu zboží považovat vnější hranici EU.
 Pokud se jedná o neobchodovatelné zboží:
o Standardní konverzní faktor, který měří průměrný rozdíl mezi světovými a domácími
cenami dané ekonomiky (příklad viz rámeček) se uplatňuje v případě "vedlejších položek",
například administrativní náklady, zprostředkovatelské služby, atd.;
o ad hoc předpoklady by se v závislosti na konkrétních hypotézách o tržních podmínkách měly
provádět v případě "velkých" položek, například pozemky54, stavby, stroje, zařízení, atd., aby
odrážely jejich dlouhodobé mezní náklady55;
o pro pracovní síly se vypočítává stínová mzda.
Tato metoda, obvykle používaná k uvedení různých výše uvedených technik do praxe, má za cíl uplatnit
53
Toto pravidlo vychází z tradice používání analýzy nákladů a přínosů u rozvojových zemí s vysoce deformovanými národními či místními cenami, u
nichž jsou mezinárodní ceny vhodnou aproximací nákladů obětované příležitosti. I když může být rozsah deformace cen v této souvislosti méně
relevantní, základní princip přesto platí.
54
Mnoho veřejných investičních projektů využívá půdu jako kapitálový majetek, který může být ve vlastnictví státu nebo jej lze zakoupit
z veřejných rozpočtů. Vždy, když existují alternativní možnosti pro jeho použití, je třeba pozemek ocenit náklady obětované příležitosti, a nikoli
na základě historické nebo oficiální účetní hodnoty. Toto je třeba provést i tehdy, když je pozemek již ve vlastnictví veřejného sektoru. Pokud lze
rozumně předpokládat, že tržní cena odráží užitek, vhodnost a vzácnost pozemku, pak lze obecně říci, že odráží ekonomickou hodnotu pozemku. Na
druhou stranu, pokud jsou odhadci projektu známy ceny nájmu, nákupu či vyvlastnění, které jsou nižší nebo vyšší než je tržní cena, je třeba
vyhodnotit rozdíl mezi náklady obětované příležitosti pozemku a deformovanou cenou.
55
Nebo v některých případech jejich ochota platit, nebo kombinace obou. Dlouhodobé mezní náklady jsou definovány jako změna dlouhodobých
celkových nákladů na výrobu zboží nebo služby vyplývající ze změn množství produkce.
\67
soubor konverzních faktorů na finanční náklady projektu. V části 2.9.5 jsou stručně uvedeny důsledky
této praxe, podrobnější diskusi o současných empirických přístupech ke konverzi projektových vstupů
na stínové ceny pak naleznete v příloze III. Stínová mzda je zpracována samostatně v části 2.9.6 a v
příloze IV.
Výstupy projektu:
 Mezní ochota platit (WTP – Willingness To Pay), která měří maximální částku, kterou jsou
spotřebitelé ochotni zaplatit za jednotku daného zboží, se používá k odhadu přímých přínosů
souvisejících s použitím zboží nebo služeb vytvořených v rámci projektu.
V části 2.9.7 je uveden operativní přístup, který je třeba uplatnit při kvantifikaci výstupů projektu
na WTP uživatelů. Příloha VI se podrobně zabývá současnými technikami pro odhad WTP a rozsahu
jejich uplatnění.
PŘÍKLAD: POUŽITÍ standardního konverzního faktoru
(SCF – Standard Conversion Factor)
Níže je uveden ilustrativní výpočet standardního konverzního faktoru (SCF) pro hypotetickou zemi. Jak je
uvedeno v příloze III, zjednodušený vzorec pro odhad SCF je:
SCF = (M+X)/ (M+X+TM)
kde: M je celková hodnota dovozu ve stínových cenách, tj. cen CIF; X je celková hodnota vývozu ve stínových
cenách, tj. cenách FOB; TM je celková hodnota cla při dovozu.
Předpokládá se, že celková hodnota vývozu v cenách FOB a dovozu v cenách CIF v daném roce, a to jak v rámci
obchodování se všemi výrobky a službami v EU i mimo EU je 25 miliard EUR, resp. 20 miliard EUR. Ve stejném
roce národní vláda a EU vybraly na daních a dovozních clech 500 milionů EUR bez DPH. Vývozní daně, cla a jiné
měnové vyrovnávací platby z vývozu jsou nulová, stejně jako dovozní a vývozní dotace.
Podrobnější údaje o mezinárodním obchodu a hlavní daňové souhrny národních účtů jsou k dispozici jak
u Eurostatu, tak vnitrostátních statistických úřadů. Z tohoto důvodu v tomto příkladu:
M = 25 miliard EUR
X = 20 miliard EUR
TM = 500 milionů EUR
Vzorec SCF vede k následujícímu výsledku:
Proměnné ve vzorci SCF obvykle nezaznamenávají významné každoroční odchylky. Z tohoto důvodu
lze SCF vypočítat buď za jeden rok, nebo jako průměr za několik let.
2.8.4 Aplikace konverzních faktorů na vstupy projektu
Transformace vstupních tržních cen na stínové ceny se v praxi dokončí uplatněním konverzních
faktorů. Ty jsou definovány jako poměr stínových a tržních cen. Představují faktor, jímž je třeba
vynásobit tržní ceny, aby byly výsledkem příjmy ve stínových cenách. Formálně:
kde: pi jsou tržní ceny za zboží i, vi jsou stínové ceny za totéž zboží a ki jsou konverzní faktory.
Je-li konverzní faktor za jedno zboží vyšší než jedna, pak je zjištěná cena nižší než cena stínová, což
\68
znamená, že náklady obětované příležitosti tohoto zboží jsou vyšší než tržní náklady. Naopak,
v případě, že je konverzní faktor nižší než jedna, pak je zjištěná cena vyšší než cena stínová, a to kvůli
daním nebo jiným deformacím trhu, které zvýší mezní společenskou hodnotu zboží a stanoví vyšší
tržní cenu.
V zásadě by mělo konverzní faktory poskytovat oddělení plánování a neměly by se vypočítávat pro
každý projekt zvlášť. Pokud nejsou k dispozici vnitrostátní parametry, lze provést výpočty pro
konkrétní projekt, musí se však poté konzistentně používat pro všechny projekty56. Opravy by se měly
alespoň použít k očištění tržních cen od fiskálních faktorů, například spotřební daně na dovoz.
V rámečku níže je uveden příklad.
Při neexistenci důkazů o selhání trhu by se CFS měl rovnat 1.
57
2.8.5 Stínová mzda
Aktuální mzdy mohou být deformovány sociálním ukazatelem nákladů obětované příležitosti v oblasti
práce, a to proto, že trhy práce jsou nedokonalé nebo zde existuje makroekonomická nerovnováha,
což dokládá zejména vysoká a přetrvávající nezaměstnanost nebo dualismus a segmentace pracovních
podmínek (např. v případě rozsáhlé šedé nebo nelegální ekonomiky). Předkladatel projektu může
v takových případech přikročit k nápravě zjištěných mezd a použití konverzních faktorů pro výpočet
stínové mzdy.
56
Tuto konzistentnost musí zajistit řídící orgány.
57
V tomto případě předkladatel projektu nemůže uplatnit DPH, a proto je DPH zahrnuta ve finanční analýze.
PŘÍKLAD: KONVERZNÍ FAKTOR PRO MATERIÁLY
Předpokládejme například, že vstupním nákladem investičního projektu je beton. V případě, že jednotková cena
betonu použitá v rámci projektu je 10 000 EUR, z čehož je DPH 20 %57 a dovozní daňová sazba je 7 % (bez
ohledu na zemi původu), zjednodušený způsob, jak odhadnout stínovou cenu, je použití konverzního faktoru
(CF) s níže uvedeným výpočtem:
CF = (1-i)*(1-DPH)
kde i je dovozní daňová sazba vstupního zboží vstupující do CBA. To znamená, že stínovou cenu (SP) lze
odhadnout vynásobením CF a zjištěné tržní ceny (MP) tohoto zboží:
SP = (1-i)*(1-DPH)*MP
CF se vypočte jako CF= (1-0,07)*(1-0,2) =0,93*0,8 =0,744 a stínová cena pak jako SP=0,744*10 000=7 440.
Vzhledem k tomu, že by se dovozní daňová sazba mohla lišit v závislosti na druhu zboží, pak by k vypočtení
stínové ceny souhrnné položky "materiály" mohl hodnotitel projektu použít průměrnou daňovou sazbu pro ty
materiály, které se běžně používají u investičních projektů, jako je jsou cihly, železo, trubky, beton, živičné
materiály, plasty a další chemické produkty (např. barvy), dřevo, atd. Stejný postup lze také uplatnit u jiných
nákladových položek. Jak již bylo uvedeno v příloze III, lze k rozkladu agregovaných vstupních faktorů, jako jsou
stavební práce, vybavení, materiály, atd. na hlavní dílčí složky použít matice vstupů a výstupů nebo tabulku použití
("Use Table") dané ekonomiky, čímž se zpřehlední obchodované položky, na které se vztahuje pravidlo ceny
na hranicích, a potom vypočítat konverzní faktor jako vážený průměr.
\69
Stínová mzda měří náklady obětované příležitosti v oblasti práce. V ekonomice vyznačující se vysokou
nezaměstnaností nebo podzaměstnaností mohou být zpravidla nižší než skutečně vyplácené mzdy.
Zejména:
 u kvalifikovaných pracovníků dříve zaměstnaných v obdobné oblasti lze stínovou mzdu
předpokládat ve výši tržní mzdy nebo blízko této výše;
 pro nekvalifikované pracovníky nezaměstnané před zapojením do projektu lze předpokládat
stínovou mzdu alespoň ve stejné výši, jako je hodnota dávek v nezaměstnanosti nebo jejich
obdoby, pokud dávky v nezaměstnanosti neexistují;
 pro nekvalifikované pracovníky zapojené do projektu, kteří dříve vykonávali neformální
činnost, by stínová mzda měla být ve výši ušlého výstupu z této činnosti.
Metodiku odhadu stínové mzdy na národní/regionální úrovni naleznete v příloze IV, kde je uveden
příklad výpočtu z roku 2011. Členským státům se doporučuje, aby vypracovaly své vlastní
národní/regionální referenční hodnoty v návaznosti na přístup uvedený v příloze. Pokud nejsou
k dispozici národní/regionální data, v rámečku níže je uvedena stručný vzorec pro stanovení stínové
mzdy.
2.8.6 Hodnocení přímých přínosů
Mezní WTP se běžně používá pro odhad stínové ceny výstupu projektu, tzn. k hodnocení přímých
přínosů projektu ve vztahu k užívání dodaného zboží nebo poskytnutých služeb. WTP měří maximální
počet osob, které by byly ochotny zaplatit za daný výstup, jež pokládají za žádoucí. Empirický odhad
WTP lze provést pomocí různých technik, včetně odhalených preferencí, deklarovaných preferencí
a transferu přínosů. Použití té které metody závisí jak na povaze posuzovaného účinku, tak na
dostupnosti dat. Podrobný rozbor metod pro odhad WTP a některé příklady praktického využití
naleznete v příloze VI.
Nejsou-li k dispozici odhady WTP přímo od uživatelů nebo nelze-li uplatnit metodu transferu přínosů,
lze použít i obdoby WTP. Běžně přijímanou praxí je výpočet neuskutečněných nákladů uživatele
na spotřebu stejného zboží z alternativního produkčního zdroje. Například v případě vodárenských
projektů se jedná o neuskutečněné náklady přepravy vody v cisternových vozidlech; u odpadních vod
se jedná o neuskutečněné náklady na výstavbu a provoz jednotlivých odpadních jímek; v oblasti
energetiky se jedná o neuskutečněné náklady na náhradní paliva (např. plyn vs. uhlí) nebo technologie
DEFORMACE MEZD: PŘÍKLADY
- V soukromém sektoru mohou být mzdové náklady pro soukromé společnosti nižší než sociální náklady
obětované příležitosti, protože stát v některých oblastech poskytuje na zaměstnanost zvláštní dotace.
- Může existovat právní úprava minimální zákonné mzdy, i když vzhledem k vysoké nezaměstnanosti mohou být
lidé, kteří jsou ochotni pracovat i za méně peněz.
- Existují odvětví šedé nebo nelegální ekonomiky bez formální mzdy nebo příjmu, ale s pozitivními náklady
obětované příležitosti v oblasti práce.
STÍNOVÁ MZDA: STRUČNÝ ODHAD
Praktickým řešením pro stanovení stínové mzdy může být snížení jednotkových nákladů na pracovní sílu
o procento určené na základě podílu zdanění příjmů: SW = W*(1-t)
kde: SW je stínová mzda, W je tržní mzda a t je sazba daně z příjmů.
Pokud země trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, může být stínová mzda nepřímo úměrná míře
nezaměstnanosti. Následující vzorec lze použít pro nekvalifikovanou pracovní sílu na staveništích v rámci
projektu s cílem zohlednit tzv. "efekt nezaměstnanosti", tedy převis nabídky práce ve srovnání s marginální
úrovní v případě trvale vysoké nezaměstnanosti: SW = W*(1-t)*(1-u)
kde: u je míra nezaměstnanosti v regionu.
Pro podrobnější vzorce pro výpočet stínové mzdy na regionální úrovni viz Del Bo et al. (2011).
\70
jiné generace (např. obnovitelné zdroje energie vs. fosilní paliva). V následujícím rámečku je uveden
empirický příklad použití této metodiky.
V praxi se ekonomická analýza přímých přínosů projektu provádí tak, že se místo finančních výnosů
v podobě uživatelských poplatků nebo tarifů použije odhad WTP uživatelů pro výstupy projektu mínus
změny v nákladech na dodávky58. To vychází z následujících důvodů:
 v odvětvích, která nejsou vystavena hospodářské soutěži, regulaci, nebo dopadům
veřejnoprávních rozhodnutí, nemusí poplatky od uživatelů dostatečně odrážet sociální hodnotu
skutečného nebo potenciálního užívání daného zboží. Typickým příkladem jsou veřejně
poskytované statky, např. zdravotní péče, za něž uživatelé hradí stanovený tarif;
 kromě toho se mohou používáním zboží nebo služeb vytvářet další sociální přínosy, pro které
neexistuje trh, a proto nelze zjistit jejich cenu. Například úspory času a prevence nehod
pro uživatele nové, bezpečnější dopravní služby.
U obou důvodů WTP poskytuje lepší odhad sociální hodnoty zboží nebo služby než zjištěný tarif. WTP se
také používá u projektů, které poskytují výstupy, které nejsou předmětem poplatků
(např. bezplatná rekreační oblast). Přehled typických přímých přínosů v jednotlivých odvětvích je
uveden v kapitolách 3–7.
U hodnocení některých výstupů, kdy není možné nebo vhodné uplatnit přístup WTP, mohou být
výchozím účetním pravidlem dlouhodobé mezní náklady (LRMC). WTP je u empirických odhadů obvykle
vyšší než LRMC, a někdy může být vhodný jejich průměr.
2.8.7 Vyhodnocení netržních dopadů a korekce o externality.
Dopady na uživatele projektu v důsledku použití nového nebo vylepšeného zboží či služby, které jsou
důležité pro společnost, ale u nichž nelze určit jejich tržní hodnotu, by se v ekonomická analýze
hodnocení projektu měly uvést jako přímé přínosy projektu (viz část 2.8.6). V zásadě by odhad WTP pro
využití služby měl tyto dopady zachytit a umožnit jejich integraci do analýzy. Příklady (pozitivních)
netržních dopadů: úspora doby cestování; zvýšení střední délky života nebo kvalita života; prevence
smrtelných nehod; zranění nebo nehody; zlepšení krajiny; snížení hluku; zvýšená odolnost vůči současné
a budoucí změně klimatu a snížení rizik59, atd.
58
Toto platí obecně. Každý sektor však může pro oceňování přímých přínosů stanovit vlastní specifika a tradice. V některých odvětvích lze
například použít výnosy projektu jako náhradu za WTP ve vztahu k přímému dopadu na trh, i když je jasným omezením to, že by to odráželo
minimální, a nikoli maximální WTP, přičemž maximální WTP je správným měřítkem hodnoty. Pokud se tato specifika vyskytnou, jsou diskutována v
odvětvových pokynech (kapitola 3).
59
Přínosy opatření ke zlepšení odolnosti vůči změně klimatu, extrémům počasí a jiným přírodním katastrofám by měly být posouzeny a zahrnuty v
rámci ekonomické analýzy, a pokud možno kvantifikovány. V opačném případě by měly být řádně popsány.
PŘÍKLAD: METODA VÝDAJŮ NA ODVRÁCENÍ K HODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI DODÁVEK VODY
V rámci studie "Ex-post evaluation of investment projects co-financed by the ERDF/CF in the period 1994–
1999" (následné hodnocení investičních projektů spolufinancovaných z ERDF/FS v období 1994–1999"
EK hodnotila vliv investic v oblasti dodávek vody zaměřených na řešení problému nedostatku vody
a přídělový systém, jež postihly obyvatele Palerma v 70. a 80. letech minulého století. Projekt zahrnoval
částečnou výměnu vodovodní sítě v rozsahu 50 % z celkové sítě obsluhující přibližně 60% obyvatel Palerma.
Před zahájením projektu byla voda na příděl, a obyvatelé si tak byli nuceni pořídit domácí nádrže
a elektrická zařízení pro sběr a čerpání vody do rozvodů ve svých domech s dostatečným tlakem.
Po skončení projektu již ve většině případů toto zařízení nebylo potřeba, a to zejména tam, kde je voda
dodávána 24 hodin denně a pod vysokým tlakem. WTP zlepšeného poskytování služeb bylo vyčísleno
formou neuskutečněných nákladů na údržbu a provoz elektrických čerpadel. Jejich součástí jsou investiční
náklady na nákup čerpadla, náklady na energii, náklady na údržbu a čas strávený uživateli při obstarávání
si vody během přídělového období. Pro přibližně 73 000 uživatelů obsluhovaných zrekonstruovanou sítí se
čistá současná hodnota neuskutečněných nákladů na služby v období 2003–2027 odhaduje na téměř
67 milionů EUR (v cenách roku 2011).
Zdroj: EK (2012)
\71
Pokud se tyto dopady nevyskytují v rámci transakcí mezi výrobcem a přímými uživateli služeb projektu,
ale dopadají bez náhrady na třetí osoby, označují se jako externality. Jinými slovy se
za externalitu označují veškeré náklady nebo přínosy, které v rámci projektu vznikají ve prospěch třetích
osob bez peněžní náhrady. Dopady na životní prostředí jsou typickými externalitami v rámci analýzy
nákladů a přínosů60 (pro některé příklady viz rámeček). Přehled typických externích nákladů a přínosů
podle odvětví je uveden v kapitole 3.
Vzhledem ke své povaze nejsou externality zachyceny v rámci hodnocení přímých přínosů projektu
a je třeba je vyhodnotit zvlášť. Opět platí, že pro zahrnutí těchto dopadů do posouzení je třeba použít
metodu WTP (nebo ochotu přijmout – tzv. WTA (Willingness To Accept)61).
Oceňování externalit může být někdy obtížné, i když je lze snadno identifikovat. U některých specifických
dopadů však dostupné studie poskytují pro použití v daných situacích referenční hodnoty. Jedná se
například o ExternE62, HEATCO63 nebo "Příručka pro odhad externích nákladů v odvětví dopravy"64
Generálního ředitelství pro dopravu, v nichž jsou uvedeny určité referenční jednotkové náklady na emise
oxidu uhličitého, hluk a látek znečišťujících ovzduší. S těmito daty je hodnocení externalit poměrně
jednoduché: vyžaduje to odhad objemu externalit (např. zvýšení hluku působícího na exponovanou
populaci v decibelech), které se vynásobí příslušnou jednotkovou cenou (např. Euro za decibel za osobu).
Lze použít mezičasovou elasticitu environmentálních externalit k růstu HDP na obyvatele, a zohlednit tak
skutečnost, že by jejich jednotkové ceny, které se obvykle vyjadřují pro daný základní rok, měly mít
v průběhu životního cyklu projektu rostoucí hodnoty.
V posledních letech bylo dosaženo významného pokroku při zpřesnění odhadů jednotkových hodnot
netržních vlivů a zlepšování metod pro integraci těchto hodnot do ekonomické analýzy. V této oblasti je
však z empirického i teoretického hlediska třeba dalšího vývoje k rozšíření rozsahu uvažovaných
externalit, jako je zachování služeb v oblasti ekosystémů. Vzhledem k tomu, že změna služeb v oblasti
ekosystémů je jedním z nejdůležitějších aspektů blahobytu, možnost této změny by se u každého
projektu měla vždy vzít v úvahu65.
Pokud není finanční kvantifikace možná, dopady na životní prostředí by se měly vyjádřit alespoň
ve formě fyzických podmínek pro kvalitativní hodnocení s cílem poskytnout osobám s rozhodovací
pravomocí více informací. Analýzu nákladů a přínosů a hodnocení EIA vyžadují předpisy EU, měly by se
provádět souběžně a měly by se případně integrovat a být konzistentní.
EXTERNALITY V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: PŘÍKLADY
Hluk Každé zvýšení nebo snížení emisí hluku ovlivňuje lidskou činnost a zdraví. Je důležité zejména pro křížení
infrastruktur nebo v blízkosti hustě obydlených oblastí.
Znečištění ovzduší Emise místních látek znečišťujících ovzduší, jako je oxid dusný, oxid siřičitý nebo malé
částice, mají negativní dopady na lidské zdraví, způsobují materiální škody a ztráty na zemědělských plodinách
a mají dopad na ekosystémy. Je relevantní u všech infrastruktur, které významně modifikují mix spotřeby
energie v daném regionu.
Emise skleníkových plynů Projekty mohou být zdrojem emisí skleníkových plynů (GHG) do atmosféry buď
přímo,
např. spalování paliva nebo emise z výrobního procesu, nebo nepřímo prostřednictvím nakoupené elektřiny nebo
tepla. Emise skleníkových plynů způsobují škody celosvětově, není proto důležité, kde tyto emise vznikají.
Na druhou stranu mohou některé projekty v průběhu svého životního cyklu vést ke snížení emisí skleníkových
60
Pro přehled současné literatury viz Pearce, Atkinson a Mourato (2006).
61
Viz příloha VI.
62
ExternE je zkratka pro "External costs of Energy" (externí náklady na energie) a synonymum pro řadu projektů od počátku 90. let až do roku 2005.
Výsledky jsou k dispozici na adrese: http://www.externe.info/externe_2006
63
Developing Harmonised European Approaches for Transport Costing and Project Assessment ( Příprava harmonizovaných evropských přístupů
ke kalkulaci dopravy a hodnocení projektů) http://heatco.ier.uni-stuttgart.de/
64
Viz: http://ec.europa.eu/transport/themes/sustainable/doc/2008_costs_handbook.pdf
65
Přístup z hlediska ekosystémů je způsobem začlenění životního prostředí do rozhodovacího procesu, který bere v úvahu to, jak přírodní
prostředí funguje jako systém. Tento rámec nabízí komplexnější přístup k pochopení toho, jak politiky ovlivňují širší životní prostředí. Nejedná se
o další krok v procesu hodnocení, ale o konkrétní způsob uvažování o dopadech na životní prostředí. Použití tohoto rámce se doporučuje především
tam, kde existuje více vlivů na životní prostředí s dopadem na tržní i netržní hodnoty. Tím lze zajistit, aby byla celá řada vlivů na životní prostředí
z navrhované politiky nebo projektu zohledněna již při hodnocení. Například britské ministerstvo financí zveřejnilo doplňkové pokyny k posouzení
politik, v nichž se doporučuje použití rámce služeb v oblasti ekosystémů. Viz např. Dunn (2012).
\72
plynů, což znamená, že tyto externality týkající se skleníkových plynů mohou být pozitivní.
Kontaminace půdy Je způsobena přítomností lidmi vytvořených chemických látek nebo jinými změnami
v přírodním půdním prostředí, typicky jako důsledek průmyslové činnosti, zemědělských chemikálií nebo
nesprávné likvidace odpadů. Její účinky na výrobu, spotřebu a lidské zdraví se mohou projevit až později.
Znečištění vod Znečištění vod je kontaminací vodních zdrojů, např. jezer, řek, oceánů, zvodní a podzemních vod.
Dochází k němu v případě, že jsou znečišťující látky vypouštěné přímo nebo nepřímo do vodních zdrojů bez
adekvátní úpravy, během níž se z nich odstraní škodlivé složky.
Degradace ekosystému Nové infrastrukturní projekty mohou vyčerpat vodní zdroje, zvýšit roztříštěnosti
přírodních stanovišť a přispět ke zhoršení biologické rozmanitosti, ztrátě přírodních stanovišť a druhů.
Ekonomické náklady se projeví v podobě nerealizovaných služeb tam, kde došlo k degradaci ekosystému
a ztrátě jeho funkcí.
Zhoršení vzhledu krajiny Obvykle se jedná o snížení rekreační nebo estetické hodnoty.
Vibrace Hlavně z dopravních projektů, mají vliv na kvalitu života ve městech a mohou narušovat některé výrobní
a spotřební činnosti.
2.8.8 Vyhodnocení emisí skleníkových plynů
Dopady na změny klimatu zaujímají při hodnocení externalit zvláštní postavení, protože:
 změna klimatu je celosvětovým problémem, takže dopad emisí nezávisí na místě, kde emise
vznikají;
 Skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý (CO2), ale také oxid dusný (N2O) a metan (CH4) mají
v atmosféře dlouhou životnost, takže současné emise přispívají k dopadům v daleké
budoucnosti;
 Dlouhodobé dopady nepřetržitých emisí skleníkových plynů je obtížné předvídat, jsou však
potenciálně katastrofální;
 Vědecké důkazy o příčinách a budoucím vývoji změny klimatu jsou stále více konsolidovány.
Vědci jsou nyní zejména schopni teplotním důsledkům a dopadům na životní prostředí
souvisejícím s různými úrovněmi stabilizace skleníkových plynů v atmosféře přiřadit
pravděpodobnosti.
Navrhovaný přístup integrace externalit v oblasti změny klimatu do ekonomického hodnocení je zčásti
založen na Metodice uhlíkové stopy EIB66 a je v souladu s plánem EU pro přechod na nízkouhlíkové
hospodářství do roku 2050. Sestává z následujících kroků:
 kvantifikace objemu emisí dodatečně emitovaného nebo uloženého v atmosféře
v důsledku projektu. Emise se kvantifikují na základě emisních faktorů konkrétního projektu
(např. tuny CO2 na jednotku spáleného paliva, kg CO2 na ujetý km, atd.) a jsou vyjádřeny
v tunách za rok. Pokud nejsou k dispozici data za konkrétní projekt, lze použít standardní
emisní faktory z ekonomické literatury. V kapitolách zabývajících se jednotlivými odvětvími je
uvedeno, kde hledat zdroje dat, které se mají použít jako referenční hodnoty;
 výpočet celkového ekvivalentu emisí CO2 (CO2e) pomocí Potenciálu globálního
oteplování (GWP – Global Warming Potential) Jiné skleníkové plyny než CO2 se převedou
na CO2e vynásobením množství emisí konkrétního skleníkového plynu a faktoru odpovídajícího
jeho GWP. Například, stanovíme-li GWP CO2 ve výši 1, pak GWP pro CH4 a N2O bude 25, resp.
298, což znamená, že jejich dopad na klima je 25x, resp. 298x větší než dopad stejného
množství emisí CO2 (IPPC, 2007);
 hodnocení externality pomocí jednotkových nákladů na ekvivalent CO2. Celkový počet tun
emisí CO2e se vynásobí jednotkovými náklady vyjádřenými v eurech za tunu. Doporučuje se
použít hodnoty uvedené v tabulce 2.10, pro centrální scénář, od 25 EUR za tunu CO2e v roce
66
Pokud jde o objem emisí, viz EIB, 2013, Indukovaná stopa skleníkových plynů. Uhlíková stopa projektů financovaných EIB. Metodiky pro posouzení
emisí skleníkových plynů a variant emisí v rámci projektu, verze 10. Pokud jde o cenu uhlíku, viz EIB (2013), Ekonomické hodnocení investičních
projektů v EIB, kapitola 4 "Zahrnutí environmentálních externalit".
\73
2010 a pak za předpokladu postupného nárůstu na 45 EUR za tunu CO2e do roku 203067.
Vzhledem k celosvětovému dopadu globálního oteplování nezáleží na tom, kde a jak emise
skleníkových plynů v Evropě vznikají. Z tohoto důvodu platí pro všechny země stejný faktor
jednotkových nákladů. Tento faktor je však závislý na čase v tom smyslu, že emise v budoucích
letech budou mít větší dopad než emise dnešní.
Tabulka 2.10 Jednotkové náklady na emise skleníkových plynů
Hodnota 2010
(Euro/t CO2e)
Roční přírůstek 2011–203068
Vysoký 40 2
Střední 25 1
Nízký 10 0,5
Zdroj: EIB (2013).
V neposlední řadě platí, že v případě značného objemu uhlíku v rámci projektu se doporučuje
vypočítat tzv. přechodovou cenu uhlíku ("carbon switching price"), což je cena uhlíku, při které je pro
osobu s rozhodovací pravomocí dvě či více možností projektu stejně výhodných69. To může poskytnout
další pohled na dopad daného projektu na emise skleníkových plynů a způsob, jakým by to mohlo
ovlivnit výběr projektu.
Jak je uvedeno v části 2.9.2, emise skleníkových plynů v příštích obdobích by měly být diskontovány
sociální diskontní sazbou uplatňovanou na projekt jako celek, která odráží marginální dopad projektu.
Je však třeba poznamenat, že jednotkové náklady na emise skleníkových plynů mohou implicitně
obsahovat i jinou sociální diskontní sazbu, která odráží dopad nemarginální politiky v oblasti
skleníkových plynů v dlouhodobém horizontu a nejisté škody z možného vývoje emisí. Tato
problematika je podrobněji rozvedena v příloze II.
2.8.9 Zůstatková hodnota
V ekonomické analýze je třeba provést odhad zůstatkové hodnoty projektu. To lze učinit dvěma
vzájemně se vylučujícími způsoby:
 výpočtem současné hodnoty ekonomických přínosů s odečtením ekonomických nákladů
ve zbývajících letech trvání projektu. Tento přístup se uplatní tehdy, když je zůstatková
hodnota ve finanční analýze vypočtená metodou čisté současné hodnoty budoucích peněžních
toků (viz část 2.8.3);
 použitím ad hoc konverzního faktoru na jeho finanční cenu. To se počítá jako průměr
konverzních faktorů jednotlivých složek nákladů vážený relativním podílem každé složky
na celkové investici. Tento přístup se uplatní tehdy, když je ve finanční analýze použit
odpisový vzorec.
67
Všimněte si, že uvedené hodnoty jsou eurech roku 2006 a budou muset být upraveny na cenovou hladinu použitou v analýze.
68
U aktiv, které emitují skleníkové plyny po roce 2030, je vhodné minimálně pokračovat v přírůstcích pro roky 2011–2030. Protože však některé
modely ukazují, že mezní škoda v čase roste, analytici by si měli nastudovat dostupnou literaturu. Očekává se, že EIB v blízké budoucnosti schválí
údaje pro období po roce 2030.
69
Viz Hamilton a Stover (2012).
NÁKLADY NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PRAVIDLA PRO POUŽITÍ
Za účelem určení externích nákladů emisí způsobujících klimatické změny je nutné použít následující zjednodušený
vzorec: Náklady na emise skleníkových plynů = V GHG* CGHG
kde:
- VGHG je inkrementální objem emisí skleníkových plynů produkovaných v rámci projektu vyjádřený v ekvivalentu
CO2;
- CGHG je jednotková stínová cena (náklady poškození) CO2, která je aktualizovaná a vyjádřená v cenách roku,
ve kterém se analýza provádí.
\74
2.8.10 Nepřímé a distribuční efekty
Stanovení stínových cen vstupů a výstupů projektu a monetizace externalit již tvoří hlavní dopady
projektu na úroveň blahobytu. V souladu s tím by neměly být do hodnocení nákladů a přínosů
projektu zahrnuty nepřímé účinky vyskytující se na sekundárních trzích (např. dopady na
odvětví cestovního ruchu). Hlavním důvodem pro nezahrnutí nepřímých účinků není to, že je
obtížnější je identifikovat a kvantifikovat než přímé vlivy, ale to, že v případě efektivních sekundárních
trhů70 nejsou relevantní v rámci všeobecné rovnováhy, neboť jsou již zachyceny ve stínových cenách.
Zahrnutí těchto účinků do nákladů a přínosů, které již byly změřeny na primárních trzích, obvykle
vede ke dvojímu započítání (viz rámeček).
Na druhou stranu, stínové ceny na základě numeraire kvantifikace neumí dobře rozdělit náklady
a přínosy projektu mezi uživatele a další zúčastněné strany. To znamená, že je třeba samostatná
analýza vlivu projektu na úroveň blahobytu specifických cílových skupin.
Distribuční analýza vyžaduje stanovení seznamu relevantních účinků a zúčastněných stran, které
budou zřetelným způsobem ovlivněny realizací projektu. Typické jsou dopady na poplatky, čas,
spolehlivost služby, pohodlí, výhodnost, bezpečnost, jakož i dopady na životní prostředí a území.
Typickými zúčastněnými stranami jsou uživatelé, operátoři, provozovatelé infrastruktury, dodavatelé
a veřejná správa (zúčastněné strany se však mohou v jednotlivých zemích lišit).
Z provozního hlediska lze s cílem shrnout všechny dopady v rámci projektu vytvořit matici, která
propojí každý dopad projektu s odvětvím a zúčastněnou stranou dotčenou tímto dopadem. Tato
metodika vychází z přístupů SE Matrix, jak je navrženo v průvodci RAILPAG Guide71 (viz rámeček),
jakož i z tabulky BIT (Benefit Incidence Table, také označované jako Morisugiho tabulka podle jména
jejího autora) používané v Japonsku pro hodnocení dopravních projektů.
Další metodika analýzy problematiky rozdělování spočívá v odvození explicitních vah blahobytu
z odhadů averze k sociální nerovnosti, které se přiřadí vítězům a poraženým v rámci projektu. Tento
přístup je názorně uveden v příloze V.
70
Boardman (2006) uvádí, že pokud jsou sekundární trhy neefektivní (např. existují úspory z rozsahu) a projekt je natolik velký, že je schopen
ovlivnit ceny na sekundárních trzích, tyto dodatečné dopady na úroveň blahobytu se namísto toho přiřadí k projektu a zahrnou se do ekonomické
analýzy.
71
RAILPAG (Railways Project Appraisal Guidelines), k dispozici na adrese www.railpag.com
DVOJÍ ZAPOČÍTÁNÍ PŘÍNOSŮ: PŘÍKLADY
Dvojí započítání přínosů Při posuzování hodnoty projektu v oblasti zavlažování se jako přínos započítá jak
zvýšení hodnoty pozemků, tak současná hodnota zvýšení příjmů ze zemědělské činnosti. Měl by se však započítat
pouze jeden z nich, protože by bylo možné buď pozemek prodat, nebo si jej ponechat a získat trvalý zdroj příjmů.
Započítání vedlejších přínosů Pokud je postavena pozemní komunikace, lze jako přínos započítat obchodní
činnost nově díky této komunikaci vytvořenou. Za rovnovážných podmínek na konkurenčních trzích však může
nová komunikace odklánět obchodní činnost z jiných míst, a čistý zisk pro společnost tak může být malý nebo
nulový. Lidé zapomínají započítat přínosy nerealizované na jiných místech (např. u nově generovaného provozu).
Započítání práce jako přínosu Při obhajobě projektů v rámci "porcování medvěda" (tzv. "pork barrel projects")
někteří politici často mluví o přínosech těchto projektů v podobě vytvořených pracovních míst. Mzdy jsou však
součástí nákladů na projekt, nikoli přínosů. Sociální přínosy zaměstnání jsou již dány použitím stínových mezd.
V některých případech však může být užitečná (a na základě předpisů Fondu vyžadována) samostatná analýza
dopadu na trh práce.
\75
Matice zúčastněných stran umožňuje prezentaci celého projektu tak, že znázorní vztah mezi dopady (v řádcích)
a zúčastněnými stranami (ve sloupcích), přičemž shrne hlavní hospodářské a finanční důsledky projektu
a demonstruje transfery mezi zúčastněnými stranami a rozdělení nákladů a přínosů. To umožní odhadnout
"čisté" příspěvky vzájemným vyrušením negativních dopadů (např. snížení zaměstnanosti, výstupu)
a pozitivních dopadů. Pokud jsou do analýzy zahrnuty i váhy blahobytu, umožňuje také zohlednit aspekty
spravedlivého přístupu.
Zdroj: upraveno z RAILPAG
2.8.11 Ekonomická výkonnost
Jakmile jsou všechny náklady a přínosy projektu vyčísleny a oceněny v peněžním vyjádření, je možné
měřit ekonomickou výkonnost projektu výpočtem těchto ukazatelů (tabulka 2.11):
 Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): rozdíl mezi diskontovanými celkovými
sociálními přínosy a náklady;
 Ekonomická míra návratnosti (ERR): míra, při níž je hodnota ENPV nulová;
 Poměr P/N, tj. poměr mezi diskontovanými ekonomickými přínosy a náklady.
V zásadě je každý projekt s ERR nižší než sociální diskontní sazba nebo zápornou ENPV třeba
zamítnout. Projekt se zápornou ekonomickou návratnosti používá příliš mnoho sociálně cenných
zdrojů k dosažení příliš malých přínosů pro všechny občany. Z pohledu EU znamená utopení
investiční dotace v projektu s nízkou sociální návratnosti nevyužití vzácných zdrojů na cennější
rozvojovou alternativu. Diskusi o využití ukazatelů projektové výkonnosti pro ekonomickou analýzu
naleznete
v příloze VII.
Zúčastněné strany
Uživatelé
(podle
kategorie)
ne-uživatelé
(nebo
uživatelé
alternativních
služeb)
Společnosti
poskytující
služby
Zhotovitelé
a dodavatelé
Daňoví poplatníci
(místní/regionální
/národní/EU)
Firmy
(podle
odvětví)
Dopady
externí/interní
Dopad 1
Dopad 2
Dopad 3
…
UKAZATELE EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI
Rozdíl mezi ENPV a FNPV je ten, že ENPV používá účetní ceny nebo náklady obětované příležitosti zboží a služeb
namísto nedokonalých tržních cen a pokud možno zahrnuje veškeré sociální a environmentální externality.
Důvodem je to, že se analýza provádí z hlediska společnosti, nejen vlastníka projektu. Vzhledem k tomu, že jsou
zohledněny externality a stínové ceny, některé projekty s nízkou nebo zápornou FNPV(C) mohou vykazovat
kladnou ENPV.
ENPV je nejdůležitějším a spolehlivým ukazatelem sociální analýzy nákladů a přínosů a měl by se použít jako
hlavní referenční indikátor ekonomické výkonnosti při hodnocení projektů. Ačkoli ERR a P/N mají význam,
protože jsou nezávislé na velikosti projektu, mohou být někdy problematické. V určitých případech může
například existovat několik ERR, nebo není ERR vůbec definována, přičemž poměr nákladů a přínosů může být
ovlivněn tím, že je daný tok zohledněn buď jako přínos, nebo snížení nákladů.
MATICE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
\76
Finanční výnosy byly
nahrazeny ochotou uživatele
platit za používání
poskytované služby.
Uplatnění CF nižší než 1 na
vstupy projektu má za následek
snížení sociálních nákladů a
zlepšení hospodářské
výkonnosti.
Jedná se o pozitivní
externality.
CF
1 2 3
Roky
4 5 6-15 16 17-29 30
ERR
poměr P/N
14,8%
2,04
Tento CF je nižší než CF pro
investici, protože obsahuje korekci
o stínové mzdy za práci v rámci
nezaměstnanosti.
Tabulka 2.11 Ekonomická míra návratnosti. v tis. EUR
Ochota platit 1 0 0 0 19 304 19 419 … 20 365 … 20 365
Ochota platit 2 0 0 0 437 437 … 437 … 437
Snížení emisí hluku 0 0 0 4 200 4 200 … 4 200 … 4 200
Snížení znečištění ovzduší 0 0 0 1 900 1 900 … 1 900 … 1 900
Přínosy celkem 0 0 0 25 841 25 957 … 26 902 … 26 902
Celkové provozní náklady 0,88 0 0 0 4 882 4 897 … 5 016 … 5 016
Počáteční investice 0,97 8 228 73 071 41 689 0 0 … 0 … 0
Náklady na výměnu 0,98 0 0 0 0 0 11 664 0 9 575 0
Zůstatková hodnota 0,97 0 0 0 0 0 … 0 … -4 146
Celkové náklady 8 228 73 071 41 689 4 882 4 897 … 23 428 … 871
Čistý ekonomický přínos -8 228 -73 071 -41 689 20 959 21 060 … 3 474 … 26 032
ENPV 212 128
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Úspora nákladů u O&M nebo investic se účtuje a zahrnuje na straně nákladů jako záporná, tj. jako klesající
náklady a s příslušnými konverzními faktory.
- Pozitivní dopady projektu na zaměstnanost jsou zachyceny uplatněním konverzního faktoru stínových mezd
na náklady (nekvalifikované) práce a bez tvorby pracovních míst jako přímého přínosu projektu.
- Dopady projektu na celkovou ekonomiku (tj. růst HDP) jsou z analýzy přínosů projektu vyloučeny.
- Pokud je cílem konkrétních nepřímých daní korekce o externality, pak tyto jsou zahrnuty v ekonomické analýze
tak, aby odrážely sociální mezní hodnotu těchto externalit za předpokladu, že přiměřeně odrážejí výchozí WTP
nebo mezní náklady škod a nedochází k dvojímu započítání ostatních ekonomických nákladů.
\77
2.9 Hodnocení rizik
Jak je uvedeno v článku 101 (Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů) nařízení (EU)
č. 1303/2013, je třeba v rámci analýzy nákladů a přínosů provést analýzu rizika. Cílem je řešit
nejistotu, která je součástí všech investičních projektů, včetně rizik negativních dopadů změny klimatu
na projekt. Pro posuzování rizik projektu se doporučují tyto kroky:
 citlivostní analýza,
 kvalitativní analýza rizik,
 pravděpodobnostní analýza rizik,
 prevence a zmírnění rizik.
Ve zbývající části této kapitoly budou výše uvedené kroky podrobněji rozvedeny.
2.9.1 Citlivostní analýza
Citlivostní analýza umožňuje identifikovat "kritické" proměnné projektu. Jedná se o proměnné, jejichž
pozitivní či negativní změny mají největší dopad na finanční nebo ekonomickou výkonnost projektu.
Analýza se provádí tak, že se u jednotlivých proměnných postupně provede změna a zjistí se účinek
této změny na NPV. Obecně se doporučuje za "kritické" považovat ty proměnné, u nichž změna
hodnoty v základním scénáři o ± 1 % vede ke změně NPV o více než 1 %. Testované proměnné by měly
být deterministicky nezávislé a co nejvíce rozčleněné. Korelované proměnné by vedly ke zkreslení
výsledků a dvojímu započítání. Než se tedy přistoupí k analýze citlivosti, měl by se model analýzy
nákladů a přínosů přezkoumat s cílem izolovat nezávislé proměnné a odstranit deterministické
vzájemné závislosti (např. rozdělit proměnné na jejich jednotlivé nezávislé složky). Například
"výnosy" jsou složenou proměnnou, která závisí na dvou nezávislých položkách "množství" a "tarif",
z nichž je třeba obě analyzovat. V tabulce 2.12 je uveden názorný příklad.
ČASTÉ CHYBY
- V ekonomické analýze jsou náklady obětované příležitosti pozemků ve vlastnictví obce nulové, i když mohou mít
hodnotu v rámci jiného využití (např. je lze pronajmout místním zemědělcům).
- Konverzní faktory jsou bezdůvodně převzaty z jiných zemí.
- Kromě mezní ochoty spotřebitelů platit za poskytnutou službu jsou jako ekonomický přínos zahrnuty i výnosy
z tarifů.
- Nebyly izolovány "přírůstkové" ekonomické přínosy projektu, tj. přínosy, které nevznikly odkloněním z jiných
trhů. To je obzvláště zřejmé v případech, kdy je snaha o měření sekundárních nepřímých dopadů.
- Spolu s uplatněním stínové mzdy na straně nákladů jsou přínosy z vytváření pracovních míst zahrnuty na straně
přínosů.
- Výnosy z prodeje zelených osvědčení jsou zahrnuty spolu s externími přínosy nevytvořených emisí skleníkových
plynů.
\78
Tabulka 2.12 Citlivostní analýza. Příklad
Proměnná Změna FNPV v
důsledku změny o ± 1
%
Posouzení
kritičnosti
Změna ENPV v
důsledku změny o ± 1
%
Posouzení
kritičnosti
Roční růst počtu obyvatel 0,5 % Není kritická 2,2 % Kritická
Spotřeba na osobu 3,8 % Kritická 4,9 % Kritická
Jednotkový tarif 2,6 % Kritická N/A N/A
Celkové investiční náklady 8,0 % Kritická 8,2 % Kritická
Roční náklady na údržbu 0,7 % Není kritická 0,6 % Není kritická
Ochota platit na osobu
Není - 12,3 % Kritická
Roční emise hluku Není - 0,8 % Není kritická
Zdroj: vlastní zpracování
Zvláště důležitou částí analýzy citlivosti je výpočet přechodových hodnot. Jedná se o hodnotu, kterou
by musela analyzovaná proměnná mít, aby byla NPV projektu nulová, nebo obecněji, aby výsledek
projektu klesl pod minimální úroveň přijatelnosti (viz tabulka 2.13). Použití přechodových hodnot
v analýze citlivosti umožňuje posoudit riziko projektu a možnost přijmout opatření zabraňující tomuto
riziku. Například v níže uvedeném příkladu je třeba posoudit riziko nárůstu investičních nákladů
o 19%, což by znamenalo ENPV rovnou nule. Projekt je proto příliš riskantní. To znamená, že je nutné
dále zkoumat příčiny tohoto rizika, pravděpodobnost jeho výskytu
a stanovit možná nápravná opatření (viz následující kapitola).
Tabulka 2.13 Přechodové hodnoty. Příklad
Proměnná Přechodové hodnoty
Přínosy/výnosy
Roční růst počtu obyvatel
Minimální zvýšení před FNPV je rovno 0 104 %
Maximální pokles před ENPV je roven 0 47 %
Spotřeba na osobu
Minimální zvýšení před FNPV je rovno 0 41 %
Maximální pokles před ENPV je roven 0 33 %
Tarif
Minimální zvýšení před FNPV je rovno 0 60 %
Maximální pokles před ENPV je roven 0 Není
Ochota platit na osobu
Minimální zvýšení před FNPV je rovno 0 Není
Maximální pokles před ENPV je roven 0 55 %
Náklady
Investiční náklady
Maximální pokles před FNPV je roven 0 82 %
Minimální zvýšení před ENPV je rovno 0 19 %
Roční náklady na údržbu
Maximální pokles před FNPV je roven 0 95 %
Minimální zvýšení před ENPV je rovno 0 132 %
Roční emise hluku
Maximální pokles před FNPV je roven 0 Není
Minimální zvýšení před ENPV je rovno 0 221 %
Zdroj: vlastní zpracování
V neposlední řadě je v rámci analýzy citlivosti třeba provést analýzu scénářů, kde se studuje vliv
kombinací hodnot, kterých nabývají kritické proměnné. Kombinace "optimistických"
a "pesimistických" hodnot kritických proměnných by mohla být zejména užitečná k vytvoření různých
realistických scénářů, které by mohly obstát v rámci některých hypotéz. Aby bylo možné definovat
optimistické a pesimistické scénáře, je nutné pro každou proměnnou zvolit extrémní (horní a dolní)
hodnoty (v rozsahu definovaném jako realistický). Poté se pro každou kombinaci vypočítají přírůstkové
ukazatele výkonnosti projektu. Opět platí, že lze na základě výsledků analýzy provést posouzení rizik
\79
projektu. Pokud např. ENPV zůstane kladná, a to i v případě pesimistického scénáře, riziko projektu lze
hodnotit jako nízké.
2.9.2 Kvalitativní analýza rizik
Kvalitativní analýza rizik má tyto součásti:
 seznam nežádoucích událostí, kterým je projekt vystaven;
 matice rizik pro každou nežádoucí událost s uvedením:
o možných příčin vzniku;
o případné souvislosti s analýzou citlivosti;
o negativních dopadů vzniklých v rámci projektu;
o (seřazených) měr pravděpodobnosti výskytu a závažnosti dopadu;
o míry rizika.
 výklad matice rizika, včetně vyhodnocení přijatelné míry rizika;
 popis opatření ke zmírnění a/nebo preventivních opatření pro hlavní rizika s uvedením osob
zodpovědných za příslušná opatření ke snížení expozice riziku, je-li to považováno
za nezbytné.
Prvním krokem při analýze kvalitativních rizik je identifikace nežádoucích událostí, které projektu
potenciálně hrozí. K pochopení složitosti projektu je vhodné vytvořit seznam možných nežádoucích
událostí. Příklady událostí a situací s negativními dopady na realizaci projektu a zejména
na překročení nákladů a zpoždění jeho uvedení do provozu jsou velmi rozmanité a závisí
na konkrétních specifikách projektu: sesuvy půdy; nepříznivé dopady extrémních povětrnostních jevů;
nezískání povolení; odpor veřejnosti; soudní spory atd.
Jakmile dojde k identifikaci potenciální nežádoucí události, lze vytvořit odpovídající matici rizika. Níže
jsou uvedeny krátké pokyny, jak tuto matici operativně vytvořit:
Nejdříve je třeba se podívat na možnost vzniku příčin rizika. Jedná se o hlavní rizikové faktory, které by
mohly v průběhu trvání projektu nastat. Všechny příčiny každé nepříznivé události je třeba identifikovat
a analyzovat, přičemž je třeba vzít v úvahu i to, že nedostatky v prognózování, plánování nebo řízení
mohou mít pro projekt podobné důsledky. Identifikace příčin potenciálních rizik může vycházet z ad hoc
analýzy nebo z podobné problematiky zdokumentované v minulosti. Obecně se výskyt katastrofy
považuje za nedostatek ve fázi navrhování, a to v nejširším slova smyslu, a proto se očekává, že budou
všechny potenciální příčiny selhání řádně identifikovány a zdokumentovány. Příkladem mohou být:
nízká kapacita zhotovitele; špatný odhad nákladů ve fázi návrhu; nedostatečný průzkum místa; slabý
politický závazek; nedostatečná tržní strategie, atd.
V případě potřeby by se měla explicitně uvést souvislost s výsledky analýzy citlivosti tím, že se uvedou ty
kritické proměnné, které jsou nepříznivými událostmi ovlivněny. Například pro nežádoucí událost
"neočekávané geologické podmínky" jsou odpovídající kritickou proměnnou "investiční náklady", atd.
V závislosti na charakteru události to však není vždy možné uplatnit (například kvalitativní události, jako
je odpor veřejnosti, neodpovídá žádná proměnná).
Pro každou nepříznivou událost je třeba uvést její obecný dopad na projekt a relativní důsledky
pro peněžní toky. Zpoždění doby výstavby například posune provozní fázi, což by mohlo následně
ohrozit finanční udržitelnost projektu. Tyto dopady je vhodné popsat z hlediska toho, co se může
předkladateli projektu (nebo správci infrastruktury a poskytovateli služeb) stát z hlediska funkčních
či podnikatelských dopadů. Každý dopad by měl také být charakterizován z hlediska jeho důsledků
v průběhu doby trvání projektu (krátkodobé vs. dlouhodobé důsledky), což je relevantní jak pro predikci
dopadu na peněžní toky, tak na stanovení vhodných opatření ke zmírnění rizika.
Každé nepříznivé události je přiřazena pravděpodobnost výskytu P. Níže je uvedena doporučená
\80
klasifikace72, i když jsou v zásadě možné i jiné klasifikace:
A. Velmi nepravděpodobná (pravděpodobnost 0–10 %)
B. Nepravděpodobná (pravděpodobnost 10–33 %)
C. Neutrální (pravděpodobnost 33–66 %)
D. Pravděpodobná (pravděpodobnost 66–90 %)
E. Velmi pravděpodobná (pravděpodobnost 90–100 %)
Každému dopadu je přiřazena závažnost (S), např. od stupně I (bez dopadu) do VI (katastrofální), a to
na základě nákladů nebo zhoršení úrovně blahobytu generovaných v rámci projektu. Tato čísla
umožňují klasifikovat rizika spolu s pravděpodobností jejich výskytu. Níže je uvedena typická
klasifikace (tabulka 2.14).
Tabulka 2.14 Klasifikace závažnosti rizik
Stupeň
závažno
sti
Význam
I Žádný významný dopad na sociální blahobyt, a to i bez nápravných opatření.
II
Projekt povede k mírnému zhoršení blahobytu, minimální vliv na dlouhodobé dopady projektu. Je však potřeba
přijmout nápravná opatření.
III
Střední: snížení sociálního blahobytu v důsledku projektu, většinou se jedná o finanční škody, a to i ve středním až
dlouhém období. Nápravná opatření mohou problém vyřešit.
IV
Kritický: Projekt povede k významnému snížení sociálního blahobytu; výskyt rizika povede ke ztrátě primárních
funkcí projektu. Zamezit vážným škodám není možné ani přijetím nápravných opatření velkého rozsahu.
V
Katastrofální: Selhání projektu, které může vést k vážné nebo dokonce úplné ztrátě funkcí projektu. Hlavní dopady
projektu se ve střednědobém ani dlouhodobém horizontu nenaplní.
Zdroj: vlastní zpracování
Úroveň rizika je kombinací pravděpodobnosti a závažnosti (P*S). Níže jsou uvedeny čtyři barevně
odlišené úrovně rizika:
Toto je třeba provést ve fázi plánování, aby mohly osoby s rozhodovací pravomocí rozhodnout o tom,
jaká úroveň rizika je přijatelná jaká opatření ke zmírnění je třeba následně přijmout. Během analýzy
rizik zahrnuté do analýzy nákladů a přínosů jsou analyzovány zbývající rizika v konečném návrhu
projektu. V zásadě by v něm neměla zůstat žádná nepřijatelná rizika. Klasifikace je však užitečná
k identifikaci potenciálních problémů, které mohou během projektu nastat.
Jakmile je stanovena úroveň zbývajících rizik (P a S), je důležité identifikovat opatření ke zmírnění
a/nebo preventivní opatření.73 Níže uvedený graf kvalitativním způsobem znázorňuje druhy opatření
nebo kombinace opatření ke snížení rizik projektu, které jsou v různých oblastech výše uvedené matice
rizik dominantní. Identifikace těchto opatření vyžaduje důkladnou znalost příčin rizika, charakteru jeho
konečných dopadů a okamžiku, kdy se projeví.
72
Tato klasifikace je v souladu s ustanoveními zprávy IPCC (http://www.climatechange2013.org/images/uploads/WGIAR5SPM_Approved27Sep2013.pdf)
o vyhodnocení pravděpodobnosti výsledku.
73
Zmírnění rizika se týká opatření, jejichž cílem je systematické snižování rozsahu expozice riziku. Prevence rizik má za cíl systematicky snižovat
pravděpodobnost výskytu rizika.
Úroveň
rizika
Barva
Nízké
Střední
Vysoké
Nepřijatelné
Závažnost
/pravděpo
dobnost
I II III IV V
A
B
C
D
E
Nízké Nízké Nízké Nízké Střední
Nízké Nízké Střední Střední Vysoké
Nízké Střední Střední Vysoké Vysoké
Nízké Střední Vysoké Velmi vysoké Velmi vysoké
Střední Vysoké Velmi vysoké Velmi vysoké Velmi vysoké
\81
Závažnost/
pravděpodobnost
I II III IV V
A
B
C
D
E
Prevence
nebo
zmírnění
Prevence
Zmírnění
Prevence a zmírnění
"Intenzita" opatření by měla být úměrná úrovni rizika. V případě rizika s vysokou úrovní závažnosti
a pravděpodobnosti je třeba silnější reakce a vyšší úrovně závazku k jeho zvládnutí. Na druhou stranu
u rizik nízké úrovně může stačit jejich pečlivé sledování. Když úroveň rizika dosáhne nepřijatelné
úrovně (situace, která by v zásadě nikdy neměla nastat), je třeba celý návrh a přípravu projektu
revidovat. Při identifikaci opatření ke zmírnění stávajících rizik je povinností definovat, kdo je
zodpovědný za jejich provedení a v jaké fázi projektového cyklu se tak stane (plánování, zadávací
řízení, realizace, provoz).
V neposlední řadě je třeba posoudit dopady opatření k prevenci nebo zmírnění rizik na odolnost
projektu a zbývající expozici riziku. Pro každou nepříznivou událost se doporučuje posoudit
zůstatková rizika až po realizaci opatření. Pokud je expozice riziku vyhodnocena jako přijatelná (tj. již
nejsou vysoké ani velmi vysoké úrovně rizika), lze přijmout navrhovanou kvalitativní strategii rizika.
Pokud nadále přetrvává značné riziko, je nutné přejít na pravděpodobnostní kvantitativní analýzu s
cílem dále zkoumat rizika projektu (viz následující kapitola).
V tabulce 2.16 je na konci kapitoly pro názornost uveden zjednodušený příklad matice prevence rizika.
2.9.3 Pravděpodobnostní analýza rizik
Podle metodiky analýzy nákladů a přínosů, jak je uvedeno v příloze III prováděcího nařízení
o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů, je pravděpodobnostní analýza rizika nutná
tam, kde je zůstatková expozice riziku stále významná. V jiných případech lze tuto analýzu provést dle
potřeby v závislosti na velikosti projektu a dostupnosti dat.
Tento typ analýzy přiřazuje každé z kritických proměnných analýzy citlivosti rozdělení
pravděpodobnosti v podobě přesného rozmezí hodnot okolo nejlepšího odhadu na základě nejlepšího
scénáře s cílem přepočítat očekávané hodnoty finančních a ekonomických ukazatelů výkonnosti,
Rozdělení pravděpodobnosti pro každou proměnnou může být odvozeno z různých zdrojů, jako jsou
experimentální data, literatura popisující podobné případy nebo konzultace s odborníky. Je zřejmé,
že pokud je proces generování rozdělení nespolehlivý, je nespolehlivé i hodnocení rizik. Ve své
nejjednodušší podobě (např. trojúhelníkové rozdělení, viz příloha VII) je však tento krok vždy možný
a představuje významný posun v chápání silných a slabých stránek projektu ve srovnání se základním
scénářem.
Po stanovení rozdělení pravděpodobnosti pro kritické proměnné je možné přistoupit k výpočtu
rozdělení pravděpodobnosti FRR nebo čisté současné hodnoty (NPV) projektu. Pro tento účel se
navrhuje použít metodu Monte Carlo, která vyžaduje jednoduchý výpočetní software. Metoda spočívá
v opakované náhodné extrakci souboru hodnot pro kritické proměnné vybrané z příslušných
stanovených intervalů, a pak ve výpočtu výkonnostních indexů pro projekt (FRR nebo NPV), které
vyplývají z každého souboru extrahovaných hodnot. Opakováním tohoto postupu pro dostatečně velké
množství extrakcí je možné získat předem definované konvergence výpočtu v podobě rozdělení
pravděpodobnosti IRR nebo NPV.
\82
Získané hodnoty umožňují analytikům dovozovat závěry o úrovni rizika projektu. V příkladu
znázorněném v tabulce 2.15 může ENPV mít zápornou hodnotu (nebo ERR nižší než SDR)
s pravděpodobností 5,3 %, což znamená, že se jedná o projekt s nízkou úrovní rizika. V jiných
případech však může podstatně nižší průměrná hodnota (a/nebo medián) než základní hodnota
indikovat budoucí obtíže při naplnění očekávaných přínosů projektu.
Tabulka 2.15 Výsledky simulace Monte Carlo Příklad
Očekávané hodnoty ENPV ERR
Základní scénář 36 649 663 7,56 %
Průměrná hodnota 41 267 454 7,70 %
Medián 37 746 137 7,64 %
Směrodatná odchylka 28 647 933 1,41 %
Minimální hodnota -25 895 645 3,65 %
Střední hodnota 55 205 591 7,66 %
Maximální hodnota 136 306 827 11,66 %
Pravděpodobnost, že bude ENPV nižší než nula nebo
ERR nižší než referenční diskontní sazba
0,053 0,053
Zdroj: vlastní zpracování
Výsledkem grafu Monte Carlo vyjádřeném jako rozdělení pravděpodobnosti nebo kumulovaná
pravděpodobnost IRR nebo NPV ve výsledném intervalu hodnot jsou komplexní informace o rizikovém
profilu projektu. Na obrázku 2.3 je znázorněn grafický příklad.
Obrázek 2.3 Příklad kumulovaného a bodového rozdělení pravděpodobnosti ENPV
Souhrnné rozdělení
0,16
0,14
0,12
0,10
0,08
0,06
0,04
0,02
0,00
Bodová pravděpodobnost
-21 840 583 18 710 035 59 260 653 99 811 271
Zdroj: vlastní
zpracování
ENPV ENPV
Křivka kumulované pravděpodobnosti (nebo tabulka hodnot) vyhodnocuje rizika projektu, například
ověřuje, zda je kumulativní pravděpodobnost pro danou hodnotu NPV a IRR vyšší nebo nižší než
referenční hodnota, která je považována za kritickou. V příkladu na obrázku výše se kumulativní
pravděpodobnost hodnoty ENPV ve výši 18 824 851 EUR (která je stanovena na 50% základní
hodnoty) rovná 0,225, což je hodnota dostatečně vysoká na to, aby se doporučilo přijetí preventivních
opatření a opatření ke zmírnění proti projektu rizik. Podrobněji jsou způsoby provedení
pravděpodobnostní analýzy rizika a interpretace výsledků uvedeny v příloze VIII.
1,00
0,90
0,80
0,70
0,60
0,50
0,40
0,30
0,20
0,10
0,00
-26.000.000 24 000 000 74 000 000 124 000 000
\83
2.9.4 Prevence a zmírnění rizik
Výše popsané kroky definují strategii prevence a zmírnění rizik projektu. Obecně se doporučuje
neutrální postoj k riziku, protože ve veřejném sektoru by mohlo dojít ke sdílení rizik velkého počtu
projektů. V takových případech posouzení přechodových hodnot a výsledků analýzy scénářů
následované dobře zavedenou maticí rizik (případně i pravděpodobnostní analýzou rizik) poskytne
shrnutí posouzení rizika. V některých případech se však hodnotitel nebo předkladatel projektu mohou
od neutrality odchýlit a raději riskovat více (nízká averze k riziku) nebo méně (vysoká averze k riziku)
s důsledky pro očekávanou míru návratnosti. Pro tuto volbu však musí existovat jasné odůvodnění.
Posouzení rizik by mělo být podkladem pro řízení rizik, což je identifikace strategií pro snížení rizik,
včetně toho, jak tato rizika přenést na zúčastněné strany a která rizika přenést na odborné instituce
pro řízení rizik, jako jsou pojišťovny. Řízení rizik je komplexní funkce, která vyžaduje různé
kompetence a zdroje, a lze jej považovat za úkol pro profesionály v rámci odpovědnosti řídícího
orgánu a příjemce. Předkladatel projektu by však po posouzení rizik měl alespoň identifikovat
konkrétní opatření (včetně odpovědnosti za jejich realizaci) pro zmírnění nebo prevenci zjištěných
rizik v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy. Podrobněji o posuzování přijatelné míry rizik
a definování strategií prevence a zmírňování rizika pojednává příloha VIII.
PŘÍKLADY SPRÁVNÝCH POSTUPŮ
- Citlivostní analýza je rozšířena na všechny nezávislé proměnné projektu a v jejich rámci označí kritické
proměnné.
- Pro odpovídající rozlišení pravděpodobnosti výskytu a dopadu nepříznivých účinků se používá dostatečně
číselná stupnice s dostatečným rozsahem (tj. stupnice od 1 do 5).
- Náklady na opatření k prevenci/zmírnění jsou zahrnuty do investičních nebo O&M nákladů. To zahrnuje rizika
spojená s přírodními pohromami nebo jinými podobně nepředvídatelnými událostmi, která musí být buď
zahrnuta v technickém návrhu projektu a/nebo řádně pojištěna (pokud je to možné).
- Přechodové hodnoty kritických proměnných se také počítají v případě, že projekty po finanční pomoci EU
vykazují zápornou FNPV(K). Nezbytná změna hlavní proměnné, která dosáhne referenční hodnoty, je
pro hodnotitele cennou informací.
- Pokud po provedení všech opatření k prevenci/zmírnění stále v rámci projektu existuje značné riziko, provede se
kromě kvalitativního posouzení také pravděpodobnostní analýza s cílem kvantifikovat pravděpodobnost výskytu
rizika.
- Rozdělení pravděpodobnosti vstupních proměnných jsou přiměřeně určeny, například na základě získaných
zkušeností z minulých projektů.
ČASTÉ CHYBY
- Rizika, které jsou mimo kontrolu předkladatele projektu nebo jiných zúčastněných stran (tj. změna právních
předpisů), jsou v analýze opomenuta, i když mohou významně přispět k úspěchu či neúspěchu projektu.
- Při citlivostní analýze a analýze rizik se použijí příliš agregované proměnné (např. přínosy jako celek). V důsledku
toho není možné zjistit, na které parametry se zaměřila opatření k prevenci/zmírnění.
- Bez ohledu na typ analýzy nejsou stanovena opatření k prevenci/zmírnění rizika.
- O příčinách rizik a preventivních opatření je vedena příliš obecná diskuse, není zmíněna pravděpodobnost jejich
výskytu a/nebo identifikace dopadů.
- Není určen "manažer rizika", tedy pozice odpovědná za realizaci identifikovaných opatření prevence/zmírnění
rizika.
\63
Tabulka 2.16 Matice prevence rizik Příklad
Nežádoucí
událost
Proměnná Příčiny Dopad Období Dopad na
peněžní
toky
Pravděpodobnost
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika
Opatření k
prevenci a/nebo
zmírnění
Zbytkové riziko
Stavební
zpoždění
Investiční
náklady
Nízká
kapacita
zhotovitele
Zpoždění
spuštění
služby
Střední
Zpoždění při
vytváření
pozitivního
cash flow
včetně
realizace
přínosů
C III Střední
Zřízení Útvaru pro
realizaci projektu,
který bude využívat
technickou pomoc
při řízení projektů
v průběhu
realizace.
Nízké
Překročení
nákladů
projektu
Investiční
náklady
Špatné
odhady
nákladů
na
plánování
Investiční
náklady
jsou vyšší,
než se
očekávalo
Krátké
Vyšší
(sociální)
náklady
v první fázi
projektu
D V Velmi
vysoká
Návrh projektu
musí být
revidován.
Střední
Sesuvy půdy
Není Nedostatečný
průzkum
místa
Přerušení
služby
Dlouhé
Vícenáklady
na obnovení
služby
A III Nízké Pečlivé sledování Nízké
Zpožděné
získání
povolení
Není
Nízký politický
závazek;
Nezvládnutí
procesu pro
udělování
licencí
Zpoždění
zahájení
prací
Krátké
Zpoždění při
vytváření
pozitivního
cash flow
včetně
realizace
přínosů
A II Nízké Pečlivé sledování Nízké
Odpor
veřejnosti
Není
Nedostatečná
tržní strategie
Podcenění
hrozeb
Poptávka je
nižší, než se
očekávalo
Střední
Nižší výnosy
a sociální
přínosy
C V Vysoké
Včasná definice
vhodného
sociálního plánu;
Osvětové aktivity
a kampaně ke
zvyšování úrovně
sociální akceptace
Střední
Zdroj: vlastní zpracování
\64
2.10 Kontrolní seznam
Tuto kapitolu uzavírá následující kontrolní seznam. Jedná se o doporučený program jak z hlediska
předkladatele projektu, který se podílí na přípravě projektové dokumentace, tak i z hlediska
hodnotitele projektu, který se podílí na posuzování jeho kvality.
Krok Otázka
Obecné
 Byl uplatněn přírůstkový přístup?
 Je srovnávací scénář důvěryhodný?
 Byl zvolen vhodný časový horizont?
 Byly identifikovány a monetizovány účinky projektu?
 Byly přijaty dostatečné finanční a sociální diskontní sazby?
 Vychází ekonomická analýza z finanční analýzy?
 Je zvolená metodika v souladu s metodickými pokyny Komise nebo příslušného členského státu?
Popis kontextu
 Je jasně popsán společenský, institucionální a ekonomický kontext?
 Byly v rámci daného regionu, odvětví nebo země zohledněny všechny nejdůležitější sociálněekonomické
dopady projektu?
 Jsou tyto dopady s ohledem na kontext skutečně dosažitelné?
 Existují nějaká zásadní potenciální omezení pro realizací projektu?
Definice cílů
 Má projekt jasně definované cíle vyplývající z jasného posouzení potřeb?
 Je projekt s ohledem na tyto potřeby relevantní?
 Jsou cíle projektu kvantitativně identifikovány pomocí ukazatelů a cílových hodnot?
 Je projekt v souladu s cíli fondů a operačních programů EU?
 Je projekt v souladu s národními a regionálními strategiemi a prioritami, jak jsou definovány
v jednotlivých plánech rozvoje?
 Jsou uvedeny prostředky k měření dosažení cílů a jejich případná souvislost s cíli operačních
programů?
Identifikace
projektu
 Tvoří projekt jednoznačně určenou soběstačnou jednotku analýzy?
 Byly kombinace samostatných prvků vyhodnoceny nezávisle?
 Byla provedena analýza technické, finanční a institucionální kapacity předkladatele?
 Bylo identifikováno území dopadu?
 Byli identifikováni koneční příjemci, kteří budou mít konečný přínos z projektu?
 Pokud je projekt realizován prostřednictvím modelu PPP, je nastavení modelu PPP dobře
popsáno, jsou jasně určeny veřejná a soukromá strana?
 Čí náklady a přínosy budou zohledněny při výpočtu ekonomického blahobytu?
 Jsou zohledněny všechny potenciálně dotčené strany?
Technická
proveditelnost
a ekologická
udržitelnost
 Byla provedena analýza aktuální poptávky po službách?
 Byla provedena prognóza budoucí poptávky po službách?
 Jsou metody prognózy poptávky a předpoklady vhodné?
 Obsahuje dokumentace k žádosti dostatečné důkazy o realizovatelnosti projektu (z technického
hlediska)?
 Prokázal žadatel, že byly náležitě zváženy další alternativní realizovatelné možnosti?
 Podle jakých kritérií byla vybrána optimální možnost projektu? Jsou tato kritéria vhodná pro daný
typ projektu?
 Jsou do peněžních
\65
toků zohledněných v rámci analýzy nákladů a přínosů zahrnuty náklady na opatření přijatá
k nápravě nepříznivých vlivů na životní prostředí?
 Je technické provedení vhodné k dosažení cílů?
 Je míra využití kapacit v souladu s očekáváním poptávky?
 Jsou odhady nákladů na projekt (investice a O&M) dostatečně vysvětleny a rozčleněny tak, aby
bylo možné je vyhodnotit?

Finanční analýza
 Byly z analýzy vyloučeny odpisy, rezervy a další účetní položky, které neodpovídají skutečným
peněžním tokům?
 Byla správně vypočítána zůstatková hodnota investice a byla zahrnuta do analýzy?
 V případě použití běžných cen, byla uplatněna nominální finanční diskontní sazba?
 Byla z analýzy vyloučena DPH, pokud ji lze uplatnit?
 Byly z výpočtu výnosů projektu vyloučeny transfery a dotace?
 Jsou-li od uživatelů vybírány tarify, jak byla uplatněna zásada "znečišťovatel platí", do jaké míry
pokryjí náklady v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu?
 Je-li na výši tarifů uplatněn limit, byla provedena analýza dostupnosti?
 Byla na úrovní projektu, případně provozovatele provedena analýza finanční udržitelnosti?
 V případě, že projekt není sám o sobě finančně udržitelný (generuje v určitém okamžiku
negativní peněžní toky), je uvedeno, jak budou zajištěny požadované finanční prostředky?
 Byly s ohledem na příslušné kategorie peněžních toků vypočteny hlavní ukazatele finanční
výkonnosti (FNPV(C), FRR(C), FNPV(K), FRR(K))?
 V případě účasti soukromých partnerů, budou tito vytvářet ve vztahu k finančním referenčním
hodnotám v tomto odvětví normální zisk?
Ekonomická analýza
 Byly v případě narušení trhu použity stínové ceny, aby byly lépe zachyceny sociální náklady
obětované příležitosti spotřebovaných zdrojů?
 Je vypočítán standardní konverzní faktor a uplatňuje se na všechny drobné neobchodované
položky?
 Byly v případě velkých neobchodovaných položek použity specifické konverzní faktory
pro konkrétní odvětví?
 Byla zvolena pro trh práce zvolena vhodná stínová mzda?
 Pokud z peněžních toků vyplývají finanční požadavky, byla provedena korekce tržních cen?
 Bylo u netržních dopadů zohledněno hodnocení ekonomické výkonnosti projektu?
 Byly do analýzy zahrnuty externality, včetně dopadů změny klimatu?
 Jsou pro kvantifikaci ekonomických přínosů a externalit a jejich reálný růst v průběhu času
dostatečně prezentovány/vysvětleny jednotkové hodnoty?
 Byly s ohledem na příslušné kategorie nákladů a přínosů vypočítány hlavní ukazatele ekonomické
výkonnosti (ENPV, ERR a poměr P/N)? Existuje nějaké riziko z dvojího započítání přínosů?
 Je ekonomická čistá současná hodnota kladná? Pokud ne, je nutno zohlednit významné
nemonetizované přínosy?
Hodnocení rizik
 Je citlivostní analýza provedena samostatně u jednotlivých proměnných a případně s uplatněním
přechodových hodnot?
 Byla provedena analýza scénáře?
 Jaká je navrhovaná strategie prevence a zmírnění rizik?
 Byla vytvořena úplná matice prevence rizik?
 Byla identifikována opatření ke zmírnění nebo prevenci rizik?
 Pokud je projekt i nadále vystaven riziku, byla provedena pravděpodobnostní analýza rizika?
 Jaké je celkové hodnocení rizika projektu?
\66
3. Doprava
3.1 Úvod
Strategie dopravní infrastruktury EU, jak je definována v hlavních směrech Unie pro rozvoj TEN-T74, se
zaměřuje na zlepšení kvality dopravní infrastruktury prostřednictvím nových investic a efektivního
využívání již existující infrastruktury s cílem zlepšit dostupnost, mobilitu a bezpečnost, jakož
i uspokojit poptávku po dopravě. Související investiční priority jsou definovány v rámci tematického
cíle 7 "Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách",
který se zaměřuje na:
 podporu multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím
investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T) (investiční priorita 7a);
 zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů
k infrastruktuře sítě TEN-T (7b);
 rozvojem a zlepšování nízkouhlíkových dopravních systémů šetrnějších k životnímu prostředí
včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní
infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu75 (7c);
 Rozvoj a obnova komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů (7d).
Podle společného strategického rámce je třeba akce financované v rámci fondu pro regionální rozvoj
a Fondu soudržnosti v oblasti dopravy plánovat v úzké spolupráci s nástrojem pro propojení Evropy
(CEF – Connecting Europe Facility), který je přímo řízeným fondem vytvořeným v roce 2012 pro
urychlení přeshraničních investic v oblasti transevropských sítí, který maximalizuje synergie mezi
politikami v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací a zajišťuje finanční prostředky z veřejného
i soukromého sektoru.
CEF se soustředí na projekty s vysokou přidanou hodnotou pro EU, a to zejména u hlavních sítí pro
přeshraniční infrastrukturu (jako uvedeno v příloze nařízení CEF) a u železnice, zatímco Fond
soudržnosti a EFRR se budou soustředit na projekty EU s vysokou přidanou hodnotou pro odstranění
překážek v dopravních sítích prostřednictvím podpory infrastruktury sítí TEN-T, a to jak u hlavních,
tak globálních sítí.
Investice do dopravy musí dále úzce souviset s potřebami zjištěnými v národních plánech dopravy
(srov. tematická předběžná podmínka7.1), a to na základě pečlivého posouzení poptávky v oblasti
dopravy (pro osobní i nákladní dopravu). V těchto plánech je třeba identifikovat chybějící souvislosti
a překážky a měly by se stanovit realistické seznamy projektů, u nichž by přicházela v úvahu podpora
z EFRR a Fondu soudržnosti. Cílem je zajistit lepší interoperabilní integraci mezi jednotlivými druhy
dopravy a užší zaměření na transevropské sítě v roce 2020 a po něm.
Jak je uvedeno v rámečku níže, politiky a intervence EU se zejména zaměřovaly na: rozvoj sítě
infrastruktury; regulaci a konkurenci mezi jednotlivými druhy dopravy s cílem otevřít národní trhy
a učinit dopravní služby konkurenceschopnější a interoperabilní na úrovni EU; správné stanovování
cen (včetně poplatků za používání infrastruktury a internalizaci externích nákladů); a zajištění
bezpečné infrastruktury nebo zlepšení bezpečnostních podmínek.
74
Za účelem vytvoření jednotné, multimodální sítě, která integruje pozemní, námořní a leteckou dopravu v celé Unii s cílem usnadnit konsolidaci
společného trhu, evropští politici v roce 1996 definovali tzv. Transevropskou dopravní síť (TEN-T), která byla postupně přizpůsobována a dnes
hraje ústřední roli při plnění cílů strategie Evropa 2020.
75
Každý projekt, který modifikuje hydromorfologické vlastnosti vodního útvaru a způsobuje zhoršení jeho stavu, musí být posouzen v souladu
s článkem 4.7 rámcové směrnice o vodě.
\67
Strategie
Bílá kniha o dopravě (březen 2011)
RÁMEC POLITIK EU
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě
(KOM/2011/0650)
Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému
účinně využívajícího zdroje – Bílá kniha (KOM/2011/144)
Evropa v pohybu - Udržitelná mobilita pro náš kontinent, přezkum v polovině období dopravy Evropské
komise 2001 - Bílá kniha (KOM/2006/314)
Evropská dopravní politika pro rok 2010: Čas rozhodnout – Bílá kniha (KOM/2001/370) Plán
jednotného evropského dopravního prostoru: Fakta a čísla
Politika městské hromadné dopravy
Nástroj pro propojení Evropy
Transevropská dopravní síť (TEN-T)
Evropská komise 2014, Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy,
KOM(2013) 940 v konečném znění
Evropská komise, 2013, Čtvrtý železniční balík – dokončení jednotného evropského železničního prostoru s cílem
posílit evropskou konkurenceschopnost a růst
Evropská komise, 2011, Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy
TEN-T: Zelená kniha - TEN-T: přezkum politiky směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti
ve službách společné dopravní politiky
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie
pro rozvoj transevropské dopravní sítě
Transevropské sítě: Směrem k integrovanému přístupu, KOM/2007/0135
Hospodářská soutěž a stanovení cen
Evropská komise, 2007, Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě
cestujících po železnici a silnici
Směrnice č. 2004/52/ES o výběru mýtného a rozhodnutí č. 2009/750/ES,
Směrnice 2006/38/ES ("Euro-viněta"), kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání
určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (viz následující rámeček)
Směrnice 2004/49/ES o změně směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, vybírání
poplatků za užívání železniční infrastruktury a o ověřování bezpečnosti
Směrnice 2011/76/EU, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních
komunikací těžkými nákladními vozidly
Interoperabilita železničního systému
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního
systému ve Společenství: Úř. věst. 191/1 ze dne 18. července 2008
Rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se
subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému
\68
3.2 Popis kontextu
Cíle dopravního projektu, zejména specifické funkce infrastruktury, musí být v souladu s územním
rámcem regionu či země (nebo příhraniční oblasti), kde je projekt realizován. S cílem rámcově stanovit
základní prvky je třeba uvést alespoň tyto informace.
Tabulka 3.1 Prezentace kontextu. Odvětví dopravy
Předpoklady
Sociálně-
ekonomický
vývoj
- Národní a regionální růst HDP
- Demografické změny
- Průmyslová a logistická struktura a vývoj (nákladní doprava)
- Prognózy v oblasti zaměstnanosti
- Prognózy indexů konkrétních hospodářských odvětví, v nichž by oblast pokrytá infrastrukturou
byla vhodná (např. růst přidané hodnoty v oblasti cestovního ruchu)
Politická,
institucionální
a regulační
- Odkaz na směrnice EU a dokumenty odvětvové politiky
- Odkaz na dlouhodobé národní, regionální a místní plány a strategie, včetně např. Obecného
plánu rozvoje dopravy a Plánu rozvoje veřejné dopravy
- Odkaz na prioritní osy a oblasti intervence v rámci OP
- Již existující povolení a rozhodnutí v oblasti plánování
Stávající
podmínky
v oblasti služeb
- Podrobné informace o stávající dopravní infrastruktuře v oblasti
- Informace o konkurenci s jinými druhy dopravy
- Plánované nebo nedávno uskutečněné investice, které mohou mít vliv na výsledky projektu
- Informace o historických a současných dopravních modelech
- Statistika týkající se motorizace, mobility a dopravní dostupnosti oblasti
- Technické parametry služby poskytované v současné době
- Kvalita služeb, jejich četnost a bezpečnost
- Kapacita infrastruktury
Zdroj: vlastní zpracování
3.3 Definice cílů
Dalším krokem je jasně stanovit hlavní cíle dopravního projektu. Ty se obecně týkají zlepšení
podmínek pro přepravu zboží a cestujících, a to jak uvnitř oblasti dopadu, tak i do této oblasti a z ní
(dopravní dostupnost), jakož i zlepšení kvality životního prostředí a dobrých životních podmínek
obsloužených obyvatel. Projekty obvykle řeší dosažení těchto cílů:
 snížení přetížení v rámci sítě, propojení nebo uzlu odstraněním kapacitních omezení;
 zlepšení kapacity nebo výkonu sítě, propojení nebo uzlu zvýšením cestovní rychlosti
a snížením provozních nákladů a počtu nehod;
 zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti sítě, propojení nebo uzlu;
 minimalizace emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší a omezení dopadu na životní
prostředí (významnými příklady jsou projekty podporující přechod z individuální
(tj. automobilové) dopravy na hromadnou dopravu);
 přizpůsobení se normám EU a doplnění chybějících spojení nebo špatně propojených sítí:
dopravní sítě byly často vytvářeny na národní nebo regionální úrovni a již nemusí splňovat
požadavky na přepravu v rámci jednotného trhu (je to hlavně případ železnice);
 zlepšení dostupnosti v periferních oblastech či regionech.
Cíle musí být uvedeny do souladu s prioritami stanovenými v OP a Hlavním dopravním plánu/strategii
v rámci předběžných podmínek. Je-li to možné, měly by být kvantifikovány a cíleny pomocí
\69
ukazatelů logicky propojených s přínosy projektu (viz část 3.7). Například lze pomocí ukazatelů, jako je
očekávaný objem dopravy, doba cesty, průměrná rychlost atd. prokázat souvislost mezi naplněním
přínosů projektu a dosažením stanovených cílů.
3.4 Identifikace projektu
Dobrým výchozím bodem pro stručnou, ale jasnou identifikaci infrastruktury je uvést jeho funkce,
které by měly být v souladu s investičními cíli. Následovat by měl popis typologie projektu, tedy zda se
jedná o zcela novou infrastrukturu nebo odkaz na větší infrastrukturu, případně rozšíření
či modernizaci infrastruktury stávající76 (viz rámeček). V neposlední řadě musí být její součástí
podrobný seznam fyzických realizací.
Identifikace projektu jako samostatné jednotky analýzy je v odvětví dopravy obvykle náročnou
záležitostí. Je to proto, že většina dopravních projektů je součástí širší sítě a veškerá investiční
rozhodnutí a realizace nejsou izolovaná, ale jsou součástí většího systému veřejných intervencí, stejně
jako potřeba jejich fyzické integrace s další návaznou infrastrukturou. Při identifikaci projektů je
základní zásadou to, že ve svém rozsahu musí vždy tvořit samostatnou socioekonomickou
a technickou jednotku: to znamená, že by obecně měly být z dopravního hlediska samostatně funkční
a užitečné bez nutnosti výstavby dalších projektů (což však může přinést synergické efekty).
Při zohlednění této zásady lze aplikovat následující základní pravidla (viz také část 2.6):
 spočívá-li projekt v realizaci dané sekce, dílčí části nebo fáze dobře identifikované dopravní
investice, měla by se analýza nákladů a přínosů (a podpůrná studie proveditelnosti) zaměřit na
celou investici, bez ohledu na cílový projekt pomoci z EFRR/Fondu soudržnosti;
 přispívá-li projekt k realizaci větší investiční strategie nebo plánu, který zahrnuje řadu
intervencí, přičemž cílem všech těchto intervencí je stejná priorita, každá intervence by měla
být předmětem analýzy nákladů a přínosů. Například může být předmětem projektu
dokončení nadnárodního spojení v rámci sítě TEN-T. Ekonomické hodnocení by se zde nemělo
zaměřit na celé spojení, ale pouze na část projektu, kde jsou k dispozici různé možnosti.
76
Například výstavba třetího jízdního pruhu na dvouproudové dálnici, pokládka druhé koleje nebo elektrifikace a automatizace stávající trati.
TYPOLOGIE INVESTIC
Nová infrastruktura k uspokojení zvyšující se poptávky po dopravě
Dokončení stávajících sítí (chybějící spojení)
Rozšíření/renovace stávajících infrastruktur
investice do bezpečnostních opatření u stávajících spojení nebo sítí
Lepší využití stávajících sítí (tj. lepší využití nedostatečně využívaných kapacit sítě)
Zlepšení intermodality (např. přestupní uzly)
Zlepšení interoperability sítí
Zlepšení v řízení investic do infrastruktury
\70
3.5 Prognózování objemu dopravy
3.5.1 Faktory ovlivňující analýzu poptávky
Při provádění analýzy poptávky po dopravních investicích by měla být zvláštní pozornost věnována
citlivosti dopravy na některé kritické proměnné, jako jsou:
 demografické změny, zejména počet obyvatel v členění dle věkové struktury, úrovně vzdělání
a počtu osob v produktivním a neproduktivním věku;
 socioekonomické změny, zejména úroveň HDP v analyzované oblasti, příjmy, míra
nezaměstnanosti, ekonomická struktura regionů v současnosti či budoucnosti obsluhovaných
dopravní infrastrukturou;
 průmyslová a logistická struktura a vývoj: umístění koncentrovaných průmyslových
činností, přírodních zdrojů, hlavních dopravních uzlů (přístavy a letiště), struktura logistiky
a očekávaný vývoj v organizaci dodavatelského řetězce (clustering, roztříštění nákladů, změna
distribučních modelů);
 elasticita s ohledem na kvalitu, čas a ceny (viz rámeček): povaha poptávky po dopravě, její
struktura a elasticita jsou důležité zejména u projektů souvisejících se zpoplatněnou
infrastrukturou, jelikož očekávané objemy dopravy jsou dány výší jízdného a přepravními
podmínkami;
 kapacitní omezení stávajících konkurenčních druhů a strategií dopravy, například pokud jde
o předpokládané investice. Tento bod je zvláště důležitý u dlouhodobých investic: v časovém
období, které je zapotřebí k dokončení intervence, se může provoz, který potenciálně obslouží
nová infrastruktura, přesunout na jiný druhy dopravy, a pokud se tak stane, pak může být
obtížné jej přesunout zpět.
 prostorové změny vedoucí ke změnám v rozložení dopravního potenciálu;
 změna politiky řízení dopravy, např. existence omezení při používání vozidel v určených
oblastech (to platí zejména v případě městské hromadné dopravy), nebo zavedení daní nebo
dotací na konkurenční druhy dopravy;
 technologické změny, které mají dopad na strukturu nákladů projektu a jeho alternativy
v důsledku změn např. ve spotřebě paliva, složení vozového parku nebo produktivity.
Vzhledem k nejistotě budoucího vývoje těchto veličin se obecně doporučuje vytvořit minimálně tři
dopravní scénáře (vysoký, nejpravděpodobnější a nízký), který by se měl dále promítnout do analýzy
rizik. Tyto scénáře by měly vycházet z různých možností vývoje exogenních (např. růstu hrubého
domácího produktu) a endogenních (např. cenová politika) proměnných. Prognóza poptávky by se
měla provést u scénáře bez projektu a u každé možnosti projektu (viz níže).
CENOVÉ POLITIKY
Jízdné, mýtné a další cenové politiky ovlivní očekávaný objem poptávky a rozložení poptávky napříč různými druhy
dopravy. Proto je vždy při zavedení nové cenové hypotézy důležité přehodnotit odhady poptávky a každému
způsobu dopravy přiřadit správný objem provozu. S ohledem na kritéria stanovení cen je třeba rozlišovat mezi:
- jízdným, které maximalizuje výnos pro manažery/stavitele infrastruktury: tyto druhy jízdného maximalizují
schopnost samofinancování;
- efektivní jízdné: bere v úvahu sociální aspekty a také externí náklady (přetížení, jakož i náklady na ochranu
životního prostředí a bezpečnost).
Efektivní stanovení cen by mělo v zásadě vycházet ze sociálních mezních nákladů a vyžadovat "internalizaci
externích nákladů" (zásada "znečišťovatel platí"), včetně nákladů na dopravní přetížení a životní prostředí.
Sociální efektivita vyžaduje, aby uživatelé platili mezní soukromé nebo interní a externí náklady, které jejich
činností vznikají společnosti. Efektivní struktura poplatků vystavuje uživatele marginálním společenským
nákladům jejich rozhodnutí.
\71
3.5.2 Hypotézy, metody a vstupy
Prognózovat dopravu je možné na základě přijetí určitých oprávněných zvláštních předpokladů
s ohledem na:
 oblast dopadu projektu, aby se omezila dopravní studie a s ní související ekonomické dopady.
Je důležité poptávku určit bez projektu a dopadu nové infrastruktury, jakož i identifikovat
případné jiné druhy dopravy;
 míra komplementarity a konkurence mezi druhy dopravy. Hodnocení je třeba provést
zejména u konkurenčních druhů dopravy a alternativních tras, cen jízdného a nákladů pro
uživatele, cenové a regulační politiky, dopravních zácp a kapacitního omezení a očekávaných
nových investic;
 odchylky od minulých trendů, včetně změn v daňovém režimu, cen energií a politiky výběru
mýtného;
 relativní citlivost vzorců poptávky (např. podíl typu dopravy nebo objem provozu) na změny
v nabídce dopravy.
Dopravní modelování77 se obvykle požaduje pro analýzu poptávky. Umožňuje simulaci rozložení
provozu v síti, čímž poskytuje informace o tom, jak bude v průběhu času reagovat podoba tras
na změny v nabídce a poptávce po dopravě. Vývoj tras může být důsledkem změn v poptávce
po dopravě nebo v dopravní síti samotné (tj. budování nové dopravní infrastruktury nebo poskytování
služeb).
Existují různé modely, od vývoje relativně jednoduchých tabulkových modelů78 (které jsou obecně
specifické a vytvářejí je uživatelé pro konkrétní výpočet) až po síťové modely, které popisují
definované oblasti dopadu a jsou obecně složitější, neboť se mohou týkat "zpětné vazby", kde má
výsledný stav sítě vliv na rozhodnutí uživatele. Tyto komplexní modely obsahují významné množství
informací o struktuře poptávky, dopravní síti a její dynamice (např. jízdní řády, propojení atd.), a jsou
tak schopny zachytit velké množství dopravních pohybů v průběhu stanoveného období. Data jsou
obvykle kódována v podobě atributů pro každé dopravní spojení v síti, včetně rychlosti, kvality
a způsobu dopravy, který každé spojení využívá.
Volba vhodného modelu závisí na velkém množství faktorů, včetně povahy testovaných možností,
zeměpisné polohy, rozsahu, velikosti a pravděpodobných hlavních dopadů, takže není možné zvolit
k rozvoji dopravních modelů jeden univerzální přístup s cílem tuto řadu faktorů posoudit. Obecně
platí, že čím větší je složitost rámce projektu, tím vyšší je potřeba sofistikovanějších a složitějších
modelů. Komplexní modelování dopravy se u velkých projektů považuje za povinné, například pokud
jejich velikost může významně ovlivnit další dopravní služby nebo regionální vzorce dopravy.
I když v současné době na úrovni EU neexistuje pro rozvoj a uplatnění dopravních modelů podrobná
metodika, základní principy a funkce modelování lze odvodit z národních metodik, které by měl
předkladatel projektu vždy zohlednit. Mezi ně patří:
 modelování provozu se používá k předpovídání způsobu dopravy, který si zvolí uživatelé
cestující v rámci sítě, a vyplývající dopravní pohyby pak slouží jako podklad pro modelovanou
síť na základě výběru nejpravděpodobnější trasy pro každou cestu. Model pak dopravní síť
po dokončení procesu popíše;
 definovat lze také stav dopravní sítě v budoucích letech na základě růstu poptávky
po cestování, oznámených změn sítě a změn v socioekonomických datech. Budoucí roky se
obvykle shodují alespoň s prvním rokem a prognózovaným rokem ve vzdálenější budoucnosti,
který se používá pro posouzení potřeb dlouhodobých kapacit, nebo je posledním rokem
ekonomického hodnocení;
77
Dopravní model je počítačové znázornění pohybu osob a zboží (cesty) uvnitř dopravní sítě v rámci vymezené "studijní oblasti", která má
určité socioekonomické a územní vlastnosti.
78
Například modely jednoduchého křížení, sekce nebo koridorů.
\72
 Mnoho modelů dopravy vyžaduje značné množství vstupních dat ze standardních statistik
a speciálních šetření pro vytvoření modelu cest, modelu sítě a pro pochopení aktuálních
dopravních toků a struktury poptávky pro účely kalibrace modelu. To je zásadní pro to, aby byl
model dostatečně přesný a byl důvěryhodný pro plánování a rozhodování;
 výstup z dopravního modelu se používá pro návrh adekvátní velikosti a funkce investice,
ověření vhodnosti plánované kapacity infrastruktury, a poskytuje kvantitativní informace
pro návrh plánu, analýzy nákladů a přínosů a proces EIA.
Bez ohledu na zvolený model a proces modelování by měl předkladatel projektu výslovně uvést
všechny hypotézy a předpoklady použité k určení odhadované, stávající i budoucí poptávky. Přestože
analýza vstupních dat pro modelování dopravy není úkolem pro analýzu nákladů a přínosů, měl by být
uveden zdroj všech uvedených demografických, prostorových a ekonomických údajů.
3.5.3 Výstupy dopravní prognózy
Vezmeme-li v úvahu požadavky na ekonomickou analýzu, jsou výstupy dopravní prognózy určeny
pro osobní nebo nákladní dopravu. Výstupy musí obsahovat všechny informace potřebné pro další
technické analýzy, jakož i finanční a ekonomické analýzy. Ačkoli má každé pododvětví své vlastní
ukazatele dopravních prognóz, jako vstup do modelu analýzy nákladů a přínosů se obvykle
shromažďují tyto parametry poptávky:
 počet vozidel (auta, vlaky, autobusy, letadla, lodě, atd.) v absolutní hodnotě za jednotku času
(např. roční průměrná denní intenzita dopravy (RPDI), vlaky za den, atd.) nebo za průměrnou
délku cesty ( např. vozidla-km, vlaky-km, atd.);
 počet vozidel v členění podle kategorie, rychlostní třídy a kategorie pozemní komunikace;
 počet cestujících, osobohodin a osobokilometrů79;
 pohyb zboží v tunách, tunohodinách a tunokilometrech;
 doba jízdy a další ukazatele výkonnosti sítě.
Typy reakce
Typy dopravy lze rozdělit podle jejich typu reakce na projekt. Tato kvalifikace bude relevantní
v případě, že jde o posouzení socioekonomických dopadů projektu. V tomto průvodci je navržena tato
klasifikace80:
 stávající doprava: aktuální provoz v referenční síti (nové projekty), nebo v rámci
infrastruktury, která má být předmětem modernizace/rekonstrukce;
 odkloněná doprava: doprava, která je do projektu odkloněna z jiných tras nebo druhů
dopravy;
 generovaná/indukovaná doprava: nové dopravní toky, které vznikají v důsledku zlepšení
dopravní infrastruktury tím, že tato infrastruktura láká nové uživatele lepšími podmínkami
přepravy81.
V závislosti na perspektivě dopravního systému a na aktuální dostupnosti údajů o všeobecných
nákladech z dopravního modelu lze posouzení sociálně-ekonomických přínosů pro každou z těchto
79
Osobokilometr je vzdálenost, kterou urazí cestující v dopravních vozidlech, letadlech, lodích, vlacích, autobusech, atd.; Stanoví se vynásobením počtu přepravených
cestujících průměrnou délkou jejich cest. Stejný koncept platí i pro nákladní dopravu v tunokilometrech.
80
Vezměte prosím na vědomí, že uživatele dopravy lze rozdělit do kategorií mnoha způsoby a v odborné literatuře a studiích je uvedena řada kategorií a názvů. Je to
částečně způsobeno nejednotným užíváním u různých autorů a částečně proto, že charakter projektu může ovlivnit, do jaké míry je nutné poptávku po dopravě v
hodnocení agregovat, což pravděpodobně přispělo ke značné nesrozumitelnosti problematiky. Například kategorie "indukovaná doprava" je někdy používán jako
synonymum pro "generovaná doprava". Jindy se používají jako samostatné pojmy, přičemž indukovaná doprava se definuje jako nová doprava indukovaná v rámci
projektu (prostřednictvím změny způsobu dopravy, změn destinací, nových dob jízdy, změn četnosti cest nebo nových cest souvisejících s různými způsoby využití
půdy) a generovaná doprava se definuje jako nová doprava, která vznikla v rámci celého multimodálního dopravního systému.
81
V první řadě lze generovanou či indukovanou dopravu odhadnout na základě elasticity poptávky s ohledem na všeobecné náklady na dopravu (čas, tarify,
pohodlí). Avšak vzhledem k tomu, že doprava závisí na územním rozmístění hospodářských činností a domácností, pro správný odhad se doporučuje analyzovat
změny v dopravní dostupnosti území indukované projektem. Obvykle k tomu bude třeba použít modely rozvoje integrované regionální dopravy. Při absenci těchto
nástrojů je nutné odhadovat vytvořenou dopravu s velkou opatrností a provést analýzu citlivosti nebo rizik této dopravní komponenty.
\73
kategorií provádět jinak (viz část 3.8 níže).82
Pro účely ekonomického hodnocení by měla dopravní studie také poskytovat informace
o procentuálním rozdělení cest dle účelu, například podnikání, dojíždění do zaměstnání a volný čas.
U silničních a železničních cest může být relevantní další rozlišení na krátké a dlouhé cesty.
3.6 Analýza možností
Projekt by měl být identifikován po posouzení všech perspektivních strategických a technických
alternativ na základě fyzikálních okolností a dostupných technologií. Hlavním rizikem zkreslení
hodnocení je zanedbání relevantních alternativ, zejména nízkonákladová řešení, jako jsou například
řešení v oblasti řízení a stanovování cen, zásahy do infrastruktury, které tvůrci a předkladatelé
nepovažují za "rozhodující", atd.
Mezi potenciální možnosti dopravních projektů patří: i) způsob dopravy; ii) umístění; iii) trasa, iv)
technická řešení; v) mimoúrovňové křížení ap. Jednotlivé možnosti mohou mít různou míru poptávky,
nákladů a dopadů.
Možnosti mohou zahrnovat synergie při současném zavedení dopravní a NGA infrastruktury v souladu
se směrnicí 2014/61/EU, s cílem vytvořit inteligentní dopravní systémy, zvýšit účinnost při využívání
veřejných prostředků, a významně zvýšit sociálně-ekonomické dopady projektů.
Při výběru možnosti se zpravidla doporučuje použít multikriteriální analýzu pro vytvoření užšího
seznamu alternativ a poté analýzu nákladů a přínosů s cílem porovnat výsledky z užšího seznamu
možností a následně vybrat tu nejperspektivnější. Je třeba zdůraznit, že analýza možností by se měla
standardně vypracovat v rámci studií proveditelnosti v koncepční fázi před fází návrhu
a vypracováním žádosti o financování. V takovém případě by měl předkladatel ve studii
proveditelnosti řádně popsat analýzu možností a prokázat tak, že dostupné možnosti podrobil
detailnímu hodnocení a že byla vybraná možnost ze socioekonomického hlediska nejlepší. Pokud
příslušná analýza provedena nebyla, musí pak být součástí studie proveditelnosti, která je přílohou
projektové žádosti.
V neposlední řadě lze analýzu možností také použít později k přezkoumání účinnosti předchozích
návrhů, a to zejména při změně socioekonomické situace. Výsledkem může být nový návrh projektu.
3.7 Finanční analýza
3.7.1 Investiční náklady
Rozčlenění investičních nákladů je pro každý projekt specifické, a to i přesto, že se dopravní
pododvětví obvykle vyznačují společnými kategoriemi nákladů pro počáteční investice
i rekonstrukce83. Názorný seznam investičních výdajů v odvětví silniční a železniční infrastruktury je
uveden v případové studii na konci kapitoly. Pro veškeré investice v dopravě obecně platí tyto
požadavky:
 odhady musí vycházet z příslušných referenčních hodnot projektů s podobnými vlastnostmi
na základě nejlepších dostupných technologií atd.;
 je vhodné uvádět celkové náklady na projekt a jednotkovou hodnotu (např. náklady na km,
náklady na jednotku kolejových vozidel, atd.);
 nákladné inženýrské stavby (tunely, mosty, nadjezdy, atd.) by měly být vždy v rozpisu nákladů
uvedeny samostatně, aby je bylo možné porovnat;
 je třeba zajistit, aby projekt zahrnoval všechny práce potřebné pro jeho fungování (např.
napojení na stávající sítě, technologická zařízení, stanic se souvisejícími službami, práce
82
Pro příklad viz poznámka Světové banky o dopravě WB Transport Note No. TRN-11. K dispozici na adrese:
http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/336291-1227561426235/5611053-1231943010251/trn-11EENote2.pdf
83
Například v případě investic v oblasti železnice se obvykle náklady dělí na tyto hlavní kategorie: přípravné práce; práce na trati; inženýrské
stavby; větve; ochrana životního prostředí; atd.
\74
související s obnovou městského prostředí v těsné blízkosti investic do veřejné dopravy, atd.);
 cena pozemků84 a náklady na ochranu životního prostředí, včetně např. protihlukových stěn
a jiné ochrany proti hluku, odvodnění, zeleně, biokoridorů, atd. nebo na integraci děl do území
(např. pro zachování integrity krajiny atd.), obvykle představují hlavní položky, které je třeba
zahrnout do investičních nákladů.
3.7.2 Náklady na provoz a údržbu
V odvětví dopravy mohou být náklady na dopravu obecně rozděleny do následujících kategorií:
 operace v oblasti infrastruktury, například opravy, běžná údržba, materiály, energie, systém
řízení dopravy;
 operace v oblasti služeb, např. personální náklady, náklady řízení provozu, spotřeba energie,
materiály, spotřební materiál, údržba drážních vozidel, pojištění, atd.;
 řízení služeb, například samotné řízení služeb, vybírání jízdného či mýta, firemní režie, budovy,
správa, atd.
Pokud jde o načasování výdajů, náklady na provoz a údržbu by měly pokrýt (a obvykle se dělí na):
 běžnou údržbu: každoroční práce nutné pro zachování infrastruktury v technicky bezpečném
stavu a stavu připravenosti pro každodenní provoz, jakož i pro prevenci zhoršování stavu
infrastrukturních aktiv;
 pravidelnou údržbu: veškeré činnosti k obnovení původního stavu infrastruktury.
Ve finanční analýze by se měly náklady na provoz a údržbu odhadovat jak ve scénáři s projektem, tak
bez projektu. Mezi těmito dvěma scénáři však může existovat významný rozdíl, zvláště v případě,
že v minulosti došlo k zanedbání údržby a oprav. Pro odhad nákladů na provoz a údržbu
ve srovnávacím scénáři by měly zejména náklady na běžnou a pravidelnou údržbu být ve stejné výši,
jako při dosažení cíle bez projektu, což je standardem u operací s minimálními investicemi. Všechny
předpoklady by měly být pečlivě zdokumentovány v projektové dokumentaci.
3.7.3 Projekce výnosů
Finanční příjmy budou představovat výnosy z poplatků uvalených na uživatele za přístup
k infrastruktuře nebo za prodej dopravních služeb, nebo v souvislosti s prodejem či pronájmem
pozemků nebo budov. Odhad výnosů musí být v souladu s elasticitou poptávky a vývojem
vysvětlujících proměnných a obecněji s výstupem dopravního modelu.
Odhad výnosů by měl vycházet z následujících prvků:
 předpokládaný objem dopravy (změny v osobní a nákladní dopravě);
 projekce změn v systému poplatků a cenové politice;
 předpokládaný objem dopravy pro každou projekci systému poplatků;
 projekce dotací/kompenzací.
V následující tabulce je uveden orientační seznam typických výnosů, které je třeba zohlednit
při výpočtu finanční ziskovosti.
84
Zde je třeba věnovat zvláštní pozornost, protože hodnoty pozemků závisí také na vnitrostátních právních předpisech (např. o opětovném využití
nebo obnově pozemků). Zatímco kupní cenu pozemků je třeba použít ve finanční analýze, minulou užitnou hodnotu pozemků je třeba použít
v ekonomické analýze.
\75
Tabulka 3.2 Typické zdroje výnosů podle druhu dopravy
Výnosy z dopravních činností Výnosy z jiných než dopravních činností
Silnice Mýtné nebo jiné poplatky hrazené uživateli
Hodnota odpadního materiálu
Pronájem čerpacích stanic
Reklama na čerpacích stanicích
Železnice
Poplatky za přístup k železniční trati
(v případě projektů v oblasti infrastruktury)
Jízdenky (v případě projektů v oblasti kolejových
vozidel)
Reklama ve vlacích nebo v železničních stanicích
Komerční prostory v železničních stanicích
Městská doprava Jízdenky a předplatné
Komerční prostory ve stanicích / na nádražích
Reklama ve vozidlech, na stanicích /
nádražích nebo autobusových zastávkách
Letiště
Poplatky za odlet a
přistání
Poplatky za cestujícího
Poplatky za parkování
Poplatky za náklad
Komerční služby
Pronájem nemovitostí
Stravovací služby
Dopravní služby
Reklamní služby
Parkoviště
Přístavy
a vnitrozemské
vodní cesty
Poplatky za povodí, kotviště, atd.
Poplatky za vnitrozemskou nákladní loď
Komerční prostory
Logistika
Reklama na plavidlech
Intermodální zařízení
Poplatky za přístup k železniční trati
Tarif/poplatek za uložení nákladu a překládku
Komerční prostory
Logistika
Zdroj: vlastní zpracování
Je-li situace v dané dopravní službě taková, že příjmy z dopravní a nedopravní činnosti plně
nepokrývají náklady na provoz, musí být výpadek vyplněn jinými zdroji s cílem zabránit ukončení
služby. To obvykle znamená, že se poskytne provozní dotace nebo náhrada z veřejných prostředků.
Za těchto okolností je třeba tento typ příjmu oddělit od projekce celkových příjmů, protože, jak bylo
zdůrazněno v kapitole 2, neuplatňují se pro výpočet příspěvku EU a ukazatelů finanční výkonnosti
(ale uplatňují se pro výpočet udržitelnosti).
Na základě analýzy výnosů je třeba vypracovat projekci celkových příjmů pro celý časový horizont
analýzy, a to pro scénáře s projektem i bez projektu.
\76
3.8 Ekonomická analýza
V dopravních projektech se hlavní přímé přínosy měří na základě změny následujících měřitelných
veličin.
 Přebytek spotřebitele, který se definuje jako ochota uživatele platit přesahující obecné náklady
na dopravu za konkrétní cestu. Obecné náklady na dopravu vyjadřují celkovou nevýhodu
vyplývající pro uživatele z cesty mezi konkrétním výchozím bodem (i) a místem určení
(j) za použití specifického způsobu dopravy. V praxi se obvykle počítá jako součet peněžních
nákladů, které uživatel nese (např. tarif, mýtné, pohonné hmoty, atd.) plus hodnota doby jízdy
(nebo ekvivalenty této doby, jako je nevýhoda dlouhých intervalů), které se vypočítají
v ekvivalentních peněžních jednotkách. Případné snížení obecných nákladů na dopravu
pro pohyb zboží a osob vede ke zvýšení přebytku spotřebitele. Mezi hlavní položky, které je třeba
zohlednit při odhadu přebytku spotřebitele, patří:
o jízdné placené uživateli;
o doba jízdy;
o provozní náklady vozidla u uživatelů silnic.
 Přebytek výrobce, který se definuje jako výnosy výrobce (tj. vlastníka a provozovatele
dohromady) minus náklady, které nesou. Změna přebytku výrobce se vypočítá jako rozdíl mezi
změnou výnosů výrobce (např. nárůst příjmu z vlakových jízdenek) minus změna nákladů
výrobce (např. zvýšení provozních nákladů u vlaků). To může být zejména relevantní
u projektů ve veřejné dopravě nebo projektů silničního mýtného, zejména pokud se v rámci
projektu očekává značný provoz (generovaný nebo indukovaný) nebo podstatná změna jízdného.
Mezi hlavní položky, které je třeba zohlednit při odhadu přebytku spotřebitele, patří:
o jízdné placené uživateli (které získá výrobce); a
o provozní náklady výrobce.
Je třeba poznamenat, že jízdné placené uživateli za užívání infrastruktury se objeví v ekonomické
analýze jako náklady uživatele v odhadu přebytku spotřebitele a jako výnos výrobce v odhadu přebytku
výrobce. Pro stávající dopravu (pro definice viz část 5.5.3 výše) to tedy znamená, že se
v analýze tarify vždy vyruší. Tato situace však nikdy nenastane u výpočtu přínosů
pro generovanou/indukovanou dopravu, které jsou obecně odhadovány prostřednictvím tzv. pravidla
poloviny ("rule of half" – viz rámeček), a totéž nebude platit ani v případech, kdy jsou přínosy
pro odkloněný provoz taktéž odhadnuty na základě tohoto pravidla (viz část 3.8.1). V takových
HLEDISKO ANALÝZY A VÝNOSŮ
Jak již bylo zmíněno v kapitole 2, finanční analýzu se doporučuje provést na konsolidované úrovni (majitel +
provozovatel). To je obzvláště proveditelné v situaci, kdy existuje pouze jeden provozovatel, který poskytuje
dopravní službu jménem majitele, zpravidla formou koncesní smlouvy. Tento případ často nastává u služeb
silniční a městské dopravy.
Naopak v ostatních případech není konsolidace analýzy proveditelná. Na liberalizovaných trzích může být počet
provozovatelů velmi vysoký, například na letištích, ale do jisté míry i v námořních přístavech i na železnici.
Vzhledem k vysokému počtu údajů, které by byly zapotřebí, spolu s právními otázkami a problematikou týkající se
ochrany údajů, se finanční analýza těchto investic častěji provádí z hlediska vlastníka infrastruktury. V takovém
případě jsou výnosy, které se účtují v analýze nákladů a přínosů, platbami provozovatelů nebo od třetích stran
(např. nájemci nebytových prostor, atd.) majitelům za použití infrastruktury (obvykle přístupové poplatky, viz
níže). Naopak, v případě projektů realizovaných provozovateli (např. obnova kolejových vozidel v městské
dopravě) jsou výnosy platbami z prodeje služeb konečným uživatelům, jakož i jinými provozními výnosy, které
provozovatel získá za použití infrastruktury třetími stranami.
\77
případech se výnosy výrobců a související náklady na poplatky uživatelů nevyruší.85
To znamená, že ekonomickou analýzu dopravních projektů lze strukturovat různě, a to v těchto dvou
základních situacích:
 pokud se neočekává, že by projekt vedl ke změně objemu provozu, není nutné provést odhad
změn přebytku spotřebitele a výrobce, protože jízdné placené uživateli se vždy vyruší. Lze tedy
uplatnit zjednodušený přístup, přičemž analýza bude pouze vycházet z odhadu čistých dopadů na
uživatele ve vztahu k časovým úsporám a u silničních projektů úsporám nákladů z provozu
vozidla86. Případová studie týkající se silničních investic na konci této kapitoly je příkladem
tohoto přístupu;
 v případech, kdy se očekává, že projekt změní objem provozu, nebo jsou-li zavedeny cenové
strategie nebo se očekává jejich změna, jízdné placené uživateli se navzájem nevyruší. Analýza
se proto bude skládat z odhadu čistých dopadů na přebytek spotřebitele i výrobce. To znamená,
že je jízdné třeba účtovat odděleně, stejně jako všechny změny v provozních nákladech výrobce
(pokud již nejsou zachyceny ve finanční analýze – to nastane v případě, že nedojde
ke konsolidaci analýzy). Případová studie investic do železnice uvádí příklad tohoto přístupu.
Kromě toho může každý dopravní projekt generovat příslušné netržní dopady na bezpečnost
a životního prostředí, a tyto dopady je vždy třeba vyhodnotit.
V tabulce 3.3 jsou uvedeny hlavní dopady a relativní metody hodnocení, které je třeba zohlednit při
ekonomickém hodnocení projektů dopravní infrastruktury. Jízdné zahrnuto není, protože již bylo
popsáno v části 3.7.3.
Tabulka 3.3 Typické ekonomické přínosy (náklady) dopravního projektu
Dopad Metoda ocenění
Úspora doby jízdy
- Deklarované preference
- Odhalené preference (víceúčelové průzkumy u domácností a firem)
- Přístup úspory nákladů
Úspory provozních nákladů vozidla - Tržní hodnota
Provozní náklady přepravců - Tržní hodnota
Úspory z nehod
- Deklarované preference
- Odhalené preference (metoda hédonické mzdy)
- Přístup lidského kapitálu
Změna v emisích hluku
- Kompenzace WTP//WTA
- Metoda hédonické ceny
Změna znečištění ovzduší - Stínová cena látek znečišťujících ovzduší
Změna emisí skleníkových plynů - Stínová cena emisí skleníkových plynů
Zdroj: vlastní zpracování
Dále jsou uvedeny hlavní potřebné informace a praktické pokyny k vyhodnocení výše uvedených
přínosů (nákladů). Stojí za zmínku, že mohou být generovány i jiné ekonomické dopady než ty, které
85
Viz např.: HEATCO D.5 (s. 49): "Výnosy provozovatelů někdy do hodnocení nejsou zahrnuty, protože se tvrdí, že se jedná pouze o transfer
od uživatelů provozovateli, který není relevantní pro ekonomiku jako celek. Tato úvaha však platí jen pro stávající dopravu, ale ne pro nově
generovanou dopravu. Pro nově generovanou dopravu jsou dodatečné výnosy provozovatele měřítkem dalších přínosů dodatečné dopravy, a proto
musí být zahrnuty do hodnocení", nebo poznámka Světové banky č. TRN-11/2005 (s. 7): "Přínosy/nevýhody spojené s finančními náklady
(např. mýtné a jízdné), jestliže jsou vypočteny na základě pravidla poloviny (tzv. "rule of half") a variabilní poptávky, se nevyruší se změnami
ve výnosech z jízdného ve výpočtu přebytku výrobce (to znamená, že se nejedná o transferové platby)".
86
V některých případech lze analýzu také obohatit o hodnocení změny provozních nákladů přepravce, jak je znázorněno v části 5.8.3.
\78
jsou uvedeny v tabulce 5.3. To se týká především širšího dopadu na regionální rozvoj, který často
souvisí s velkými investicemi do dopravy. Například zlepšení letiště může ovlivnit socioekonomický
růst aktivací trhu práce, rozvojem místního podnikání, činností v místních komunitách a posílením
cestovního ruchu.
Jak již bylo uvedeno dříve, tento průvodce doporučuje z analýzy nákladů a přínosů vyloučit nepřímé
a širší dopady (viz kapitola 2.9.11). Doporučuje se však poskytnout kvalitativní popis těchto širších
dopadů na sekundární trhy, veřejné fondy, zaměstnanost, HDP atd. s cílem lépe vysvětlit přínos
projektu k cílům regionální politiky EU.
PRAVIDLO POLOVINY – TZV. "RULE OF HALF"
Pravidlo poloviny vychází z úvahy, že bez projektu je ochota necestujících uživatelů platit (WTP) nižší, než
(původní) obecné náklady na dopravu. Po realizaci projektu se (nové) obecné náklady na dopravu sníží,
a někteří dříve necestující lidé se rozhodnou cestovat.
I když není absolutní WTP známa, průměrnou změnu spotřebitelského přebytku generovaného provozu lze
odhadnout jako polovinu rozdílu mezi původními a novými obecnými náklady na dopravu v rámci
vylepšeného druhu dopravy na trase mezi určitým výchozím bodem a místem určení, Polovinu proto, že graf
lineární poptávky/nákladů se předpokládá v případě, že jsou noví uživatelé rozděleni rovnoměrně mezi dvěma
extrémy: ti, kteří vyžadují mezní motivaci k zahájení cesty (jejich WTP je již na hraně mezi cestováním
a necestováním, takže získají plný prospěch ze změny obecných nákladů) a ti, kteří se k cestování rozhodnou
teprve na základě plného přínosu změny dopravního systému (získají mezní čistý přínos). Pravidlo poloviny
může být proto vyjádřeno následujícím vzorcem:
gc = p+z+vτ
kde: p je částka zaplacená za cestu uživatelem (tarif, mýtné), z jsou vnímané provozní náklady pro silniční
vozidla (pro městskou hromadnou dopravu je rovno nule), τ je celková doba cesty, v jednotková hodnota doby
cesty.
Celkový přebytek spotřebitele (CS0) pro konkrétní i a j ve scénáři se zachováním současného stavu je
schematicky znázorněn na prvním obrázku. Je vyznačen oblastí pod křivkou poptávky a nad rovnovážným
stavem (ekvilibriem) obecných nákladů, oblast CS0.
Přínos uživatele = přebytek spotřebiteleij
1 – přebytek spotřebiteleij
0
kde: 1 je scénář s určitými změnami a 0 je scénář se zachováním současného stavu.
Pokud dojde ke zlepšení podmínek nabídky, přebytek spotřebitele se zvýší o ΔCS v důsledku snížení
rovnovážného stavu obecných nákladů a celkový přínos uživatele (pro stávající i nové uživatele) lze
odhadnout z následující funkce, označované jako pravidlo poloviny:
Pouze pro generovanou poptávku (tj. pro nové uživatele) lze přínosy aproximovat podle následujícího vzorce:
ΔCS (generovaný) ≈ 1/2*(GC0-GC1)*(T1-T0)'
V případě zcela nové infrastruktury nebude pravidlo poloviny přímo použitelné a měření přínosů bude záviset
na povaze nového způsobu dopravy a jeho umístění v hierarchii způsobů a dopravní síti, a často je bude třeba
odvodit z WTP uživatelů nebo jinak vypočítat. Viz například různé integrační a jiné metody navržené
v Poznámce Světové banky k dopravě č. TRN-11 2005.
Zdroj: vlastní zpracování
\79
3.8.1 Doba jízdy
Úspora doby jízdy je jedním z nejvýznamnějších přínosů, které mohou vzniknout z výstavby nové nebo
zlepšení stávající dopravní infrastruktury.
Úspora doby jízdy v osobní dopravě
Při provádění analýzy nákladů a přínosů jsou ke stanovení hodnoty doby jízdy cestujících k dispozici
různé metody, přičemž se obvykle rozlišuje mezi odhadem pracovní a nepracovní doby jízdy (včetně
dojíždění do práce).
První metodou je provedení konkrétního empirického výzkumu nebo průzkumu v dané zemi s cílem
odhadnout pracovní a nepracovní dobu jízdy. Tento přístup spočívá v dotazování jednotlivců pomocí
deklarovaných preferencí nebo v provádění víceúčelového šetření v domácnostech a firmách pomocí
metody odhalených preferencí, a na základě těchto údajů je pak proveden odhad modelu diskrétního
výběru.
Druhou možností je odhad hodnoty doby jízdy pomocí metody úspory nákladů87. Vychází z toho,
že čas strávený na cestě z pracovních důvodů je nákladem zaměstnavatele, který by mohl jinak
zaměstnance využít alternativním produktivním způsobem. Doporučený postup při stanovení hodnoty
pracovní doby metodou úspor nákladů je uveden níže.
 Stanovení mzdových sazeb pro danou zemi nebo region: hrubý hodinový náklad na pracovní sílu
(Euro za hodinu) musí být odvozen ze zjištěných (nebo nejsou-li k dispozici, pak
z průměrných národních) mzdových sazeb. Hlavním zdrojem dat by měl být národní statistický
úřad;
 Úprava těchto mezd tak, aby odrážely další související zaměstnanecké náklady: zde se bude jednat
o placenou dovolenou; daně ze mzdy; další povinné odvody (např. penzijní příspěvky
zaměstnavatele) a příspěvek na režijní náklady související s udržením zaměstnance. Platby
na sociální zabezpečení a režijní náklady placené zaměstnavatelem se proto vypočítají
a přičtou k odhadovaným hodinovým nákladům práce.
Metoda úspory nákladů je jednoduchým přístupem, jehož pomocí lze odhadnout jedinou hodnotu
pracovní doby v dané zemi nebo regionu. Lze ji však v případě potřeby doplnit o další aspekty
a analýzy, jak je uvedeno v rámečku níže.
Preferovaným zdrojem k získání těchto hodnot pro jednotlivé země by měly být oficiální národní údaje
získané na základě místního šetření, a to za předpokladu, že je metoda k jejich získání spolehlivá,
důkladná a splňuje obecné požadavky uvedené výše.88
Pokud se jedná o nepracovní dobu jízdy, je ekonomická hodnota úspory času dána rozdílem mezi mezní
hodnotou času související s cestováním a mezní hodnotou času související s volným časem. Důsledkem je
to, že neexistuje žádný teoretický základ pro odvození ekonomické hodnoty nepracovních cest ze mzdy
a hodnoty musí být odvozeny z chování.
Při neexistenci národních dat na základě metod deklarovaných nebo odhalených preferencí je obvyklým
řešením tohoto problému stanovení hodnoty nepracovní doby jízdy jako celostátního průměru, a nikoli
jako subjektivní hodnoty svého času, jak jej vnímají sami cestující. Jinými slovy lze předpokládat, že
nepracovní doba je podílem hodnoty související s prací. Při pohledu do ekonomické literatury řešící
problematiku hodnoty času v konkrétních zemích zjistíme, že nepracovní doba se obvykle pohybuje mezi
25 a 40 % pracovní doby.89
87
Metoda úspory nákladů je založena na klasické ekonomické teorii mezní produktivity. Veškerých úspor výrobních nákladů bude dosaženo
prostřednictvím zvýšení výroby až do bodu, kde se mezní náklady na výrobu opět vyrovnají mezním výnosům. Snížení nákladů na práci
(v důsledku kratších cest) tedy povede k zaměstnání více jednotek pracovní síly s cílem zvýšit produkci. K tomu bude docházet až do bodu, kde se
hodnota dodatečné jednotky pracovní síly vyrovná nákladům na tuto pracovní sílu. Z metody úspory nákladů tedy vyplývá, že hodnota úspory
pracovního času se rovná mzdové sazbě plus režijní náklady spojené se zaměstnáním dodatečné jednotky práce.
88
Pokud v příštích letech EK, EIB nebo jiný orgán EU provede studii o standardních hodnotách času ve všech zemích a dalších dopravních
hodnotách, měly by být tyto standardní hodnoty přijaty jako referenční.
89
Viz například: EIB (2013), The Economic Appraisal of Investment Projects at the EIB and London Economics, (2013), Guidance Manual for Cost
Benefit Analysis (CBAs) Appraisal in Malta. Hodnoty navrhované v rámci studie HEATCO také uvádějí podobné poměry, a to v rozmezí 30 až 42 %
z hodnoty pracovní doby.
\80
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HODNOTU ČASU
- Trh práce Metoda úspor nákladů předpokládá, že hrubá mzda na trhu práce se rovná mezní hodnotě
výrobku, který jednotka práce vyprodukuje. To však neplatí v případě, že dochází k deformaci trhu práce.
Lze proto provést úpravy tak, aby odrážely míru nezaměstnanosti v zemi/regionu a předpokládanou
hodnotu času lze upravit o sazbu stínové mzdy.
- Průmyslové odvětví V rámci metody úspory nákladů je ekonomická hodnota úspory pracovní doby mezní
produktivitou osoby, která úspory vytvořila; různí pracovníci proto budou mít různou hodnotu svého času.
V ideálním případě by měla být pro každou třídu pracovníků vypracována hodnota jejich času. Ekonomické
hodnocení však může na této úrovni členění fungovat jen v případě, že je na stejné úrovni stanovena
prognóza poptávky.
- Způsob dopravy Vzhledem k relativním vlastnostem a pohodlí jednoho způsobu dopravy v porovnání
s jinými lze, ceteris paribus, hodnotu doby jízdy stanovit ve vztahu k druhu dopravy. Například při posuzování
průměrné hodnoty času související s cestujícími, kteří využívají určitý způsob dopravy, je průměrná hodnota
doby cestujícího v autobusu obvykle nižší než tato hodnota u cestujícího v automobilu. To poukazuje
na skutečnost, že si lidé s nižšími příjmy zvolí pomalejší a levnější způsob dopravy (např. autobus) než bohatší
lidé. Může tak být užitečné rozlišovat hodnoty času dle druhu dopravy i z hlediska různých příjmových skupin
lidí (přičemž letecká a vysokorychlostní železniční doprava jsou typické pro vyšší příjmové skupiny).
- Chůze a doba čekání ceteris paribus, jednotlivec obvykle raději cestuje v daném vozidle, než tráví čas chůzí,
čekáním nebo přestupováním. Tato skutečnost je empiricky doložena, protože hodnota nepracovní doby
ušetřené chůzí a čekáním je vyšší než ušetřená doba při cestování ve vozidle. Přesná velikost rozdílu mezi
nepracovní dobou strávenou ve vozidle a dobou strávenou chůzí a čekáním závisí na kultuře daného národa
a jeho specifikách. Například Mackie a kol. (2003) zjistili, že ve Spojeném království je hodnota úspory doby
strávené chůzí ceněna dvojnásobně oproti této hodnotě ve vozidle. Tyto změny lze vysvětlit řadou
kulturních, rasových a ekonomických faktorů, které podmiňují osobní preference. V tomto ohledu Světová
banka při absenci národních údajů doporučuje době čekání a chůzi přiřadit váhu 1,5.
- Ujetá vzdálenost Vztah mezi hodnotou (nepracovní) doby jízdy a délky cesty zahrnuje zvýšení "mezní
neužitečnosti" doby jízdy s délkou cesty, větší význam časové tísně při delších cestách a rozdíly v palubním
účelu směsi na dlouho, vzhledem k malé vzdálenosti. Nicméně, v praxi se předpokládá, že tyto situace
nastanou zřídka, takže se použije jediná hodnota za dobu jízdy bez ohledu na ujetou vzdálenost. Avšak
v případech, kdy důvěryhodná místní nebo národní data naznačují, že hodnoty úspor nepracovní doby
cestování s ujetou vzdáleností rostou, hodnotu doby lze upravit na základě dat odhaleného nebo
deklarovaného cestovního chování.
- Cestovní podmínky Pohodlí spojené s cestovními podmínkami, včetně možnosti cestujícího využít čas
strávený cestou, ovlivňuje i hodnotu času. Například úspory hodnoty času v dopravních zácpách vykazují
vyšší hodnoty než v situaci bez dopravní zácpy. To odráží jak hodnotu snížení variability doby jízdy, tak
nepříjemnosti jízdy v dopravních zácpách. V městské hromadné dopravě je dostupnost klimatizace, méně
přeplněné autobusy, atd. velmi důležité pro ospravedlnění určitých výdajů. Dalším kritickým aspektem je
možnost pracovat během cesty, která je klíčovou výhodu železniční dopravy v porovnání se silniční
a leteckou dopravou na krátkou vzdálenost a vysvětluje chování mnoha cestujících.
Úspora doby jízdy v nákladní dopravě
Ze snížení doby jízdy bude mít nákladní doprava tyto přínosy:
 snížení mzdových nákladů na cestu pro řidiče a ostatní osoby, které musí s nákladem cestovat;
 snížení provozních nákladů vozidla na cestu;
 zvýšení spolehlivosti, tedy včasné dodání přepravovaného zboží.
\81
Stanovení hodnoty prvního přínosu se řídí stejnou logikou jako u osobní dopravy, tzn. časové úspory
u řidičů kamionů (nebo členů posádky železničních vozidel) se stanoví pomocí metody úspor nákladů,
zatímco stanovení hodnoty druhého přínosu je uvedeno níže v části 3.8.2.
Poslední přínos může vzniknout prostřednictvím několika mechanismů. Pokud se zvýší
předvídatelnost doby trvání osobní i nákladní přepravy, bylo by pro cestující a zprostředkovatele
v nákladní dopravě snadnější dorazit na místo určení v požadovaný okamžik, a tím snížit bezpečnostní
rezervu doby odjezdu. Také v případě zboží podléhajícího zkáze dřívější příjezd na místo určení a se
zbožím v lepším stavu umožní získat lepší ceny. Jeho vyhodnocení a začlenění do ekonomických
přínosů projektu je komplexní problematikou, která bude vyžadovat detailní analýzu každého
jednotlivého případu. Při rozhodování o tom, zda mají být úspory času pro nákladní dopravu zahrnuty,
je třeba zohlednit tyto aspekty:
 taková analýza se provádí pouze tehdy, pokud se uvažují velké skokové změny v dopravní
infrastruktuře;
 přínos spojený se spolehlivostí do značné míry závisí na předmětném segmentu trhu, jakož
i časové hodnotě dané komodity90;
 vzhledem ke specifickým podmínkám na trhu, logistickém řetězci a obecným službám může
dojít k ztrátě přínosů z úspor jinde. Například přínosů z vyšší rychlosti bude dosaženo pouze
v případě, že se neztratí v jiných částech logistického řetězce. Situace a rizika by měly být
analyzovány a prokázány v každé analýze nákladů a přínosů. Klíčovými prvky logistického
řetězce ovlivňujícími potenciální ztráty času jsou priority dané typu nákladní dopravy,
problémům v místech přenosu/řazení/nakládání/vykládání a správě na hraničních
přechodech, a jejich kapacita;
 Je třeba zabránit dvojímu započítávání u výpočtů úspor provozních nákladů vozidla (například
dopady snížení vzdálenosti na provozní náklady by neměly být započítány do úspor doby
jízdy).
Metodika pro odhad časové hodnoty nákladní dopravy by měla být založena na přístupu vázanosti
kapitálu. Vychází z toho, že hodnota času v souvislosti s pohybem zboží zahrnuje náklady na úroky
z kapitálu investovaného do zboží v době, kdy se přeprava uskutečňuje (důležité pro zboží vysoké
hodnoty), snížení hodnoty zboží podléhající rychlé zkáze během přepravy, ale také možnost,
že chybějící vstupy naruší výrobní proces nebo že zákazníkům nebudou doručeny dodávky z důvodu
nedostatku zásob.
Stanovení hodnoty času v nákladní dopravě proto vyžaduje hloubkovou analýzu dopravních,
logistických a dodavatelských odvětví jednotlivých členských států91. V souvislosti s omezenými zdroji
se doporučuje výchozí hodnoty jednotlivých zemí vyhledat v ekonomické literatuře. V literatuře je
uvedeno, že referenční jednotkové hodnoty času pro nákladní dopravu se v jednotlivých zemích
značně liší: od částek přesahujících 1 EUR/tunu za hodinu až po nulu, a od malých až po velké rozdíly
mezi jednotlivými komoditami. Přehled hlavních studií a zpráv naleznete v sekci Bibliografie.
V tomto ohledu HEATCO poskytuje přehled referenčních hodnot pro EU-25. Tyto hodnoty, zejména
pro železniční nákladní dopravu, jsou však ve srovnání s jinými národními studiemi poměrně vysoké,
protože obsahují celou řadu potenciálních přínosů (např. potenciální zvýšení efektivity přepravce).
Proto se doporučuje, aby se využily jen v krajních případech a se zahrnutím redukčního faktoru (např.
nízká elasticita eskalace vzhledem k HDP).
V každém případě je třeba, aby byla metodika použitá předkladatelem projektu jasně uvedena se
všemi výchozími předpoklady a výpočty. Obecně lze říci, že vzhledem k tomu, že hodnoty přiřazené
času jsou kritické, doporučuje se jasně uvést zvolenou hodnotu času a kontrolovat konzistentnost.
Zejména se členským státům doporučuje, aby vytvářely své vlastní národní metodické pokyny s cílem
navrhnout jednotkové referenční jednotky času pro osobní i nákladní přepravu. Tyto pokyny však
musí být v souladu se zásadami uvedenými v tomto průvodci.
90
Hodnota se může u různých typů komodit podstatně lišit, přičemž zboží podléhající zkáze a kontejnerové zboží má nejvyšší hodnotu
a velkoobjemové zboží má nejnižší hodnotu (blízkou nule).
91
Přepravci s vnitropodnikovou dopravou mohou uvést informace o hodnotě času, která se týká samotného zboží.
\82
9293
Pravidla pro použití
Jakmile jsou stanoveny jednotkové hodnoty času, je třeba vypočítat přínosy úspor času, a to
samostatně pro:
 Stávající objem přepravy osob a zboží. Pro výpočet přínosů je třeba použít tento postup:
o za každý pár "výchozí bod-místo určení" (O-D – origin-destination) a za každý rok časového
horizontu vezměte prognózu stávajícího objemu dopravy s ohledem na počet
cestujících/zboží;
o za každý pár "výchozí bod-místo určení" vezměte dobu jízdy na základě odhadované
průměrné rychlosti jízdy, a to jak u scénáře s projektem i bez něj;
o osobní přepravu rozdělte na motivace: pracovní a nepracovní cesty94;
o vypočítejte úsporu času jako rozdíl mezi dobou jízdy u obou scénářů;
o pomocí dostupných jednotkových hodnot vypočítejte přínos pro každou třídu dopravy.
 Cestující a zboží odkloněné z jiných způsobů dopravy nebo tras. Při výpočtu časových
nákladů pro cestující odkloněné z jiných tras nebo dopravních prostředků se praxe
v jednotlivých zemích Evropy liší a zatím neexistuje shoda na jednotném přístupu. Lze použít
několik metod, které odrážejí různé přístupy uplatňované v různých zemích. Přístup
k odkloněné dopravě bude záviset zejména na okolnostech konkrétního projektu, včetně toho,
zda došlo ke zvýšení kapacity, stupně přetížení, který může nastat při naplnění kapacity
infrastruktury a dostupnosti alternativních způsobů dopravy s dostatečnou kapacitou
k uspokojení objemu dopravy, což by nebylo možné ve scénáři bez projektu. V tomto průvodci
se doporučuje následující, zjednodušený přístup:
o Na změnu dopravních nákladů u odkloněného způsobu dopravy by se mělo použít
"pravidlo poloviny" vždy, když je nedostatečná nebo žádná dostupnost celkových
průměrných všeobecných nákladů na O–D cesty, a to buď u způsobu dopravy, z něhož se
přechází, nebo na nějž se přechází. Jeho použití vyžaduje odhad O-D pohybů v rámci
odkloněného druhu dopravy;
92
Viz např. Fowkes, (2007) The design and interpretation of freight stated preference experiments seeking to elicit behavioural valuations of journey
attributes.
93
Viz např. De Jong, (2008), Preliminary Monetary Values for the Reliability of Travel Times in Freight Transport.
94
V praxi lze nepracovní cesty dále rozdělit na cesty v rámci dojíždění za prací a volného času.
ČASOVÉ TRENDY V HODNOTĚ ČASU
Skutečná hodnota pracovní doby je v přímém vztahu k reálné mzdě. Bude tedy růst s předpokládanou mzdovou
sazbou, u níž se obvykle předpokládá, že se rovná růstu HDP na obyvatele. V ekonomické literatuře se uvádí,
že růst eskalující hodnoty času pro budoucí roky v celém časovém horizontu na základě výchozí mezičasové
elasticity HDP na obyvatele je 0,7 až 1,0. Neočekává se, že se tato elasticita bude v rámci segmentů trhu příliš lišit,
a že bude v průběhu času stabilní. Hodnota nepracovní doby nesouvisí se mzdovou sazbou, a neexistuje žádný
teoretický důvod pro její navázání na růstu mzdových sazeb. Její hodnota se však vztahuje k příjmu a případné
změny v příjmech tuto hodnotu ovlivní. Studie ve Velké Británi92 a Nizozemí93 ukázaly, že elasticita hodnoty času
s ohledem na příjmy je přibližně 0,5 až 0,8.
Obecně se doporučuje, aby se předpokládalo, že hodnota pracovní i nepracovní doby v průběhu času v poměru
k HDP na obyvatele roste, ledaže existují místní důkazy o opaku. V zájmu opatrnosti se však doporučuje
používat spodní hodnoty výše uvedené elasticity: 0.7 a 0.5 pro pracovní, resp. nepracovní dobu. Použijí-li se
v krajním případě hodnoty HEATCO, doporučuje použití nižší hodnoty elasticity. V souladu s využitím stálých cen
se pro eskalaci nesmí uvažovat vliv inflace.
\83
o pokud jsou k dispozici kvalitní a dostatečně podrobné a kalibrované údaje o průměrných
dopravních nákladech mezi výchozím bodem a místem určení u všech uvažovaných způsobů
dopravy, je třeba použít plný rozdíl mezi dopravními náklady u způsobu dopravy, na který se
přechází, a tím, z něhož se přechází95. Úspora času se tedy vypočítá jako rozdíl mezi
odhadovanou rychlostí jízdy ve scénáři s projektem a rychlostí jízdy v alternativním způsobu
dopravy/trase, z nichž je doprava odkloněna;
o V případě zcela nové infrastruktury nebude pravidlo poloviny přímo použitelné a měření
přínosů bude záviset na povaze nového způsobu dopravy a jeho umístění v hierarchii způsobů
a dopravní síti, a často je bude třeba odvodit z WTP uživatelů.
 Generovaná doprava Aby bylo možné vypočítat časové úspory generované cestující a zboží,
doporučuje se v souladu s pravidlem poloviny odhadnout jen polovinu časové úspory vypočítané
pro stávající dopravu. Na základě prognózy generované dopravy za každý pár "výchozí bod-cíl"
bude za generovaného uživatele za stejný pár "výchozí bod-cíl" přiřazena polovina úspory času na
stávajícího uživatele.
Pokud jde o praktické využití úspor doby jízdy v analýze nákladů a přínosů, je třeba připomenout,
že hodnota času se musí vztahovat na cestující (nebo v případě nákladní dopravy na tuny), a nikoli
na vozidla. Pokud jsou z dopravního modelu k dispozici pouze údaje za vozidlo, bude třeba při výpočtech
použít údaje o průměrné obsazenosti vozidla.
3.8.2 Provozní náklady vozidla u uživatelů silnic
Provozní náklady vozidla (VOC – Vehicle Operating Costs) jsou definovány jako náklady majitelů
silničních vozidel na jejich provoz, včetně spotřeby paliva, spotřeby maziva, znehodnocení pneumatik,
nákladů na opravy a údržbu, pojištění, režijních nákladů, administrativy, atd. Ve skutečnosti VOC souvisí
i s typem vozidla a průměrnou rychlostí jízdy, ale i vlastnostmi komunikací, jako jsou konstrukční normy
a stav povrchu.
Úspory v důsledku snížení VOC jsou typickým přínosem projektů v oblasti silniční dopravy. Například
obnova či modernizace stávajících komunikací obvykle znamená lepší stav povrchu a nižší přetížení, což
následně zvýší průměrnou rychlost a v určitém rozsahu rychlostí sníží VOC.
Projekty v jiných oblastech však mohou VOC ovlivnit také. Například investice do železnice odkloní
cestující ze silniční sítě. Cestující, kteří dosud používali silniční dopravu, budou mít prospěch z toho,
že své vozidlo již nebudou provozovat. A v případě značného odklonění dopravy mohou cestující, kteří se
nakonec rozhodnou zůstat u alternativního způsobu dopravy, také těžit z nižšího přetížení, a tudíž
z úspor VOC. VOC jsou zde tedy považovány za obecné ekonomické náklady na dopravu.
Pravidla pro použití
Stejně jako u doby jízdy je třeba přínosy z úspor VOC vypočítat zvlášť pro tyto faktory.
 Stávající doprava Je třeba se řídit tímto postupem:
o pro stávající objem dopravy vezměte prognózu počtu a typů vozidel (osobní, užitková,
95
V praxi se v celé Evropě však ukazuje, že za určitých okolností se pravidlo poloviny v tomto případě používá také. Bez ohledu na zvolený přístup by
se mělo důsledně uplatňovat na vnitrostátní úrovni. Viz například různé integrační a jiné metody navržené v Poznámce Světové banky k dopravě
č. TRN-11 2005. Viz také Ekonomické hodnocení investičního projektu v EIB, 2013, kapitola 15.
EMPIRICKÝ ODHAD VOC
Existuje řada standardních modelů a počítačových programů pro empirický odhad VOC. U některých dopravních
modelů již výstup obsahuje dopady projektu na VOC, a to ve scénáři s intervencí i bez ní.
Co se týče cenové eskalace v průběhu času, VOC závisí především na (velmi obtížně předvídatelném) vývoji
nákladů na palivo. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu také vývoj v oblasti spotřeby vozidel. Vzhledem
k vzájemné kompenzaci těchto dvou vlivů nedoporučujeme žádnou cenovou eskalaci.
\84
nákladní a autobusy) pro každý pár výchozí bod – místo určení a pro každý rok časového
horizontu;
o použijte jednotkové VOC (nejlépe z národních studií, pokud jsou k dispozici) odhadované
pro každý typ vozidla v závislosti na rychlosti, stavu a geometrie komunikací;
o spočítejte náklady na provoz vozidla v každém scénáři tak, že vynásobíte objem dopravy
pro stanovené kategorie komunikací, rychlostní třídy a typy vozidel podle průměrných
nákladů na provoz pro tyto třídy a typy;
o vypočítejte úsporu VOC jako rozdíl mezi dobou oběma scénáři;
 Stávající cestující, kteří používali daný způsob dopravy Odklon stávajících uživatelů silniční
sítě (buď cestující nebo nákladní dopravci) na železniční či leteckou dopravu povede
ke změnám provozních nákladů vozidel. VOC uživatelů, kteří doposud využívali silniční
dopravu, se počítají stejně jako úspora doby jízdy.
 Generovaná/indukovaná doprava Opět platí, že pro účely výpočtu úspor VOC
u generované/indukované dopravy se použije stejný postup jako u doby jízdy. Na základě
prognózy generované dopravy se tak generované dopravě přidělí polovina úspor VOC
na stávající vozidlo.
3.8.3 Provozní náklady pro přepravce
U železničních, letištních a přístavních investic jsou obvykle prvními "uživateli" infrastruktury
společnosti (přepravci), kteří následně provozují služby pro konečného uživatele (cestující a náklad).
Například v důsledku zdokonalení infrastruktury se mohou změnit provozní náklady pro železniční
přepravce vzhledem k vyšší účinnosti, jako je například účinnost pohonu, produktivita zaměstnance
nebo kratší trasy. Pokud je tento dopad významný, lze jej zohlednit a zahrnout jako přínos projektu.
Například úspory lze odhadnout jako procentuální snížení provozních nákladů vozidel
na vlakokilometr nebo rychlejší "obrátku aktiv" (tj. lepší využití vlastněných kolejových vozidel)96.
Pravidla pro použití
V případě, že se finanční analýza provádí na konsolidované úrovni, jakákoli změna provozních nákladů,
které nese vlastník infrastruktury nebo přepravce (jinými slovy "výrobce" dopravních služeb), již bude
zachycena ve finanční analýze a její ekonomické hodnocení spočívá v použití konverzního faktoru
na relativní původně odhadnuté peněžní toky.
Nicméně, jak je uvedeno výše, v některých případech není konsolidace analýzy možná, proto se uplatní
hledisko vlastníka projektu. V takových případech lze případně vypočítat změny v provozních nákladech
přepravců a přidat je do ekonomického hodnocení (viz přebytky výrobce v části 5.8). Jejich odhad by měl
být založen na údajích pocházejících od přepravců, kteří nabízejí služby v oblasti analýzy. Jejich zařazení
do ekonomického hodnocení je však volitelné, a to ze dvou hlavních důvodů: i) obvykle je jejich přínos
k výsledkům projektu relativně marginální a ii) získání údajů od firem může být složité.
3.8.4 Nehody
Vzhledem ke své povaze nesou veškeré činnosti v dopravě pro uživatele riziko, že dojde k nehodě.
Nehody vozidel se vyskytují ve všech druzích dopravy, ať již jsou způsobeny mechanickou poruchou nebo
častěji selháním lidského faktoru. Úplnost, kvalita a integrace signalizačních (silniční, železniční atd.)
a bezpečnostních (zejména železniční) systémů významně přispívá ke snížení míry nehod, a to je třeba
vzít v úvahu ekonomické analýze.
Přínosy v oblasti bezpečnosti se zejména týkají silniční dopravy. Ekonomický přínos však vzniká nejen
v důsledku přímého zlepšení podmínek bezpečnosti silničního provozu, ale i nepřímo, například
odkloněním cestujících k jiným, statisticky bezpečnějším formám dopravy, jako je železniční a letecká
96
Odpovídající fiskální korekce provozních nákladů na kolejová vozidla musí být provedena v každém případě.
\85
doprava. V obou případech by se tento přínos měl vypočítat v rámci ekonomické analýzy, přičemž by měl
případně rozlišovat mezi počtem zamezených smrtelných úrazů, vážných zranění97 a lehkých zranění98.
Podle odborné literatury se ekonomické náklady nehod zjišťují především těmito dvěma metodami99:
 přímé náklady: Tyto náklady se skládají z nákladů na léčebnou rehabilitaci, a to jak nákladů
vzniklých v roce nehody a budoucích nákladů po zbývající dobu některých typů zranění, plus
administrativní náklady na policii, soudy, soukromé vyšetřování havárie, záchranné služby,
náklady na pojištění atd.;
 nepřímé náklady: tyto náklady se skládají z čistých ztrát produkce pro společnost, tedy hodnoty
zboží a služeb, které by osoba vyprodukovala, pokud by k nehodě nedošlo. Ztráty způsobené
nehodou v jednom roce trvají až do důchodového věku nejmladší oběti.
V případě smrtelných úrazů hodnocení "ztráty produkce" (tj. nepřímé součásti nákladů) souvisí
s institutem hodnoty statistického života (VOSL – Value of Statistical Life), který je definován jako
hodnota, jejíž vynaložení společnost považuje za ekonomicky efektivní k zamezení smrti nekonkrétního
jedince.
Výhodným způsobem pro odhad ekonomických nákladů nehod je použití technik deklarovaných nebo
odhalených preferencí na základě konceptu ochoty uživatele platit / přijmout (tj. buď technika na bázi
zjišťování, nebo metoda hédonické mzdy).
Jinak lze využít přístup lidského kapitálu. Jeho základní myšlenkou je to, že jedinec má pro společnost
hodnotu ve výši produkce, kterou vytvoří ve zbytku svého života. Definice VOSL se v tomto prostředí stává
"diskontovaným součtem budoucích (mezních) příspěvků jednotlivce
ke společenskému produktu, což odpovídá budoucím příjmům z práce za předpokladu, že je mzda rovna
hodnotě mezního produktu". Jinými slovy se předpokládá, že (mezní) hodnota produkce daného člověka
se rovná hrubým nákladům práce. V rámečku níže je uveden vzorec, který se použije pro praktický
výpočet, příklady empirických odhadů jsou znázorněny v příloze V.
HODNOTA STATISTICKÉHO ŽIVOTA
Do analýzy projektů, které mají vliv na riziko úmrtnosti, se běžně zahrnují odhady VOSL. VOSL je odhad
ekonomické hodnoty, kterou společnost stanoví pro snížení průměrného počtu úmrtí o jedno. Odhad VOSL
zahrnuje posouzení míry, ve které jsou lidé ochotni vyměnit svůj příjem za snížení rizika úmrtí. Podle metody
hédonické mzdy se VOSL vypočítá takto:
kde: T je zbývající doba života, Lt je příjem z práce; a i je sociální diskontní sazba.
Důkazy z literatury poukazují na to, že se VOSL zpravidla předpokládá u života mladého dospělého člověka
s alespoň 40 lety zbývajícího života. U příjmů z pracovní činnosti lze jako referenční hodnotu použít roční hrubou
mzdu. Tento přístup také předpokládá, že hrubá mzda na trhu práce se rovná mezní hodnotě výrobku, který
jednotka práce vyprodukuje. To však neplatí v případě, že dochází k deformaci trhu. V případě vysoké
nezaměstnanosti se tedy navrhuje provést korekci hrubé mzdové sazby pomocí stínové mzdy vypočtené
pro danou zemi nebo region.
97
Oběti, které vyžadují ošetření v nemocnici a mají trvalá zranění, ale v období, v němž se úmrtí sleduje, nezemřou.
98
Oběti, jejichž zranění nevyžadují ošetření v nemocnici, a pokud ano, dopady zranění rychle odezní.
99
Některé studie dále zahrnují tzv. hodnotu "bezpečnostní jako takové", čímž se zohlední to, že lidé jsou ochotni platit velké částky ke snížení
pravděpodobnosti předčasného úmrtí bez ohledu na svou produkční kapacitu. Z této WTP plyne preference snížení rizika zranění nebo dokonce
smrti při nehodě. Vzhledem k subjektivitě této "nákladové složky" se zde doporučuje tuto složku nezohledňovat.
\86
Pro správný výpočet ekonomických nákladů úmrtí se poté k odhadované VOSL připočtou přímé
zdravotní a administrativní náklady. To vyžaduje hloubkovou analýzu a průzkumy na národní úrovni
založené na lékařských záznamech, záznamech o veřejném zdraví, policejních záznamech a pojištění.
Při neexistenci národních statistik lze hodnoty odvodit jako procento VOSL. Vezmeme-li například
jako referenční základ hodnoty HEATCO, odhadují se v průměru ve výši 0,02 % z VOSL.
V případě zranění závisí ztráta produkce na závažnosti poranění a délce nepřítomnosti v práci. Opět
platí, že pro empirický odhad je zapotřebí hloubková analýza a průzkum. Pokud nejsou, ECMT (1998)
uvádí, že hodnota ztráty produkce u těžkých zranění je 13 % a u lehkých zranění 1 % z VOSL (tyto
poměry byly v podstatě potvrzeny v rámci studie HEATCO). Na druhé straně přímé zdravotní
a administrativní náklady lze odhadnout v průměru ve výši 15 a 18 % ztrát produkce u těžkých, resp.
lehkých zranění.
Pokud jde o další ekonomické náklady, preferovaným zdrojem pro získání jednotkových nákladů
nehod by měly být národní údaje z výzkumu (pokud jsou k dispozici), a nikoli výpočty pro konkrétní
projekt. Pokud jde o eskalaci cen, lze zde uplatnit stejný přístup jako pro hodnotu času.
Pravidla pro použití
Po získání jednotkových hodnoty pro různé typy nehod je třeba z národních funkcí/dat provést odhad
fyzického dopadu projektu na bezpečnost (tj. snížení rizika nehod). Jsou zapotřebí následující vstupní
údaje:
 statistické údaje o průměrném počtu lehkých zranění, vážných zranění a úmrtí na nehodu;
 nehodovost na miliardu vozokilometrů s využitím specifických hodnot samotného projektu
nebo nejsou-li k dispozici, pak specifická standardizovaná silniční nehodovost;
 prognóza vozokilometrů na silniční síti za rok s projektem a bez projektu.
Na tomto základě lze vypočítat snížení počtu úmrtí a zranění a stanovit hodnotu relativního přínosu
s využitím konkrétních jednotkových nákladů pro danou zemi.
3.8.5 Hluk
Zatížení hlukem lze definovat jako "nechtěný nebo škodlivý zvuk ve venkovním prostředí vytvořený
lidskou činností, včetně hluku vyzařovaného dopravními prostředky, silniční dopravou, železniční
dopravou, leteckou dopravou, a zvuk pocházející z průmyslových činností" (viz směrnice 2002/49/ES).
Ekonomické náklady hluku jsou dány těmito faktory:
 nepříjemnost, která má za následek jakékoliv omezení požitku z dobrovolně prováděných
činností;
 negativní dopady na lidské zdraví, například riziko kardiovaskulárních onemocnění (srdce
a krevního oběhu), které mohou být způsobeny hladinou hluku nad 50 dB(A);
 s ohledem na to, že emise hluku mají místní dopad, souvisí velikost účinku se vzdáleností
od místa infrastruktury: čím blíže k místu projektu, tím větší nepohodlí z emisí hluku.
Existuje několik metod pro posouzení dopadů (buď snížení, nebo zvýšení) hluku generovaných
v rámci projektů v oblasti dopravy.
Doporučenou metodou jsou deklarované preference pro přímé měření kompenzace WTA nebo WTP
pro snížení hluku (viz rámeček). Náklady hluku se liší v závislosti na denní době, hustotě osídlení
v blízkosti zdroje hluku a stávající úrovni hluku.
alternativně se běžně používá metoda hédonické ceny, která měří ekonomické náklady dodatečné
expozice hluku pomocí (nižší) tržní hodnoty nemovitostí (viz příloha VII). Vzhledem k množství domů
zasažených hlukem a průměrnou cenou domu lze vypočítat celkové náklady. Citlivost cen nemovitostí
na změny v hladině hluku měří zejména index citlivosti na znehodnocení hlukem100.
Pokud jde o eskalaci cen, lze zde uplatnit stejný přístup jako pro hodnotu času.
100
Viz Evropská unie (2002), The State-Of-The-Art on Economic Valuation of Noise, Final Report to European Commission DG Environment,
Duben 14th 2002, Ståle Navrud, Department of Economics and Social Sciences Agricultural University of Norway.
\87
101
3.8.6 Znečištění ovzduší
Investice do dopravy mohou významně ovlivnit kvalitu ovzduší, a to buď snížením, nebo zvýšením
úrovně emisí látek znečišťujících ovzduší. Účinky na znečištění ovzduší z velké části závisí na typu
investice, přičemž změna emisí v porovnání se základním scénářem může být buď pozitivní, nebo
negativní. Každá analýza nákladů a přínosů by měla zahrnout ekonomické náklady znečištění ovzduší,
které sestávají z následujících součástí:
 účinky na zdraví: vdechování emisí z letecké dopravy zvyšuje riziko respiračních
a kardiovaskulárních onemocnění. Hlavním zdrojem nákazy jsou tuhé částice (PM10, PM2,5);
 škody na stavbách a materiálech: látky znečišťující ovzduší mohou způsobit škody
na budovách a materiálech dvěma způsoby: i) znečištění povrchů budov částicemi
a prachem; ii) degradace fasád a materiálů korozí v důsledku kyselých znečišťujících látek
(NOx, SO2);
 ztráty na zemědělské produkci: ozón jako sekundární látka znečišťující ovzduší (vzniká
v důsledku emisí CO, VOC a NOx) a kyselé látky (NOx, SO2) způsobují škody na zemědělské
produkci. To znamená, že zvýšená koncentrace těchto látek vede ke snížení množství
zemědělské plodiny;
 dopady na ekosystémy a biodiverzitu: poškození ekosystému je způsobeno látkami
znečišťujícími ovzduší, které vedou k acidifikaci (NOx, SO2) a eutrofizaci (NOx, NH3). Acidifikace
a eutrofizace mají především negativní dopad na biologickou rozmanitost.
Pro výpočet externích nákladů způsobených znečištěním ovzduší, se za nejpropracovanější
a nejosvědčenější postup považuje přístup zdola nahoru, a to především pro výpočet externích nákladů
na životní prostředí pro konkrétní místo.102 Tento přístup je založen na metodě analýzy dráhy dopadu
("impact-pathway method"), která vyžaduje tyto metodické kroky:
 Odhad množství dodatečně vypouštěných nebo zamezených znečišťujících látek. Emise je
třeba stanovit na základě národních emisních faktorů pro každý typ příslušného vozidla,
s přihlédnutím ke složení vozového parku v jednotlivých státech vynásobených objemem
přepravy (počtu kilometrů).103 Nejsou-li národní údaje k dispozici, lze z níže uvedených zdrojů
101
Odchylně od HETCHO však "Příručka" uvádí jednotkové náklady pouze u EU-15 nebo Německa. Proto je potřeba mít postup převodu na základě
HDP na obyvatele k přizpůsobení hodnoty podmínkám jednotlivých zemí.
102
Přístup zdola nahoru byl použit v celé řadě evropských studií, jako je NEEDS (2006, 2007, 2008); HEATCO (2006a, b); CAFE CBA (2005a, b); ExternE (2005); UNITE
(2003a, b).
103
Odhadovaná změna množství emisí musí být ve všech případech v souladu s výstupem posuzování vlivů na životní prostředí. Vezměte prosím na vědomí,
HODNOTA HLUKU: ZDROJE DAT
Na základě metodiky deklarovaných preferencí (tj. WTP za redukci obtěžování a poškození zdraví) studie HEATCO
uvádí jednotkové mezní náklady na osobu vystavenou určité úrovni hluku pro jednotlivé státy EU-25.
Pro hodnocení ekonomických nákladů hluku s použitím jednotkových výchozích hodnot hodnocení vyžaduje odhad
zvýšení/snížení hluku dopadajícího na exponovanou populaci, které se vynásobí příslušnou jednotkovou hodnotou.
Zejména musí být k dispozici následující vstupní data, jak vyplývá z procesu EIA a map relativní produkce hluku:
- exponované osoby: počet lidí žijících v každé z oblastí uvedených v hlukových mapách a jejich vývoj v čase;
- očekávaná změna v expozici hluku, tj. objem nově generovaného nebo zamezeného hluku (dB(A))
na exponované osoby v důsledku projektu.
Vycházíme-li z údajů HEATCO, pak v metodice IMPACT "Příručka pro odhad externích nákladů v dopravním
odvětví" jsou uvedeny jednotkové hodnoty mezních nákladů hluku pro různé typy sítí pro silniční a železniční
dopravu. V tomto případě jsou jednotkové náklady uvedeny na vozokm (€ct/VKM) a náklady hluku se přímo
vypočtou jako objem dopravy (auta, vlaky, lodě, atd.) nově generované nebo zamezené v rámci dopravní sítě.101
\88
použít výchozí emisní faktory:
o "EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013"104, kde je podrobně uvedena
literatura týkající se emisí látek znečišťujících ovzduší v různých hospodářských odvětvích,
včetně dopravy; nebo
o databáze TREMOVE, kde jsou k dispozici údaje o emisích pro jednotlivé kategorie vozidel
a typy oblastí (metropolitní, jiná městská, mimoměstská).
 Vyhodnocení celkových nákladů znečištění ovzduší. Odhad množství emisí by se měl
vynásobit jednotkovými náklady na znečišťující látku (podle typu oblasti a s přihlédnutím
k hustotě obyvatelstva), jak jsou k dispozici z mezinárodních zdrojů. Jako referenci lze využít
studii IMPACT, kde jsou uvedeny hodnoty jednotkových nákladů u hlavních relevantních
znečišťujících látek v ovzduší (v eurech za tunu) a která vychází ze zpráv o analýze nákladů
a přínosů HEATCO a CAFE105. Navíc existuje studie evropského výzkumného projektu NEEDS106,
což je nejnovější studie uplatňující tento přístup na náklady znečištění ovzduší a jedna
z prvních studií, která uvádí spolehlivé nákladové faktory i pro škody na ekosystémech
a biodiverzitě v důsledku znečištění ovzduší.
Jsou-li k dispozici národní metodiky uvádějící jednotkové ekonomické náklady na emise (na základě
jasných a dostatečných předpokladů a metodiky), bude také možné dopad vypočítat jako náklady
na vozokm nebo tunokm. V tomto případě se náklady znečištění ovzduší hodnotí na základě objemu
dopravy, rychlosti a typu silnice na analyzovaných silničních úsecích.
3.8.7 Změna klimatu
Každá analýza nákladů a přínosů by měla zahrnovat ekonomické náklady změny klimatu vyplývající
z pozitivních nebo negativních změn emisí skleníkových plynů. Pokud jde o dopravu, hlavními emisemi
skleníkových plynů jsou oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O) a metan (CH4). Tyto emise přispívají
ke globálnímu oteplování, což má různé dopady, jako je stoupání hladiny moří, dopady v oblasti
zemědělství, zdravotnictví, ekosystémů a biodiverzity, nárůst extrémních povětrnostních vlivů, atd.
Klimatické změny mají tedy globální dopad, a tudíž související náklady nesouvisí s místem investice (což
je případ látek znečišťujících ovzduší).
Hodnocení emise skleníkových plynů v dopravní infrastruktuře se bude především vztahovat
k důsledkům projektových činností (vozidla využívající dopravní infrastrukturu, včetně přechodu na jiný
druh dopravy). Odhad celkového objemu emisí, které vznikají nebo kterým se zamezí, podle typu vozidla
pro různé druhy dopravy by se měl vypočítat vynásobením emisního faktoru údaji o objemu dopravy,
přičemž se zohlední např. vztahy mezi poptávkou a kapacitou (rychlostní tok), jakož i spotřeba paliva
a vztahy týkající se rychlosti (v případě silniční dopravy). Opět platí, že výchozí emisní faktory lze vzít
z příručky "EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook" nebo databáze TREMOVE. Jakmile je
získán objem emisí, metodika pro odhad nákladů změny klimatu se řídí obecným postupem uvedeným
v části 2.9.9.
3.9 Hodnocení rizik
Vzhledem ke své kritičnosti je vhodné provést analýzu citlivosti peněžních hodnot přiřazených
statkům, pro něž neexistuje trh, zejména hodnotám úspory času a nehodám. V dopravních projektech
totiž často hodnota úspor času může představovat více než 70 % všech přínosů. Jedná se proto
o parametr, který je třeba vždy pečlivě analyzovat a testovat. Další zkoušky citlivosti mohou být
zaměřeny na investiční a provozní náklady nebo na očekávanou poptávku, zejména na generovanou
dopravu.
že v případě silničních projektů většina vyprodukovaných emisí souvisí se spotřebou paliva, které je následně funkcí rychlosti (skutečná rychlost jízdy, což znamená
vlivy zastavení a pokračování v jízdě, i když je běžně zjednodušen na průměrnou rychlost), typu vozidla, stavu komunikace a její geometrie.
104
Dostupné na adrese http://www.eea.europa.eu/publications/emep-eea-guidebook-2013
105
Program čistý vzduch pro Evropu (CAFE – Clean Air for Europe), k dispozici na adrese:
http://ec.europa.eu/environment/archives/cafe/activities/pdf/cafe_cba_externalities.pdf
106
New Energy Externalities Development for Sustainability http://www.needs-project.org/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1
\89
Doporučuje se testovat alespoň tyto proměnné:
 hodnota času;
 náklady nehod;
 předpoklady vývoje HDP a dalších ekonomických veličin;
 tempo růstu dopravy v čase;
 počet let potřebných pro realizaci infrastruktury;
 investiční náklady a náklady na údržbu (na co nejnižší úrovni členění);
 jízdné/tarif/mýtné
Na základě analýzy citlivosti je třeba provést posouzení rizika, což obvykle zahrnuje tyto typologie
rizika.
Tabulka 3.4 Typická rizika v dopravě
Stupeň Riziko
Regulatorní - Změny v požadavcích na ochranu životního prostředí
Analýza poptávky - Dopravní prognózy jsou jiné, než se předpokládalo
Návrh
- Nedostatečné průzkumy a šetření na místě
- Špatné odhady nákladů na plánování
Administrativní
- Stavební povolení
- Povolení veřejných sítí
Pořízení pozemků
- Cena pozemků je vyšší, než se očekávalo
- Procedurální zpoždění
Zadávání zakázek - Procedurální zpoždění
Výstavba
- Překročení nákladů projektu
- Záplavy, sesuvy půdy, atd.
- Archeologické nálezy
- Rizika související se zhotovitelem (bankrot, nedostatek zdrojů)
Provozní a finanční
- Výběr mýta je nižší, než se očekávalo
- Náklady na provoz a údržbu jsou vyšší, než se očekávalo
Jiné - Odpor veřejnosti
Zdroj: Převzato z přílohy III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
\91
Případová studie – Silniční projekt
I Popis projektu
Projekt spočívá ve výstavbě 16,4 km nové zpoplatněné dálnice107, které představují chybějící úsek
koridoru TEN-T. Nová dálnice sníží provoz na stávající komunikaci, která je každoročně zatížena
denním provozem více než 18 000 vozidel, z nichž u většiny se jedná o tranzitní dopravu, a dosáhla
limitu své kapacity. Stávající komunikace vede dopravu přes několik menších obcí a jedno středně
velké město, které se nachází v údolí, což obyvatele obtěžuje v důsledku vysoké úrovně znečištění
v podobě hluku a výfukových plynů, a protíná řadu silnic nižší kategorie, což přispívá k přetížení,
separaci a nedostatečné bezpečnosti silničního provozu. Dále se vyznačuje obrovským nárůstem
dopravy během posledních 10 let (meziroční tempo růstu bylo 4,5 %) a vysokým podílem nákladních
vozidel (současný podíl nákladních vozidel se pohybuje kolem 35 %).
Vzhledem k náročné podobě terénu bude nová dálnice vyžadovat několik mostů a nadjezdů a také
jeden tunel. Dále je uveden technický popis projektu a jeho součásti:
Součást Popis
Dálnice: 2x2 pruhy (plus odstavné pruhy), šířka 27,5 m, délka 16,4 km
Přivaděč: 2x1 pruh, šířka 11 m
Křížení: 3
Stavby: 3 dálniční mosty, celková délka 2 200 m
4 nadjezdy, celková délka 800 m, průměrná šířka 8 m,
1 tunel, dva tubusy, délka 2 200 m
Předkladatelem projektu je Národní dálniční společnost, která infrastrukturu vlastní a provozuje.
II Cíle projektu
Cílem projektu je:
 zajistit rychlé a spolehlivé spojení na dlouhé vzdálenosti a pro tranzitní provoz;
 zvýšit bezpečnost silničního provozu;
 snížit dopad dopravy na obce.
Projekt je v souladu se stávajícím vnitrostátním strategickým plánem dopravy a je také součástí
operačního programu Doprava. Investice zejména přispěje k těmto ukazatelům OP.
Ukazatel cíl pro OP 2020 Projekt (% z cíle OP)
Délka nových dálnic (km) 120 16,4 (14 %)
III Analýza poptávky a možností
Podrobná analýza možností, která je součástí studie proveditelnosti dokončené v roce 2013, byla
východiskem pro výběr a konečný návrh upřednostněné možnosti. Analýza možností, která je v této
studii také obsažena, porovnávala dvě upravené verze základního řešení projektu, které vznikly
na základě dříve provedené předběžné studie proveditelnosti. Předběžná studie proveditelnosti
analyzovala řadu možností, pokud jde o:
 soulad s požadavky;
 technické řešení a konstrukční parametry (obchvat, nová komunikace se 2 pruhy, rychlostní
komunikace se 4 pruhy nebo dálnice);
 počet, umístění a typ křížení;
107
Dálniční známky pro automobily, vybírání elektronického mýtného pro autobusy, lehká a těžká nákladní vozidla dle ujeté vzdálenosti.
\92
 postupná realizace (včetně výstavby rychlostní silnice s polovičním profilem).
Zatímco v rámci předběžné studie proveditelnosti bylo provedeno hodnocení obecnějších řešení
projektu na základě více kritérií a zohlednění problematiky v oblasti ekonomiky, strojírenství,
dopravy, životního prostředí a sociálních věcí, v analýze proveditelnosti bylo provedeno porovnání jen
dvou zbývajících modifikovaných možností108 na základě analýzy nákladů a přínosů, kde byla
preferovaná možnost vybrána na základě kritéria nejvyšší ENPV.
Na níže uvedených obrázcích je znázorněna dopravní prognóza ve scénáři "s projektem" (obrázky
vpravo) a ve srovnávacím scénáři "bez projektu" (obrázky vlevo) pro roky 1 a 20 provozní fáze
projektu. Byl použit model s jediným druhem dopravy (pouze silniční provoz). Pokrývá oblast dopadu
projektu s dostatečně rozčleněným územním systémem. Jeho součástí je vnitrostátní silniční síť
a většina relevantních komunikací nižší kategorie. Budoucí zlepšení sítě (zejména výstavba dálnice dle
tohoto projektu) jsou v modelu sítě zahrnuty také. Matice výchozí bod – místo určení vycházejí
z průzkumu "výchozí bod – místo určení" z roku 2005. Úkolem je minimalizace nákladů na cestu
(včetně času, vzdálenosti a mýtného). Dopravní model byl kalibrován na základě údajů o objemu
dopravy z roku 2010 a testy validity ukazují, že model dostatečně dobře replikuje skutečné cestovní
vzorce. Matice budoucího stavu byly vynásobeny tempem růstu, přičemž tato tempa růstu vycházejí
z předpokládaných změn v populaci, ekonomické aktivitě, vlastnictví automobilů a nákladů
na dopravu. Předpokládalo se, že tempo růstu dopravy mezi lety 2015 a 2025 se bude pohybovat
kolem 2 % ročně, a okolo 1 % ročně po roce 2025. Je třeba poznamenat, že se neočekává žádná
generovaná/indukovaná doprava ani odklon od jiných druhů dopravy, protože projekt není umístěn
ve významné městské oblasti a neočekávají se ani žádné zvláštní změny v počtu obyvatel,
zaměstnanosti a územním vzorci. V prvním roce projektu se předpokládá, že se 11 350 vozidel za den
přesune ze stávající komunikace na úsek N1 nové komunikace (9 650 vozidel za den v úseku N2).
V důsledku toho se dopravní zatížení na různých úsecích stávající komunikace výrazně sníží (7 000
vozidel denně v úseku E3 ve srovnání s 18 400 ve scénáři bez projektu).
Rok 1
Rok 20
Legenda: modrá – stávající úseky, červená – nové úseky. Název úseku, a.a.d.t. automobily, a.a.d.t. Těžká + lehká NV
108
Obě možnosti se liší v jejich uspořádání a umístění křížení.
\93
Úroveň služeb (LOS – Level of Service) se odhaduje podle metodiky HCM. V současné době je LOS
na některých úsecích na úrovni D a E, což se v blízké budoucnosti zhorší až na F. Po dokončení dálnice
se LOS na stávající silnici zlepší na B a C a zůstane dostatečné až do roku 20. LOS na dálnici dosáhne
úrovně C v roce 20, což je označení pro odpovídající kapacitu.109
IV Projektové náklady a výnosy zvolené možnosti
Investiční náklady
Odhad nákladů na práce a dohled nad zvolenou možností vychází z podrobného návrhu, protože práce
ještě nebyly předmětem zadávacího řízení. Nákup pozemků je částečně dokončen. Odhad nákladů je
založen na stálých cenách roku 2013.
Složka investičních nákladů Celkové náklady
Plánovací/konstrukční poplatky, technická pomoc 3 000 000
Nákup pozemků 12 000 000
Výstavba, z toho: 248 350 000
Zemní práce 12 500 000
Vegetace 800 000
Silnice 48 000 000
Mosty 77 000 000
Tunel 80 000 000
opěrné zdi 5 800 000
protihlukové a bezpečnostní bariéry 7 500 000
veřejné služby 8 500 000
informační systém dálnice 1 250 000
Budovy 1 000 000
jiné 5 940 000
Stroje a zařízení 0
Publicita 60 000
Dozor 5 000 000
Investiční náklady celkem bez nepředvídatelných nákladů 268 350 000
Nepředvídatelné náklady (10 % stavebních nákladů)110 24 835 000
Investiční náklady celkem včetně nepředvídatelných
nákladů
293 185 000
DPH (lze uplatnit) 56 630 055
Investiční náklady celkem včetně DPH 349 815 055
Celkové investiční náklady projektu uvedené v tabulce výše se považují za způsobilé s výjimkou DPH,
která je uplatnitelná.
Odhady zahrnují všechny náklady vynaložené na plánování ve fázi proveditelnosti a během období
realizace projektu, zatímco náklady všech předběžných činností (předběžné studie proveditelnosti,
průzkumy provedené před zahájením studie proveditelnosti) jsou považovány za fixní, a proto nejsou
zahrnuty.
Mýtné z nákladních vozidel pro Národní dálniční společnost se vybírá mýtná společnost, a to
prostřednictvím již existujícího systému elektronického mýtného na základě kombinace technologií
GPS a GSM. Pro rozšíření mýtného na nové úseky nejsou nutné žádné fyzické investice, provozovatel
dálnice platí poplatek za každou transakci při výběru mýtného na své komunikaci a plyne mu vybrané
mýtné.
109
Manuál pro kapacitu dálnic (HCM – Highway Capacity Manual) je návodem pro výpočet kapacity a úroveň služeb pro různé typy komunikací
(dálnice, silnice, místní komunikace) a silničních křižovatek (se signalizací, bez signalizace, kruhové objezdy). Zveřejňuje a aktualizuje jej
Transportation Research Board (USA). Úroveň služeb pro dálnice: A – Volný pohyb; B – přiměřeně volný pohyb; C – stabilní pohyb; D – blíží se
nestabilní pohyb; E – nestabilní pohyb; F – nucený nebo zastavený pohyb. Tato metoda se zde používá jako příklad a nevylučuje použití jiných
dostupných metod.
110
Na základě zkušeností je 10% rezerva na nepředvídatelné výdaje v této fázi projektu u většiny projektů dostačující.
\94
Pro vyhodnocení odhadů nákladů nejvýznamnějších investičních složek, u nichž bylo zjištěno,
že jsou ve stejném rozmezí, jako náklady jiných srovnatelných projektů, byly vypočteny tyto
průměrné jednotkové náklady:
Složka investičních nákladů Jednotkové náklady
Dálnice, celkem 16,3 milionů EUR/km
Dálnice bez mostů a tunelů 6,8 milionů EUR/km
Mosty 1 151 EUR/m
2
Tunel 18,2 milionů EUR/km
Náklady na provoz a údržbu
Náklady na běžnou údržbu nové silnice se odhadují na základě průměrných požadavků na údržbu
v rámci stávající dálniční sítě v zemi a stávající praxe provozovatele dálnice v oblasti údržby.
Průměrné náklady na běžnou údržbu se tedy předpokládají ve výši 34 000 EUR na km dálnice111.
Náklady na běžnou údržbu stávající silnice se předpokládají u scénáře s projektem ve stejné výši
jako
u scénáře bez projektu, a jsou z hodnocení vyloučeny.
Pravidelná údržba nové silnice se odhaduje na základě očekávaného harmonogramu pravidelných
údržbových prací. Načasování prací bylo stanoveno na základě zjištěného cyklu údržby v síti
stávajících dálnic v zemi (např. položení nového povrchu po 10 letech, opravy mostů po 15 letech,
oprava opěrných zdí po 20 letech, atd.); průměrné náklady na tyto práce také vycházejí z nákladů
zjištěných v minulosti.
Pravidelná údržba stávající silnice je z analýzy vyloučena. Pokles provozu prodlouží životnost prvků
infrastruktury o několik let, a v důsledku toho se cyklus údržby prodlouží, předpokládá se však,
že údržbové práce se nezmění.
Provozní náklady silnice zahrnují náklady na výběr mýtného; řízení provozu nového úseku bude
probíhat ze stávajícího centra řízení dopravy bez jakýchkoliv dodatečných nákladů, a je tedy
z hodnocení vyloučeno. Předpokládá se, že náklady na výběr mýtného jsou ve výši 0,12 EUR
za transakci (tj. průjezd úseku dálnice mezi oběma kříženími).
Výnosy
Mýtné se vybírá jen u nákladních vozidel: pro lehké nákladní automobily (včetně autobusů)
0,10 EUR/km; pro těžká nákladní vozidla 0,20 EUR/km. Předpokládaný podíl lehkých nákladních
vozidel (včetně autobusů) je 55 %, u těžkých nákladních vozidel je to 45 %.
V Finanční a ekonomická analýza
Analýza se provádí v rámci referenčního období 30 let, které je pro silniční projekty běžné.
Zůstatková hodnota investice se uvažuje na konci referenčního období; zůstatková hodnota je 13
milionů EUR
ve finanční analýze, která se vypočítá na základě čisté současné hodnoty peněžních toků
generovaných po referenčním období (na základě trvalého vzorce ("perpetuity formula"))
a 150 milionů EUR v ekonomické analýze (na základě odpisového vzorce a s korekcí konverzním
faktorem). Finanční a ekonomická analýza se provádí ve stálých cenách. Ve finančních výpočtech se
používá reálná diskontní sazba ve výši 4 %, zatímco v ekonomické analýze se používá sociální
diskontní sazba ve výši 5,0 % v souladu s referenční hodnotou stanovenou Komisí a používanou
v celé EU. DPH je vratná, a tudíž z analýzy vyloučena.
111
Dalo by se předpokládat, že vzhledem k rostoucím mzdám a cenám energií dojde k reálnému nárůstu nákladů na provoz a údržbu
na kilometr. Tento nárůst bude alespoň částečně kompenzován zvýšením produktivity (vzhledem k lepším materiálům a technologiím).
Vzhledem k tomu, že je obtížné odhadnout rychlost těchto dvou procesů, se předpokládá, že náklady na provoz a údržbu za km zůstanou
po celou dobu uvažovaného období konstantní.
\95
Finanční analýza
Peněžní toky pro finanční analýzu jsou uvedeny v následující tabulce, včetně výpočtu příslušných
ukazatelů finanční výkonnosti projektu.
Výrazně negativní finanční čistá současná hodnota investice (FNPV(C) = – 248 000 000 EUR) ukazuje,
že projekt vyžaduje pomoc EU, aby byl životaschopný.
Projekt vytváří čistý výnos (příjem) ve smyslu článku 61 nařízení (EU) 1303/2013. V tomto případě
byl příspěvek z Fondu soudržnosti EU na projekt stanoven pomocí metody založené na výpočtu
diskontovaných čistých příjmů112. Výsledné poměrné uplatnění diskontovaných čistých příjmů činí
93,4 %. Vynásobeno způsobilými náklady uvedenými v kapitole IV výše (293,2 milionů EUR) a s mírou
spolufinancování v rámci příslušné prioritní osy OP (85 %) je výše grantu EU pro projekt
232,7 milionů EUR.
Zbytek investice poskytne předkladatel výhradně z vlastního kapitálu bez nutnosti půjčky. Příspěvek
z vlastního kapitálu bude financován prostřednictvím dodatečně splaceného kapitálu od státu, pro což
existuje formální závazek.
GRANT EU
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Výpočet diskontovaných investičních nákladů (DIC) NPV 4 %
Investiční náklady bez nepředvídaných nákladů milionů 259.7 103.6 101.8 63.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
DISKONTOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY (DIC) milionů 259.7 103.6 101.8 63.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
Výpočet diskontovaných čistých příjmů (DNR) NPV 4 %
Výnosy milionů 40.9
27.9
4.2
0.0 0.0 0.0 2.2 2.3 2.3 2.4 2.4 2.5 2.5 2.7 2.9 3.1 3.4
Náklady na provoz a údržbu milionů 0.0 0.0 0.0 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 7.8 0.9 1.0 1.0
Zůstatková hodnota investic milionů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 13
DISKONTOVANÉ ČISTÉ PŘÍJMY (DNR) milionů 17.2 0.0 0.0 0.0 1.4 1.4 1.5 1.5 1.5 1.6 1.6 -5.1 2.0 2.2 15.6
ZPŮSOBILÉ NÁKLADY (EC)
Poměrné uplatnění diskontovaných čistých příjmů = (DIC – DNR) /
DIC: MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ PRIORITNÍ OSY (CF):
GRANT EU ( = EC x POMĚR x CF): 232.7
►►◄◄ ►►◄◄
FRR(C)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Návratnost investic NPV 4 %
Investiční náklady milionů -259.7
40.9
-27.9
4.2
-103.6 -101.8 -63.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
Výnosy milionů 0.0 0.0 0.0 2.2 2.3 2.3 2.4 2.4 2.5 2.5 2.7 2.9 3.1 3.4
Náklady na provoz a údržbu milionů 0.0 0.0 0.0 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -7.8 -0.9 -1.0 -1.0
Zůstatková hodnota investic milionů 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 13.2
Peněžní toky projektu milionů -248.2 -103.6 -101.8 -63.0 1.4 1.4 1.5 1.5 1.5 1.6 1.6 -5.1 2.0 2.2 15.6
FRR(C) (před grantem EU) -8.8%
►►◄◄ ►►◄◄
FRR(K)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Zůstatek úvěru EU grant
Počáteční zůstatek milionů
Čerpání úvěru milionů
Splátka úroků milionů
Splátka jistiny milionů
Konečný zůstatek milionů
Národní finanční zdroje
Národní veřejný (grant) milionů
Národní soukromý(vlastní jmění) milionů
Návratnost národního kapitálu NPV 4 %
Národní veřejný (grant) milionů -58.6 -24.0 -22.5 -13.9 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
Národní soukromý (vlastní jmění) milionů 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
Splátky úroků milionů 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
Splátky jistiny milionů 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
Náklady na provoz a údržbu milionů -27.9 0.0 0.0 0.0 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -0.9 -7.8 -0.9 -1.0 -1.0
Výnosy milionů 40.9 0.0 0.0 0.0 2.2 2.3 2.3 2.4 2.4 2.5 2.5 2.7 2.9 3.1 3.4
Zůstatková hodnota investic milionů 4.2 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 13.2
Národní finanční toky milionů -41.4 -24.0 -22.5 -13.9 1.4 1.4 1.5 1.5 1.5 1.6 1.6 -5.1 2.0 2.2 15.6
FRR(K) (po grantu EU) -2.9%
112
Jak je uvedeno v článku 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013
0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
24.0 22.5 13.9 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0
\96
►►◄◄ ►►◄◄
FINANČNÍUDRŽITELNOST
Finanční udržitelnost
FNPV(K) u národního kapitálu zůstává negativní, protože grant EU pokrývá pouze 85% z rozdílu,
zatímco zbytek je pokryt národním veřejným grantem.
Projekt se zdá být finančně udržitelný, protože investiční náklady v průběhu realizace jsou pokryty
stejnou částku finančních zdrojů a jejich kumulovaná čistý peněžní tok během provozu je v průběhu
celého sledovaného období pozitivní.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Ekonomická analýza
Pro účely socioekonomického hodnocení byla provedena korekce odhadu investičních nákladů
o fiskální dopady faktorem 0,91 (s výjimkou nákladů na pozemky, které nebyly předmětem fiskální
korekce). U nákladů na běžnou údržbu byla provedena korekce faktorem 0,88. Fiskální korekční
faktory jsou založeny na podílu transferových plateb v oblasti nákladů na pracovní sílu a energie
a jejich příslušných podílech na celkových nákladech.
Socioekonomická analýza zahrnuje následující peněžně vyjádřené přínosy, které jsou v souladu s cíli
projektu, tj. rychlejší spojení na bezpečnější silnici s oddělenými pruhy, úspora doby jízdy, úspora
provozních nákladů vozidel, úspory nákladů v důsledku nehod.
Přínosy projektu týkající se snížení negativních dopadů (znečištění a hluku) v obcích nebyly vyčísleny
vzhledem k tomu, že nebylo považováno za důležité je vyčíslit v penězích, ale socioekonomická analýza
obsahuje dopad projektu na emise CO2 jako hlavní globální dopad dopravy na životní prostředí.
Úspora času (v minutách na osobu) byla vyčíslena pomocí modelu dopravy na základě průměrných
rychlostí dosažených osobními a nákladními automobily na stávajících i nových komunikacích
(viz tabulka níže), jejich délce a předpokládanému objemu dopravy. V důsledku projektu se odhaduje,
že průměrné vozidlo při jízdě po celé délce nové dálnice ušetří asi 12 minut v roce 1, přičemž nákladní
vozidla ušetří kolem devíti minut. Úspora času pro vozidla, které zůstanou na stávající silnici, je kolem
čtyř minut na vozidlo.
Národníveřejný(grant) milionů
EURNárodnísoukromý(vlastníjmění) milionů
EURGrant EU – milionů
EURČerpanéúvěry milionů
EURVýnosy milionů
EURCelkové peněžní příjmy milion
ů EURInvestiční náklady milionů
EURNáklady na provoz a údržbu milionů
EURSplátky úroků milionů
EURSplátky jistiny milionů
EURCelkové peněžní výdaje milion
ů EURČisté peněžní toky milionů
EURKumulované čisté peněžní toky milionů
EUR
24,0 22,5 13,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
88,4 89,2 55,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 2,2 2,3 2,3 2,4 2,4 2,5 2,5 2,7 2,9 3,1 3,4
112,4 111,7 69,0 2,2 2,3 2,3 2,4 2,4 2,5 2,5 2,7 2,9 3,1 3,4
-112,4 -111,7 -69,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -7,8 -0,9 -1,0 -1,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
-112,4 -111,7 -69,1 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -0,9 -7,8 -0,9 -1,0 -1,0
0,0 0,0 0,0 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 -5,1 2,0 2,2 2,4
0,0 0,0 0,0 1,4 2,8 4,3 5,8 7,3 8,9 10,5 12,3 14,3 15,6 20,3
\97
Průměrná rychlost (km/h)
Úsek
Délka
(km)
Bez projektu S projektem
Rok 1 Rok 20 Rok 1 Rok 20
Vozidla
Těžká +
lehká NV Vozidla
Těžká +
lehká NV Vozidla
Těžká +
lehká NV Vozidla
Těžká +
lehká NV
E2 1,7 51,4 46,5 41,0 40,2 64,7 53,8 62,5 53,4
E3 3,6 35,2 35,2 31,9 31,9 38,8 38,6 32,5 32,4
E4 3,1 42,7 42,1 32,3 31,8 57,2 53,0 52,9 49,6
E5 3,7 40,6 39,3 34,5 33,9 54,8 51,0 53,9 50,2
E6 5,6 69,0 57,6 55,1 47,5 79,1 63,6 78,7 63,6
N1 5,7 104,8 75,2 98,4 72,4
N2 1
0,
7
113,0 74,5 107,7 72,5
N3 2,0 79,7 70,0 78,6 69,6
K vyjádření přínosu z úspor času v penězích byly zohledněny tyto dodatečné předpoklady113:
Proměnná Předpoklad Připomínka
Průměrná obsazenost, osobní 1.8 osob Na základě různých průzkumů provedených
v zemiPrůměrná obsazenost, nákladní 1.2 osob
Poměr účelů cesty, osobní 20 % pracovní cesty
80 % nepracovní cesty
Poměr účelů cesty, nákladní 100 % pracovní cesty
Jednotková hodnota času, pracovní cesty EUR 12.90 na hodinu Odhad vychází z průměrné mzdy v zemi
(9 EUR za hodinu) a předpokládá související
režijní náklady (33 %)
Jednotková hodnota času, nepracovní cesty EUR 4.30 na hodinu Odhad ve výši 1/3 hodnoty času pro
pracovní cesty
Faktor eskalace pro hodnotu času Růst HDP na obyvatele s faktorem elasticity
0,7
Úspory provozních nákladů vozidel (VOC – Vehicle Operating Costs) se počítají pro různé typy vozidel,
přičemž se zohledňuje složení vozového parku, rychlost a kapacita silnic, stav komunikací a jejich
geometrie v dané zemi. Použitý software využívá na vnitrostátní úrovni kalibrované hodnoty, náklady
na posádku byly vyloučeny s cílem zabránit dvojímu započítání.
Úspory nákladů v důsledku nehod souvisí s tím, že většina dopravy bude odkloněna na bezpečnější
dálnice s oddělenými pruhy pro každý směr a mimoúrovňovými křižovatkami se silnicemi nižších
kategorií. V analýzách bezpečnosti silničního provozu bylo zjištěno, že riziko smrtelné nehody
na stávající silnici je
10.7 úmrtí na jednu miliardu vozokm, zatímco na dálnici je to 3,1 úmrtí na jednu miliardu vozokm.
Odhaduje se, že výstavba nové silnice ušetří asi 0,6 smrtelných nehod v prvním roce a asi
0,9 smrtelných úrazů v posledním roce analýzy.
Snížení smrtelných úrazů na silnicích v zemi se odhaduje na 677 500 EUR (odhad vychází z hodnot
z příslušné literatury). Předpokládá se, že tato hodnota poroste stejným tempem jako reálného HDP
na obyvatele s faktorem elasticity 1,0.
Úspory CO2 souvisí s tím, že v důsledku přímější trasy silnice se sníží ujetá vzdálenost pro většinu
provozu, přičemž dopravní toky na stávající komunikaci budou plynulejší. Předpokládané jednotkové
náklady jsou ve výši 31 EUR na tunu CO2 (v cenách roku 2013), s ročním růstem ve výši 1 EUR.
Výsledné peněžní toky a jejich ENPV jsou uvedeny v následující tabulce.
113
Jednotkové hodnoty použité v této případové studii jsou pouze ilustrativní a nelze je brát jako referenční hodnoty.
\98
►►◄◄ ►►◄◄
7,1%
1,40
ERR
Socioekonomické
náklady
NPV 5,0
%
Socioekonomické
přínosy
NPV 5,0
%
ERR
POMĚR
P/N
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Investičnínákladyprojektu milionů
EUR
-197,6
-21,0
-94,9 -92,1 -57,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 151,0
Nákladyna provoza údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -6,9 -0,8 -0,8 -0,9
Celkovéekonomickénáklady milionů
EUR
-218,6 -94,9 -92,1 -57,0 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -0,8 -6,9 -0,8 -0,8 150,2
B1.Úsporačasu milionů
EUR
266,7
26,5
9,2
3,1
0,0 0,0 0,0 10,7 11,5 12,3 13,2 14,1 15,0 16,0 20,7 25,4 30,5 37,7
B2.ÚsporyVOC milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 1,3 1,4 1,5 1,5 1,6 1,7 1,8 2,1 2,4 2,7 3,0
B3.Úsporyznehod milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,4 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 0,7 0,9 1,0 1,2
B4.ÚsporyzCO2 milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,3 0,4 0,5
Celkovéekonomicképřínosy(B1+ B2+B3+ B4) milionů
EUR
305,5 0,0 0,0 0,0 12,5 13,5 14,4 15,4 16,3 17,4 18,5 23,7 28,9 34,6 42,3
Čistépřínosy(ENPV) milionů
EUR
87,0 -94,9 -92,1 -57,0 11,8 12,8 13,7 14,6 15,5 16,6 17,7 16,8 28,1 33,7 192,5
S ohledem na ENPV jsou hlavními přínosy projektu úspora cestování v čase (87 % z celkových
přínosů), s velkým odstupem následují úspory provozních nákladů vozidel (9 %), úspory nákladů
z nehod (3 %) a úspory ze snížení CO2 (1 %). Celkově vzato, výsledky socioekonomické analýzy (ERR:
7,1 %, ENPV: 87,0 milionů EUR) ukazují, že projekt generuje pozitivní změnu úrovně blahobytu, a je
tedy způsobilý získat finanční pomoc EU.
VI Analýza citlivosti
Provádí se výpočtem procentuální změny FNPV(C) a ENPV v důsledku 1% změny klíčových nákladů
a přínosů. Je-li absolutní procentní změna ENPV vyšší než 1 %, pak se příslušná proměnná považuje
za kritickou.
Testovaná proměnná Elasticita FNPV(C) Elasticita ENPV
Investiční náklady + 1% -1,07 % -2,70 %
Provoz na nové silnici + 1 % +0,27 % +2,04 %
Náklady na provoz a údržbu + 1 % -0,12 % -0,24 %
Výnosy z mýtného +1 % +0,17 % není k dispozici
VOT +1 % není k dispozici +3,08 %
VOC +1 % není k dispozici +0,31 %
Úspora z nehod + 1 % není k dispozici +0,11 %
Úspora z CO2 + 1 % není k dispozici +0,03 %
Analýza citlivosti ukazuje, že finanční výsledky projektu nejsou příliš citlivé na jakékoliv změny
vstupních proměnných.
Na druhé straně ekonomická výkonnost je poměrně citlivá na změny předpokládaných investičních
nákladů a poptávky a hodnot úspor doby jízdy, které jsou považovány za kritické proměnné. To se také
odráží v jejich přechodových hodnotách (tj. nezbytné změny proměnných, aby byla ENPV negativní),
které jsou 37 % na investiční náklady a -32 % pro úspory hodnoty času (ve srovnání s výchozími
předpoklady). Vzhledem k tomu, že jsou tyto hodnoty obecně v rámci reálných možností, bylo
rozhodnuto, že se kromě standardní kvalitativní analýzy rizik provede i pravděpodobnostní analýza
rizik.
VII Analýza rizik
Vzhledem k tomu, že analýza citlivosti nezjistila pro finanční analýzu žádné kritické proměnné, analýza
rizik se pro jednoduchost soustředí pouze na ekonomickou analýzu projektu a je prováděna
z kvalitativního i kvantitativního hlediska.
\99
V následující matici rizik je uvedena kvalitativní analýza rizik. Bere v úvahu nejistoty týkající se všech
aspektů projektu. Opatření k prevenci a zmírnění jsou definována pouze pro zbývající rizika nejvyšší
úrovně.
Riziko Dopad
Pravděpodobnost
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika
Příčiny
Opatření k
prevenci/zmírnění
RIZIKA V OBLASTI PLÁNOVÁNÍ A ADMINISTRATIVY
Získání
stavebního
povolení
zpoždění A III Nízké
dokončena
EIA,
dokumentace
pro stavební
povolení je
připravena.
Povolení veřejných
sítí
(a jiná povolení)
zpoždění A I Nízké
Povolení
získána,
koordinace
probíhá,
územní plán
je připraven
a schválen.
Změny v
požadavcích
na ochranu
životního
prostředí
A I Nízké
provedena
EIA.
POŘÍZENÍ POZEMKŮ
Náklady na pozemky náklady B III Nízké
Nákup
pozemků je
částečně
dokončen.
Zpoždění
v nákupu
pozemků
zpoždění B IV
střední Nákup
pozemků je
částečně
dokončen.
Další
požadavky
náklady A I Nízké
Dosud se
neobjevily
žádné další
požadavky.
Pozemek
pro dočasný
přístup
na staveniště
A I Nízké
Staveniště
přístupné,
není potřeba
dočasný
přístup.
NÁVRH
Nedostatečné
průzkumy
a šetření
na místě
náklady A III Nízké
Průzkumy byly
provedeny
ve fázi návrhu,
podmínky jsou
známy.
Změny
v požadavcích
náklady A III Nízké
Všechny
součásti nebo
parametry
infrastruktury
schváleny.
Špatné odhady
nákladů
na plánování
náklady B III Nízké Návrh převážně
dokončen.
Rizika při výstavbě
Nedostatečné odhady
stavebních nákladů
(ve srovnání
s obdrženými
nabídkami)
náklady D IV Vysoké Nabídková cena
ještě není známa.
Rozhodnutí podat žádost
o finanční prostředky EU
v závislosti na výsledku
zadávacího řízení,
nepředvídatelné náklady
zahrnuty do rozpočtu,
k dispozici je úvěrová
linka pro dodatečné
financování
\10
0
Překročení nákladů
(při výstavbě) náklady D IV Vysoké
Realizace
projektu ještě
nezačala,
zahrnuje stavbu
tunelu, při níž
hrozí
geologická
rizika.
Průzkumy byly
provedeny ve fázi návrhu,
návrh byl předmětem
kontroly.
Stavba nemá
dostatečnou
kvalitu
náklady C III
střední Odhad
na základě
zkušeností.
Záplavy, sesuvy
půdy a podobně
náklady A III Nízké
Archeologické
nálezy
náklady B I Nízké
Nejsou známy
žádné
archeologické
nálezy
v přilehlých
oblastech.
Špatné odhady
nákladů
na dohled
náklady C I Nízké
Nabídková cena
ještě není známa.
Nedostatečné odhady
nákladů na dočasné
práce
náklady C I Nízké
Realizace
projektu ještě
nezačala,
náklady
v porovnání
s celkovými
náklady jsou
nízké.
Zhotovitel je
v insolvenci
zpoždění B III Nízké Možné, přiměřené
požadavky
na finanční sílu
budou součástí
zadávací
dokumentace.
Prostředky zhotovitele zpoždění B III Nízké
Finanční
situace může
ovlivnit
schopnost
zhotovitele
financovat
práce a zásoby
materiálu.
Zadání veřejné zakázky zpoždění C III
střední Může být
odloženo
o jeden rok
(zkušenost).
OSTATNÍ RIZIKA
Akce odpůrců náklady A I Nízké
Územní plán
schválen, bez
aktivit
občanských
iniciativ.
Změna strategie náklady A I Nízké
Projekt
s vysokou
prioritou pro
danou zemi,
mezinárodní
závazky, dosud
investována
nízká částka
\10
1
Zavedení přímého
mýtného (vyhýbání
se placení mýtného)
%
doprava
B III Nízké
Systém
dálničních
známek, není
pán zavést nyní
přímé mýtné
na vozy, tranzitní
kamiony
nebudou moci
využívat silnice
nižší kategorie.
Nedostatek
národních
prostředků
zpoždění A IV
střední
Snížená
schopnost
financovat
projekty, ale
projekt je stále
vysoká priorita.
Riziko v dopravě
(poptávky po dopravě)
%
doprava
C IV Vysoké
Dopravní
studie je
k dispozici,
nejistota
ohledně
dlouhodobé
prognózy.
Audit modelu
provozu.
Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: I. Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Nepřijatelná.
Kvalitativní analýza rizik v podstatě zobrazuje dvě kritická rizika: i) rizika stavebních nákladů (zvýšení
ceny zakázky oproti odhadu projektanta, nárůst konečných nákladů ve srovnání se smluvní cenou,
mimo jiné v důsledku značného geologického rizika); a ii), riziko související s poptávkou.
Tato dvě rizika byla proto podrobena kvantitativní analýze rizik.
K posouzení rozdělení pravděpodobnosti socioekonomických ukazatelů výkonnosti projektu (ENPV)
byla použita simulace rizika Monte Carlo, která byla opakována ve 4 000 iteracích. Asymetrické
trojúhelníkové rozdělení pravděpodobnosti bylo použito114 na základě těchto předpokladů týkajících
se možného rozsahu investičních nákladů a přínosů v dopravě (min., max.):
 investiční náklady (-5 %, 20 %);
 provoz na nové silnici (-30 %, 15 %).
Předpokládaný rozsah investičních nákladů je založen na následném hodnocení dálničních projektů
v minulosti, kde se analyzoval vývoj nákladů během projektového cyklu a který zjistil,
že u standardních projektů jsou konečné náklady v rozmezí -5 % až + 20 % oproti odhadu projektanta.
Analýza Monte Carlo simuluje změnu provozu na nové silnici, která což má vliv na související přínosy
(úspora času, provozní náklady vozidla, úspory z poklesu nehodovosti). Parametry (min., max.) byly
získány na základě panelového hodnocení, které vyhodnotilo určité důkazy z některých projektů
a publikované články. Hustota pravděpodobnosti a kumulativní rozdělení pravděpodobnosti pro ENPV
jsou uvedeny níže. V základním scénáři je ENPV zhruba 87 milionů EUR, nejpravděpodobnější EPNV
zohledňující rizika je zhruba 77 milionů EUR. Pravděpodobnost negativního ENPV je 15 %.
114
Toto bylo považováno za nejvhodnější s ohledem na dostupné údaje.
\100
Hustota pravděpodobnosti ENPV Kumulativní rozdělení pravděpodobnosti
Z analýzy rizik vyplývá, že existuje pravděpodobnost negativní ENPV, a to vzhledem k rizikům, která
jsou mimo kontrolu předkladatele projektu, konkrétně se jedná o geologické podmínky v lokalitě, kde
má být postaven tunel (geologický průzkum nemůže vyloučit všechna rizika), tržní ceny stavebních
prací (vysoutěžené ceny vždy neodpovídají zkušenostem z předchozích projektů) a poptávku (chování
v provozu vždy neodpovídá předvídatelnému vývoji). Ve fázi návrhu projektu již byla přijata veškerá
nezbytná opatření k prevenci rizik, jako je podrobný geologický a hydrogeologický průzkum
a vypracování dopravního modelu, který poskytl parametry pro dimenzování silničních prvků. Jako
opatření ke zmírnění se v rámci dopravních prognóz doporučuje audit dopravního modelu a případně
jeho neustálé zlepšování, například získáním aktuálních dat pro vstup do modelu.
Vzhledem k dosavadnímu pečlivému procesu přípravy projektu (vč. opatření na prevenci rizik)
a očekávané pozitivní ENPV se má za to, že bude vypočtené riziko negativní ENPV přijatelné a projekt
by měl postoupit do další fáze (zadávací řízení). Ke konečnému schválení projektu a předložení žádosti
o finanční prostředky EU však lze přikročit teprve poté, co budou známy výsledky zadávacího řízení.
V případě, že zadávací řízení povede k podstatně vyšším cenám, než se předpokládalo, (tj. více než
10 %), doporučuje se opakovat analýzu nákladů a přínosů a analýzu rizik s novými vstupy a znovu
zvážit další vývoj a realizaci projektu.
\101
Případová studie – Železnice
I Popis projektu
Předmětem projektu je modernizace dvoukolejného železničního úseku, který je součástí sítě TEN-T
prioritní osy Y.
Y. Stávající trať je 94,75 km dlouhá (od konce Y stanice A do konce X stanice B), po celé délce je
dvoukolejná, elektrifikovaná a vybavená automatickým zabezpečovacím zařízením a používá se
pro osobní i nákladní dopravu115.
Aktuální provoz je průměrně cca 40 párů vlaků za den. Průměrná technická rychlost povolená
vzhledem k aktuálnímu stavu trati je zhruba 81 km/h (jedná se o konstrukční rychlost, cestovní
rychlost je nižší). Trať není interoperabilní, protože není vybavena systémem ERTMS (European Rail
Traffic Management System). Hlavní problémy s výkonností stávající trati jsou způsobeny trasou, která
omezuje rychlost, a výrazným zanedbáním údržby v minulosti.
V návaznosti zefektivnění trasy (varianty se zvýšením rychlosti), které je součástí projektu, musí být
délka úseku snížena z 94,75 km na 89,5 km. Projektové práce zahrnují zejména:
 rekonstrukci 63 464 km dvoukolejné trati v rámci stávající trasy a výstavbu 26 036 km
dvoukolejné trati v rámci nové trasy. Po modernizaci bude přibližně na 60 % trati možnost jet
maximální rychlostí 160 km/h;
 výstavba dvou tunelů s jedním tubusem s celkovou délkou 1 260 m;
 výstavba 13 705 km opěrných zdí a 1 260 km ochranných svahů a úprav koryt řek.
 rekonstrukce nebo oprava 32 mostů, výstavba či oprava 106 propustků;
 rekonstrukce nádražních budov pro cestující ve čtyřech stanicích a šesti zastávkách
(cca 14 725 m²);
 rozšíření a ochrana nástupišť, výstavba šesti pěších tunelů a oprava přejezdů;
 snížení počtu nebo nové uspořádání staničních kolejí, výměna 144 výhybek, rozšíření nákladní
vlečky na 750 m délky;
 instalace sedmi elektronických stavědel, ERTMS úrovně 2, včetně GSM-R, a rekonstrukce
stávajícího systému vlakových zabezpečovačů (typ INDUSI/PZB) jako záložní varianta;
 uzavření sedmi stávajících železničních přejezdů, nahrazení dvou přejezdů nadjezdy
a instalace automatických zabezpečovacích systémů se čtyřmi polovičními závorami
u zbývajících 33 železničních přejezdů;
 rekonstrukce / instalace elektrického trakčního systému v celé délce 89,5 km;
 rekonstrukce telekomunikačních systémů (hlasová a datová komunikace, zařízení
k informování cestujících, dvě přenosové linky na bázi optických vláken).
Při zohledňování platných norem/cílů byly použity tyto parametry návrhu:
115
V dřívější fázi byla rovněž provedena analýza širšího koridoru, která poskytuje doplňující informace o odůvodnění tohoto rozšíření v rámci
programu modernizace. Pro účely této případové studie však byla analýza na úrovni projektu považována za přiměřenou, zejména proto,
že modernizace tohoto cca 100km úseku má pozitivní dopad na dopravní toky, zejména na úrovni výchozího bodu A / místa určení B.
\102
Kritéria Parametr
Maximální rychlost osobních vlaků 160 km/h (na cca 60% trati), 120 km/h na zbytku trati
Maximální rychlost nákladních vlaků 120 km/h
Průchodnost UIC – B.
Maximální zatížení náprav 22,5 t
Maximální sklon 12,5 ‰ (v tomto úseku bude max. sklon pouze 3 ‰).
Minimální délka vleček 750 m
Vzdálenost mezi osou v širé trati 4,20 m
Vzdálenost mezi osou ve stanicích Alespoň 4,75 m (článek 29 odst. 3 RET), ale zpravidla 5,00 m.
Výška nástupiště ve stanicích 55 cm
Přejezdy Automatické 4 poloviční závory + kamerový systém
Kompatibilita signalizačního zařízení ERTMS úrovně 2 s LS/Indusi ATP jako záložní variantou
II Cíle projektu
Projekt si v zásadě klade za cíl zlepšit úroveň železniční dopravy na důležitém koridoru, a to zejména
tím, že sníží dobu jízdy, zvýší kapacitu a zlepší bezpečnost, a tím přispěje k celkovému zatraktivnění
železniční dopravy v zemi a také na trans-evropské úrovni.
Konkrétně modernizace na cílovou rychlost 160 km/h pro osobní a 120 km/h pro nákladní dopravu
(v rámci prostředí ERTMS úrovně 2) umožní snížení doby jízdy z aktuálních přibližně 96 minut
na 55 minut cesty pro dálkové osobní vlaky.
Očekávají se tyto hlavní výsledky:
 zkrácení doby jízdy pro stávající uživatele železnice;
 snížení provozních nákladů pro poskytovatele služeb;
 odklonění dopravy ze silnice na železnici s přínosem pro cestující i pro společnost
prostřednictvím snížení externích nákladů a přilákáním nové dopravy na železnici; a
 zvýšení bezpečnosti provozu.
Projekt je v souladu se stávajícím strategickým národním plánem i plánem EU (TEN-T) a prioritami
Operačního programu Doprava (OPD). Přispívá k dosažení těchto ukazatelů OPD:
Ukazatel Jednotka Cíl do
r. 2015
Výstup
Celková délka rekonstruované nebo modernizované železniční tratě km 209,18
Výsledek
Hodnota úspory času pro osobní i nákladní dopravu na modernizované
železnici
mil. EUR/rok 86,93
III Analýza možností a poptávky
V rámci studie proveditelnosti byly zvažovány tyto hlavní alternativy:
Základní scénář ("bez projektu")
Předpokládá scénář se zachováním současného stavu, podle kterého společnost spravující železniční
infrastrukturu bude nadále provozovat trať v souladu s aktuálním vývojem, tj. se současnou úrovní
běžné i pravidelné údržby (o něco nižší, než je požadováno) – s tím dopadem, že bude pokračovat
mírný trend snižování průměrné rychlosti na trati v čase (o cca 0,5 % ročně).
\103
Alternativy s projektem:
 Alternativa 1: Rekonstrukce trati na původní konstrukční rychlost (120 km/h), aniž by došlo
k modernizaci nebo změně trasy.
 Alternativa 2: Mírné zvýšení rychlosti na 160 km/h na cca 60 % trati do roku 2020 – tam, kde
toho lze dosáhnout s nízkými až středními investičními náklady (bez velmi nákladných staveb,
jako jsou dlouhé tunely a mosty).
 Alternativa 3: Maximální zvýšení rychlosti na 160 km/h na cca 80 % trati do r. 2020.
Alternativy byly porovnány v rámci studie proveditelnosti na základě analýzy nákladů a přínosů, jakož
i jiných aspektů (jako je dopad na životní prostředí, mimo jiné na lokality Natura 2000) a jako
preferovaná možnost byla vybrána alternativa 2, která poskytuje nejlepší ekonomickou návratnost
(nejvyšší ERR a poměr P/N)116 a která byla rozpracována do detailního návrhu a je předmětem této
analýzy.
Poptávka117
Níže je uveden přibližný stávající objem provozu (průměr mezi body A a B):
 30 párů osobních vlaků za den (cca 4 900 osob/den.);
 9 párů nákladních vlaků za den (cca 12 000 tun/den.);
Prognóza vychází z modelu založeného na vlivu faktorů exogenních (růst HDP, růst populace,
motorizace, doba jízdy po silnici, růst nákladů na palivo) a endogenních (doba jízdy po železnici, růst
železničního jízdného) – s příslušnou kalibrací.
Při realizaci je dopad projektu negativní, což je dáno narušením provozu během období výstavby,
po uvedení díla do provozu pak postupně pozitivní. Pozitivní dopad je odrazem zvýšení provozu,
zejména odklonem ze silnic – v důsledku úspor doby jízdy.
Celkově prognóza předpovídá průměrný přírůstkový růst železniční dopravy cca 1,1 % ročně u osobní
a 0,4 % ročně u nákladní dopravy během sledovaného období. Prognóza objemu dopravy bez projektu
a s projektem je znázorněna v níže uvedeném grafu:
116
V rámci preferované možnosti napřímení trasy byly ve studii proveditelnosti zmíněny další technické varianty nižší úrovně, včetně možností
zahrnujících kapacitu kolejí ve stanicích, atd.
117
Analýzy poptávky a provozní analýzy nemají být uvedeny v rámci případové studie, a proto to, co je zde uvedeno, je jen
shrnutím výsledků celkové analýzy – což je předmětem samostatné části studie proveditelnosti. Poptávka a provozní analýza zahrnuje veškeré
podrobnosti o metodice modelování/prognózy i funkci poptávky, operačních plánech a využití kapacity (za úseky a stanice), které tvoří základ
pro definování optimální skutečně potřebné kapacity.
\104
IV Náklady projektu na vybranou možnost
Investiční náklady
Odhad nákladů na práce a dohled nad zvolenou možností vychází z podrobného odhadu návrhu
(v transparentním členění na množství a jednotkové náklady na komponenty). Práce dosud nebyly
vysoutěženy a nákup pozemků je dokončen jen částečně. Odhad nákladů je založen na stálých cenách
roku Y.
V EUR
Celkové náklady
projektu
Nezpůsobilé
náklady
Způsobilé náklady
(A) (B) (C)=(A)-(B)
1 Poplatky za plány / stavební projekt 14 024 673 14 024 673
2 Nákup pozemků 12 756 615 12 756 615
3 Výstavba 648 131 978 648 131 978
4 Stroje a zařízení 38 354 080 38 354 080
5 Nepředvídatelné náklady 51 721 770 51 721 770
6 Úprava ceny (v případě potřeby) 0 0
7 Technická pomoc 0 0
8 Publicita 125 747 125 747
9,1 Dozor 13 111 376 255 491118
12 855 885
9,2 Ostatní náklady 922 259 922 259
10 MEZISOUČET 779 148 498 255 491 778 893 007
11 DPH 186 995 640 186 995 640 0
12 CELKEM 966 144 137 187 251 131 778 893 007
Průměrné náklady na km dvoukolejné trati v rámci projektu, včetně doplňkových investic ve stanicích,
atd. je cca 8,7 milionů EUR (bez DPH), což je v souladu s podobnými projekty v zemi.
Náklady na provoz a údržbu infrastruktury
V analýze jsou použity tyto průměrné jednotkové náklady na údržbu železniční trati:
 pro scénář "bez projektu" – 29 717 EUR na km trati za rok (podle skutečně vynaložených
nákladů za posledních 5 let – vychází ze zachování současného stavu);
 Pro scénář "s projektem" – 37 500 EUR za km trati za rok, podle odhadů vycházejících
z kvalitní údržby a místních nákladů
Dalším faktorem, který ovlivňuje celkové výdaje na provoz a údržbu v rámci projektu, je snížení délky
úseku železnice. Celkově se by se však náklady na provoz a údržbu u scénáře "s projektem" ve srovnání
se scénářem "bez projektu" zvýšily.
Odklon dopravy ze silnic může mít pouze okrajový dopad (snížení) na náklady na provoz a údržbu
silnic, ale to se obvykle nepovažuje za významné pro posouzení, a proto se ignoruje.
118
Tato položka nákladů odpovídá službám dohledu během lhůty pro oznámení závad, jejíž délka přesahuje období způsobilosti programu.
\105
►► ◄ ► ◄◄
Zůstatková hodnota
Zůstatková hodnota byla vypočtena jako čistá současná hodnota finančních/ekonomických toků119
během zbývající doby životnosti (52 let) mimo referenční období (30 let). Má se za to, že tato metoda
realističtěji odráží skutečnou hodnotu aktiv než tradiční "účetní" metoda na základě lineárních odpisů.
V Finanční a ekonomická analýza
Obecné
Analýza se provádí v rámci referenčního období 30 let, které je pro železniční projekty běžné.
Finanční a ekonomická analýza se provádí ve stálých cenách (v roce Y). Ve finančních výpočtech se
používá reálná diskontní sazba ve výši 4 %, zatímco v ekonomické analýze se používá sociální
diskontní sazba ve výši 5 % v souladu s referenční hodnotou stanovenou Komisí a používanou v celé
EU. Součástí finanční analýzy není DPH, protože ji lze uplatnit.
Finanční analýza
Vzhledem k tomu, že je trať provozována více než jedním provozovatelem, finanční analýza se provádí
z hlediska vlastníka/manažera infrastruktury; příslušnými výnosy jsou tedy poplatky za přístup k trati
(TAC –Track Access Charges), které platí provozovatelé nákladní a osobní přepravy.
Projekt bude generovat dodatečné výnosy v důsledku přírůstkového provozu (vlakokm)
předpokládané v rámci analýzy provozu. Výpočet vychází ze současné úrovně poplatků za přístup
k trati (tj. průměrně 2,11 EUR/vlakokm pro cestující a 3,29 EUR/vlakokm pro nákladní dopravu), u níž
se očekává, že zůstane v reálných hodnotách ve sledovaném období konstantní. Volba nezvyšovat
úroveň TAC po modernizaci trati byla provedena jako politické rozhodnutí přijaté s cílem přenést
maximum přínosů z modernizace na koncové uživatele (a nesnažit se získat část zpět) – s ohledem
zvýšení atraktivity železniční dopravy, a tím přispění k přechodu na tento způsob dopravy. Všimněte si
také dočasného poklesu výnosů během tří let období výstavby jako důsledku narušení spojených
s pracemi za provozu (omezení kapacity trati, zpoždění atd.)
Projekt vytváří čistý výnos (příjem) ve smyslu článku 61 nařízení (EU) 1303/2013. S cílem stanovit
výši příspěvku z Fondu soudržnosti na projekt byla použita metoda založená na výpočtu
diskontovaných čistých příjmů120, která je uvedena v následující tabulce. Z analýzy vyplývá, že projekt
není schopen splatit cca 95 % investovaného kapitálu.
GRANT EU
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Výpočet diskontovaných investičních nákladů (DIC) NPV 4 %
Výpočet diskontovaných čistých příjmů (DNR) NPV 4 %
ZPŮSOBILÉ NÁKLADY (EC)
Poměrné uplatnění DNR = (DIC – DNR) / DIC:
MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ PRIORITNÍ OSY
(CF):
GRANT EU (= EC x POMĚR x CF): Milionů EUR 629,4
V tomto případě se grant EU vypočítal tak, že se způsobilé náklady uvedené v kapitole IV výše
119
To znamená, že výsledné finanční a ekonomické zbytkové hodnoty jsou velmi rozdílné, což odráží velmi odlišné profily finančních
a ekonomických toků.
120
Jak je uvedeno v článku 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013
Investiční náklady bez nepředvídaných nákladů milionů
EUR
727,4 227,2 214,4 285,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
DISKONTOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY (DIC) milionů
EUR
670,8 218,4 198,2 254,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Přírůstkové příjmy (poplatek za přístup k trati) milionů
EUR
35,1
-15,7
13,7
-0,1 -0,1 -0,2 0,2 0,4 0,8 1,2 1,5 2,3 2,4 2,8 3,2 3,7 4,1
Přírůstkové náklady na provoz a údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 44,3
DISKONTOVANÉ ČISTÉ PŘÍJMY (DNR) milionů
EUR
33,1 -0,1 -0,1 -0,2 -0,9 -0,7 -0,3 0,1 0,5 1,2 1,3 1,7 2,2 2,6 47,4
milionů
EUR
778,9
95,1%
85,0%
\106
►► ◄ ► ◄◄
►► ◄ ► ◄◄
(778,9 milionů EUR) vynásobí poměrným uplatněním diskontovaných čistých příjmů (95,1 %) a mírou
spolufinancování z příslušné prioritní osy OP (85 %) – výsledkem je 629,4 milionů EUR. Zbytek
investice je spolufinancován z národních zdrojů (ze státního rozpočtu a rozpočtu železniční
společnosti121). Neplánují se žádné půjčky.
Vypočítají se tyto ukazatele ziskovosti (před zdaněním, v reálných hodnotách) – viz tabulky s peněžními
toky níže:
FRR(C)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Návratnost investice
FRR(C) – před grantem EU
NPV 4 %
8,3%
►► ◄ ► ◄◄
FRR(K)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Návratnost národního kapitálu
FRR(K) – po grantu EU
NPV 4 %
-2,1%
FNPV(K) zůstává negativní, protože grant EU nepokrývá celý rozdíl, ale jen 85 %.
Pro zajištění celkové udržitelnosti je potřeba zvýšená provozní dotace od státu k pokrytí negativního
provozního cash flow v průběhu období výstavby a prvních třech let provozu (Což je důsledkem
(i) počátečního pokles výnosů a (ii) zvýšení nákladů na provoz a údržbu, které jsou potřeba pro
kvalitní provoz.
FINANČNÍ UDRŽITELNOST
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Finanční udržitelnost
* Řádek Daň je po celou dobu 0, protože zdanění se provádí na úrovni celé společnosti (správce železniční infrastruktury), přičemž celkové
121
Spolufinancování ze státního rozpočtu je 15 % z částky vyplývající z vynásobení způsobilých nákladů a poměrného uplatnění diskontovaných
čistých příjmů. Železniční společnost pokrývá nezpůsobilé náklady projektu (včetně předfinancování DPH, která je uplatnitelná) a část
způsobilých nákladů, které nejsou hrazeny z veřejných prostředků (EU + národní zdroje).
Investiční náklady bez nepředvídaných nákladů milionů
EUR
-718,4
-15,7
35,1
13,7
-242,7 -229,9 -306,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1
Výnosy milionů
EUR
-0,1 -0,1 -0,2 0,2 0,4 0,8 1,2 1,5 2,3 2,4 2,8 3,2 3,7 4,1
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 44,3
Peněžní toky projektu / FNPV(C) – před grantem EU milionů
EUR
-685,3 -242,8 -230,0 -306,8 -0,9 -0,7 -0,3 0,1 0,5 1,2 1,3 1,7 2,2 2,6 47,4
Národní financování milionů
EUR
-143,4
-16,3
36,5
13,7
-46,6 -44,1 -58,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1
Výnosy milionů
EUR
-0,1 -0,1 -0,2 0,2 0,4 0,8 1,2 1,5 2,3 2,4 2,8 3,2 3,7 4,1
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 44,3
Národní peněžní toky/FNPV(K) – po grantu EU milionů
EUR
-109,5 -46,7 -44,3 -59,1 -0,9 -0,7 -0,3 0,1 0,5 1,2 1,3 1,7 2,2 2,6 47,4
Národní veřejné spolufinancování milionů
EURGrant EU – milionů
EURVýnosy milionů
EURCelkové peněžní příjmy milionů
EURInvestiční náklady milionů
EURNáklady na provoz a údržbu milionů
EURCelkové peněžní výdaje milionů
EURČisté provozní peněžní toky milionů
EURDaň* milionů
EURDotace na provozní náklady milionů
EURKumulované čisté peněžní toky milionů
EUR
46,6 44,1 58,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
196,1 185,8 247,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
-0,1 -0,1 -0,2 0,2 0,4 0,8 1,2 1,5 2,3 2,4 2,8 3,2 3,7 4,1
242,6 229,8 306,3 0,2 0,4 0,8 1,2 1,5 2,3 2,4 2,8 3,2 3,7 4,1
-242,7 -229,9 -306,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1
-242,7 -229,9 -306,6 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1 -1,1
-0,1 -0,1 -0,2 -0,9 -0,7 -0,3 0,1 0,5 1,2 1,3 1,7 2,2 2,6 3,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,1 0,1 0,2 0,9 0,7 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,6 1,8 3,1 10,9 20,8 32,9 47,1
\107
náklady jsou ve skutečnosti vyšší než příjmy a hranice ziskovosti je dosažena prostřednictvím dotací pokrývajících provozní ztrátu.
Ekonomická analýza
Níže jsou uvedeny obecné předpoklady:
Parametry Předpoklad122
Průměrná obsazenost, osobní 1.6 osob
Průměrná obsazenost, nákladní 1.2 osob
Poměr účelů cesty, osobní 15 % pracovní
30 % dojíždění za prací
55 % jiné
Poměr účelů cesty, železnice 10 % pracovní
30 % dojíždění za prací
60 % jiné
Průměrné vytížení vlaku (osobní) 120 osob
Průměrné zatížení vlaku (nákladní) 640 tun
Průměrný poplatek za přístup k trati pro osobní vlaky 2,1 EUR/vlakokm
Průměrný poplatek za přístup k trati pro nákladní vlaky 3,29 EUR/vlakokm
Průměrné jízdné za osobokilometr, vlak 0,07 EUR
Průměrné jízdné za osobokilometr, autobus 0,05 EUR
Hodnota času (cestující) 12,6 EUR/h pro práci
6,2 EUR/h pro dojíždění za prací
5,2 EUR/h pro jiné účely
Náklady na provoz vozidel na vozokm (silnice)
0,2 EUR pro automobily
0,27 EUR pro minibusy
0,95 EUR pro nákladní vozidla
Náklady na provoz vlaků na vlakokm
3,95 EUR pro cestující na dálkových spojích
3,3 EUR pro cestující na lokálních spojích
4,01 EUR pro nákladní vlaky
Náklady na provoz vlaků na vlakohodinu
348,3 EUR pro cestující na dálkových spojích
200,3 EUR pro cestující na lokálních spojích
93,4 EUR pro nákladní vlaky
Průměrné konverzní faktory pro investiční náklady (stínové
ceny)
0.91 pro investiční náklady
0.88 pro náklady na provoz a údržbu
122
Hodnoty jsou specifické pro jednotlivé země a jsou zde uvedeny pouze pro účely této případové studie.
Poznámka: u skutečného hodnocení je třeba stanovit a použít hodnoty pro konkrétní zemi/projekt.
\108
Ekonomická analýza má za cíl vyjádřit dopad projektu v penězích, a to na třech úrovních:
 přebytek spotřebitele (uživatelé železnice);
 Přebytek výrobce (provozovatelé železničních a autobusových služeb);
 externality (emise a nehody).
Přebytek spotřebitele
Pro stávající uživatele železnice je přebytek spotřebitele dán změnou obecných nákladů uživatele,
a to nákladů času a jízdného.
Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že se jízdné v důsledku projektu nebude měnit, významným
dopadem je úspora času. Doba jízdy (s projektem) byla stanovena na základě simulace jízdy vlaku
vzhledem profilu modernizované tratě. Pro scénář "bez projektu" odhad vycházel z aktuálních dob
jízdy, které byly v průběhu času upraveny na základě předpokladů pro profil údržby stanovených
pro tento scénář.
Výpočet přínosů spojených se snižováním znečištění a hluku v obcích nebyl proveden.
Pro nové uživatele železnice (odklonem ze silnic123 – uživatelé autobusové, resp. automobilové
dopravy – vytvořením nové poptávky) byl přebytek spotřebitele odhadnut pomocí vzorce dle
"pravidla poloviny", který v podstatě počítá s polovinou úspor obecných nákladů stávajících
uživatelů. Vzhledem k tomu, že se jízdné nemění, to znamená poloviční úsporu doby jízdy.
Pro uživatele, kteří zůstanou na silnici, se mezní užitek ze snížení objemu provozu nepovažuje za
natolik významný, aby byl zahrnut do hodnocení (zejména proto, že daná silnice není přetížená), a
proto je ignorován.
Přebytek výrobce
Přebytek výrobce je dán dopadem projektu (zejména v důsledku nové železniční dopravy, která byla
generována odklonem ze silnice, ale také v důsledku změny nákladů na provoz vlaků pro stávající
uživatele železnice) na:
 provozovatele železniční dopravy, a to změnou:
o nákladů na provoz vlaků (úspory)124;
o výnosy z železničního jízdného (další příjmy).
 provozovatele silniční dopravy, a to změnou:
o nákladů na provoz vozidel (autobusů) (úspory)125;
o výnosy z jízdného (v autobusech) (ztráty).
Dopad na náklady provozovatele infrastruktury je vyčíslen v rámci nákladů na projekt (investice,
zůstatková hodnota a náklady na provoz a údržbu), přičemž dopad změny výnosů (poplatky za
přístup k trati) je ignorován, neboť představuje transfer (stejné hodnoty) z přebytku provozovatelů
železniční dopravy.
123
Upozorňujeme na metodickou volbu odhadu přebytku u odkloněné dopravy, stejně jako pro generovanou dopravu (pravidlo poloviny)
ve srovnání s jinými alternativními přijatelnými metodami, tj. výpočet na základě rozdílu mezi obecnými náklady u způsobu dopravy, z něhož se
přehází (silnice) a způsobu dopravy, na nějž se přehází (železnice). Pravidlo poloviny bylo zvoleno zejména proto, že v tomto případě neexistují
žádná omezení kapacity, a to ani v současnosti ani v dohledné budoucnosti.
124
Úspory provozních nákladů vlaků vzniknou převážně v důsledku snížené délky úseku (cca o 5 km) v důsledku úpravy trasy, ale také v
návaznosti na snížení doby jízdy a tím i časových nákladů využití, jakož i homogennějšího rychlostního profilu trati vedoucímu k menšímu počtu
zrychlení atd.
125
Předpokládaný přesun z autobusu na železnici vede k mírnému snížení autobusové dopravy a tím i nižším úsporám provozních nákladů
autobusů. Snížení autobusové dopravy může způsobit nevýhody ve vztahu k prodloužení intervalů / čekací doby, ale protože v tomto případě je
(i) snížení autobusové dopravy marginální a (ii) aktuální frekvence autobusů je poměrně vysoká, dopad byl považován za marginální a byl tudíž
ignorován.
\109
Externality
Úspory nákladů z poklesu nehodovosti vesměs vycházejí z přesunu dopravy ze silnice na železnici
s vědomím toho, že náklady nehod (měřeno v agregovaných nákladech na vozokm na základě
dřívějšího národního výzkumu) jsou na železnici výrazně nižší než na silnicích. Další bezpečnostní
přínosy generuje lepší ochrana trati (odstranění některých železničních přejezdů, u jiných úplné
oddělení závorami).
Počet smrtelných nehod /
100 milionů vozokm
Počet smrtelných nehod /
100 milionů osobokm
Silnice 5,80 3,6
Železnice 10,50 0,1
Úspory nákladů emisí (náklady znečištění ovzduší a klimatických změn) jsou také důsledkem
přesunu dopravy ze silnice na železnici.
Jednotkové náklady na osobokilometr a tunokilometr uvedené v následující tabulce jsou založeny
na národní studii externích nákladů v odvětví dopravy a jsou uvedeny ve stálých cenách výchozího
roku. Byly uplatněny míry eskalace, aby bylo zohledněno zvýšení nákladů škod způsobených CO2
a emisí látek znečišťujících ovzduší v průběhu času, což je v souladu s doporučením v tomto
průvodci
a v jiných mezinárodních studiích v této oblasti.
Cestující (osobokm)
Náklady na silnici EUR / osobokm 0,015
Náklady na železnici EUR / osobokm 0,007
Nákladní doprava (tunokm)
Náklady na silnici EUR / tunokm 0,026
Náklady na železnici EUR / tunokm 0,006
Dopady hluku jsou považovány za marginální, a jsou proto ignorovány vzhledem k tomu že se jedná
o venkovské prostředí (většinou mimo obydlené oblastí).
\110
Výsledné peněžní toky a jejich ENPV jsou uvedeny v následující tabulce.
►► ◄ ► ◄◄
EKONOMICKÁ ANALÝZA
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
NPV5 %
NPV5 %
857
ERR 10,6%
POMĚR P/N 2,51
Ekonomická míra návratnosti (ERR) je 10,6 %, a ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) je
880 milionů EUR.
Následující graf znázorňuje váhu kategorií přínosů v celkovém dopadu.
EKONOMICKÉ NÁKLADY
Ekonomické investiční náklady milionů
EUR
641
-71
12
220,8 209,2 279,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Zůstatková hodnota milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -305,2
Náklady na provoz a údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
Celkové ekonomické náklady milionů
EUR
582 220,8 209,2 279,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 -304,3
EKONOMICKÉ DOPADY
PŘÍRŮSTEK SPOTŘEBITELE (UŽIVATELE)
STÁVAJÍCÍ UŽIVATELÉ
ŽELEZNICEHodnota úspory času milionů
EUR
801
0
-2,0 -1,8 -3,0 7,0 10,0 13,0 17,0 22,8 37,2 40,8 61,9 92,5 134,2 193,3
Hodnota změny vlakovéhojízdného milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
NOVÍ UŽIVATELÉ
ŽELEZNICEPřebytek obecných nákladů uživatele
(polovina změny v nákladech na čas a
jízdné)
milionů
EUR
56 0,0 0,0 0,0 0,2 0,4 0,5 0,7 1,1 3,0 3,2 4,2 6,3 9,4 13,9
PŘEBYTEK VÝROBCE 466
Úspory provozních nákladů vlaku milionů
EUR
93
284
254
-166
-0,4 -0,3 -0,5 -0,3 -0,2 2,3 2,6 3,4 6,1 6,5 8,4 10,9 13,7 17,2
Úspory provozních nákladů vozidla (silnice) milionů
EUR
-1,0 -0,9 -1,6 2,9 5,1 7,2 9,1 12,3 20,9 22,0 26,8 31,6 36,0 40,9
Zvýšení výnosů z vlakového jízdného milionů
EUR
-0,7 -0,6 -1,1 1,7 3,2 5,7 7,3 10,1 19,2 20,1 23,4 28,2 33,2 38,9
Ztráta výnosů z autobusového jízdného milionů
EUR
0,5 0,4 0,7 -1,5 -2,9 -3,7 -4,8 -6,6 -12,5 -13,0 -15,2 -18,3 -21,6 -25,2
EXTERNALITY 140
Nehody milionů
EUR
24
116
-0,1 -0,1 -0,1 0,1 0,3 0,4 0,5 0,7 1,4 1,5 2,0 2,8 3,8 5,1
Emise milionů
EUR
-0,2 -0,2 -0,3 0,4 1,2 1,7 2,2 3,3 6,1 6,6 9,7 13,5 18,5 25,3
Celkovéekonomickédopady milionů
EUR
1 462 -3,8 -3,5 -5,9 10,5 17,0 27,2 34,7 47,2 81,4 87,6 121,2 167,5 227,4 309,2
Čisté přínosy (ENPV) milionů
EUR
880 -224,7 -212,7 -284,9 9,5 16,1 26,2 33,7 46,3 80,4 86,7 120,3 166,6 226,4 613,5
\111
Úspora TOC 0,10 % -0,10 %
VI Hodnocení rizik
Analýza citlivosti
Hlavním cílem analýzy citlivosti je určit "kritické" proměnné modelu. Tyto proměnné jsou ty, jejichž
variace, pozitivní nebo negativní, mají největší dopad na ekonomické výsledky projektu.126
"Kritickou" proměnnou se běžně rozumí taková proměnná, jejíž absolutní změna o 1 % vede
k odpovídající změně ENPV alespoň o 1%, přičemž elasticita je 1 nebo vyšší.
PROMĚNNÉ Změna ENPV
+1 % proměnné -1 % proměnné
Náklady na údržbu -0,02 % 0,02 %
Přírůstkový provoz (indukovaný projektem) 0,2 % -0,2 %
Úspora silničních VOC
Úspory ze snížení nehodovosti 0,5 % -0,5 %
Externality
126
Uvažuje se pouze dopad na ekonomické ukazatele, protože všechny výsledky finanční analýzy jsou negativní a přechodové hodnoty finančních
ukazatelů jsou výrazně mimo běžně očekávaný rozsah.
Investiční náklady -1,01 % 1,01 %
Výchozí provoz (bez projektu) 1,3 % -1,3 %
Úspora času 1,03 % -1,03%
\112
\113
Proměnné stanovené jako kritické jsou tedy (i) provoz, (ii) investiční náklady a (iii) úspora času. Tyto
tři proměnné jsou dále předmětem výpočtu přechodové hodnoty a analýzy rizik.
Přechodové hodnoty
Pro každou kritickou proměnnou byla vypočítána přechodová hodnota, tedy hodnota, při níž je ENPV
nula, nebo jinými slovy rozsah maximální (negativní) změny, v němž bude projekt stále ekonomicky
rentabilní. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce.
KRITICKÉ PROMĚNNÉ Hodnota, pro kterou ENPV = 0
Investiční náklady 161 %
Výchozí provoz
Úspora
doby jízdy
- 36 %
-77 %
Výše uvedené hodnoty ukazují, že náklady na projekt mohou být až o 61 % vyšší, než se
předpokládalo, nebo výchozí provoz může být o 36 % nižší, než se předpokládalo, nebo časová úspora
o 77 % nižší, než se předpokládalo, a projekt by byl stále ekonomicky rentabilní. Z toho vyplývá, že
ekonomické základy projektu jsou velmi pevné.
I když to není příliš relevantní pro finanční ukazatele vzhledem k jejich velmi negativnímu profilu, pro
FNPV(C) byly vypočteny přechodové hodnoty s cílem znázornit rozpětí změn potřebných k dosažení
finanční rentability.
KRITICKÉ PROMĚNNÉ Hodnota, pro kterou
FNPV(C) = 0
Investiční náklady -95 %
Výnosy +1952 %
Náklady na provoz a údržbu -4371 %
Výše uvedené výsledky potvrzují velmi negativní finanční profil projektu, což by k dosažení rentability
vyžadovalo obrovské změny parametrů – zcela mimo realistický rozsah.
Analýza rizik
Vzhledem k vlastnostem projektu byla zohledněna tato specifická rizika.
Výstavba
Při stavbě je třeba vyřešit některé složité technické úkoly, například výměnu stávajících tratí během
železničního provozu, výstavbu/opravy 32 mostů, výstavbu 1,26 km nových tunelů. Práce budou
vyžadovat zaměstnání osob s odbornými znalostmi a schopnostmi, stejně jako řádnou koordinaci
a dohled nad činnostmi.
Pořízení pozemků
Pořízení pozemků je problémem, protože v rámci projektu dojde ke změně trasy v délce 26 km. Plán
práce (bude součástí zadávací dokumentace) však stanoví postupné předávání staveniště, počínaje
zprovozněnými úseky, přičemž vyvlastnění bude probíhat paralelně. Tento postup by měl být rovněž
usnadněn nedávnou novelizací vyvlastňovacího zákona.
Údržba
Údržba je klíčovou problematikou pro krátkodobou i dlouhodobou udržitelnost investice. Pravidelná
údržba je nutná pro udržení modernizované trati v souladu s konstrukčními parametry (např. rychlost
160 km/h). Pokud by k tomu nedošlo, vedlo by to k omezení rychlosti, což by vedlo ke ztrátě přínosů
\114
z investice.
Poptávka
Dopravní riziko je nedílnou součástí každého projektu v oblasti dopravní infrastruktury. To platí
stejně pro předpoklady o výchozím provozu (bez projektu) a pro předpokládaný přírůstkový provoz
(s projektem).
Dopravní riziko se také týká výše uvedených faktorů, protože zlepšení úrovně služeb a efektivity pro
uživatele (a následná reakce poptávky) závisí na schopnosti provozovatelů (jak pro osobní, tak
nákladní dopravu) využívat potenciál zlepšené infrastruktury ke zvýšení úrovně poskytovaných
služeb.
V následující matici naleznete souhrn kvalitativního hodnocení výše uvedených rizik vzhledem k jejich
významu a pravděpodobnosti výskytu.
Riziko Pravděpodobnost Dopad Celkové
riziko
Opatření ke zmírnění Zbytkové
riziko
Rizika při výstavbě D III Vysoké
Najmout zkušený dohled;
zlepšovat personální
a odbornou přípravy PMU
Střední
Pořízení pozemků D III Vysoké
Postupné předávání
stavenišť, počínaje
zprovozněnými úseky,
současně s dokončením
pořizování pozemků
Nízké
Provoz - údržba C III Střední
Rozpočet údržba tratě se
zvýší, a to v širším programu
reforem sítě
Nízké
Riziko v rámci poptávky C IV Vysoké
Bude naplánován paralelní
program zlepšení služeb,
jakož i konkurenceschopnější
jízdní řád, nová kolejová
vozidla, atd.
Střední
Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: I. Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Nepřijatelná.
Předkladatel projektu bude muset pečlivě posoudit výše uvedená rizika a naplánovat vhodná opatření
ke zmírnění.
I s předpokládanými opatřeními ke zmírnění však existuje riziko překročení nákladů. Kromě toho
nelze zcela eliminovat riziko toho, že nebudou realizovány časové úspory, proto byla k doplnění
užitečných informací provedena kvantitativní analýza rizik.
Kvantitativní analýza rizik
Provedená kvantitativní analýza sestávala z těchto kroků:
 přiřazení rozdělení pravděpodobnosti výše uvedeným kritickým proměnným;
 provedení simulace Monte Carlo;
 interpretace výsledků.
Rozdělení pravděpodobnosti
Vzhledem k tomu, že dosud v zemi nebyly provedeny žádné studie ohledně rozdělení proměnných,
\115
jako jsou investiční náklady, výdaje na provoz a údržbu, dopravu atd., byly rozdělení
pravděpodobnosti kritických proměnných přiděleny na základě mezinárodní literatury a praxe.
Stavební náklady
Flyvberg a kol. (2003) zkoumali překročení nákladů u 167 velkých projektů dopravní infrastruktury.
Překročení nákladů se vyskytuje zcela běžně. Průměrně bylo u 167 silničních projektů vypočítáno
20% překročení nákladů, přičemž nejhorší projekt překročil náklady o 223 % a jeho náklady
nedosáhly plánované náklady o -33,6 % ("cost underrun").
Úspora času
Bylo uvažováno trojúhelníkové rozdělení s alespoň -50 % proměnné s nejpravděpodobnější hodnotou
změny odhadované hodnoty ve výši 0 % a maximální hodnotou 5 %.
Výchozí provoz
Bylo uvažováno Gaussovo rozdělení v rozmezí od -50 % do 50 %, s průměrem 0 % změn odhadované
hodnoty.
Analýza rizik byla provedena pomocí specializovaného softwaru pro 5 000 simulací. Použitou
technikou byla simulace Monte Carlo, která zahrnuje náhodné metody výběru vzorků každého
jednotlivého rozdělení pravděpodobnosti vybraného pro nastavení modelu. Tyto tři proměnné jsou
považovány za na sobě nezávislé, takže každá "extrakce" nabývá náhodné hodnoty pro každou
proměnnou k výpočtu odpovídající ERR. Níže je uvedena výsledná distribuce ERR:
Výše uvedená tabulka uvádí, že existuje pravděpodobnost 99,8 %, že bude ERR vyšší než 5,5 %,
a to z řady možných hodnot od 4,4 % do 14,2 %.
Nejpravděpodobnější hodnota ERR je 9,4 % se standardní odchylkou (při kvantifikaci variace výsledků
od očekávané hodnoty) 1,4 %.
Výsledky analýzy rizik jasně potvrzují pevný ekonomický základ projektu.
\116
Případová studie – Městská doprava
I Popis projektu
Město X je středně velké město s 300 000 obyvatel. Motorizovanou mobilitu ve městě zajišťuje
soukromá doprava, jakož i rozsáhlá autobusová síť. Podíl způsobů dopravy ve městě je 45 % MHD
(autobus) a 55 % individuální doprava.
Obytná zóna Y, 7 km na severovýchod od centra města, se rychle rozšiřuje. Poptávka po mobilitě rychle
roste a silnice spojující obytnou zónu Y a centrum města / obchodní oblasti bývá ve špičce velmi
přetížená. Pro zlepšení této situace navrhuje dopravní podnik města zlepšit spojení veřejnou dopravou
do centra města a realizovat soubor opatření na podporu veřejné dopravy a přesunu na tento typ
dopravy, včetně:
 Výstavby 9 km tramvajové trati (dvoukolejná trať) s doprovodnou infrastrukturou (dopravní
signalizace, trakční infrastruktura, nezbytné práce na silnici), stejně jako nové tramvajové
vozovny;
 Nákup 15 nových tramvajových souprav;
 Implementace systému řízení dopravy (TMS), včetně informačního systému pro cestující
na zastávkách, integrované elektronické jízdenky, systémů automatické lokalizace vozidel pro
veřejnou dopravu, priorita veřejné dopravy.
Kromě toho bude stávající autobusová doprava v oblasti upravena tak, aby navazovala na nové
tramvajové tratě. Očekává se, že podíl veřejné dopravy se zvýší ze současných 45 % na 47 %.
V této případové studii se v rámci dopravního systému očekává úspora času v důsledku zavedení
nového tramvajového systému a reorganizace autobusových linek z důvodu odklonu dopravy
z autobusové dopravy a individuální dopravy na tramvaje. Kromě toho se dopad přesunu na tramvaj
a reorganizace autobusové dopravy rovněž promítne do nižších emisí znečišťujících látek z dopravy,
a tím přispěje ke zmírnění změny klimatu127.
Níže je stručně popsáno institucionální nastavení z hlediska vztahů mezi subjekty zapojenými
do realizace a provozu projektu. Důsledky tohoto institucionálního nastavení pro analýzu peněžních
toků, finanční udržitelnosti a posouzení veřejné podpory jsou ve zbytku analýzy řádně zohledněny
a budou v relevantních případech zdůrazněny128.
Město je příjemcem projektu. Jako příjemce město obdrží dotaci EU a také bude čerpat úvěr
od mezinárodní finanční instituce (MFI), která bude realizaci projektu spolufinancovat. Dále bude město
spolufinancovat zbývající část z vlastních zdrojů.
Město má na řízení systému veřejné dopravy rozhodující vliv prostřednictvím dopravního podniku, což
je organizace zřízená městem zodpovědná za celkovou politiku mobility129.
Město uzavřelo smlouvu o veřejné službě (PSC - Public Service Contract) s provozovatelem dopravy.
Tato smlouva stanovuje povinnosti, postupy pro provoz a kompenzace za služby veřejné dopravy.
Smlouva je v souladu s národní a evropskou legislativou upravující zajišťování veřejných služeb130.
127
Je třeba zdůraznit, že tyto závěry jsou platné jen pro tuto případovou studii a nejsou nutně použitelné pro všechny tramvajové projekty.
K pochopení skutečného přírůstkového dopadu je třeba zohlednit zvláštní okolnosti, jako jsou například dopady stavebních prací nebo typ
autobusového parku (nafta, hybridní, elektrické).
128
Institucionální nastavení této případové studie je třeba brát pouze jako ilustrativní příklad. Města si zvolí své vlastní institucionální řešení
na základě konkrétních okolností a příslušné evropské a národní legislativy. Koncept, který se tato případová studie snaží zdůraznit, je to,
že důsledky zvoleného institucionálního nastavení musí být odpovídajícím způsobem zohledněny v analýze peněžních toků, analýze finanční
udržitelnosti a v posouzení veřejné podpory.
129
Jak je patrné ze zvláštní zprávy Evropského účetního dvora "Efektivita veřejných projektů městské dopravy podporovaných EU" z roku 2014,
Komise a členské státy by měly vždy zajistit, aby "projekty byly zahrnuty v rámci politiky mobility, která se zaměřuje na soulad všech druhů a forem
dopravy, včetně politiky parkování v celé městské aglomeraci, jasně prokazuje, že jde o prioritou a nejvhodnější projekt; stanoví, do jaké míry přispěje
k naplnění jejích celkových cílů (např. přesun mezi typy dopravy).
130
V době vzniku tohoto průvodce bylo příslušným odkazem nařízení (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici
a silnici.
\117
Dle PSC bude město i nadále vlastníkem všech aktiv projektu (infrastruktura, kolejová vozidla a TMS),
která budou dána k dispozici veřejnému provozovateli dopravy po zaplacení nájmu. Město bude také
hradit výdaje na výměny aktiv projektu.
Provozovatel dopravy má odpovědnost za provoz a údržbu aktiv projektu a hradí veškeré související
výdaje.
II Cíle projektu
Obecným cílem projektu je zajistit efektivní služby veřejné dopravy v urbanizovaných oblastech města.
Specifickými cíli jsou:
 snížení dopravních zácp na silnicích, nehod a negativních dopadů na životní prostředí,
pozitivní vliv na kvalitu života ve městě a životní prostředí;
 zlepšení kvality cestování veřejnou dopravou zvýšením standardu kvality;
 zkrácení doby jízdy veřejnou dopravou bez zhoršení dopravních podmínek.
Jako vedlejší efekt se očekává, že projekt také zvýší atraktivitu oblasti kolem plánované investice díky
zlepšení dostupnosti veřejné dopravy.
Cíle projektu jsou v souladu s národními, regionálními a obecními strategiemi souvisejícími
s celkovým územním rozvojem, jakož i těmi, které souvisejí se odvětvím dopravy. Zejména projekt
reaguje na prioritu identifikace potřeb a řešení pro městskou mobilitu, která je definovaná
v multimodálním plánu mobility města. Cíle projektu jsou rovněž v souladu s politikou Komise
o městské mobilitě131 a jsou v souladu s cíli Operačního programu Doprava. Projekt zejména přispěje
ke splnění těchto ukazatelů OP:
Ukazatel OP
cíl pro rok 2023
Projekt
(% z cíle OP)
Ukazatele výstupu
Celková délka nových nebo modernizovaných tramvajových
tratí (km)
32 8 (40 %)
Ukazatele výsledků
Přírůstkový počet cestujících, kteří využívají městskou
hromadnou dopravu (miliony cestujících / rok)
40 10 (25 %)
III Analýza poptávky a možností
Analýza možností
Ve většině dopravních projektů mohou různé možnosti projektu generovat různé úrovně provozu,
takže analýze poptávky předchází detailní vymezení možností projektu, v jehož rámci se provádí
odhad a prognóza úrovně provozu pro každou z možností projektu.
Multimodální plán mobility označil potřebu zlepšení spojení mezi obytnou zónou Y a centrem města
za prioritu, vzhledem k současným silně přetíženým komunikacím a předvídatelnému zhoršení dopravní
zátěže vzhledem k tomu, že obytná zóna Y se rozšiřuje.
V plánu mobility byl na základě multikriteriální analýzy (MCA) proveden první screening dostupných
možností s ohledem na multimodální možnosti. Výběrová kritéria zahrnovala technickou
proveditelnost, náklady, dopady na životní prostředí a sociální přijatelnost132. Na základě tohoto
screeningu byly vyřazeny alternativní možnosti projektu, jako je zvýšení kapacity silnic rozšířením
silniční infrastruktury a vybudování alternativních silnic spojujících oblast Y a centrum města. Možnost
131
V době vzniku tohoto průvodce byla aktuální pozice EK vyjádřena v balíčku městské mobility vydaném dne 17. prosince 2013, jehož ústředním
prvkem je sdělení "Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje" (KOM(2013) 913 v konečném znění).
132
Tento seznam je pouze orientační. Výběrová kritéria by měla odrážet priority a rozhodnutí by měl učinit majitel plánu.
\118
veřejné dopravy byla vyhodnocena jako nejúčinnější a řada alternativ byla zúžena na tyto tři možnosti:
 Možnost 1: posílení autobusové dopravy zřízením pruhů vyhrazených pro autobusy a obnovou
vozového parku, stejně jako realizace TMS s prioritou veřejné dopravy.
 Možnost 2: nová tramvajová trať (7,5 km, vedoucí po trase A podél stávající silnice) a pořízení
tramvají, reorganizace autobusové dopravy s napojením na tramvajová spojení, stejně jako
realizace TMS s prioritou veřejné dopravy.
 Možnost 3: nová tramvajová trať (9 km, vedoucí po trase B podél stávající silnice, ale s kratší
objížďkou přes další obytnou zónu nacházející se poblíž) a pořízení tramvají, reorganizace
autobusové dopravy s napojením na tramvajová spojení, stejně jako realizace TMS s prioritou
veřejné dopravy.
Scénář bez projektu (srovnávací), s nímž jsou porovnány možnosti projektu, předpokládá zachování
současného stavu se zachováním úrovně výdajů, která by zaručila základní funkčnost aktiv.
To znamená mírné zhoršení modálního podílu veřejné dopravy.
Ve studii proveditelnosti byla u všech tří možností projektu provedena analýza nákladů a přínosů.
Prognóza dopravy byla provedena zvlášť pro každou ze tří možností, a zvlášť byly hodnoceny
i důsledky z hlediska investičních nákladů, nákladů na provoz a údržbu, rekonstrukce a přínosů. Byla
vybrána možnost 3, neboť dosahovala nejvyšší ekonomické vnitřní návratnosti. V této případové studii
je uvedena analýza nákladů a přínosů pouze pro tuto vybranou možnost.
Poptávka po dopravě
Analýza poptávky se provádí na základě dopravního modelu multimodální sítě (diagnostika
a prognózy provozu) v majetku města. Model je kalibrován s údaji z poslední komplexní dopravní studie
(dopravní podnik provádí dopravní průzkumy každých 5 let). Výsledky modelu jsou využívány jak ve
finanční, tak ekonomické analýze. Prognózy provozu byly provedeny odděleně pro scénář bez projektu a
pro každou ze tří možností projektu. Prognózy byly provedeny za tři roky (rok 4 – první celý rok
provozu, rok 15 a rok 25) a k prognóze za zbývající roky byla použita lineární interpolace.
V této případové studii je uvedena prognóza provozu pouze pro tuto vybranou možnost.
Předpokládá se, že město je přetížené a vyznačuje se vysokou úrovní příměstského bydlení. Průměrná
délka cesty je 7 km pro autobusy a tramvaje a 8 km pro automobily, zatímco průměrná rychlost je
14 km/h pro autobusy a 20 km/h pro automobily ve scénáři bez projektu; a 14,3 km/h pro autobusy, 19
km/h pro tramvaje a 20 km/h pro automobily ve scénáři s projektem (beze změny, protože se
předpokládá, že možné účinky zmírnění přetížení dopravy bude vyváženo zavedením TMS s prioritou
veřejné dopravy).
Provoz po stabilizaci provozu a odpovídajících přesunech po dokončení projektu vykazuje mírné tempo
růstu provozu ve výši 2 % od prvního roku (rok 4) do roku 10, 1 % do roku 15 a poté nulový růst133.
Údaje o poptávce ve scénáři bez projektu a pro vybranou možnost jsou shrnuty v následující tabulce.
Všechny údaje jsou uvedeny v milionech (m) cestujících nebo osobohodinách (h) za rok.
133
Skutečné tempo růstu je třeba posoudit v každém jednotlivém případě zvlášť. Doporučuje se vycházet z opatrných předpokladů, aby se
zabránilo přecenění přínosů.
\119
Rok 1
(začátek
výstavby)
Rok 4
(první celý rok
provozu)
Rok 10 Rok 15 Rok 25
Scénář bez projektu
Cestující
Autobus
42,4 45,0 50,2 52,7 52,7
Tramvaje
- - - - -
Individuální
doprava
52,0 55,2 61,6 64,7 64,7
osobohodiny
Autobus
21,2 22,5 25,1 26,4 26,4
Tramvaje
- - - - -
Individuální
doprava
20,8 22,1 24,6 25,9 25,9
Scénář s projektem
Cestující
Autobus
42,4 37,0 41,3 43,4 43,4
Tramvaje
- 10,0 11,2 11,7 11,7
Individuální
doprava
52,0 53,7 59,9 62,9 62,9
osobohodiny
Autobus
21,2 18,1 20,2 21,2 21,2
Tramvaje
- 3,7 4,1 4,3 4,3
Individuální
doprava
20,8 21,5 24,0 25,2 25,2
Na základě výsledků dopravního modelu byla poptávka ve scénáři s projektem klasifikována jako
stávající (tj. cestující ze scénáře bez projektu), odkloněná (tj. cestující odklonění z autobusu a osobních
automobilů na tramvaj) a generovaná (tj. cestující, kteří ve scénáři bez projektu necestovali). Model
ukazuje, že ve scénáři s projektem vzniklo 80 % přírůstkového provozu (tramvaj) odkloněním
z autobusové dopravy, 15 % odkloněním od individuální dopravy a 5 % bylo generováno nově.
Nabídka dopravy
Informace o aktuální nabídce dopravy a předvídatelných změnách v důsledku projektu poskytuje
provozovatel dopravy a jsou v souladu s ustanoveními o poskytování dopravy, jak jsou stanovena
ve smlouvě o veřejné službě uzavřené mezi dopravním podnikem a provozovatelem. Plánovaná
nabídka je rovněž v souladu s předpoklady modelu provozu.
Následující tabulka shrnuje hlavní informace o současné a plánované nabídce veřejné dopravy
(autobusy a tramvaje) a očekávané soukromé nabídce dopravy. Všechny údaje jsou uvedeny
v milionech (m) vozokm za rok.
\120
Rok 1
(začátek
výstavby)
Rok 4
(první rok
provozu)
Rok 10 Rok 15 Rok 25
Scénář bez projektu
Autobus
9,6 9,6 9,6 9,6 9,6
Tramvaje
- - - Individuální
doprava
346,4 368,0 410,4 431,3 431,3
Scénář s projektem
Autobus
9,6 8,0 8,0 8,0 8,0
Tramvaje
- 1,0 1,0 1,0 1,0
Individuální doprava
346,4 358,0 399,2 419,6 419,6
IV Projektové náklady a výnosy zvolené možnosti
Investiční náklady
Celkové náklady projektu se odhadují na 160 milionů EUR bez DPH (197 milionů EUR brutto),
na základě nabídkových cen (stavební práce a nákup kolejových vozidel již byly zadány).
Celkové náklady
projektu (A)
Nezpůsobilé
náklady (B)
Způsobilé
náklady
(C) = (A) - (B)
Poplatky za plány / stavební projekt 3,0 - 3,0
Nákup pozemků 5,0 - 5,0
Výstavba 73,0 - 73,0
Tramvajová infrastruktura (vč. kolejí a trakce) 63,0 - 63,0
Vozovna 10,0 - 10,0
Zařízení a stroje 57,5 - 57,5
Tramvajová kolejová
vozidla
37,5 - 37,5
Systém řízení dopravy 20,0 - 20,0
Nepředvídatelné náklady 14,5 - 14,5
Technická pomoc - - Informování
a propagace 0,3 - 0,3
Dohled nad plněním zakázky 6,5 - 6,5
MEZISOUČET 159,9 - 159,9
DPH 36,8 36,8 CELKEM
196,6 36,8 159,9
Příjemce dokončil nákup pozemků (5 milionů EUR)134. Dohled nad plněním zakázky je stanoven v
e výši 5 % z výdajů na výstavbu a zařízení (6,5 milionu EUR).
Nepředvídatelné výdaje jsou stanoveny ve výši 10 % nákladů projektu, což se zdá být přiměřené
vzhledem k typu projektu, jeho fázi (zakázky zadány, práce dosud nezačaly) a souvisejícím zbytkovým
rizikům.
Jednotkové náklady na km vybudované tramvajové trati (dvoukolejná trať) se jeví jako přiměřené,
porovnáme-li je se stejnými náklady u obdobných projektů ve městech se srovnatelnými podmínkami
dopravní sítě.
Jednotkové náklady na tramvajová kolejová vozidla se jeví jako přiměřené, s přihlédnutím k technické
specifikaci pořízených kolejových vozidel.
134
Nákup pozemků je pro úsek trasy, který nevede kolem stávající silnice.
\121
Jednotkové náklady jsou uvedeny níže.
Složka investičních nákladů Jednotkové náklady Celkové náklady
Tramvajová infrastruktura (9 km) 7 milionů EUR/km (dvoukolejná
trať)
63 milionů EUR
Tramvajová kolejová vozidla
(15 tramvajových souprav)
2,5 milionů EUR / tramvajová
souprava
37,5 milionů EUR
DPH je stanovena na 23 % a je plně uplatnitelná podle vnitrostátních právních předpisů.135 Z tohoto
důvodu je DPH v rámci projektu nezpůsobilým nákladem.
Náklady na provoz a údržbu
Náklady na provoz a údržbu hradí provozovatel dopravy. Při analýze byly použity tyto jednotkové
náklady na provoz a údržbu:
Složka projektu Jednotkové náklady na provoz a údržbu
Tramvaj (infrastruktura* a kolejová vozidla) 6 EUR / vozokm tramvaje
Vozidla autobusů 3 EUR / vozokm autobusu
* Včetně tratí a systému trolejového vedení.
Jednotkové náklady zahrnují trakci (včetně roční částky vyčleněné na výměnu trakčního vedení),
údržbu a opravy (včetně náhradních dílů bez výměny), personální a další administrativní náklady
(včetně nájmu za užívání aktiv projektu).
Neuvažoval se žádný reálný růst nákladů (viz část 2.8.4 tohoto průvodce).
Dopady různých složek projektu na úspory nákladů na provoz a údržbu byly posuzovány odděleně,
s přihlédnutím k těmto úsporám v důsledku reorganizace nabídky autobusové dopravy
a přírůstkovým nákladům na provoz a údržbu v důsledku nového tramvajového systému. Úspory
v důsledku snížení nabídky vozokilometrů autobusů nevykompenzují nárůst nákladů v důsledku
provozu nové tramvajové trati a pořízení nových kolejových vozidel.
Výsledkem projektu je celkové zvýšení výdajů na provoz a údržbu ve výši 1,2 milionu EUR/rok, které
vyplývá z dodatečných nákladů na provoz a údržbu ve výši 6 milionů EUR/rok pro tramvajový systém
a snížení nákladů na provoz a údržbu ve výši 1,2 milionu EUR/rok pro autobusový systém.
Výměny
Nezbytné výměny nové infrastruktury, kolejových vozidel a TMS byly během sledovaného období
projektu (25 let) uvažovány na základě ekonomické životnosti jednotlivých aktiv projektu, a to takto:
Složka investičních nákladů Ekonomická
životnost
Výměna během sledovaného období
v % z počáteční investice
Tramvajová infrastruktura 30 let Tramvajová
kolejová vozidla 20 let 33 % každých 10 let
TMS 8 let 100 %
Na základě ustanovení PSC nese náklady na výměnu město (příjemce projektu)136.
Zůstatková hodnota
Projekt negeneruje čisté příjmy (provozní náklady jsou vyšší než provozní výnosy).
135
Příjemce hradí DPH u nákupu aktiv projektu (DPH na vstupu) a obdrží platbu od provozovatele dopravy za používání majetku projektu v podobě
nájmu, který je také plněním podléhajícím DPH (pro příjemce, DPH na výstupu). Na základě tohoto režimu je DPH podle vnitrostátních právních
předpisů uplatnitelná, a proto není způsobilá.
136
Výměna nadzemního vedení je v této případové studii posuzována jako roční výdaj provozovatele dopravy v souvislosti s provozem a údržbou
tramvajové infrastruktury a kolejových vozidel.
\122
Zůstatková hodnota investice se tedy vypočítá na základě metody čisté účetní hodnoty. Níže jsou
uvedeny odpisové sazby různých investičních složek (s přihlédnutím k výměnám):
Složka investičních nákladů Rychlost odpisu
Tramvajová infrastruktura 3,5 %
Tramvajová kolejová vozidla 5,5 %
TMS 13 %
Výnosy
Příjmy projektu vycházejí z uživatelského jízdného a na základě stávajícího institucionálního
nastavení jsou příjmem provozovatele dopravy. Systém prodeje jízdenek veřejné dopravy je
jednotný
pro autobusy a tramvaje.
Cena průměrné jízdenky je 0,33 EUR/cestující, což u provozních výsledků v prvním roce vytvoří
přírůstkové příjmy ve výši 0,7 milionu EUR. Cenová politika se nezmění, tj. tarify zůstanou na
stejné úrovni ve scénáři s projektem i bez projektu137. Provoz odkloněny z autobusové dopravy
nepřispěje
ke zvýšení výnosů, protože uživatelé již platili za jízdenky předtím. Zvýšené výnosy pocházejí
od účastníků silničního provozu, kteří přešli na veřejnou dopravu, a od nově generovaných
uživatelů.
Jednotka Rok 4
(první rok
provozu)
Rok 10 Rok 15 Rok 25
Provoz odkloněný ze silnice mil. EUR 0,5 0,6 0,6 0,6
Generovaný provoz mil. EUR 0,2 0,2 0,2 0,2
Výnosy celkem mil. EUR 0,7 0,7 0,8 0,8
Podíl provozních výdajů pokrytý z uživatelského jízdného se očekává ve výši cca 52 % v prvním
roce provozu.
Náhrady za zajišťování veřejných služeb
Náhrady poskytuje dopravní podnik provozovateli v rámci PSC. Smlouva je "netto", tj. provozovatel
nese rizika spojená s náklady i s výnosy. Dopravní podnik platí provozovateli dopravy náhrady
ve formě ceny za ujetý vozokilometr (autobus a tramvaj) po odečtení výnosů z uživatelského
jízdného138. Stávající PSC je v souladu s nařízeními Komise o poskytování služeb obecného
hospodářského zájmu, takže případné udělení veřejné podpory v souladu s ustanoveními PSC lze
považovat za slučitelné s tržními pravidly139.
Kompenzace nejsou peněžním tokem v konsolidované finanční analýze (příjem pro provozovatele,
výdaj pro dopravní podnik). Použijí se však při hodnocení finanční udržitelnosti.
Podmínky úvěru
137
Opět se jedná o orientační předpoklad. Skutečnou stávající a plánovanou cenovou politiku musí posoudit analytik.
138
Jak je uvedeno výše pro vybrané institucionální nastavení, označení typu PSC (brutto/netto) je zde pouze orientační pro účely této případové
studie. Obecně platí, že ustanovení PSC si smluvní strany ujednají v souladu s pravidly pro státní podporu. Každá studie proveditelnosti by měla
podrobně analyzovat institucionální nastavení, včetně vztahů mezi městem a provozovatelem dopravy, jak je uvedeno v ustanoveních PSC
(pokud je uzavřena), a vzít v úvahu důsledky pro finanční analýzu, analýzu udržitelnosti, posouzení dopadů na státní podporu a další relevantní
důsledky.
139
V době vzniku tohoto průvodce bylo příslušným odkazem nařízení (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po
železnici
a silnici. Způsob a ukazatele, které mají doložit neexistenci nadměrných kompenzací a neoprávněné státní podpory musí být v souladu s
platnými právními předpisy v době provádění analýzy.
\123
Příjemce si u MFI sjednal úvěr ve výši 15 milionů EUR. Dohodnuté podmínky úvěru zahrnují splatnost
15 let (včetně tříleté doby odkladu během výstavby a lhůty 15 let pro splátky jistiny, která začíná
v prvním roce provozu) a úrokovou sazbu ve výši 3,5 % v reálných hodnotách. Peněžní toky související
s obsluhou dluhu se používají při výpočtu finanční návratnosti národního kapitálu (FNPV(K)).
V Finanční a ekonomická analýza
Finanční a ekonomická analýza nákladů a přínosů se provádí v souladu s evropskými a národními
pokyny pro zpracování analýzy nákladů a přínosů velkých investičních projektů.
Při analýze byly použity tyto hlavní předpoklady:
 analýza nákladů a přínosů je založena na přírůstkovém přístupu;
 analýza konsoliduje peněžní toky mezi dopravním podnikem (vlastníkem všech aktiv projektu
a nositelem nákladů na výměnu) a provozovatelem dopravy (využívá aktiva projektu, za což
platí nájem a hradí náklady na provoz a údržbu);
 nepředvídatelné výdaje jsou z finanční a ekonomické analýzy vyloučeny a jsou pouze
zohledněny při posuzování finanční udržitelnosti.
 referenční období pro analýzu bylo stanoveno na 25 let na základě průměrné životnosti aktiv,
včetně realizace (tři roky) a provozu (22 let);
 finanční a ekonomická analýza se provádí ve stálých cenách. U peněžních toků v reálném
vyjádření se používá diskontní sazba v reálném vyjádření ve výši 4 % u finanční analýzy a 5 %
u ekonomické analýzy;
 DPH je podle vnitrostátních právních předpisů plně vratná, a tudíž není způsobilá. To znamená,
že finanční analýza je prováděna u peněžních toků bez DPH;
 zůstatková hodnota je vypočtena na základě zbytkové neodepisované účetní hodnoty;
 byly zohledněny poslední makroekonomické prognózy na základě národních statistik;
 nezbytné výdaje na obnovu aktiv byly řádně zahrnuty do budoucích peněžních toků projektu
jako provozní náklady, a to i pro účely výpočtu poměrného uplatnění diskontovaných čistých
výnosů.
Finanční analýza
Posouzení PSC a finančních dopadů projektu je provedeno v souladu s nařízeními Komise
o poskytování služeb obecného hospodářského zájmu140 a podpora poskytnutá ve formě kompenzace
internímu provozovateli dopravy zůstane kompatibilní státní podporou, a proto se nevyžaduje její
oznámení GŘ pro hospodářskou soutěž Evropské komise.
I v případě, že projekt bude generovat výnosy z částek placených uživateli (ve formě uživatelského
jízdného), budou čisté výnosy projektu (rozdíl mezi přírůstkovými provozními výnosy a náklady
na provoz a údržbu) negativní, a proto se zde článek 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 nepoužije.
140
V době vzniku tohoto průvodce bylo příslušným odkazem nařízení (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po
železnici a silnici.
\124
GRANT EU
1 2 3 4 5 10 15 20 25
Výstavba Provoz
Výpočet diskontovaných investičních nákladů (DIC) NPV 4%
Výpočet diskontovaných čistých příjmů (DNR) NPV 4%
ZPŮSOBILÉ NÁKLADY (EC):
MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ PRIORITNÍ OSY (CF):
GRANT EU (= EC x CF): mil. EUR 135,9
V tomto případě se příspěvek EU vypočítá vynásobením způsobilých nákladů uvedených v kapitole IV
výše (159,9 milionů EUR) mírou spolufinancování příslušné prioritní osy (85 %), výsledný grant EU
tedy bude ve výši 135,9 milionů EUR. Kromě grantu EU si příjemce vezme úvěr ve výši 15 milionů EUR
a z vlastních prostředků přispěje 45,7 milionů EUR. Příjemce také zajistí předfinancování DPH
(36,8 milionů EUR), lze však uplatnit vratku této částky. Níže je uvedena struktura financování
projektu:
Zdroje financování mil. EUR % podíl
Grant EU – 135,9 69 %
Úvěr of MFI 15,0 8 %
Příspěvek příjemce 45,7 23 %
z toho DPH 36,8 19 %
Celkem 196,6 100 %
Finanční ziskovost investice (vyjádřená FNPV(C) a FNPV(K)) je negativní, jak se očekává u projektu,
kde jsou provozní výnosy nižší než provozní výdaje (včetně náhrad a údržby), což je pro odvětví
městské hromadné dopravy typické. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky finanční analýzy.
Investiční náklady mil. EUR 139,8 48,8 48,3 48,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
DISKONTOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY (DIC) mil.
EUR
139,8 48,8 48,3 48,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Výnosy mil. EUR 9,9
-16,0
-38,6
11,7
0,0 0,0 0,0 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -1,2 -1,2 -1,2 -1,2 -1,2 -1,2
Výměny mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -20,0 0,0 0,0 0,0
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 30,1
DISKONTOVANÉ ČISTÉ PŘÍJMY (DNR) mil.
EUR
-33,0 0,0 0,0 0,0 -0,5 -0,5 -20,5 -0,4 -0,4 29,7
mil. EUR 159,9
85%
\125
-12,26%
Příspěvek příjemce na investiční náklady mil. EUR
-11,16%
FRR(C)
Návratnost investice NPV 4%
FRR(C) (před grantem
EU)
FRR(K)
Zůstatek
úvěru
Národní finanční zdroje
Návratnost národního
kapitálu
NPV 4%
FRR(K) (po grantu
EU)
1 2 3 4 5 10 15 20 25
Výstavba Provoz
Investiční náklady mil. EUR -139,8
9,9
-54,6
11,7
-48,8 -48,3 -48,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Výnosy mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8
Náklady na provoz a údržbu (vč. výměn) mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -1,2 -1,2 -21,2 -1,2 -1,2 -1,2
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 30,1
Peněžní toky projektu mil. EUR -172,8 -48,8 -48,3 -48,3 -0,5 -0,5 -20,5 -0,4 -0,4 29,7
1 2 3 4 5 10 15 20 25
Výstavba Provoz
3,4 2,8 2,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Příspěvek příjemce na investiční náklady mil. EUR -8,7
-3,9
-10,0
-54,6
9,9
11,7
-3,4 -2,8 -2,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Splátky úrokůzúvěru mil. EUR 0,0 -0,2 -0,4 -0,5 -0,5 -0,3 -0,2 0,0 0,0
Splátky jistiny úvěru mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -0,8 -0,8 -1,0 -1,1 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu (vč. výměn) mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -1,2 -1,2 -21,2 -1,2 -1,2 -1,2
Výnosy mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 30,1
Národní peněžní toky mil. EUR -55,5 -3,4 -3,0 -3,2 -1,8 -1,8 -21,8 -1,7 -0,4 29,7
Analýza finanční udržitelnosti na úrovni projektu si klade za cíl posoudit, zda je projekt ve sledovaném
období schopen vyrovnat své kladné a záporné peněžní toky. Analýza ukazuje, že náklady na realizaci
projektu jsou pokryty prostřednictvím grantu EU, úvěru a vlastního příspěvku příjemce. Jak lze
očekávat u těchto projektů, při projektových činnostech se budou generovat negativní peněžní toky.
Aby byl projekt udržitelný, musí být dosaženo rovnováhy mezi příjmy a výdaji, a to prostřednictvím
zvýšené kompenzace ze strany města v rámci PSC. Jak je vidět níže, město se ve svých finančních
plánech zavázalo zvýšit náhradu tak, aby pokrývala očekávané provozní ztráty provozovatele dopravy,
takže existuje spolehlivý důkaz, že lze finanční udržitelnost projektu zajistit.
FINANČNÍUDRŽITELNOST–PROJEKT
1 2 3 4 5 10 15 20 25
Výstavba Provoz
Finanční udržitelnost
Počáteční zůstatek mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Splátky úroků mil. EUR
Splátky jistiny mil. EUR
Konečný zůstatek mil. EUR
0,0 5,0 10,0 15,0 14,2 9,9 4,8 -0,0 -0,0
5,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,2 0,4 0,5 0,5 0,3 0,2 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,8 0,8 1,0 1,1 0,0 0,0
5,0 10,0 15,0 14,2 13,4 9,0 3,6 -0,0 -0,0
Příspěvek příjemce na investiční náklady mil. EUR
Příspěvek příjemce na splátku úvěru mil. EUR
Grant EU – mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Výnosy mil. EUR
Přírůstkové kompenzace dle smlouvy o veřejné službě mil. EUR
Celkové peněžní příjmy mil. EUR
Investiční náklady mil. EUR
Náklady na provoz a údržbu (vč. výměn) mil. EUR
Splátky úroků z úvěru mil. EUR
Splátky jistiny úvěru mil. EUR
Celkové peněžní výdaje mil. EUR
Čisté peněžní toky mil.
EURKumulované čisté peněžní toky mil.
EUR
3,4 2,8 2,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,2 0,4 1,3 1,3 1,3 1,3 0,0 0,0
45,3 45,3 45,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
5,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8
0,0 0,0 0,0 0,5 0,5 20,5 0,4 0,4 0,4
53,7 53,3 53,5 2,5 2,5 22,5 2,5 1,2 1,2
-53,7 -53,1 -53,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -1,2 -1,2 -21,2 -1,2 -1,2 -1,2
0,0 -0,2 -0,4 -0,5 -0,5 -0,3 -0,2 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -0,8 -0,8 -1,0 -1,1 0,0 0,0
-53,7 -53,3 -53,5 -2,5 -2,5 -22,5 -2,5 -1,2 -1,2
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
\126
Hodnocení finanční udržitelnosti projektu pro příjemce má za cíl zjistit, zda bude mít město dostatek
finančních prostředků pro financování vlastního kapitálového příspěvku na náklady projektu, splácení
úvěru a plánované výše náhrady v rámci PSC. Město X ve víceletých finančních prognózách explicitně
přidělilo dostatečné množství finančních prostředků na úhradu vlastního příspěvku, včetně
kapitálových výdajů, obsluhu dluhu v rámci úvěru na projekt a předfinancování DPH141. Kromě toho je
platba roční kompenzace dle PSC ve víceletých finančních prognózách výslovně uvedena jako
dlouhodobý finanční závazek s konkrétní roční finanční alokací. Za těchto podmínek je finanční
udržitelnost projektu pro příjemce zajištěna.
Cílem hodnocení finanční udržitelnosti projektu pro provozovatele dopravy je zjistit, zda bude mít
provozovatel dostatečné finanční prostředky na provoz aktiv projektu, zajištění odpovídající úrovně
služeb a úrovně údržby. Celkové příjmy a výdaje provozovatele dopravy po realizaci projektu byly
porovnány a jsou uvedeny v následující tabulce.
FINANČNÍUDRŽITELNOST–PROVOZOVATELDOPRAVY
1 2 3 4 5 10 15 20 25
Výstavba Provoz
Finanční udržitelnost
428,8
317,6
746,4
-746,4
-746,4
0,0
Na základě předpokladů o očekávaných příjmech a výdajích je z výše uvedené tabulky zřejmé,
že provozní činnost projektu bude pro provozovatele dopravy udržitelná díky náhradám získaným dle
PCS. Jak již bylo uvedeno dříve, příjmy z provozních náhrad jsou v dlouhodobých finančních
prognózách města přiměřeně zajištěny. Za těchto podmínek je finanční udržitelnost projektu
pro provozovatele dopravy zajištěna.
Socioekonomická analýza
Socioekonomická analýza zahrnuje tyto dopady:
Náklady (-) Přínosy (+)
Investiční náklady Přebytek spotřebitele:
Výměny (hradí město) - Úspora doby jízdy
Přebytek výrobce (-): - Úspory provozních nákladů vozidla (uživatelé silnic)
- náklady na provoz a údržbu (hradí provozovatel dopravy) - jízdné
- jízdné Externality:
- Provozní náklady (tramvaje) - Úspory ze snížení nehodovosti
- Snížení znečištění ovzduší
- Snížení dopadu na změnu klimatu
- Snížení dopadů hluku
Konverzní faktory byly odhadnuty na základě národních statistik o průměrném složení nákladů
projektu a stínové mzdy (u nákladů na pracovní sílu) a podílu zdanění (u nákladů na energie).
Korekční faktory jsou 0,9 pro investiční náklady a 0,85 pro náklady na provoz a údržbu.
Jak je uvedeno v části III o analýze poptávky, multimodální dopravní model poskytuje informace
o obecných nákladech pro uživatele veřejné dopravy a individuální dopravy, a to ve scénáři
s projektem a bez projektu. Je tedy možné vypočítat spotřebitelský přebytek jako rozdíl obecných
nákladů na cestu (včetně úspory času a jízdného) jak pro stávající provoz, tak pro provoz odkloněný
141
Víceleté finanční prognózy obce obvykle zahrnují období kratší než referenční období používané v analýze nákladů a přínosů. Je však důležité
ověřit, zda město učinilo potřebný finanční závazek alespoň po dobu trvání víceletých finančních prognóz.
Výnosy mil. EUR
Kompenzace dle smlouvy o veřejné službě mil. EUR
Celkové peněžní příjmy mil. EUR
Náklady na provoz a údržbu (bez výměn) mil. EUR
Celkové peněžní výdaje mil. EUR
Čisté peněžní toky mil. EUR
Kumulované čisté peněžní toky mil. EUR
14,0 14,3 14,6 15,5 15,8 17,3 18,2 18,2 18,2
14,8 14,5 14,2 14,5 14,2 12,7 11,8 11,8 11,8
28,8 28,8 28,8 30,0 30,0 30,0 30,0 30,0 30,0
-28,8 -28,8 -28,8 -30,0 -30,0 -30,0 -30,0 -30,0 -30,0
-28,8 -28,8 -28,8 -30,0 -30,0 -30,0 -30,0 -30,0 -30,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
\127
z původního druhu dopravy (osobní automobil, autobus) na cílový druh dopravy (tramvaj). Přínosy
pro generovanou dopravu se vypočítají pomocí pravidla poloviny142. Níže jsou shrnuty hlavní
předpoklady a parametry použité pro výpočet nákladů a přínosů.
Investiční náklady a výměny
Investiční náklady a výměny jsou zahrnuty do ekonomické analýzy ve výši své ekonomické hodnoty,
tj. konverzní faktory jsou použity na čisté finanční peněžní toky ke korekci o náklady obětované
příležitosti práce143.
Přebytek výrobce
Pro výpočet přebytku výrobce byly příjmy provozovatele porovnány s náklady na provoz a údržbu
provozovatele. V této případové studii je přebytek výrobce negativní, a proto je nákladem projektu,
protože přírůstkové výnosy jsou nižší než přírůstkové náklady.
Přebytek spotřebitele
Doba jízdy
Dopady na dobu jízdy jsou vypočteny na základě informací z dopravního modelu o době jízdy
"ode dveří ke dveřím"144.
Výsledkem projektu je celkové snížení doby jízdy v dopravním systému (snížení cestujících za hodinu),
zejména v důsledku úspory času pro uživatele autobusů a řidičů automobilů, kteří se přesunuli
na nově zavedenou tramvajovou dopravu. V rámci tohoto projektu stávající uživatelé automobilů, kteří
zůstanou u silniční dopravy, nezískají úsporu času, protože se očekává, že projekt nebude generovat
významné zvýšení kapacity silnic (možné snížení dopravních zácp a zvýšení rychlosti vozidel
v důsledku přesunu na tramvajovou dopravu budou vyvážena omezením silniční kapacity v důsledku
zavedení tramvaje jako nového způsobu povrchové dopravy, jakož i zavedení systému řízení dopravy
se silnou orientací na prioritu veřejné dopravy).
Níže uvedená tabulka shrnuje dopad na dobu jízdy, v milionech cestujících za hodinu.
Rok 4
(první rok
provozu)
Rok 10 Rok 15 Rok 20 Rok 25
Stávající provoz -0,4 -0,4 -0,5 -0,5 -0,5
Autobus -0,4 -0,4 -0,5 -0,5 -0,5
Individuální doprava - - - - Odkloněný
provoz -1,1 -1,2 -1,3 -1,3 -1,3
Autobus na tramvaj -1,1 -1,2 -1,2 -1,2 -1,2
Individuální doprava na
tramvaj
0,0 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1
Celkem -1,5 -1,7 -1,7 -1,7 -1,7
142
Je třeba poznamenat, že se přístup k odkloněné dopravě může v ekonomické analýze za určitých okolností od této případové studie lišit, viz
např. případová studie o železniční dopravě. Podrobnější popis doporučeného přístupu k přínosům odkloněného provozu naleznete v kapitole 5
tohoto průvodce.
143
Konverzní faktory byly odhadnuty na základě podílu mzdových nákladů na stavebních a provozních nákladech a konverzních faktorů
uvedených v příloze IV tohoto průvodce.
144
V ideálním případě by měl model provozu umožnit posouzení nejen doby strávené ve vozidle, ale spíše dobu "ode dveří ke dveřím", včetně čekání
a přestupů. Je-li k dispozici vhodný výzkum o hodnotě času, ekonomická analýza by mohla ocenit dobu čekání/přestupování jinak než čas strávený ve
vozidle.
\128
Pro odhad hodnoty času byly stanoveny tyto parametry:
EUR/h)
Přístup k úspoře nákladů byl zvolen k odhadu jednotkové hodnoty času pro pracovní cesty. Náklady
na pracovní sílu byly odhadnuty na základě národních statistik. Jednotková hodnota času
pro nepracovní cesty byla vypočtena poměrem 0,4 k hodnotě času u pracovních cest. Podíl cest dle
účelu je založen na nejnovějších dopravních průzkumech.
Jednotkové hodnoty v průběhu času eskalují s elasticitou 0,7 k růstu HDP na obyvatele.
Úspory provozních nákladů vozidla (VOC – Vehicle Operating Costs)
Nerealizované VOC pro uživatele, kteří přecházejí z automobilů na veřejnou dopravu v důsledku
projektu (odklonění uživatelé), se počítají jako přínos.
Jednotkové VOC byly stanoveny ve výši 0,3 EUR/vozokm automobilu na základě národních statistik
a při zohlednění nákladů pohonných hmot (v závislosti na trase komunikace a dopravní situaci)
a opotřebení vozidel (oleje, pneumatiky, údržba vozidel a odpisy). Jednotkové VOC se uplatní na počet
vozokm automobilů, které se v rámci dané možnosti projektu ušetří.
Úspory VOC spojené s reorganizací autobusové dopravy (jejímž výsledkem je snížení nabídky
autobusové dopravy ve vozokm) jsou zaúčtovány jako náklady na provoz a údržbu provozovatele.
Přínosy pro generovanou dopravu
Z modelu provozu vyplývá, že v dopravním systému bude nově generováno 5 % přírůstkových cest
tramvají. To bude představovat nárůst o 2 % celkového motorizované mobility ve městě (včetně
veřejné a soukromé dopravy).
Přínosy pro generovanou dopravu byly odhadnuty na základě pravidla poloviny145. Odhad byl
vypočítán jako polovina obecných nákladů pro stávající uživatele (včetně hodnoty času a jízdného)
vynásobená počtem generovaných uživatelů.
Externality
Nehody
Očekává se, že přesunem dopravy z automobilů na veřejnou dopravu se sníží počet nehod na silnicích,
a to díky snížení ujeté vzdálenosti po silnici (snížení vozokm).
Stanovená pravděpodobnost nehod, počet obětí nehod, úmrtí a zranění jsou převzaty z národních
studií a statistik.
Na základě národních statistik byla hodnota statistického života (VOSL) odhadnuta ve výši
400 000 EUR na úmrtí a 65 000 EUR na zranění. Kromě toho byl za oběť nehody stanoven odhad
hodnoty na pokrytí souvisejících přímých zdravotních a administrativních nákladů, a to ve výši
13 500 EUR.
Jednotkové hodnoty eskalují s růstem HDP na obyvatele s elasticitou 0,7.
Hluk
Náklady hluku spojené s projektem byly odhadnuty s přihlédnutím k rozdílu mezi úrovněmi hluku
145
Viz kapitola 5.8 tohoto průvodce.
Účel cesty Podíl cest dle účelu cesty Hodnota času (
Veřejná doprava Individuální
doprava
Veřejná doprava Individuální doprava
Pracovní 35 % 45 % 9 11
Nepracovní 65 % 55 % 3,6 4,4
\129
v důsledku dopravních činností souvisejících s tramvajovou, autobusovou a osobní dopravou. Počet
osob vystavených hluku a úroveň expozice ve scénáři s projektem a bez projektu byl stanoven
na základě hlukových map, které byly vypracovány během procesu EIA. Tento odhad bere v úvahu typ
zdroje hluku, morfologii území, stavební vzory a očekávané změny v dopravní činnosti.
Na základě posouzení se očekává, že projekt povede ke snížení celkové hladiny hluku. Jednak k tomu
dojde tím, že nově zavedená tramvajová doprava bude vybavena protihlukovou technikou, a to jak
u tramvajových kolejí, tak v tramvajích, a tím omezí emise hluku, a jednak se hluk sníží v důsledku
snížení provozu na pozemních komunikacích (snížení počtu osobních automobilů a autobusů).
Jednotkové náklady (EUR/rok/exponovaná osoba) vycházejí z národních průzkumů deklarovaných
preferencí a souvisí s mírou nepříjemnosti vyvolanou danou úrovní emise hluku a eskaluje s růstem
HDP na obyvatele s elasticitou 0,7.
Diferenční náklady hluku jsou odhadnuty vynásobením množství exponovaných osob ve scénáři
s projektem a bez projektu jednotkovými náklady odpovídajícími úrovni hluku ve scénáři s projektem
a bez projektu.
Znečištění ovzduší
Snížení zátěže na životní prostředí se očekává v důsledku přesunu silniční dopravy (osobní automobily
a autobusy) na tramvaje, což generuje snížení spotřeby paliva a tím i snížení emisí látek znečišťujících
ovzduší. Při provozu tramvají se neočekává znečištění ovzduší. Nepřímé dopady na životní prostředí při
výrobě energie jsou zohledněny při posuzování změny klimatu (viz níže).
Předpokládá se, že existují národní směrnice vycházející z jasných předpokladů a metodologií, které
poskytují jednotkové peněžní náklady na znečištění ovzduší146 na vozokm v členění podle druhu
dopravy a rychlosti. V tomto případě výpočet dopadu sestával z těchto kroků147:
 kvantifikace přírůstkové produkce dopravy ve vozokm, dle způsobu dopravy (tramvaj, autobus,
individuální doprava);
 vynásobení jednotkovou cenou (EUR/vozokm).
Při výpočtu dopadů znečištění ovzduší byly zohledněny tyto peněžní hodnoty na vozokm (na základě
národních studií):
 pro autobusovou dopravu 0,37 EUR/vozokm (pro rychlost od 11 do 20 km/h v městském
provozu);
 pro silniční dopravu 0,03 EUR/vozokm (pro rychlost od 11 do 30 km/h v městském provozu);
Jednotkové hodnoty eskalují s růstem HDP na obyvatele s elasticitou 0,7.
Změna klimatu
Vypočítá se změna emisí CO2 v důsledku projektu, jakož i její ekonomická hodnota.
Emise u tramvají, které jsou elektricky poháněné, jsou posuzovány ve vztahu k předcházejícímu procesu
výroby požadovaného vyššího množství elektrické energie. Tyto emise nejsou generovány
v místě použití tramvaje, ale v místě výroby energie, a jsou závislé na národním energetickém mixu.
Stručně řečeno, i když se očekává malý nárůst emisí CO 2 v důsledku zvýšení spotřeby elektrické energie
pro provoz tramvají (emise související s výrobou energie), projekt povede k celkovému
(přírůstkovému) snížení emisí CO2.
Výpočet ekonomického dopadu emisí CO2 u způsobů dopravy využívajících silnice sestával z těchto
kroků:
 kvantifikace přírůstkové produkce dopravy ve vozokm, dle způsobu dopravy
146
Nejvýznamnějšími látkami znečišťujícími ovzduší v dopravě jsou: pevné částice (PM 10, PM 2,5); oxidy dusíku (NOx); oxid siřičitý (SO2); těkavé
organické látky (VOC) a ozón (O3) jako nepřímá znečišťující látka.
147
Pro podrobnější metodické pokyny viz kapitolu 3.8.6 tohoto průvodce.
\130
 vynásobení přírůstkových vozokm emisním faktorem (gCO2/vkm) pro výpočet přírůstkových
emisí CO2;
 vynásobení celkového množství emisí CO2 jednotkovými náklady (EUR/t);
Výpočet ekonomického dopadu emisí CO2 u tramvají sestával z těchto kroků:
 kvantifikace mezní spotřeby energie (KWh/vlakokm);
 vynásobení celkové přírůstkové spotřeby energie (v KWh) národním průměrným emisním
faktorem (gCO2/KWh) pro výpočet přírůstkových emisí CO2;
 vynásobení celkového množství emisí CO2 jednotkovými náklady (EUR/t).
Při výpočtu ekonomických dopadů emisí CO2 u způsobů dopravy využívajících silnici, resp. tramvají
(na základě národních studií a mezinárodního výzkumu):
 pro autobusovou dopravu, 1 133,2 gCO2/vkm (odpovídá autobusu normy Euro III);
 pro silniční dopravu, 347,4 gCO2/vkm (odpovídá normě Euro III, 1,4 ml bezolovnatého benzínu);
 pro tramvajovou dopravu, 5 KWh/vlakokm a 496 gCO2/kWh (spotřeba energie na vlakokm
a emise CO2 na kWh vycházejí ze specifických dat a data za danou zemi).
Stanovené jednotkové náklady na tunu CO2 jsou v souladu se "středními" hodnotami uvedenými
v obecné části tohoto průvodce. V návaznosti na doporučení obsažená v části 2.9.9 se hodnota za rok
2010 a roční přírůstky nejprve převedou do stálých cen roku 2013 a v období po roce 2030 přírůstky
i nadále pokračují tempem let 2011–2030.
Níže jsou uvedeny výsledky ekonomické analýzy:
ERR
1 2 3 4 5 10 15 20 25
Výstavba Provoz
Socioekonomické náklady NPV 5,0%
Socioekonomické přínosy NPV 5,0%
ERR 8,3%
POMĚR P/N 1,35
C1. Investiční náklady projektu mil. EUR -110,3
-27,6
-3,2
8,4
-11,6
-43,4 -43,4 -43,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 27,1
C2. Výměny (město) mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -17,0 0,0 0,0 0,0
C3. Přebytek výrobce (provozovatel dopravy) mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -0,4 -0,3 -0,3 -0,2 -0,2 -0,2
C3a. Jízdné mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8
C3b. Náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -1,0 -1,0 -1,0 -1,0 -1,0 -1,0
Celkové ekonomické náklady (C1 + C2 + C3) mil. EUR -141,1 -43,4 -43,4 -43,4 -0,4 -0,3 -17,3 -0,2 -0,2 26,8
Přebytek spotřebitele
115,2B1. Hodnota času mil. EUR 0,0 0,0 0,0 8,3 8,5 9,8 10,9 11,4 12,1
B2. Provozní náklady vozidla (individuální doprava) mil. EUR 40,7 0,0 0,0 0,0 3,2 3,3 3,6 3,8 3,8 3,8
B3. Jízdné mil. EUR -8,4 0,0 0,0 0,0 -0,7 -0,7 -0,7 -0,8 -0,8 -0,8
B4. Přínosy pro generovanou dopravu mil. EUR 23,0 0,0 0,0 0,0 1,7 1,7 2,0 2,2 2,3 2,4
Externality
2,8B5. Nehody mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3
B6. Životní prostředí mil. EUR 12,9 0,0 0,0 0,0 1,0 1,0 1,1 1,2 1,3 1,3
B6a. Znečištění ovzduší mil. EUR 11,2 0,0 0,0 0,0 0,9 0,9 1,0 1,0 1,1 1,1
B6b. Změna klimatu mil. EUR 1,6 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2
B7. Hluk mil. EUR 3,6 0,0 0,0 0,0 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,4
Celkové ekonomické přínosy (B1 + B2 + B3 + B4 + B5 + B6 +
B7)
mil. EUR 189,8 0,0 0,0 0,0 13,9 14,3 16,2 17,8 18,6 19,4
Čisté přínosy (ENPV) mil. EUR 48,7 -43,4 -43,4 -43,4 13,5 14,0 -1,0 17,5 18,3 46,3
\131
VII Hodnocení rizik
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti ekonomické a finanční ziskovosti byla provedena s cílem stanovit, za jakých
okolností se projekt stane ekonomicky neziskový, resp. finančně ziskový. Analýza se provádí pomocí
rozčleněných proměnných (tj. poptávky a cen samostatně), aby bylo možné lépe stanovit možné
kritické proměnné.
Analýza citlivosti byla provedena pro následující proměnné:
Citlivost finanční ziskovosti Citlivost ekonomické ziskovosti
Investiční náklady Investiční náklady
Jednotkové náklady na provoz a údržbu Jednotkové náklady na provoz a údržbu
Poptávka po dopravě – přírůstková Poptávka po dopravě – přírůstková
Výnosy (jednotkové tarify) Hodnota času (jednotkové náklady)
Provozní náklady vozidla (jednotkové náklady)
Znečištění ovzduší (jednotkové náklady)
Změna klimatu (emise CO2) (jednotkové náklady)
Nehody (jednotkové náklady)
Hluk (jednotkové náklady)
Proměnné jsou definovány jako kritické, pokud 1% změna vede ke změně FNPV/ENPV o 1% nebo více
(elasticita vyšší než 1). V následující tabulce je uvedena odhadovaná elasticita ENPV a FNPV(C)
s ohledem na zvýšení kritických proměnných projektu o 1 %:
Proměnná Elasticita ENPV Elasticita FNPV(C)
Investiční náklady ± 1% ±2.8% -1,0%
Poptávka po dopravě (přírůstková) ± 1% ±3.1% Hodnota
času (jednotkové náklady) ± 1% ±2.8% Na
základě analýzy bylo zjištěno, že na citlivost finanční ziskovosti jsou kritické pouze investiční
náklady. Pokud jde o testování citlivosti ekonomické ziskovosti, bylo zjištěno, že kritické jsou tyto
proměnné: přírůstková poptávka po dopravě, investiční náklady a jednotková hodnota času.
Přechodové hodnoty jsou vypočteny takto:
Proměnné Přechodová hodnota
(ENPV = 0)
Investiční náklady +35%
Poptávka po dopravě -32%
Hodnota času -36%
Níže jsou znázorněny sémantické mapy (spider diagram) znázorňující elasticitu (sklon přímek)
a přechodové hodnoty (průsečík přímek s osou X) pro výše uvedené proměnné.
\132
Žádná z výše uvedených přechodových hodnot zřejmě reálně neohrožuje posouzení finanční
a ekonomické ziskovosti projektu. Níže uvedená analýza rizik analyzuje hlavní rizikové
faktory týkající se prognóz provozu a investičních nákladů, a stanoví opatření k
prevenci/zmírnění rizik již prováděných (nebo které mají být provedeny) příjemcem. Pokud
jde o hodnotu času, pak snížení této veličiny ke snížení NPV na nulu (-36 %) je považováno
za nereálné vzhledem k makroekonomické prognóze přijaté v rámci projektu (připomínáme,
že v této případové studii se hodnota času vypočítá na základě nákladů na zdroje, tedy
nákladů na pracovní sílu).
Analýza rizik
Kvalitativní analýza rizik byla provedena příjemcem s cílem identifikovat hlavní rizika
spojená
s realizací projektu a následným provozem. Kromě toho jsou popsány hlavní strategie
prevence
a zmírnění rizika.
Popis
rizik
Pravděpodobnost
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik Zbytkové
riziko
Administrativní rizika
Problémy
s nákupem
pozemků
a získání
práva
průjezdu
B II Nízké
Potřeba nákupu pozemků je omezena
na minimum, protože nové linky většinou
povedou po stávající komunikaci. Nutné
vyvlastňovací úkony již byly dokončeny.
Zodpovědná osoba: Příjemce.
Žádné
Zpoždění
v důsledku
administrati-
vních
postupů
(povolení,
zadávací
řízení, atd.)
B II Nízké
Zřízení Útvaru pro realizaci projektu
s odpovídajícími zdroji v rámci struktury
příjemce, který bude odpovědný
za včasné zajištění spolupráce
s příslušnými orgány pro včasné
dokončení potřebných postupů.
Zodpovědná osoba: Příjemce.
Nízké
Grantové
spolufinancov
ání EU je
k dispozici
pozdě
B II Nízké
Zapojit technickou pomoc JASPERS
na počátku celého projektu. Jednání
o úvěru probíhají od
1.
roku výstavby
Odpovědná osoba: řídící orgán
a příjemce.
Nízké
Citlivost finanční ziskovosti
-90,040% 60% 80% 100% 120% 140% 160%
-110,0
-130,0
-150,0
-170,0
-190,0
Investiční náklady
Jednotkové náklady
na provoz a údržbu
(přírůstkové)
jednotkové jízdné
-210,0
-230,0
-250,0
Změna proměnné
Citlivost ekonomické ziskovosti
140,0
120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
40% 60% 80% 100% 120% 140% 160%
Investiční náklady
Jednotkové náklady na
provoz a údržbu
Provoz (přírůstkový)
Jednotková hodnota
času
Jednotkové VOC
Jednotkové náklady
znečištění ovzduší
jednotkové
náklady náklady změny
klimatu Jednotkové
náklady nehod
Jednotkové náklady
hluku
-20,0
-40,0
Změna proměnné
FNPV/C(Mil.
EUR)
ENPV(mil.
EUR)
\133
Popis
rizik
Pravděpodobnost
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik Zbytkové
riziko
Rizika při výstavbě
Překročení
investičních
nákladů
C III Střední
Rozpočet se srovná s příslušnou
referenční hodnotou a napraví se
případné příliš optimistické
předpoklady. Zveřejnění oznámení
o zakázce v Úředním věstníku Evropské
unie s cílem zajistit větší konkurenci.
Výběr profesionálního externího
stavebního dozoru s odpovídajícím
rozpočtem.
Zodpovědná osoba: Příjemce.
Nízké
Zpoždění
způsobená
zhotoviteli
(nesplnění
smluvních
termínů,
odstoupení,
insolvence,
atd.)
U kolejových
vozidel
a zařízení se to
týká jak
výstavby, tak
poskytování.
C III Střední
Výběr zhotovitelů je v souladu s právními
předpisy o zadávání zakázek, včetně
kvalitních zadávacích kritérií (nejen
nejnižší cena).
Útvar pro realizaci projektu zakázku
pečlivé sleduje a prostřednictvím
externího odborného stavebního dozoru
s odpovídajícím rozpočtem.
Zodpovědná osoba: Příjemce.
Nízké
Environmentální a sociální rizika
Dopady na
znečištění
ovzduší, hluk
a změny
klimatu
přesahující
očekávání.
B III Střední
Postup v oblasti životního prostředí byl
dokončen v souladu se standardy vysoké
kvality a lze jej důvodně považovat
za komplexní a úplný. V procesu EIA byla
stanovena opatření ke zmírnění, která se
vztahují zejména na fázi výstavby, a bude
je realizovat příjemce.
Zodpovědná osoba: Příjemce.
Nízké
Odpor veřejnosti A II Nízké
Veřejnost byla do procesu EIA řádně
zapojena a všechna příslušná rozhodnutí
byla veřejně oznámena.
Zodpovědná osoba: Příjemce
Nízké
Provozní rizika
Zvýšení
provozních
nákladů je
vyšší než
plánované
náhrady, což
vede
k problémům
provozovatele
s likviditou
B III Střední
Prognózy provozních nákladů byly
provedeny na základě historických
nákladů společnosti, jakož
i odpovídajících referenčních hodnot
s cílem snížit příliš optimistické
předpoklady.
Ustanovení PSC z těchto prognóz
vycházejí a stanoví mechanismy pro
přizpůsobení se změnám provozních
nákladů.
Zodpovědná osoba: Příjemce
a provozovatel odpovědný za zajištění
dodržování PSC
Nízké
\134
Popis
rizik
Pravděpodobnost
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik Zbytkové
riziko
Provozní rizika
Výrazný
nedostatek
očekávané
přírůstkové
poptávky po
veřejné
dopravě (vede
k nižším
přínosům,
nižším
výnosům
a potřebě
vyšších náhrad)
B IV Střední
Dostatečné informační a propagační
opatření na podporu přechodu na tento
druh dopravy.
Konzervativní prognóza poptávky, která
zohledňuje i dopady současné
hospodářské krize.
Zodpovědná osoba: Příjemce.
Nízké
Nabídka
dopravy není
poskytována v
objemu, který
byl očekáván
B III Střední
Dopravní podnik a provozovatel
podepsali smlouvu o veřejné službě, která
tvoří jasný rámec pro poskytování
dopravních služeb, včetně plánované
výroby, standardů kvality a sankcí za její
neplnění. Provozovatel dále zavádí
nástroje řízení ke sledování kvality služeb
a úrovně spokojenosti uživatelů (např.
prostřednictvím průzkumů
spokojenosti).
Zodpovědná osoba: Příjemce (dopravní
podnik)
Nízké
Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: I. Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Nepřijatelná.
Výsledky analýz citlivosti a rizik ukazují, že celková úroveň rizika projektu je nízká až střední. Očekává
se, že plánované strategie k zabránění vzniku zjištěných rizik nebo zmírnění jejich nepříznivého
dopadu riziko projektu sníží. Zůstatková rizika projektu lze považovat za přijatelná.
\135
4. Životní prostředí
Tato stěžejní iniciativa pro Evropu účinněji využívající zdroje zdůrazňuje význam využívání všech typů
přírodních zdrojů účinně a stanovuje pro příští desetiletí obecný rámec pro opatření v oblasti
evropského hospodářství a životního prostředí. V rámci této stěžejní iniciativy byl v září 2011 zveřejněn
plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, v němž byly stanoveny milníky do roku 2020148.
Kromě této stěžejní iniciativy byl v listopadu 2013 přijat nový akční program pro životní prostředí (EAP
– Environment Action Programme) s názvem "Kvalitní život v souladu s možnostmi naší planety", který
bude určovat činnost EU v oblasti politiky životního prostředí a klimatické politiky v příštích sedmi
letech. Cílem je zavést v Evropě nízkouhlíkovou ekonomiku, která účinně využívá zdroje a je šetrná k
životnímu prostředí a kde je chráněn a rozvíjen přírodní kapitál, jakož i zdraví a dobré životní podmínky
občanů.
Provádění tohoto programu však bude vyžadovat trvalý závazek členských států. V tomto ohledu mohou
velké projekty podporované z EFRR a Fondu soudržnosti hrát klíčovou roli při "ochraně životního
prostředí a podpoře účinného využívání zdrojů" (tematický cíl 6), stejně jako v "podpoře přizpůsobení
se změně klimatu a předcházení rizikům"(tematický cíl 5). Hlavními očekávanými oblastmi intervence v
případě velkých projektů jsou:
 dodávky vody a hygiena;
 nakládání s odpady;
 sanace životního prostředí, jeho ochrana a prevence rizik.
I když jsou jednotlivé dílčí oblasti v mnoha ohledech úzce propojeny, vyznačují se různou intervenční
logikou, a proto je kapitola strukturována podle těchto typologií intervencí, které jsou prezentovány
samostatně.
4.1 Dodávky vody a hygiena
Vodní politika EU je z velké části založena na rámcové směrnice o vodě149, která stanoví ambiciózní cíle
pro kvalitu a ochranu všech vodních těles (cíle v oblasti ekologického stavu, kvantitativního stavu,
chemického stavu a chráněných oblastí) a obsahuje klíčový prvek plánů povodí. Plány povodí poskytují
celkový kontext pro hospodaření s vodou na určitém území (povodí) Unie, včetně nedostatků, opatření a
cílů. V tomto ohledu by investice v oblasti politiky soudržnosti měly probíhat v rámci příslušných plánů
povodí, včetně přípravy programů s opatřeními na úrovni povodí, jakož i v rámci příslušných
prováděcích plánů pro poskytování konkrétních služeb v souvislosti s dalšími právními předpisy EU
týkajícími se vody (viz rámeček níže).
V souladu se zaměřením výsledků nového legislativního rámce politiky soudržnosti jsou stanoveny tyto
zásady pro investice v odvětví vodního hospodářství:
 integrace hospodaření s vodními zdroji na úrovni povodí. "Povodí" je ve všech ohledech
základní územní jednotkou pro hospodaření s vodou a je definováno jako soubor pozemních
a mořských oblastí, který zahrnuje jedno nebo několik sousedních povodí. Navíc investice
do vody lze uskutečnit na základě schválených plánů povodí, které splňují minimální požadavky
stanovené v rámcové směrnici o vodě (srov. tematická předběžná podmínka 6.1, kritérium 2);
 začlenění ekonomických aspektů do vodního hospodářství a rozhodování v oblasti vodní
politiky. K dosažení cílů ochrany životního prostředí a podpory integrovaného řízení povodí
Rámcová směrnice o vodě vyzývá k uplatnění ekonomických principů a vyžaduje ekonomickou
analýzu různých využití zdrojů a vodohospodářských služeb;
148
Patří zde strategické cíle o klíčových aspektech účinnosti zdrojů, jako je ekonomika, přírodní kapitál a ekosystémové služby a specifické problémy
v důležitých odvětvích, jako jsou potraviny, mobilita a budovy.
149
Směrnice 2000/60/ES (viz též: http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/)
\136
 zásada znečišťovatel platí150. V rámci politiky tarifů k dosažení cílů ekonomicky a ekologicky
udržitelného využívání vodních zdrojů je třeba získat zpět náklady na vodohospodářské
služby, včetně finančních nákladů, nákladů na životní prostředí a nákladů na zdroje, a současně
zohlednit sociální, ekonomické a ekologické dopady uplatňování těchto tarifů, jakož
i zeměpisné a klimatické podmínky. V této souvislosti se členským státům doporučuje, aby
definovaly rámce své cenové politiky na vnitrostátní/regionální úrovni;
 hospodárné využívání vody151. Snížení spotřeby vody přispívá k zachování dostupných
zdrojů a předchází budoucím období sucha, a také přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti
ekonomiky. Zahrnuje zejména poplatky za vodu, které uživatele motivují, aby využívali vodní
zdroje efektivně, snižování úniků v distribučních sítích a v oblastech se strukturálním deficitem
vody systémy pro opětovné využití vody.
Ve zbytku kapitoly jsou diskutovány tyto investiční typologie:
 obnova/výstavba infrastruktury pro zásobování vodou;
 obnova/výstavba infrastruktury pro sběr a čištění odpadních vod.
Projekty zvyšující přírodní kapitál (např. zelená infrastruktura), které nejsou v této části samostatně
rozebrány, protože obvykle souvisí s cíli ochrany životního prostředí a zachování ekosystémů (viz část
4.3). V některých případech však tyto projekty mohou také dosáhnout určitých přínosů souvisejících
s čištěním vody (ale i odpadů), které jsou typické pro tradiční technická řešení. Například zachování
sítě Natura 2000 pravděpodobně dosáhne přínosů z regulačních služeb, jako jsou úspory vodních
zdrojů, až po kulturní služby, jako je rekreace. Naopak vybudování infrastruktury v rámci služby
integrovaného zásobování vodou může také dosáhnout přínosů v oblasti zachování životního
prostředí. Vzhledem k výše uvedenému mají obě projektové typologie (tj. investice do infrastruktury
a přírodního kapitálu) společné metody pro hodnocení přínosů. Z tohoto důvodu lze níže uvedenou
metodiku chápat jako flexibilní rámec pro hodnocení projektů, kde může být daný přínos dosažen
prostřednictvím různých typů investic.
V rámečku níže je uveden selektivní seznam dokumentů týkajících se odvětví vodního hospodářství.
150
Požadavek na pokrytí nákladů na vodohospodářské služby v rámci tematické předběžné podmínky 6.1, kritérium 1.
151
Požadavek politiky poplatků za vodu, která uživatele dostatečně motivuje k hospodárnému využívání vodních zdrojů, je stanoven v tematickém
předběžné podmínce 6.1, kritérium 1.
RÁMEC POLITIK EU
Návrh na ochranu evropských vodních zdrojů
Rámcová směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES)
Směrnice o pitné vodě (směrnice 98/83/ES)
Směrnice o čištění městských odpadních vod (směrnice 91/271/EHS)
Směrnice o vodách ke koupání (směrnice 2006/7/ES)
Směrnice o dusičnanech (směrnice 91/676/EHS)
Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky
Směrnice 2009/54/ES o využívání a prodeji přírodních minerálních vod
Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu
Směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků
Pracovní dokument útvarů Komise "Změna klimatu a problematika vod, pobřeží a moří"
\137
4.1.1 Popis kontextu
U vodních projektů kromě tradičních informací v socioekonomickém kontextu existují i specifické
výchozí vlastnosti, které by měly být při provádění kontextové analýzy analyzovány pečlivěji:
 územní rámec plánování Předkladatel projektu by měl popsat stávající politiky
na vnitrostátní a regionální úrovni (zejména u humánního využití vody, čištění odpadních vod
a ochrany vodních útvarů) s cílem ověřit relevanci projektu. Také musí jasně uvést explicitní
vazby mezi prioritami souvisejícími s vodou v rámci operačního programu a příslušnými plány
povodí;
 institucionální kontext Je třeba uvést institucionální uspořádání služeb v oblasti vody
a hygieny, včetně informací o kapacitě poskytovatele služeb (veřejné sítě), úrovni integrace
služeb, role plánovacích nebo kontrolních orgánů, atd.;
 pokrytí a kvalita služeb v oblasti dotčené projektem. V kontextové analýze je třeba popsat:
aktuální rozšíření a pokrytí obyvatelstva systémy zásobování vodou a odpadními systémy152;
úrovně spotřeby vody pro občanské, průmyslové, veřejné nebo zavlažovací účely; úroveň
fyzických a administrativních ztrát vody, a to jak při výrobě, tak v distribučních soustavách;
spolehlivost zásobování vodou a kontinuitu služeb; nedostatek/hojnost vodních zdrojů;
znečištění zatěžující povrchová vodní tělesa, včetně řek, jezer, přechodových vod, ústí řek
a pobřežních mořských vod;
 cenová politika Předkladatel projektu by měl uvést současnou cenovou politiku a výši
poplatků placených uživateli, jakož i analýzu rozsahu a důsledků zvyšování tarifů nebo změny
cenového systému po realizaci projektu, s ohledem na úvahy o spravedlivém přístupu
v souvislosti s relativní prosperitou členského státu nebo příslušného regionu.
Tabulka 4.1 Prezentace kontextu Vodní odvětví
Základní informace
Sociálněekonomický
vývoj
- Vývoj obyvatelstva
- Národní a regionální růst HDP
- Disponibilní důchod dle skupin obyvatelstva
Podmínky
životního
prostředí
- Odkaz na příslušné povodí
- Aktuální stav vodních těles dotčených projektem, a to jak zdrojů vody, tak zařízení k záchytu
vypouštěných odpadních vod
- Plánované kvalitativní a kvantitativní cíle ve vztahu ke stavu postižených vodních těles
- Aktuální množství vody, které se čerpá z přírodních zdrojů, a cíle do budoucna (zvýšení nebo
snížení)
- Jiné použití (stávající a plánované) dotčených vodních těles: ke koupání, rekreaci, produktivnímu
využití, atd.
Obecný politický,
institucionální
a regulační rámec
- Odkaz na směrnice EU a dokumenty odvětvové politiky (viz výše)
- Odkaz na národní a regionální strategie, včetně plánů povodí, případné vnitrostátní prováděcí
plány a doprovodné programy obsahující opatření
- Odkaz na prioritní osy a oblasti intervence v rámci OP
Institucionální,
regulační
a provozní rámec
pro
vodohospodářské
služby
- Odkaz na institucionální uspořádání služeb: úroveň integrace služeb, plánovací nebo kontrolní
orgány, plánovací dokumenty, atd.
- Odkaz na systém řízení služeb
- Odkaz na provozní organizace služeb a způsoby dodávek
- Poskytovatel služeb (veřejná síť): převezme provoz a údržbu projektové infrastruktury a její
schopnost případně realizovat a řídit infrastrukturu
152
Například pomocí map aglomerací odpadních vod. Zejména musí být stanoven integrovaný přístup zaměřený na celý koloběh vody (přírodní a
umělý).
\138
Zdroj: vlastní zpracování
4.1.2 Definice cílů
Hlavními obecnými cíli investic v oblasti vody je zvýšit pokrytí nebo zlepšit kvalitu, efektivitu
a účinnost stávajících služeb zásobování vodou a čištění odpadních vod. Obě logiky intervence může
motivovat zejména potřeba členských států zajistit soulad s acquis EU v oblasti životního prostředí, jak
je stanoveno v příslušných směrnicích EU.
Hlavními motivacemi, z nichž vychází potřeba intervencí, jsou:
 zvýšení počtu domácností připojených k centralizovanému zásobování pitnou vodou nebo
odpadním sítím153;
 zlepšení kvality pitné vody;
 zlepšení kvality těles povrchových vod a zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti
závislých na těchto tělesech povrchových vod;
 zvýšení spolehlivosti vodních zdrojů a služeb zásobování vodou;
 zvýšení efektivity produkce nebo distribuce vody, například prostřednictvím detekce, měření
a snižování ztrát vody nebo opatření k řízení aktiv, jejichž cílem je snížení provozních nákladů;
 zlepšení sběru, čištění a odstraňování odpadních vod, např. pomocí strategie
pro zneškodňování kalů z městských čistíren odpadních vod;
 náhrada využívání vody, předcházení jejímu nadměrnému odběru nebo zajištění jiných
účinných způsobů využití.
4.1.3 Identifikace projektu
Předmětem projektu jsou investice do služby integrovaného zásobování vodou (IWS – Integrated
Water Supply) pro civilní, průmyslové a zemědělské účely. Do segmentů IWS patří dodávky vody,
jakož i sběr, čištění a odstraňování odpadních vod. I když není opětovné využití odpadních vod striktní
součástí IWS, je zde řešeno také.
V následující tabulce jsou uvedeny některé příklady investic do IWS.
153
V souladu s právními předpisy EU nelze realizovat žádné investice do odpadních vod v aglomeracích s méně než 2 000 ekvivalentními obyvateli
(pokud to není jasně odůvodněno na základě technických podkladů a důkladné analýzy možností).
-
-
-
Stávající
podmínky
služby
Kategorie služeb: pitná voda, zavlažování, průmyslové použití, kanalizace, čištění odpadních vod
Spádová oblast (oblasti) služby a počet obsloužených obyvatel
Měrná spotřeba vody a historický vývoj poptávky podle kategorie zákazníků (domácí, veřejní,
průmysloví a další)
- Sazby za připojení, sazby za naměřenou spotřebu
- Fyzické ztráty vody a administrativní ztráty
- Infiltrace do kanalizace
- Četnost a doba přerušení dodávek vody
- Cenová politika a míra cenové dostupnosti
\139
Tabulka 4.2 Typické investice do IWS
Příklady
Obnova/výstavba
infrastruktury pro
zásobování pitnou vodou
- Výstavba nových infrastruktur, např. vodovodů, k uspokojení rostoucích potřeb
- Dostavba vodovodních sítí, které byly částečně realizovány
- Modernizace nebo výměna stávajících vodovodních potrubí a dalších prvků vodovodu
(např. nádrže, přelivy, čerpací stanice).
- Řízení zónování tlaku ke zlepšení účinnosti řízení vodohospodářských aktiv
Obnova/výstavba
infrastruktury pro čištění
odpadních vod.
- Výměna/rozšíření kanalizační sítě (buď kombinovaně, nebo samostatně)
- Stavba/rekonstrukce systémů čištění odpadních vod
- Stavba/rekonstrukce čistíren odpadních vod s důraznějším zaměřením na opětovné využití
vody
- Infrastruktura pro dešťové kanalizace
Zdroj: vlastní zpracování
4.1.4 Analýza poptávky
4.1.4.1 Faktory ovlivňující poptávku po vodě
Při odhadu poptávky po vodě je třeba vzít v úvahu a řádně analyzovat zejména tyto faktory:
 demografický vývoj: celková poptávka po vodě je přímo úměrná počtu obyvatel. Projekt musí
brát v úvahu demografické prognózy a migrační toky pro odhad počtu uživatelů;
 ekonomický vývoj: i když v některých případech není mezi využíváním zdrojů
a hospodářským růstem relativní ani absolutní vztah, rychle rostoucí ekonomika přesto obecně
vyžaduje větší množství vody než ekonomika stagnující nebo klesající. Současně vyšší životní
úroveň je spojena s vyšší poptávkou po vodě. Pokud se v dané spádové oblasti očekává rozvoj
cestovního ruchu nebo výroby, je to třeba náležitě zohlednit při předvídání poptávky po vodě;
 vývoj zemědělské výroby: v případě závlahové vody závisí poptávka na typu povrchu, který
se má zavlažovat, a na druhu plodin;
 vývoj průmyslové výroby: v případě průmyslového využití vody nebo průmyslových
odpadních vod prognóza poptávky obvykle vyžaduje specifickou analýzu intenzity využití vody
příslušných výrobních jednotek klasifikovaných podle druhu produkce;
 klima: poptávka po vodě má sezónní aspekt a dopady změny klimatu mohou mít vliv
na dostupnost vody v dlouhodobém horizontu;
 tarifní systém: je důležité vzít v úvahu elasticitu poptávky s ohledem na tarify. V některých
případech je nutné provést odhad elasticity pro různé příjmové skupiny a také pro malé i velké
uživatele, protože mohou mít zcela odlišné hodnoty a dopady na distribuci. V každém případě
by se měl odhad elasticity potřeby vody s ohledem na cenu služby provést na místní úrovni.
Tento parametr se totiž v různých zeměpisných oblastech, které jsou jinak podobné, značně liší.
4.1.4.2 Hypotézy, metody a vstupní data
Poptávka se v podstatě skládá ze dvou složek:
 počet uživatelů (civilní použití), plochy, které budou předmětem zavlažování, rozdělené dle
různých druhů plodin (použití v zemědělství), nebo počet a odvětví výrobních jednotek, které
budou vodu odebírat (průmyslové použití);
 množství vody, která se dodává (čistí) nebo se bude dodávat (čistit) po dané časové období.
Odhad křivky poptávky může být založen na údajích získaných z předchozí zkušenosti v dané oblasti
nebo na publikovaných metodách prognóz, které často vycházejí z konceptu ochoty spotřebitele
platit154. V případě výměn nebo dostaveb je také užitečné uvést odkaz na údaje o historické spotřebě
154
Russell, Clifford S & Kindler, J. (Janusz) a Mezinárodní institut pro aplikovanou systémovou analýzu (1984). Modelování poptávky po vodě.
Academic Press, Londýn; Orlando.
\140
v případě, že tyto údaje byly naměřeny pomocí spolehlivých metod (například z hodnoty měření
spotřeby vody).
Níže jsou uvedena nejdůležitější vstupní data, které je třeba zohlednit při prognózování poptávky
u vodních projektů:
 historická a současná celková roční a průměrná spotřeba podle typu spotřebitele. Obecně se
rozlišují tyto kategorie spotřebitelů:
o koneční spotřebitelé z řad domácností / podniků, rezidenti a nerezidenti (tj. osoby
dojíždějící za prací, turisté, návštěvníci z jiných důvodů, atd.)155;
o průmysloví uživatelé;
o zemědělští uživatelé.
 variabilita sezónní a denní úrovně spotřeby (l/den) k určení špičkové a mimošpičkové
poptávky.
4.1.4.3 Výstup prognózy poptávky
Předkladatel projektu by měl uvést projekce vztahující se k objemu vody a odpadních vod, které budou
řešeny v rámci projektu, a generované zatížení znečištěním.
Obecně platí, že lze odlišit počáteční, potenciální a skutečnou poptávku (nebo vodní zdroj, resp.
spotřebu vody). Počáteční poptávka je dána skutečnou spotřebou před intervencí (viz rámeček níže).
Potenciální poptávka odpovídá maximálnímu požadavku, který bude pro investici zohledněn.156
Skutečná poptávka je poptávka, které je ve skutečnosti dosaženo danou investicí a která odpovídá
předpokládané spotřebě.
První jasné kritérium hodnocení investice závisí na rozsahu, v jakém se může skutečná poptávka blížit
potenciální poptávce: poptávka, kterou může investice skutečně uspokojit, odpovídá nabídce, bez
jakýchkoliv ztrát technických zdrojů. Vždy, když z projektu může vyplývat využití vodních zdrojů
(povrchových nebo spodních), skutečná dostupnost toků ze zdroje musí být jasně doložena na základě
příslušných hydrologických studií.
V případě, že projekt zahrnuje čištění a vypouštění odpadních vod, je nutné analyzovat znečišťující
zátěž vody, která bude předmětem čištění, jakož i kapacitu zatížení tělesa, které bude znečišťující
a výživné látky přijímat, a to způsobem, který je slučitelný s ochranou životního prostředí (směrnice
2000/60/ES).
155
Často používaný parametr spotřeby je denní měrná spotřeba vyjádřená v litrech na obyvatele za den.
156
Například pro civilní účely lze provést hodnocení na základě požadavků na vodu pro stejné použití (obecně se uvádí za den a za sezónu), které
vyplývají ze srovnání s jakoukoli situací, která bude co nejblíže k situaci v rámci projektu s dobrou úrovní služeb. Pro účely zavlažování jej lze
odhadnout na základě konkrétních agronomických studií nebo obdobně, a to i v tomto případě.
ANALÝZA POPTÁVKY: ZÁKLADNÍ FUNKČNÍ DATA
- Počet obsloužených uživatelů rozdělených do hlavních kategorií a projekce budoucího vývoje.
- Zavlažená plocha (ha) podle typů plodin.
- Počet a druh obsloužených výrobních jednotek, stejně jako jejich poptávka po vodě (včetně případných
sezónních špiček) a předpokládaná produkce odpadních vod (včetně očekávaných znečišťujících zátěží).
- Dostupnost vody a poptávky po vodě na obyvatele (l/d*počet obyvatel), nebo na hektar (l/d*ha) nebo
na výrobní jednotku.
- Údaje o kvalitě vody (laboratorní analýza).
- Počet ekvivalentních obyvatel, hodnoty průtoku a špičkové hodnoty, parametry znečišťujícího zatížení vody,
která bude předmětem čištění (laboratorní analýza), a omezení kvality vody, která bude odváděna (stanoveno
právními předpisy).
\141
4.1.5 Analýza možností
Realizace každého investičního projektu by měla být odůvodněna na základě souboru možných
alternativních možností, které dosahují stejného cíle či cílů. Analýza možností by měla být provedena
zvlášť pro vodohospodářské systémy a systémy odpadních vod, rostliny a sítě a musí vycházet
ze srovnání:
 možných strategických alternativy, například: přehrada nebo systém příček místo jímacího
území nebo opětovného využití řádně vyčištěné odpadní vody v zemědělství; centrální čistička
namísto několika místních čističek; rekonstrukce/rozšíření stávajících čistíren namísto nové
výstavby; nové vnitřní obložení místo výměny, atd.;157
 možné technické alternativy v rámci stejné infrastruktury, například: jiné umístění studní,
alternativní trasy vodovodů a dálkových vedení; různé stavební techniky přehrad; odlišná
polohovací nebo výrobní technologie čističek; využití různých zdrojů energie pro odsolování,
atd.
Při výběru možnosti musí alternativy návrhu splňovat požadavky právního rámce (acquis EU)
a zejména evropské vodní politiky (viz výše) a programy vodohospodářského sektoru daného
členského státu. Možnosti, které respektují jak alternativy návrhu, tak omezení v rámci politik, se pak
seřadí a provede se výběr v souladu s metodikou v části 2.7.2. Při volbě optimální možnosti je zejména
třeba přijmout přístup z hlediska nákladů životního cyklu, kterým se posoudí všechny relevantní
náklady po dobu životnosti projektu (investiční náklady, provozní náklady, náklady na údržbu,
náklady na vyřazení z provozu a externí náklady)158.
4.1.6 Finanční analýza
4.1.6.1 Investiční náklady
V případě projektů IWS je časový horizont obvykle 30 let (rovněž s ohledem na dobu výstavby). Co se
týče technické životnosti zařízení, která má vliv na výši nákladů na výměnu, jež je třeba vzít během
časového horizontu v úvahu, se doporučuje rozdělit aktiva na hlavní široce pojaté kategorie aktiv,
například:
 stavební práce (včetně provozních objektů, nádrží, přístupových cest atd.);
 potrubí (včetně dopravy a rozvodů, přípojek);
 elektrická a mechanická zařízení (včetně zařízení vestavěných do studní, čističek,
přečerpávacích stanic).
Předpoklady o technické životnosti výše uvedených kategorií je třeba řádně odůvodnit a uvést
v analýze nákladů a přínosů.
4.1.6.2 Náklady na provoz a údržbu
Typickými položkami provozních nákladů u investic v oblasti vodohospodářství jsou energie,
materiály, služby, techničtí a administrativní pracovníci, údržba a náklady na odstraňování kalů.
Projekce nákladů na provoz a údržbu se dělí na fixní a variabilní náklady a podle kategorií. Při
vypracovávání projekcí nákladů na provoz a údržbu ve scénáři s projektem i bez projektu musí být
stanoveny jasné předpoklady. Zejména scénář bez projektu musí být definovat operace na základě
realistických odhadů doby poskytování služby, jak je znázorněno v rámečku níže.
157
Jak již bylo uvedeno dříve, předmětem testování bude také případná možnost investovat do přírodního kapitálu namísto fyzické investice,
což může přispět k dosažení stanovených cílů.
158
Viz Evropská unie, 2013 "Kritéria pro ekologické zadávání veřejných zakázek na infrastrukturu pro čištění odpadních vod". Dokumenty je k
dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/green_public_procurement.pdf
\142
4.1.6.3 Projekce výnosů
Zdrojem finančních výnosů v rámci projektu IWS jsou poplatky uživatelů za poskytované služby, např.
poplatky za zásobování pitnou vodou, sběr drenážní vody a sběr a čištění odpadních vod, kalové
hospodářství, prodej čištěné vody pro průmyslové a zemědělské účely, atd.
Veřejné/soukromé vodohospodářské subjekty/firmy/osoby, které jsou zodpovědné za vodní
hospodářství, by měly v první řadě zajistit finanční udržitelnost celého systému vodního
hospodářství, včetně investic do údržby infrastruktury. Je proto třeba nastavit odpovídající tarify
s cílem zajistit odpovídající úroveň pokrytí nákladů na poskytování služby, stejně jako finanční
udržitelnosti provozu po dokončení realizace projektu, přičemž je zároveň třeba respektovat případná
omezení související s cenovou dostupností. Pokud je to nutné, je třeba provést analýzu dostupnosti
v souladu s požadavky uvedenými v příloze V.
Pro stanovení přírůstkového tarifu, který je třeba zohlednit ve finanční analýze, se doporučuje použít
tento postup:
 bez projektu: aktuální tarify by měly být stanoveny na úrovni úhrady nákladů stávajícího
systému, čímž umožní pokrýt náklady na provoz a údržbu, jakož i odpisy stávajících aktiv;
 s projektem: tarify se stanoví alespoň ve výši, která umožní pokrýt všechny finanční náklady,
tedy náklady na provoz a údržbu stávajících i nových aktiv projektu, včetně odpisů a výměny
krátkodobých aktiv, počínaje aktivy s nejkratší dobou ekonomické životnosti159.
Pro účely výpočtů se obvykle vypočítává jednotkový tarif, v praxi však tarify mohou být rozlišeny dle
konkrétní skupiny uživatelů.
4.1.7 Ekonomická analýza
Projekty IWS mohou produkovat různé společenské přínosy a náklady, v závislosti na konkrétním typu
realizovaného projektu v porovnání se srovnávacím scénářem.
Hlavní přímé účinky a externality, které obvykle souvisejí s výstavbou, modernizací a zlepšením
kvality dodávek vody a odpadních sítí nebo čistíren odpadních vod, jsou shrnuty v následující tabulce
spolu s různými návrhy metod oceňování.
159
Z důvodu udržitelnosti to v odůvodněných případech může vést k dočasnému zvýšení tarifů nad hranici cenové dostupnosti.
VYMEZENÍ SROVNÁVACÍHO SCÉNÁŘE
Srovnávací scénář je realistický odhad pokračování služby beze změn, což by mohlo znamenat vyšší náklady
na provoz a údržbu než ve scénáři s projektem, nebo dokonce pokrýt drobné potřebné investice (minimální
změny), pokud se dle potřeby stanoví.
Obecně platí, že stanovení vhodného srovnávacího scénáře v odvětví hospodaření s vodou a nakládání s odpadními
vodami může být složité. V případě projektů, které jsou motivovány potřebou dosáhnout souladu se směrnicemi
EU, bude scénář se zachováním současného stavu pravděpodobně znamenat trvalé porušování právních předpisů
EU a vnitrostátních předpisů a bude představovat riziko životní prostředí. Předkladatel projektu by proto měl
v zásadě tento scénář odmítnout a stanovit jako srovnávací scénář řešení s minimálními změnami.
V praxi však tento přístup často není možný. Vzhledem k technologickým omezením totiž může být obtížné určit
jiné technicky proveditelné minimální řešení umožňující dosažení stanoveného cíle, než je samotný projekt.
V takovém případě je třeba možnost zachování současného stavu považovat za přijatelný srovnávací scénář,
protože se jedná o jediné technicky proveditelné srovnávací východisko pro porovnání nákladů a přínosů. Je však
třeba provést projekci sankcí za nesplnění platných legislativních požadavků na základě realistických a dobře
definovaných předpokladů, a tyto uvést ve finanční analýze za předpokladu, že je hradí předkladatel projektu
(přičemž v ekonomické analýze jsou vyloučeny z důvodu zamezení dvojího započítání přínosů).
\143
V neposlední řadě jsou typickým přínosem, který není uveden níže kvůli své čistě finanční povaze,
úspory nákladů na provoz a údržbu integrovaných služeb vodního hospodářství, které u některých
projektů mohou být jediným cílem strategie řízení aktiv.
Tabulka 4.3 Typické přínosy (náklady) u investic v oblasti vodního hospodářství
Dopady Typ Metoda oceňování
Zvýšená dostupnost zásobování pitnou vodou
nebo kanalizačních služeb
Přímá
Defenzivní (averting behaviour)
Deklarované preference (výběrové experimenty)
Zvýšení spolehlivosti vodních zdrojů a služeb
zásobování vodou
Přímá
Defenzivní (averting behaviour)
Deklarované preference (výběrové experimenty)
Zlepšení kvality pitné vody Přímá
Defenzivní (averting behaviour)
Deklarované preference (výběrové experimenty)
Zlepšení kvality povrchových vodních těles
a zachování ekosystémových služeb
Přímá
Vodní tělesa s užitnou hodnotou: tržní hodnota,
defenzivní metoda, cestovní náklady nebo transfer
přínosů
Vodní tělesa bez užitné hodnoty: podmíněné oceňování
nebo transfer přínosů
Úspory nákladů na zdroje (zachování vody
pro jiné použití)
Přímá Dlouhodobé mezní náklady na výrobu vody
Dopady na zdraví Externality
Deklarované preference
Odhalené preference (metoda hédonické mzdy)
Náklady na nemoci
Úspory z menšího zahlcení díky lepší dešťové
kanalizaci
Externality Úspora času
Změna emisí skleníkových plynů Externality Stínové ceny emisí skleníkových plynů
Zdroj: vlastní zpracování
V následujícím textu jsou výše uvedené přínosy a relativní metody oceňování diskutovány podrobněji.
4.1.7.1 Zvýšená dostupnost zásobování pitnou vodou nebo kanalizačních služeb
Zvýšená dostupnost je typickým přímým dopadem projektů v oblasti vodohospodářství nebo
odpadních vod, který vzniká v okamžiku připojení nových uživatelů k centrálnímu zásobování vodou
nebo kanalizační síti.
Vzhledem k tomu, že oblast vodohospodářství je klasickým případem přirozeného monopolu, kde jsou
tržní ceny obecně deformované, preferovaným východiskem pro odhad přínosů je ochota uživatelů
platit (WTP) za tuto službu. WTP za připojení k zásobování vodou/kanalizaci je možné empiricky
odhadnout pomocí tržních cen za nejlepší alternativní techniku zásobování vodou / vypouštění
odpadních vod v téže spádové oblasti (defenzivní metoda). Zejména se jedná o tyto projekty:
 Projekty zásobování vodou: lze použít nerealizované náklady na kapitál a údržbu díky
vlastnímu zásobování vodou, např. prostřednictvím cisteren, malých odsolovacích zařízení
(pouze pro pobřežní oblasti), studen nebo vrtů (zejména pro zavlažování). Je důležité
poznamenat, že tato WTP se týká pitné vody, tzn. základní hypotézou je to, že podzemní voda ze
studní nebo vrtů je pitná. Je-li potřeba úprava vody, je třeba započítat dodatečné náklady
na tento proces;
 Projekty v oblasti sanitace: lze použít nerealizované náklady na kapitál a údržbu díky vlastnímu
sběru a vypouštění odpadních vod, např. pomocí uzavřených nádrží.
Přínos lze vyčíslit tak, že se hodnoty WTP (vyjádřené v EUR/domácnost) vynásobí počtem nových
domácností napojených na centrální síť160.
Případně lze pro výpočet ochoty uživatelů platit za služby poskytované v rámci projektu také použít
metodu deklarovaných preferencí (a zejména výběrové experimenty – viz příloha VI). Zejména se jedná
160
Jsou-li k dispozici informace o poptávce po připojení pouze u rezidentů, je třeba tyto převést na počet jednotek domácností na základě průměrné
velikosti domácnosti v dané zemi nebo regionu.
\144
o průzkumy zadávané vodárenskými společnostmi s cílem zjistit, kolik jsou zákazníci ochotni zaplatit
za zlepšení zákaznických služeb a ochranu životního prostředí. Odhady WTP se obvykle provádějí pro
atributy, jako je snížená četnost přerušení služeb, zlepšení chuti a vůně, snížení zbarvení, zlepšení tlaku
a tak dále. Metodu deklarovaných preferencí lze tedy použít také na přínosy diskutované níže v
kapitolách 4.1.7.2 a 4.1.7.3.
4.1.7.2 Zvýšení spolehlivosti vodních zdrojů a služeb zásobování vodou
Tento přínos vzniká, když se metody pro odběr, zásobování a distribuci vody zlepší tak, že se zvýší tlak
vody (v předepsaných mezích), sníží se náhodné přerušení dodávek nebo dojde k eliminaci změn zdroje
zásobování.
Jak je uvedeno výše, WTP za zlepšení spolehlivosti lze empiricky odhadnout jako nerealizované náklady
obyvatel na spolehlivé samozásobení (defenzivní metoda). Například náklady, které nevznikly díky
vybavení domácností nádržemi pro sběr vody a elektrickými zařízeními k čerpání vody
do rozvodů v domech s dostatečným tlakem.
Tyto náklady by mohly zahrnovat investiční náklady na pořízení nádrže nebo čerpadla (obnova), náklady
na elektrickou energii k jeho fungování, náklady na údržbu a čas strávený uživateli (včetně času na sběr
informací o hodinách a dnech, kdy je k dispozici přídělová voda, jakož i čas strávený naplněním nádrží a
zapnutím/vypnutím čerpadla).
4.1.7.3 Zlepšení kvality pitné vody
Tento přínos vzniká v případě intervencí, jejichž cílem je zajistit, aby kvalita pitné vody dodávané
občanům splňovala minimální standardy EU (viz Směrnice o pitné vodě).
Pokud podzemní nebo povrchové vody obsahují příliš vysoké koncentrace chemických nebo
znečišťujících látek (např. železa, manganu, fluoru, atd.), je třeba vodu před dodáním do distribučního
systému vyčistit. Kvalitu pitné vody tak lze zvýšit výstavbou, rekonstrukcí nebo modernizací systémů
čištění.
V případě, že kvalita vody je hluboko pod úrovní požadovanou normami, cena za čištění vody může
neúměrně stoupat, přičemž tento proces může být i neúčinný, a dokonce zdraví škodlivý v případě,
že se k úpravě silně znečištěné vody používají náročné chemické procesy. V těchto případech lze kvalitu
vody zlepšit pomocí projektu týkajícího se systému čištění nebo také změnou zdroj vody
(např. výstavbou akvaduktů).
Opět platí, že WTP za zlepšení kvality vody může být empiricky stanovena jako nerealizované náklady
uživatelů na nákup kvalitní vody na trhu.161 Například nerealizované náklady na pořízení vody z
cisternových vozidel. Tento přístup je vhodný pro všechny uživatele, včetně těch, kteří jsou připojeni k
centralizovanému systému. Nejlepší alternativní metoda pro odhad přínosů by měl totiž zohlednit scénář,
kde stávající zdroj není v souladu s normami EU, a je proto přerušen a nahrazen.
Alternativně lze WTP odhadnout jako nerealizované náklady uživatelů na zřízení a provoz domácího
filtračního systému, který dodávanou vodu upraví na pitnou. Tyto dva výše uvedené přístupy se
vzájemně vylučují.
Kromě toho lze dosáhnout i pozitivního vlivu na zdraví, jak je znázorněno níže v části 4.1.6.7.
4.1.7.4 Zlepšení kvality povrchových vodních těles a zachování ekosystémových služeb
Zlepšení kvality těles povrchových vod162 spočívá ve snížení úrovně znečišťujících látek nebo zvýšení
úrovně rozpuštěného kyslíku. To má následně pozitivní vliv na zachování ekosystémů
a biologické rozmanitosti, které závisí na těchto tělesech povrchových vod. Tento přínos obvykle pochází
z projektů zaměřených na rozšíření nebo výstavbu/rekonstrukci čistíren odpadních vod (ČOV) v souladu
s požadavky EU. Díky těmto projektům jsou odpadní vody čištěny před jejich vypuštěním
161
V případě projektů zaměřených na dodávky vody ve velkých objemech lze použít stejný postup, WTP by se pak ale neměla počítat pro
konečného uživatele. Měla být se spíše vypočítat jako nerealizované náklady poskytovatele služeb na alternativní dodávku.
162
Kvalita vody se týká chemických, fyzikálních a biologických vlastností vody.
\145
do povrchových vod. Přínosu lze však také dosáhnout v případě projektů, které se zabývají
odstraňováním kalů a zřizováním mokřadů, nebo projektů, jejichž předmětem jsou zařízení
na dešťovou vodu163, jako jsou biozádržné systémy a infiltrační nebo retenční nádrže.
V závislosti na typu posuzovaného projektu lze zvolit různé metody pro odhad ochoty lidí platit (WTP) za
tělesa povrchových vod s lepší kvalitou vody. Odhad WTP u projektu, jehož cílem je zlepšení kvality
jezera používaného pro rybolov se totiž liší od jezera využívaného ke koupání a liší se i od projektu, jehož
předmětem je řeka bez využití. Jinými slovy, nejdříve musí být jasno o použití nebo nepoužití dotčeného
tělesa povrchové vody, a teprve poté je možné vybrat nejlepší metodu odhadu.
 V případě vodních těles (včetně mořských vod), kde v důsledku projektu dojde k zrušení zákazu
koupání, rybaření nebo jiné rekreační nebo výrobní činnosti, operativní přístup pro odhad
přínosů je místo WTP použít tržní hodnotu koncesí vydávaných na poskytování rekreačních
služeb (např. plážové resorty) nebo produktivních činností (např. rybaření, korýši). V případě
neexistence trhu lze k dosažení objekt nebo transferu přínosů (viz příloha V) použít metodu
nákladů na cestu.
 V případě vodních těles, které se nepoužívají ke koupání nebo jiným rekreačním nebo výrobním
činnostem souvisejícím s vodou je třeba provést odhad WTP za samotnou existenci (neužitnou
hodnotu) méně znečištěného vodního tělesa (se zachováním nebo zvýšením vybavenosti místa).
Preferovanou volbou by bylo podmíněné oceňování. Je však obvykle nákladné a časově náročné (i
když v dnešní době progresivní použití on-line panelů respondentů tyto náklady snižuje). Jako
alternativu lze použít přístupu transferu přínosů, kdy se převedou a upraví hodnoty vypočtené u
jiného obdobného projektu.
Při stanovení počtu osob, na něž musí být příslušný přínos uplatněn, je však třeba postupovat opatrně. V
zásadě je třeba WTP za zlepšení kvality vodních těles s užitnou hodnotou vynásobit počtem osob, které
by mohly vodní těleso využívat. Proto by měla být pečlivě odhadnuta poptávka po tomto statku.
Na druhou stranu WTP za zlepšení kvality vodních těles bez užitné hodnoty je třeba vynásobit celkovým
počtem obyvatel spádové oblasti, neboť tato hodnota odráží stávající nebo rekreační hodnotu, tedy to, co
jsou lidé ochotni zaplatit za to, aby dobrá kvalita tohoto přírodního aktiva zůstala zachována. Tyto
hodnoty jsou přitom často závislé na prostoru, tj. přínosy z neužívání mohou se vzdáleností od statku
nebo služby klesat. Například v případě řeky mohou lidé získat větší přínos
z neužívání u řek, které se nacházejí blíže k místu, kde žijí, než u obdobných velmi vzdálených řek. Proto
je při agregaci hodnot neužívání třeba zvážit použití funkce "distance-decay" (pokles hodnoty proměnné
se vzdáleností). Tato otázka se bude rovněž řešit v rámci analýzy citlivosti.
4.1.7.5 Voda zachovaná pro jiné použití
Přínosů z vody zachované pro jiné současné nebo budoucí účely je nejdříve dosaženo tehdy, když se
intervence zaměří na snížení úniku vody z distribuční sítě. Jinými slovy, jedná se o typický přínos
projektů pro řízení vodohospodářských aktiv: díky snížení úniků množství vody, které je třeba dodávat
do sítě, klesá a v důsledku toho je určité množství vody k dispozici pro jiné použití. Dále tento přínos
vzniká tehdy, když se projekty zaměří na předcházení nadměrného využívání vodního zdroje. Například,
je-li zdroj podzemní vody nahrazen vodou vyrobenou z jiných zdrojů, jako je odsolování mořské vody
nebo opětovné použití upravené odpadní vody (důkladnější čištění) pro zavlažování nebo průmyslové
využití.
Vzhledem k nedostatku vody to přispívá k zachování životního prostředí člověka a biodiverzity celého
území.
Náklady obětované příležitosti takto zachované vody by se měly odhadnout na základě dlouhodobých
mezních nákladů produkce se zohledněním celkových společenských nákladů vynaložených na odběr
dodatečné jednotky vody a nákladů na dopravu ze zdroje odběru vody na místo její spotřeby.
Pokud je tarif za vodu dobře nastaven (tj. odráží dlouhodobé mezní náklady na produkci – viz příloha
163
Dešťová voda je voda, která vzniká ze srážek. Dešťová voda, která se nestačí vsáknout do půdy, stéká po povrchu (srážkový ron), a buď teče přímo
do těles do povrchové vody, nebo odtéká do kanalizace, která nakonec vyústí do povrchových vod. Dešťové vody zejména ve městech obsahují
vysokou úroveň znečišťujících látek, které, pokud se přímo vypouštějí do těles povrchové vody, představují riziko snížení kvality vody.
\146
III), je přínos již zachycen v úsporách provozních nákladů provozovatele, který může k zajištění stejné
úrovně dodávek použít menší množství podzemní vody. V případě, že tarif neodráží dlouhodobé mezní
náklady, je nutné provést další analýzu, která stanoví náklady obětované příležitosti zachované vody.
4.1.7.6 Dopady na zdraví
Pozitivní dopady na zdraví jsou generovány především v rámci dvou kategorií projektů:
 projekty, které zlepšují kvalitu pitné vody z důvodu snížení znečišťujících látek, měřeno jako
rozdíl v zatížení jednotkového objemu vody kontaminací před realizací nového systému
a po ní;
 projekty, které zlepšují účinnost kanalizační sítě a čištění odpadních vod,
např. z důvodu zamezení jakéhokoli znečištění místního akviferu kalem.
Pozitivní dopady na zdraví by měly být zahrnuty do ekonomické analýzy tak, že se snížené míře
nemocnosti u nemocí souvisejících s vodou přiřadí ekonomická hodnota, přičemž je třeba dbát na to,
aby nedošlo ke dvojímu započítání přínosů s WTP (viz rámeček).
Výhodným způsobem pro odhad ekonomických nákladů je (jako obvykle) použití technik
deklarovaných nebo odhalených preferencí na základě konceptu ochoty uživatele platit / přijmout
(tj. buď technika na bázi zjišťování, nebo metoda hédonické mzdy).
Jinak lze použít metodu nákladů nemoci, která kombinuje přímé a nepřímé náklady do celkového
společenského odhadu. Přímé náklady zahrnují náklady na zdravotní péči nezbytnou pro léčbu
konkrétního onemocnění (např. hospitalizace, zdravotnické potřeby, rehabilitační péče, diagnostické
testy, předepsané léky, atd.) a měla by být vypočtena pro každý konkrétní případ dle typu a závažnosti
onemocnění. Nepřímé náklady měří hodnotu nerealizované produkce z důvodu redukce pracovní doby
kvůli dané nemoci. Zpravidla se vypočítají vynásobením celkové doby nepřítomnosti (počet dnů) denní
hrubou mzdou nepřítomného pracovníka. V případě dětí, osob se zdravotním postižením a seniorů lze
od ekonomické hodnoty snížení rizika nebo délky trvání nemoci odečíst pracovní dny, které ztratili
jejich příbuzní (nebo částku, kterou zaplatili, aby se o ně postaral někdo jiný).
164
164
V případě, že se k odhadu WTP za zlepšení jakosti vody použije metoda deklarovaných preferencí, vyřeší se tím problém dvojího započítání,
protože odhad WTP bude odrážet nejen zdravotní, ale i další přínosy, jako je možnost pít vodu z vodovodu, atd.
WTP A DOPADY NA ZDRAVÍ: MOŽNOST DVOJÍHO ZAPOČÍTÁNÍ
Při hodnocení pozitivních dopadů v oblasti zdraví je třeba vždy věnovat pozornost tomu, aby se zabránilo dvojímu
započítání přínosů a WTP. Je-li např. v případě špatné kvality pitné vody defenzivním chováním všech spotřebitelů
kupovat balenou vodu, je nepravděpodobné, že to bude mít pozitivní dopady na zdraví. Naopak v případě,
že spotřebitelé nepřikročí k defenzivnímu chování a při absenci projektu budou i nadále pít vodu z vodovodu, je
WTP na základě nerealizovaných nákladů na nákup vody na trhu nerealistická a celým přínosem budou
nerealizované náklady nemoci.
164
Přesto budou s největší pravděpodobností v mezidobí existovat situace, kdy spotřebitelé budou pít balenou vodu
i vodu z vodovodu. V takovém případě se použije kombinace těchto dvou přínosů. Předkladatel projektu by měl
nicméně zohlednit realistické odhady objemů vody, za které se jeden nebo druhý přínos vypočítá. V souladu s tím
by se hodnoty WTP měly použít pouze na daný podíl z celkové spotřeby vody a zdravotní přínos by se měl použít
pouze na realistický počet nerealizovaných případů (lze odhadnout na základě nemocničních záznamů).
\147
4.1.7.7 Snížení zahlcení
Pokud stávající městské systémy sběru dešťové vody nemají dostatečnou kapacitu odvádět dešťovou
vodou při prudkém dešti, lze realizovat infrastrukturu na zvýšení rychlosti jejího odvádění,
a to zejména s ohledem na problematiku související se změnou klimatu.
Úspora času je nejvýznamnějším přínosem, který může zlepšení dešťové kanalizace přinést. Zlepšení
tohoto systému totiž vede k vyššímu průtoku a tím k úsporám času. Odhad tohoto přínosu je uveden
v kapitole Doprava. Je zřejmé, že se tento přínos nevztahuje na intervence, jejichž cílem je snížení
dopadu hydrogeologických katastrof (které jsou řešeny v části 4.3).
4.1.7.8 Změna emisí skleníkových plynů
V případech, kdy je to relevantní vzhledem k předpokládaným technickým řešením v rámci projektu,
bude muset ekonomická analýza zohlednit zvýšení/snížení emisí skleníkových plynů v důsledku:
 zvýšené činnosti v rámci projektu, včetně:
o vyhnívacích nádrží na základě kvantifikace produkce plynu a souvisejícího podílu CO2
(musí být odůvodněno ve studii technické proveditelnosti);
o doprava kalů na místo likvidace na základě kvantifikace sušených kalů a jiných odpadů
z čistíren odpadních vod, které mají být převezeny na kontrolované skládky a na okolní
obdělávaná pole;
 úspory energie díky optimalizaci systému.
Po provedení kvantifikace je třeba toto množství vytvořeného nebo zamezeného CO2 vyjádřit
v penězích pomocí stínové ceny CO2, jak je znázorněna v části 2.9.9.
4.1.8 Hodnocení rizik
Důrazně se doporučuje provést test citlivosti výsledků finanční i ekonomické analýzy na změny
hodnoty uvažovaných proměnných. Analýza citlivosti vodohospodářských projektů se doporučuje
pro tržní proměnné i netržní statky. Přesněji řečeno, u výsledků analýzy nákladů a přínosů by se měla
testovat změna alespoň u těchto proměnných (pokud je to relevantní pro projekt):
 předpoklady o vývoji HDP
 demografický vývoj
 vývoj produkce (pokud je to relevantní)
 vývoj jednotkové spotřeby vody
 počet let potřebných pro realizaci infrastruktury
 investiční náklady (na co nejnižší úrovni členění)
 náklady na provoz a údržbu (na co nejnižší úrovni členění)
 jednotkový tarif nebo odhadovaná WTP za spotřebu vody
 WTP za zvýšení pokrytí, zvýšení spolehlivosti dodávek, zlepšení kvality pitné vody
nebo kvality vody v tělesech povrchových vod
 nerealizované náklady nemocí zohledněné při ocenění zdravotních přínosů
 množství a jednotkové hodnoty emisí skleníkových plynů.
Na tomto základě je třeba provést úplné posouzení rizik, a to zpravidla u rizik uvedených v následující
tabulce.
\148
Tabulka 4.4 Typická rizika u vodohospodářských projektů
Stupeň Riziko
Regulatorní - Nečekané politické či regulatorní faktory, které ovlivňují cenu vody
Analýza poptávky
- Spotřeba vody je nižší, než se předpokládalo
- Míra připojení k veřejnému systému odpadních vod je nižší, než se předpokládalo
Návrh
- Nedostatečné průzkumy a šetření, např. nepřesné hydrologické předpovědi
- Špatné odhady nákladů na plánování
Administrativní - Stavební a jiná povolení / povolení veřejných sítí / soudní řízení
Pořízení pozemků
- Cena pozemků je vyšší, než se očekávalo
- Procedurální zpoždění
Zadávání zakázek - Procedurální zpoždění
Výstavba
- Překročení nákladů na projekt nebo zpoždění v harmonogramu výstavby
- Rizika související se zhotovitelem (bankrot, nedostatek zdrojů)
Provoz
- Spolehlivost určených vodních zdrojů (množství/kvalita)
- Náklady na údržbu a opravy jsou vyšší, než se předpokládalo, akumulace
technických poruch
Finanční
- Tarif se zvyšuje pomaleji, než se předpokládalo
- Výběr tarifu je nižší, než se předpokládalo
Zdroj: Převzato z přílohy III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
4.2 Nakládání s odpady
Právní předpisy EU a politiky v oblasti nakládání s odpady vycházejí z řady zásad, např. povinnosti
nakládat s odpady takovým způsobem, který nebude mít negativní dopad na životní prostředí a lidské
zdraví, podpory při uplatňování pořadí priorit pro řešení nakládání s odpady v souladu s hierarchií
nakládání s odpady, náhrady nákladů na nakládání s odpady v souladu se zásadou znečišťovatel
platí a zásadou soběstačnosti a blízkosti. Tyto zásady jsou hlavními požadavky směrnice EU
o odpadech165, která stanoví základní pojmy a definice týkající se nakládání s odpady.
Podle hierarchie nakládání s odpady musí být primárním cílem strategií pro nakládání s odpady
zabránit vzniku odpadů a snížit jeho škodlivost. Pokud to není možné a odpad vznikne, prioritním
cílem je nejprve jeho příprava na opětovné využití, poté recyklace, poté jiné formy využití (například
jako energie v zařízeních přeměňujících odpad na energii), a pouze v krajním případě se odpad musí
bezpečně umístit na oficiálních skládkách splňujících požadavky právních předpisů. Rámcová směrnice
o odpadech výjimečně umožňuje odchylku od této hierarchie u zvláštních toků odpadů, pokud je to
odůvodněno "zohledňováním životního cyklu166 u celkových dopadů vzniku tohoto odpadu a nakládání
s ním", nebo pokud členské státy zohlední "obecné zásady ochrany životního prostředí,
a to zásadu předběžné opatrnosti a udržitelnosti, technickou proveditelnost a hospodářskou
životaschopnost, ochranu zdrojů i celkové dopady na životní prostředí, lidské zdraví a hospodářské
a sociální dopady ".
Zásada znečišťovatel platí vyžaduje, aby náklady na nakládání s odpady nesl prvotní původce odpadu,
nebo současný či předchozí držitel odpadu.
V programovém období 2014–2020 je nejvýznamnější novinkou v oblasti politiky nakládání s odpady
posílený důraz na účinné využívání zdrojů s hlavním cílem co nejúčinnějšího využití omezených
dostupných zdrojů (jako je energie, voda a suroviny), což vede ke snižování nákladů.
Přesun směrem k cyklické ekonomice167 je nezbytný pro plnění cílů v oblasti účinnosti zdrojů
stanovených v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.168
165
Směrnice 2008/98/ES
166
Popis dostupných nástrojů ke zohledňování životního cyklu naleznete v JCR-IES (2011), Supporting Environmentally Sound Decisions for Waste
Management (Podpora ekologicky správných rozhodnutí pro nakládání s odpady). K dispozici na adrese:
ht t p: / / p ub li c a t i o ns . j r c . e c . e ur o pa . e u/ r e po s i t o r y / b i t s t r e a m / 1111 111 11/ 2 258 2/ 1/ r e q no _j r c 65 850 _lb -na -
2491 6 -e n- n% 20 _pd f_. pd f
167
KOM(2014) 398 v konečném znění
168
KOM(2010) 2020, KOM(2011) 21.
\149
Intenzivnější a trvalé zlepšování účinnosti využívání zdrojů je na dosah a může přinést velké ekonomické
přínosy.
Navíc musí být investice v oblasti odpadů úzce spojeny s potřebami zjištěnými v rámci přijatých plánů
nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů v souladu s rámcovou směrnicí
o odpadech (viz tematická předběžná podmínka 6.2). Značný počet členských států má stále ještě
významné rezervy, pokud jde o zajištění náležitého nakládání s tuhým komunálním odpadem
v souladu s normami EU, zejména za účelem splnění cíle pro rok 2020 v oblasti přípravy k opětovnému
použití a recyklaci určitých materiálů z odpadu z domácností a stavebnictví a demolic169 a cíle pro
snížení množství biologicky rozložitelného odpadu na skládkách170. V tomto ohledu je nakládání
s odpady i nadále prioritou pro investice z EFRR a Fondu soudržnosti.
V rámečku níže je uveden selektivní seznam dokumentů týkajících se odvětví odpadového hospodářství.
4.2.1 Popis kontextu
Výchozí prvky kontextu, jejichž popis se u projektů v oblasti nakládání s odpady doporučuje, jsou
uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 4.5 Prezentace kontextu Odvětví nakládání s odpady
Základní informace
Sociálně-
ekonomický
vývoj
- Vývoj obyvatelstva
- Národní a regionální HDP a růst HDP na obyvatele
- Disponibilní důchod domácností podle příjmových skupin
Obecné zásady
a regulační
rámec
- Směrnice EU a odvětvové politické dokumenty týkající se nakládání s odpady (viz výše)
- Národní a regionální strategie související s nakládáním s odpady, včetně strategií a plánů nakládání
s odpady a programů předcházení vzniku odpadů
- Oblasti intervence, záměry a konkrétní cíle operačního programu a prioritní osy s relevancí
pro oblast nakládání s odpady
169
Rámcová směrnice EU o odpadech, článek 11, odstavec 2a) a b).
170
Směrnice EU o skládkách odpadů, článek 5, odstavec 2.
RÁMEC POLITIK EU
Odpady
Rámcová směrnice o odpadech (nebo směrnice 2008/98/ES)
Nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů
Rozhodnutí Komise 2000/532/ES, kterým se stanoví seznam odpadů
Činnosti v oblasti řízení odpadů
Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů
Směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů
Zvláštní toky odpadů
Směrnice 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech
Směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)
Směrnice 2013/56/ES o bateriích a akumulátorech
Směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností
\150
Konkrétní
právní,
institucionální
a operační rámec
pro poskytování
služeb
- Institucionální nastavení služeb, právní odpovědnost za plánování, poskytování a řízení služeb
nakládání s odpady, úroveň geografické integrace, atd.
- Řídicí systém služby, včetně řízení toku odpadů
- Provozní organizace a formy poskytování služeb a výběru výnosů, zapojení soukromého sektoru
při poskytování služeb, smluvní ujednání včetně finančních náhrad
- Výše daní/ poplatků/tarifů účtovaných za poskytované služby, míra pokrytí nákladů
- Poskytovatel/é služeb (veřejné sítě) zodpovědní za poskytování služby, provoz a údržbu projektové
infrastruktury
Pokrytí a kvalita
stávajícího
poskytování
služeb
- Oblast služby a počet obsloužených obyvatel
- Množství a složení odpadu produkovaného a sebraného na místní/regionální úrovni dle zdroje
a druhu odpadu (komunální odpad z domácností, podnikání, veřejných parků a zahrady, pouliční
odpad, atd.)
- Množství a složení odpadu dovezeného z oblastí mimo místní/regionální úroveň
- Množství odděleně sbíraných odpadních toků připravených k opětovnému použití a recyklaci
(recyklovatelné materiály, jako je papír a karton, plast, sklo, kovy), využití nebo oddělené nakládání
s odpadem (organické látky, objemné odpady, nebezpečné odpady, atd.)
- Množství vznikajících a sebraných smíšených zbytkových odpadů a používaný typ metod nakládání
s odpady (pro zpracování nebo likvidaci)
- Fyzický stav stávajících zařízení pro zpracování a likvidaci odpadů, rizika pro životní prostředí
z emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy, rozsah případných škod na životním prostředí
u půdy a podzemních vod
Zdroj: vlastní zpracování
4.2.2 Definice cílů
Obecnými cíli investic v oblasti nakládání s odpady jsou obvykle zlepšení životních podmínek
obyvatelstva a řízení v oblasti životního prostředí na místní a regionální úrovni. Logiku intervence
může motivovat zejména potřeba členských států zajistit soulad s normami EU v oblasti životního
prostředí, jak je stanoveno v příslušných směrnicích EU o odpadech. Specifickými cíli jsou:
 rozvoj moderního místního a regionálního systému nakládání s odpady, nahrazení
neefektivního a neudržitelného systému nakládání s odpady, který je z velké části založen na
skládkách, které jsou buď nevyhovující, nebo se blíží ke konci své doby životnosti;
 zvýšení využití cenných surovin a energie z odpadu, snížení spotřeby surovin a fosilních paliv;
 snížení zdravotních rizik spojených s nekontrolovaným hospodařením s komunálním
a průmyslovým odpadem a jeho likvidací;
 omezení spotřeby surovin a plánování závěrečných fází cyklů výroby a spotřeby surovin;
 minimalizace emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy
ze stávajících zařízení pro nakládání s odpady;
 nahrazení nebo kompletní technologická modernizace stávajících zařízení pro sběr nebo
zpracování odpadu (např. vozidla pro svoz odpadů, spalovny odpadu) vzhledem
k technologickému zastarání.
4.2.3 Identifikace projektu
Mezi hlavní typy zařízení pro nakládání s odpady patří171:
 investice do zařízení pro sběr, dočasné uskladnění nebo přepravu odpadů (bez ohledu na to, zda
ke sběru dochází odděleně či nikoliv), jako jsou například obecní sběrná střediska
a překladiště odpadů;
 zařízení k využití odpadů pro přípravu (obvykle odděleně) sbíraného odpadu k recyklaci;
 zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu (např. zařízení pro
kompostování a anaerobní vyhnívání);
171
Viz také přílohu II A směrnice 2006/12/ES.
\151
 zařízení na zpracování směsného zbytkového odpadu z bytových a nebytových zdrojů
(např. spalovny odpadů s energetickým využitím, mechanicko-biologická zařízení na zpracování
odpadů, apod.);
 vybudované skládky.
Pro lepší pochopení místních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů projektu je třeba
poskytnout mapu a popis technických charakteristik navrhovaného zařízení (viz rámeček).
Realizace každého investičního projektu by měla být odůvodněna na základě souboru možných
alternativních možností, které dosahují stejného cíle (viz kapitola 6.2.5).
4.2.4 Analýza poptávky
4.2.4.1 Faktory ovlivňující poptávku po odpadu
Při odhadu poptávky po službách pro nakládání s odpady je třeba vzít v úvahu a řádně analyzovat
zejména tyto klíčové faktory:
 očekávaný demografický růst a hospodářský růst v příslušných hospodářských odvětvích;
 současné a očekávané změny národních a evropských norem v oblasti odpadového hospodářství;
 vývoj spotřebitelských návyků a chování producentů odpadů, jako je například zvýšení
spotřeby v souvislosti s životní úrovní, změna postoje veřejnosti k opětovnému použití
a recyklaci nebo zavedení čistých produktů a technologií s jejich možnými důsledky
pro odpadové toky, včetně změn druhu vyprodukovaných odpadů a snížení či zvýšení
produkce odpadů;
 inovace technologického, produktového a obchodního modelu: vývoj cyklické ekonomiky,
nových obchodních modelů (leasing, systém produktových služeb, atd.) a produktové inovace
přinášejí zásadní změny pojmu "odpad" a konceptu "end-of-waste" (tj. okamžiku, kdy odpad
přestává být odpadem).
4.2.4.2 Hypotézy, metody a vstupní data
Poptávka po službách pro nakládání s odpady v oblasti projektu vychází z následujících vstupních
údajů: (i) současná populace a očekávané tempo růstu během doby projektu; (ii) stávající produkce
odpadu na obyvatele a očekávané změny během doby projektu; a (iii) stávající složení odpadu
a očekávané změny během doby projektu.
Dalšími relevantními aspekty, které je třeba zohlednit v rámci analýzy poptávky (a které budou také
použity pro stanovení a porovnání alternativ), jsou: (i) složení odpadu a výhřevnost; (ii) sociálněekonomické
podmínky a geografické rozložení zákaznické základny; (iii) tržní potenciál pro dílčí odpadní
produkty (tj. recyklovatelný materiál a kompost).
Při prognóze poptávky se pak vychází z úrovní současné produkce odpadu s přihlédnutím k predikci
HLAVNÍ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
- Základní údaje o odpadu ke zpracování: Typ odpadu (komunální odpad, nebezpečný odpad, obalové
odpady, biologický odpad) a roční množství (t/r);
- Procesy zpracování s popisem použitých technologií a jednotlivých konstrukčních parametrů (průměrná
a maximální kapacita v t/d a t/h); měrná spotřeba spotřebované energie, materiálu a služeb
- Hmotnostní bilance procesu zpracování s hlavními vstupy a výstupy, včetně získaných druhotných surovin,
vyrobené energie (MWh tepla nebo výkonu), hmotnostní ztráty.
- Fyzické vlastnosti: rozloha závodu (v tisících m2), kryté i nekryté skladovací prostory (v tisících m2),
vzdálenost od hlavních aglomerací a systémů vypouštějících odpadní vody a zplodiny.
- Informace o strategii zadávání veřejných zakázek a časovém harmonogramu výstavby
\152
demografického a průmyslového růstu i případným změnám v chování producentů odpadu.
Odhad poptávky, a to z hlediska množství i kvality odpadů, je klíčovým faktorem při identifikaci
alternativ projektu k definování typu a kapacity zařízení, které budou nezbytné k dosažení
požadovaného cíle (viz rámeček v části 4.3 .3).
4.2.5 Analýza možností
Analýza možnosti se provádí na dvou úrovních.
Za prvé, analýza strategických globálních alternativ (např. různé způsoby nakládání s odpady, různé
stupně centralizace pro nakládání s odpady a zařízení pro nakládání s odpady), které se zpravidla
porovnávají podle ekonomické analýzy včetně externalit v případě, že se jednotlivé možnosti výrazně
liší. V odůvodněných případech lze do analýzy začlenit i další kritéria týkající se technických,
manažerských a logistických aspektů.
Za druhé, analýza možných míst a konkrétnějších technických alternativ pro projekt, které se zpravidla
porovnávají na základě nákladů a dalších kritérií, zejména:
 efektivity využití odpadu nebo výroby energie (elektřiny nebo tepla);
 aktuální poptávky na trhu a odběrových cena výstupů (kompost, získaný recyklovatelný
materiál, palivo, elektřina a teplo ze zbytků, atd.);
 postoje veřejnosti (tj. šance na odmítnutí ze strany místních komunit nebo nevládních
organizací);
 hydrogeologie (tj. typ půdy, stabilita svahů, riziko povodní, riziko seismických pohybů,
potenciální dopad na vodní tělesa a zvodně);
 dostupnosti (tj. blízkost a kvalita přístupových cest);
 vlastnictví a územních aspektů (tj. vlastnictví a využívání pozemků);
 dalších faktorů (např. negativní dopad na obytné oblasti a ekonomické aktivity v okolních
oblastech).
Při výběru možnosti musí navrhované alternativy splňovat požadavky právního rámce a zejména
rámcové směrnice EU o odpadech (směrnice 2008/98/ES). Možnosti, které respektují jak alternativy
návrhu, tak omezení v rámci politik, se pak seřadí a provede se výběr v souladu s metodikou v části
2.7.2. V rámečku níže jsou uvedeny některé příklady analýzy možností na strategické a technické
úrovni.
ANALÝZA MOŽNOSTÍ: PŘÍKLADY
Strategické alternativy
- Analýza možností pro srovnání centralizovaných a decentralizovaných systémů pro zpracování odděleně
sbíraného bioodpadu v regionálním systému nakládání s odpady: jeden velký centrálně umístěný závod vs. dvě
nebo více menších zařízení umístěných blíže k hlavní oblasti sběru
- Analýza možností pro srovnání technologických alternativ pro zpracování zbytkového sebraného směsného
odpadu (po separaci recyklovatelných složek): mechanicko-biologické zpracování s kompostováním biologické
složky vs. tepelné zpracování v zařízení přeměňujícím odpad na energii
- Analýza možností pro stanovení ekonomicky optimálního řešení k dalšímu snížení směsného zbytkového odpadu
získaného sběrem z převážně venkovských oblastí, který v současné době putuje na skládku, která se blíží ke konci
své doby životnosti (po dosažení cílů pro recyklaci materiálu a skládkování biologicky rozložitelných odpadů
na regionální úrovni)
\153
4.2.6 Finanční analýza
4.2.6.1 Investiční náklady
Časový horizont analýzy projektů je obvykle až 30 let. V některých případech, jako je například
zařízení na dočasné skladování odpadů, sběrná střediska nebo skládky, lze však použít i kratší dobu.
Projekty nakládání s odpady mají tyto typické investiční náklady:
 stavební práce (včetně provozních objektů, nádrží, přístupových cest atd.);
 zařízení a stroje
 vybavení a instalace
 vozy pro svoz, překládku a převoz odpadů
 odpadkové koše a kontejnery
 nákladové položky technické pomoci pro zajištění řádného chování původců odpadů
(např. výběr odpadu atd.)172
Investiční aktiva se doporučují rozdělit na hlavní kategorie nákladů a posoudit jejich ekonomickou
životnost odděleně. Ekonomická životnost některých aktiv projektu může být kratší nebo delší než
stanovený časový horizont, přičemž v tomto případě bude potřeba provést výměnu, resp. stanovit
zůstatkovou hodnotu.
4.2.6.2 Náklady na provoz a údržbu
Projekci nákladů na provoz a údržbu je třeba rozdělit na fixní a variabilní náklady, přičemž variabilní
náklady v podobě jednotkových nákladů na tunu odpadu procházející každou fází nakládání s odpady.
V tabulce 4.6 jsou uvedeny typické provozní nákladové položky u investic v oblasti nakládání s odpady.
Tabulka 4.6 Typické náklady na provoz a údržbu. Odvětví nakládání s odpady
Základní informace
Variabilní náklady
- energie (elektřina, teplo)
- paliva, materiály a další spotřební materiál
- emisní poplatky (za emise do ovzduší a vody)
- likvidace výstupů odpadů vyprodukovaných v zařízeních na zpracování odpadu (pouze v případě
projektů, které se zabývají jednotlivými součástmi většího systému nakládání s odpady)
- náklady na dopravu
Fixní náklady
- techničtí a administrativní pracovníci
- údržba a opravy
- pojištění
- služby
Zdroj:
vlastní zpracování
172
Tyto náklady je třeba vynakládat i po ukončení projektu až do doby, kdy bude dosaženo soběstačnosti nebo ekologicky šetrného chování.
Technologické alternativy
- Analýza možností pro srovnání různých alternativ přepravy odpadů do centrálního závodu ke zpracování
a likvidaci odpadů ze vzdálených sběrných oblastí: doprava s překladištěm odpadů z malých sběrných vozidel
na vozidla s větší kapacitou nosnosti nebo hutnění, a bez tohoto překladiště
- Analýza možností pro srovnávání různých typů technologií čištění spalin v zařízení s přeměnou odpadu na energii
- Analýza možností pro zařazení automatizované separace různých recyklovatelných materiálů ze směsného
odpadu v mechanické fázi mechanicko-biologického zařízení na zpracování odpadů a porovnání různých systémů
dostupných na trhu
\154
U některých zařízení (jako jsou skládky) je třeba zohlednit náklady na uzavření a náklady následné
péče po ukončení provozu zařízení, jakož i část zbytkové hodnoty na konci sledovaného období.
Při provádění projekcí přírůstkových nákladů na provoz a údržbu je třeba stanovit předpoklady
pro scénáře s projektem a bez projektu a srovnávací scénáře (buď s žádnými, nebo minimálními
změnami). Volba srovnávacího scénáře se zejména řídí stejnou logikou jako investice IWS (viz
rámeček v části 4.2.5.2 výše).
Očekává se, že studie technické proveditelnosti stanoví přírůstkové náklady na jednotku
vyprodukovaného odpadu na základě analýzy, která zohlední celkový územní integrovaný systém
nakládání s odpady.
4.2.6.3 Projekce výnosů
Identifikace výnosů v projektech v oblasti nakládání s odpady závisí na typologii investice, ať už řeší
celý cyklus odpadu, nebo jen jeho část. V prvním případě jsou typickými zdroji příjmů:
 poplatky pro uživatele, a to buď ve formě poplatků a daní za svoz a likvidaci173;
 prodej vedlejších produktů, jako je kompost, recyklované materiály, paliva z odpadů nebo
paliva získaná z pevných odpadů;
 prodej získané energie (např. tepelné a elektrické energie), včetně případně zelených
osvědčení nebo bonusů za elektřinu vyrobenou z obnovitelných částí odpadu.
Pokud se projekt týká celého systému nakládání s odpady, vstupní poplatky za jednotlivá zařízení pro
nakládání s odpady jsou považovány za náklady za převoz mezi různými poskytovateli služeb
(tj. za svoz odpadů, nakládání s odpady, likvidaci odpadů na skládkách) a proto nejsou zahrnuty
v peněžních tocích. To znamená, že vstupní poplatky nakonec hradí uživatelé a jsou zahrnuty
v uživatelských poplatcích za služby nakládání s odpady.
Naopak pokud se projekt týká pouze části systému nakládání s odpady (např. zařízení s přeměnou
odpadu na energii nebo výběr pro recyklační zařízení), bude se cena za poskytované služby účtovat
subjektům (obcím, podnikům veřejných služeb atd.), které odpad odesílají ke zpracování v zařízení.
Vstupní poplatky se tak považují za výnosy projektu. Podobně je-li v případě recyklovaných materiálů
cílem projektu poskytování služeb třetím stranám (např. konsorciu pro recyklaci druhotných surovin),
výnos se vypočítá z ceny zaplacené za služby zpracování odpadu a ne z prodejní ceny materiálů.174
Přírůstkové poplatky/daně účtované uživatelům musí být stanoveny na takové úrovni, aby pokryly
náklady na poskytování služby, včetně nákladů na výměnu zařízení s kratší životností, aby se zajistila
celková finanční udržitelnost provozu, přičemž je třeba respektovat i případná omezení v oblasti
cenové dostupnosti. Definice poplatků nebo daní, které jsou cenově dostupné pro všechny zákazníky,
neznamená, že se stejný poplatek použije pro všechny. Omezení v oblasti cenové dostupnosti pro
zákazníky s nízkými příjmy lze vyřešit pomocí tarifní struktury s nižšími sazbami pro klienty
s nízkými příjmy a vyššími sazbami pro zbytek zákazníků, včetně podnikatelů (viz příloha V).
4.2.7 Ekonomická analýza
Projekty v oblasti nakládání s odpadem mohou produkovat různé společenské přínosy a náklady,
v závislosti na konkrétním typu realizovaného projektu v porovnání se srovnávacím scénářem. Hlavní
přímé dopady a externality, které obvykle souvisejí s výstavbou, modernizací a zlepšením
integrovaného nakládání s odpady, jsou shrnuty v následující tabulce spolu s různými návrhy metod
oceňování.
Tabulka 4.7 Typické přínosy (náklady) u investic v nakládání s odpady
173
V oblasti nakládání s odpady se daně považují za přímé příjmy za předpokladu, že jsou předkladatelé projektu schopni prokázat, že jsou
vybírány k financování služeb nakládání s odpady a k tomuto účelu vyhrazeny, s příslušným odůvodněním příslušného mechanismu výběru.
174
I když se projekt týká pouze určitou částí, je nutné analyzovat výkonové a investiční potřeby celého systému s cílem: i) zajistit technicky
odpovídající řešení; ii) měřit cenovou dostupnost pro spotřebitele.
\155
Dopady Typ Metoda oceňování
Úspory zdrojů: nerealizovaný odpad na skládkách Přímý dopad LRMC skládkování
Úspory zdrojů: využití recyklovatelných materiálů
a výroba kompostu
Přímý dopad Tržní hodnoty / ceny na hranicích / LRMC
Úspory zdrojů: využití energie Přímý dopad LRMC substituované energie
Vizuální nedostatky, hluk a zápach Externality
Hédonická cena
Deklarované
preference
Změna emisí skleníkových plynů Externality Stínové ceny emisí skleníkových plynů
Rizika v oblasti zdraví a životního prostředí
(změna znečištění ovzduší, vody a půdy)
Externality Stínová cena znečišťujících látek
Zdroj: vlastní zpracování
V následujícím textu jsou výše uvedené přínosy a relativní metody oceňování diskutovány podrobněji.
4.2.7.1 Úspory zdrojů: nerealizovaný odpad na skládkách
Pro účely ekonomické analýzy projektů nakládání s odpady je třeba přiřadit ekonomickou hodnotou
snížení množství odpadů putujících v důsledku projektu ke konečnému skládkování, kde tento projekt
přesahuje ekonomickou životnost dané skládky.
Pro posouzení přínosů jsou potřeba tyto údaje:
 kvantifikace objemu (v tunách) odpadu, který neputuje na skládku ke konečnému uložení;
 Jednotkové ekonomické náklady – Náklady na skládkování tuny odpadu se mění v závislosti
na velikosti skládek, protože existují značné úspory z rozsahu. V souladu s tím by jednotkové
hodnoty stanovené předkladatelem projektu měly být specifické pro daný projekt a měly by být
v souladu s celkovou roční produkcí odpadu v oblasti projektu, který by jinak putoval
na skládky. Pokud nejsou údaje o konkrétním projektu k dispozici, jsou ve studii "Náklady
na nakládání s komunálním odpadem v EU"175 uvedeny určité referenční hodnoty celkových
nákladů za rok skládkování (se zohledněním investičních nákladů i nákladů na provoz
a údržbu) v závislosti na kapacitě závodu (data by měla být aktualizována na ceny roku
2013).176
4.2.7.2 Úspory zdrojů: využití recyklovatelných materiálů a výroba kompostu
Tento přínos se získá ukončením životního cyklu odpadu, tj. odpad se použije na výrobu recyklovaných
produktů (např. plast, sklo a kovy) nebo na výrobu kompostu. V tomto případě využitý materiál
nahrazuje používání surovin, což zase vede k úspoře nákladů ze společenského hlediska.
Odhad ekonomické hodnoty získaných recyklovatelných materiálů a kompostu by se měl provést:
 v odpovídajících tržních cenách za poskytované služby, pokud se předpokládá, že ceny odrážejí
náklady obětované příležitosti těchto produktů. Tržní ceny by měly být odůvodněny ve dvou
rovinách:
o existence skutečného trhu s těmito produkty;
o soulad navrhovaných cen se stávajícími tržními cenami a srovnatelné vlastnosti vedlejších
175
Vypracovala Eunomia Reserach and Consulting v roce 2001 pro Evropskou komisi, GŘ pro životní prostředí.
176
V těch případech, kdy by při absenci projektu bylo potřeba vybudovat novou skládku nebo rozšířit skládku stávající, použijí se jako přínosy
projektu nerealizované kapitálové a provozní náklady (včetně nákladů obětované příležitosti pozemků a nákladů na uzavření a následnou údržbu).
Alternativně lze případně jako referenci použít nerealizované náklady na likvidaci odpadů na skládce v zahraničí. Viz např. "Reserach and
Consulting v roce 2001 pro Evropskou komisi", GŘ pro životní prostředí.
\156
produktů.
 v odpovídajících cenách na hranici každého vedlejšího produktu, pokud se předpokládají
deformované tržní ceny. Informace potřebné pro výpočet konverzních faktorů (CF) by mohly
vycházet ze souboru dat ekologických odvětví nebo dat národních a mezinárodních statistických
úřadů nebo celních orgánů.177
4.2.7.3 Úspory zdrojů: využití energie
Tento přínos vzniká, když se odpad použije k výrobě energie ve formě tepla nebo elektrické energie.
Jinými slovy, tento přínos souvisí s projekty, které se zabývají zařízeními s přeměnou odpadu
na energii, kogeneračními jednotkami a zařízeními na výrobu bioplynu (s výrobou topného plynu,
elektřiny nebo tepla). V tomto případě využitá energie (z odpadů) nahrazuje využívání energie
z alternativního zdroje/paliva (např. uhlí), což následně vede k úspoře nákladů.
Odhad nerealizovaných nákladů díky substituci zdroje energie/paliva naleznete v metodice uvedené
v části 5.7.4.
V případě, že substituovaným zdrojem je fosilní palivo, dojde k vytvoření dalšího přínosu v souvislosti s
nižšími emisemi skleníkových plynů díky výrobě energie z čistých zdrojů (viz kapitola 4.3.6.6 níže).
4.2.7.4 Vizuální nedostatky, hluk a zápach
Mezi negativní externality obvykle spojené se zařízeními pro nakládání s odpady patří vizuální
nedostatky, hluk a zápach. Negativní dopad skládky, spalovny odpadů nebo jiného významného zařízení
pro nakládání s odpady z hlediska nedostatků je obvykle fixní veličinou, která se v závislosti na množství
likvidovaného nebo zpracovávaného odpadu významně neliší, a je dána pouhou existencí zařízení pro
nakládání s odpady na příslušném místě.
V závislosti na typologii investice se tyto negativní externality mohou buď zvýšit, nebo snížit.
V literatuře nalezneme několik metod, jak tyto účinky vyjádřit v penězích, od odhalených preferencí
(metoda hédonické ceny vycházející z tržní hodnoty nemovitostí) až po deklarované preference (WTP
nebo WTA, jejichž odhad je proveden na základě šetření).
Tento průvodce doporučuje pro stanovení odhadu snížení/zvýšení vizuálního nedostatku, hluku
a zápachu zvolit přístup hédonické ceny. Základní myšlenkou je to, že blízkost pozemků
k odpadovému zařízení způsobuje snížení jejich hodnoty, a naopak uzavření tohoto zařízení má opačný
účinek.
Kvantifikace přínosů se provádí pomocí těchto kroků:
 Nejprve je třeba stanovit maximální územní rozsah vlivu (nebo, jinými slovy, definovat
"dotčenou oblast"). Navrhuje se v jednotlivých případech stanovit maximální vzdálenost
od obvodu místa, do níž se dopady projevují, a to v závislosti na charakteru a velikosti zařízení
pro nakládání s odpady a městské struktuře v okolí místa178;
 Poté je třeba určit odhad tržní hodnoty stávajících nemovitostí v dotčené oblasti na základě údajů
z katastru nemovitostí;
 Třetím krokem je výpočet snížení (zvýšení) ceny nemovitosti na základě údajů z katastru
nemovitostí o hodnotách nemovitostí v podobných oblastech, které jsou (nejsou) dotčeny
skládkou179;
 Posledním krokem je možné použití následujícího zjednodušeného vzorce180, jehož výsledkem je
177
Alternativně lze pro některé specifické materiály, jako jsou kovy, určit odhad jejich nákladů obětované příležitosti jako rozdíl mezi jejich
dlouhodobými mezními náklady a náklady na jejich výrobu z rudy.
178
V ekonomické literatuře se pro dotčenou oblast uvádí vzdálenost max. 5 km. Viz například Brisson I.E a Pearce (1998), "Literature Survey on
hedonic property prices studies of landfill disamenities" (Přehled literatury o studiích hédonických cen nemovitostí u negativních vlivů skládek)
179
Obvykle se dopad pohybuje od 1,5 % do 12,8 % z hodnoty nemovitosti (Brisson I.E a Pearce, 1998). Nejsou-li údaje k dispozici, lze použít
průměrné snížení (zvýšení) o 5 %.
180
V souladu s praktickou orientací tohoto průvodce je navržený vzorec zkratkou pro odhad přínosů, což je zvláště užitečné při nedostatku
dostupných dat. Pokud to data umožní, analytici využívající metodu hédonických cen by měli odhadnout funkci hédonické ceny, což zahrnuje
\157
hodnota přínosu:
B = ∑𝑖 𝑆𝑖 ∗ 𝑉𝑖∗ 𝛥%
 kde: i je typ nemovitosti, S je celková plocha nemovitostí i (v m2), V je zjištěná
hodnota nemovitostí (v EUR/m2); Δ% je očekávané procentní zvýšení/snížení ceny v důsledku
projektu.
 Výsledek (B) je odhadované zvýšení/snížení hodnoty majetku v důsledku projektu.
4.2.7.5 Emise skleníkových plynů
Snížení emisí skleníkových plynů nastane, když je odpad: i) zpracován tak, aby došlo ke snížení
a stabilizaci biologicky rozložitelné složky před jeho správnou likvidací, ii) využit v podobě (nebo jako
materiál), jež se odešle k recyklaci, nebo iii) používán pro výrobu energie substitucí za fosilní paliva181. V
prvním případě dojde ke snížení emisí skleníkových plynů, zejména metanu (CH4), díky zamezení převozu
neupraveného biologicky rozložitelného odpadu na skládky. Ve druhém případě materiály získané z
odpadu umožní úsporu emisí skleníkových plynů, které by vznikly při těžbě a zpracování surovin. Ve
třetím případě umožňují zařízení s přeměnou odpadů na energie a kogenerací
(např. bioplynové stanice) úsporu emisí skleníkových plynů, které by vznikly z alternativního zdroje
energie.
V rámci této metody se navrhuje vyjádřit v penězích emise skleníkových plynů uspořené díky projektu
odpadového hospodářství vynásobením množství nerealizovaných emisí (vyjádřeno v ekvivalentech CO2
za rok, viz níže) jejich jednotkovými ekonomickými náklady.
Kvantifikace emisí skleníkových plynů, které nevznikly v důsledku zpracování a řádné likvidace
odpadu, by měla vycházet z těchto veličin:
 Specifické emisní faktory pro zařízení pro nakládání s odpady (vyjádřené v tunách skleníkových
plynů / tunách kapacity zpracování odpadu) vynásobené množstvím zpracovaného odpadu (v
tunách kapacity zpracování odpadu za rok). Porovnáním situací
s projektem a srovnávacím scénářem182 je možné odhadnout změnu emisí v důsledku projektu.
Výpočet specifických emisních faktorů však bude vyžadovat znalost nebo odhad průměrného
složení zpracovaného odpadu183;
 specifické emisní faktory pro zdroje elektřiny a tepla vyřazené v důsledku projektu (v tunách CO2
za vyrobenou MWh) vynásobené množstvím vyrobené energie (v gigajoulech (GJ) nebo
megawattech (MWh) za rok);
 specifické emise nerealizované díky recyklaci materiálů získaných v rámci projektu184 (v CO2
za tunu recyklovaného materiálu) vynásobené množstvím materiálu získaného z odpadu
určeného k recyklaci (v tunách za rok).
Nejsou-li k dispozici emisní faktory konkrétního projektu pro zařízení pro nakládání s odpady, lze
průměrné standardní emisní faktory převzít z literatury. Například v příručce "EMEP/EEA air pollutant
emission inventory guidebook" (příručka EMEP/EEA pro soupis emisí látek znečišťujících ovzduší) je
uvedena metodika pro odhad emisí u všech hlavních postupů nakládání s odpady.
V případě nerealizace emisí v důsledku využití energie se nerealizovaný objem kvantifikuje
na základě stejné logiky znázorněné níže v části 5.7.6 (kapitola Energie). Obecně platí, že emise CO2
širokou škálu proměnných, včetně vlastností dotčeného domu nebo pozemku, vlastností místa/dostupnosti nebo vlastností okolí a životního
prostředí, jako je například blízkost zařízení pro nakládání s odpady a přímý výhled na toto zařízení. Koeficienty těchto posledně jmenovaných
proměnných poskytují odhad mezního dopadu zařízení pro nakládání s odpady na ceny nemovitostí a jsou určující pro všechny ostatní proměnné.
181
Do odhadu přínosů mohou být zahrnuty pouze emise oxidu uhličitého z neobnovitelných zdrojů ("fosilní paliva"), protože ty zvyšují čisté množství
CO2 v atmosféře, zatímco emise CO2 z obnovitelných zdrojů lze považovat za neutrální emise, a do odhadu se proto nezahrnují.
182
Všimněte si, že volba srovnávacího scénáře (beze změn nebo s minimálními změnami) má důsledky pro zohlednění rozptýlených emisí
vznikajících na skládkách, protože nestabilizované/neupravené skládky biomasy budou v souladu s acquis EU postupně zrušeny.
183
V tomto ohledu je třeba rovněž uvést, že specifické emisní faktory se mohou v průběhu časového horizontu projektu lišit z důvodu
předpokládaných budoucích změn složení zpracovávaného nebo skládkovaného odpadu.
184
Data jsou k dispozici např. v EC (2001) Waste management options and climate change. (Možnosti nakládání s odpady a změna klimatu).
K dispozici na adrese: (http://ec.europa.eu/environment/waste/studies/pdf/climate_change.pdf)
\158
při výrobě elektrické energie závisí na palivu a účinnosti zařízení pro výrobu elektrické energie
a pohybují se v rozmezí od 0,40 kg CO2/kWh v případě turbín s kombinovaným cyklem (CCGT)
do 0,95 kg CO2/kWh v případě uhlí. Podobně emise CO2 při výrobě tepla také závisí na palivu
a účinnosti zařízení pro výrobu tepelné energie a pohybují se v rozmezí od 0,27 kg CO2/kWh v případě
plynových kotlů do 0,45 kg CO2/kWh v případě elektrického topení.
Aby bylo možné zhodnotit náklady na emise CH4, emitované CH4 se musí převést na ekvivalent CO2
a se v penězích vyjádří jejich hodnota podle pokynů uvedených v části 2.9.9.
4.2.7.6 Rizika pro zdraví a životní prostředí
Zpracováváním tuhého komunálního odpadu se do ovzduší, vody a půdy uvolňují určité znečišťující
látky.
V případě spalování odpadů jsou hlavními konvenčními znečišťujícími látkami vypouštěnými
do ovzduší NOx, SO2, prekurzory ozonu, pevné částice, těžké kovy a dioxiny. Tyto emise jsou
minimalizovány prostřednictvím účinných systémů čištění spalin, které nejdříve částice a znečišťující
plyny odstraní, a teprve poté jsou zbývající spaliny vypouštěny do ovzduší přes komín. Pevné zbytky ze
spalování odpadu a spaliny (včetně strusky a popela, popílku a kontroly zbytků znečištění
v ovzduší) jsou likvidovány na vhodných místech, částečně jako nebezpečný odpad. Procesy čištění spalin
mohou také vést k emisím do vody prostřednictvím produkovaných odpadních vod. Tyto emise jsou
řízeny pomocí různých fyzikálně-chemických procesů čištění odpadních vod, které produkují filtrační
koláč, který je likvidován jako nebezpečný odpad.
V případě skládek odpadů se kromě těkavých organických sloučenin a dioxinů produkuje výluh, který se
dostává do okolní půdy a vody. Mezi dopady spojené s průsakem výluhu do půdy patří migrace
kontaminantů do podzemních vod nebo povrchové vody, kde mohou mít vliv na lidské zdraví
a ekosystémy. U skládek vybudovaných v souladu s předpisy jsou emise do půdy sníženy na minimum
díky účinným systémům pro sběr a zpracování výluhu.
Stejně jako u snížení emisí skleníkových plynů lze snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody
a půdy dosáhnout zavedením moderních systémů nakládání s odpady. Získáváním energie z odpadu
ve formě tepla nebo elektřiny také snižuje emise látek znečišťujících ovzduší z jiných zdrojů energie,
které využívají fosilní paliva.
Pro odhad externích nákladů emisí znečišťujících látek se uplatňuje obvyklý přístup, který spočívá
v kvantifikaci emisí nerealizovaných díky projektu (měřeno v kg na tunu odpadu) a jejich oceňování
ekonomickými jednotkovými náklady (měřeno v eurech za kg emisí).
Pokud jde o fázi kvantifikace, vývoj emisí znečištění je u každého projektu jiný; závisí na mnoha
proměnných, včetně kvality půdy nebo vody, konkrétním umístění závodu, použité technologii, přijatých
opatřeních na ochranu půdy, atd. Měl by se tedy vždy vypočítat pro každý případ zvlášť, protože výchozí
emisní faktory jsou špatně použitelné, nebo dokonce neexistují.
Pokud jde o fázi ocenění, většina informací v ekonomické literatuře se týká mezních nákladů emisí
do ovzduší, přičemž o nákladech emisí do půdy a vody existuje informací méně. V případě emisí
do ovzduší lze jako referenci brát stejné zdroje, jaké jsou uvedené v kapitole Doprava (viz část 3.7.6).
Alternativně lze k ocenění externích nákladů zdravotních dopadů, ztráty zemědělských plodin a škody na
budovách v důsledku znečištění ovzduší využít posouzení dopadů revize směrnice o národních emisních
stropech vypracované Komisí185.
4.2.8 Hodnocení rizik
Povinně se musí provést test citlivosti výsledků finanční i ekonomické analýzy na změny hodnoty
uvažovaných proměnných. Analýza citlivosti projektů v oblasti pevných odpadů se doporučuje pro tržní
proměnné i netržní statky. Přesněji řečeno, u výsledků analýzy nákladů a přínosů by se měla testovat
změna alespoň u těchto proměnných (pokud je to relevantní pro projekt):
185
Evropská komise (2013), Hodnocení dopadů. Pracovní dokument útvarů Komise. Brusel, 8. prosince 2013. K dispozici na adrese:
http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/ia_carried_out/docs/ia_2013/swd_2013_0531_en.pdf
\159
 předpoklady o vývoji HDP
 demografický vývoj
 složení odpadu (např. možnost snížení výhřevnosti)
 počet let potřebných pro realizaci infrastruktury
 investiční náklady (na co nejnižší úrovni členění)
 náklady na provoz a údržbu (na co nejnižší úrovni členění)
 jednotkový poplatek za sběr a likvidaci odpadu nebo jednotková cena za služby nakládání
s odpady
 (nerealizované) náklady na likvidaci skládky
 jednotková cena vedlejších produktů nebo služby výběru
 ceny pohonných hmot a energií
 předpokládaná množství a stínové ceny emisí skleníkových plynů
 předpokládaná množství a stínové ceny emisí znečišťujících látek
Na tomto základě je třeba provést úplné posouzení rizik, a to zpravidla u rizik uvedených v následující
tabulce.
Tabulka 4.8 Typická rizika u projektů nakládání s odpady
Stupeň Riziko
Regulatorní
- Změny ekologických požadavků, ekonomických a regulačních nástrojů (tj. zavedení daní
za skládkování, zákazy skládkování)
Poptávka
- Produkce odpadu je nižší, než se předpokládalo
- Řízení/dodávka toku odpadu je nedostatečná
Návrh
- Nedostatečné průzkumy a šetření
- Volba nevhodné technologie
- Špatné odhady nákladů na plánování
Administrativní
- Stavební nebo jiná povolení
- Povolení veřejných sítí
Pořízení pozemků
- Cena pozemků je vyšší, než se očekávalo
- Procedurální zpoždění
Zadávání zakázek - Procedurální zpoždění
Výstavba
- Překročení nákladů projektu
- Zpoždění v harmonogramu výstavby
- Rizika související se zhotovitelem (bankrot, nedostatek zdrojů)
Provoz
- Složení odpadu je jiné, než se předpokládalo, nebo vykazuje neočekávaně velké rozdíly
- Náklady na údržbu a opravy jsou vyšší, než se předpokládalo, akumulace
technických poruch
- Procesní výstupy neplní cíle kvality
- Překročení limitů emisí produkovaných zařízením (do vzduchu nebo vody)
Finanční
- Tarif se zvyšuje pomaleji, než se předpokládalo
- Výběr tarifu je nižší, než se předpokládalo
Jiné - Odpor veřejnosti
Zdroj: Převzato z přílohy III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
\160
4.3 Sanace životního prostředí, jeho ochrana a prevence rizik.
4.3.1 Úvod
Jak je uvedeno v článku 9 odst. 5–6 (Tematické cíle) nařízení (EU) č. 1303/2013, sanace a ochrana
životního prostředí, předcházení rizikům a řízení rizik jsou hlavními cíli politiky soudržnosti v širším
politickém rámci pro přizpůsobení se změnám klimatu. Při definování investičních priorit v rámci
EFRR a Fondu soudržnosti platí tyto zásady:
 vypracování strategií a akčních plánů pro životní prostředí na národní, regionální a místní
úrovni s cílem vytvořit znalostní základnu a možnosti zjišťování údajů a mechanismy
pro výměnu informací;
 zvýšení investic k zachování přírodního kapitálu, např. zamezení poškození a zvýšení odolnosti
vůči zastavěnému prostředí a jiné infrastruktuře, ochrana lidského zdraví, investice
do ochrany před povodněmi a snížení míry ohrožení ekosystémů;
 vytvoření nástrojů a systémů k řízení katastrof s cílem zvýšit odolnost vůči katastrofám,
předcházet rizikům a řídit přírodní rizika;
 priorita bude dána projektům, u nichž existuje potenciál k publicitě a možnost transferu,
včetně projektů v oblasti zelené infrastruktury a ekosystémových přístupů k přizpůsobení
a projektů, jejichž cílem je podpora inovačních technologií pro přizpůsobení. Patří zde jak
tvrdé, tak měkké technologie, jako jsou odolnější stavební materiály a systémy včasného
varování. Nové kapitálově náročné infrastruktury, jako jsou přehrady, hráze, atd. by měly být
podporovány pouze v případech, kdy řešení na bázi ekosystémů neexistují nebo jsou
nedostatečná.
V rámečku níže je uveden selektivní seznam dokumentů týkajících se tohoto odvětví.
RÁMEC POLITIK EU
Změna klimatu
Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
Bílá kniha "Přizpůsobení se změně klimatu – směřování k evropskému akčnímu rámci"
Metodické pokyny pro oblast změny klimatu a síť Natura 2000
Ochrana přírodního kapitálu
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti
Strategie EU v oblasti zelené infrastruktury
Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků
Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.
Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí
Strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů
Prevence přírodních rizik
Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
\161
Vzhledem ke strategické orientaci patří mezi investice financované v rámci mechanismu financování
velkých projektů – které jsou předmětem této kapitoly – tyto kategorie:
 sanace znečištěných lokalit (např. vodních útvarů, nebezpečných odpadů nebo radioaktivních
skládek apod.);
 zachování přírodního bohatství (ekosystémů a biologické rozmanitosti, např. ochrana
a obnova pobřežních oblastí, pláží, lesů, přírodních parků, chráněných oblastí, atd.) s užitnou
hodnotou nebo bez ní;
 snížení ohrožení a expozice vůči přírodním rizikům (např. hydraulická rehabilitace řek
ke snížení možných dopadů povodní). Mezi hlavní rizika patří i rizika související s počasím
(např. bouře, extrémní teploty, lesní požáry, sucha, povodně) a geofyzikální rizika (např. laviny,
sesuvy půdy, zemětřesení, sopečná činnost).186
4.3.2 Popis kontextu
Tyto projekty mají do značné míry místní/regionální charakter, protože místní/regionální orgány jsou
těmi prvními, kdo je konfrontován s potenciálními dopady zhoršení životního prostředí nebo
přírodních katastrof a kdo musí přijímat preventivní opatření. Současně je třeba neustále zohledňovat
dopady přesahující jednotlivá území a odvětví187. Z tohoto důvodu jsou pro účinnost projektů zásadní
přístupy, které se soustředí na dané místo.
V následující tabulce jsou uvedeny výchozí prvky kontextu, jejichž popis se doporučuje u projektů
v této oblasti.
Tabulka 4.9 Prezentace kontextu
Základní informace
Socioekonomický
/demografický
kontext
- Údaje o počtu obyvatel žijících v dotčené oblasti
- Popis stávajících hospodářských činností a služeb
- Údaje o odvětví zemědělství
Politické,
institucionální
a regulační
faktory
- Odkaz na směrnice EU a dokumenty odvětvové politiky (viz výše)
- Odkaz na prioritní osy a oblasti intervence v rámci OP
- Národní/regionální strategie pro přizpůsobení se změně klimatu
- Strategie nebo plány v oblasti národní civilní ochrany / řízení rizik
- Odkaz na politiku pro zvládání povodňových rizik
Životní
prostředí
- Kvalita a stav životního prostředí v dotčeném území
- Parky, SCI188,
SPA189 a další chráněná území v dotčené oblasti a jejich systémy řízení
- Oblasti ohrožené vážnými hydrogeologickými nebo jinými riziky životního prostředí
Technický
- Umístění zásahu a rozšíření dotčené oblasti
- Morfologické, geografické a geologické charakteristiky
- Počasí a klimatické podmínky
- Existence lokalit přírodního nebo kulturního zájmu
- Znečištění a kontaminace půdy, podzemních vod, sedimentů a povrchových vod
Zdroj: vlastní zpracování
186
V některých případech je toto také doprovázeno poskytováním adaptivní infrastruktury v případě katastrof, například při realizaci havarijního
plánu v případě lesních požárů.
187
Například u prevence povodňových rizik mohou nastat situace, které překračují hranice států, a proto vyžadují koordinaci na nadnárodní
úrovni.
188
Lokalita významná pro Společenství, směrnice 92/43/EHS ze dne 21. května 1992,
směrnice o stanovištích.
189
Oblast zvláštní ochrany, směrnice 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009, směrnice o ptácích.
\162
4.3.3 Definice cílů
V širším pohledu je cílem řízení ochrany životního prostředí zvýšit odolnost a bezpečnost společnosti
jako celku a lidského, přírodního a fixního kapitálu. Zejména lze řešit tyto potřeby:
 ochrana lidského zdraví;
 ochrana budov a dalšího majetku, včetně produktivního;
 zvyšování odolnosti zastavěného prostředí a stávající infrastruktury vůči klimatu;
 snižování tlak na přírodní zdroje;
 ochrana pobřežních oblastí, lesů a přírodních parků před znehodnocením;
 zvyšování odolnosti ekosystémů.
Hodnocení tohoto druhu projektů lze zejména použít jako důležitý nástroj pro:
 systematické zohledňování změny klimatu, ztráty biologické rozmanitosti a prevence
přírodních rizik v integrovaných plánech rozvoje území;
 hodnocení opatření k řízení rizik a zvyšování odolnosti nechráněné infrastruktury nebo jiných
zařízení vůči rizikům;
 zvýšit informovanost a vzdělávání v oblasti významu změny klimatu, biologické rozmanitosti
a řízení rizik katastrof.
 V tabulce 4.10 níže jsou uvedeny hlavní cíle pro jednotlivé typologie projektů.
Tabulka 4.10 Hlavní obecné cíle
Cíle
Sanace znečištěných
oblastí
- Odstranění hloubkových a povrchových znečištění nebo kontaminace z přírodních aktiv,
jako je půda, podzemní vody, sediment nebo povrchové vody pro všeobecnou ochranu
lidského zdraví a životního prostředí.
- Odstranění znečištění nebo kontaminace z brownfieldů určených pro novou výstavbu.
Zachování přírodního
bohatství
- Zachování biodiverzity v Evropě, například zajištěním ekologické soudržnosti
a propojitelnosti sítě Natura 2000190.
- Ochrana a obnova cenných přírodních ekosystémů a aktiv širším kontextu krajiny,
aby mohly nadále poskytovat cenné služby lidstvu.
Prevence přírodních
katastrof
- Zvýšení odolnosti vůči přírodním katastrofám u oblastí více ohrožených extrémními
klimatickými jevy a přírodními katastrofami, jako jsou záplavy, sesuvy půdy, laviny, lesní
požáry, bouře, vlnobití
- Podpora místních ekonomik (např. v zemědělství a lesnictví) snížením ohrožení přírodními
riziky, přizpůsobením se změně klimatu, zachováním udržitelného živobytí a podporou
ekologického růstu.
Zdroj: vlastní zpracování
4.3.4 Identifikace projektu
Předmětem projektu jsou investice do sanace znečištěných oblastí, zachování přírodního bohatství
nebo snížení rizika přírodních katastrof. Fáze identifikace projektu má tyto typické vlastnosti:
 integrace fyzických intervencí do opatření v oblasti plánování, např. plán řízení rizik v oblasti
katastrof, který je prováděn na národní nebo regionální úrovni;
 v souvislosti s výše uvedeným tyto projekty ve většině případů sestávají z "měkkých" komponent
a fyzické realizace. Například "měkká" řešení, jako je ekologická obnova lužních lesů (i jiná
nestavební řešení / ekologická infrastruktura), lze provádět v kombinaci
190
Natura 2000 je ekologická síť zřízená podle směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích. Sestává z více než 26 000 lokalit napříč všemi členskými
státy a zaujímá 18 % území EU a zhruba 4 % mořských vod v rámci jurisdikce členských států. Byla založena především k zachování a ochraně
klíčových druhů a stanovišť v celé EU, ale také přináší řadu ekosystémových služeb lidské společnosti.
\163
s infrastrukturou pro snižování dopadů katastrof, jako jsou ochranné stavby na řekách. Nebo
spolu s výstavbou přehrad lze na podporu provozu infrastruktury využít softwarové nástroje pro
předpovídání počasí;
 Intervence lze navrhnout pomocí přístupu "soil bioengineering" (půdního bioinženýrství) tak,
aby dosahovaly technických, ekologických, ekonomických a konstrukčních cílů využíváním
živých materiálů (tj. semen, rostlin, částí rostlin a rostlinných společenstev) a jejich
uplatňováním v téměř přírodních stavbách při využívání rozmanitých schopností rostlin.
Analýza možností je zde mimořádně důležitá a měla by zohlednit globální alternativy, stejně jako řešení
úzce související s místní úrovní.
4.3.5 Analýza poptávky
Projekty, které spadají do této oblasti intervence, musí vést ke vzniku mnoha ekosystémových služeb,
které budou sloužit širokému spektrum uživatelů (a neuživatelů). Je proto důležité definovat
a kvantifikovat, kdo a co získá přínos z intervence z hlediska území, obyvatelstva, budov a různých
ekonomických činností.
To je důležité zejména u projektů prevence přírodních rizik. Předkladatel projektu by měl pečlivě
analyzovat klíčové strukturální vlastnosti oblastí, kde po realizaci projektu dojde ke snížení přírodního
rizika. Jedná se alespoň o kvantifikaci dotčených ploch a počet obyvatel a budov (jinými slovy data
o využití půdy, co nejpodrobnější a rozdělená podle typu využití: bytové, komerční, průmyslové,
turistické, atd.), které budou předmětem zjištěného rizika (v různé míře) před a po realizaci projektu.
Jiná situace nastává, pokud jsou projekty zaměřeny na přírodní aktiva, která jsou místem pro turistiku a
volný čas, nebo pozemky, které se po rekultivaci stanou vhodnými pro hospodářské činnosti; jinými
slovy, když jsou projekty zaměřeny na aktiva, která mají užitnou hodnotu. Jako příklady lze uvést
chráněnou oblast, která je navštěvována pro svou přírodní hodnotu; obnovenou pláž nebo jezero
využívané ke koupání nebo jiné vodní rekreační aktivity (např. rybolov); nově sanované pozemky, které
se prodávají pro zemědělské účely. V těchto a všech ostatních případech, kde existuje užitná hodnota, je
třeba provést kvantifikaci počtu uživatelů a také analýzu potenciálního trhu pro hospodářské činnosti, a
to jak u scénáře s projektem, tak bez projektu.
4.3.6 Finanční analýza
4.3.6.1 Investiční a provozní náklady
V případě projektů řízení životního prostředí je časový horizont vždy stanoven pro konkrétní projekt
v závislosti na typologii environmentálního aktiva a dotčené intervenci. Proto lze jen těžko navrhnout
referenční hodnoty.
Na straně nákladů spočívá odlišující vlastnost těchto projektů v tom, že vedle typických investičních
a provozních nákladů spojených s prováděním a provozem infrastruktury je třeba doplnit další náklady
spojené s "měkkými" složkami. Ty mohou souviset s náklady na budování kapacit příslušných
vnitrostátních, regionálních a místních institucí nebo s náklady na zvládání povodní, opatření
k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírnění, nástroje informačních a komunikačních
technologií, technickou pomoc a modernizaci systémů kontroly a prostředky k realizaci kontrol
v oblasti životního prostředí.
Správná údržba je nezbytná k zajištění dosažení cílů v celém sledovaném období. Proto je předkladatel
povinen stanovit jasný závazek a identifikovat zdroje na pokrytí nákladů na provoz a údržbu, jelikož tyto
náklady na tento typ infrastruktury jsou obvykle hrazeny z veřejných rozpočtů.
4.3.6.2 Projekce výnosů
U projektů zaměřených na prevenci přírodních rizik se zřídka generují finanční příjmy. Naopak,
v případě sanace znečištěných lokalit nebo zachování přírodního bohatství, které má užitnou hodnotu,
může finanční výnosy generovat:
\164
 pronájem obnoveného přírodního aktiva pro poskytování služeb spojených s volným časem
(např. koupání, rybaření, lov);
 prodej nebo pronájem sanovaných pozemků pro bydlení, průmyslové nebo zemědělské účely;
 případně vstupné do přírodního parku nebo chráněné oblasti.
4.3.7 Ekonomická analýza
Dle zvláštní typologie realizovaného projektu lze generovat různé přínosy (tabulka 4.11) a navrhnout
různé metody pro jejich hodnocení (tabulka 4.12).
Tabulka 4.11 Typické přínosy
Lepší
zdravotní
podmínky
Produktivní
využití
pozemků
Zvýšená
rekreační
hodnota
Zachování
ekosystému
a biodiverzity
Snížení škod
Zvýšení
hodnoty
nemovitostí
Sanace
znečištěných
lokalit
√ √ √ √
Zachování
přírodního
bohatství
√ √ √
Prevence
přírodních
rizik
√ √ √* √ √
* U povodňových projektů, zejména v případě, že jsou přijata správná řešení v oblasti zelené infrastruktury, může projekt
dosáhnout několika cílů, včetně obnovení ekosystémů.
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 4.12 Typické přínosy: metody oceňování
Přínos Typ Metoda oceňování
Lepší zdravotní podmínky Přímá
- Deklarované preference
- Odhalené preference (metoda hédonické mzdy)
- Přístup lidského kapitálu
- Náklady nemocí
Produktivní využití pozemků Přímý
- Tržní hodnota
- (hrubá přidaná hodnota)
Zvýšená rekreační hodnota Přímý
- Metoda cestovních nákladů
- Transfer přínosů
Zachování ekosystému a biodiverzity Přímý
- Deklarované preference (podmíněné oceňování)
- Transfer přínosů
Snížení škod na nemovitostech Přímý
- Průměrná nerealizovaná škoda
- Pojistné rizika
Zvýšení hodnoty nemovitostí Nepřímý
- Deklarované preference
- Hédonická cena
Zdroj: vlastní zpracování
V následujícím textu jsou výše uvedené přínosy a relativní metody oceňování diskutovány podrobněji.
Ne všechny přínosy budou nutně relevantní pro všechny projekty, je třeba zvážit, které z nich vznikly
díky projektu. Na druhou stranu není tento výčet vyčerpávající: předkladatel projektu by mohl vzít
v úvahu další přínosy, musí však postupovat opatrně, aby nedošlo ke dvojímu započítání stejného
přínosu.
\165
4.3.7.1 Lepší zdravotní podmínky
Změny v úmrtnosti a nemocnosti mohou zapříčinit projekty zaměřené na:
 sanaci znečištěného životního prostředí,
 prevenci přírodních rizik.
V prvním případě by měl předkladatel projektu nejprve odhadnout nerealizované případy úmrtnosti
a nemocnosti na základě vztahu dávka-odezva a odhadu dávky, které byli obyvatelé znečištěné lokality
vystaveni. Například v případě sanace skládky radioaktivního odpadu lze ve vědeckých studiích
vyhledat odhady míry přenosu vzduchem, míry radioaktivity prachu a data o expozici za účelem
odhadu dávky, které byla postižená populace vystavena. Na základě této dávky by pak bylo možné
odhadnout riziko smrti nebo nemoci vyvolané expozicí, k čemuž se připočtou jednotkové ekonomické
náklady.
V druhém případě samozřejmě není možné předvídat, kdy k dané katastrofě dojde a s jakou intenzitou.
To znamená, že účinnost projektů pro prevenci katastrof se odhaduje pomocí odhadů rizik, které
obsahují určitou míru nejistoty, protože závisí na velkém množství faktorů, od deterministických
socioekonomických charakteristik dané oblasti až po pravděpodobnostní povahu události a její rozsah.
Proto nejsou přínosy z nerealizovaných ztráty definitivní, ale v nejlepším případě spíše
pravděpodobnostní, zatímco náklady jsou stanoveny podrobně. Jakmile jsou stanovena
pravděpodobnostní rozložení expozice riziku, předkladatel projektu by měl vyčíslit dopad projektu
z hlediska pravděpodobnosti nerealizovaných ztrát vzniklých lidem a závažnosti nerealizovaného
dopadu.
Jak bylo uvedeno dříve, preferovaným přístupem ke změnám hodnot zdravotních výsledků je výpočet
WTP/WTA. To lze provést pomocí metod deklarovaných preferencí (průzkumy) nebo odhalených
preferencí (metoda hédonické mzdy). Není-li to v praxi možné, lze využít metodu lidského kapitálu
(pro úmrtnost), nebo náklady nemocí (pro nemocnost). Pro hodnocení úmrtnosti viz kapitolu 3.8.4
(kapitola Doprava). Pro snížení nemocnosti z chorob souvisejících se znečištěním, viz kapitolu 4.1.7.6.
4.3.7.2 Produktivní využití pozemků
Tento přínos se vztahuje k obnově pozemků, které po provedení opatření rekultivace nebo prevence
přírodních rizik lze použít pro rezidenční účely, zemědělství nebo průmyslové účely, například díky
eliminaci omezení využívání pozemku v důsledku souvisejících rizik pro lidské zdraví.
Principem tohoto přínosu je to, že se po intervenci v rámci projektu vytváří (nebo zachovává) hodnota
pozemku:
 pokud se očekává, že pozemek bude pronajat nebo prodán, lze místo tržní hodnoty použít
náklady obětované příležitosti, a to za předpokladu, že neexistují žádné relevantní deformace
trhu a relevantní informace budou získány z účtů finanční analýzy;
 pokud pozemek není prodán či pronajat, jeho hodnotu lze odhadnout na základě skutečných
tržních transakcí za srovnatelné pozemky v okolí. Pokud to není možné, pak lze použít jiné
referenční hodnoty, např. na základě národních statistik. Přínos se bude rovnat obnovené
oblasti vynásobené hodnotou pozemku na jednotku plochy.
Případně je dalším možným způsobem k vyhodnocení přínosů zohlednění hrubé přidané hodnoty
(HPH) zemědělských, průmyslových nebo obchodních činností, které se budou na obnoveném
pozemku realizovat. Předkladatel projektu by však měl dbát na to, aby se zabránilo případnému
dvojímu započítání přínosů tím, že použije pouze přírůstkovou HPH, která se v důsledku projektu
očekává. To znamená, že se musí ujistit, že zvýšení HPH náleží pouze projektu a nikoli jiným
proměnným v systému, jako je například budoucí posílení služeb v dotčené oblasti.
\166
4.3.7.3 Zvýšená rekreační hodnota
To je hlavní přínos obnovy nebo zachování přírodních lokalit s rekreační hodnotou (např. pláže,
přírodní parky a chráněná území), kde lze provádět volnočasové aktivity, jako je pěší turistika, pikniky,
koupání, rybaření, lov, atd.
Odhad tohoto přínosu vyžaduje stanovení ceny rekreačního použití konkrétní přírodní oblasti bez
ohledu na to, zda je vstup zdarma, nebo ne. Přírodní rekreační místa jsou totiž často volně přístupná.
Standardní metoda pro odhad hodnoty přírodní rekreační lokality je metoda cestovních nákladů. Jak
je vysvětleno v příloze V, sestává ze sběru dat o cestovních nákladech, které je třeba vynaložit pro
získání přístupu k rekreační lokalitě nebo jejímu fyzickému vybavení, a odhadu přírůstkové poptávky,
která bude funkcí: atributů lokality (např. její umístění), cestovních nákladů na dosažení lokality
a charakteristiky uživatelů. Stojí za zmínku, že cestovní náklady nezahrnují jen skutečné peněžní
náklady na cestu, ale i příslušnou hodnotu doby jízdy, jakož i odhad dalších nákladů spojených
s návštěvou, jako jsou potraviny, nápoje a náklady na ubytování. Alternativně lze použít přístup
transferu přínosů.
4.3.7.4 Zachování ekosystému a biodiverzity
Tato kategorie přínosů odkazuje na hodnotu nepoužití ekosystémů a zachování biologické
rozmanitosti. WTP za samotnou existenci ekosystému a biologické rozmanitosti v dobrém stavu musí
být odhadnuta na základě stejné logiky, jaká byla uvedena v části 4.1.7.4 "Zlepšení kvality povrchových
vodních těles a zachování ekosystémových služeb"(tj. podmíněné oceňování nebo transfer přínosů).
Jedním z možných zdrojů, kde lze získat jednotkové náklady, je dokument "Ekonomické přínosy sítí
Natura 2000"191, který obsahuje syntetickou analýzu řady přínosů plynoucích z této sítě na základě
sekundárních dat z několika studií různých stanovišť. Dostupné odhady uvádějí rozsah hodnot
v rozmezí od 50 EUR na hektar a rok až po téměř 20 000 EUR na hektar a rok. To závisí na druhu
poskytované služby, lokalitě a jejích podmínkách. Z těchto důvodů je třeba hodnoty upravit tak, aby
odrážely specifika analyzovaného kontextu. Také se doporučuje možnost provádět primární studie
na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni pro komplexní kategorii přínosů ze zachování ekosystémů
a biodiverzity.192
4.3.7.5 Snížení škod na nemovitostech
Tento přínos se vztahuje k provádění intervencí zaměřených na prevenci a snižování dopadu
přírodních katastrof (to může být také důsledkem změny klimatu), jako je vývoj nástrojů a systémů
pro mapování, hodnocení a určování rizik (např. systémy včasného varování) a realizace
infrastruktury pro prevenci a zmírňování rizik. Kromě zlepšování zdravotního stavu, jak již bylo
uvedeno v části 4.3.7.1, prevence přírodních rizik je také spojena se snížením škod na nemovitostech.
Odhad nerealizovaných škod na kapitálu (infrastruktura, budovy a stroje) a přírodních aktivech (lesy,
biodiverzita), které mohly vzniknout ve veřejném i soukromém sektoru s cílem opravit nebo vyměnit
poškozený majetek a zvládat mimořádné situace by měl vycházet z metodiky průměrných
nerealizovaných škod. Informace a údaje k uplatnění této metody by měly vycházet z kvalitních map
povodňových rizik v kombinaci s modely povodní, jak to vyžaduje směrnice o povodních. Namísto
hodnoty nerealizovaných škod na majetku lze alternativně stanovit tržní pojistné pro tyto typologie
rizik. Pro ta (veřejná) aktiva, u nichž neexistuje tržní pojistné, je třeba provést a do ekonomické
analýzy doplnit zprůměrované výpočty nerealizovaných nákladů veřejné správy na činnosti v oblasti
civilní ochrany, náhrady vyplacené občanům, přemístění budov, atd.
191
K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/financing/docs/ENV-12-018_LR_Final1.pdf.
192
Jak je uvedeno ve zprávě o síti Natura 2000, "Je jasné, že je třeba provést další studie lokalit, které jsou geograficky více rozprostřeny po celé
EU, pokrývají širší spektrum ekosystémových služeb a které budou provedeny srovnatelným způsobem, čímž pomohou vytvořit lepší základnu
údajů pro budoucí hodnocení" (str. 21).
\167
4.3.7.6 Zvýšení hodnoty nemovitostí
Tohoto přínosu, kterým je nárůst hodnoty nemovitostí po realizaci projektu, lze dosáhnout u všech
typologií intervencí, kterými zabývá tato kapitola. Například v důsledku negativních vlivů
a zdravotních rizik spojených s životem ve znečištěném prostředí lidé zpravidla nepreferují život
v těchto lokalitách/oblastech nebo v jejich blízkosti. Je-li dále oblast např. ohrožena dopady přírodních
katastrof, vede to k měřitelnému snížení hodnoty rezidenčních nemovitostí. Na druhou stranu může
obnova a otevření přírodního aktiva, jako je například národní park, vést ke zhodnocení nemovitostí
v okolních oblastech.
Metodika pro odhad zvýšení hodnoty nemovitostí je založena na metodě hédonické ceny (nebo
případně deklarovaných preferencí) a řídí se stejnou logikou, jaká je uvedena v části 4.2.7.4
o hodnocení vizuálních nedostatků, hluku a zápachu při nakládání s odpady. Je však třeba si uvědomit,
že velikost dopadu se může značně lišit. Například radioaktivní kontaminace představuje mnohem
vážnější negativní dopad než dopad skládky. V důsledku toho je pravděpodobné, že bude pozitivní
dopad sanačního zásahu větší. Totéž lze říci o prevenci katastrof, např. záplav. Pokud se po realizaci
projektu stanou dotčené oblasti způsobilými pro rezidenční účely, dojde k výraznému zhodnocení
stávajících nemovitostí.
4.3.8 Hodnocení rizik
V tabulce níže jsou uvedena hlavní rizika, která je třeba zhodnotit v analýze rizik.
Tabulka 4.13 Hlavní kategorie rizik
Rizika
Sanace
znečištěných
oblastí
- Nečekané politické či regulatorní faktory s dopadem na projekt
- Nedostatečné průzkumy a šetření
- Procedurální zpoždění
- Zpoždění výstavby
- Insolvence zhotovitele / nedostatek zdrojů
- Překročení nákladů
- Pozemky jsou předmětem hospodářské činnosti v menší míře, než se očekávalo
- Prodejní ceny či nájem je nižší, než se očekávalo
- Právní omezení
Zachování přírodních
aktiv nebo
biodiverzity
- Nečekané politické či regulatorní faktory s dopadem na projekt
- Nedostatečné průzkumy a šetření
- Předpovídání chyb
- Procedurální zpoždění
- Zpoždění v harmonogramu výstavby
- Rizika související se zhotovitelem (bankrot, nedostatek zdrojů)
- Překročení investičních nákladů
- Náklady na provoz a údržbu jsou vyšší, než se očekávalo
- Počet návštěvníků je nižší, než se očekávalo
- Neočekávané přírodní události poškozující majetek
- Neočekávaná nižší odolnost přírodních aktiv
Prevence přírodních
katastrof
- Nečekané politické či regulatorní faktory s dopadem na projekt
- Nedostatečné průzkumy a šetření vedoucí k nedostatečnému technickému řešení
- Nedostatečné informace o výskytech katastrof v minulosti
- Podcenění četnosti přírodních katastrof nebo pravděpodobnosti výskytu katastrofy
- Podcenění dopadů změny klimatu (např. s ohledem na vztah mezi "silou a četností"
přírodních událostí)
- Procesní zpoždění / zpoždění ve výstavbě
- Insolvence zhotovitele / nedostatek zdrojů
- Investiční náklady a náklady na údržbu
Zdroj: vlastní zpracování
\168
Případová studie – infrastruktura v oblasti
vodohospodářství a odpadních vod
I Popis projektu
Projekt sestává ze dvou částí: a) výstavba nové čistírny odpadních vod k dosažení souladu s požadavky
směrnice 91/271/EHS193 ve středně velkém městě (375 000 obyvatel), jakož i související investice
do infrastruktury pro odvádění odpadních vod ke snížení infiltrace, zvýšení úrovně odvádění
a zajištění dopravy odpadních vod do nové čistírny; b) rozšíření vodovodní sítě ke zvýšení počtu
obyvatel napojených na veřejnou vodovodní síť.
V současné době ve městě, které bylo v souladu se směrnicí 91/271/EHS definováno jako aglomerace,
není žádná čistírna odpadních vod. Přestože jsou odpadní vody odváděny od velké části populace
(asi 95 %), ve stávající síti jsou vypouštěny bez úpravy do řeky protékající městem. Současný stav
kvality řeky je v plánu povodí hodnocen jako "střední". Stávající síť je samostatným systémem
s odděleným odvodem dešťové vody, přičemž bylo zjištěno, že je obecně v dobrém stavu a je vhodný
pro odvod odpadních vod odpovídající koncentrace k úpravě. Budou však realizovány některé cílené
investice do rekonstrukce kanalizační sítě tam, kde byl zaznamenán vysoký počet oprav. Město se
nachází v novém členském státě s předpokládanou výjimkou z dodržování směrnice o čištění městských
odpadních vod (ES/97/271) (aglomerace nad 100 000 obyvatel) do roku 2020.
Současný provozovatel je odpovědný za zásobování vodou, jakož i za odvod odpadních vod a je
ve 100% vlastnictví obce. Ta bude také vlastníkem a subjektem odpovědným za provoz a údržbu nové
infrastruktury vybudované v rámci projektu
II Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je zajistit větší integritu životního prostředí a soulad se směrnicí o čištění
městských odpadních vod a s Národním programem zásobování vodou a čištění odpadních vod
prostřednictvím přírůstkového odvodu a úpravy odpadních vod a rozšíření pokrytí zásobování vodou.
Očekává se, že sazby za odvod odpadních vod vzrostou na 99 % rozšířením kanalizační sítě na dalších
15 000 obyvatel, přičemž se zajistí, aby sazba za připojení (tj. přechod k vyhovující ČOV oproti
vypouštění neupravené vody přímo do řeky) byla 100 %. Odhaduje se, že se na veřejnou vodovodní síť
dále napojí 7 500 obyvatel, čímž se zvýší celkové pokrytí zásobování vodou na 99,5 %.
Kal bude vysušen a kompostován, a poté převezen k likvidaci na zemědělskou půdu. V neposlední řadě
se chemický stav řeky protékající městem zlepší z "středního" na "dobrý" v souladu s definicemi
rámcové směrnice o vodě.
Cíle projektu jsou v souladu s hlavními cíli prioritní osy 1 – "Řízení v oblasti vodohospodářství
a kanalizace" operačního programu "Životní prostředí a infrastruktura". Investice zejména přispěje
k dosažení těchto operačních cílů programu na národní úrovni:
Ukazatel194 OP
cíl pro rok 2023
Projekt
(% z cíle)
Počet obyvatel nově připojených k veřejné vodovodní síti
120 000 7 500 (6,25 %)
Počet obyvatel nově připojených ke kanalizační síti
300 000 15 000 (5 %)
Zvýšení počtu aglomerací, které splňují požadavky
směrnice 91/271/EHS, včetně: aglomerace
nad 100 000 EO (ekvivalentních obyvatel)
10 1 (10 %)
193
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod
194
V OP nejsou výslovně uvedeny cíle pro zlepšení vodních útvarů, protože čištění odpadních vod významně ovlivňuje především
chemický stav. Kdekoli to bude možné, např. v této případové studii, budou definovány dopady na chemický stav vodních útvarů.
\169
III Analýza poptávky
Analýza poptávky byla provedena na základě dostupných statistik a prognóz pro hlavní
makroekonomické a sociální ukazatele, a týkala se aktuální míry spotřeby vody a produkce odpadních
vod v aglomeraci, jakož i harmonogramu realizace prací navrhovaných v rámci projektu.
Prognóza vývoje populace byla provedena na základě údajů z posledního sčítání lidu a odhadu
budoucího růstu populace provedeného Národním statistickým institutem, v nichž se předpokládá
všeobecný pokles počtu obyvatel ve výši 0,25 % ročně.
Domácí spotřeba v aglomeraci v současné době představuje asi 70 % z celkové spotřeby a je relativně
nízká, cca 120 l/os./den v důsledku postupného navýšení tarifů na úroveň, která zcela pokryje náklady
za posledních deset let. Na této úrovni spotřeby existuje poměrně nízká elasticita poptávky na další
zvyšování cen195, zatímco současný tarif představuje asi 2,7 % z příjmů domácností. Při dalším
zvyšování tarifů v souvislosti s projektem se však očekává, že dojde k trvalému poklesu spotřeby
na 115 l/os./den, kde se tarif zvýší na 3 % příjmů domácností a na této úrovni již v souladu se
zvolenou tarifní strategií zůstane.
Ke konci období prognózy, cca kolem roku 22, dojde v důsledku reálného růstu příjmů domácností
(odhaduje se na cca 0,3 % ročně) k poklesu tarifů pod 3% hranici a k mírnému zvýšení spotřeby
v souvislosti s příjmovou elasticitou. Odpadní voda bude produkována v množství 0,8 až 0,85
z produkce vody, ale praxí provozovatele je účtovat objem odpadní vody ve výši objemu spotřebované
vody (pro jednoduchost účtování).
Produkce v podnikatelském sektoru a u institucí představuje cca 20 % z celkového množství a její
vývoj se předpokládá v přímé úměře k domácí spotřebě. Toto množství zahrnuje spotřebu pracovníků
a příležitostných návštěvníků (město není významnou turistickou destinací). Průmyslová spotřeba
tvoří zbývajících 10 %; po poklesu během přechodu na tržní hospodářství v poslední době vykazuje
známky oživení a předpokládá se její růst o 2,5 % ročně v průběhu příštích 10 let (poté zůstane
konstantní). Celková kapacita ČOV je 525 000 EO, což je dostačující pro 375 000 obyvatel i dalších cca
100 000, resp. 50 000 EO z podnikatelského sektoru/institucí a průmyslové výroby.
Souhrn prognózované poptávky je uveden v tabulce 1 níže.
195
Faktory elasticity byly odvozeny z analýzy spotřebních vzorců v posledních letech u několika vodárenských společností v zemi.
\172
Tabulka 1: Analýza poptávky
POPTÁVKA
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 29 30
Výstavba Provoz
Výpočet prognózypoptávky
375,0 374,1 373,1 372,2 371,3 370,3 369,4 368,5 367,6 366,6 365,7 364,8 363,9 363,0 349,6 348,7
120,0 120,0 120,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 115,0 123,0 124,0
97,5% 98,0% 98,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5% 99,5%
16,0 16,1 16,1 15,5 15,5 15,5 15,4 15,4 15,4 15,3 15,3 15,2 15,2 15,2 15,6 15,7
4,6 4,6 4,6 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,3 4,3 4,5 4,5
2,3 2,3 2,4 2,5 2,5 2,6 2,7 2,7 2,8 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9
22,9 23,0 23,1 22,4 22,5 22,5 22,5 22,5 22,5 22,5 22,5 22,4 22,4 22,3 22,9 23,0
95,0% 96,0% 97,5% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99,0% 99% 99% 99,0%
15,6 15,7 15,9 15,5 15,4 15,4 15,4 15,3 15,3 15,2 15,2 15,2 15,1 15,1 15,5 15,6
4,6 4,6 4,6 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,3 4,3 4,5 4,5
2,3 2,3 2,4 2,5 2,5 2,6 2,7 2,7 2,8 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9
22,5 22,7 22,9 22,4 22,4 22,4 22,4 22,4 22,4 22,5 22,4 22,4 22,3 22,3 22,9 23,0
0,0 0,1 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3
0,0 0,2 0,4 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6
IV Analýza možností
Byla provedena analýza a hodnocení různých možností, přičemž byla zohledněna tato kritéria:
 Srovnání centralizovaných a de-centralizovaných řešení;
 Případné finanční hodnocení různých možností;
 Srovnání technických řešení týkajících se úpravy. Alternativy byly
zvažovány zejména z těchto hledisek:
 strategie čištění odpadních vod;
 poloha ČOV;
 kalové hospodářství;
 rekonstrukce sítě odpadních vod.
Strategie čištění odpadních vod
Uvažovalo se o vybudování jedné ČOV nebo dvou místních zařízení k obsluze oblastí na obou
stranách řeky. Na základě analýzy diskontovaných peněžních toků kapitálových a provozních
nákladů se první možnost jevila jako nákladově efektivnější, a to i přesto, že je v rámci tohoto řešení
potřeba čerpat vodu z levého břehu řeky do místa ČOV na hustěji osídleném pravém břehu.
Tabulka 2 Analýza možností: Strategie ČOV
Alternativa
NPV ČOV
Investiční náklady
NPV Investiční
náklady sítě
NPV Provozní
náklady
NPV Celkem Pořadí
EUR EUR EUR EUR
Strategie ČOV 1: Dvě menší zařízení
a sítě obsluhující oblasti na obou
stranách řeky 45 000 000 8 000 000 37 000 000 90 000 000 2
Strategie ČOV 2: Jedno zařízení
a síť, která pokrývá celé město
s tunelem pod řekou k propojení
obou sítí
38 000 000 10 000 000 32 000 000 80 000 000 1°
počet obyvatel tis.
Spotřeba na osobu l/os./d
en
Voda
Počet připojených obyvatel %
Domácí spotřeba mil.
m2Podniky a instituce mil.
m3Průmysl mil.
m3Celkem mil.
m3
Odpadní vody
Počet připojených obyvatel %
Domácí spotřeba mil.
m3Podniky a instituce mil.
m3Průmysl mil.
m3Celkem mil.
m3
Přírůstková poptávka v důsledku rozšíření sítě (zahrnuta výše)
Voda mil.
m3Odpadní vody mil.
m3
\173
Poloha ČOV
Počet vhodných míst byl omezen, vybráno a vyhodnoceno bylo šest možností. Omezení z hlediska
vlastnictví a územního plánování zúžilo tyto možnosti na dvě, které byly předmětem analýzy
diskontovaných peněžních toků (včetně prognózy souvisejících provozních nákladů). Zvolená
možnost je vzhledem k aglomeraci umístěna po proudu a mírně vyvýšená nad břeh řeky, což sice
vyžaduje
v omezené míře čerpání, přesto toto řešení vychází jako nejméně nákladné v porovnání s
alternativou umístěnou níže v záplavové oblasti, kde by byla nutná výstavba drahého kolektoru v
úzké a ekologicky citlivé oblasti koryta řeky.
Tabulka 3 Analýza možností: Poloha ČOV
Alternativa
NPV ČOV
Investiční náklady
NPV Investiční
náklady sítě
NPV Provozní
náklady
NPV Celkem Pořadí
EUR EUR EUR EUR
Poloha ČOV 1: Nižší
nadmořská výška,
ale vyžaduje vysoké
náklady na kolektor
38 000 000 12 000 000 31 000 000 81 000 000 2
Poloha ČOV 2: Vyšší
nadmořská výška, která
vyžaduje dodatečné
náklady na čerpání.
38 000 000 10 000 000 32 000 000 80 000 000 1°
Kalové hospodářství
Alternativy pro finální zpracování a využití kalů jsou uvedeny níže a jsou založeny na následujících
předpokladech:
 Kvalita kalu splňuje kritéria směrnice č. 86/278/EHS o kalech z čistíren odpadních vod,
a existuje vhodný pozemek pro opakované použití (možnost 1);
 kal se zpracovává v ČOV ve fermentoru a odvodní se na celkovou tuhou koncentraci 20 %;
 kal se shromažďuje v meziskladu v ČOV;
 ČOV je vystavena zatížení odpovídajícímu 525 000 EO a produkce kalu se odhaduje
na cca 50 000 m3/rok (celkem 20 % pevné látky).
Tabulka 4 Analýza možností: Kalové hospodářství
Alternativa NPV Investiční náklady NPV Provozní náklady NPV Celkem Pořadí
EUR EUR EUR
Možnost 1: Opětovné použití v oblasti
zemědělství nebo energetických plodin
(po odvodnění)
0 13 000 000 13 000 000 1°
Možnost 2: Sušení a použití jako palivo
v cementárně nebo elektrárně 5 000 000 21 100 000 26 100 000 2
Možnost 3: Sušení a spalování kalů
a ukládání popela na skládce 22 000 000 33 500 000 55 500 000 3°
Rekonstrukce sítě odpadních vod
Odůvodnění rekonstrukce čistírny odpadních vod bylo provedeno s ohledem na finanční přínosy
ze snížení provozních nákladů, které se odhadují ve výši 0,5 milionu EUR ročně vzhledem
\174
k investičním nákladům ve výši 4,5 milionu EUR. Na základě diskontovaných peněžních toků to vede
k pozitivní NPV ve výši 2,2 milionů EUR. Snížení infiltrace však rovněž přináší přínos pro provoz
čistírny odpadních vod. Příjemce má spolehlivé údaje o poruchách systému v minulosti a prokázal,
že se zaměřuje na oblasti s největším množstvím problémů.
V Projektové náklady a výnosy zvolené možnosti
Celkové investiční náklady projektu na zvolenou možnost jsou odvozeny ze studie technické
proveditelnosti a jsou v souladu s odhady zhotovitelů u podobných projektů v jiných aglomeracích
v regionu. Podrobný rozpis nákladů je uveden v tabulce 3 níže.
Tabulka 5 Rozpis nákladů projektu (v mil. EUR)
Investiční náklady projektu (mil. EUR) Celkové náklady Nezpůsobilé náklady196 Způsobilé náklady
Poplatky za plány / stavební projekt 4,0 - 4,0
Budovy a síťová aktiva (potrubí) 44,0 - 44,0
Zařízení a stroje 10,0 - 10,0
Technická pomoc 2,5 - 2,5
Publicita 1,0 - 1,0
Dohled při realizaci 3,0 - 3,0
Nepředvídatelné náklady 5,5 - 5,5
MEZISOUČET 70,0 - 70,0
DPH 14,0 14,0 CELKEM
84,0 14,0 70,0
Veškeré náklady jsou způsobilé pro financování grantem EU kromě DPH (kterou příjemce může
uplatnit).
Přírůstkové provozní náklady vyplývající z projektu činí až 3,5 milionu EUR ročně, přičemž se jedná
o kombinaci těchto nákladů a úspor:
 2,6 milionu EUR na chod nové čistírny odpadních vod;
 0,8 milionu EUR na nakládání s kaly;
 0,4 milionu EUR, resp. 0,2 mil EUR na údržbu novou kanalizaci a vodovodní síť;
 0,5 milionu EUR úspor ze snížení nákladů díky rekonstrukci kanalizační sítě.
Z 3,5 milionů EUR přírůstkových nákladů se odhaduje 2,5 milionu EUR jako variabilní náklady
související s objemem, ostatní jsou fixní. Očekávané změny objemu nebudou mít v praxi velký dopad
na provozní náklady. Dále je povoleno malé ziskové rozpětí ve výši 3 %, na něž se vztahuje daň
z příjmu ve výši 50 %.
Výměna krátkodobých aktiv (zařízení a stroje) se provádí každých 10 let (i když ji lze provést postupně
během dvou let), přičemž příslušné částky jsou zahrnuty v přírůstkových provozních nákladech při
provádění výpočtu diskontovaných čistých příjmů (článek 61 odst. 3 písm. b) nařízení (ES)
č. 1303/2013). To znamená míru odpisu těchto aktiv ve výši 10 % ročně, zatímco u stavebních prací
a jiných aktiv (zejména potrubí) je tato sazba ve výši 2 % ročně. Výsledkem jsou celkové přírůstkové
odpisy ve výši 2,2 milionu EUR ročně.
Vnitrostátní orgán účtuje tarify ve výši plně pokrývající náklady, a to na základě provozních nákladů
včetně odpisů. Jiný vnitrostátní metodický dokument však uvádí, že tarify nesmí překročit 3 %
z průměrného příjmu domácností a musí zůstat v mezích cenové dostupnosti. Současný tarif je cca 1,44
EUR za m3 (dohromady za vodu i odpadní vodu) a představuje cca 2,7 % příjmů domácností.
Podle dohodnuté strategie se bude tarif neustále zvyšovat až do výše, kdy bude pokrývat 100 %
přírůstkových provozních nákladů a rostoucí podíl odpisů, přičemž zůstane po celou dobu v mezích
196
Nezpůsobilé investiční náklady zahrnují náklady vynaložené před začátkem programového období (na plánování/návrh a nákup půdy) a DPH
\175
Cenová dostupnost a
tarif
cenové dostupnosti, jak to vyžaduje vnitrostátní metodický dokument. V prvním roce provozu projektu
(rok 4) tedy bude pokryto asi 13% přírůstkových odpisů, 17 % v roce 5 a tak dále, až do 100 % pokrytí
v roce 22. Vodárenská společnost nezíská za tento ušlý příjem žádnou náhradu, protože se jedná o ušlý
zisk dočasný, který se každý rok snižuje. Pořád jej lze označit za udržitelný, přičemž kumulativní
peněžní toky zůstanou vždy pozitivní (viz tabulka 7 níže), ale vodárenská společnost má pak omezenou
schopnost získávat úvěry (vzhledem k dopadu na roční peněžní toky) a bude se muset obrátit na obec
se žádostí o spolufinancování části investice197.
Jak již bylo uvedeno, vnitrostátní orgán účtuje tarify ve výši plně pokrývající náklady, avšak v rámci
mezí cenové dostupnosti. Tarif je tak stanoven ve výši, která pokrývá všechny provozní náklady
a odpisy, včetně podílu investic financovaného z grantových prostředků. To navazuje na požadavky
článku 9 odst. 1 rámcové směrnice o vodě s cílem zajistit, aby tarif představoval veškeré náklady
na použití omezeného zdroje, a také aby mohla vodárenská společnost akumulovat dostatek finančních
prostředků na výměnu dlouhodobých aktiv, aniž by musela znovu spoléhat na grantové prostředky.
Tarif ve výši plně pokrývající náklady je však cílovým stavem, jehož lze dosáhnout (v tomto případě)
pouze za 20 až 25 let vzhledem k omezení danému požadavkem na cenovou dostupnost.
Tabulka 6 Cenová dostupnost a tarif
Výpočettarifu omezenéhocenovou dostupností
194 195 195 196 196 197 197 198 199 199 200 200 201 202 202 211 212
0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3%
32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,6 32,6 32,6 32,4 32,4
1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,44 1,45 1,45 1,45 1,47 1,47
2,71% 2,70% 2,69% 2,69% 2,68% 2,67% 2,66% 2,65% 2,65% 2,64% 2,63% 2,62% 2,62% 2,61% 2,60% 2,50% 2,49%
3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,6 3,6
2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2
0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
32,7 32,7 32,7 38,5 38,6 38,6 38,6 38,6 38,6 38,6 38,6 38,5 38,5 38,5 38,5 38,3 38,3
1,71 1,71 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,71 1,71 1,71 1,71 1,73 1,73
3,17% 3,16% 3,16% 3,15% 3,14% 3,13% 3,12% 3,11% 3,10% 3,09% 3,08% 3,07% 2,94% 2,93%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
13% 17% 22% 27% 32% 37% 42% 47% 52% 57% 62% 67% 100% 100%
32,7 32,7 32,7 36,5 36,6 36,7 36,8 36,9 37,0 37,2 37,2 37,3 37,4 37,5 37,6 38,3 38,3
1,44 1,44 1,44 1,61 1,62 1,62 1,62 1,63 1,63 1,64 1,64 1,65 1,66 1,67 1,67 1,73 1,73
% příjmu domácnosti % 2.71% 2.70% 2.69% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 3.00% 2.94% 2.93%
197
Alternativním řešením pro obec by bylo nahradit ušlé výnosy, čímž se vodárenské společnosti umožní získat úvěr, obci tím však vzniká
průběžný závazek a tato možnost není tak běžně používaná.
Skutečný měsíční příjem domácnosti na hlavu v EUR
Prognóza růstu příjmu domácnosti (v reálných hodnotách) EUR/m3
Výnosy ve scénáři bez projektu mil.
EURTarify ve scénáři bez projektu EUR/m3
% příjmů domácností %
Přírůstkové provozní náklady projektu mil.
EURPřírůstkové odpisy projektu mil.
EURPřírůstkové ziskové rozpětí projektu mil.
EUR
Výnosy ve scénáři s projektem (pro FCR) mil.
EURTarif ve scénáři s projektem (pro FCR) EUR/m3
% příjmů domácností %
% z přírůstkových provozních výdajů krytých přírůstkovým
tarifem
%
% z přírůstkových odpisů krytých přírůstkovým tarifem %
Aktuální výnosy ve scénáři s projektem mil.
EURAktuální tarif ve scénáři s projektem EUR/m3
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 29 30
Výstavba Provoz
\176
VI Finanční a ekonomická analýza
Finanční a ekonomická analýza projektu je založeno na přírůstkovém přístupu a těchto
předpokladech:
 všechny částky jsou uvedeny ve stálých EUR;
 reálná diskontní sazba je ve výši 4 % ve finanční analýze a 5 % v ekonomické analýze;
 referenční období je 30 let;
 zůstatková hodnota je 14,8 milionů EUR pro FRR a 70,5 milionů EUR pro ERR.
Zůstatková hodnota se odhaduje jako čistá současná hodnota čistých peněžních toků projektu (nebo
čistý ekonomický přínos pro ekonomickou analýzu) v průběhu 14 let po konci projekcí, přičemž se
jedná o odhad zbytkové ekonomické životnosti aktiv198. Součástí tohoto odhadu je rezerva na další
výměnu strojů a zařízení (předpokládaná životnost 10 let), jakož i náklady na vyřazení z provozu,
které jsou poměrně nízké vzhledem k očekávanému dalšímu využívání lokality pro podobné aktivity.
Referenční období 30 let bylo použito v souladu s orientační hodnotou navrženou v aktu v přenesené
pravomoci o projektech vytvářejících výnosy (příjmy) a je v souladu s běžnou mezinárodní praxí pro
tento typ projektu.
Finanční analýza
Projekt vytváří čistý výnos (příjem) ve smyslu článku 61 nařízení (EU) 1303/2013. Úřady se rozhodly
provést výpočet diskontovaných čistých výnosů (místo paušální sazby)199. V tomto případě se
příspěvek EU vypočítá tak, že se způsobilé náklady uvedené v kapitole V výše (70 milionů EUR)
vynásobí poměrným uplatněním diskontovaných čistých příjmů (76,2 %) a mírou spolufinancování
z příslušné prioritní osy OP (85 %) – výsledkem je 45,3 milionů EUR. Zbývajících 24,7 milionu EUR má
být financováno z rozpočtu obce. Obec potvrdila, že je ochotna projekt spolufinancovat a může si tento
příspěvek dovolit (během tří let), aniž by porušila svůj zákonný limit zadlužení.
Tabulka 7 Výpočet grantu EU
198
Na základě váženého průměru fyzické životnosti jednotlivých kategorií aktiv se celková ekonomická životnost projektu odhaduje na 41 let
po realizaci.
199
Jak je uvedeno v článku 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013
\177
FRR/(C)
1 2
Výstavba
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 29 30
Provoz
FRR/(K)
V následující tabulce je uveden plán financování projektu v milionech EUR:
Zdroje financování mil. EUR % podíl
Grant EU – 45,3 53,9 %
Veřejný příspěvek (obec) 24,7 29,4 %
Příspěvek příjemce projektu (nezpůsobilé investiční náklady – DPH) 14,0 16,7 %
Finanční prostředky celkem 84,0 100,0 %
Nezpůsobilé náklady v podobě plateb DPH budou hrazeny provozovatelem pomocí speciálního
nástroje zřízeného ministerstvem financí pro realizaci projektů financovaných z fondů EU, který
umožní postupné splácení DPH prostřednictvím běžných zúčtovacích operací v průběhu několika let,
a proto nemá nepříznivý dopad na peněžní toky nebo finanční udržitelnost.
Ukazatelé finanční ziskovosti projektu se vypočítají takto:
Tabulka 8 Výpočet FRR/(C) a FRR/(K)
FRR/(C) před příspěvkem EU NPV 4%
Celkováinvestice(bez nepředvídatelných nákladů) mil.
EUR
-59,6 -18,5 -22,5 -23,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Výnosy mil.
EUR
70,7 0,0 0,0 0,0 3,8 3,9 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,8 4,9 5,0 5,9 5,9
Náklady na provoz a údržbu mil.
EUR
-61,0 0,0 0,0 0,0 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -8,5 -8,5 -3,5 -3,5 -3,6 -3,6
Zůstatkováhodnota investic mil.
EUR
4,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,8
Peněžní toky před příspěvkem EU mil.
EUR
-45,4 -18,5 -22,5 -23,5 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 -3,9 -3,7 1,4 1,5 2,4 17,2
FRR/(C) před příspěvkem EU -2,2%
FRR/(K) s příspěvkem EU NPV 4%
Národnídotace mil.
EUR
-22,8 -7,0 -8,7 -9,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Splátkyúroků mil.
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Splátky jistiny mil.
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu mil.
EUR
-61,0 0,0 0,0 0,0 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -8,5 -8,5 -3,5 -3,5 -3,6 -3,6
Výnosy mil.
EUR
70,7 0,0 0,0 0,0 3,8 3,9 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,8 4,9 5,0 5,9 5,9
Zůstatkováhodnota investic mil.
EUR
4,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,8
Peněžnítoky předkladatele popříspěvku EU mil.
EUR
-8,6 -7,0 -8,7 -9,0 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 -3,9 -3,7 1,4 1,5 2,4 17,2
FRR/(K) s příspěvkem EU 1,8%
FRR/(C) ve výši -2,2 % je tedy mnohem nižší než diskontní sazba ve výši 4,0 %, z čehož vyplývá,
že projekt potřebuje finanční grant, zatímco FRR/(K) je ve výši 1,8 %, z čehož vyplývá,
že předpokládaná výše podpory zůstává v rozumném rozsahu a nepovede k nadměrné návratnosti
národního kapitálu.
S ohledem na svou dlouhodobou finanční udržitelnost projekt sám o sobě vytváří přírůstkové výnosy
s kumulativní čistým ziskem během své životnosti. Bude však třeba sledovat udržitelnost vodárenské
společnosti jako celku (tj. ve scénáři s projektem) s přihlédnutím k aktuální (tj. "bez projektu") výši
tarifů a provozních nákladů, jakož i přírůstkových nákladů a obsluhy případného stávajícího nebo
budoucího dluhu. To je důležité zejména vzhledem k tomu, že tarify jsou v krátkém období nastaveny
pod úrovní plně pokrývající náklady s cílem splnit omezení v oblasti cenové dostupnosti. U aktuálního
projektu jsou peněžní toky shrnutý v níže uvedené tabulce, z níž vyplývá, že je projekt finančně
udržitelný (souhrnné peněžní toky jsou v referenčním období vždy kladné).
Tabulka 9 Udržitelnost
Peněžní toky projektu
Výnosy ve scénáři bez projektu mil. EUR 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,7 32,6 32,6 32,6 32,4 32,4
Přírůstkové výnosy projektu mil. EUR 3,8 3,9 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,8 4,9 5,0 5,9 5,9
Výnosy celkem mil. EUR 32,7 32,7 32,7 36,5 36,6 36,7 36,8 36,9 37,0 37,2 37,2 37,3 37,4 37,5 37,6 38,3 38,3
Provozní náklady ve scénáři bez projektu (včetně daně) mil. EUR 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,9 22,8 22,8 22,7 22,7
Přírůstkové provozní náklady projektu mil. EUR 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,6 3,6
Přírůstková daň z příjmů projektu mil. EUR 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
Náklady na údržbu a výměnu ve scénáři bez projektu mil. EUR 7,0 7,0 7,0 14,0 14,0 7,0 7,0 7,0 14,0 14,0 7,0 7,0 7,0 14,0 14,0 14,0 14,0
Přírůstkové náklady na údržbu a výměnu projektu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady celkem mil. EUR 29,9 29,9 29,9 40,4 40,4 33,4 33,5 33,5 40,5 40,5 33,5 38, 38,4 40,4 40,4 40,3 40,3
Převod hotovosti mil. EUR 0,5 3,3 6,1 9,0 5,0 1,1 4,3 7,7 11,1 7,7 4,3 8,1 7,0 6,0 3,1 24,4 22,4
Vytvořená hotovost mil. EUR 2,8 2,8 2,8 -4,0 -3,9 3,2 3,3 3,5 -3,4 -3,3 3,8 -1,1 -1,0 -2,9 -2,8 -2,0 -2,0
Převod hotovosti mil. EUR 3,3 6,1 9,0 5,0 1,1 4,3 7,7 11,1 7,7 4,3 8,1 7,0 6,0 3,1 0,2 22,4 20,4
Udržitelnost
1 2
Výstavba
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 29 30
Provoz
\178
Ekonomická analýza
Ekonomická analýza byla provedena pomocí přírůstkového přístupu porovnáváním ekonomických
nákladů a přínosů projektu během 30 let analýzy, která je stejná jako u finanční analýzy. Byla
provedena ve stálých cenách a byla použita sociální diskontní sazba ve výši 5 %.
Východiskem pro odhad ekonomických nákladů projektu byly finanční náklady; odhad byl proveden
korekcí nekvalifikované práce na investičních a provozních nákladech stínovou mzdou, která bere
v úvahu současnou úroveň nezaměstnanosti v oblasti projektu (s konverzním faktorem 0,8).
Další konverze z finančních cen na ekonomické již nebyly považovány za nutné (tj. všechny zbývající
KF byly stanoveny na hodnotu 1), protože součásti projektu budou pořízeny na základě otevřeného,
konkurenčního a mezinárodního zadávacího řízení a má se za to, že místní služby a zboží mají
na místním trhu odpovídající ceny (vzhledem k vysoká míře otevřenosti vnitřního trhu EU).
Výnosy přírůstkových tarifů generované v rámci projektu byly z ekonomické analýzy vyloučeny,
protože nebyly považovány za dobrou veličinu k peněžnímu vyjádření přímých přínosů projektu a jeho
pozitivních externalit. Místo toho se použily hlavní očekávané sociálně-ekonomické přínosy projektu,
jak je uvedeno v následující tabulce:
Peněžní vyjádření přínosů projektu
Hodnota
Celkem 145,1 mil. EUR
Zlepšení environmentální kvality vodních útvarů (WTP)
Realizací projektu dojde k výraznému zlepšení environmentální kvality řeky protékající městem, do níž je
v současné době vypouštěna neupravovaná odpadní voda. Očekává se zvýšené využití řeky a jejího okolí pro
rekreační aktivity (užitná hodnota).
Vzhledem k tomu, že se užitná hodnota obtížně vyjadřuje v penězích a v dotyčném členském státě
neexistuje žádná konkrétní studie, byl přínos oceněn metodou transferu přínosů (další podrobnosti o této
metodice naleznete v příloze VI).
Na základě pečlivého posouzení ochoty platit (WTP) a studií hodnocení environmentálních externalit
v oblasti čištění odpadních vod za obdobných socioekonomických a ekologických podmínek byl tento
přínos oceněn na 25 EUR na osobu a rok, počínaje prvním rokem provoz a za celkový počet obyvatel
v aglomeraci (tedy 375 000).
Vzhledem k tomu, že WTP obecně závisí na úrovni příjmů, musely by být projekce ročních hodnot
provedeny v závislosti na růstu HDP na obyvatele v průběhu sledovaného období projektu. Avšak
s ohledem na nejistoty spojené s odhadem hodnoty přínosů bylo rozhodnuto, že se zvolí konzervativní
předpoklad a peněžní hodnota přínosu bude v průběhu celého sledovaného období fixní ve své původní
výši.
118,5 mil. EUR
Úspory nákladů na zdroje na straně uživatelů nově připojených k síti odpadních vod, kteří již
nemusí udržovat a provozovat septiky.
Uživatelé nově připojení v rámci projektu ke sběrnému systému odpadních vod již nebudou muset nadále
vynakládat prostředky na instalaci a údržbu uzavřených septiků, což zahrnuje roční kapitálové výdaje
a výdaje na provoz a údržbu. Na základě srovnání průměrných nákladů na dostačující individuální systém
úpravy odpadních vod v aglomeraci byl přínos týkající se těchto úspor nákladů oceněn ve výši 100 EUR
na osobu a rok u všech obyvatel nově připojených k síti odpadních vod (tj. 15 000).
19,0 mil. EUR
Úspora nákladů na zdroje na straně uživatelů nově připojených k vodovodní síti, kteří již nemusí
udržovat a provozovat studny ani kupovat pitnou vodu z jiných zdrojů
Uživatelé nově připojení v rámci projektu k vodovodnímu systému již nebudou muset nadále vynakládat
prostředky na výstavbu a údržbu soukromých studen, což zahrnuje roční kapitálové výdaje a výdaje
na provoz a údržbu, a nebudou ani muset pitnou vodu kupovat z jiných zdrojů. Na základě průzkumu
provozovatele mezi těmito potenciálními klienty, který se týkal průměrných nákladů na soukromé studny
a alternativní zdroje pitné vody v aglomeraci, byl přínos týkající se těchto úspor nákladů oceněn ve výši
80 EUR na osobu a rok u všech obyvatel nově připojených k vodovodní síti (tj. 7 500).
7,6 mil. EUR
Projekt by měl přinést další přínosy, např. přímé přínosy pro zdraví. Tyto přínosy je však obtížné
kvantifikovat a jasně je přičítat projektu, nemluvě o riziku dvojího započítání přínosů, které jsou již
součástí hodnot použitých v analýze. Jako takové jsou zohledněny z hlediska kvality s tím, že jejich
účelem je dále podporovat ekonomickou analýzu.
\179
Na základě těchto předpokladů projekt vykazuje uspokojivé ekonomické ukazatele a jeho ekonomické
přínosy jsou vyšší než ekonomické náklady:
Ekonomické ukazatele Hodnoty
Ekonomická míra návratnosti (ERR) 11,1 %
Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 54,9 mil. EUR
Poměr přínosů a nákladů 1,61
Tabulka 10 Výpočet ERR a poměr ekonomických nákladů a přínosů
Vzhledem k tomu, že z analýzy vyplývají pozitivní ekonomické ukazatele, realizace projektu by měla
zvýšit společenský blahobyt, a proto je vhodné ji podpořit grantem EU. To také přispěje ke splnění
dohodnutých národních cílů v souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod (a tím se také
zabrání případným finančním sankcím).
\180
VII Hodnocení rizik
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti hodnotí dopady možných změn klíčových proměnných projektu na finanční
a ekonomické ukazatele výkonnosti projektu. Finanční i ekonomická analýza se provádí pomocí
agregovaných a vybraných rozčleněných proměnných (tj. poptávky a cen odděleně), aby bylo možné
lépe identifikovat možné kritické proměnné.
V následující tabulce jsou uvedeny elasticita vypočtená pro ENPV a FNPV/(C) u různých vstupních
proměnných200 a jejich přechodové hodnoty201.
Proměnná
ENPV
elasticita
Přechodová
hodnota
FNPV/(C)
elasticita
Přechodová
hodnota
Zvýšení investičních nákladů 1,1 % 90 % 1,4 % 70 %
Snížení ocenění ekonomických přínosů 3,1 % 32 % - Snížení
tarifu (a tudíž výnosů) - - 14,8 % -7 %
Snížení objemu vody, tj. poptávky
(se scénářem i bez něj)
- - 2,0 % -50 %
zvýšení přírůstkových provozních nákladů
v důsledku projektu
1,0 % 105 % 1,4 % -73 %
Z analýzy citlivosti vyplývá, že v ekonomické analýze jsou nejkritičtějšími proměnnými zvýšení
investičních nákladů, zvýšení provozních nákladů a snížení ocenění ekonomických přínosů. Příslušné
přechodové hodnoty, při nichž se ENPV rovná nule, jsou uvedeny jako zvýšení investičních nákladů
o 90 %, zvýšení provozních nákladů o 105 % a snížení ocenění přínosů o 32 %. Jak již bylo uvedeno,
ekonomické přínosy jsou oceňovány na základě hodnot na obyvatele za předpokladu úplné realizace
projektu a nejsou funkcí přírůstkových výnosů z tarifu nebo účtovaného objemu vody.
U finanční analýzy jsou za nejkritičtější proměnné považovány zvýšení investičních nákladů, zvýšení
provozních nákladů a snížení tarifu nebo objemu. K nulové FNPV by vedlo snížení investičních nákladů
o 70%, snížení provozních nákladů o 73%, zvýšení tarifu o 76 % nebo zvýšení účtovaného objemu
o 50 % (u změny objemu se předpokládá, že bude mít dopad jak ve scénáři s projektem i bez projektu).
Klíčovým zjištěním však je to, že vliv tarifů na finanční životaschopnost, a tedy udržitelnost je zcela
zásadní. Jak je patrné z tabulky 7, peněžní toky dosahovaly bodu rentability dobu asi 15 let (po němž
se již dosahuje trvalého přebytku). Významné snížení výnosů by vedlo k problémům s udržitelností.
Analýza rizik
Na základě výsledků analýzy citlivosti a zohlednění nejistot týkajících se aspektů, které se přímo
nepromítají do výpočtů v analýze nákladů a přínosů základě, byla vypracována matice rizik s cílem
určit možná opatření pro prevenci a zmírňování rizik.
Z analýzy rizik vyplývá, že zůstatková rizika projektu jsou nízká v důsledku opatření naplánovaných
k zamezení vzniku identifikovaných rizik nebo ke zmírnění jejich nepříznivého dopadu v případě,
že nastanou.
Celkově vzato se celková úroveň zbytkového rizika považuje za přijatelnou. Lze tedy konstatovat,
že pravděpodobnost, že projekt nedosáhne stanovených cílů, je marginální, musí však být řádně
realizována výše uvedená opatření ke zmírnění.
200
Elasticita je definována jako procentuální změna NPV při změně proměnné o 1 %.
201
Přechodová hodnota je procentuální změna vstupní proměnné, při níž je NPV rovna 0.
\181
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění
rizik
Zbytkové riziko
po opatření
k zamezení/zmírnění
Rizika na straně poptávky
Objem
spotřebované
vody
a
vyprodukované
odpadní vody
klesne pod
očekávanou
úroveň
B III Nízké
Poptávka domácností (120
l/os./den) je již na spodní hranici
očekávání a měla by se dále snížit na
115 l/os./den v důsledku cenové
elasticity. V souvislosti
s průmyslovou poptávky panuje více
nejistoty, jedná se však jen asi o 10
% z celkové poptávky Velká část
struktury nákladů příjemce je fixní
(oproti variabilním nákladům
souvisejícím s objemem). Změny
ve spotřebě tak mohou (a budou
muset) být kompenzovány úpravou
tarifu, což lze provést s omezeným
dopadem na cenovou dostupnost
(viz též následující odstavec níže).
Zodpovědná osoba: Obecní
samospráva v součinnosti
s příjemcem projektu (provozovatel
ve vlastnictví obce)
Nízké
Finanční rizika
Tarify
nebudou
schváleny
na úrovni
potřebné pro
udržitelnost
B IV
Střední
Jak je výše uvedeno v analýze
citlivosti, jedná se z hlediska
udržitelnosti o nejzásadnější otázku.
Obecní samospráva schvaluje tarif
(ale dle vnitrostátní legislativy
o tarifech, která vyžaduje úplnou
náhradu nákladů), stanoví nákladové
položky, které by měly být zahrnuty,
a vyžaduje jejich každoroční
přehodnocení s cílem zohlednit
případné změny objemu spotřeby.
V posledních letech se prokázalo, že
tento systém funguje a že tarify již
vzhledem ke stávajícím službám
dosahují odpovídající úrovně.
Tarify dále mohou být omezeny tak,
aby nepřekročily 3 % příjmů
domácností dle vnitrostátních
předpisů pro cenovou dostupnost,
nesmí to však ohrozit krátkodobou
udržitelnost. To znamená, že se
vyžaduje bezprostřední nárůst
tarifu jen asi ve výši 12 % (plus
inflace), což by při zohlednění
přínosů projektu nemělo vést k
politickému odporu.
Zodpovědná osoba: Obecní
samospráva ve spolupráci
s příjemcem projektu
Nízké
\182
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové riziko
po opatření
k zamezení/zmírnění
Uživatelé
nebudou platit
požadované
tarify
B III Nízké
Aktuální výběr výnosů přesahuje
99 % a platební morálka
obyvatelstva je dobrá. Protože tarify
nesmí překročit 3 % příjmů
domácnosti, je zapotřebí nárůst
pouze okolo 12 % (plus inflace), což
by nemělo působit problémy.
Zodpovědná osoba: Příjemce projektu.
Nízké
Překročení
investičních
nákladů
C III
Střední
V rámci analýzy citlivosti to bylo toto
riziko rovněž identifikováno jako
zásadní.
Odhady nákladů na investice jsou
srovnatelné s náklady u podobných
projektů v regionu a obsahují rezervu
na nepředvídatelné náklady (10 %)
k první úhradě při případném
překročení nákladů. Přesto je třeba
náklady ve vztahu k rozpočtu pečlivě
sledovat (nejméně jednou za
čtvrtletí) a umožnit tak řízení a
zmírnění případných překročení.
Zodpovědná osoba: Příjemce projektu.
Nízké
Překročení
provozních
nákladů
B II Nízké
Stávající struktura nákladů je
zavedená a představuje dobrý základ
pro projekce. Přírůstkové náklady
spojené s novými investicemi
(zejména ČOV) se vyznačují větší
mírou nejistoty, ale ohrožují
poměrně malou část celkových
provozních nákladů.
Zodpovědná osoba: Příjemce projektu
Nízké
Problémy
s dostupností
spolufinancování
na místní úrovni
B IV
Střední
Místní veřejné granty tvoří zbývající
část finančního plánu nad rámec
finanční pomoci EU.
Obec s odkazem na položky ve svém
budoucím rozpočtu prokázala, že si
může dovolit poskytnout příspěvek,
a také to, že přitom dodrží zákonný
dluhový limit.
Zodpovědná osoba: Obecní
samospráva
Nízké
Rizika při realizaci
Problémy
s nákupem
pozemků
B II Nízké
Pozemky pro novou ČOV i nové
rozšíření potrubí jsou buď
ve veřejném vlastnictví, nebo
(v několika málo případech) byla
získána příslušná povolení.
Zodpovědná osoba: Příjemce projektu.
Nízké
Zpoždění
způsobená
prodloužením
zadávacích řízení
C III
Střední
Divize zadávání veřejných zakázek
předkladatele, která bude využívat
specializovanou technickou pomoc.
Plán zadávání zakázek a výstavby se
zdá proveditelný a má dostatečnou
rezervu na nepředvídatelné náklady
tak, aby se vešel do období
způsobilosti.
Zodpovědná osoba: Příjemce projektu.
Nízké
\183
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové riziko
po opatření
k zamezení/zmírnění
Provozní rizika
Nebude dosaženo
toku odpadních
vod do ČOV
(tj. připojení)
B III Nízké
Projekt byl navržen tak, aby
zahrnoval potřebné kolektory
k propojení odtoků a ČOV – v rámci
jednoho finančního plánu.
Zodpovědná osoba: Příjemce projektu.
Nízké
Technologie
ČOV nedosáhne
cílů projektu A
IV Nízké Výběr osvědčené, nejlepší dostupné
technologie Zodpovědná osoba:
Příjemce projektu.
Nízké
Zákazníci se
nepřipojí k
síti
B III Nízké
Dle platné právní úpravy jsou
uživatelé povinni se připojit do
12 měsíců nebo platit za vypouštění
odpadních vod. Kromě toho je
společnost VaK povinna zefektivnit
schvalovací proces pro přípojky.
Zodpovědná osoba: Příjemce
projektu.
Nízké
* Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: I. Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Velmi vysoká.
\184
Případová studie – Spalovna odpadů
s využitím energie
I Popis projektu
Projekt počítá s výstavbou nového závodu s energetickým využitím odpadu (WtE – Waste-to-Energy)
s nominální kapacitou pro spalování 200 000 tun směsného komunálního tuhého odpadu za rok
(25 tun za hodinu, 62,5 MW tepelná vstupní kapacita202), která bude kogeneračně vyrábět teplo
a energii s nominální kapacitou 40 MW a 13 MWel. Závod je navržen s použitím nejlepších dostupných
technologií (BAT), plně v souladu s požadavky směrnice 2010/75 /EU203.
Projekt se nachází v regionu nového členského státu, přičemž tento region je způsobilý získat finanční
pomoc z Fondu soudržnosti, má cca
1,3 milionu obyvatel a v současné době generuje 585 000 tun odpadu za rok. Velká část tohoto odpadu
je v současné době vyvážena na skládky bez zpracování, což je z dlouhodobého hlediska považováno
za neudržitelné a není to v souladu s ustanoveními a cíli rámcové směrnice EU o odpadech, směrnice
o skládkách a plánů řízení odpadů přijatých na národní a regionální úrovni. Tato neudržitelná situace
a nedávné rozhodnutí centrální vlády postupně zavést daň ze skládek s cílem snížit atraktivitu
skládkování a podpořit výstavbu zařízení pro nakládání s odpady, které upřednostňují získávání energie
z odpadů, jsou v současné době hlavní motivací předkladatele tento projekt realizovat.
Projekt bude součástí integrovaného systému nakládání s odpady v regionu, který je rozdělen do dvou
spádových oblastí, jedné na severu se silně venkovským charakterem a druhou na jihu, kde žije
převážná část městského obyvatelstva regionu a kde se nachází většina obchodní a průmyslové základny.
Součástí systému jsou v současné době dvě vybudované skládky, přičemž každá z nich slouží jedné ze
spádových oblastí, zařízení na mechanicko-biologické zpracování odpadu (MBT –Mechanical-Biological
Treatment) s celkovou kapacitou 50 ktpa, které má výhodnou polohu na skládce v severní oblasti, a dvě
kompostárny na zelený odpad ze soukromých a veřejných zahrad a parků, které se také nachází na
skládkách.
Závod WtE byl navržen tak, aby zpracovával zbytkový směsný odpad produkovaný ve třech největších
městech na jihu regionu (které dohromady představují cca 50 % z celkového počtu obyvatel kraje a asi
60 % z celkové produkce komunálního odpadu). S navrhovanou kapacitou 200 ktpa projekt regionu
umožní splnit budoucí cíle v oblasti skládkování biologicky rozložitelných odpadů, aniž by narušil
současné snahy o zvýšení množství svozu recyklovatelných materiálů.
Předkladatel projektu a příjemce je nová společnost založená s cílem realizovat a později provozovat
nový závod. Společnost je ve spoluvlastnictví regionální samosprávy a místní samosprávy tří největších
měst. Výstavba závodu bude předmětem zadávacího řízení v druhé polovině roku 2013 na základě
smlouvy "design-build" (vyprojektuj-postav) (FIDIC, Mezinárodní federace konzultačních inženýrů,
Žlutá kniha) a bude zahájena v 1. čtvrtletí 2014. Po ukončení fáze výstavby (3. čtvrtletí 2016) zhotovitel
zaškolí nové zaměstnance během fáze uvedení závodu do komerčního provozu, který začne v lednu
2017.
Závod bude postaven v lokalitě, která je bývalým průmyslovým komplexem na okraji největšího ze tří
měst s dobrým dopravním napojením na silniční síť a na všechny příslušné veřejné služby. Pozemky
jsou ve vlastnictví obce a budou prodány pro účely projektu za tržní cenu. Teplo vyrobené v závodě WtE
bude odváděno do systému dálkového vytápění obce a bude pokrývat asi polovinu letní základní
spotřeby (40 MW), kterou v současnosti zajišťuje kotel na spalování uhlí. Elektřina bude dodávána
do národní elektrické sítě a bude se na ni vtahovat zvýhodněná cena v rámci vnitrostátního režimu
podpory elektřiny vyráběné procesem vysoce účinné kogenerace204.
202
Dle roční dostupnosti 8 000 hodin a průměrného energetického obsahu odpadu 9 MJ/kg
203
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování
znečištění)
204
Výroba elektřiny se považuje za vysoce účinnou kogeneraci v souladu se směrnicí 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti), a závod tedy
splňuje i vzorec energetické účinnosti R1, jak je definován ve směrnici 2008/98/ES o odpadech. Finanční podpora je dále popsán níže v kapitole V
\185
II Cíle projektu
Obecný cíl projektu byl formulován takto:
Projekt zlepší postupy při nakládání s odpady v regionu s cílem snížit negativní dopady na lidské
zdraví a rizika znečištění životního prostředí v souladu s příslušnými vnitrostátními a předpisy
Evropské unie v oblasti nakládání s komunálními pevnými odpady.
Kromě toho byly pro projekt formulovány tyto specifické cíle:
 snížit celkové množství odpadu a biologicky rozložitelného odpadu v současné době
vyváženého na skládky v regionu;
 využít materiály a energie obsažené v odpadu v souladu s hierarchií nakládání s odpady v EU.
Jako vedlejší cíl projekt také přispěje ke zvýšení množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů
a částečně nahradí elektrickou energii vyráběnou z fosilních paliv.
Po realizaci projektu se očekávají tyto měřitelné přínosy:
 snížení skládkovacího prostoru k ukládání nezpracovaného komunálního odpadu, což povede
k prodloužení životnosti stávajících skládek, a tím i nákladů na skládkování;
 využití barevných kovů a energie obsažených v odpadu, které lze prodat na trhu;
 snížení emisí skleníkových plynů v důsledku snížení množství biologicky rozložitelného
odpadu ze skládkování a částečné nahrazení fosilních paliv používaných pro výrobu tepla
a elektrické energie205.
Cíle projektu jsou v souladu s hlavními cíli prioritní osy 2 – "Udržitelné nakládání s odpady" národního
operačního programu "Kvalita životního prostředí". Investice zejména přispěje k těmto výstupům
a ukazatelům OP.
Cíl OP do
roku 2023
Projekt
(% z cíle)
Ukazatel výstupu
Nová kapacita pro úpravu a stabilizaci směsného zbytkového komunálního
odpadu (v ktpa)
1 400 200 (14 %)
Ukazatele výsledků
Roční množství biologicky rozložitelného odpadu
nevyvezeného na skládky (v ktpa)
Roční množství energie z odpadů (v TJ/r)
670
10 700
96 (14 %)
1 530 (14 %)
Projekt je také v souladu s požadavky směrnice EU o skládkách206 v rozsahu, v němž přispívá k plnění
cílů pro snížení množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky, které jsou rovněž
začleněny do národních a regionálních plánů pro nakládání s odpady pro období 2014–2020.
Prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů projekt rovněž přispěje k cílům v oblasti změny
klimatu a aspektů udržitelného růstu strategie Evropa 2020.
(náklady a výnosy projektu).
205
Dojde k čistému snížení emisí skleníkových plynů, i když závod bude vypouštět CO2 z fosilních zdrojů obsažený v odpadu (zejména v plastech
a pryži). Více informací naleznete v části o kvantifikaci ekonomických přínosů.
206
Směrnice 99/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.
\186
III Analýza poptávky
V následující tabulce je uveden odhad produkce, svozu a zpracování komunálního odpadu pro region,
který je v souladu se základním scénářem popsaným v regionálním plánu nakládání s odpadem
(RWMP – Regional Waste Management Plan). Odhad je založen na:
 podrobné analýze historické produkce odpadu a složení odpadu pro různé zdroje v regionu
(v letech 2008–2012);
 dlouhodobé demografické prognóze pro oblast, která vykazuje průměrný populační růst
o 0,2 % p.a. po dobu analýzy (položka 1);
 dlouhodobé prognóze makro-ekonomického růstu na národní a regionální úrovni;
 prognóze vzniku odpadů pro různé druhy odpadu, která předpokládá klesající růst vzniku
odpadů na jednoho obyvatele z 1,5 % p.a. v roce 2013 na 0,5 % p.a. v roce 2020 a na
0,5 % p.a. průměrně v deseti letech poté (bod 2). Jsou zde zohledněny postupné dopady
opatření k prevenci vzniku odpadů, které se budou realizovat v příštích letech v souladu
s Národním programem předcházení vzniku odpadů;
 postupná změna ve složení odpadu (nárůst podílu obalového odpadu, snížení organických
kuchyňských a potravinářských odpadů) v důsledku změn spotřebitelských návyků obyvatel.
S ohledem na oddělený svoz recyklovatelných materiálů a dalších odpadových toků a zpracování
zbytkového odpadu se do roku 2020 předpovídá následující vývoj (přičemž ve všech případech
přispívá ke snížení množství odpadů ukládaných na skládky):
 zvýšení míry odděleného svozu recyklovatelných materiálů (papír, plasty, kovy a sklo)
z domácností a obchodů z prům. 33 % v roce 2013 na 56 % v roce 2020, čímž se zajistí splnění
cíle recyklace 50 % požadované podle článku 11 odst. 2 rámcové směrnice o odpadech
(položka 2.1.1);
 zlepšení třídění zdrojů zelených odpadů ze soukromých/veřejných zahrad a parků vyvážených
k domácímu kompostování a do centralizovaných kompostáren (až do 90 % zeleného odpadu
ze soukromých zahrad a 100 % zeleného odpadu z veřejných zahrad/parků, v položce 3.2);
 zahájení provozu závodu MBT s kapacitou 50 ktpa zbytkového odpadu produkovaného
v severní části regionu v druhé polovině roku 2013 (bod 5);
 zavedení systému odděleného svozu biologického odpadu ze supermarketů, restaurací,
velkých kuchyní pro zpracování v bioplynovém zařízení s využitím energie se zahájením v roce
2020 (10 % z celkového vyprodukovaného odpadu z kuchyní, v části 3.2).
Prognóza ukazuje, že všechny tyto plánované akce by samy nestačily na to, aby bylo dosaženo cílů
regionu pro rok 2013 a 2020 v oblasti snížení množství biologicky rozložitelného odpadu na skládkách
(155 kt, resp. 109 kt, viz položky 6 a 7 v tabulce výše). Další analýza také ukázala, že:
 není technicky ani ekonomicky možné těchto cílů dosáhnout pouze na základě zvýšení svozu
separovaného odpadu (bioodpadu nebo recyklovatelných materiálů);
 v současné době neexistují žádné možnosti, jak převézt zbytkový směsný komunální odpad
do jiných stávajících zařízení na zpracování odpadu v rámci země;
 převoz zbytkového směsného odpadu ke zpracování do zahraničí by nebylo proveditelné
z důvodu vysokých nákladů na přepravu.
\187
PoložkaParametr Jednotka 2013 2015 2017 2020 2030
1 Počet obyvatel Obyvatelé 1 300 000 1 294 800 1 289 600 1 281 900 1 256 500
2 Produkce komunálního odpadu (MW) celkem
kg/osoba/den 450 464 473 480 457
tun/rok 585 000 600 271 609 877 615 375 573 692
2,1 Komunální odpad (MW) z domácností
a podobný odpadu z podniků (bez
objemných, speciálních a nebezpečných
odpadů)
kg/osoba/den 383
39
4
40
2
41
0
390
tun/rok 497 250 510 230 518 396 525 684 490 076
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 2.1
tun/rok 297 356 304 097 303 780 297 537 271 502
% 60% 60% 59% 57% 55%
2.1.1 toho tříděný sběr recyklovatelných
materiálů u zdroje (papír, plast, kov, sklo) tun/rok 70 361 98 219 113 010 140 883 138 202
průměrná míra třídění recyklovatelných
materiálů (papír, plast, kov, sklo)
% z celku 33% 43% 47% 56% 55%
2.1.2 z toho tříděný sběr organických látek u zdroje
celkem (kuchyň, jídlo, zahradní odpad) tun/rok 12 431 15 307 14 144 37586 36 511
průměrná míra separace organických látek
(kuchyňská linka, strava, zahradní odpad)
% z celku 7% 8% 10% 21% 23%
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 2.1.1 a 2.1.2
tun/rok 52 709 68 626 77 241 107 502 105 121
2.1.3 z toho zbytkový směsný odpad tun/rok 414 458 396 704 387 242 347 214 315 364
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 2.1.3
tun/rok 244 647 235 471 226 539 190 035 166 381
2.2 Ostatní komunální odpady (tj. objemný odpad,
odpad z ulice, tržišť, zahrad/parků)
tun/rok 87 750 90 041 91 482 89 691 83 616
2.2.1 z toho svoz odpadu tříděného u zdroje
(hlavně zelený odpad k centralizovanému
kompostování)
tun/rok 17 550 18 008 18 296 17 938 16 723
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 2.2.1
tun/rok 15 795 16 207 16 467 16 144 15 051
2.2.2 z toho zbytkový směsný odpad tun/rok 70 200 72 033 73 185 71 753 66 892
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 2.2.2
tun/rok 17 550 18 008 18 296 17 938 16 723
3,1
Recyklovatelný materiál tříděný u zdroje
a odeslaný k recyklaci celkem
tun/rok 67 911 96 227 111 307 138 821 134 925
3.2
Celkem kuchyň/jídlo/zelený odpad tříděný
u zdroje pro (domácí) kompostování/zařízení
na výrobu bioplynu
tun/rok 32 431 35 307 38 144 57 586 56 511
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 3.1 a 3.2. (nevyvezený na skládky)
tun/rok 68 504 84 833 93 708 123 647 120 172
4 Zbytkový směsný odpad po třídění u zdroje
celkem
tun/rok 484 658 468 737 460 427 418 967 383 257
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 4
tun/rok 262 197 235 479 244 835 207 973 183 104
5 Zbytkový směsný odpad na mechanickobiologické
zpracování (2013)
tun/rok 25 000 50 000 50 000 50 000 50 000
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 5 (nevyvezený na skládky)
tun/rok 13 525 27 039 26 588 24 820 23 950
6
Maximum BRO vyvezeného na skládky
v souladu s cíli v RWMP (BRO vyvezený
na skládky v roce 1995: 310 kt)
tun/rok 155 000 155 000 155 000 108 500 108 500
7
Kontrola dodržování cíle pro snížení BRO
na skládkách ve scénáři bez projektu (6-BRO
ve 4 a 5)
tun/rok 93 672 71 441 63 247 74 653 50 654
8
Zbytkový směsný odpad na energetické
využití (Projekt)
tun/rok - - 200 000 200 000 200 000
Biologicky rozložitelný odpad (BRO),
obsah v 8 (nevyvezený na skládky)
tun/rok - - 106 351 99 279 95 802
9 Kontrola dodržování cíle pro snížení BRO
na skládkách ve scénáři s projektem (6-BRO
ve 4, 5 a 8)
tun/rok 93 672 71 441 43 104 24 626 45 148
\188
Realizace projektu energetického využití odpadu (WtE) s kapacitou 200 ktpa umožní regionu jasně
splnit regionální cíle pro skládkování biologicky rozložitelných odpadů v letech 2013 a 2020
(viz položky 6 a 9 v tabulce výše). Přísnější cíle pro rok 2020 budou splněny, i když se předpokládá
plánované zavedení odděleného svozu a zpracování systému bioodpadů v roce 2020 zpozdí o několik
let.
Samostatnou analýzou poptávky pro tři velká města v regionu, které jsou hlavními uživateli závodu
WtE, lze také prokázat, že i po splnění recyklačních cílů v roce 2020 bude existovat dostatek
zbytkového odpadu pro provoz tohoto závodu na úrovni projektované kapacity 200 kt/r (viz níže
hodnoty pro svoz tříděného a zbytkového odpadu v regionu, včetně tří největších měst v roce 2020).
Jinými slovy bude projekt doplňovat a nikoli konkurovat úsilí o rozšíření svozu tříděného
recyklovatelného materiálu v těchto městech. A i v případě, že množství svozu tříděného odpadu ze
tří velkých měst bude v roce a po roce 2020 podstatně vyšší, než se očekávalo, závod WtE nebude
muset fungovat pod úrovní plné kapacity, protože může využívat zbytkové odpady z jiných měst
regionu.
Položka Parametr Jednotka
Region
celkem
Tři velká
města
Zbytek
regionu*
1 Počet obyvatel celkem Obyvatelé 1 281 900 640 950 640 950
2 Komunální odpad celkem tun/rok 615 375 369 225 246 150
produkce odpadu na obyvatele kg/osoba/den 480 576 384
3 Svoz tříděných materiálů, celkem tun/rok 196 408 137 485 58 922
v % z bodu 2 (produkce odpadů celkem) % 32% 37% 24%
4
Zbytkový odpad (po svozu tříděného
odpadu), celkem
tun/rok 418 967 231 739 187 228
* menší města a obce
Rovněž byla provedena analýza poptávky po hlavním energetickém výstupu WtE (teplo), která
potvrdila realizovatelnost záměru dodávat teplo do systému dálkového vytápění největšího města
v regionu.
IV Analýza možností
Za prvé, možnost bez intervence by mohla být vyřazena z důvodů, které již byly vysvětleny při
analýze poptávky: bez výstavby dalších kapacit na zpracování zbytkového odpadu by region nebyl
schopen dostát svým vlastním cílům pro snížení ukládaného množství biologicky rozložitelného
odpadu
na skládkách.
Analýza možností zahrnutá do studie proveditelnosti navíc posuzuje následující skupiny možností
pro projekt:
 technologické specifikace součástí závodu WtE;
 poloha závodu WTE;
 obecný typ technologie nakládání s odpady.
Obecný typ technologie nakládání s odpady
Byla provedena zjednodušená analýza nákladů a přínosů, která porovnala ekonomickou výkonnost
závodů WtE a MBT se stejnou kapacitou, se zaměřením především na separaci kovů a lehkých
spalitelných složek ze směsného zbytkového odpadu (určené k dalšímu zpracování a využití jako
palivo z odpadu) a stabilizaci zbývající organického odpadu prostřednictvím aerobního zpracování207.
207
Technická konfigurace závodu MBT by měla zahrnovat (i) uzavřený mechanický předčistící cyklus pro separaci kovů a lehkých, vysoce
hořlavých složek odpadu, (ii) uzavřený biologický cyklus pro aerobní zpracování převážně organické složky odpadu v tunelech, (iii)
závěrečný cyklus vyhnívání s konečným mechanickým zpracováním pro výrobu kompostu jako výsledného biologicky stabilizovaného
odpadu (zahrnuje screening a prosévání). Předpokládá se tato hmotnostní bilance MBT: a) 200 kt směsného zbytkového odpadu na vstupu,
\189
Tyto dvě možnosti se v kvalitativní multikriteriální analýze umístily nejlépe (včetně technických,
ekonomických, manažerských a environmentálních kritérií), přičemž tato analýza byla provedena
za účelem předběžného výběru z většího počtu možností pro nakládání se zbytkovými odpady. Jak je
vidět v následující tabulce, ze srovnání vyplývá, že i když jsou obě možnosti srovnatelné z finančního
hlediska (vykazují obdobné čisté finanční zprůměrované jednotkové náklady (LUC – Levelised Unit
Costs) v EUR/t zpracovaného odpadu)208, možnost s WtE vykazuje jednoznačně lepší výkonnost
v ekonomické analýze (viz tabulka níže)209, 210. Důvodem je to, že možnost s WtE:
 umožňuje větší redukci odpadů ukládaných na skládkách komunálního odpadu, a tím
na skládkách ušetří více místa,
 produkuje mnohem více ekonomických přínosů z využití odpadu, zejména využití energie,
 umožňuje větší celkové snížení emisí skleníkových plynů, a to i po zohlednění dalšího
uvolňování fosilního CO2 obsaženého v odpadu.
Parametr Jednotka MBT WTE
Finanční analýza
FNPV celkových nákladů 1 000 EUR - 176 422 - 307 998
FNPV výnosů z prodeje využitých materiálů/energie 1 000 EUR 12 015 142 896
Průměrné jednotkové náklady (LUC), celkem brutto EUR/t - 60 - 111
z toho na počáteční investice EUR/t - 17 - 55
z toho na reinvestice (výměna aktiv / vyřazení z provozu) EUR/t - 4 - 13
z toho na provoz/údržbu EUR/t - 28 - 37
z toho na likvidaci výstupů EUR/t - 11 - 6
Výnosy z prodeje využitých materiálů/energie EUR/t 4 51
Průměrné jednotkové náklady (LUC), celkem netto EUR/t 56 59
Ekonomická analýza
ENPV celkových nákladů 1 000 EUR - 147 041 - 270 338
ENPV celkových přínosů 1 000 EUR 171 530 371 633
z toho ušetřené místo na skládkách 1 000 EUR 67 516 72 133
z toho využité materiály 1 000 EUR 10 579 3 847
z toho využitá energie (teplo/elektřina) 1 000 EUR - 188 308
z toho nerealizované emise skleníkových plynů (netto) 1 000 EUR 93 435 107 346
ENPV celkem 1 000 EUR 24 489 101 295
b) na výstupu: 60 kt lehké, vysoce hořlavé složky odpadu (30 %), 5,5 kt kovů (2,75 %), 6 kt vyřazeného odpadu z mechanického
předzpracování (3 %), 70 kt stabilizovaného výstupu podobného kompostu (35 %), 40 kt hmotnostní ztráta (20 %), 18,5 kt odpad vyřazený při
konečném mechanickém zpracování (9,25 %). Předpoklady týkající se konečného místa určení výstupů z MBT (viz předpoklady o nákladech
na likvidaci / odběrových cenách níže): výstup podobný kompostu (CLO – Compost-Like Output) se používá jako krycí materiál na skládkách
nebo jako výplňový materiál ve stavebnictví, při sanacích kontaminovaných lokalit, uzavřených dolů atd.; lehká součást odpadu se odebírá jako
palivo z odpadu (RDF – Residue Derived Fuel) do cementáren či společností se specializací na úpravu a obchod s RDF; využité kovy se prodávají
na trhu; odpad vyřazený při mechanickém stupni čištění se odesílá na běžné městské skládky.
208
Vypočteno jako podíl čisté současné hodnoty čistých nákladových toků zařízení v průběhu sledovaného období (včetně investic a nákladů na
provoz a údržbu, bez výnosů z prodeje vedlejších produktů, jako je teplo, elektřina a kovový šrot) a diskontovaného množství odpadu
zpracovaného ve stejném období, s použitím finanční diskontní sazby ve výši 4 %.
209
Na základě sociální diskontní sazby ve výši 5 %, která je ve stejné výši, jako sazba uplatněná v ekonomické analýze možností WtE; bližší
informace naleznete v kapitole VI níže.
210
Referenční období uvažované pro analýzu je 30 let, z toho v rámci možnosti MBT jsou 3 roky na zadávací řízení a výstavbu a 27 let na provoz
(v případě možnosti WtE se jedná o 4, resp. 26 let, viz vysvětlení v kapitole VI). Jednotka investiční nákladů na MBT se odhaduje
na 249 EUR/t + 5 % nepředvídatelné náklady (bez nákupu pozemků a DPH), jednotkové náklady pro provoz a údržbu na 28 EUR/t plus náklady
na dopravu a likvidaci výstupů určených ke skládkování ve výši 9 EUR/t v roce 2017 se zvýšením na 12 EUR/t v roce 2030. Náklady na uložení
skládkových výstupů (bez dopravy) jsou vypočteny na základě skládkovacího poplatku ve výši 15 EUR/t a daně za skládkování začínající
na 12 EUR/t v roce 2015 se zvýšením na 18 EUR/t v roce 2020, 27 EUR/t v roce 2025 a 36 EUR/t v roce 2030. Náklady na likvidaci CLO a RDF
zahrnují pouze náklady na dopravu, protože se konzervativně předpokládá, že odběrem nevzniknou provozovateli zařízení žádné náklady. Kovy
využité by se měly prodávat za průměrnou cenu 150 EUR/t (vážený průměr tržní ceny zaplacené za železné i neželezné kovy). Po polovině
období provozu se předpokládají reinvestiční náklady ve výši cca 20 milionů EUR k výměně součástí závodů a zařízení na konci své ekonomické
životnosti, jakož i 1 milion EUR na demontáž závodu po jeho vyřazení z provozu. Zůstatková hodnota závodu na konci sledovaného období je
nula. V ekonomické analýze se předpokládají celkové ekonomické náklady na pozemek skládky ve výši 30 EUR/t (pro jiný než nebezpečný
komunální odpad, s výjimkou nákladů souvisejících s emisemi skleníkových plynů, které jsou vyjádřeny samostatně). Tato hodnota se používá
pro výpočet ekonomických nákladů na skládkování zbytků z MBT (bez CLO), namísto skládkovacího poplatku a daně za skládkování, které se
používají ve finanční analýze. Stejná hodnota platí i pro peněžní vyjádření ekonomických přínosů každé tuny odpadu nevyvezené na skládky
v rámci projektu (stejný předpoklad existuje v ekonomické analýze možnosti WtE). Podrobnosti o předpokladech možnosti WtE, viz kapitoly V
a VI níže.
\190
Kromě analýzy nákladů a přínosů je možnost WtE lepší než možnost MBT i z hlediska kvality
a prodejnosti hlavních výstupů a zabezpečení likvidace odpadů vyprodukovaných v rámci příslušných
postupů zpracování. V případě možnosti WtE je předkladatel projektu schopen zajistit dlouhodobý odběr
a spolehlivý tok výnosů z prodeje tepla a elektrické energie vyrobené v závodě, jakož
i za rozumnou cenu zajistit řádnou likvidaci nebezpečných a jiných odpadů prostřednictvím
certifikovaných zařízení na likvidaci odpadů, které se nachází v relativně těsné blízkosti závodu.
V případě závodu MBT by byl předkladatel za tržních podmínek v regionu dotčeném projektem pouze
schopen zajistit krátkodobý odběr pro dva hlavní výstupy: lehkou, hořlavou část odpadu a výstup
podobný kompostu. V případě prvního produktu jsou potenciálními odběrateli blízká cementárna
a několik společností se specializací na úpravu a obchod s RDF, kteří by byli ochotni produkt odebírat
bez nákladů pro výrobce, podmínkou je však to, aby výrobce zajistil, že bude produkt splňovat několik
kvalitativních parametrů. Výstup podobný kompostu je materiál nízké jakosti, který s největší
pravděpodobností splní přísné požadavky na kvalitu pro použití jako kompost, a proto by byl vhodný jen
jako krytí a výplňový materiál na skládkách, ve stavebnictví nebo u sanačních projektů. Provozovatelé
blízkých skládek a stavebních společností by byli ochotni produkt odebírat s nulovými náklady, ale
nejsou ochotni přistoupit na dlouhodobé odběratelské smlouvy. Proto u možnosti MBT existuje značné
riziko, že by předkladatel projektu musel nakonec zaplatit cenu za likvidaci dvou hlavních výstupů MBT.
Poloha závodu WtE
V rámci projektu byly zvažovány tři různé alternativní lokality. Analýza byla provedena z hlediska kvality
se zohledněním několika kritérií, jako jsou (i) geografická poloha ve vztahu k třem městům produkujícím
odpad, který má být zpracováván v závodě, (ii) existence sítě dálkového vytápění nebo jiného
potenciálního odběratele produkovaného tepla, (iii) dostupnost dalších relevantních inženýrských sítí
(elektřina, plyn, voda, atd.), (iv) dostupnost silniční sítě, (v) náklady na volné pozemky a jejich velikost,
(vi) vzdálenost k nejbližším obytným oblastem, (vii) životní prostředí. Navrhovaná lokalita poskytuje
následující výhody: výhodnou geografickou polohu ve vztahu ke třem hlavním městům v regionu, což
umožňuje přepravu odpadu do zařízení bez nutnosti budovat nové překladiště odpadů, celoroční odběr
tepla díky dodávkám do lokálního dálkového vytápění, dobrý přístup k příslušným sítím (teplo,
elektřina, plyn, voda) a silniční síti, dostatečná vzdálenosti
od nejbližší obytné oblasti a lokality Natura 2000, dostatečný prostor pro projekt a další pozemky
v případě, že se bude v budoucnosti uvažovat o případném rozšíření kapacity.
Technologické specifikace součástí závodu WtE
Analýza možností rovněž poskytla zdůvodnění pro následující řešení pro technologické součásti závodu,
z nichž všechny představují BAT v souladu se směrnicí 2010/75/EU (směrnice
o průmyslových emisích):
 1 x spalovací linka s kapacitou 200 ktpa na bázi technologie roštové pece,
 1 x parní kotel (400 °C, 40 bar) s protitlakovou parní turbínou s nominálním výkonem 40 MW
a 13 MWel211,
 1 x vícestupňové zařízení na mokré čištění spalin určené ke splnění požadavků EU (včetně
elektrostatických odlučovačů pro kotle a odstraňování popílku, selektivní nekatalytická redukce
(SNCR) NOx, katalytický filtr pro likvidaci organických látek typu PCDD/F212),
Kromě toho bude součástí závodu:
 příjezdová komunikace a napojení na příslušné sítě;
 prostory pro příjem a skladování příchozího odpadu;
 zařízení na zpracování strusky a spodního popela včetně oblasti pro vyhnívání a separaci
211
Poměr tepla a elektrické energie na celkové produkci energie je 3: 1, tedy 75 % tepla (40 MW) a 25 % elektrické energie (13 MWel). Na základě
odhadovaných 62,5 MW tepelného příkonu se tedy hrubá účinnost kogenerace předpokládá ve výši 85 %, a vypočte se takto: (40 MW + 13 MWel) /
(200 000 t * 2,5 MWh/t / 8 000/h), přičemž 2,5 MWh/t nebo 9 kJ/kg je odhadovaná průměrná výhřevnost směsného odpadu a 8 000 h je doba
provozu závodu ročně.
212
Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany
\191
železných kovů;
 samostatné místo pro ukládání popela z kotle a popílku a zařízení na tuhnutí;
 pryží vyložený ocelový komín (120 m) pro vypouštění upravených kouřových plynů do ovzduší;
 čistírna odpadních vod pro zpracování odpadních vod ze zařízení na čištění spalin, která je
určena ke splnění zákonných požadavků pro vypouštění vod do veřejné kanalizace;
 automatizované systémy řízení a monitorování procesů.
Struska a zbytkový popel by se měly odesílat na inertní skládku, zatímco upravený popel z kotle
a popílek se budou odesílat na skládku nebezpečného odpadu, přičemž obě skládky jsou umístěny
v přiměřené blízkosti závodu (do 30 km).
Pro závod WTE byla zvolena on-line konfigurace, a to vzhledem k nižším investičním a provozním
nákladům. Tato volba je odůvodněna na základě těchto zvláštních okolností:
 obecní teplárna má vlastní rezervní plynový kotel, který může snadno a rychle využít v případě
plánovaných přerušení provozu závodu WtE (nebo i v nepravděpodobném případě
neočekávaného přerušení provozu)213;
 V případě krátkých přerušení z důvodu plánovaných kontrol je zde umožněno dočasné
skladování odpadů (patřičně zabalených ve speciální plastové fólii), které lze později postupně
využít v rámci běžného provozu. V nepravděpodobném případě (nečekaného) delšího
odstavení závodu lze odpad převážet na skládky (s dodatečnými náklady pro WtE), protože
v současné době neexistuje absolutní zákaz skládkování komunálního odpadu.
V Projektové náklady a výnosy zvolené možnosti
V následující tabulce je uvedeno rozčlenění investičních nákladů zvolené konfigurace projektu
ve stálých cenách roku 2013. V průběhu období realizace projektu nedošlo k úpravě žádných cen
o inflaci.
Investiční náklady projektu
Celkové náklady
(mil. EUR)
Nezpůsobilé náklady214
(mil. EUR)
Způsobilé náklady
(mil. EUR)
Poplatky za plány / stavební projekt 5,20 5,20 Nákup
pozemků 2,00 2,00 Výstavba
46,20 - 46,20
Zařízení a stroje 92,40 - 92,40
Nepředvídatelné náklady 6,93 - 6,93
Publicita 0,10 - 0,10
Dozor v průběhu výstavby 5,55 - 5,55
Technická pomoc 1,80 - 1,80
MEZISOUČET 160,18 7,20 152,98
(DPH) 32,04 32,04 CELKEM
192,22 39,24 152,98
Bylo zjištěno, že celkové jednotkové investiční náklady v roční výši cca 756 EUR/t kapacity zpracování
odpadu215 (bez nákladů na nákup pozemků, nepředvídatelných nákladů a DPH) jsou vzhledem
ke konkrétní konfiguraci zařízení přijatelné. Také jednotkové investiční náklady vyhrazené
na individuální výstavbu a technologické součásti (tj. spalování, využití energie a čištění spalin) se
považují za srovnatelné s cenami na trhu.
Celkové náklady na provoz a údržbu (bez nákladů na dopravu a likvidaci odpadů, jakož i nákladů na
spotřebu elektrické energie, která je z vlastní výroby216) se odhadují na cca 37 EUR/t zpracovaného
213
Krátké přerušení z důvodu ročních kontrol závodu WTE je zohledněno ve smlouvě o odběru tepla
214
Nezpůsobilé investiční náklady zahrnují náklady vynaložené před začátkem programového období (na plánování/návrh a nákup půdy) a DPH.
215
Odpovídá 2 750 EUR/MW tepelného příkonu
216
Cenu elektřiny lze odhadnout jako ušlý výnos závodu z prodeje elektřiny (50 EUR/MWh), což odpovídá přibližně 6 EUR/t, a zvýší celkové
náklady na provoz a údržbu závodu z 37 EUR/t na 42 EUR/t (5,6 % z čisté hodnoty aktiv).
\192
odpadu (4,9 % investičních nákladů mínus nákup pozemku, nepředvídatelné náklady a DPH), včetně
nákladů na zaměstnance (6 EUR/t), údržbu (23 EUR/t), pojištění (3 EUR/t) a spotřební materiál
(5 EUR/t)217. Náklady na dopravu a likvidaci výstupů ze spalování a čištění spalin zvýšit celkové
náklady na provoz a údržbu na 43 EUR/t218.
Součásti závodu s krátkou životností (75 % z celkových nákladů na závod a zařízení, což odpovídá
70 milionům EUR) budou vyměněny během sledovaného období jednou, a to na konci své ekonomické
životnosti (15 let)219. Předpokládá se, že se tyto výměny provedou v roce, v němž bude provoz závodu
dočasně zastaven220. Náklady na konečné vyřazení z provozu a demontáž závodu na konci sledovaného
období (cca 6 milionů EUR221) jsou v analýze zohledněny také.
Výnosy projektu zahrnují prodej materiálů a energie z odpadů, jakož i poplatky za převzetí
komunálního odpadu od uživatelů v závodě. Tyto poplatky byly vypočteny na základě těchto
předpokládaných jednotkových cen:
Výnos
Roční
vstup/výstup
Jednotková cena Poznámka
Poplatek za
převzetí odpadu
200 000 t 30 - 59 EUR/t Poplatek za převzetí odpadu stanoven na 30 EUR/t na
začátku provozu v roce 2017 s postupným zvýšením na
59 EUR/t v roce 2037.
Elektřina dodaná
do sítě
87 250 MWh222 50 EUR/MWh Odhadovaná dlouhodobá průměrná velkoobchodní tržní
cena pro danou zemi
Fixní příplatek za
elektřinu
z vysoce
účinné
kogenerace
106 250 MWh223 15 EUR/MWh Příplatek je určen pro zařízení vyrábějící elektřinu
energetickým využíváním odpadů v rámci kogenerace,
která jsou způsobilá pro podporu v rámci stávajícího
vnitrostátního programu. Vzhledem k tomu, že tento
program skončí nejpozději v roce 2031, příjmy
z příplatků jsou počítány pouze v prvních 15 letech
provozu224.
Teplo dodané do
systému
dálkového
vytápění
1 147 500 GJ 4,1 EUR/GJ Cena tepla odpovídá celkovým variabilním nákladům na
výrobu tepla, které provozovatel dálkového vytápění
ušetří ve stávající ústřední teplárně225.
217
Předpoklady pro výpočet nákladů na provoz a údržbu: (i) náklady na zaměstnance: 18 000 EUR ročně za zaměstnance se zvýšením o 1 % ročně
v reálných hodnotách; (ii) náklady na údržbu: 3,1 % z hodnoty čistých aktiv za rok: (iii) náklady na pojištění: 0,5 % z hodnoty čistých aktiv za rok.
218
Předpoklady pro výpočet nákladů na likvidaci: 10 EUR/t za jiný než nebezpečný popel ze spalování, 100 EUR/t za nebezpečný odpad plus
náklady na dopravu ve výši 4,8 EUR/t; hmotnostní bilance zařízení WtE: struska a spodní popel (24 %), kovy (2 %), nebezpečný odpad (2,5 %),
ztráta váhy (71,5 %)
219
Tento předpoklad je v souladu s technickými údaji z příslušné literatury. U velkých výměn aktiv jde zpravidla o pece/kotle a zařízení na čištění
spalin, jakož i další pomocná zařízení vystavená vysokému opotřebení. Menší výměny zařízení s velmi krátkou životností (<5 let) jsou zahrnuty
v nákladech na pravidelnou údržbu (např. superohřívače systému kotlů, rolovací mříže ve spalovací komoře, atd.).
220
Během této doby závod neprodukuje žádné výnosy a kromě fixních provozních nákladů a nákladů na reinvestice k výměně aktiv nemá žádné jiné
výdaje.
221
Tento odhad nákladů je založen na předpokladu, že se bude místo nadále používat pro stejné nebo podobné účely i v budoucnosti.
222
Tato hodnota odpovídá skutečnému množství prodané elektřiny do sítě, tedy hrubé výrobě minus vlastní spotřebě
223
Na rozdíl od příjmů z prodeje elektřiny na trhu, které jsou vypočteny na základě skutečné výše prodané elektřiny do sítě (viz výše poznámka pod
čarou) se příplatek za vysoce účinnou kogeneraci vztahuje na hrubou výrobu elektrické energie, tedy včetně vlastní spotřeby elektrické energie.
224
Většina zemí EU má zavedeny systémy, které poskytují finanční podporu na elektřinu vyráběnou v rámci vysoce účinné kogenerace nebo
z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Finanční podpora může mít různé formy, např. investiční podporu, speciální výkupní tarify, fixní a variabilní
příplatky k tržním cenám elektřiny nebo zelené certifikáty. Pokud je zařízení WtE způsobilé získat podporu v rámci těchto režimů, měly být
ve finanční analýze zahrnuty veškeré případné dodatečné výnosy. V tomto případě se za elektřinu vyrobenou v rámci vysoce účinné kogenerace
předpokládá pevný příplatek. V případě, že režim podpory má jasně definovanou dobu platnosti, doporučuje se omezit peněžní toky pouze do konce
stanovené doby podpory (konzervativní přístup). V ekonomické analýze je třeba nejdříve odstranit dvojí započítání, a teprve poté tyto příplatky
zahrnout jako ekonomické přínosy.
225
Zdrojem tepla vyřazeným v tomto konkrétním případě je kotel na uhlí. Variabilní náklady ve výši 4,1 EUR/GJ zahrnují náklady na palivo a jeho
dopravu (dovezené uhlí), stejně jako další variabilní produkční náklady na provoz a údržbu. Celkové náklady na teplo včetně investičních nákladů
jsou u kotle na uhlí ve výši 6,8 EUR/GJ a u plynového kotle cca 9,0 EUR/GJ. Snížená cena tepla (tj. nižší než jsou úplné náklady na teplo z vyřazeného
nebo dalšího nejlepšího alternativního zdroje) je v tomto případě oprávněná, protože se předpokládá, že závod WtE nahradí v pořadí priorit výroby
tepla kotel stávající a nepovede k vyřazení investice na jeho výměnu ani odkladu investice do rozšíření stávající kapacity výroby tepla (poptávka po
teple se v budoucnu předpokládá vesměs konstantní). Systémy dálkového vytápění jsou častými odběrateli tepla vyrobeného v závodech WtE a
situace podobné té, která je popsána výše, se mohou v praxi vyskytnout, i když se nebude jednat o standardní situaci. Cena tepla má významný dopad
na finanční životaschopnost projektů WtE, a proto je třeba ji v každém jednotlivém případě pečlivě posoudit a ověřit. Pokud se dále předpokládá
snížená cena tepla, je třeba ověřit, že se to také odráží v konečné ceně tepla placené konečnými uživateli a nevede to k subvencování provozovatele
systému dálkového vytápění.
\193
Výnos
Roční
vstup/výstup
Jednotková cena Poznámka
Kovy prodané na
trhu
4 000 tun 80 EUR/t Dlouhodobá průměrná tržní cena za železný šrot226.
Poplatek za převzetí odpadu, který si účtuje závod WtE, je zpočátku stanoven ve výši 30 EUR/t
a postupně se každé dva roky zvyšuje až na 43 EUR/t v roce 2025 a 52 EUR/t v roce 2030, což je
zhruba stejně jako u skládkovacích poplatků včetně nové daně za skládkování227. Dalším postupným
zvyšováním se poplatek za převzetí odpadu nakonec zvýší na 59 EUR/t v roce 2037 (21. rok provozu),
což jsou celkové průměrné jednotkové náklady (LUC) závodu na odhadované úrovni plného pokrytí
nákladů (viz tabulka v části o analýze možností). Poplatky za převzetí odpadu nelze zvýšit vzhledem
k omezení v oblasti cenové dostupnosti228.
Poplatek za převzetí odpadu na začátku provozu jasně převyšuje náklady na provoz a údržbu jako
součást LUC a odpovídá cca 50 % z celkových LUC. Průměrný poplatek za převzetí odpadu ("levelised
gate fee“) za celé analyzované období je cca 45 EUR/t, což odpovídá 75 % z celkových LUC.
VI Finanční a ekonomická analýza
Analýza se provádí za období 30 let v souladu s doporučením v tomto průvodci pro projekty v oblasti
nakládání s odpady, z čehož se doporučují čtyři roky na realizaci a 26 let na provoz. Doba provozu je
prodloužena nad rámec obecně odhadované ekonomické životnosti aktiv závodu (15 let)
za předpokladu, že v roce 16 provozu dojde k podstatné výměně aktiv. Na konci sledovaného období se
má za to, že již závod již využil většinu svého potenciálu poskytovat služby a jeho tržní hodnota je
zanedbatelná. Proto je zůstatková hodnota konzervativně stanovena na nulu a v posledním roce
sledovaného období se počítají jen náklady na vyřazení závodu z provozu a jeho demontáž
(viz kapitola V výše).
Finanční i ekonomická analýza se provádí ve stálých cenách. Reálná diskontní sazba se stanoví ve výši
4 % ve finanční analýze a 5 % v ekonomické analýze, v souladu se standardními referenčními
hodnotami doporučenými v tomto průvodci. U finanční i ekonomické analýzy se používá přírůstková
metoda. V konkrétním případě finanční analýzy však ve scénáři bez projektu neprobíhá provoz, takže
přírůstkové peněžní toky se týkají scénáře s projektem. Tento předpoklad je odůvodněn na základě
skutečnosti, že je příjemce projektu novým subjektem vytvořeným s cílem nést zodpovědnost
za realizaci a později provoz projektu.
226
Vlastní odhad na základě znaleckého posudku za předpokladu konzervativního vývoje poptávky po kovošrotu na světovém trhu
227
Podrobnosti viz poznámka pod čarou v části Analýza možností
228
K odůvodnění nastavení poplatků za převzetí odpadu ve výši pod úrovní zajišťující úplné pokrytí nákladů (tj. LUC závodu) byla provedena
analýza cenové dostupnosti pro domácnosti, která srovnala maximální dostupnou úroveň výdajů domácností za služby nakládání s odpady, jak je
definována příslušnými vnitrostátními orgány, a celkové náklady obecního systému nakládání s odpady, jak byl navržen pro dosažení plného souladu
se všemi zákonnými požadavky až do roku 2020. Výše poplatků za služby nakládání s odpady, včetně poplatků za převzetí odpadu účtovaných
závodem WtE, se vypočte tak, aby nepřekračovaly maximální úroveň z hlediska cenové dostupnosti. Postupné zvyšování poplatků za odpady kopíruje
předpokládané zvýšení reálných příjmů domácností po celé sledované období projektu.
\194
Finanční analýza
Projekt je v souladu s požadavky rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 (o státní podpoře
a službách obecného hospodářského zájmu – SGEI)229, a proto nevyžaduje oznámení generálnímu
ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž. V tomto případě byla použita "metoda finanční
mezery", která identifikovala finanční potřeby a proporcionalitu státní podpory poskytnuté
projektu230.
Finanční mezera je ve výši 24,0 % (DIC = 145,0 milionu EUR, DNR = 110,2 milionu EUR, viz výpočty
v tabulce níže), a to především díky tomu, že je poplatek závodu za převzetí odpadu omezen z důvodu
cenové dostupnosti a po většinu sledovaného období nevede k plnému pokrytí nákladů na závod.
GRANT EU
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Výpočet diskontovaných investičních nákladů (DIC)
Výpočet diskontovaných čistých výnosů
ZPŮSOBILÉ NÁKLADY
MÍRA FINANČNÍ MEZERY (FGR = (DIC – DNR) /
DIC): MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ PRIORITNÍ OSY
(CF):
GRANT EU (= EC x FGR x CF):
mil. EUR
NPV 4 %
NPV 4 %
29,4
Spolufinancování projektu z EU (nevratný grant) je ve výši 29,4 milionů EUR, vypočteno jako
způsobilé náklady uvedené v kapitole V výše (153 milionů EUR) krát míra finanční mezery (24,0 %)
krát míra spolufinancování z příslušné prioritní osy OP (80 %). Zbytek investičního projektu je
financován
z národních veřejných zdrojů (nevratný grant ve výši 7,3 milionu EUR) a finančních prostředků
příjemce projektu, které úvěr (80,0 milionů EUR) a vlastní kapitál (43,4 milionů EUR), jak je uvedeno
v následující tabulce.
Zdroje financování mil. EUR % podíl
Způsobilé investiční náklady 153,0 95,5 %
Příspěvek EU (grant) 29,4 18,3 %
Příspěvek z národních veřejných zdrojů (grant) 7,3 4,6 %
Úvěr 80,0 49,9 %
Příspěvek příjemce (vlastní majetek) 36,2 22,6 %
Nezpůsobilé investiční náklady (bez DPH) 7,2 4,5 %
Příspěvek příjemce (vlastní majetek) 7,2 4,5 %
Celkové investiční náklady (bez DPH)231 160,2 100,0 %
S ohledem na úvěru projektu, specifické podmínky sjednané mezi příjemcem projektu a MFI, která
úvěr poskytuje, stanovují splatnost na 18 let (včetně tříletého období odkladu během výstavby
a 15 let pro splátku jistiny, které začnou běžet v prvním roce provozu) a průměrnou reálnou
229
Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití článku 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě
vyrovnávací platby za závazek poskytovat veřejnou službu poskytovanou určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného
hospodářského zájmu.
230
Tato skutečnost byla považována za "individuální ověření potřeb financování v souladu s platnými pravidly pro státní podporu" ve smyslu
článku 61 odst. 8 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013. Proto článek 61 odst. 1–6 se v tomto případě nepoužijí.
231
Ve finančním plánu není uvedena DPH, protože ji příjemce může uplatnit v plné výši. Příjemce předfinancuje celkovou částku této nepřímé
daně.
Investiční náklady (bez nepředvídatelných nákladů) mil. EUR 145,0 7,2 89,0 42,6 14,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
DISKONTOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY (DIC) mil. EUR 145,0 7,2 89,0 42,6 14,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Odpady na vstupu ktpa
123,7
0,0 0,0 0,0 0,0 200,0 200,0 200,0 200,0 200,0 200,0 200,0 0,0 200,0 200,0
Poplatek za převzetí EUR/t 0,0 0,0 0,0 0,0 30,0 30,0 33,0 33,0 36,1 36,1 47,4 54,0 59,4 59,4
Výnosy z poplatku za převzetí mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 6,0 6,0 6,6 6,6 7,2 7,2 9,5 0,0 11,9 11,9
Výnosy z prodeje kovů a energie mil. EUR 142,9 0,0 0,0 0,0 0,0 10,8 10,8 10,8 10,8 10,9 10,9 10,9 0,0 9,3 9,3
Výnosy z prodeje tepla mil. EUR 64,9 0,0 0,0 0,0 0,0 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 0,0 4,7 4,7
Výnosy z prodeje elektřiny mil. EUR 73,6 0,0 0,0 0,0 0,0 5,8 5,8 5,8 5,8 5,8 5,8 5,8 0,0 4,2 4,2
Výnosy z prodeje kovů mil. EUR 4,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,0 0,3 0,3
Náklady na provoz a údržbu celkem vč. reinvestic mil. EUR -156,4 0,0 0,0 0,0 0,0 -8,6 -8,6 -8,6 -8,7 -8,7 -8,7 -8,7 -72,1 -8,9 -15,6
Fixní náklady na provoz a údržbu mil. EUR -91,8 0,0 0,0 0,0 0,0 -6,5 -6,5 -6,5 -6,5 -6,5 -6,5 -6,6 -2,1 -6,7 -6,8
Variabilní náklady na provoz a údržbu mil. EUR -29,3 0,0 0,0 0,0 0,0 -2,1 -2,1 -2,1 -2,1 -2,1 -2,1 -2,1 0,0 -2,1 -2,1
Reinvestiční náklady mil. EUR -35,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -70,0 0,0 -6,7
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
DISKONTOVANÉ ČISTÉ PŘÍJMY (DNR) mil. EUR 110,2 0,0 0,0 0,0 0,0 8,2 8,2 8,8 8,7 9,4 9,4 11,6 -72,1 12,3 5,6
mil. EUR 153,0
24,0%
80,0%
\195
úrokovou sazbu ve výši 4 %. Úrok v průběhu výstavby v celkové výši 4,8 milionu EUR a provozněkapitálovou
injekci ve výši 3,0 milionů EUR příjemce poskytne na financování zahájení provozu232.
Předpokládaná reinvestice do výměny aktiv v 16. roce provozu (70 milionů EUR) je financována
rovným dílem z vlastního kapitálu příjemce a úvěrem. Úvěr má amortizační dobu 10 let a průměrnou
reálnou úrokovou sazbu ve výši 4 %.
Výpočty ukazatelů finanční rentability (před zdaněním, reálné) jsou uvedeny v následující tabulce:
 Návratnost investice (před grantem EU): FRR(C) = 1,8 %
FNPV(C) = -34,8 milionů EUR
 Návratnost národního kapitálu (po grantu EU): FRR(K) = 2,2 %
FNPV(K) = -14,2 milionů EUR
Investiční náklady (bez nepředvídatelných nákladů) mil. EUR -145,0
266,6
-156,4
0,0
-7,2 -89,0 -42,6 -14,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Výnosy mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 16,8 16,8 17,4 17,4 18,1 18,1 20,4 0,0 21,2 21,2
Náklady na provoz a údržbu vč. reinvestic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 -8,6 -8,6 -8,6 -8,7 -8,7 -8,7 -8,7 -72,1 -8,9 -15,6
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Peněžní toky projektu mil. EUR -34,8 -7,2 -89,0 -42,6 -14,5 8,2 8,2 8,8 8,7 9,4 9,4 11,6 -72,1 12,3 5,6
0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Příspěvek z národních veřejných zdrojů (grant) mil. EUR -6,9 0,0 -4,5 -2,1 -0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Příspěvek příjemce (vlastní kapitál) mil. EUR -58,0 -7,2 -22,1 -10,6 -3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -35,0 0,0 0,0
Injekce z provozního kapitálu (příjemce) mil. EUR -2,7 0,0 0,0 0,0 -3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Splátky úroků mil. EUR -27,6 0,0 0,0 -2,0 -2,9 -3,2 -3,0 -2,9 -2,7 -2,5 -2,3 -1,3 0,0 -0,9 -0,2
Splátky jistiny mil. EUR -64,5 0,0 0,0 0,0 0,0 -4,0 -4,2 -4,3 -4,5 -4,7 -4,9 -5,9 0,0 -3,4 -4,1
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR -121,1 0,0 0,0 0,0 0,0 -8,6 -8,6 -8,6 -8,7 -8,7 -8,7 -8,7 -2,1 -8,9 -8,9
Výnosy mil. EUR 266,6 0,0 0,0 0,0 0,0 16,8 16,8 17,4 17,4 18,1 18,1 20,4 0,0 21,2 21,2
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Národní peněžní toky mil. EUR -14,2 -7,2 -26,6 -14,7 -10,2 1,0 1,0 1,6 1,5 2,2 2,2 4,4 -37,1 8,0 7,9
Při zvážení všech výše popsaných peněžních toků v průběhu realizace i provozu projektu se očekává,
že bude projekt finančně udržitelný, protože kumulované čisté peněžní toky nejsou během
sledovaného období nikdy záporné (viz následující tabulka).
232
Jedná se o kapitál splacený vlastníky příjemce (tj. krajskou samosprávou a místními samosprávami tří zúčastněných obcí) v souladu s jejich
podíly v nové společnosti.
Příspěvek z národních veřejných zdrojů (grant) mil. EUR
Příspěvek příjemce (vlastní majetek) mil. EUR
0,0 4,5 2,1 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
7,2 22,1 10,6 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 35,0 0,0 0,0
Počáteční zůstatek mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Splátky úroků mil. EUR
Splátky jistiny mil. EUR
Konečný zůstatek mil. EUR
0,0 0,0 48,8 72,1 80,0 76,0 71,8 67,5 63,0 58,4 32,0 0,0 0,0 0,0
0,0 48,8 23,3 7,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 2,0 2,9 3,2 3,0 2,9 2,7 2,5 2,3 1,3 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 4,0 4,2 4,3 4,5 4,7 4,9 5,9 0,0 0,0 0,0
0,0 48,8 72,1 80,0 76,0 71,8 67,5 63,0 58,4 53,5 26,1 0,0 0,0 0,0
Počáteční zůstatek mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Splátky úroků mil. EUR
Splátky jistiny mil. EUR
Konečný zůstatek mil. EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,6 4,1
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 35,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,2
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,4 4,1
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 35,0 19,2 0,0
FRR(C)
FRR(C) (před grantem EU) 1,8%
FRR(K)
Návratnost investice
Národní finanční zdroje
Úvěrový zůstatek (úvěr na financování počátečních investic)
Úvěrový zůstatek (úvěr na financování výměny aktiv)
Ostatní finanční příspěvky
Injekce pracovního kapitálu (příjemce projektu) mil. EUR
Návratnost národního kapitálu
FRR(K) (po grantu EU) 2,2%
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
\196
FINANČNÍ UDRŽITELNOST
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Finanční udržitelnost
Navíc je po celou dobu splácení úvěru koeficient krytí dluhové služby (poměr ukazatele EBITDA
(zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací) a dluhové služby na poskytnutý úvěr) vždy vyšší
než 1,1.
Ekonomická analýza
Ekonomická analýza zkoumá společenský dopad zlepšení postupů nakládání s odpady díky realizaci
spalovny odpadu s využitím energie a materiálu. Srovnávacím scénářem použitým jako základ je
pokračování skládkování neupraveného směsného zbytkového odpadu se svozem do oblasti služeb
projektu (scénář se zachováním současného stavu).
Finanční náklady projektu jsou východiskem pro odhad jeho ekonomických nákladů. Byly uplatněny
následující korekční faktory:
Nákladová položka Uplatněná korekce Poznámka
Technologické zařízení,
stavební materiály
a související služby
CF = 1 Zakoupeno v otevřených, konkurenčních, mezinárodních
zadávacích řízeních, na trhu přiměřené ceny. Nevyžaduje
se žádná korekce.
Kvalifikovaná pracovní síla
vyžadována pro technické
služby a provoz
CF = 1 U kvalifikované pracovní síly se předpokládá
konkurenční trh, což vede k předpokladu, že je cena na
trhu přiměřená. Nevyžaduje se žádná korekce.
Nekvalifikovaná pracovní síla
vyžadovaná pro stavební
práce a provoz
SWCF = 0,6 Vysoká regionální nezaměstnanost, proto je nutná
korekce.
Náklady na pozemky CF = 1 Prodejní cena je v rozmezí běžných cen podobných
pozemků na místním trhu.
Spotřební materiál během
provozu
CF = 1 Většinou přiměřené ceny na trhu. Zemní plyn se při
zahájení provozu používá pouze v malém množství. Není
uplatněna korekce.
Cena elektřiny Není Není součástí nákladů na provoz a údržbu, protože
spotřeba elektrické energie v závodě pochází z vlastní
produkce a ze sítě proto nemusí odebírat.
Náklady na likvidaci CF = 1 Poplatky zařízení na likvidaci odpadu za převzetí odpadu
dostatečně internalizují veškeré finanční náklady
a externality spojené s likvidací nebezpečného a jiného
než nebezpečného odpadu vyprodukovaného v závodě.
U nákladů na likvidaci odpadu není nutná žádná korekce.
Ostatní provozní náklady
(tj. údržba aktiv a náklady
na pojištění)
CF = 1 Náhradní díly a externí služby používané pro údržbu
majetku / opravy mají na trhu přiměřeně ceny. Pojištění
bude pořízeno prostřednictvím otevřeného zadávacího
řízení, místní ceny jsou srovnatelné s cenami v ostatních
částech Evropy. Není uplatněna korekce.
Příspěvek EU na projekt (grant) mil. EUR
Příspěvek z národních veřejných zdrojů na projekt (grant) mil. EUR
Příspěvek příjemce na projekt (vlastní kapitál) mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Další příspěvky příjemce během realizace projektu mil. EUR
Výnosy mil. EUR
Celkové peněžní příjmy mil.
EURInvestiční náklady mil. EUR
Náklady na provoz a údržbu vč. reinvestic mil. EUR
Splátky úroků mil. EUR
Splátky jistiny mil. EUR
Daň z příjmů fyzických osob mil. EUR
Celkové peněžní výdaje mil.
EURČisté peněžní toky mil.
EURKumulované čisté peněžní toky mil.
EUR
0,0 17,9 8,6 2,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 4,5 2,1 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
7,2 22,1 10,6 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 35,0 0,0 0,0
0,0 48,8 23,3 7,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 35,0 0,0 0,0
0,0 0,0 2,0 5,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 16,8 16,8 17,4 17,4 18,1 18,1 20,4 0,0 21,2 21,2
7,2 93,3 46,6 21,0 16,8 16,8 17,4 17,4 18,1 18,1 20,4 70,0 21,2 21,2
-7,2 -93,3 -44,6 -15,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 -8,6 -8,6 -8,6 -8,7 -8,7 -8,7 -8,7 -72,1 -8,9 -15,6
0,0 0,0 -2,0 -2,9 -3,2 -3,0 -2,9 -2,7 -2,5 -2,3 -1,3 0,0 -0,9 -0,2
0,0 0,0 0,0 0,0 -4,0 -4,2 -4,3 -4,5 -4,7 -4,9 -5,9 0,0 -3,4 -4,1
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,2 0,7 0,0 0,6 0,0
-7,2 -93,3 -46,6 -18,0 -15,8 -15,8 -15,8 -15,8 -15,7 -15,7 -15,2 -72,1 -12,6 -19,9
0,0 0,0 0,0 3,0 1,0 1,0 1,6 1,6 2,4 2,4 5,2 -2,1 8,6 1,2
0,0 0,0 0,0 3,0 4,0 5,0 6,5 8,1 10,6 13,0 33,0 55,4 96,2 131,8
\197
V ekonomické analýze byly v penězích vyjádřeny tyto socioekonomické přínosy projektu:
 úspory nákladů na zdroje díky lepšímu nakládání s odpady, které je možné rozdělit
do následujících podkategorií:
o ušetřené náklady na prostorovou kapacitu skládky (vede k prodloužení životnosti
skládky) díky přesměrování komunálního odpadu do nového zařízení pro nakládání
s odpady, tedy závodu WtE;
o nerealizované náklady na alternativní výrobu energie a kovů získaných z odpadů
(tj. teplo, elektřina, kovový šrot);
 nerealizované externality z emisí skleníkových plynů v důsledku lepšího nakládání
s odpady, rozdělené do čtyř podkategorií:
o nerealizované emise skleníkových plynů díky lepšímu nakládání s odpady (s ohledem
na nerealizované emise skleníkových plynů ze skládek a další emise fosilních CO2
ze spalování materiálů obsažených v odpadech);
o nerealizované emise skleníkových plynů ze stávající výroby tepla na bázi fosilních paliv
(díky výrobě tepla z odpadu);
o nerealizované emise skleníkových plynů z druhého nejlepšího alternativního způsobu
výroby elektřiny na bázi fosilních paliv (díky výrobě elektřiny z odpadu);
o nerealizované emise skleníkových plynů z výroby kovů na bázi surovin (díky využití
kovů z odpadu).
Další pozitivní externality z lepšího nakládání s odpady dosažené v rámci projektu nejsou v tomto
případě počítány, protože bylo zjištěno, že jsou v peněžním vyjádření nevýznamné ve srovnání
s externalitami z nerealizovaných emisí skleníkových plynů, např. nerealizované emise znečišťujících
látek do ovzduší, jako jsou NOx , SO2 a jemné částice díky vyřazení uhlí jako paliva při výrobě energie,
nebo nerealizovaná kontaminace půdy a podzemních vod díky skládkám komunálního odpadu. Tyto
dvě kategorie externalit lze považovat za převážně internalizované v úsporách nákladů na zdroje
uvedených v bodech 1 a) a b) výše.
Negativními externalitami projektu počítanými v ekonomické analýze jsou emise fosilního CO2
generované spalováním odpadů, které se odečtou od přínosů uvedených v bodech 2 a) – d) výše. Další
negativní externality byly považovány za nevýznamné, a proto se nepočítají:
 emise fosilního CO2 z realizace projektu (např. ze spotřeby paliva a elektrické energie během
výstavby);
 další emise ze závodu WtE do ovzduší, vody a půdy: minimalizovány díky použití BAT pro
úpravu spalin, popela ze spalování a odpadních vod vyprodukovaných v závodě, jakož
i bezpečné likvidaci popela (všechny jsou internalizovány v nákladech na projekt);
 vizuální nebo jiné nedostatky (tj. vizuální dopad, hluk, zápach) způsobené závodem WtE:
považují se v tomto případě za minimální, protože se projekt bude realizovat na stávajícím
brownfieldu na okraji města asi 2 km od nejbližší rezidenční oblasti233.
V následující tabulce je uvedeno peněžní vyjádření sociálně-ekonomických přínosů projektu (za r. 2017
a 2042, tj. první a poslední rok provozu).
233
Negativní externality z vizuálních a jiných nedostatků (hluk, zápach) jsou u velkých projektů v oblasti zpracování odpadů, jako jsou skládky
nebo čistírny odpadních vod, běžné, může však být obtížné nebo dokonce nemožné je vyčíslit, pokud jsou tyto projekty realizovány na stávajících
brownfieldech nebo ve velkých průmyslových oblastech nebo v jejich těsné blízkosti. Je totiž velmi obtížné odlišit nedostatky způsobené
projektem od stávajících nedostatků způsobených samotnou existencí místa či infrastruktury. Pokud však vznikají velké projekty pro nakládání
s odpady na zelené louce a nacházejí se v těsné blízkosti obytných oblastí, nelze negativní externality v ekonomické analýze opomíjet. Typickým
způsobem pro peněžní vyjádření těchto externalit je metoda hédonických cen. Při použití metody hédonických cen je třeba odhadnout tři důležité
proměnné: (i) oblast dopadu projektu a dotčené nemovitosti (v m2), (ii) průměrnou hodnotu nemovitostí nebo roční nájemné (v EUR/m2)
a (iii) odpisovou sazbu očekávanou vzhledem k projektu (v %), Zatímco odhad první a druhé proměnné je silně závislý na specifických faktorech
daného místa, třetí proměnnou lze odhadnout na základě zkušeností z jiných srovnatelných projektů. Více podrobností o použití odhadu a jeho
příklady naleznete v části 4.2.7.4 a příloze VI.
\198
Peněžní vyjádření přínosů projektu
Hodnota
(2017/2042)
B1. Úspory nákladů na zdroje díky lepšímu nakládání s odpady 22,0 mil. EUR
B1a) Ekonomická hodnota ušetřené skládkovací kapacity (bez externalit z emisí skleníkových
plynů)
Peněžní vyjádření ekonomického přínosu vychází z úplných (finančních) nákladů na výstavbu, provoz,
uzavření a následnou údržbu průměrné skládky v zemi plus náklady obětované příležitosti na využívaný
pozemek a pozitivní externality z nerealizovaných emisí do půdy a vody.
Hodnota ušetřené skládkovací kapacity se vypočítá takto:
Množství odpadu nevyvezeného na skládku (200 000 ktpa) x odhadované náklady na skládkovací kapacitu v
zemi, včetně nákladů obětované příležitosti na pozemek (30 EUR/t234)
= 6,0 milionů EUR
6,0 mil. EUR
B1b) Ekonomická hodnota využité energie ve formě tepla (bez externalit z emisí skleníkových
plynů)
Peněžní vyjádření ekonomického přínosu vychází z nerealizovaných nákladů na stávající zdroje tepla, které
byly v rámci systému vyřazeny, což je v tomto případě stávající kotel na uhlí produkující pouze teplo. Kromě
dlouhodobých mezních nákladů na výrobu tepla, což zahrnuje veškeré kapitálové a provozní náklady,
jsou do výpočtu zahrnuty náklady na ekonomické sankce za (omezenou) bezpečnost dodávek uhlí235.
Použití dlouhodobých mezních nákladů na vyřazené tepelné zdroje pro oceňování ekonomických přínosů
pro společnost namísto krátkodobých mezních nákladů používaných ve finanční analýze je odůvodněné,
protože krátkodobé mezní náklady nejsou výsledkem tržní konkurence (lokální trh s teplem má jen jednoho
odběratele, který diktuje cenu), a tedy neodráží skutečné náklady obětované příležitosti tepla.
Nerealizované ekonomické náklady na výrobu tepla (bez externalit) se vypočítají takto:
Roční produkce tepla v závodě WtE (1 147 500 GJ) x dlouhodobé mezní náklady na stávající výrobu tepla
na bázi uhlí plus náklady na sankce za bezpečnost dodávek uhlí
(6,7 EUR/GJ + 1,4 EUR/GJ236) = 9,3 milionů EUR
9,3 mil. EUR
B1c) Ekonomická hodnota využité energie ve formě elektřiny (bez externalit z emisí skleníkových
plynů)
Peněžní vyjádření ekonomického přínosu vychází z nerealizovaných nákladů na druhé nejlepší alternativní
zařízení pro výrobu elektrické energie. Z dlouhodobého hlediska se v Evropě jedná o kombinovanou
paroplynovou turbínu (CCGT – combined cycle gas turbine)237.
Fixní příplatek k tržní ceně elektřiny za vysoce účinnou kogeneraci, který je uvažovaný ve finanční analýze,
se v ekonomické analýze nezohlední, protože by to vedlo ke dvojímu započítání.
Nerealizované finanční náklady na výrobu elektrické energie z alternativních zdrojů se vypočítají takto:
Roční export elektřiny v závodě WtE (84 250 MWh) x dlouhodobé mezní náklady na výrobu elektřiny v
CCGT plus sankční náklady na bezpečnost dodávek plynu (65 EUR/MWh + 10 EUR/MWh) = 6,4 milionu EUR
6,4 mil. EUR
B1d) Ekonomická hodnota využitých železných kovů (bez externalit z emisí skleníkových plynů)
Peněžní vyjádření ekonomického přínosu vychází z nerealizovaných nákladů na alternativní produkci kovů
ze surovin.
Vzhledem k tomu, že v zemi existuje vyspělý trh s kovovým šrotem, finanční cena na místním trhu je
dobrým ukazatelem nerealizovaných finančních nákladů na alternativní produkci kovů ze surovin.
Nerealizované finanční náklady na výrobu kovů se vypočítají takto:
Množství využitých železných kovů za rok (4 000 t) x odhadovaná dlouhodobá průměrná tržní cena
kovového šrotu (80 EUR/t) = 0,3 milionu EUR
0,3 mil. EUR
B2. Nerealizované externality z emisí skleníkových plynů díky lepšímu nakládání s odpady
a materiálem / využití energie
7,5 mil. EUR
11,8 mil. EUR
B2a. Nerealizované emise skleníkových plynů díky lepšímu nakládání s odpady (nerealizované
emise skleníkových plynů ze skládek mínus dalších emise fosilního CO2 ze spalování odpadu)
Odhadované specifické emise skleníkových plynů na tunu odpadů u skládek v tomto případě byly ve výši
0,67 t ekv. CO2/t v prvním roce provozu, s postupným snížením na 0,62 t ekv. CO2/t na konci sledovaného
období.
1,5 mil. EUR /
1,1mil. EUR
234
Hodnota byla převzata z národního průvodce analýzou nákladů a přínosů a jedná se o odhadovaný průměr v zemi, který se doporučuje pro
případ, že v konkrétním regionu projektu není k dispozici lepší odhad.
235
V této případové studii se předpokládá, že se bude uhlí dovážet. V případech, kdy je uhlí především z domácí produkce, lze sankci za
zabezpečení dodávek zrušit nebo snížit.
236
Výrobní náklady vycházejí z průměrných nákladů na pohonné hmoty plus doprava ve výši cca 85 EUR/t. Pro výpočet sankce na zabezpečení
dodávek uhlí byl použit odborný odhad.
237
Použité náklady paroplynového cyklu pro peněžní vyjádření ekonomických přínosů výroby elektřiny v závodě WtE jsou zjednodušené. Protože
v tomto případě je srovnávacím scénářem situace, kdy k výstavbě závodu nedojde, realističtějším odhadem ekonomického přínosu by bylo vzít
v úvahu průměrné náklady na výrobu obou závodů: stávajícího marginálního závodu (bude v krátkodobém a střednědobém horizontu vyřazen)
a CCGT (bude vyřazen v dlouhodobém horizontu). Je třeba poznamenat, že definice marginálního závodu se v každé zemi liší.
\199
Peněžní vyjádření přínosů projektu
Hodnota
(2017/2042)
Odhadované specifické emisní faktory skleníkových plynů pro závod WtE (bez emisí skleníkových plynů
nerealizovaných vyřazením fosilních paliv v alternativních závodech na výrobu energie, které jsou
vypočteny níže) jsou 0,47 t ekv. CO2/t v prvním roce provozu s postupným zvýšením na 0,55 t ekv. CO2/t
na konci sledovaného období238, 239.
Výpočet nerealizovaných nákladů emisí skleníkových plynů díky zlepšenému nakládání s odpady
Množství zpracovaného odpadu v závodě WtE (200 000 ktpa) x (emisní faktor skleníkových plynů za skládku
– emisní faktor skleníkových plynů za závod WtE: 0,21 t ekv. CO2/t na 0,08 t ekv. CO2/t) x stínová cena CO2
(36 EUR/t v r. 2017 až 50 EUR/t v r. 2030 a 63 EUR v r. 2042)240
= 1,5 milionu EUR (2017) / 1,1 milionu EUR
(2042)B2b. Nerealizované emise skleníkových plynů díky využití energie ve formě tepla
Specifické emise skleníkových plynů na MWh tepelné energie z uhlí jsou 0,416 t ekv. CO2/MWh (kotel pouze
na teplo s 85% hrubou energetickou účinností).
Výpočet nerealizovaných nákladů emisí skleníkových plynů díky vyřazení výroby tepla ze stávajícího
z d r o j e :
Množství vyrobeného tepla za rok (318 750 MWh) x specifický emisní faktor skleníkových plynů tepelného
kotle na uhlí (0,416 t CO2/MWh) x stínová cena CO2 (34 EUR/t v r. 2017 až 50 EUR/t v r. 2030 a 63 EUR
v r. 2042) = 4,7 milionů EUR (2017) / 8,4 mil EUR (2042)
4,7 mil. EUR /
8,4 mil. EUR
B2c. Nerealizované emise skleníkových plynů díky využití energie ve formě elektřiny
Ve výpočtu je použit specifický emisní faktor skleníkových plynů elektřiny vyrobené v CCGT, což je v souladu
s předpokladem pro peněžní vyjádření přínosu B1c) výše: 0,36 t ekv. CO2 /MWh.
Výpočet nerealizovaných nákladů emisí skleníkových plynů díky vyřazení výroby elektřiny z alternativního
z d r o j e :
Množství vyrobené elektřiny za rok (84 250 MWh) x specifický emisní faktor skleníkových plynů elektřiny
vyrobené v CCGT (0,36 t CO2/MWh) x stínová cena CO2 (36 EUR/t v r. 2017 až 50 EUR/t v r. 2030 a 63 EUR
v r. 2042) = 1,1 milionů EUR (2017) / 1,9 mil EUR (2042)241
1,1 mil. EUR /
1,9 mil. EUR
B2d. Nerealizované emise skleníkových plynů díky využití železných kovů
Odhadované nerealizované specifické emise skleníkových plynů na tunu recyklovaných železných kovů
jsou ve výši 1,521 t ekv. CO2/t
Nerealizované náklady emisí skleníkových plynů díky recyklaci železných kovů se vypočítají takto:
Množství využitých kovů za rok (4 000 t) x specifický emisní faktor skleníkových plynů recyklace kovů
(1,521 t ekv. CO2/t) x ekonomické náklady CO2 (36 EUR/t v r. 2017 až 50 EUR/t v r. 2030 a 63 EUR v r. 2042)
= 0,2 milionů EUR (2017) / 0,4 mil EUR (2042)
0,2 mil. EUR /
0,4 mil. EUR
Celkové ekonomické přínosy (B1 + B2) 29,5 mil. EUR
/ 33,7 mil.
EUR
Na základě těchto předpokladů byly z ekonomické analýzy projektu získány tyto výsledky.
238
Specifické emise skleníkových plynů ze skládek a závodu WtE jsou vyjádřeny v ekvivalentech CO2 (ekv. CO2) na tunu vstupního odpadu. Dalšími
uvažovanými emisemi skleníkových plynů kromě CO2 jsou metan (CH4) a oxid dusný (N2O), které jsou převedeny na ekvivalenty CO2 pomocí faktoru,
který vyjadřuje jejich dopad na změnu klimatu vzhledem k tomuto dopadu u CO2 (tj. 21 pro CH4 a 310 pro N2O).
239
Specifické emisní faktory pro skládky a závody WtE se v průběhu sledovaného období mění, protože jejich výpočet zohledňuje budoucí
předpokládané změny ve složení smíšených zbytkových odpadů, které se budou zpracovávat v závodě WtE (tj. snížený obsah
kuchyňského/potravinového odpadu a zvýšený obsah plastu). Výpočet specifických emisí ze skládek vychází z předpokladu kvalitně řízených
vybudovaných skládek podobných těm, které se nacházejí v blízkosti oblasti projektu. K výpočtu byl použit model vyvinutý v rámci iniciativy
JASPERS pro zařízení pro nakládání s odpady
(http://www.jaspersnetwork.org/jaspersnetwork/display/for/Calculation+of+GHG+Emissions+in+Waste+and+Waste-to-Energy+Projects).
240
Předpokládané stínové ceny CO2 jsou v souladu s hodnotami navrženými v části 2.8.8 tohoto průvodce (odhady EIB) a jsou upraveny na stálé
ceny roku 2013. Eskalace o 1,1 milionu EUR ročně v období 2031–2042 je rovněž v souladu s doporučeními uvedenými v tomto
průvodci (taktéž ve stálých cenách roku 2013).
241
Ve výpočtu se používá celková výroba elektřiny ze závodu WtE, včetně spotřeby elektřiny vyrobené v rámci vlastní produkce, protože tato
spotřeba se účtuje na straně nákladů za stejnou cenu elektřiny. Proto se peněžní toky související se spotřebou vlastní elektrické energie v celkových
peněžních tocích projektu navzájem vyruší.
\200
ERR
1 2 3 4 5 6 10 15 20 25 30
Výstavba Provoz
Socioekonomické náklady NPV 5 %
Sociálně-ekonomické přínosy NPV 5 %
ERR 10,6%
POMĚR P/N 1,37
S odhadovanou ekonomickou mírou návratnosti ve výši 10,6 %, pozitivní ekonomickou čistou
současnou hodnotou ve výši 101,3 milionu EUR a poměrem přínosů a nákladů ve výši 1,37 se očekává,
že výstavba závodu WtE zvýší společenský blahobyt. Proto je způsobilá získat finanční podporu EU.
VII Hodnocení rizik
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti hodnotí dopady možných změn klíčových proměnných projektu na finanční
a ekonomické ukazatele výkonnosti projektu. Finanční i ekonomická analýza se provádí pomocí
agregovaných a vybraných rozčleněných proměnných (tj. poptávky a cen odděleně), aby bylo možné
lépe identifikovat možné kritické proměnné.
V následující tabulce jsou uvedeny elasticita vypočtená pro ENPV a FNPV(C) u různých vstupních
proměnných242 a jejich přechodové hodnoty243.
Proměnná
FNPV(C)
elasticita
Přechodová
hodnota
ENPV
elasticita
Přechodová
hodnota
Ekon./fin. investiční náklady 4,2 % -24 % -1,4 % 73 %
Ekon./fin. náklady na provoz a údržbu (vč.
reinvestic)
4,5 % -22 % -1,3 % 77 %
Odpady na vstupu -6,8 % 15 % 3,4 % -29 %
Poplatek za převzetí (WtE) -3,6 % 28 % - Ekon./fin.
cena tepla -1,9 % 54 % 1,1 % -91 %
Ekon./fin. cena elektřiny -2,1 % 47 % 0,8 % (*)
Stín cena CO2 - - 1,1 % -94 %
Stínová cena skládkovací kapacity - - 0,7 % (*)
(*) V těchto případech nebyla vypočtena přechodová hodnota, protože ENPV nemůže být 0, i kdyby proměnná byla 0.
Níže jsou znázorněny sémantické mapy (spider diagram) znázorňující elasticitu a přechodové hodnoty
pro výše uvedené proměnné.
242
Elasticita je definována jako procentuální změna NPV při změně proměnné o 1 %.
243
Přechodová hodnota je procentuální změna vstupní proměnné, při níž je NPV rovna 0.
Investiční náklady mil. EUR -138,7
-131,7
-77,0
-25,7
-29,0
0,0
-7,2 -84,4 -42,6 -14,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu vč. reinvestic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 -8,4 -8,4 -8,4 -8,5 -71,8 -8,6 -14,0
Fixní náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 -6,2 -6,3 -6,3 -6,3 -1,8 -6,5 -6,5
Variabilní náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 -2,1 -2,1 -2,1 -2,1 0,0 -2,1 -2,1
Reinvestiční náklady mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -70,0 0,0 -5,3
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Celkové ekonomické náklady mil. EUR -270,3 -7,2 -84,4 -42,6 -14,5 -8,4 -8,4 -8,4 -8,5 -71,8 -8,6 -14,0
B1. Úspory nákladů na zdroje mil. EUR 264,3 0,0 0,0 0,0 0,0 22,0 22,0 22,0 22,0 0,0 22,0 22,0
B1a. Ekonomická hodnota ušetřené skládkovací kapacity mil. EUR 72,1 0,0 0,0 0,0 0,0 6,0 6,0 6,0 6,0 0,0 6,0 6,0
B1b. Ekonomická hodnota využitého energie ve formě tepla mil. EUR 111,8 0,0 0,0 0,0 0,0 9,3 9,3 9,3 9,3 0,0 9,3 9,3
B1c. Ekonomická hodnota využitého energie ve formě elektřiny mil. EUR 76,5 0,0 0,0 0,0 0,0 6,4 6,4 6,4 6,4 0,0 6,4 6,4
B1d. Ekonomická hodnota získaného kovu mil. EUR 3,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,3 0,3 0,3 0,0 0,3 0,3
B2. Nerealizované externality v oblasti životního prostředí mil. EUR 107,3 0,0 0,0 0,0 0,0 7,5 7,6 8,1 8,9 0,0 10,7 11,8
B2a. Nerealizované emise skleníkových plynů díky lepšímu
zpracování odpadů.
mil. EUR 13,4 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 1,4 1,2 1,0 0,0 1,0 1,1
B2b. Nerealizované emise skleníkových plynů díky výrobě tepla
z odpadu
mil. EUR 73,9 0,0 0,0 0,0 0,0 4,7 4,9 5,5 6,2 0,0 7,7 8,4
B2c. Nerealizované emise skleníkových plynů díky výrobě
elektřiny z odpadu
mil. EUR 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 1,1 1,2 1,4 0,0 1,7 1,9
B2d. Nerealizované emise skleníkových plynů díky využití kovů z
odpadu
mil. EUR 3,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,2 0,3 0,3 0,0 0,4 0,4
Celkové ekonomické přínosy (B1 + B2) mil. EUR 371,6 0,0 0,0 0,0 0,0 29,5 29,6 30,1 30,9 0,0 32,7 33,7
Čisté přínosy (ENPV) mil. EUR 101,3 -7,2 -84,4 -42,6 -14,5 21,1 21,2 21,7 22,4 -71,8 24,1 19,8
\201
% 60% 80% 100% 120% 140% 1640 0%
300
250
200
Analýza citlivosti – ENPV
Ekon./Fin. Investiční
náklady
Ekon./Fin. Náklady na provoz a údržbu
(bez reinvestic)
Tok odpadů
100,0
50,0
0
Analýza citlivosti – FNPV(C)
150 Ekon./Fin. Cena elektřiny
100 Ekon./Fin. Cena tepla
-50,0
Stínová cena CO2
50
Stínová cena skládkovací
0
-100,0
-150,0
-50 -200,0
Změna proměnné
40% 60% 80% 100% 120% 140% 160%
Změna proměnné
Z analýzy citlivosti vyplývá, že v ekonomické analýze jsou kritickými proměnnými pouze vstupní
odpad, a v menší míře investiční a provozní náklady jakož i ekonomické náklady na teplo a stínová
cena CO2. Ve finanční analýze je však většina testovaných proměnných kritických pro FNPV(C)244. To
lze vysvětlit tím, že FNPV(C) je blízko 0 (v takovém případě by byla investice dostatečně zisková i bez
vnější podpory).
S ohledem na vstupní odpad, který se v obou případech jeví jako nejvíce kritická proměnná, je třeba
poznamenat, že analýza poptávky byla provedena na základě konzervativních odhadů o vzniku
odpadů, a to jak na regionální úrovni, tak ve třech velkých městech, které projekt předkládají
a spolufinancují. Přesto z analýzy poptávky vyplývá, že samotná tři města mohou snadno
vyprodukovat požadované množství odpadu, a zajistit tak, aby projektovaná kapacita zařízení byla
využita na maximum v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Tento předpoklad by
platil i v případě, že třídění recyklovatelných odpadů v uvedených třech městech bude lepší, než se
očekávalo. Z tohoto důvodu je pravděpodobnost snížení roční kapacity zpracovávaného odpadu
na přechodovou hodnotu pro ENPV velmi nízká. Vyšší než konstrukční kapacita za rok není možná,
takže možnost dosažení přechodové hodnoty pro FNPV(C) je čistě teoretická.
S ohledem na náklady na projekt jsou jednotkové náklady vypočtené pro výstavbu a provoz závodu
podobné těmto nákladům u podobných projektů, které byly v poslední době v EU realizovány
a v současnosti jsou v provozu. Odhady investičních nákladů byly rovněž potvrzeny na základě
konzultací s výrobci zařízení a vybavení, čímž došlo k porovnání s aktuálními tržními podmínkami.
S ohledem na náklady na likvidaci odpadů vznikajících v zařízení WtE lze říci, že byly tyto náklady
konzultovány se společnostmi zabývajícími se likvidací odpadů, které působí v regionu. Hodnocení
dopadů na životní prostředí potvrzuje zákonnost a životaschopnosti navrhovaných způsobů likvidace.
Proto neexistuje důvod pro vážné pochybnosti o spolehlivosti kteréhokoli z odhadů nákladů projektu,
a proto lze dosažení přechodových hodnot pro investiční náklady a náklady na provoz a údržbu
považovat za vysoce nepravděpodobné.
Pokud jde o odhad ekonomického přínosu nahrazení výroby tepla z uhlí teplem vyrobeným v rámci
projektu, je třeba poznamenat, že předpokládaná výše nerealizovaných nákladů na výrobu tepla byla
vypočtena na základě konzervativních předpokladů o cenách uhlí, jakož i o investičních a provozních
nákladech na výrobu tepla. Je proto velmi nepravděpodobné, že by jakkoli mohlo dojít k dosažení
přechodové hodnoty (při níž by ENPV byla 0), která je cca -91 %. Nedošlo by k tomu ani v případě,
že by došlo ke zrušení internalizované sankce za zabezpečení dodávek uhlí, ani v případě, že by
dlouhodobé mezní náklady na výrobu tepla byly nahrazeny krátkodobými mezními náklady (jako je
tomu ve finanční analýze).
K předpokládané finanční ceně za dodávané teplo je třeba uvést, že podmínky pro odběr tepla (včetně
ceny) byly vyjednány předem s místním poskytovatelem dálkového vytápění, s nímž byla uzavřena
rámcová dohoda, kterou také podpořila místní samospráva příslušné obce. Proto je významné snížení
ceny tepla pod předpokládanou úroveň velmi nepravděpodobné.
244
Za kritickou se považuje proměnná, jejíž změna o 1 % vede ke změně FNPV nebo ENPV projektu o více než 1 %.
ENPV(mil.
EUR)
FNPV(C)(mil.
EUR)
\200
S ohledem na předpokládanou stínovou cenu CO2 již bylo konstatováno, že předpokládané hodnoty
jsou odhady používané Evropskou investiční bankou, která je považuje za vysoce důvěryhodné.
S ohledem na poplatek za převzetí odpadu účtovaný uvažovaným závodem, který je pro finanční
analýzu také zásadní, je třeba uvést, že hodnoty předpokládané v analýze byly projednány a schváleny
na úrovni místních samospráv tří měst zapojených do projektu, a proto je nepravděpodobné, že se
v budoucnosti změní.
Obecně lze říci, že jsou předpoklady pro kritické proměnné projektu opodstatněné, a díky tomu lze
výsledky analýzy nákladů a výnosů považovat za spolehlivé.
Analýza rizik
Na základě výsledků analýzy citlivosti a zohlednění nejistot týkajících se aspektů, které se přímo
nepromítají do výpočtů v analýze nákladů a přínosů základě, byla vypracována matice rizik s cílem
určit možná opatření pro prevenci a zmírňování rizik.
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové riziko po
opatření
k zamezení/zmírnění
Rizika na straně poptávky
Dostupný tok
odpadu je
mnohem nižší,
než je
projektovaná
kapacita závodu
B III
Střední
Analýza poptávky se provádí na
základě konzervativních
předpokladů o vzniku odpadů ve
spádové oblasti projektu, přičemž
tyto odhady jsou srovnatelné
s předpoklady v jiných regionech
v zemi.
Místní samospráva tří měst
zapojených do projektu řídí toky
odpadů v rámci svých oblastí
svozu a vyprodukuje více než
dostatečné množství zbytkového
odpadu k zajištění maximálního
využití kapacity závodu
v krátkodobém, střednědobém
i dlouhodobém horizontu.
Zodpovědná osoba: příjemce ve
spolupráci s místní samosprávou
tří měst, které se účastní projektu
Nízké
Složení
a výhřevnost
skutečného
množství
vstupního
odpadu jsou
mimo rozsah
požadovaný pro
výstavbu
spalovny.
C III
Střední
Změny složení odpadu z
domácností a míry třídění odpadů
a recyklovatelných materiálů
a ostatních součástí odpadů
předpokládaných v rámci prognózy
poptávky jsou věrohodné
a vycházejí z vývoje v jiných zemích.
Výhřevnost předpokládaná
u vstupního odpadu je v souladu
výhřevností odpadu v jiných
městských oblastech v rámci
daného státu i v zahraničí.
V případě sezónních výkyvů ve
složení odpadu je možné
přistoupit k jeho smísení
s odpady z jiných zdrojů v rámci
stejných spádových oblastí.
Zodpovědná osoba: příjemce ve
spolupráci s místní samosprávou
tří měst, které se účastní projektu
Nízké
\200
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové riziko po
opatření
k zamezení/zmírnění
Rizika na straně poptávky
Nejistota
s ohledem na
odebírané teplo
vyrobené
v závodě
C IV Vysoké
S místním poskytovatelem
dálkového vytápění byla vyjednána
dohoda o odběru tepla v podobě
prohlášení o záměru, které
podepsaly obě strany. Dohoda
získala podporu místní samosprávy
příslušné obce. Zodpovědná osoba:
příjemce, místní samospráva
příslušné obce
Nízké
Finanční rizika
Překročení
investičních
nákladů
C III
Střední
Odhady nákladů na investice
jsou srovnatelné s náklady na
podobné projekty realizované
v EU v posledních letech.
Na základě konzultací s výrobci
zařízení a vybavení byly odhady
porovnány s aktuálními tržními
podmínkami.
Zveřejnění oznámení o zakázce
v Úředním věstníku Evropské unie
s cílem zajistit větší konkurenci.
Zodpovědná osoba: příjemce
Nízké
Překročení
provozních
nákladů
B III
Střední
Odhady provozních nákladů
jsou srovnatelné s náklady u
podobných provozovaných
projektů.
Na základě konzultací s výrobci
zařízení a vybavení byly také
porovnány odhady.
V odhadech provozních nákladů
bylo zohledněno reálné zvýšení
nákladů na zaměstnance.
Spotřeba elektrické energie, která
tvoří 13 % z celkových nákladů na
provoz a údržbu, je z velké části
pokryta vlastní výrobou.
Náklady na likvidaci
odpadů byly konzultovány
se specializovanými
společnostmi působícími
v regionu.
Zodpovědná osoba: příjemce
Nízké
\200
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové riziko po
opatření
k zamezení/zmírnění
Finanční rizika
Problémy
s dostupností
spolufinancování
na místní úrovni
C IV Vysoké
Veřejné dotace z národních zdrojů
byly potvrzeny na základě závazků
vlády poskytnout spolufinancování
příslušného OP.
Regionální samospráva
i zúčastněné obce poskytly
písemné závazky za
(spolu)financování projektu, úroky
v průběhu výstavby a počáteční
provozní kapitál.
Příjemce žádá o úvěr od EIB ke
spolufinancování projektu; již
začala první jednání.
Zodpovědná osoba: Ministerstvo
financí, řídící orgán odpovědný za
OP, regionální samospráva, místní
samospráva tří měst, které se
účastní projektu, příjemce
Střední
Zpoždění při
přípravě
projektů
a povolení, což
vede
k opožděnému
poskytnutí
grantu EU
C III
Střední
Zapojení technické pomoci
JASPERS v rané fázi
projektového cyklu s cílem
zkrátit čas na schválení
projektu.
Zodpovědná osoba: Řídící orgán
odpovědný za OP, příjemce
Nízké
Nedostatečné
výnosy
z poplatků za
převzetí odpadu
a prodeje
materiálů
a energie
ohrožují obsluhu
úvěru
B IV
Střední
Navrhované poplatky závodu
WtE za převzetí odpadu byly
dohodnuty předem se třemi
městy zapojenými do projektu.
S místním poskytovatelem
dálkového vytápění byla vyjednána
a rámcově dohodnuta cena
odbíraného tepla v podobě
prohlášení o záměru, které
podepsaly obě strany. Tato dohoda
obsahuje ustanovení o pravidelných
úpravách cen o inflaci a změny cen
uhlí nebo cenu, kterou platí
provozovatel dálkového vytápění za
emise CO2.
Cena za odebíranou elektřinu je
dlouhodobý průměr, který byl
stanoven v souladu s platnými
prognózami poptávky a nabídky.
Cena za kovový šrot je stanovena
na základě aktuální tržní ceny,
která vychází z konzervativního
předpokladu pro budoucnost
(růst poptávky by měl být vyšší
než růst nabídky, takže se pokles
cen neočekává). Zodpovědná
osoba: příjemce
Nízké
Rizika při realizaci
Problémy
s nákupem
pozemků
A II Nízké
Pozemky jsou ve vlastnictví jedné
z obcí, které předkládají projekt.
Podmínky pro nákup pozemků již
byly rámcově schváleny.
Zodpovědná osoba: příjemce
Nízké
\200
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové riziko po
opatření
k zamezení/zmírnění
Rizika při realizaci
Problémy
s odporem
veřejnosti vůči
projektu
D IV
Velmi
vyso
ká
Proces veřejných konzultací
vyžadovaný v rámci EIA je již
v pokročilé fázi a podněty, které
zazněly při veřejném jednání,
nepředstavují pro tento projekt
žádnou zásadní překážku.
Doporučení ze strany nevládních
ekologických organizací jsou
částečně zapracována do projektu.
Opatření v oblasti publicity
zaměřená na informování
veřejnosti o projektu a jeho cílech
jsou součástí projektu.
Zodpovědná osoba: příjemce
Střední
Zpoždění
způsobená
prodloužením
zadávacích řízení
C III
Střední
Divize zadávání veřejných
zakázek předkladatele, která
bude využívat specializovanou
technickou pomoc.
Do harmonogramu projektu
jsou zapracována
nepředvídatelná zpoždění.
Zodpovědná osoba: příjemce
Nízké
Provozní rizika
Jsou
překročeny
limity pro
emise
znečišťující
ch látek do
ovzduší/
vody
A II Nízké
Výběr z osvědčených, nejlepších
dostupných technologií pro úpravu
spalin a čištění odpadních vod
Zodpovědná osoba: příjemce.
Nízké
* Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: I. Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Velmi vysoká.
Z analýzy rizik jasně vyplývá, že zůstatková rizika projektu jsou nízká nebo střední v důsledku
opatření již přijatých k zamezení vzniku identifikovaných rizik nebo ke zmírnění jejich nepříznivého
dopadu v případě, že neočekávaně nastanou. Obecně vzato, celková úroveň zbytkového rizika je zcela
přijatelná, a lze proto tvrdit, že za předpokladu, že projekt získá očekávané a doporučované
spolufinancování z fondů EU, je pravděpodobnost, že projekt nedosáhne svého plánovaného cíle
za rozumnou cenu, pouze zanedbatelná.
\206
5. Energetika
5.1 Úvod
Investice do energetické infrastruktury v členských státech EU jsou motivovány snahou vyřešit
specifické problémy, které mají vliv na národní, regionální a mezinárodní trhy s energií. Mezi hlavní
problémy, které jsou specifické pro EU, patří bezpečnost a spolehlivost dodávek a cenová dostupnost
energií pro spotřebitele. Také globální vzhledem obavám ze změny klimatu je třeba postupně nahrazovat
fosilní energetická paliva udržitelnějšími zdroji. Další důležitá hnací sila souvisí
s problematikou rostoucí penetrace výroby energie z volatilních obnovitelných zdrojů energie, zejména
větrné a sluneční energie, do celého elektrického systému a zejména do elektrické sítě.
Mezi cíle evropské energetické politiky patří výstavba vhodných přeshraničních propojení, diverzifikace
zdrojů dodávek a tras, podpora energetické účinnosti a zrychlení transformace na nízkouhlíkovou
energetiku. Jejich strategický význam je potvrzen v zastřešující strategii Evropa 2020 pro inteligentní a
udržitelný růst podporující začlenění v EU a ve své stěžejní iniciativě s nazvané "Evropa účinněji
využívající zdroje". Zejména má tato stěžejní strategie za cíl pomoci oddělit hospodářský růst od
využívání zdrojů, podporovat přechod na nízkouhlíkové hospodářství, zvýšit využívání obnovitelných
zdrojů energie, modernizovat odvětví dopravy, podporovat energetickou účinnost, zvýšit
konkurenceschopnost a podpořit vyšší energetickou bezpečnost. EU stanovila cíl dosáhnout 20% snížení
emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovní roku 1990, 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů a
20% snížení využívání primární energie zvýšením energetické účinnosti do roku 2020. Další cíle EU
stanovila pro rok 2030 v rámci svého Rámce politiky v oblasti klimatu
a energetiky v období 2020–2030245: závazný cíl pro celou EU snížit emise skleníkových plynů nejméně
o 40 % pod úroveň roku 1990, závazný cíl pro celou EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie
nejméně na 27 %, jakož i orientační cíl zvýšit podíl energetických úspor prostřednictvím zlepšování
energetické účinnosti o 27 %. V evropských strategických dokumentech se rovněž zdůrazňuje význam
diverzifikace zdrojů pro dovoz ropy k zajištění finančních a jiných úspor, zvýšení konkurenceschopnosti,
ale také energetické bezpečnosti, a potřeba modernizovat evropské sítě, včetně transevropských
energetických sítí.
Evropské orgány vypracovaly plány, akční plány a regulační dokumenty. Strategické cíle EU jsou
ve členských státech zpracovány do konkrétnějších opatření, která mají být provedena
v nadcházejících letech s přihlédnutím ke specifickým národním a regionálním investičním prioritám.
V období 2014–2020 bude EFRR a Fond soudržnosti investovat do podpory přechodu
na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích (tematický cíl 4), včetně investic do energetické
účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů246, inteligentních distribučních soustav a vysoce účinné
kombinované výrobě tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple. Kromě toho by fond pro
regionální rozvoj mohl také investovat do zvyšování energetické účinnosti a bezpečnosti dodávek
prostřednictvím rozvoje inteligentních systémů na distribuci, ukládání a přenášení energie
a prostřednictvím integrace distribuované výroby z obnovitelných zdrojů247. Obecně platí, že investice do
úsilí o snížení emisí skleníkových plynů z činností, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES
(směrnice o systému obchodování s emisemi) nemůže získat podporu z fondu pro regionální rozvoj nebo
z Fondu soudržnosti. Důvodem je to, že takové investice by pouze vedly ke snížení cen emisních
povolenek, aniž by bylo dosaženo dalšího poklesu objemu emisí (protože počet povolenek zůstává stejný,
245
Přijato na zasedání Evropské rady dne 23. října 2014 s přihlédnutím k doporučení sdělení Evropské komise COM(2014) 15.
246
V souvislosti s hydroenergií musí být každý projekt, který modifikuje hydromorfologické vlastnosti vodního útvaru a způsobuje zhoršení jeho
stavu, posouzen v souladu s článkem 4.7 rámcové směrnice o vodě.
247
Pokud jde o inteligentní plynárenskou infrastrukturu, musí mít alespoň jednu z následujících vlastností:
- podporuje integraci výroby z nekonvenčních zdrojů (jako jsou obnovitelné zdroje energie – OZE – na bázi syntetického metanu
a biometanu) do plynových soustav, a přepravu a skladování tohoto plynu;
- umožňuje integraci plynových elektráren do elektrických rozvodných sítí dle potřeby k vykrývání špiček, s cílem umožnit další
integraci obnovitelných zdrojů energie (a tím zvýšit celkový podíl OZE v systému);
zvyšuje flexibilitu plynárenských sítí, a to zejména prostřednictvím využití IT technologií, k řešení problémů v oblasti nabídky a poptávky a nabízí
zákazníkům nové služby a zlepšení efektivity při současném snížení celkového dopadu na klima a životní prostředí ve srovnání se stávající situací.
Podporuje tak z hlediska klimatu scénář, který je přínosný pro všechny strany.
\207
a tím i objem emisí skleníkových plynů).
V rámečku níže je uveden selektivní seznam dokumentů týkajících se odvětví energetiky.
Strategie, plány a akční plány
RÁMEC POLITIK EU
Sdělení Komise "Rámec politiky pro klima a energetiku v období 2020–2030", KOM(2014) 15.
Zelená kniha, "Rámec pro politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030", KOM(2013) 169, v konečném znění.
Nařízení Rady (EU) č. 347/2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a nařízení Komise
v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam
projektů společného zájmu.
Nařízení Rady (EU) č. 1316/2013, kterým se zřizuje nástroj pro propojení Evropy.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, "Stav evropského trhu s uhlíkem v roce 2012", KOM(2012) 652,
v konečném znění.
Sdělení Evropské komise "Vytváření vnitřního trhu s energií", KOM(2012) 663, v konečném znění. Sdělení
Evropské komise "Energetický plán do roku 2050", KOM(2011) 885, v konečném znění.
Sdělení Evropské komise "Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050",
KOM(2011) 112, v konečném znění.
Sdělení Evropské komise "Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje", KOM(2011) 571, v konečném znění.
Pracovní dokument útvarů Komise "Potřeby a požadavky na financování Investic do energetické infrastruktury"
SEK(2011) 755, v konečném znění.
ENTSO-E – Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, "Desetiletý plán rozvoje
sítě".
ENTSOG – Evropská síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu, "Desetiletý plán rozvoje sítě". Národní
akční plány členských států pro obnovitelné zdroje energie.248
Národní akční plány členských států pro energetickou účinnost.249
Elektřina a obnovitelné zdroje
Sdělení Evropské komise, "Zajištění vnitřního trhu s elektřinou a maximální efektivity veřejných intervencí",
KOM(2013) 7243, v konečném znění.
Sdělení Evropské komise, "Obnovitelné zdroje energie: významný hráč na evropském trhu s energií", KOM(2012)
271, v konečném znění.
Sdělení Evropské komise, "Inteligentní sítě: od inovací k zavádění", KOM(2011) 202, v konečném znění.
Směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES
a nařízení 714/2009.
Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení
směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Zemní plyn
Nařízení Rady (EU) č. 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení
směrnice Rady 2004/67/ES.
Směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES
a nařízení 715/2009.
248
K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/energy/renewables/action_plan_en.htm
249
K dispozici na adrese http://www.energy-community.org/portal/page/portal/ENC_HOME/AREAS_OF_WORK/ENERGY_EFFICIENCY/NEEAPs
\208
5.2 Popis kontextu
Pochopení kontextu, ve kterém je projekt realizován, je prvním krokem jakéhokoli posuzování
projektů. To je zejména důležité u projektů v oblasti energetiky, protože jsou obvykle součástí sítě,
která se rozkládá na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni, a tím se udržitelnost a plnění projektu
stává závislým na řadě vnějších faktorů. Výchozí prvky kontextu, jejichž popis se u projektů v oblasti
energetiky doporučuje, jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 5.1 Prezentace kontextu: Energetika
Informace
Socioekonomický
a politický vývoj
- Národní a regionální růst HDP
- Nakládání s příjmy–
- Demografické změny
- Energetická náročnost hospodářství250
- Vývoj cen paliva
Geografické
faktory
- Počasí a klimatické podmínky
- Typ a množství dostupných zdrojů energie a paliv na území státu (energetická bilance)
- Stupeň propojení a integrace s jinými zeměmi
Politické,
institucionální
a regulační
faktory
- Odkaz na směrnice EU a dokumenty odvětvové politiky (viz výše)
- Odkaz na prioritní osy a oblasti intervence v rámci OP
- Odkaz na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé státní, regionální a místní plánovací dokumenty
a strategie, včetně například Národního akčního plánu pro energie z obnovitelných zdrojů.
- Politické faktory ovlivňující trh s energií (jako jsou konflikty a politické napětí u zemí vyvážejících
paliva)
- Regulační a řídící orgán/y a jeho (jejich) role
Stávající
podmínky na trhu
služeb
- Struktura trhu: energetické společnosti, velkoobchodníci, maloobchodníci, typy a počet konečných
spotřebitelů
- Stupeň vertikální integrace trhu a informace o liberalizaci trhu a konkurenci v odvětví
- Systém tarifů nebo cen energií a vývoj cen pro spotřebitele
Stávající
technické
podmínky
v oblasti služeb
- Objemy výroby energie, mezispotřeba a konečná spotřeba, dovoz a vývoz podle druhu energie
(elektrická energie, zemní plyn, ropa, teplo, sekundární biopaliva, atd.) a zdrojů energie/paliva
pro výrobu elektřiny
- Míra závislosti na dovozu
- Profil zatížení a faktor zatížení technologií použitých v rámci projektu
- Sezónní a denní vývoj spotřeby energie
- Informace o historické a současné produkci energie, spotřebě a obchodních modelech
- Stupeň dosažení EU/národních cílů v odvětví energetiky
- Plánované nebo nedávno uskutečněné investice, které mohou mít vliv na výsledky projektu
- Technické parametry služby poskytované v současné době
- Kvalita a spolehlivost služeb
- Produkční/přepravní kapacita infrastruktury a kapacita ukládání energie
Zdroj:
vlastní zpracování
250
Definována jako hrubá domácí spotřeba energie dělená hrubým domácím produktem.
Energetická účinnost
Pracovní dokument útvarů Komise, Metodický pokyn ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, kterou
se mění směrnice 2009/125/ES a 2010/30/ES, a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.
Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.
\209
5.3 Definice cílů
Nejpřímějším cílem energetických projektů je řešit jeden nebo více problémů, které ovlivňují
energetické systémy v Evropě, což bylo stručně uvedeno v úvodní kapitole. Projekty v oblasti
energetiky se obecně zaměřují na:
 budování nových energetických kapacit k uspokojení rostoucí poptávky po energii;
 budování nových energetických kapacit ke snížení závislosti na dovozu energie;
 rozšiřování sítí pro zásobování energií do oblastí bez pokrytí;
 diverzifikaci energetických zdrojů a cílových trhů;
 lepší integraci vnitrostátního trhu s energií do trhu dalších zemí s cílem vyrovnat
spotřebitelské ceny energií v celé EU;
 vylepšení technické spolehlivosti a bezpečnosti dodávek energie a zamezení výpadkům
energie;
 zvyšování energetické účinnosti ve výrobních zařízeních snižováním energetických ztrát,
modernizací stávajících zařízení na výrobu energie a podporou kogenerace;
 zvýšení efektivity a kvality energetického systému technickým nebo provozním zlepšením
přenosu nebo distribuce energie;
 zvýšení energetické účinnosti, např. u rezidenčních nebo veřejných budov nebo technických
zařízení, s cílem snížit jejich celkovou spotřebu energie;
 snížení emisí skleníkových plynů a emisí znečišťujících látek z odvětví energetiky nahrazením
fosilních paliv více udržitelnými zdroji energie, jako jsou OZE (vítr, slunce, voda, biomasa
apod.)
5.4 Identifikace projektu
Po vymezení cíle intervence je dalším krokem podrobně předložit navrhovaný projekt. Důraz je
kladen na tyto dvě kategorie projektů:
 projekty, jejichž předmětem je výstavba, modernizace a zlepšování kvality závodů na výrobu
energie a sítí k ukládání, přepravě, přenosu a distribuci energie;
 opatření ke zvýšení účinnosti spotřeby energie, tedy energetická rekonstrukce veřejných
a soukromých budov a průmyslových výrobních systémů.
Je třeba poskytnout údaje o konstrukčních funkcích projektu, jeho technických vlastnostech,
očekávaných efektech a typech a počtech obsloužených spotřebitelů. Typické kategorie investičních
nákladů jsou uvedeny v části 5.5. Realizace každého investičního projektu by měla být odůvodněna na
základě souboru možných alternativních možností, které dosahují stejného cíle (viz kapitola 5.6).
V následující tabulce jsou uvedeny příklady investic v oblasti energetiky, spolu s následujícími
typologiemi:
\210
Tabulka 5.2 Příklady investic do energetiky
Výroba, uchovávání,
přeprava, přenos
a distribuce energie
Elektřina
- Výstavba elektrárny, která vyrábí elektřinu z daného
obnovitelného nebo neobnovitelného zdroje / paliva
- Modernizace stávající elektrárny ke zvýšení výrobní kapacity
energie nebo energetické účinnosti nebo nahrazení energetického
zdroje / paliva
- Výstavba/modernizace přenosového elektrického vedení v rámci
země nebo do jiné země
Výstavba/modernizace rozvodů elektrické energie (elektrické
rozvodny, systém odeslání, přenosová síť)
- Budování inteligentních přenosových a distribučních soustav
(tzv. chytrých sítí)
- Vybudování a rozšíření zařízení na skladování elektřiny
- Distribuovaná (nebo decentralizovaná) výroba251
Zemní plyn
- Stavba/modernizace terminálů na znovuzplynování
zkapalněného zemního plynu (LNG), podzemních zásobníků
plynu, atd.
- Výstavba nových nebo rozšíření stávajících plynovodů v zemi
nebo připojení národní sítě na systémy dodávek zahraniční plynu
- Modernizace již existujícího systému dodávek plynu
Teplo
- Výstavba/modernizace kotelny nebo tepelné elektrárny na
výrobu tepla nebo kogeneraci
- Výstavba/modernizace systému dálkového vytápění
Biopaliva druhé
generace
- Výstavba závodů na výrobu biopaliv druhé generace
Účinnost spotřeby energie
- Rekonstrukce veřejných budov (školy, nemocnice, atd.) pro
zlepšení jejich energetických vlastností
- Rekonstrukce bytových domů a dalších soukromých budov s cílem
zlepšit jejich energetické vlastností
- Opatření na zlepšení energetických úspor a účinnosti v
průmyslových výrobních zařízeních252
Zdroj: vlastní zpracování
5.5 Předpovídání poptávky po energii a její nabídky
Poptávku i nabídku energie na daném trhu je třeba pro každý energetický projekt vyhodnotit
a předpovědět. To je důležité zejména u projektů, jejichž předmětem je výroba elektřiny: vzhledem
k omezeným technologických možnostem skladování elektřiny by měla být vždy zajištěna rovnováha
mezi poptávkou a výrobou tak, aby nedošlo k narušení služby. Soulad mezi předpovědí nabídky a
poptávky je také důležitý u plynárenských projektů, a to i v případě, že jsou v zásadě
k dispozici dlouhodobé možnosti jako akumulace, skladování v jeskyních, zvodně, vyčerpaná pole nebo
jiná zařízení (jako LNG): dodávky plynu ze zahraničí se totiž často opírají o dlouhodobé smlouvy tak,
aby se stanovily potřebné spolehlivé odhady poptávky, a to zejména s cílem zajistit spolehlivost služby
i za podmínek špičkové poptávky.
Níže jsou uvedeny způsoby prognózování poptávky po energii a její nabídky pro účely finančních
a ekonomických analýz.
251
Elektřina vyrobená spotřebitelem ze způsobilého lokálního výrobního zařízení a dodaná do lokálního distribučního zařízení.
252
Způsobilými jsou opatření na úsporu energie a zlepšení účinnosti jak u malých a středních, tak i velkých podniků, i když v případě velkých
podniků se nejedná o investiční prioritu pro fondy EU.
\211
5.5.1 Faktory ovlivňující poptávku po energii
Energetické produkty (zemní plyn, elektřina, teplo a biopaliva) mohou být poptávány konečnými
spotřebiteli, tedy domácnostmi, komerčními subjekty a odvětvími nebo veřejnými orgány
a mezispotřebiteli, kteří přemění jeden energetický produkt na jiný (zemní plyn lze spálit k výrobě
tepla nebo elektřiny). Při odhadu poptávky po energii u obou kategorií projektů v oblasti energetiky
(tj. projekty v oblasti výroby, dopravy, přenosu a distribuce energie a projekty energeticky úsporné
spotřeby) je třeba vzít v úvahu a řádně analyzovat různé faktory. Mezi nejdůležitější patří253:
 demografický vývoj: celková poptávka po energii je přímo úměrná počtu obyvatel;
 ekonomický vývoj (např. HDP, růst HDP a HDP na obyvatele): rychle rostoucí ekonomika
obecně vyžaduje větší množství energie, než stagnující hospodářství; vyšší životní úroveň je
také spojena s vyšší poptávkou po energii;
 počasí a klimatické podmínky: do značné míry ovlivňují poptávku po vytápění a chlazení;
 tarifní systém: mohl by mít vliv na úroveň i načasování spotřeby v případě, že jsou
k dispozici zvýhodněné ceny při mimo špičku;
 nové poznatky v oblasti energetické účinnosti u přepravy, přenosu nebo spotřeby energie
(tj. pomocí cílených investic): mohou také významně ovlivnit celkovou hrubou poptávku po
energii.
5.5.2 Vstupní data pro analýzu poptávky
Níže jsou uvedena nejdůležitější vstupní data, které je třeba zohlednit při prognózování poptávky energii:
 roční celková a průměrná spotřeba energetických produktů, například v TWh/rok
(u elektřiny) nebo bcm/rok (u plynu) dle typu spotřebitelů. Obecně se rozlišují tyto kategorie
spotřebitelů:
o koneční spotřebitelé z řad domácností a firem,
o koneční spotřebitelé z řad průmyslových subjektů, a
o odvětví energetické transformace;
 špičková poptávka, obvykle vyjádřená v GW u elektřiny a mcm/den u plynu;
 variabilita sezónní a denní úrovně spotřeby;
 roční poptávka po exportu.
5.5.3 Faktory ovlivňující nabídku energie
U projektů, jejichž předmětem je výroba, doprava, přenos a distribuce energie, by měl předkladatel
projektu předložit projekce týkající se podílu energie vyrobené, přepravené, přenesené nebo
distribuované v rámci hodnoceného projektu. Tržní podíly hlavních výrobců energie
a velkoobchodníků a maloobchodníků s energií je třeba analyzovat a předložit projekce nabídky
dostupných alternativních energetických produktů. Změna dodávek alternativních zdrojů energie by
totiž mohla významně ovlivnit výkonnost projektu a energetický mix, který se zohlední
ve srovnávacím scénáři (viz část 5.8.1).
Hlavními faktory, které ovlivňují výši dodávek energie v souvislosti s projektem, jsou:
 národní a mezinárodní socioekonomické a politické faktory ovlivňující vývoj cen paliv;
 politická rozhodnutí o odklonu od určitých typů zdrojů energie a paliv (např. jaderné energie);
 systém pobídek na některé typy zdrojů energie a paliv (např. dotace na obnovitelné zdroje);
 environmentální požadavky na uložení dodatečných nákladů na výrobu energie;
253
Ne všechny zde uvedené faktory mohou být relevantní pro všechny specifické typologie projektů v oblasti energetiky.
\212
 struktura, územní rozsah, stupeň integrace a kvalita energetického systému (jak u výrobních
zařízení, tak u přepravních/přenosových/distribučních sítí);
 struktura trhu, a to zejména ve vztahu k počtu konkurentů a stupni otevřenosti trhu
a integraci do dalších trhů.
5.5.4 Vstupní data pro analýzu poptávky
Pro stanovení současné i budoucí úrovně výroby energie je třeba výslovně uvést v rámci hodnocení
projektu tyto údaje:
 struktura elektrické sítě nebo přepravních/distribučních sítí;
 typ zařízení nebo technologie;
 použitý zdroj energie nebo paliva;
 celkový instalovaný výkon;
 čistý výkon nebo míra využití infrastruktury, která se definuje jako poměr mezi skutečným
výkonem k dodání do sítě a maximálním možným výkonem;
 roční objem dovážených energetických produktů;
 účinnost, která se liší dle druhu technologie výroby paliva a energie;
 odhadované ztráty vyrobené nebo dodané energie;
 skladovací kapacita (pro zemní plyn a elektřinu).
5.6 Analýza možností
Je třeba zhodnotit alternativní možnosti energetických projektů a vzájemně je porovnat na základě
těchto informací:254
 charakteristiky současné a budoucí poptávky po energii a její nabídky (viz část 5.5);
 podmínky životního prostředí v bezprostřední oblasti projektu, zejména s ohledem na
znečišťování ovzduší;
 dostupné technologické alternativy: stejná energie může být vyrobena, přepravena nebo uložena
různými technologiemi s různým stupněm účinnosti, výkonu a dopadu na životní prostředí;
 dostupné zdroje pro výrobu elektřiny: v některých oblastech nemusí být k dispozici určité zdroje
energie (např. vodních nádrže, dostatečná expozice slunečnímu záření, atd.);
 možné trasy pro přepravu energie, přenosové/distribuční sítě;
 možné synergie s nasazením infrastruktury nové generace (důležité zejména pro inteligentní
sítě);
 platné předpisy omezující možnosti technických řešení (např. předpisy zakazující výrobu
energie z jádra);
 významné negativní veřejné mínění / silný odpor veřejnosti vůči některým technologiím
v dané oblasti projektu/zemi;
 různá opatření pro špičkové zatížení.
5.7 Finanční analýza
254
Některé nemusí být relevantní pro všechny typologie projektů v oblasti energetiky.
\213
5.7.1 Investiční náklady
Kromě všeobecných nákladů na plánování a návrh, konstrukční fázi a publicitu investiční náklady
na projekty v oblasti energetiky obvykle zahrnují:
 pořízení pozemků a nákup práva průjezdu;
 náklady na vyřazení z provozu, demontáž, demolici při rekonstrukci starých energetických
zařízení;
 technologická zařízení a vybavení;
 mobilní zařízení nutná pro provoz;
 připojení na příslušné inženýrské sítě;
 příjezdová cesta;
 náklady na kvalifikovanou a nekvalifikovanou pracovní sílu;
 informační technologie, zejména relevantní v případě projektů inteligentních sítí;
 opatření ke zmírnění pro ochranu životního prostředí255;
 testování a školení provozních zaměstnanců před zahájením provozu.
Investiční náklady na projekt lze také předložit ve vyjádření na instalovanou kapacitu (např. EUR/KW u
výroby elektrické energie, EUR/m 3 u skladovací kapacity plynu), nebo délku elektrického vedení /
potrubí (EUR/km), aby bylo možné srovnání s podobnými projekty.
5.7.2 Náklady na provoz a údržbu
Náklady na provoz a údržbu u projektů v oblasti energetiky lze rozlišit na variabilní a fixní náklady,
v závislosti na tom, zda se liší podle množství vyrobené/distribuované energie nebo ne. Fixní náklady na
provoz a údržbu, jejichž výše závisí na typu projektu, obvykle zahrnují:
 náklady na veřejné licence nebo jiná povolení;
 obecné režijní náklady;
 náklady na pojištění;
 náklady na pracovní sílu;
 fixní náklady na pravidelnou údržbu a opravy.
Nejdůležitějšími variabilními provozními náklady jsou:
 náklady na energie a paliva;
 variabilní režijní náklady;
 spotřeba vody a energií;
 ostatní zboží a služby k výrobě nebo přepravě, přenosu a distribuci energie;
 náklady na likvidaci odpadu (včetně pevných odpadů a odpadních vod);
 u projektů zahrnujících výstavbu či modernizaci závodů na výrobu energie je rovněž třeba
v rámci nákladů na provoz a údržbu zohlednit náklady emisí skleníkových plynů, emisní
povolenky zakoupené v rámci Evropského systému obchodování s emisemi (ETS)256 nebo
podobné povolenky a osvědčení vydaná v rámci různých národních systémů pro energetické
255
Například instalace filtrů pro prevenci znečištění nebo systémů pro úpravu odpadních vod a kouře nebo systémů zajišťujících bezpečnost osob
(např. výcvikový program pro zajištění připravenosti osob při haváriích).
256
Systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) je jedním z hlavních pilířů politiky EU v oblasti klimatu.
Systém byl zaveden směrnicí 2003/87/ES a je určen k tomu, aby EU a členské státy splnily závazky ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s
Kjótským protokolem. Tento systém, který byl spuštěn v lednu 2005, vyžaduje, aby všechna zařízení, která vyvíjí některou z činností uvedených v
příloze I směrnice, včetně činností v odvětví energetiky, a emitují skleníkové plyny, byla držitelem příslušného povolení vydaného příslušným
úřady.
\214
projekty produkující emise skleníkových plynů, pokud představují reálné peněžní toky257;
 náklady na demontáž a případnou dekontaminaci po odstavení velkých zařízení z provozu
na konci jejich ekonomické životnosti. Tyto náklady by měly být řádně odůvodněny s odkazy na
zkušenosti s podobnými zařízeními, které byly demontovány v minulosti.
5.7.3 Výnosy
Výnosy jsou zpravidla spojeny s projekty v oblasti energetiky na výrobu, dopravu, přenos a distribuci, a
nikoli s projekty v oblasti energeticky efektivní spotřeby. Hlavní typologie výnosů u těchto projektů lze
zařadit do následujících kategorií:
 prodej energie nebo paliva: tarif nebo jednotková cena, kterou platí spotřebitel za energii
dodávanou v rámci projektu, obvykle ji tvoří kombinace fixní a variabilní složky. Tarif
i jednotková cena závisí na velkém množství faktorů, jako je úroveň spotřeby, načasování
spotřeby (ve špičce nebo mimo špičku) a typ uživatele. Tarif by mohl zahrnovat motivační složku
(např. výkupní ceny), zpravidla zaměřenou na zvýhodňování výrobců energie
z obnovitelných zdrojů, u nichž budou ceny energie vyšší než ty, které platí pro další producenty
energie na stejném trhu;
 přeprava nebo jiné prodejní služby: tarif nebo cena, která je hrazena uživateli projektové
infrastruktury za službu přepravy elektrické energie po síti, nebo tepla a plynu přes potrubní síť.
Stejně tak lze platit i za jiné typy síťových a podpůrných služeb (měření, úpravy dodávek,
vyvažování, platby za kapacitu, atd.) I v tomto případě závisí tarif nebo cena, které obvykle tvoří
pevná a pohyblivá složka, na několika faktorech: mimo jiné na objemu vyhrazené kapacity,
množství přepravené energie, typu služby, načasování požadované služby, doby trvání smlouvy
atd.;
 prodej povolenek energie: u specifických typů projektů v rámci směrnice o systému
obchodování s emisemi (ETS), které jsou způsobilé k financování z fondu EFRR a Fondu
soudržnosti, platí, že pokud jsou na vnitrostátním nebo evropském trhu prodávány povolenky
ETS nebo podobná osvědčení kompenzující snížení produkce emisí skleníkových plynů (čímž
vznikají provozovateli projektu reálné peněžní toky), musí být získané výnosy zahrnuty mezi
příjmy projektu.
5.8 Ekonomická analýza
Projekty v oblasti energetiky mohou produkovat různé společenské přínosy a náklady, v závislosti
na konkrétním typu realizovaného projektu v porovnání se srovnávacím scénářem.
V části 5.8.1 je uvedena prezentace hlavních dopadů, které obvykle souvisí s výstavbou, modernizací
a zkvalitňováním energetických sítí nebo závodů na výrobu energie a zabývá se metodiky doporučenou
pro jejich hodnocení.
Kapitola 5.8.2 se pak zabývá přínosy projektů energetické účinnosti pro veřejné i soukromé budovy
a průmyslové výrobní systémy.
5.8.1 Výroba, skladování, přeprava, přenos a distribuce energie
Různé typy projektů pro výrobu, skladování a přepravu, přenos nebo distribuci energie obvykle
produkují přínosy, např.:
 zvýšení a diverzifikace nabídky energie s cílem uspokojit rostoucí poptávku;
 zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie, tj. snížení frekvence výpadků dodávek
energie nebo plynu v průběhu dne nebo určitých období v roce, nebo v určitých zeměpisných
oblastech;
257
Investice do snížení emisí skleníkových plynů z činností, na něž se vztahuje směrnice ETS, nelze podporovat z EFRR ani z Fondu soudržnosti.
V některých velmi specifických případech (např. přechod z fosilních paliv na biomasu) však určité investice mohou být způsobilé. Pokud se v rámci
investice kombinují obnovitelné zdroje energie a spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu přesahujícím 20 MW, nebude část provozu se
spalovacím zařízením způsobilá.
\215
 snížení energetických nákladů na přechod na jiný zdroj energie, z důvodu změny
dodavatelského státu, přechod z vlastní produkce na dovoz nebo z dovozu na vlastní produkci
a vyřazení zdroje nebo paliva pro výrobu elektrické energie;
 integrace trhu, tj. schopnost energetického systému snížit přetížení tak, aby byly energetické
trhy schopny obchodovat s energií ekonomicky efektivním způsobem a dosáhnout vyššího
socioekonomického blahobytu;
 zlepšení energetické účinnosti, které vede ke snížení nákladů na výrobu, skladování nebo
přepravu, přenos nebo distribuci na jednotku energie.
Všechny tyto typy projektů v oblasti energetiky mají společné dvě externality v oblasti životního
prostředí. Jedná se o změny emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší (např. zejména znečišťující
látky ve vzduchu, jako SO2, NOx, pevné částic (PM), těkavé organické látky (VOC), rtuť a další těžké
kovy, atd.).
Tabulka 5.3 Typické přínosy projektů v oblasti energetiky
Ekonomický přínos Typ dopadu Příklady typických projektů
Zvýšení a diverzifikace
nabídky energie s cílem
uspokojit rostoucí
poptávku
Přímý
Výstavba nového závodu na výrobu energie
Zvýšení výrobní kapacity energetického zařízení
Výstavba / rozšíření zařízení ke skladování energie
Výstavba propojovacího zařízení nebo zařízení na znovuzplynování LNG
ke zvýšení objemu dovážené energie
Zvýšení bezpečnosti
a spolehlivosti dodávek
energie
Přímý
Výstavba nového závodu na výrobu energie
Výstavba / modernizace systémů dodávek energie v zemi
Integrace sítí elektřiny a zemního plynu do systému dodávek elektřiny
a plynu v EU
Výstavba / rozšíření zařízení na skladování energie
Vybudování inteligentní distribuční soustavy
Integrace obnovitelných zdrojů energie v energetické soustavě258
Snížení nákladů na
energie pro nahrazení
zdroje energie
Přímý
Výstavba nového závodu na výrobu energie, která nahrazuje stávající závody
Výstavba / modernizace systémů dodávky energie v zemi
Vybudování inteligentní distribuční soustavy
Integrace trhu Přímý
Výstavba / rozšíření zařízení na skladování energie
Vybudování nových přeshraničních přenosových vedení
Zvýšení
energetické
účinnosti
Přímý
Modernizace energetických zařízení ke zvýšení účinnosti výroby
Modernizace distribuční energetické soustavy ke snížení ztrát
Změna emisí
skleníkových
plynů
Externality Všechny typy projektů v oblasti energie
Změna emisí látek
znečišťujících
ovzduší
Externality Všechny typy projektů v oblasti energie
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce 5.4 jsou uvedeny různé metody, které se doporučují pro hodnocení výše uvedených přínosů,
přičemž je obvykle zvolen srovnávací scénář. Metodiky jsou ve větší míře diskutovány v následujících
kapitolách. Případová studie o plynovodu na konci této kapitoly představuje skutečný příklad pro
hodnocení přímých přínosů "Zvýšení nabídky energie s cílem uspokojit rostoucí poptávku" a "snížení
nákladů na energie pro nahrazení zdroje energie".
258
U výroby volatilních forem obnovitelných zdrojů energie, jako je slunce, vítr a voda, nelze množství vyrobené elektřiny ovládat ani nastavit tak,
aby odpovídalo poptávce. To znamená, že je třeba zohlednit dopad zvýšené bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie bez dodatečných externích
nákladů spojených s využíváním pohotovostní kapacity, což je k zajištění spolehlivých nepřetržitých dodávek nezbytné.
\216
Tabulka 5.4 Metody k ocenění přínosů projektů v oblasti energetiky
Ekonomický přínos Metoda oceňování Srovnávací scénář
Zvýšení a diverzifikace
nabídky energie s cílem
uspokojit rostoucí poptávku
Ochota platit (WTP) za zvýšení spotřeby energie
- Možnost s minimálními změnami:
druhá nejlepší alternativa pro
uspokojení zvýšené poptávky
Zvýšení bezpečnosti
a spolehlivosti dodávek
energie
- WTP za zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti
dodávek (např. hodnota ztraceného zatížení
u elektřiny)
- Nerealizované sociální náklady nedodané
energie
- Zachování současného stavu, nebo
- Možnost s minimálními změnami:
druhá nejlepší alternativa pro zvýšení
bezpečnosti a spolehlivosti dodávek
energie
Snížení nákladů na energie pro
nahrazení zdroje energie
Rozdíly v ekonomických nákladech na
nahrazovaný zdroj energie/paliva nebo na
zdroj, kterým se nahrazuje zdroj jiný
- Zachování současného stavu:
nadále se používá stejný zdroj
energie nebo energetický mix
Integrace trhu
- Úspora nákladů
- Zvýšený socioekonomický blahobyt
(přebytek spotřebitele + přebytek výrobce
+ poplatky za přetížení u elektřiny)
- Zachování současného stavu
Zvýšení energetické účinnosti
Rozdíly v ekonomických nákladech na zdroj
energie/paliva
- Zachování současného stavu
Změna emisí skleníkových plynů Stínové ceny emisí skleníkových plynů - Zachování současného stavu
Změna emisí látek
znečišťujících ovzduší
Stínová cena látek znečišťujících ovzduší - Zachování současného stavu
Zdroj: vlastní zpracování
5.8.1.1 Zvýšení a diverzifikace nabídky energie s cílem uspokojit rostoucí poptávku
Projekt zaměřený na zvýšení (a diverzifikaci) současné celkové úrovně výroby energie v zemi nebo
regionu k pokrytí rostoucí poptávky nebo na rozšíření energetické sítě na oblasti, které v současné
době nejsou pokryty, přináší výrobci/distributorovi energie vyšší výnosy, které jsou zohledněny
ve finanční analýze.
Zatímco u elektrické energie průměrné velkoobchodní ceny obecně odráží mezní náklady na výrobu
energie, sociálně-ekonomická hodnota ze zvýšení kvality energetické služby není ve zjištěných cenách
pro koncové uživatele řádně zohledněna, a to vzhledem k různým tržním deformacím (např. výkupní
tarify). Z tohoto důvodu je třeba v ekonomické analýze finanční výnosy nahradit stínovou cenou
vypočítanou jako ochota uživatelů platit (WTP) za získání dodatečné jednotky energie.
VZTAH MEZI PŘÍNOSY A CÍLI POLITIKY
Odhady přínosů dokládají skutečnost, že projekt přispívá k dosažení některých cílů energetické politiky EU.
Zejména:
- v případě, že je předmětem projektu nahrazení dováženého energetického produktu (např. elektřiny) vlastní
výrobou s nižší cenou, odhad nákladů na snížení produkce/dodávek energie v důsledku nahrazení zdroje
energie zachycuje sníženou energetickou závislost země na dovozu;
- v případě, že je předmětem projektu dovoz energie za nižší cenu a nahrazení méně efektivní výroby na národní
úrovni díky zvýšení propojovací kapacity země, přínos bude odrážet větší integraci trhu EU;
- v případě, že je předmětem projektu nahrazení fosilních paliv zdrojem obnovitelné energie, odhad zachycuje
vývoj směrem k nízkouhlíkovému hospodářství a zvýšení diverzifikace energetických zdrojů;
- v případě, že jsou předmětem projektu intervence ke snížení energetických ztrát/spotřeby tak, aby došlo
ke snížení nákladů na výrobu/spotřebu, odhad zachycuje zvýšení energetické účinnosti a snížení množství
emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek.
\217
WTP lze odhadnout třemi různými způsoby:
 metoda odhalených preferencí: nerealizované náklady spojené s alternativními systémy výroby
energie (např. vlastní výroba elektřiny a tepla pomocí mikroturbín, resp. kotlů), jež bude uživatel
používat za účelem uspokojení poptávky, kterou nelze uspokojit prostřednictvím stávajícího systému,
lze považovat za náhradní veličinu za ekonomickou hodnotu zvýšené spotřeby energie;
 metoda deklarovaných preferencí: ke zjištění maximální ceny, kterou uživatelé projektu budou
ochotni zaplatit za dodatečnou jednotku spotřebované energie, lze využít ad hoc podmíněné
ocenění;
 transfer přínosů: u ekonomické analýzy projektu lze využít ekonomickou hodnotu dodatečné
jednotky spotřeby energie, která se odhaduje pomocí podmíněného ocenění pro další země, je však
třeba provést potřebné úpravy s cílem hodnotu lépe přizpůsobit specifickým podmínkám
projektu. Obecně platí, že jednotkové ekonomické náklady na přírůstkovou energii je třeba
upravit vzhledem k národnímu HDP na obyvatele.
Po zjištění WTP za jednu jednotku spotřebované energie lze přínos odhadnout jeho vynásobením
přírůstkovým množstvím spotřebované energie.
5.8.1.2 Zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek
Některé investiční projekty v odvětví elektrické energie – např. projekty v oblasti zlepšení výkonu
trafostanice, integrace obnovitelných zdrojů energie do elektrické sítě nebo inteligentní sítě259, jejichž
cílem je lépe vykrývat špičkovou poptávku – by mohly přispět k určení snížení četnosti výpadků dodávek
elektřiny v průběhu dne nebo určitých období v roce, nebo v určitých zeměpisných oblastech. Podobně by
projekty v oblasti zemního plynu, např. projektů v oblasti výstavby terminálů zkapalněného zemního
plynu, zvýšení domácí skladovací kapacity nebo nového potrubí ke změně
či diverzifikaci zdroje plynu, mohly pomoci zabránit neočekávaným výpadkům v této oblasti. Ve všech
těchto případech získává koncový spotřebitele energie prospěch ze zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti
dodávek energie, což musí být náležitě oceněno. K tomu lze využít dva možné přístupy.
První z nich zahrnuje odhad WTP uživatelů za zvýšenou spolehlivost a bezpečnost dodávek energie. WTP
lze odhadnout pomocí těchto metod:
 odhalené preference: pokud existuje systém kompenzací pro uživatele, který kompenzuje ztráty
v důsledku přerušení dodávek energie, lze namísto ochoty uživatelů přijmout špatnou kvalitu
služeb použít náhradu za množství energie nedodané během výpadku, přičemž ochota uživatelů
přijmout by se měla rovnat ochotě uživatelů platit za zvýšenou kvalitu služby. Pokud systém
kompenzací neexistuje a uživatelé projektu využívají alternativní systémy výroby/dodávek
energie (vlastní systémy nebo získávání od jiných osob) s cílem zajistit kontinuitu služby i při
(zpravidla krátkých) obdobích výpadku, lze místo hodnoty zvýšené spolehlivosti spotřeby energie
použít celkové náklady na tyto alternativní systémy.
V neposlední řadě je další metodou zohlednění nerealizovaných nákladů na zajištění bezpečnosti
dodávek prostřednictvím druhé nejlepší alternativy (např. v případě projektu plynového
propojení by druhou nejlepší alternativou mohl být podzemní zásobník plynu nebo zařízení
LNG);260
 deklarované preference: ke zjištění maximální ceny, kterou uživatelé projektu budou ochotni
zaplatit za snížení četnosti / doby trvání výpadků energie, lze využít ad hoc podmíněné ocenění;
 transfer přínosů: rovněž je třeba zvážit možnost transferu hodnot WTP odhadnutých v jiných
zemích do země, v níž se realizuje projekt (transfer přínosů). Tato metoda však nemusí být velmi
efektivní, protože WTP se zpravidla odhaduje na základě funkce škod způsobených zákazníkům
(modelování sociálních nákladů na výpadek energie jako doby trvání výpadku), které se v každé
zemi velmi liší. Proto se obecně doporučuje upravit hodnoty WTP tak, aby vyhovovaly specifikům
projektu; v opačném případě by měly být použity jiné metody odhadu.
259
Viz Evropská komise (2012), Referenční zprávy JRC, Pokyny pro analýzu nákladů a přínosů u projektů inteligentních sítí.
260
Viz také Průvodce osvědčenými postupy pro odhad nákladů na výpadky elektřiny a poruchy napětí, Rada evropských energetických regulačních
orgánů, 7. prosince 2010.
\218
Jako druhou nejlepší možnost by hodnotitel projektu mohl ocenit sociální náklady nedodané energie,
které nevznikly díky realizaci projektu. Tyto náklady lze zjistit například jako podíl roční hrubé přidané
hodnoty (HPH) a ročního objemu energie (elektřina, plyn, teplo, atd.) spotřebované
v ekonomice, přičemž lze případně rozlišovat různá hospodářská odvětví (např. průmysl, obchod
a služby, zemědělství, rybolov, atd.). Pro domácí spotřebitele lze náklady na nedodanou energii stanovit
podobným způsobem, tedy tak, že se roční příjem domácností vydělí roční spotřebou energie v zemi.
Jedná se o velmi zjednodušující způsob, který však má tu výhodu, že při stanovení WTP spotřebitelů
nespoléhá na přímé průzkumy.
Náklady nedodané energie by se měly použít k ocenění dodatečné jednotky energie dodané
do systému díky projektu v porovnání se scénářem bez projektu, ve kterém jsou výpadky častější nebo
delší. Pravděpodobnost budoucích výpadků energie by se tedy měla srovnat s pravděpodobností
v situaci bez realizace projektu, a odhadnout tak hodnotu energie nerealizovaných výpadků.
5.8.1.3 Snížení nákladů na energie pro nahrazení zdroje energie
Řada investičních projektů v oblasti energetiky má za cíl snížit výrobní a distribuční náklady
na energie substitucí jednoho zdroje energie za jiný. Substituce energie může mít tyto podoby:
 substituce země, z níž se energie dováží: realizace projektu (např. nový plynovod, terminál LNG
nebo elektrické vedení vysokého napětí) umožňuje substituovat energii (všechnu nebo její část)
dováženou z některých zemí za mnohem výhodnější (tj. levnější) energii z jiné země;261
 substituce vlastní produkce za dovoz: projekt na lepší propojení trhu s energií by mohl umožnit
substituci energie vyrobené v tuzemsku za dovoz levnější energie z jiné země;
 substituce dovozu za vlastní výrobou: cílem projektu (např. výstavby nového závodu
na výrobu energie nebo intervence na zvýšení jeho kapacity) je snížit závislost na dovozu energie
nahrazením části (nebo celého) dovozu za energii vyrobenou v tuzemsku;
 substituce zdroje nebo paliva pro výrobu elektrické energie: projekt umožňuje výrobu
elektrické energie ze zdroje/paliva, kterým se nahradí zdroj/palivo jiné, čímž se změní výrobní
energetický mix (např. výstavba nového závodu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která
nahradí výrobu elektrické energie z fosilních zdrojů, nebo instalace kogeneračních zařízení
vyrábějící elektřinu a teplo ze zemního plynu namísto ropných produktů).
Tyto projekty samozřejmě mohou také vést ke změně externích nákladů, jako jsou například emise
skleníkových plynů a emise znečišťujících látek, nebo ke změně spolehlivosti a bezpečnosti dodávek
energie. Tyto přínosy je však třeba posuzovat odděleně (viz též případová studie plynovodu
a případová studie energetického využití odpadu) a provádět jejich oceňování způsobem uvedeným
na jiném místě této kapitoly. Pozornost je zde zaměřena na snížení nákladů, které mohou vznikat výrobci
a distributorovi energie v důsledku substituce zdroje energie.
Projekt by také mohl souviset s náklady na zvýšení výroby/distribuce energie, například v případě,
že projekty vyřadí "neovladatelnou" výrobu z fosilních paliv náhradou za volatilní obnovitelné zdroje
energie, čímž obvykle vznikají zvýšené náklady na systém vyrovnávání (náklady na protiobchody, které
musí provozovatel přenosové soustavy vynaložit s cílem zabránit přetížení plně vytížených přenosových
vedení nebo zvýšit výrobu v případě, že je výroba z OZE nižší, než se předpokládalo). Zvýšení nákladů,
které lze přičíst substituci zdrojů energie, musí být oceněno pomocí metodiky uvedené v této části.
Projekty tohoto typu by však přesto mohly mít čistý přínos pro společnost, pokud nad těmito náklady
převáží jiné přínosy.
V ekonomické analýze je třeba změnu nákladů spojených s obchodovatelnými zdroji energie
(např. zemní plyn a elektřina) odhadnout výpočtem nákladů obětované příležitosti různých
energetických položek vyrobených na referenčních trzích projektu a ve srovnávacím scénáři.
U projektů, jejichž předmětem je substituce zdroje energie/paliva pro výrobu elektřiny, je třeba
261
V rámci substituce země, z níž se energie dováží, se lze také zaměřit na zvýšení bezpečnosti dodávek tím, že se energie bude dodávat
ze spolehlivějšího zdroje. Tento přínos je však již součástí jiného odhadu (viz kapitola "Zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie"). Zde je
kladen důraz na projekty, které umožňují snížení nákladů na energii, bez ohledu na případný pozitivní vliv na bezpečnost a spolehlivost dodávek.
\219
k ocenění změny nákladů na energii použít náklady obětované příležitosti nahrazovaného zdroje
energie/paliva nebo zdroje, kterým se nahrazuje zdroj jiný (ropa, zemní plyn, biomasu, jaderná
energie, slunce, vítr, voda, atd.). Obecně platí, že nejdražší zdroj je nahrazen těmi levnějšími, může tomu
však být i jinak. Z tohoto důvodu se předkladateli projektu doporučuje vysvětlit a zdůvodnit, který zdroj
energie/palivo je v rámci projektu nahrazen.
V případě, že nezle určit zdroj/palivo, které bude nahrazeno díky zvýšené výrobě elektřiny v rámci
projektu262, využije se pro hodnocení přínosů zjednodušená metoda spočívající v posouzení změn nákladů
obětované příležitosti na energie oproti srovnávacímu scénáři, přičemž se použije průměrný mix výroby
elektřiny na trhu. Proto budou náklady obětované příležitosti substituované elektrické energie záviset na
konkrétním mixu zdrojů/paliv použitých k jeho výrobě: je třeba vypočítat průměrné náklady obětované
příležitosti každého zdroje/paliva s váhou podle podílu elektřiny z každého zdroje na celkové výrobě.
Náklady obětované příležitosti energetických produktů a zdrojů/paliv by měly vycházet
z dlouhodobých mezních nákladů (LRMC) výroby, a měly by zohlednit celkové společenské náklady
vynaložené na výrobu dodatečné jednotky energie263 plus případné náklady na přepravu zdroje energie z
místa, kde se vyrábí, do místa, kde se používá.
5.8.1.4 Integrace trhu
Tento přínos se týká dopadů vyrovnání cen na různých místech (u přenosu) nebo v různých dobách
(u skladování) díky možnosti využívat rozdíly v cenách energií (např. za skladování, základní/špičkové
zatížení u elektřiny, letní/zimní období u plynu). Integrace trhu zejména odráží potenciální přínosy
(přeshraničního) přenosu elektřiny264 nebo investic do skladování energie265.
Například nový projekt přeshraničního přenosu elektřiny, který rozšiřuje možnosti přenosu sítě266
na dvě země/oblasti, umožňuje výrobcům v zemi/oblasti s nižší cenou vyvážet energii do oblasti
s vyšší cenou (import), čímž se sníží celkové náklady na dodávky elektřiny. Tento tržní dopad se změní na
ekonomický dopad v případě, že projekt přispěje k:
 snížení problémových aspektů sítě, které omezují přístup vyráběné energie na celoevropský trh;
 zavedení přímého připojení k novému, relativně nízkonákladovému zdroji energie; nebo
 větší konkurenci mezi výrobci, přičemž se sníží ceny elektřiny pro konečné spotřebitele.
Přínos lze odhadnout jako snížení nákladů na výrobu související se změnou přenosové schopnosti sítě v
důsledku projektu.
V oblasti plynárenství umožňují skladovací prostory koupit více plynu v létě, kdy je snadno dostupný
a obecně levnější, a čerpat jej v zimě, kdy může být plynu nedostatek a bude obecně velmi drahý.
Nebudou pak nutné žádné investice k uspokojení zvýšené poptávky v průběhu zimního období. Přínos je
dán rozdílem mezi hodnotou plynu v letním a zimním období, tedy tzv. hodnotou "value
of swing". V praxi se tato hodnota, která se považuje za rozdíl mezi průměrnou cenou plynu ve dvou
různých obdobích, vynásobí provozním objemem v zařízení na skladování plynu, a to v každém roce
časového horizontu analýzy.
5.8.1.5 Zvýšení účinnosti
Zvýšení kvality energetického systému může přinést zlepšení energetické účinnosti díky snížení
energetických ztrát a celkovému zlepšení technologie v oblasti výroby energie nebo dopravy, přenosu a
distribuce, což umožní snížit jednotkové náklady na energii. Přínosy vznikají na straně výrobce nebo
262
Například projekty, jejichž předmětem je substituce dovozu elektřiny za vlastní výrobu nebo naopak.
263
Definice dlouhodobých mezních nákladů je uvedena v příloze III.
264
Viz ENTSO-E, Průvodce analýzou nákladů a přínosů u projektů v oblasti rozvoje sítí v aktuální verzi, listopad 2013. www.entsoe.eu
265
Viz ENTSOG, Metodika analýzy nákladů a výnosů, listopad 2013. www.entsog.eu
266
Přenosová schopnost sítě odráží schopnost sítě přepravovat elektřinu přes hranice, tedy z jedné nabídkové oblasti (oblasti v dané zemi, nebo
provozovatel přenosové soustavy) do jiné, nebo v rámci jiného relevantního stejného přenosového koridoru, který má vliv na zvýšení přeshraniční
přenosové schopnosti sítě.
\220
distributora energie, a může také nakonec ovlivnit spotřebitelské ceny. Ocenění zvýšení energetické
účinnosti se provádí prostřednictvím snížení nákladů na energie, které výrobce/distributor energie
vynaloží k výrobě/distribuci stejného množství energie v případě bez projektu. Odlišně od finanční
analýzy se změna nákladů vyjadřuje náklady obětované příležitosti (stínová cena) paliva nebo zdroje
energie, a nikoli skutečnou tržní cenou.
Náklady obětované příležitosti energetických vstupů vztahujících se ke konkrétnímu projektu odráží
společenskou ztrátu z jejich nevynaložení na nejlepší alternativu. Měly by se jako obvykle vypočítána jako
dlouhodobé mezní náklady na výrobu a dopravu.
Změna ekonomických nákladů na palivo/zdroj energie v důsledku vyšší efektivity nezahrnuje plnou
hodnotu externích nákladů (např. emise skleníkových plynů a znečištění), které je třeba posoudit
odděleně (viz níže).
5.8.1.6 Změna emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší
Jednotlivé fáze životního cyklu závodů na výrobu energie od výstavby po provoz a případnou demontáž
generují emise skleníkových plynů, jako je zejména oxid uhličitý (CO 2) a v menší míře také metan a oxid
dusný (CH4, resp. N2O). Systémy obchodování s emisemi (ETS) nebo jiné podobné národní systémy, které
zvýhodňují provozovatele energie produkující nízké emise skleníkových plynů a trestá ty s vysokými
emisemi skleníkových plynů, jsou v zásadě koncipovány tak, aby v rámci projektu internalizovaly dopady
změny klimatu. Cena povolenek v ideálním případě odráží ztrátu zisku
z podnikání, jejichž produkce je vytěsněná, tj. cena kompenzace (povolenky) pouze pokrývá ztrátu
přebytku výrobce. Pokud je tomu tak, cena povolenek odráží skutečné náklady obětované příležitosti. Z
tohoto pohledu by měly náklady ušetřené na nákup emisních povolenek zachytit náklad nebo přínos
projektu na změny klimatu.
Obvykle však cenu povolenek nelze považovat za spolehlivé vyjádření ekonomických nákladů emisí,
neboť je pravděpodobné, že bude v jednotlivých zemích do značné míry zkreslená různými politickými
faktory. Proto se pro hodnocení změn emisí skleníkových plynů doporučuje místo ceny povolenek použít
jednotkové ekonomické náklady.267
Energetická infrastruktura produkuje další znečišťující látky, jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé
organické látky, které nejsou na bázi metanu, jako prekurzory ozonu, PM, rtuť a další těžké kovy, atd.
I když jsou moderní závody vybaveny pračkami plynu, filtry a regulátory spalování, které omezují
uvolňování těchto nezdravých znečišťujících látek dle zákonných limitů stanovených právními předpisy
EU, přesto dochází k vypouštění zbytkových emisí. To představuje externí náklady, které musí být
oceněny v ekonomické analýze. Stejný přístup navrhovaný pro ocenění skleníkových plynů platí i pro
znečišťující látky.
Údaje potřebné pro posouzení ekonomických nákladů na emise skleníkových plynů a znečištění jsou
podrobněji uvedeny níže.
 Změny v emisích skleníkových plynů a znečišťujících látek. Všechny typy elektráren
produkují během svého životního cyklu určité skleníkové plyny a znečišťující látky (výstavba,
provoz, demontáž a palivo), a to i ty, které využívají obnovitelné zdroje energie. Proto je třeba
množství emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek vyprodukovaných v rámci projektu
a srovnávacího scénáře kvantifikovat s cílem stanovit zvýšení nebo snížení jejich objemu. Musí
to být v souladu s informacemi uvedenými ve zprávě o hodnocení vlivů na životní prostředí.
V případě, že objem emisí souvisejících s posuzovaným projektem v oblasti energetiky není
k dispozici, lze klíčové srovnávací hodnoty emisních faktorů získat z literatury příslušného
odvětví nebo předchozích studií. Například databáze CASES268 obsahuje výchozí množství emisí
vypouštěných různými typy zařízení a technologií na výrobu elektřiny a tepla. Také příručka
267
Protože existuje systém povolenek, je pravděpodobné, že celkové emise (některých) skleníkových plynů zůstanou beze změny, protože vydanou
povolenku koupí někdo jiný a bude tedy dané látky moci vypouštět více. To znamená, že celkový dopad na životní prostředí je nulový a nesmí být
zahrnut do ekonomické analýzy. To platí, pokud je přijat "statický" pohled. Naopak, je-li zvolen "dynamický" pohled – zahrnuje postupné snižování
celkových emisí v dlouhodobém horizontu v EU – dává smysl zohlednit snížení emisí i v ekonomické analýze. Stejná logika platí i pro snížení emisí
skleníkových plynů u projektů v oblasti energetické účinnosti spotřeby (kapitola 5.8.2.3).
268
http://www.casesdatabase.com
\221
o emisích znečišťujících látek EMEP/EEA z roku 2013 poskytuje detailní údaje o látkách
znečišťující ovzduší v jednotlivých odvětvích, včetně energetiky.
 Jednotkové ekonomické náklady Peněžní hodnota vyjadřující náklady změny klimatu nebo
znečištění u různých typologií energetických infrastruktur musí být přičtena k přírůstkovému
objemu znečišťujících látek vyrobených v rámci projektu ve srovnání s hodnotami
ve srovnávacím scénáři. Klíčovou referenční studií, v níž jsou uvedeny jednotkové hodnoty látek
znečišťujících ovzduší produkovaných energetickou infrastrukturou v členských státech EU, je
Extern-E269 prostřednictvím svého integrovaného modelu posuzování vlivů na životní prostředí.
Další klíčovou referencí je Integrovaný projekt NEEDS270, kde jsou uvedeny jednotkové náklady
škod způsobených látkami znečišťujícími ovzduší u nově vznikajících technologií výroby
elektřiny. Pokud jde o změnu klimatu, doporučuje se použít hodnoty stínové ceny CO2, jak je
znázorněno v části 2.9.9.
5.8.2 Energeticky efektivní spotřeba budov a výrobních systémů
Projekty týkající se rekonstrukce veřejných a soukromých budov nebo staveb ke zlepšení
průmyslových výrobních systémů souvisejíc se zvýšením energetické účinnosti budov nebo výrobních
systémů, což se odráží ve snížení nákladů na spotřebu energie. Kromě toho může tepelná izolace
a modernizace systémů vytápění v budovách zvýšit úroveň vnitřní teploty, a tím i pohodlí.
Stejně jako u všech dalších projektů v oblasti energetiky, i projekty zaměřené na zvyšování energetické
účinnosti spotřeby produkují environmentální externality, jako jsou změny emisí skleníkových plynů
a znečištění (např. zejména znečišťujících látek ve vzduchu, jako jsou SO2, NOx, PM, VOC, rtuť a další
těžké kovy, atd.).
V tabulce 5.5 jsou uvedeny typy přínosů uvedených v tomto odstavci.
Tabulka 5.5 Typické přínosy projektů v oblasti energeticky úsporné spotřeby
Ekonomický přínos Typ dopadu Příklady projektu
Zvýšení účinnosti spotřeby Přímý
Rekonstrukce veřejných budov
Rekonstrukce bytů a soukromých budov s cílem zlepšit jejich
energetické vlastností
Opatření v oblasti energetických úspor a zvyšování účinnosti
výrobních systémů
Zvýšení komfortu Přímý
Rekonstrukce veřejných budov
Rekonstrukce bytů a soukromých budov s cílem zlepšit jejich
energetické vlastností
Snížení emisí skleníkových plynů Externality Všechny typy projektů v oblasti energie
Snížení emisí látek
znečišťujících ovzduší
Externality Všechny typy projektů v oblasti energie
Zdroj: vlastní zpracování
V dalších kapitolách jsou uvedeny metodiky použité pro posouzení výše uvedených přínosů.
Pro přehlednost je v tabulce 5.6 uveden souhrnný přehled metod hodnocení, včetně srovnávacího
scénáře, která se využijí při hodnocení přírůstkových přínosů.
Tabulka 5.6 Metody oceňování přínosů projektů v oblasti energeticky úsporné spotřeby
Ekonomický přínos Metoda oceňování Srovnávací scénář
269
http://www.externe.info/
270
Novinky v oblasti externalit v odvětví energetiky pro udržitelný rozvoj, k dispozici na adrese: http://www.needs-project.org/
\222
Zvýšení účinnosti ve
spotřebě
Rozdíly v ekonomických nákladech
na zdroj energie/paliva
- Zachování současného stavu
Zvýšení komfortu
Rozdíly v ekonomických nákladech
na zdroj energie/paliva
- Ekonomické náklady na energie
vynakládané k udržení "tepelné pohody"
prostřednictvím technologií/systémů
výroby energie ve scénáři bez projektu
Snížení emisí skleníkových plynů Stínové ceny emisí skleníkových plynů - Zachování současného stavu
Snížení emisí látek
znečišťujících ovzduší
Stínová cena látek znečišťujících
ovzduší
- Zachování současného stavu
Zdroj: vlastní zpracování
5.8.2.1 Zvýšení účinnosti ve spotřebě
Investiční projekty v oblasti rekonstrukce veřejných i soukromých budov (jak rezidenční, tak
i obchodní objekty) ke zlepšení jejich energetické účinnosti se obvykle týkají zateplení fasád a střech,
výměny oken a vylepšení topných systémů a instalace zařízení na vlastní výrobu energie
z obnovitelných zdrojů. Typickým dopadem těchto projektů je zvýšení energetické účinnosti spotřeby.
Projekty zaměřené na zlepšování vlastností systémů na výrobu energie by také měly vést ke zvýšení
energetické účinnosti. Na rozdíl od zvyšování energetické účinnosti infrastruktury pro výrobu
a přepravu, přenos a distribuci energie zde k přínosům dochází na straně spotřeby energie; přesto je
metodika odhadu těchto přínosů stejná.
Přínosy se oceňují pomocí snížení nákladů na energie, které se musí vynaložit na dosažení stejného
konečného užitečného efektu jako ve scénáři bez projektu. Snížení nákladů by nemělo být vyjádřeno
v tržních cenách, ale v nákladech obětované příležitosti nerealizovaných energetických vstupů, tj. paliva
ušetřeného díky vyšší účinnosti systému vytápění budov nebo systému hospodaření s energií
v průmyslu u zemního plynu, elektřiny nebo ropných produktů. Jejich příslušné konverzní faktor by se
pak měly vztahovat ke konkrétnímu energetickému vstupu projektu; přínos projektu by pak
představovaly ušetřené náklady vzhledem ke srovnávacímu scénáři.
5.8.2.2 Zvýšení komfortu
V některých případech mohou (kromě snížení jednotkových nákladů na spotřebu energie) intervence
zaměřené na zlepšení energetické účinnosti budov také určit zvýšení komfortu pro uživatele díky vyšší
teplotě uvnitř budov. Vyšší teploty lze dosáhnout proto, že v důsledku snížení nákladů na jednotku
energie se spotřebitelé rozhodnou v prostorách zvýšit úroveň teploty.
Pokud se očekává tento dodatečný přínos, je třeba revidovat metodologii uvedenou v předchozím
odstavci, která se zaměřuje na oceňování snížení jednotkových nákladů na spotřebu energie,
a měla by se použít zde uvedená metoda. Jinými slovy, když se očekává zvýšení komfortu i snížení
jednotkových nákladů na energie, je třeba tyto přínosy oceňovat společně.
Navrhovaný postup spočívá v hodnocení úspor nákladů na spotřebu energie (vyjádřených jako
náklady obětované příležitosti energie), kterých bylo dosaženo v rámci projektu ve srovnání se
srovnávacím scénářem, v němž se předpokládá, že spotřeba energie v budově zajišťuje "standardní"
teplotní komfort. V porovnání s metodou ocenění snížení jednotkových nákladů na energie je tedy
jediný rozdíl ve výběru srovnávacího scénáře.
Alternativně lze přínos vyjádřit jako očekávaný nárůst cen nemovitostí (metoda hédonické ceny).
V takových případech je však třeba dbát na to, aby nedošlo k dvojímu započítání. Růst prodejů a cen
pronájmu nemovitostí již zahrnuje veškeré úspory nákladů na zlepšení energetické účinnosti
a v některých případech i jiné aspekty, jako je obnovená fasáda, atd.
Pociťovaný tepelný komfort v budovách se v jednotlivých zemích liší a údaje o minimální nebo
průměrné teplotě ve veřejných i soukromých budovách pro zajištění odpovídající tepelné pohody by
měly být uvedeny v národních oficiálních dokumentech a pokynech. Obecně platí, že normy pro teplo
\223
jsou vyšší než minimální teploty doporučené Světovou zdravotnickou organizací, tj. 18 °C pro zdravé
lidi a 20 °C pro nemocné, zdravotně postižené, velmi staré nebo velmi mladé osoby.
V rámečku v další části jsou uvedeny některé praktické příklady, které ilustrují způsob oceňování
zvýšené energetické účinnosti budov v případě, že projekty umožňují buď pouze snížení jednotkových
nákladů na energie, nebo snížení jednotkových nákladů i zvýšení teploty.
5.8.2.3 Snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek
Projekty v oblasti energetické účinnosti budov by také mohly přinést externí přínosy, jako je snížení
emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, a to díky snížení rozptylu tepla a množství spotřeby
energie v důsledku rekonstrukce. Ekonomická hodnota změny emisí CO2 nebo jiných externích
nákladů na životní prostředí, jako je například SO2, NO2 a MP, musí být odhadnuta pomocí stejné
metodiky jako u externích nákladů na projekty v oblasti výroby nebo přepravy, přenosu a distribuce
energie.
OCENĚNÍ ZVÝŠENÉ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI BUDOV: PŘÍKLADY
Případ 1: snížení jednotkových nákladů na spotřebu energie
Tento případ se týká projektu, jehož předmětem je tepelná izolace a výměna topného systému, což umožní
snížení nákladů na spotřebu energie při udržení teploty uvnitř budovy na stejné úrovni jako ve scénáři bez
projektu. Předpokládá se, že majitel nezrekonstruované budovy každoročně hradí účet za energii ve výši 1 000
EUR, což odpovídá teplotě vytápění na 18 °C. Po realizaci projektu se energetická účinnost budovy zvýší, a to se
odrazí ve snížení ročních nákladů na energie (na 900 EUR) k udržení stejné vnitřní teploty. Ve finanční analýze se
uvede pokles provozních nákladů ve výši 100 EUR. V ekonomické analýze je třeba zvážit náklady obětované
příležitosti energie, a to použitím konverzního faktoru na úsporu nákladů. Předpokládá se, že výše konverzního
faktoru je 1.1 (protože náklady emisí jsou internalizovány). Přínos projektu by se tedy vypočítal takto:
Přínos = (1 000 * 1,1) - (900 * 1,1) = 110
Tato hodnota vyjadřuje přínos úspory energie a paliva oceněný ve výši nákladů obětované příležitosti,
a to bez dopadu na tepelný komfort.
Pozitivních výsledků by bylo možné dosáhnout i při jiných teplotách než 18 °C, pokud se podaří dosáhnout
snížení nákladů na energii při udržení konstantní teploty.
Případ 2: snížení jednotkových nákladů na spotřebu energii a zvýšení komfortu
Uvažujme stejný scénář bez projektu jako v případě 1, tj. teplota před renovací 18 °C; nyní se však předpokládá, že
projekt povede ke zvýšení vnitřní teploty na úroveň teplotního komfortu ve výši 22 °C, a zároveň ke snížení
nákladů energie z 1 000 EUR na 900 EUR. Ve finanční analýze by se zaznamenala úspora 100 EUR v tržních
cenách. Ekonomická analýza by naopak měla použít přínos úspory nákladů a zvýšení pohodlí díky zvýšení teploty.
Proto se odhaduje, že v rámci srovnávacího scénáře bez projektu by dosažení teplotního komfortu při teplotě
22 °C bylo možné pouze při zvýšení nákladů na energie na 1 200 EUR. Přínos by se pak vypočítal takto:
Skutečná
teplota
bez
projektu
Skutečná
teplota
s projektem
Roční náklady
na energii bez
projektu
Roční náklady
na energii
s projektem
Úspora nákladů
na energii
v tržních
cenách
Ekonomický
přínos
stínové ceny
Případ 1 18 °C 18 °C 1 000 900 100 110
Případ 2 18 °C 22 °C 1 200 900 300 330
\224
5.9 Hodnocení rizik
V analýze citlivosti by se u výsledků analýzy nákladů a přínosů měla testovat změna alespoň u těchto
proměnných (pokud je to relevantní pro projekt):
 přírůstková poptávka po energii;
 počet let potřebných pro realizaci infrastruktury;
 investiční náklady (na co nejnižší úrovni členění);
 náklady na provoz (na co nejnižší úrovni členění);
 náklady na údržbu;
 tržní cena nebo náklady obětované příležitosti zdrojů energie a energetických produktů
(pro finanční, resp. ekonomickou analýzu);
 energetický mix nahrazený v rámci projektu;
 ušetřená energie v rámci projektu;
 očekávaná ochota platit za spotřebu energie;
 odhadovaná ochota platit za vyšší spolehlivost a bezpečnost dodávek energie;
 hrubá přidaná hodnota, pokud se používá pro odhad nákladů na nedodanou energii;
 odhadovaná ekonomická hodnota nebo množství emisí skleníkových plynů a znečišťujících
látek;
 hodnota života zohledněná v ocenění rizika nehod.
Kritické proměnné lze identifikovat pomocí analýzy citlivosti. Na tomto základě je třeba provést úplné
(nebo alespoň kvalitativní) posouzení rizik, a to zpravidla u rizik uvedených v následující tabulce.
Tabulka 5.7 Typická rizika u energetických projektů
Stupeň Riziko
Regulatorní
- Změny požadavků na ochranu životního prostředí
- Změny ekonomických nástrojů (např. režimy podpory obnovitelných zdrojů
energie, podoba EU ETS)
- Změny v oblasti energetické politiky (např. týkající se ukončení některých druhů zdrojů
energie a paliv)
Poptávka
- Výpadky poptávky
- Nečekaný vývoj cen různých konkurenčních paliv
- Nedostatečná analýza klimatických podmínek, které mají vliv na spotřebu energie
na vytápění nebo chlazení
Návrh
- Nedostatečné průzkumy a šetření na místě
- Špatné odhady nákladů na plánování
- Inovace v oblasti technologie výroby/přenosu energie nebo skladování energie,
což vede k překonání technologie použité v rámci projektu
Administrativní
- Stavební nebo jiná povolení
- Povolení veřejných sítí
Pořízení pozemků - Cena pozemků je vyšší, než se očekávalo
- Vyšší náklady na pořízení práva průjezdu
- Procedurální zpoždění
Zadávání zakázek - Procedurální zpoždění
\225
Stupeň Riziko
Výstavba
- Překročení nákladů projektu
- Zpoždění v důsledku neočekávaných technických potíží (např. instalace podmořských potrubí
nebo podzemních silových kabelů)
- Zpoždění při dodatečných pracích mimo kontrolu předkladatele projektu (např.
přeshraniční projekty)
- Záplavy, sesuvy půdy, atd.
- Nehody
Provoz
- Náklady na údržbu a opravy jsou vyšší, než se předpokládalo
- Akumulace technických havárií
- Dlouhá doba mimo provoz v důsledku nehody nebo vnějších vlivů (zemětřesení,
povodně, sabotáže, atd.)
Finanční
- Změny v tarifním systému
- Změny v systému pobídek
- Nedostatečný odhad vývoje cen energií
Zdroj: Převzato z přílohy III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
\226
Případová studie – Plynovod na přepravu
zemního plynu
I Popis projektu
Předmětem projektu je výstavba nového plynovodu mezi dvěma plynárenskými uzly alfa a beta.
Projektovaná maximální přenosová kapacita je 700 000 m3/h, nebo
16.8 milion m3/den. Investice zahrnuje tyto hlavní součásti:
 175 km dlouhá ocelová potrubí o průměru 700 mm (DN 700), která mají být provozovány
při tlaku 8,4 MPa;
 dvě střednětlaké redukční a měřicí stanice umístěné v bodech Lambda a Theta;
 instalace komunikačního systému na bázi optických vláken.
Předkladatel projektu je národní provozovatel přenosové soustavy.
Stávající plynovod DN 500 v současné době přepravuje plyn mezi body alfa a beta. Plynovod byl
postaven před 30 lety a je provozován na plný výkon. V návaznosti na zvýšení poptávky po přepravě
plynu v zemi a pokračující expanzi regionálního podzemního zásobníky plynu již stávající potrubí není
schopno uspokojit rostoucí poptávku a zajistit spolehlivé dodávky po celý rok.271
II Cíle projektu
Cíle projektu jsou v souladu s hlavními cíli prioritní osy X: "Udržitelná, bezpečná a konkurenceschopná
energie" operačního programu "Infrastruktura". Investice zejména přispěje k těmto ukazatelům OP.
Ukazatel
OP
cíl pro rok 2023
Projekt
(% z cíle OP)
Délka nových přepravních plynovodů (km) 500 175 (35 %)
Dodatečná kapacita přepravy zemního plynu (mm
3
/den) 40 16,8 (42 %)
Výstavba nového plynovodu mezi body alfa a beta umožní přenos dodatečného objemu plynu
do a z rozšířeného podzemního zásobníku plynu v bodech Gama a Delta, stejně jako z nového
vstupního bodu do sítě – terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), který je v současné době
ve výstavbě v bodě Epsilon. Proto se energetická bezpečnost zlepší tím, že bude zajištěna kontinuita
dodávek plynu během špičky i mimo ni do distribuční sítě a velkým průmyslovým zákazníkům přímo
připojeným k přenosové soustavě.
Také zvýšená penetrace zemního plynu v zemi by měla ve střednědobém až dlouhodobém horizontu
přispět k nahrazení uhelných a ropných produktů jako zdrojů energie. Protože je plyn poměrně čistým
fosilním palivem, projekt nepřímo povede ke snižování emisí skleníkových plynů (GHG)
a znečišťujících látek do vzduchu, a tím přispěje k dimenzi udržitelného růstu strategie Evropa 2020.
271
Předkladatel očekává, že poté, co bude nový plynovod uveden do provozu, lze starý plynovod ještě v případě potřeby použít, ale při sníženém
tlaku a kapacitě.
\227
III Analýza poptávky
Zemní plyn je třetím nejdůležitějším zdrojem energie v zemi, po uhlí a ropě, což představuje přibližně
20 % z celkových dodávek primární energie. Celková spotřeba zemního plynu byla 18 Gm3 v roce
2013, přičemž špičková poptávka v přenosové soustavě nastala dne 6. února a činila
83 000 000 m3/den.
V souladu se scénáři a prognózami "Národní energetické strategie do roku 2030" se očekává,
že poptávka po přepravě plynu v tuzemsku se bude vyvíjet způsobem uvedeným v tabulce níže.
Národní poptávka po plynu 2015 2020 2025 2030
Roční spotřeba (Gm
3
/r) 19,3 25,2 26,5 27,8
Špičková poptávka (mm
3
/den) 92 120 126 132
Pokud jde o poptávku v oblasti projektu, byl zahájen postup "open season" k vyhodnocení zájmu trhu
o další přepravní kapacitu. Ve srovnání se srovnávacím scénářem bez projektu, kde je nabídka
omezena maximální kapacitou stávajícího potrubí DN 500, předkladatel předpokládá, že se v důsledku
výstavby nového plynovodu alfa–beta přenos zvýší o tyto dodatečné objemy plynu.
Poptávka – oblast
projektu
Přírůstkové toky plynu
2017* 2020 2025 2030
2035
a dále
Mm
3
/rok 332 348 374 401 428
PJ/rok (při 39,50 MJ/m
3)
13,1 13,7 14,8 15,8 16,9
* první plánovaný rok provozu
Podle analýzy předkladatele regionálního trhu s plynem bude prostřednictvím regionální distribuční
plynárenské soustavy 50 % přírůstkové nabídky plynu v souvislosti s projektem doručeno
průmyslovým zákazníkům, 35 % odvětví energetiky a zbývajících 15 %
rezidenčnímu/podnikatelskému odvětví. Ačkoli se podíly na trhu mohou do jisté míry v časovém
horizontu projektu lišit, pro jednoduchost se v ekonomické analýze předpokládaly jako fixní.
IV Analýza možností
Analýza možností vypracovaná ve studii proveditelnosti posoudí následující dvě sady možností:
 Volba trasy potrubí Byly posouzeny tři různé alternativní trasy. Možnost projektu je vybrána
na základě trasy s nejnižšími náklady spolu s kvalitativní analýzou environmentálních
a technických aspektů. Vybraná trasa potrubí mezi body alfa a beta má následující vlastnosti:
o Nejnižší "zprůměrované jednotkové přenosové náklady"272 ve výši 7,40 EUR / 1 000 m3,
o nejmenší zásah do přírodních oblastí, včetně sítě Natura 2000,
o projekt lze realizovat po etapách.
 Technické specifikace potrubí Byly provedeny další technické analýzy s cílem optimalizovat
výběr průměru, materiálu a tloušťky stěn potrubí. Podle simulací prováděných
provozovatelem přenosové soustavy je nejúčinnějším řešením pro cílovou kapacitu
700 000 m3/h potrubí s průměrem 700 mm z ocelových trubek L485MB s tloušťkou stěny
17,5 mm.
272
"průměrované náklady" je ukazatel nákladů životního cyklu, který se běžně používá pro měření dlouhodobých jednotkových nákladů. Zde se
počítá jako podíl (i) současné hodnoty z celkových (kapitálových a provozních) nákladů po celé sledované období projektu k (ii) současné hodnotě
celkového množství zemního plynu přepraveného potrubím za stejnou dobu.
\228
V Projektové náklady a výnosy zvolené možnosti
V následující tabulce je uvedeno členění investičních nákladů ve stálých cenách pro vybranou možnost
projektu.
Investiční náklady projektu (mil. EUR) Celkové
náklady
Nezpůsobilé
náklady
Způsobilé
náklady
Poplatky za plány / stavební projekt 4,5 4,2 0,3
Nákup pozemků273
7,6 6,6 1,0
Výstavba 62,2 - 62,2
Zařízení a stroje 63,5 - 63,5
Nepředvídatelné náklady274
- - Úprava
ceny (v případě potřeby) - - Publicita
0,1 - 0,1
Dozor v průběhu výstavby 2,5 - 2,5
Technická pomoc 0,4 - 0,4
MEZISOUČET 140,8 10,8 130,0
(DPH) 31,0 31,0 CELKEM
171,8 41,8 130,0
Kromě výše uvedených nákladů bude muset předkladatel během výstavby splatit částku úroků ve výši
2,6 mil EUR (IDC). Ne všechny náklady jsou způsobilé pro podporu EU, protože některé výdaje vznikly
již před začátkem programového období. Způsobilé náklady činí 130 milionů EUR.
Jednotkové investiční náklady ve výši cca 210 EUR/km/cm2 jsou v souladu těmito náklady u jiných
podobných projektů, které předkladatel nedávno dokončil v rámci svého aktuálního plánu rozvoje
sítě.275
Náklady na provoz a údržbu jsou rozpočtovány ve výši cca 2 % z aktiv projektu a vychází z údajů
o nákladech předkladatele u jiných podobných částí přenosové sítě. Náklady na provoz a údržbu
zahrnují náklady spojené se stlačováním a ztrátami plynu, opravami a údržbou, pojištěním a režijními
náklady. V průběhu sledovaného období 25 let se nepředpokládá výměna žádných aktiv.
Přenos zemního plynu spadá do působnosti Státního energetického úřadu, který umožňuje
provozovateli přenosové soustavy pokrýt odůvodněné náklady a dosáhnout návratnosti regulační báze
aktiv (RAB – Regulatory Asset Base) na základě sjednané přenosové kapacity a očekávaných
přenášených objemů. Poplatky za přenos nabíjení v zemi jsou založeny na systému "vstup-výstup":
tarify se platí na vstupních a výstupních bodech do/z přenosové soustavy a jsou nezávislé na umístění
a vzdálenosti. Tarify za přenos plynu tvoří dvě hlavní části: fixní "poplatek za kapacitu" v EUR/m3/h
a variabilní "poplatek za komoditu" v EUR/m3. Poplatek za kapacitu se liší v závislosti na poskytované
službě (např. pevná nebo přerušitelná kapacita, roční nebo krátkodobá kapacita).
Pokud jde o přírůstkové výnosy projektu, jsou pro přehlednost vypočteny ve finanční analýze
a vycházejí z průměrného přenosového poplatku ve výši 25 EUR/1 000 m3 vynásobeno přírůstkovými
toky plynu souvisejícími s investicí (jak je uvedeno v analýze poptávky). Podle odhadů provozovatele
přenosové soustavy grant EU umožní nezvyšovat reálně tarify za přenos plynu, a to vzhledem k tomu,
že podíl aktiv projektu spolufinancovaný z příspěvku EU je vyloučen z RAB, z něhož se vychází při
výpočtu složky návratnosti kapitálu tarifu za přenos.
273
Také zahrnuje náklady související s pořízením práva cesty.
274
Technické nepředvídatelné náklady nejsou zahrnuty, protože investice byla rozpočtována na základě "předpovědi referenční třídy" (reference
class forecasting) – viz příloha VIII tohoto průvodce. Tento přístup byl v tomto případě možný, protože předkladatel – provozovatel národní
přenosové soustavy – má přístup k poměrně velkému vzorku dat pro tuto typologii investice. Do odhadu nákladů také nevstupuje úprava cen
(o inflaci), i když by mohla být způsobilá ke spolufinancování.
275
Jednotkové investiční náklady se zde vypočítají jako podíl celkových investičních nákladů a délky potrubí, a také podíl celkových investičních
nákladů a oblasti úseku, a to s cílem také vzít v úvahu velikost potrubí (průměr).
\229
VI Finanční a ekonomická analýza
Analýza se provádí v rámci referenčního období 25 let, které tvoří tři roky investiční fáze a 22 let
provozu. Protože se předpokládá, že průměrná ekonomická životnost aktiv projektu bude 25 let,
v posledním roce časového horizontu se uvažuje zůstatková hodnota ve výši diskontované hodnoty
čistých peněžních toků ve zbývajících letech životnosti.276 Finanční a ekonomická analýza se provádí
ve stálých cenách. Ve finančních výpočtech se používá reálná diskontní sazba ve výši 4 %, zatímco
v ekonomické analýze se používá sociální diskontní sazba ve výši 5 % v souladu s referenční hodnotou
stanovenou Komisí a používanou v celé EU.
Finanční analýza
Na projekt se vztahují pravidla pro státní podporu, a proto byl oznámen Evropské komisi (Generální
ředitelství pro hospodářskou soutěž) a následně schválen. Aby byla zajištěna přiměřenost podpory,
bylo rozhodnuto, že grant EU bude stanoven na základě "finanční mezery" projektu, v souladu
s příslušnými metodickými pokyny pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí
a energetiky277.
Na základě předpokládaných nákladů a příjmů uvedených v předchozí části je odhadovaná míra
finanční mezery 30 % (diskontovaný čistý příjem = 90,9 milionů EUR, diskontované investiční náklady
= 129,8 milionů EUR, výpočet viz dále). Spolufinancování projektu z EU je ve výši 33,2 milionů EUR,
vypočteno jako způsobilé náklady uvedené v kapitole V výše (130 milionů EUR) krát míra finanční
mezery (30 %) krát míra spolufinancování z příslušné prioritní osy OP (85 %). Zbytek investice je
financován předkladatelem z vlastního a cizího kapitálu, jak je uvedeno v následující tabulce.
Zdroje financování mil. EUR % podíl
Grant EU 33,2 23,1 %
Vlastní kapitál předkladatele 60,2 42,0 %
Úvěr 50,0 34,9 %
Financování celkem278 143,4 100,0 %
Úvěr má splatnost 15 let. Na základě cenových podmínek půjčky a inflačních očekávání byla pro odhad
úvěrových peněžních toků použita průměrná úroková sazba ve výši 3 % v reálném vyjádření. Půjčka
má být vyplacena v prvních dvou letech investiční fáze. Splacení jistiny začne v prvním roce provozu,
přičemž úroky ve výši 2,6 miliónů EUR se platí v průběhu výstavby.
Vypočítají se tyto ukazatele ziskovosti (před zdaněním, v reálných hodnotách) – viz tabulky s peněžními
toky níže:
 Návratnost investice (před grantem EU): FNPV(C) = -39,0 milionů EUR
FRR(C) = 1,2 %
 Návratnost národního kapitálu (po grantu EU): FNPV(K) = -6,5 milionů EUR
FRR(K) = 3,2 %
Projekt by měl být finančně udržitelný, protože kumulativní čisté peněžní toky nejsou během
referenčního období projektu nikdy negativní.
276
Pro zjednodušení se předpokládá, že se čisté peněžní toky za tři zbývající roky životnosti rovnají čistým peněžním tokům v posledním roce
sledovaného období. V ekonomické analýze se čistý ekonomický přínos používá místo finančních peněžních toků. Finanční zůstatková hodnota se
pak odhaduje na 21 milionů EUR, zatímco očekávaná ekonomická zůstatková hodnota je 119 milionů EUR.
277
I když projekt generuje čisté příjmy, článek 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebyl použit, protože individuální ověřování finančních potřeb již bylo
provedeno v souladu s platnými pravidly pro státní podporu – viz článek 61 odst. 8 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013.
278
Celkové finanční prostředky jsou vyšší než celkové investiční náklady, protože rovněž zahrnují úroky v průběhu výstavby ve výši 2,6 milionů EUR.
Kromě toho je rovněž předkladatelem předfinancována DPH ve výši 31 milionů EUR (DPH lze uplatnit).
\230
►►◄◄ ►►◄◄
GRANT EU
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 20 25
Výstavba Provoz
Výpočet diskontovaných investičních nákladů (DIC) NPV 4 %
Výpočet diskontovaných čistých příjmů (DNR) NPV 4 %
ZPŮSOBILÉ NÁKLADY (EC):
MÍRA FINANČNÍ MEZERY (FGR = (DIC – DNR) /
DIC): MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ PRIORITNÍ OSY
(CF):
GRANT EU (= EC x FGR x CF): mil. EUR 33,2
►►◄◄ ►►◄◄
FRR(C)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 20 25
Výstavba Provoz
Návratnost investice NPV 4%
FRR(C) – před grantem EU 1,2%
►►◄◄ ►►◄◄
FRR(K)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 20 25
Výstavba Provoz
Zůstatek úvěru
Národní finanční zdroje
Návratnost národního kapitálu NPV 4 %
FRR(K) – po grantu EU 3,2%
►►◄◄ ►►◄◄
FINANČNÍUDRŽITELNOST
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 20 25
Výstavba Provoz
Finanční udržitelnost
Ekonomická analýza
Ekonomická analýza zkoumá společenský dopad dodatečného objemu zemního plynu, který je
k dispozici různým hospodářským odvětvím díky projektu. V projektu jsou použity ekonomické
náklady z finanční analýzy. Nezaměstnanost je v regionu relativně nízká a pořízení materiálu, práce
a stavebních služeb proběhne na základě otevřeného zadávacího řízení v souladu s platnými pravidly
pro zadávání veřejných zakázek. Z tohoto důvodu odhady nákladů na projekt uvedené ve finanční
analýze přiměřeně odrážejí sociální náklady obětované příležitosti.
Změna sociálního blahobytu v důsledku investice je oceněna jako rozdíl mezi maximální ochotou
společnosti platit (WTP) za přírůstkové množství plynu a jejími náklady obětované příležitosti.
Investiční náklady mil. EUR 129,8 33,2 63,6 44,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
DISKONTOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY (DIC) mil. EUR 129,8 33,2 63,6 44,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Přírůstkové toky plynu Mm3 4 861,8
321,2
121,5
-38,5
7,9
0,0 0,0 0,0 332,0 337,0 342,0 348,0 353,0 358,0 364,0 369,0 374,0 380,0 385,0 390,0 417,0 428,0
Průměrný přenosový tarif EUR/tis.m3 0,0 0,0 0,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0
Výnosy mil. EUR 0,0 0,0 0,0 8,3 8,4 8,6 8,7 8,8 9,0 9,1 9,2 9,4 9,5 9,6 9,8 10,4 10,7
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,0
DISKONTOVANÉ ČISTÉ PŘÍJMY (DNR) mil. EUR 90,9 0,0 0,0 0,0 5,3 5,4 5,6 5,7 5,8 6,0 6,1 6,2 6,4 6,5 6,6 6,8 7,4 28,7
mil. EUR 130,0
30,0%
85,0%
Investiční náklady mil. EUR -129,8
121,5
-38,5
7,9
-33,2 -63,6 -44,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Výnosy mil. EUR 0,0 0,0 0,0 8,3 8,4 8,6 8,7 8,8 9,0 9,1 9,2 9,4 9,5 9,6 9,8 10,4 10,7
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,0
Peněžní toky projektu mil. EUR -39,0 -33,2 -63,6 -44,0 5,3 5,4 5,6 5,7 5,8 6,0 6,1 6,2 6,4 6,5 6,6 6,8 7,4 28,7
Počáteční zůstatek mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Splátky úroků mil. EUR
Splátky jistiny mil. EUR
Konečný zůstatek mil. EUR
0,0 25,4 50,0 50,0 47,3 44,5 41,6 38,7 35,7 32,6 29,4 26,1 22,7 19,2 15,6 0,0 0,0
25,4 24,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 1,1 1,5 1,4 1,3 1,2 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 2,7 2,8 2,9 2,9 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 0,0 0,0
25,4 50,0 50,0 47,3 44,5 41,6 38,7 35,7 32,6 29,4 26,1 22,7 19,2 15,6 11,9 0,0 0,0
Národní veřejný (grant) mil. EUR
Národní soukromý (vlastní jmění) mil. EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 25,1 35,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Národní veřejný (grant) mil. EUR 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Národní soukromý (vlastní jmění) mil. EUR -54,4 0,0 -25,1 -35,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Splátky úroků mil. EUR -10,7 0,0 -1,1 -1,5 -1,4 -1,3 -1,2 -1,2 -1,1 -1,0 -0,9 -0,8 -0,7 -0,6 -0,5 -0,4 0,0 0,0
Splátky jistiny mil. EUR -32,2 0,0 0,0 0,0 -2,7 -2,8 -2,9 -2,9 -3,0 -3,1 -3,2 -3,3 -3,4 -3,5 -3,6 -3,7 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR -38,5 0,0 0,0 0,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0
Výnosy mil. EUR 121,5 0,0 0,0 0,0 8,3 8,4 8,6 8,7 8,8 9,0 9,1 9,2 9,4 9,5 9,6 9,8 10,4 10,7
Zůstatková hodnota investic mil. EUR 7,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,0
Národní peněžní toky mil. EUR -6,5 0,0 -26,2 -36,6 1,2 1,3 1,5 1,6 1,7 1,9 2,0 2,1 2,3 2,4 2,5 2,7 7,4 28,7
Národní veřejný (grant) mil. EUR
Národní soukromý (vlastní jmění) mil. EUR
Grant EU – mil. EUR
Čerpané úvěry mil. EUR
Výnosy mil. EUR
Celkové peněžní příjmy mil. EUR
Investiční náklady mil. EUR
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR
Splátky úroků mil. EUR
Splátky jistiny mil. EUR
Daň z příjmů fyzických osob mil. EUR
Celkové peněžní výdaje mil. EUR
Čisté peněžní toky mil. EUR
Kumulované čisté peněžní toky mil. EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 25,1 35,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
7,8 15,0 10,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
25,4 24,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 8,3 8,4 8,6 8,7 8,8 9,0 9,1 9,2 9,4 9,5 9,6 9,8 10,4 10,7
33,2 64,7 45,5 8,3 8,4 8,6 8,7 8,8 9,0 9,1 9,2 9,4 9,5 9,6 9,8 10,4 10,7
-33,2 -63,6 -44,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0
0,0 -1,1 -1,5 -1,4 -1,3 -1,2 -1,2 -1,1 -1,0 -0,9 -0,8 -0,7 -0,6 -0,5 -0,4 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -2,7 -2,8 -2,9 -2,9 -3,0 -3,1 -3,2 -3,3 -3,4 -3,5 -3,6 -3,7 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,1 -0,2 -0,2 -0,3 -0,4 -0,5 -0,6 -0,7 -0,8 -1,2 -1,3
-33,2 -64,7 -45,5 -7,1 -7,1 -7,1 -7,2 -7,3 -7,3 -7,4 -7,5 -7,6 -7,7 -7,8 -7,9 -4,2 -4,3
0,0 0,0 0,0 1,2 1,3 1,5 1,5 1,5 1,7 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,9 6,2 6,4
0,0 0,0 0,0 1,2 2,5 4,0 5,5 7,0 8,7 10,4 12,1 13,8 15,6 17,5 19,3 37,2 69,2
\231
17,7%
3,20
►►◄◄ ►►◄◄
ERR
1 2
Výstavba
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 20 25
Provoz
Socioekonomické
náklady
NPV 5
%
Socioekonomické
přínosy
NPV 5
%
ERR
POMĚR
P/N
Maximální WTP je vyjádřena cenou za nákup (ve výši ceny na hranicích)279, přepravu a použití dalších
nejlepších alternativních paliv v oblasti energetiky, průmyslu a rezidenční/podnikatelské oblasti,
včetně externalit souvisejících s emisemi CO2 ze spalování. Ekonomické náklady přírůstkového
množství plynu se oceňují v cenách na hranici plus náklady na dopravu na relevantní trh a stínové
náklady na emise CO2 ze spalování.280 Protože se WTP spotřebitelů zemního plynu oceňuje na "špičce
hořáku", jsou dle možností provedeny úpravy s cílem zohlednit případné rozdíly v účinnosti
a nákladech použití jiných alternativních paliv.281
Alternativními palivy se v tomto případě rozumí uhlí v odvětví energetiky, plynový olej
v rezidenčním/podnikatelském sektoru a mix (50/50) uhlí a topných olejů v průmyslovém sektoru.
Dle možností byly zohledněny rozdíly v účinnosti technologií využívajících různá paliva, a to s cílem
určit množství alternativních paliv, které zemní plyn nahradí (vyřadí).
Evropské ceny zemního plynu, uhlí, topného oleje a plynového oleje na hranici byly odhadnuty
předkladatelem ve sledovaném období projektu na základě projekcí nákladů na paliva do roku 2035,
které vytvořila Mezinárodní agentura pro energii ve své nejnovější publikaci World Energy Outlook.
Na základě těchto předpokladů byly během sledovaného období předpovězeny tyto ekonomické
náklady a přínosy.
Investiční náklady projektu mil. EUR -92,2
-34,1
-33,2 -63,6 -44,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 119,0
Náklady na provoz a údržbu mil. EUR 0,0 0,0 0,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0
Celkové ekonomické náklady mil. EUR -
126,3
-33,2 -63,6 -44,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 116,0
B1. Hodnota plynu pro odvětví energetiky mil. EUR 742,2 0,0 0,0 0,0 50,8 52,4 54,0 55,8 57,4 58,9 60,7 62,3 64,0 65,9 67,6 69,3 78,5 85,1
B1a. Nerealizované nákladyna uhlí(cena na hranici +
doprava)
mil. EUR 314,8 0,0 0,0 0,0 23,8 24,3 24,8 25,4 25,8 26,2 26,7 27,1 27,5 28,0 28,4 28,8 31,0 32,0
B1b. Nerealizované emise CO2z uhlí mil. EUR 357,4 0,0 0,0 0,0 21,6 22,6 23,6 24,7 25,8 26,9 28,1 29,2 30,4 31,7 32,9 34,1 40,7 46,1
B1c. Δ kapitálu a nákladů na provoz a údržbu (uhlí vs.
paroplynové elektrárny)
mil. EUR 69,9 0,0 0,0 0,0 5,4 5,5 5,6 5,7 5,8 5,8 5,9 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,8 7,0
B2. Hodnota zemního plynu pro průmysl mil. EUR 1138,7 0,0 0,0 0,0 80,7 82,8 84,9 87,5 89,6 91,9 94,3 96,5 98,8 101,3 103,5 105,7 117,8 125,3
B2a. Nerealizované nákladyna uhlí(cena na hranici +
doprava)
mil. EUR 161,6 0,0 0,0 0,0 12,2 12,5 12,7 13,0 13,2 13,5 13,7 13,9 14,1 14,4 14,6 14,8 15,9 16,4
B2b. Nerealizované emise CO2z uhlí mil. EUR 183,6 0,0 0,0 0,0 11,1 11,6 12,1 12,7 13,3 13,8 14,4 15,0 15,6 16,3 16,9 17,5 20,9 23,7
B2c. Nerealizované náklady na topný olej (cena na hranici +
doprava)
mil. EUR 643,5 0,0 0,0 0,0 48,3 49,2 50,2 51,4 52,3 53,3 54,4 55,3 56,3 57,3 58,2 59,1 63,9 65,9
B2d. Nerealizované emiseCO2 ztopného oleje mil. EUR 150,1 0,0 0,0 0,0 9,1 9,5 9,9 10,4 10,8 11,3 11,8 12,3 12,8 13,3 13,8 14,3 17,1 19,3
B3. Hodnota plynu pro rezidenční/podnikatelský sektor mil. EUR 611,3 0,0 0,0 0,0 44,6 45,6 46,7 48,0 48,9 50,0 51,2 52,1 53,2 54,4 55,4 56,5 62,0 64,9
B3a. Nerealizované nákladyna plynový olej(cena nahranici +
doprava)
mil. EUR 525,3 0,0 0,0 0,0 39,4 40,2 41,0 42,0 42,7 43,5 44,4 45,1 45,9 46,8 47,5 48,3 52,2 53,8
B3b. Nerealizované emise CO2z plynového oleje mil. EUR 86,0 0,0 0,0 0,0 5,2 5,4 5,7 6,0 6,2 6,5 6,8 7,0 7,3 7,6 7,9 8,2 9,8 11,1
C1. Ekonomické náklady na přírůstkové množství plynu mil. EUR -2 087,9 0,0 0,0 0,0 -147,7 -151,7 -155,8 -160,4 -164,4 -168,5 -173,0 -177,1 -181,3 -185,8 -189,9 -194,0 -216,2 -228,6
C1a.Nákladyna přírůstkovémnožství plynu(cena na hranici +
doprava)
mil. EUR -1 654,0 0,0 0,0 0,0 -121,5 -124,3 -127,1 -130,4 -133,1 -135,8 -138,9 -141,6 -144,4 -147,4 -150,0 -152,6 -166,8 -172,7
C1b. Emise CO2z přírůstkovéhomnožství plynu mil. EUR -433,9 0,0 0,0 0,0 -26,2 -27,4 -28,7 -30,0 -31,3 -32,7 -34,1 -35,5 -36,9 -38,4 -39,9 -41,4 -49,4 -55,9
Celkové ekonomické přínosy (B1 + B2 + B3 - C1) mil. EUR 404,3 0,0 0,0 0,0 28,4 29,1 29,8 30,9 31,5 32,3 33,2 33,8 34,7 35,8 36,6 37,5 42,1 46,7
Čisté přínosy (ENPV) mil. EUR 278,0 -33,2 -63,6 -44,0 25,4 26,1 26,8 27,9 28,5 29,3 30,2 30,8 31,7 32,8 33,6 34,5 39,1 162,7
S odhadovanou ekonomickou mírou návratnosti (ERR) ve výši 17 %, pozitivní ekonomickou čistou
současnou hodnotou ve výši 278 milionu EUR a poměrem přínosů a nákladů ve výši 3,2 se očekává,
že výstavba nového plynovodu alfa-beta zvýší společenský blahobyt. Proto je způsobilá získat finanční
podporu EU. V následující tabulce je uvedeno postupné peněžní vyjádření přínosů projektu (pro 4. rok,
tedy první rok provozu).
279
Protože se paliva obchodují na mezinárodní úrovni, využití cen na hranicích (namísto národních tržních cen) umožňuje nezahrnout zdanění
a jiné tržní deformace tak, aby lépe odrážely náklady obětované příležitosti těchto surovin v ekonomické analýze. Příslušnými hranicemi se zde
rozumí severozápadní Evropa (oblast Amsterdam/Rotterdam/Antverpy) pro ropné produkty a uhlí, a hranice s Německem u dodávek plynu
z plynovodu.
280
Rozdíl mezi emisemi znečišťujících látek ve vzduchu (např. SOx a NOx) u zemního plynu a alternativních paliv mohl také být součástí analýzy
na základě jednotkových emisních faktorů a stínových nákladů emisí (např. ze studií ExternE). Na druhé straně,
emise metanu v důsledku ztrát z nového plynovodu nebyly zahrnuty jako negativní externalita projektu, protože jejich vliv je považován ve srovnání
s dopady emisí CO2 ze spalování plynu za zanedbatelný.
281
Viz například peněžní vyjádření přínosů pro odvětví energetiky, které bere v úvahu rozdíly v účinnosti a kapitálových a provozních nákladech
u paroplynových a uhelných elektráren.
\232
Peněžní vyjádření přínosů projektu282
Hodnota
(Rok 4)*
v milionech EUR
B1. Hodnota plynu pro odvětví energetiky 50,8
B1a. Nerealizované náklady na uhlí (cena na hranici + doprava)
Podle analýzy poptávky je přírůstkové množství plynu do odvětví energetiky v prvním roce provozu 13,1 PJ * 35 % = 4,6 PJ.
To může vyřadit 4,6 * 57 % / 41 % = 6,4 PJ, neboli 0,255 mil. tun uhlí (při výhřevnosti 25 GJ/t), kde 57 %, resp. 41 %
vyjadřují předpokládanou účinnost plynových a uhelných elektráren. V tomto roce předkladatel odhaduje cenu uhlí na
hranici (CIF, severozápadní Evropa) na 83,2 EUR/t, s náklady na dopravu v odhadované výši 10 EUR/t. Tyto nerealizované
náklady na uhlí jsou pak ve výši (83,2+10) * 0,255 = 23,8 mil. EUR.
23,8
B1b. Nerealizované emise CO2 z uhlí
S emisním faktorem ve výši 95,09 t ekv. CO2/TJ283 uhlí a stínovou cenou CO2 v odhadované výši pro tento rok na 36 EUR/t činí
odhad nerealizovaných emisí CO2 6,4 * (95,09 * 1000) * 36 = 21,6 milionů EUR.
21,6
B1c. Změna kapitálu a nákladů na provoz a údržbu (uhlí vs. paroplynové elektrárny)
Paroplynová elektrárna (např. s kombinovaným cyklem) má v porovnání s uhelnou elektrárnou vyšší náklady na palivo, ale
nižší jednotkové investiční a provozní náklady. Podle výpočtu předkladatele je tento rozdíl 0,85 EUR/GJ uhlí, takže čisté
úspory odvětví činí (0,85 * 10^6) * 6,4 = 5,4 mil. EUR.
5,4
B2. Hodnota plynu pro odvětví průmyslu 80,7
B2a. Nerealizované náklady na uhlí (cena na hranici + doprava)
Podle analýzy poptávky je přírůstkové množství plynu do odvětví průmyslu v prvním roce provozu 13,1 PJ * 50 % = 6,56 PJ.
Za předpokladu, že alternativní paliva v tomto odvětví představuje mix (50/50) uhlí a topných olejů, může dodatečný objem
plynu dodávaný v rámci projektu vyřadit 6,56 * 50% = 3,28 PJ, neboli 0,131 milionu tun uhlí. Vzhledem k odhadované ceně
uhlí na hranici ve výši 83,2 EUR/t a odhadovaným nákladům na dopravu ve výši 10 EUR/t činí nerealizované náklady na uhlí
pro průmysl (83,2 + 10) * 0,131 = 12,2 milionů EUR.
12,2
B2b. Nerealizované emise CO2 z uhlí
S emisním faktorem ve výši 95,09 t ekv. CO2/TJ uhlí a stínovou cenou CO2 v odhadované výši pro tento rok na 36 EUR/t
činí odhad nerealizovaných emisí CO2 3,28 * (95,09 * 1) * 36 = 11,1 milionů EUR.
11,1
B2c. Nerealizované náklady na topný olej (cena na hranici + doprava)
V průmyslu může zemní plyn vyřadit 6,56 * 50% = 3,28 PJ, neboli 0,076 milionu tun topného oleje (výhřevnost 43 GJ/t).
Předpokládaná cena na hranici (CIF, severozápadní Evropa) je 573 EUR/t s dopravou na trh projektu ve výši 60 EUR/t.
Nerealizované náklady na topný olej pro průmysl činí (573 + 60) * 0,076 = 48,3 milionů EUR.
48,3
B2d. Nerealizované emise CO2 z topného oleje
Jednotkový faktor je 77,65 t ekv. CO2/TJ topného oleje. Emise se pak oceňují takto: 3,28 * (77,65 * 1000) * 36 = 9,1 milionů EUR.
9,1
B3. Hodnota plynu pro rezidenční/podnikatelský sektor 44,6
B3a. Nerealizované náklady na plynový olej (cena na hranici + doprava)
Podle analýzy poptávky v rezidenčním/podnikatelském sektoru může plyn vyřadit 13,1 * 15 % = 1,97 PJ, neboli
0,046 milionu tun plynového oleje (při 43,08 GJ/t). Cena na hranici (CIF, severozápadní Evropa) a náklady na dopravu se
odhadují ve výši 783 EUR/t, resp. 80 EUR/t. Nerealizované náklady činí (783 + 80) * 0,046 = 39,4 milionů EUR.
39,4
B3b. Nerealizované emise CO2 z plynového oleje
Jednotkový faktor je 74,35 t ekv. CO2 /TJ plynového oleje, a proto jsou emise oceněny ve výši 1,97 * (74,35 * 1000) * 36 = 5,2
milionů EUR.
5,2
C1. Ekonomické náklady na přírůstkové množství plynu 147,7
C1a. Náklady na přírůstkové množství plynu (cena na hranici + doprava)
Cena dovozu zemního plynu plynovody na hranice EU za první rok provozu projektu se odhaduje ve výši 8,2 EUR/GJ.
Náklady na dopravu se odhadují ve výši 0,50 EUR/GJ pro odvětví energetiky a průmyslu a 4,50 EUR/GJ pro
rezidenční/podnikatelský sektor. Celkové ekonomické náklady pak činí (8,2 + 0,50 * 85% + 4,50 * 15%) * 13,1 = 121,5
milionů EUR.
121,5
C1b. Emise CO2 z přírůstkového množství plynu
Jednotkový faktor je 56,15 t ekv. CO2/TJ plynu. Emise se pak oceňují takto: 13,1 * (56,15 * 1000) * 36 = 26,2 milionů EUR.
26,2
Celkový ekonomický přínos (B1 + B2 + B3 - C1) 28,4
* první rok provozu
282
Možné rozdíly ve výpočtech uvedených v této tabulce jsou způsobeny zaokrouhlením čísel z tabulky analýzy nákladů a přínosů.
283
Jednotkové emisní faktory skleníkových plynů jsou převzaty z Pokynů pro národní soupis skleníkových plynů Mezivládního panelu pro změnu
klimatu (IPCC).
\233
VII Hodnocení rizik
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti hodnotí spolehlivost závěrů analýzy nákladů a přínosů při případných změnách
klíčových proměnných projektu. V případě ekonomických přínosů se analýza provádí pomocí
rozčleněných proměnných (tj. poptávky a cen samostatně), aby bylo možné lépe stanovit možné
kritické proměnné.
V následující tabulce je uvedena odhadovaná elasticita ENPV a FNPV(C) s ohledem na různé proměnné
projektu.284
Proměnná Elasticita ENPV Elasticita FNPV(C)
Investiční náklady -0,46 % -3,33 %
Náklady na provoz a údržbu -0,12 % -0,99 %
Přírůstkové toky plynu 1,45 % 3,41 %
Stínová cena CO2 1,23 % Náklady
na palivo (ceny na hranicích) 0,08 % Přírůstkový
tok plynu přenášený novým plynovodem je nejkritičtější proměnná pro sociálněekonomickou
životaschopnost. "Přechodová hodnota" je však poměrně vysoká: ENPV klesne na nulu,
pokud přírůstkový objem toku plynu klesne v průměru o 69 % v průběhu sledovaného období, což se
nezdá být příliš pravděpodobné. Analýze je podroben i pesimistický scénář, v němž by investiční
náklady byly o 30 % vyšší než současná rozpočtovaná výše, přičemž poptávka a stínová cena CO2 by
byly o 20 % nižší než v předpokládaném základním scénáři. Podle tohoto pesimistického scénáře by
ENPV byla stále kladná (104 milionů EUR), s 9% ERR. Z tohoto důvodu je možné učinit závěr,
že projekt zůstane ekonomicky životaschopný i za přiměřeně nepříznivých podmínek.
Pokud jde o finanční výnosnost investice, nejkritičtějšími proměnnými jsou investiční náklady
a přírůstková poptávka. FNPV(C), u níž se předpokládá záporná hodnota, by se mohla změnit
na kladnou v případě, že úspora investičních nákladů přesáhne 30 % nebo přírůstková průchodnost
plynu se za sledované období v průměru zvýší o více než 29 %. Hodnoty ukazují, že investice by
s největší pravděpodobností měla negativní NPV, podpora projektu z prostředků EU se proto jeví jako
odůvodněná.
Analýza rizik
Na základě výsledků analýzy citlivosti a zohlednění nejistot týkajících se aspektů, které se přímo
nepromítají do výpočtů v analýze nákladů a přínosů základě, byla vypracována matice rizik s cílem
určit možná opatření pro prevenci a zmírňování rizik.
284
Elasticita je definována jako procentuální změna NPV při změně proměnné o 1 %.
\234
Popis rizik
Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost*
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik
Zbytkové
riziko
Rizika na straně poptávky a nabídky
Výrazný výpadek
poptávky po
přenosové kapacitě
B III Střední
Plánovaný přírůstkový tok plynu na základě
výsledků postupu "open season". Současný
hospodářský útlum a trvale nízká cena
emisních povolenek v EU jsou také zohledněny.
Zodpovědná osoba: předkladatel.
Nízké
Rizika související
s nabídkou: zpoždění
s realizací nového
terminálu LNG
a rozšíření PZP
C III Střední
Útvary pro realizaci projektu budou
spolupracovat s ministerstvem hospodářství
a budou podléhat jeho dohledu. Přírůstková
poptávka projektu může být také uspokojena
díky flexibilitě současných dlouhodobých
smluv pro dovoz zemního plynu (přičemž
maximální roční množství je 115 % ročního
smluvního množství). Zodpovědná osoba:
Ministerstvo hospodářství.
Střední
Finanční rizika
Překročení investičních
nákladů
C III Střední
Rozpočtované náklady vychází z "předpovědi
referenční třídy" (reference class forecasting)
s cílem provést korekci případných příliš
optimistických předpokladů. Zveřejnění
oznámení o zakázce v Úředním věstníku
Evropské unie s cílem zajistit větší konkurenci.
Zodpovědná osoba: předkladatel
Nízké
Pozdní dostupnost
grantů EU
B II Nízké
Zapojit technickou pomoc JASPERS na počátku
projektového cyklu. Předběžné financování
grantu EU musí zajistit předkladatel.
Zodpovědná osoba: Ministerstvo pro místní
rozvoj a předkladatel.
Nízké
Nízká ziskovost může
ohrozit obsluhu
úvěru
B I Nízké
Přeprava plynu je regulována s cílem zajistit
úhradu nákladů. Tarify jsou upraveny
regulátorem tak, aby zajistily dostatečnou
finanční návratnost provozovateli
ve střednědobém horizontu. Zodpovědná
osoba: Národní úřad pro energii.
Nízké
Rizika při realizaci
Problémy
s nákupem
pozemků a získání
práva průjezdu
B II Nízké
Projekt je součástí seznamu národní
strategické infrastruktury zakotvené v novém
energetickém zákoně, pro který se
předpokládá zjednodušení postupů v oblasti
pozemkových práv.
Nízké
Neočekávané
technické problémy
v průběhu prací
B II Nízké
Náročné terénní podmínky (např. přechod
řeky, mokřady, les), které je třeba analyzovat v
koncepční fázi. Konečná trasa potrubí zvolena
tak, aby se minimalizovaly problémy.
Zodpovědná osoba: předkladatel
Nízké
Zpoždění
způsobená
prodloužením
zadávacích řízení
C III Střední
Divize zadávání veřejných zakázek
předkladatele, která bude využívat
specializovanou technickou pomoc. Do
harmonogramu projektu jsou zapracována
nepředvídatelná zpoždění. Zodpovědná osoba:
předkladatel
Nízké
Rizika životního prostředí
Negativní dopad na
chráněná území
(Natura 2000)
A II Nízké
Musí být uplatněna technika "horizontálního
usměrněného vrtání", aby se zabránilo
zásadním dopadům otevřených výkopů; také v
průběhu reprodukčního období fauny se nesmí
provádět stavební práce. Zodpovědná osoba:
zhotovitel
Nízké
Neočekávané emise
metanu z potrubí
B II Nízké
Použití ocelových trubek L485MB s tloušťkou
stěny až 17,5 mm a katodovou ochranou proti
korozi. Zodpovědná osoba: zhotovitel
Nízké
* Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: I. Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Nepřijatelná.
\235
Výsledky analýz citlivosti a rizik ukazují, že celková úroveň rizika projektu je nízká až střední.
K nižšímu zbytkovému riziku by měla také vést opatření zavedená s cílem zabránit vzniku
identifikovaných rizik nebo zmírnit jejich nepříznivé dopady. Pravděpodobnost, že se projektu
nepodaří dosáhnout svého plánovaného cíle s přijatelnými náklady, lze považovat za zanedbatelnou.
Proto se má za to, že zbytkové riziko projektu je zcela přijatelné a pravděpodobnostní analýza rizik
proto v této konkrétní případové studii nebyla provedena. V praxi je však běžné, že velké investice
v oblasti energetiky bývají podrobeny pravděpodobnostní analýze rizik.
\236
6. Širokopásmové sítě
6.1 Úvod
Politický rámec EU pro investice do širokopásmového připojení tvoří Digitální agenda pro Evropu
a aktualizace zásad průmyslové politiky, jejichž součástí je nová iniciativa pro digitální podnikání
v rámci akčního plánu pro podnikání do roku 2020. I když neexistuje žádná standardizovaná definice
širokopásmového připojení285, Digitální agenda stanoví pro rok 2020 tyto cíle:
 všichni Evropané budou mít přístup k výrazně rychlejšímu internetu nad 30 Mbps;
 50 % nebo více evropských domácností bude mít internetové připojení nad 100 Mbps.
Všeobecný celonárodní i celoevropský přístup k (vysokorychlostní) širokopásmové infrastruktuře
se považuje za nezbytný pro digitální ekonomiku a přispívá ke stimulaci hospodářské a sociální
soudržnosti, a jako takový je jednou z priorit politiky soudržnosti. Velké projekty budou podporovat
velké investice do širokopásmového připojení ve všech členských státech a regionech a zejména
na venkově realizací investiční priority 2a286. Touto prioritou jsou přístupové sítě nové generace
(NGA), tj. sítě, které jsou schopny poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými
vlastnostmi (tj. s rychlostmi nad 30 Mbps)287.
Investice se mohou týkat jak pasivních (např. kabel, optická vlákna, antény, atd.), tak aktivních (např.
router, hub, switch, atd.) komponent infrastruktury, včetně pevných a bezdrátových přístupových
řešení. Obvykle se zaměřují na rozšíření nebo modernizaci regionální páteřní sítě nebo oblastní sítě,
ale také na řešení tzv. "úseku poslední míle" (dále též jako "účastnická přípojka"). Soulad s pravidly EU
pro státní podporu je zpravidla třeba formálně vyhodnotit, s výjimkou určitých kategorií podpor, které
se považují za slučitelné s vnitřním trhem, pokud jsou splněny určité podmínky na základě obecného
nařízení o blokové výjimce288 (GEBR – General Block Exemtion Regulation).
V rámečku níže je uveden selektivní seznam dokumentů týkajících se odvětví širokopásmové
infrastruktury.
285
Viz Holznagel a kol. (2010), str. 15.
286
Viz Návrh tematických pokynů pro referenty pro zlepšení zavádění přístupu k IKT a vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení, verze 2,
13. 3. 2014.
K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/thematic_guidance_fiche_ict_broadband.pdf
287
Zejména existence plánů národních nebo regionálních sítí příští generace (NGN), které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů EU v oblasti
vysokorychlostního přístupu k internetu, je jednou z tematických předběžných podmínek stanovených pro období 2014 –2020. Podmínka je
použitelná, pokud členský stát plánuje vyčlenit finanční prostředky z EFRR k rozšíření zavádění širokopásmového připojení a zavádění
vysokorychlostních sítí a podpoře přijetí budoucích a vznikajících technologií a sítí pro digitální ekonomiku (článek 5 odst. 2 písm. a) nařízení o EFRR).
Je třeba poznamenat, že NGN/NGA představují více než jen větší šířku pásma: obsahují také několik architektonických vlastností a vlastností
souvisejících se službami. Viz Doporučení ITU-T Y.2001 (12/2004) – Všeobecný přehled o NGN (ITU 2014).
288
Viz: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014R0651&from=EN
\237
RÁMEC POLITIK EU
Strategie
Digitální agenda pro Evropu
Digitální agenda pro Evropu – Evropský digitální růst (přezkum v polovině období)
Jednotný trh s komunikačními službami – Nástroj pro propojení Evropy
Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu [KOM(2010) 472]
Lepší přístup venkovských oblastí k moderním IKT [KOM(2009) 103 v konečném znění] a pracovní dokument
útvarů Komise [SEK(2009) 254 ze dne 3. 3. 2009]
Budoucí sítě a internet [KOM (2008) 594 v konečném znění]
Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení
[KOM(2006) 129]
Mobilní širokopásmové služby [KOM (2004) 447 v konečném znění]
Akční plán eEurope 2005: Informační společnost pro všechny [KOM (2002) 263 v konečném znění]
Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost [KOM (2005) 229 v konečném znění]
Metodické pokyny
Průvodce investicemi do vysokorychlostního širokopásmového připojení
Obecné zásady EU pro použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí
Tematické pokyny pro referenty pro zlepšení zavádění přístupu k IKT a vysokorychlostnímu širokopásmovému
připojení
\235
6.2 Popis kontextu
Investice do širokopásmového připojení je třeba vidět v širším kontextu širokopásmového plánu, který
je v souladu s prioritami stanovenými v rámci digitální strategie růstu, například v rámci
národní/regionální strategie pro inteligentní specializaci.
Jak plán NGN, tak digitální strategie růstu tvoří předběžnou podmínku289, která umožňuje využití
finančních prostředků EU.
Dobré plánování specifických investic do širokopásmové infrastruktury, které sledují cíle
širokopásmového plánu, vyžaduje kontextovou analýzu těchto prvků:
 příslušná sociálně-ekonomická problematika, která charakterizuje územní kontext a má vliv
na poptávku, například: stárnutí, vzdělání, příjmy, úroveň informačních a komunikačních
technologií (IKT), vzdělání/schopnosti, stav zaměstnanosti, atd.;
 technické podmínky, včetně zmapování současného pokrytí širokopásmovým připojením,
topografie, hustoty obyvatelstva, technologických alternativ, potenciální míry absorpce
a dostupnosti širokopásmového připojení;
 trh: investice do širokopásmového připojení musí pocházet především ze strany komerčních
investorů, a proto je důležité, aby byly veřejné prostředky využity v tomto odvětví k doplnění, a
nikoli nahrazení investic tržních subjektů. Mapování budoucích soukromých investic
v průběhu příštích tří let představuje klíčový prvek k zabránění vytěsnění tržních investic.
Požadavky uživatelů musí vzít v úvahu budoucí vývoj veřejných a soukromých služeb
ve střednědobém/dlouhodobém horizontu.
Tabulka 6.1 Prezentace kontextu: Odvětví širokopásmového připojení
Informace
Sociálně-
ekonomický
vývoj
- Národní a regionální růst HDP
- Nakládání s příjmy
- Demografické projekce
- Stav zaměstnanosti
- Úroveň vzdělání
- Úroveň vzdělání a dovedností v oblasti IKT
Politické,
institucionální a
regulační faktory
- Odkaz na digitální agendu EU
- Odkaz na vnitrostátní/regionální rámec politiky v oblasti digitálního růstu
- Odkaz na vnitrostátní/regionální plány sítí příští generace
- Dostupnost regionálních pobídek pro budoucí investice do infrastruktury širokopásmového
připojení
Technické
podmínky
- Topografie
- Hustota uživatelů
- Přítomnost stávající infrastruktury
- Úroveň a kvalita stávajících služeb
- Dostupnost širokopásmového připojení
Podmínky na trhu
- Současná velikost trhu a budoucí investice
- Úroveň konkurence (tržní podíl poskytovatelů)
- Potřeby uživatelů (trendy na trhu, nabízené služby, budoucí požadavky, atd.)
- Zvyky a chování uživatelů ohledně používání Internetu
Zdroj: vlastní zpracování
6.3 Definice cílů
Hlavním cílem investice do širokopásmového připojení je podpora trvale udržitelného sociálněekonomického
rozvoje a růstu prostřednictvím zvýšeného pokrytí širokopásmovými službami a jejich
289
Viz Pokyny pro předběžné podmínky: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/eac_guidance_esif_part2_en.pdf
\236
absorpce. Intervence je zapotřebí v případě, že není dostatečná přítomnost odpovídající infrastruktury
nebo přístup k ní, což má za následek vysoké ceny nebo nízkou kvalitu služeb.
Investice do širokopásmového připojení se obecně zaměřují na:
 zlepšování přístupu k internetu a e-službám pro domácnosti;
 rozvoj nových profesních příležitostí pro podniky;
 stimulaci inovací (nové i stávající podniky);
 zajištění spravedlivého přístupu k širokopásmovému připojení ve venkovských oblastech
a snížení digitální propasti;
 zvýšení produktivity pro podniky prostřednictvím využívání informačních a komunikačních
technologií;
 posílení rozvoje a růstu začínajících podniků (start-upů);
 podporu efektivity veřejných služeb prostřednictvím elektronické veřejné správy;
 usnadnit poskytování spolehlivých elektronických služeb v oblasti zdraví, vzdělávání, obchodu
a kultury;
 posílení konkurence na trhu telekomunikačních služeb.
Cíle projektu by měly být vždy spojeny s konkrétními cíli Digitální agendy EU
a národních/regionálních rámcových strategií pro informační a komunikační technologie. Pokud je to
možné, doporučuje se také určit přínos projektu k dosažení priorit OP prostřednictvím ukazatelů290.
6.4 Identifikace projektu
Cílem investic do širokopásmového připojení je:
 rozšíření pokrytí sítě: například projekty zavádění optických nebo kabelových sítí, stejně jako
vysokorychlostní mobilní připojení k internetu a související podpůrné infrastruktury
do oblastí, kde v současné době není toto připojení k dispozici;
 zlepšení kvality sítě: v případě, že je stávající kvalita sítě špatná, a proto brání absorpci služeb,
zavedení sítí vyšší kvality by mělo vést ke zvýšení absorpční schopnosti v této oblasti.
Například v případě zavádění optických sítí do domácností (tzv. "fiber-to-the-home", (FTTH))
v oblastech se sítěmi na bázi technologie DSL umožní zavedení FTTH mnohem vyšší rychlosti
širokopásmového připojení, což dále zvyšuje míru penetrace digitálních služeb, které vyžadují
velkou šířku pásma (např. streamované video).
Jak již bylo zmíněno, investice do širokopásmového připojení mohou zahrnovat jak pasivní, tak aktivní
prvky sítě (technologie). Pasivní prvky291 představuje fyzické infrastruktura, přes kterou se přenáší
informace, včetně nenasvícených vláken292. Součástí aktivních složek je technologické vybavení potřebné
k zakódování informace do signálů, které se odesílají přes infrastrukturu (např. transpondéry, routery
a přepínače, kontrolní a řídicí servery).
Technická identifikace projektu by měla obsahovat popis těchto prvků:
 oblasti realizace. To by mělo být doplněno mapami s uvedením cílové oblasti intervence
a jejích vlastnosti (míra pokrytí skutečných a deklarovaných rychlostí a služeb
290
Například lze použít tyto ukazatele: délka optické sítě v regionu; počet center řízení sítě; podíl podniků se základním/NGA širokopásmovým
připojením; podíl domácností s základním/NGA širokopásmovým připojením; podíl domácností žijících ve venkovských oblastech s širokopásmovým
připojením; počet širokopásmových přípojek na 100 lidí, atd. Doporučuje se, aby byl dopad projektu jasně popsán s uvedením informací o ukazatelích
před začátkem a po skončení projektu.
291
Může se jednat pár měděných vodičů (tradičně používaných pro telefonii), koaxiální kabely (tradičně používaných pro TV rozvody v budovách),
optická vlákna (tradičně používaná pro přenos velkého množství dat na velmi dlouhé vzdálenosti), nebo anténní věže a místa v případě, že přenos
probíhá bezdrátově (např. pro rozhlasové a satelitní vysílání).
292
Pojem "nenasvícené vlákno" vzniklo jako označení potenciální kapacity sítě telekomunikační infrastruktury, nyní se však také používá pro
označení stále běžnější praxe pronájmu optických kabelů od poskytovatele síťových služeb, nebo obecně optických sítí, které nejsou ve vlastnictví
nebo pod kontrolou tradičních operátorů. Protikladem k "nenasvícenému vláknu" je "nasvícené vlákno", které označuje aktivní využití (pronajatého)
"nenasvíceného" vlákna poskytovatelem sítě nebo služby.
\237
širokopásmového připojení);
 architektura sítě a provedení, předpoklady topologie a její důvody (např. geografie regionu,
finálně dodávané služby, atd.);
 konstrukční normy a technické údaje každého prvku projektu (např. centrum řízení sítě,
optická síť, páteřní/distribuční uzly, atd.).
Předkladatel projektu by měl uvést, jak identifikované technické řešení splní požadavky na případné
opětovné použití stávající infrastruktury, poskytne otevřený přístup k fyzické infrastruktuře
i aktivnímu zařízení a respektovat zásadu technologické neutrality. Výsledek mapování s identifikací
černých, šedých a bílých oblastí je zejména třeba uvést ve vztahu k rozsahu a umístění projektu.
Kromě toho je v projektu širokopásmového připojení také třeba definovat jeho institucionální
uspořádání, jak je stručně uvedeno v rámečku níže.
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC
Podle poslední aktualizace příručky Komise pro investice do vysokorychlostního širokopásmového připojení lze
identifikovat čtyři úrovně zapojení veřejného sektoru, pokud jde o zapojení do investičních modelů vzhledem
k trhu, občanům a podnikům v regionu.
Obecní síťový model: orgán veřejné moci (OVM) postaví a provozuje širokopásmovou síť (většinou fyzickou,
občas i aktivní infrastrukturu), což lze provést ve spolupráci s trhem (PPP), ale síť zůstává ve vlastnictví OVM.
Někdy se označuje jako model veřejného návrhu, výstavby a provozu (DBO – Design, Build, Operate).
Soukromý síťový model: OVM zajistí výstavbu a ponechá si vlastnictví pasivní infrastruktury, ale provoz aktivní
vrstvy přenechá soukromému subjektu, který poskytuje velkoobchodní služby drobným poskytovatelům
na základě nezadatelného práva na užívání (IRU – Indefeasible Right of Use), například v délce 20 let. Někdy se
označuje jako veřejný outsourcing/koncese.
Komunitní širokopásmový model: investice do širokopásmového připojení se provádí jako soukromá iniciativa
v rámci tzv. přístupu zdola nahoru. Úkolem OVM je v tomto případě poskytnout podporu ve formě
spolufinancování, ale i poradenství, udělení, regulace a koordinace práv třetích osob u jiných infrastruktur
a přístup např. k hlavním veřejným datovým centrům.
Model s dotacemi pro provozovatele (finanční mezera): orgán veřejné moci (OVM) nezasahuje, a omezí se
na dotování jednoho tržního subjektu (typicky hlavní telekomunikační operátor) k obnově jeho infrastruktury.
Pasivní i aktivní infrastruktura jsou ve vlastnictví a správě provozovatele. Rizika spojená s budováním nové
infrastruktury a získáním dostatku zákazníků nese příjemce finančních prostředků.
Zdroj: Evropská komise (2014)
V neposlední řadě by realizace každé investice do širokopásmového připojení měla být odůvodněna
na základě souboru možných alternativních možností, které umožní dosažení stejného cíle
(viz kapitola 6.6).
6.5 Analýza poptávky
Úloha analýzy poptávky v podmínkách cílů Digitální agendy pro Evropu (celoevropské a celostátní,
úplné pokrytí pro všechny obyvatele, minimální prahové hodnoty, striktní časový horizont pro
dosažení, atd.) je ve srovnání s jinými infrastrukturními projekty zcela jiná.
Analýza poptávky je zapotřebí ke zjištění úrovně současné a budoucí poptávky a k identifikaci oblastí,
kde lze tyto požadavky uspokojit na základě běžného tržního vývoje a oblastí, které budou vyžadovat
nějakou formu veřejné intervence.
Otázkou často není to, zda se investice do širokopásmové infrastruktury mají realizovat v regionech
s nízkým pokrytím nejdříve tam, kde je aktuálně vysoká poptávka, a teprve poté tam, kde je tato
poptávka nízká (nebo naopak), ale jakou skutečnou a budoucí poptávku lze identifikovat s cílem
přijímat správná rozhodnutí pro financování projektů. V této souvislosti výsledky analýzy poptávky
nevedou k vytvoření pořadí projektů, protože nakonec všechny oblasti a regiony s nízkou mírou
\238
pokrytí budou muset být pokryty širokopásmovým připojením v souladu s evropskými politickými
prioritami v oblasti širokopásmového připojení a digitální Evropy.
V této souvislosti je třeba mít na paměti, že cílem investic do infrastruktury širokopásmového připojení
není jen uspokojit současnou poptávku, ale uspokojit a potenciálně i vytvořit poptávku po službách v
budoucnosti. Konzultace s uživateli ve veřejném i soukromém sektoru a zohlednění možného
technologického rozvoje a budoucích potřeb jsou klíčovými aspekty při správném nastavení
velikostních požadavků z dlouhodobého hlediska s ohledem na příslušné cíle EU a členských států
v této oblasti.
To znamená, že předpovědi poptávky, pokud jde o očekávaný počet uživatelů, jsou jistě nezbytné
pro další výpočet finanční i ekonomické výkonnosti projektu (viz níže).
6.5.1 Faktory ovlivňující poptávku
Při odhadu poptávky po investicích do širokopásmového připojení je třeba vzít v úvahu různé
vzájemně související faktory, které ovlivňují míru absorpce digitálních služeb (viz tabulka 6.2).
Tabulka 6.2 Faktory ovlivňující poptávku
Faktory
Problematika
poptávky
Socioekonomické podmínky: vyšší životní úroveň a rostoucí ekonomiky jsou obvykle spojeny s vyšším
využíváním internetu.
Digital vzdělání a dovednosti: čím vyšší digitální dovednosti obyvatelstva, tím vyšší je pravděpodobnost
využívání digitálních služeb.
Geografické a demografické vlastnosti: v městských/metropolitních oblastech již existuje široké využití
digitálních služeb z důvodu příznivých tržních podmínek, zatímco většina neuspokojené poptávky po
širokopásmovém připojení v Evropě se nachází ve venkovských oblastech. V tomto ohledu mohou místní
komunity hrát velmi důležitou úlohu při stimulaci poptávky po nových službách a v některých případech
mohou poskytnout část potřebných investic.
Sdružování poptávky: sdružování poptávky po digitálních službách ze strany veřejných orgánů (místní
samospráva, knihovny, nemocnice, školy, atd.) a místních komunit (podnikatelská sdružení, občanská
sdružení atd.) obvykle pomáhá projekt finančně stabilizovat ze střednědobého až dlouhodobého hlediska,
protože zajišťuje využití infrastruktury k poskytování těchto služeb.
Cenová dostupnost a ochota uživatelů platit: kapacita a dostupnost služeb musí u uživatelů (domácnosti,
podniky a veřejné instituce) zohlednit jejich skutečné možnosti/ochotu platit.293
Perspektiva budoucí poptávky vytvořená díky nové infrastruktuře: strukturální vývoj.
Problematika
nabídky
Kapacita a kvalita sítě / poskytovaných služeb: absorpce digitálních služeb závisí na:
vybavenosti infrastrukturou, kterou lze použít pro poskytování digitálních služeb, omezení kvality aktuálně
poskytovaných služeb nebo nedostupnosti některých služeb v daném regionu, a úrovni přístupu ke službám
přenosu dat. To by mělo být rovněž porovnáno s odhadovanými budoucími požadavky na šířku pásma a
služby.
Úroveň konkurence: ochota spotřebitelů citlivých na cenu platit přímo souvisí s konkurencí: čím vyšší je
počet provozovatelů na trhu a rozmanitost nabízených služeb, tím nižší je cena. Dále se doporučuje, aby byly
tarify hrazené konečným uživatelem podrobeny analýze, s cílem zjistit, zda:
by umožnily ziskové marže, které provozovatelé tzv. "poslední míle" běžně na trhu očekávají. Různé modely
investic umožňují různé stupně hospodářské soutěže.294
Zdroj: vlastní zpracování
6.5.2 Hypotézy, metody a vstupní data
V analýze poptávky by měla být uvedena současná i budoucí poptávka. Analýza současné poptávky by
měla vycházet z inventury stávajícího potenciálu poptávky, jakož i podmínek na trhu, což lze provést
pomocí mapování širokopásmové sítě. Proto je třeba uvést typ, rozsah a kvalitu stávající infrastruktury
a relativní poskytované služby, jakož i mít zavedenu cenovou politiku a plány do budoucna.
293
Tyto úvahy mohou vést k úpravě investičního modelu, stejně jako k přijetí opatření na stimulaci poptávky k prolomení bludného kruhu nízké
kvalifikace, nízké úrovně vzdělání, nízkých příjmů a nízké dostupnosti (vč. cenové dostupnosti) služby.
294
Výběr modelu se bude muset přizpůsobit situaci na místě, pokud jde o sociálně-ekonomické otázky, které ovlivňují poptávku (demografie, příjem,
vzdělání, znalosti v oblasti IKT, atd.) Viz také Průvodce investicemi do vysokorychlostního širokopásmového připojení.
\239
Vzhledem ke stávající situaci na trhu a při zvážení všech faktorů ovlivňujících poptávku by se prognózy
měly provést odkazem na národní nebo mezinárodní srovnávací měřítka absorpce digitální služby.
Metodika k prognóze poptávky by měla být jasně vysvětlena, zejména s ohledem na tyto předpoklady:
 očekávané tempo růstu v průběhu doby trvání projektu;
 do jaké míry se dá očekávat, že nabídka vytvoří poptávku, jak je tomu často v případě
poskytování infrastruktury;
 budoucí typy služeb a analýza požadované šířky pásma;
 předpokládaná struktura výnosů z projektu;
 předpokládaná výše tarifů a úloha vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o cenovou
kontrolu;
 předpokládaný podíl na trhu.
6.5.3 Výstup z prognóz
Cílem investic do širokopásmového připojení je buď poskytovat pouze velkoobchodní služby, pouze
maloobchodní služby (například v případě sítě veřejné správy), nebo kombinaci obou. V prvním
případě by se analýza poptávky měla provádět z hlediska uživatelů projektu (tzv. provozovatelé
"poslední míle"); v druhém případě z hlediska konečného uživatele. Přestože poptávka ze strany
provozovatelů "poslední míle" závisí na poptávce ze strany koncových uživatelů, jako jsou jednotlivci,
podniky a veřejné instituce, analýza poptávky se obvykle zaměřuje na obě úrovně.
Výsledky analýzy poptávky by se proto měly uvést z hlediska zvýšení pokrytí, absorpce a využívání
(intenzity, kvality) digitálních služeb, nejlépe v dělení na:
 komerční subjekty, které získají velkoobchodní přístup k infrastruktuře a typům a funkcím
poskytovaných digitálních služeb;
 počet osob a domácností, které mají z projektu prospěch: celkem, jako procento
národního/regionálního obyvatelstva, a v členění na obce (nebo jiné správní jednotky)
a na městské/venkovské oblasti;
 podniky a veřejné instituce využívající digitální služby.
\240
6.6 Analýza možností
Pokud jde o význam analýzy možností v rámci evropských projektů širokopásmového připojení, i zde
platí poznámky uvedené v úvodu kapitoly 6.5 (analýza poptávky). Analýza poptávky by měla být
provedena s cílem pomoci navrhnout nejlepší kombinace projektů širokopásmového připojení v daném
regionálním prostředí. Výsledky analýzy možností však nebudou rozhodující pro poskytování
širokopásmového připojení jako takového. Analýza možností by mohla dále zdůraznit nutnost zavádění
širokopásmového připojení, jejím výsledkem však nemůže být doporučení širokopásmové připojení
nezavádět, protože cíle evropské politiky požadují úplné pokrytí širokopásmovým připojením v
Evropské unii.
Základní scénář pro analýzu možností (scénář bez projektu) by měl být posouzen v případě případných
negativních dopadů, pokud jsou vyhodnoceny jako relevantní. Ve scénáři bez projektu se obvykle
posuzuje možnost nezavádět žádnou infrastrukturu. Je třeba zhodnotit alternativní možnosti a vzájemně
je porovnat z těchto hledisek:
 strategické hledisko: dodržování a naplňování cílů EU a národních strategií; socioekonomický
dopad (kdo bude mít z projektu prospěch); rozsah intervence (etapizace, rozdělení na dílčí
projekty, atd.);
 technologické hledisko: dostatečný počet různých technologických alternativ, jako je síťová
architektura, dimenzování a topologie, hierarchická struktura, síťové přenosové médium
a protokol, vybudování sítí optických kabelů nebo bezdrátových sítí, potrubí a typ kabelu s cílem
maximalizovat pokrytí, absorpce síťového řešení a jeho udržitelnost do budoucna;
 institucionální hledisko: ukazuje výhody a nevýhody alternativních investičních modelů
realizace a určuje, který z nich je pro předkladatele projektu nejvhodnější, např. řízení v rámci
organizace; outsourcing; zřízení zvláštního subjektu k realizaci projektu (tzv. "special purpose
vehicle"); rozdělení výstavby a provozu sítě na dvě zadávací řízení (koncese); zakázka typu
vyprojektuj-postav-provozuj-převeď (DBOT – design-build- operate-transfer);
 environmentální hledisko: dodržování norem kvality životního prostředí, potenciální dopad
na lokality Natura 2000, atd.;
 finanční a ekonomické hledisko: projektové náklady a výnosy/přínosy;
 společenské hledisko: umožnění více a lépe se zapojit do společenského života
Jakmile je proveden užší výběr všech proveditelných možností, doporučuje se provést zjednodušenou
analýzu nákladů a přínosů, možnosti seřadit a vybrat to nejoptimálnější.
6.7 Finanční analýza
6.7.1 Investiční a provozní náklady
V případě investice do širokopásmového připojení se pasivní prvky sítě (tj. trvalá fyzická infrastruktura,
jako jsou sítě z měděných, optických nebo koaxiálních kabelů, anténní věže) obvykle vyznačují nutností
vynaložit vysoké kapitálové výdaje, nízkými provozní výdaji a omezenými úsporami z rozsahu. Fyzická
infrastruktura má dále velmi lokální charakter, těžko se duplikuje a ze své podstaty tedy podléhá
regulaci, protože nejčastěji tvoří přirozený monopol. Na druhou stranu aktivní zařízení (tj. aplikační
technologie nainstalované na pasivní prvky infrastruktury, jako jsou routery, transpondéry, přepínače,
kontrolní a řídící servery, brány, přístupové body) se vyznačují vysokými provozními výdaji a úsporami
z rozsahu a podléhají selektivní regulaci (např. regulovaný a povinný přístup k bitovému toku (tzv. "bitstream
access"), který je stále důležitější v souvislosti s NGA/NGN, ale ve většině případů musí být
realizován v rámci aktivních prvků).
Pokud jde o zdroje financování, pro investice do širokopásmového připojení jsou vhodné finanční
nástroje, granty, nebo jejich kombinace. V prvním případě je možné díky pákovému efektu zdrojů
a zvýšení efektivity a účinnosti vzhledem k revolvingové povaze finančních prostředků získat přístup
k širšímu spektru finančních nástrojů pro realizaci politik a také pro cíle veřejných politik získat podporu
\241
soukromého sektoru a jejich finanční prostředky (viz rámeček).
Projekce nákladů na provoz a údržbu se rozdělí na fixní a variabilní náklady. Typickými položkami
provozních nákladů u investic do širokopásmového připojení jsou poplatky za internetový provoz
a propojení, spotřeba energie, náklady na údržbu a technické, administrativní a personální náklady.
V případě projektů, kde se náklady dělí mezi vlastníka infrastruktury a provozovatele, je toto
rozdělení třeba jasně popsat.
6.7.2 Projekce výnosů
Ve většině případů jsou projekty širokopásmového připojení financované EU koncipovány jako
velkoobchodní projekty. Výnosy se proto vypočítají na základě služeb poskytovaných velkoobchodním
provozovatelem, a nikoli dle tarifu pro koncové uživatele. Typickými zdroji výnosů jsou:
 poplatky za službu přenosu dat;
 poplatky za připojení k síti;
 poplatky za kolokaci/equipment hosting;
 výnosy za pronájem infrastruktury, včetně nenasvícených vláken, kabelovodů, stožárů.
Výše uvedené kategorie výnosů by měly vycházet z jasně vysvětlené tarifní politiky. Zejména je třeba
uvést:
 srovnávány ceny (v případě, že neexistuje srovnání na národní úrovni, je třeba využít
mezinárodní srovnání), a
 zda byla metodika nastavení tarifů konzultována s vnitrostátním regulačním orgánem.
6.8 Ekonomická analýza
6.8.1 Typické přínosy a metody oceňování
Z ekonomické literatury vyplývá, že velký počet socioekonomických přínosů souvisí s pokrytím
širokopásmovým připojením a modernizací digitálních služeb. Mezi obvyklé přínosy patří: úspora
času u prohlížení internetu, větší počet připojených osob, co nejlepší využití kapacity sítě, zlepšení
mikroplatebních systémů, zvětšení dosahu chytrých řešení, snížení nákladů obětované příležitosti při
poskytování zboží a služeb přes internet, spravedlivý přístup, všudypřítomnost, lepší konkurence,
úspory nákladů pro veřejný sektor, atd. Za hlavní hybnou sílu hospodářského růstu a snižování
územních rozdílů a sociálního vyloučení je považováno zvýšené využívání elektronického obchodu,
a to zejména ve znevýhodněných venkovských oblastech. Dostupnost špičkové infrastruktury je také
klíčovým prvkem pro zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti oblasti a její celkové
konkurenceschopnosti, což může pomoci zvrátit trend přemisťování hospodářské činnosti
a vylidňování.
NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY
V novém programovém období bude v rámci Nástroje pro propojení Evropy vymezen omezený rozpočet na
financování vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury. Nástroj pro propojení Evropy bude fungovat
prostřednictvím mechanismu úvěrového posílení, čímž poskytne lepší podmínky pro financování půjček, záruk
a projektových dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou. Tento přístup vychází z principu sdílení rizik,
kdy Evropská komise a EIB spojí své síly, převezmou větší riziko a zlepší ratingové hodnocení konkrétních
projektů, které by jinak hledaly investory obtížně.
Nástroj pro propojení Evropy je otevřen příspěvkům od členských států a regionů, zejména z evropských
strukturálních a investičních fondů. Tyto příspěvky, které musí být geograficky přesně vymezeny (tj. mohou být
vynaloženy jen v členském státě či regionu, který příspěvek poskytl), využijí výhod vysokého pákového efektu
finančních nástrojů, které jsou v rámci Nástroje pro propojení Evropy k dispozici, a mohou tak pomoci
maximalizovat dopady veřejných intervencí.
\242
V tabulce 6.3 je uvedena standardizace typů ekonomických přínosů a relativních metodik
pro hodnocení, které jsou podrobněji popsány v následujících kapitolách.
Ačkoliv jsou ekonomické přínosy investic do širokopásmové infrastruktury v literatuře často
rozebírány, problémem je stanovení jednotné, obecně uznávané metodiky pro oceňování těchto
přínosů v peněžním vyjádření, což je důsledek složitosti tohoto odvětví. Proto se pro hlavní typy
přínosů (tj. zvýšená absorpce a zlepšení kvality digitálních služeb, viz tabulka 6.3) doporučují různé
způsoby hodnocení, protože všechny jsou považovány z metodického hlediska za přijatelné.
I když se makroekonomická souvislost mezi investicemi do širokopásmového připojení a růstem HDP
všeobecně uznává, je v tomto průvodci využit mikroekonomický přístup. U tohoto přístupu jsou
dopady na národní či regionální růst nahrazeny mikroekonomickými odhady, jak je podrobně uvedeno
dále v této kapitole. Tento přístup se od metodiky pro výpočet ekonomické návratnosti rozšíření
pokrytí z pohledu vlivu na růst HDP liší a tyto dva přístupy by se neměly používat společně.
Tabulka 6.3 Hodnocení přínosů investic do širokopásmového připojení
Ekonomický přínos Typ Metoda oceňování
Zvýšená absorpce digitálních služeb pro domácnosti a
podniky
Přímý dopad
- Deklarované preference
- Cestovní náklady
- Transfer přínosů
- Místní hrubá přidaná hodnota
Zvýšená kvalita digitálních služeb pro domácnosti
a podniky
Přímý dopad
- Deklarované preference
- Cestovní náklady
- Transfer přínosů
- Místní hrubá přidaná hodnota
Lepší poskytování digitálních služeb pro
veřejnou správu
Přímý dopad - Úspora nákladů
Zdroj: vlastní zpracování
Typickým (důležitý) přínosem, který není v seznamu uveden, především z důvodů finanční povahy, je
zvýšení provozní účinnosti (úspora nákladů na provoz a údržbu), což může představovat jediný cíl
u některých projektů s cílem modernizovat sítě nebo služby. I když tyto projekty mohou vést
v některých případech k jistému zlepšení kvality a také snížení emisí CO2, základní zdůvodnění obvykle
spočívá ve snížení nákladů na provoz a údržbu provozovatele. Typickým příkladem je modernizace
globálního systému pro mobilní komunikace (GSM) a sítí mobilní technologie třetí generace (3G), kde
se od samostatných síťových zařízení pro GSM a 3G sítě přechází na řešení s jediným radiovým
přístupem k síti, přičemž tytéž služby pak poskytuje mnohem méně aktivních zařízení, což vede
k nižším nákladům na provoz a údržbu. Proto se odhad přínosů ze zvyšování provozní účinnosti
do značné míry shoduje s výsledky finanční analýzy.
Pokud jde o spotřebu energie, širokopásmové investice by měly mít neutrální nebo kladný vliv
na emise CO2. To vychází z úvahy, že přestože IKT sítě spotřebovávají energii, očekává se, že významně
přispějí ke snížení cestování, čímž vykompenzují spotřebu na minimum. Není však zatím jasné, do jaké
míry nové a silné informační a komunikační prostředky také vytvoří novou poptávku po přepravě
zboží a osob, což by vedlo ke zvýšení spotřeby energie v dopravě. Dosud neexistuje dostatek
spolehlivých informací, díky nimž by bylo možné změřit čistý dopad investic do širokopásmové
infrastruktury na životní prostředí, a proto, dokud nebudou k dispozici příslušné studie, se doporučuje
posuzovat tento přínos z kvalitativního hlediska, a nikoli oceňovat jeho hodnotu v modelu analýzy
nákladů a přínosů.
6.8.2 Zvýšená absorpce digitálních služeb pro domácnosti a podniky
Tento přínos vzniká u projektů zaměřených jak na rozšiřování pokrytí sítě, tak na zvýšení její kvality.
Metodika hodnocení přínosů se opírá o koncept WTP pro nové uživatele digitálních služeb (rozlišuje
se na domácnosti a podniky).
\243
V případě konkurenčních trhů lze místo WTP použít cenu, kterou skutečně zaplatí domácnosti
a podniky za pořízení širokopásmového přístupu (obvykle ve formě fixního poplatku za měsíc). Jinými
slovy, částka zaplacených účastnických poplatků poskytuje údaj o hodnotě digitálních služeb pro
spotřebitele. Provozním krokem pro hodnocení přínosů je vynásobení počtu dodatečně připojených
domácností a podniků a očekávaného průměrného výnosu na jednoho uživatele během časového
horizontu analýzy295. Poté, v případě investic určených pouze jako velkoobchodní služby, by se měl
použít poměrný faktor, čímž se zohlední skutečnost, že projektu lze přičíst pouze část přínosu pro
koncové uživatele.
U většiny projektů širokopásmového připojení, a to konkrétně v případě regulovaných cen, je však
rozumné předpokládat, že tržní ceny nedostatečně odrážejí WTP uživatelů, která by měla být vyšší než
skutečně zaplacené ceny vzhledem k vnímanému zvýšení produktivity (úspora času a nákladů)
zákazníků. V takových případech musí být WTP přepočítána spolu s následujícími metodami, které se
pro stejnou skupinu uživatelů vzájemně vylučují296:
 deklarované preference, například podmíněné ocenění či diskrétní volba pro přímé měření
hodnot, které uživatelé přisuzují aplikacím využívaným díky připojení. Nevýhodou této metody
je to, že může být náročná na čas a zdroje;
 cestovní náklady: úspory času a nákladů (např. paliva) plynoucí z využívání on-line služeb,
které nahrazují potřebu fyzické přítomnosti na daném místě, jsou odhadovány jednou za rok
s cílem začlenit zvýšení produktivity zákazníků. I když se jedná o velmi praktickou metodu,
vyžaduje velké množství dat, které předkladatel projektu nemusí mít vždy k dispozici;
 transfer přínosů: výsledek vypočtený v předchozích studiích se přenáší do kontextu projektu. V
této souvislosti je však zapotřebí pečlivě posoudit, zda jsou výsledky převoditelné nebo zda je
třeba provést úpravy tak, aby je bylo možné použít pro hodnocený projekt;
 místní hrubá přidaná hodnota, kterou lze použít pro odhad přínosů dodatečné absorpce
širokopásmového připojení u podniků. Empirická literatura uvádí, že z absorpce
širokopásmového připojení vyplývá nárůst produktivity. Metoda vyhodnocení přínosů spočívá v
odhadu procentního nárůstu očekávané HPH na zaměstnance v důsledku projektu. I když je
podpořena empirickými důkazy, v rámci tohoto přístupu může dojít ke dvojímu započítání
potenciálních přínosů, a to vzhledem k obtížnosti měření zvýšení podílu HPH pouze v důsledku
projektu.
S ohledem na omezení každé z uvedených metod se zdá být nejpraktičtějším a nejméně nákladným
přístupem metoda transferu přínosů. Proto se vždy doporučuje využívat mezinárodní literaturu jako
zdroj dat, odkud lze odhadované hodnoty převést. Přehled vybraných studií naleznete v sekci
Bibliografie.
6.8.3 Zvýšená kvalita digitálních služeb pro domácnosti a podniky
Modernizací širokopásmové sítě, která umožní vyšší výkon (tj. vyšší rychlost stahování, spolehlivost
a rychlost uploadu), dochází ke zvýšení kvality služeb. Typickými příklady jsou projekty v oblasti
zavádění páteřní sítě, například pokládání podmořských kabelů k nahrazení satelitů, zajištění páteřního
připojení, nasazení pevných linek z optických vláken nebo sítí LTE či čtvrté generace (4G)
s cílem zlepšit širokopásmové sítě na bázi DSL nebo 3G. Hlavního přínosu je dosaženo v okamžiku, kdy
díky technologické inovaci nastane značný posun od základního širokopásmového připojení k NGA.
Co se týče posouzení ekonomické návratnosti v situaci, kdy uvažovaná služba již na nějaké úrovni
existuje, je třeba přínos vyhodnotit na základě zvýšené kvality. To vyžaduje přístup na bázi služeb,
tj. vyhodnocení dalších možností umožněných kvalitnější službou, a jejich zvýšení produktivity. Nárůst
295
Pro výpočet počtu dodatečně připojených domácností a podniků je třeba vynásobit očekávanou míru absorpce počtem domácností a podniků
pokrytých infrastrukturou. Je třeba mít na paměti, že se jedná o čistě kvantitativní výpočet, který nezohledňuje informace o intenzitě a kvalitě
použití.
296
Je zřejmé, že výše uvedené metody by se měly považovat za alternativu pouze v případě stejné cílové kategorie uživatelů. Naopak, použije-li se
jedna metoda (např. transfer přínosů) k vyhodnocení přínosu ze zvýšení pokrytí např. pro domácnosti, lze to kombinovat s jinými metodami (např.
hrubá přidaná hodnota k posouzení přínosu zvýšení pokrytí pro podniky).
\244
produktivity může spočívat například v nižších nákladech spotřebitelů při používání konkrétní aplikace,
úspoře nákladů organizace, která využívá cloudové služby nebo internet věcí, nebo zvýšení přidané
hodnoty díky provedení výrobku nebo poskytování služeb, případně cílenější reklama díky aplikacím na
bázi využití velkých dat (big data), sociálních sítí, atd.
Metodický rámec pro odhad WTP pro zlepšení kvality digitálních služeb se řídí stejnou logikou, jaká je
uvedena v předchozí části. Je však třeba zajistit, aby se posouzení přínosů provádělo přírůstkově,
tj. měřilo se to, co jsou spotřebitelé ochotni dodatečně zaplatit za zlepšení. Jinými slovy, v případě použití
cen pro koncové uživatele je čistý přínos dán rozdílem mezi cenou budoucích širokopásmových připojení
v porovnání s těmi stávajícími. Opět platí, že s ohledem na potíže empirického odhadu WTP, která
zahrnuje zvýšení produktivity pro zákazníky, se doporučuje, aby odhad přínosů vycházel z údajů z
mezinárodní literatury, které by případně měly být upraveny pro kontext projektu, a to v závislosti na
subjektu, umístění a rozsahu projektu.
6.8.4 Lepší poskytování digitálních služeb pro veřejnou správu
Projekt zaměřený na rozšíření pokrytí sítí/službou a zlepšení jejich kvality může usnadnit zavádění
elektronické veřejné správy, což vede k lepšímu poskytování veřejných služeb a úsporám nákladů.
Například zavedení širokopásmové sítě na bázi optických vláken může vést ke zlepšení veřejné správy a
rozšířit škálu webových služeb, za něž veřejná správa odpovídá.
Metoda pro hodnocení přínosů spočívá v odhadu roční úspory nákladů regionálních/místních veřejných
institucí.
Pokud v tomto ohledu nejsou k dispozici konkrétní údaje pro daný projekt, je možné, že jsou tyto údaje o
úsporách v rámci elektronické veřejné správy již k dispozici jinde v dané zemi, pravděpodobně
v národní/regionální strategii pro elektronickou veřejnou správu. Přínos v rámci projektu lze tedy
odvodit jako procento z celkového cíle, jehož odhad je uveden v regionální strategii. To lze odhadnout
s ohledem na relativní "váhu" projektu v rámci této strategie (např. na základě podílu domácností
dotčených projektem). Vzhledem k tomu, že ne všechny země nebo regiony mají tyto strategie nebo
kvantifikace úspor, je možné úspory ze zavedení elektronické veřejné správy u konkrétního projektu
nalézt v dokumentu JASPERS 2013.297
Kromě toho mohou tyto projekty umožnit poskytování a využívání elektronických služeb v různých
odvětvích veřejné správy, včetně zdravotnictví, vzdělávání, kultury, atd. Ve vztahu k velkým projektům je
zdravotnictví klíčovým odvětvím, kde se potenciálně projeví tyto dopady. Hlavním přínos elektronického
zdravotnictví se týká zvýšení produktivity při poskytování služeb. Tento přínos je patrný při využívání
digitálních aplikací, které:
 zlepšují schopnost systémů pro pacienty, kliniky a řízení podporovat klíčové toky elektronických
informací mezi poskytovateli péče;
 poskytovat soubory dat, které shrnují klíčové zdravotní údaje uživatelů o jejich aktuálním
zdravotním stavu, ošetření a lécích;
 podporují vytváření specifických nástrojů, které zlepšují kvalitu klinického rozhodování
a mohou snížit výskyt nežádoucích událostí a duplicitní léčby;
 zavádějí elektronické zdravotní záznamy (EHR – Electronic Health Records), které spotřebitelům
poskytují přístup ke konsolidovaným informacím o jejich zdravotním stavu
a poskytovatelům péče prostředek ke zlepšení koordinace péče.
Metoda pro hodnocení přínosů opět spočívá v odhadu roční úspory nákladů regionálních/místních
veřejných institucí.
297
Rámec analýzy nákladů a přínosů pro projekty v oblasti širokopásmového připojení. K dispozici v rámci platformy pro sítě iniciativy JASPERS:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/searchDocument?resourceType=JASPERS%20Working%20Papers
\245
6.9 Hodnocení rizik
Při provádění analýzy citlivosti se doporučuje testovat následující proměnné:
 investiční náklady (na co nejnižší úrovni členění);
 předpokládaná doba použití/životnosti infrastruktury;
 náklady na provoz a údržbu (na co nejnižší úrovni členění);
 očekávaná poptávka po službách;
 předpokládaná výše tarifů stanovená vnitrostátním regulačním orgánem;
 předpokládaný podíl na trhu;
 výnosy z různých kategorií služeb (na co nejnižší úrovni členění);
 jednotková WTP pro domácnosti v důsledku zvýšené dostupnosti nebo kvality
širokopásmového připojení, případně hodnota času (dle potřeby);
 jednotková WTP/HPH pro podniky ze zvýšené dostupnosti nebo kvality širokopásmového
připojení;
 úspory z elektronické veřejné správy a úspory z elektronického zdravotnictví.
Kritické proměnné lze identifikovat pomocí analýzy citlivosti. Na tomto základě je třeba provést úplné
posouzení rizik, a to zpravidla u rizik uvedených v následující tabulce.
Tabulka 6.4 Typická rizika u širokopásmových projektů
Stupeň Riziko
Kontextové
a regulační
- Změna orientace strategické politiky
- Změna očekávaného chování budoucích soukromých investorů
- Změna předpisů na maloobchodním trhu
- Neúspěšná žádost o státní podporu
Poptávka
- Nižší absorpce ze strany maloobchodních nebo velkoobchodních poskytovatelů, než se
očekávalo
- Nízké investice do sítí "poslední míle" ze strany poskytovatelů služeb
- Nízká absorpce koncových uživatelů ze strany poskytovatelů služeb
Návrh
- Podcenění kapitálových výdajů
- Podcenění provozních výdajů
Administrativní - Riziko nezískání požadovaných majetkových práv
Zadávání zakázek - Zpoždění procesu zadávání veřejných zakázek v rámci projektu
Výstavba
- Překročení investičních nákladů
- Zpoždění realizace
Provoz
- Ztráta klíčových zaměstnanců během provozu projektu
- Zvýšení nákladů na provoz a údržbu
Finanční
- Nedostatek finančních prostředků vyčleněných na národní/regionální úrovni během
provozní fáze
Zdroj: Převzato z přílohy III prováděcího nařízení o formuláři žádosti a metodice analýzy nákladů a přínosů.
\246
Případová studie – širokopásmová
infrastruktura
I Popis projektu
Rozsah projektu širokopásmového připojení zahrnuje výstavbu regionální páteřní a distribuční
infrastruktury na bázi optických vláken v regionu s 5,25 miliony obyvatel, který má v současné době
nízkou penetraci širokopásmových služeb. Projekt umožní významnou expanzi v poskytování dvou
kategorií služeb pro domácnosti a podniky (zejména malé a střední podniky): základní širokopásmové
připojení a připojení k sítím příští generace (NGA)298.
To umožní výrazné zlepšení rychlosti a kvality
širokopásmových služeb. Telekomunikační trh země je charakterizován střední mírou konkurence, kde
je širokopásmové připojení poskytováno především prostřednictvím tradičních metalických sítí (35 %),
mobilní účasti 2G/3G (30 %) a kabelového připojení (25 %). Více než 50 % nabízených
širokopásmových připojení má rychlost 2 až 10 Mb/s a podíl vysokorychlostního připojení (alespoň
30 Mbps) je nižší než průměr EU.
Předkladatelem projektu a vlastníkem infrastruktury je regionální samospráva, která zadá návrh,
výstavbu a provoz sítě v zadávacím řízení prostřednictvím koncesní smlouvy se soukromým partnerem.
Infrastruktura se skládá jak z pasivních, tak aktivních prvků. Hlavní technické komponenty definované v
počáteční fázi návrhu obsahují optickou síť o celkové délce cca 3 600 km a celkem 180 síťových uzlů
rozdělených mezi páteřní a distribuční síť. Ke snížení nákladů na projekt a zamezení duplikací již bylo
ve fázi předběžného návrhu stanoveno, že konečný návrh nové infrastruktury, kterou bude realizovat
vybraný soukromý partner, musí obsahovat stávající telekomunikační infrastrukturu ve vlastnictví
provozovatelů působících v regionu (lze i formou pronájmu, např. nezadatelné právo na užívání
po dobu trvání projektu).
Předkladatel projektu zajistí, aby měli maloobchodní poskytovatelé otevřený a nediskriminační přístup
k infrastruktuře. Infrastruktura "poslední míle" není součástí projektu. Ke zjištění dostatečné poptávky
ze strany provozovatelů "poslední míle" byly s většinou poskytovatelů služeb v regionu podepsány
dohody o záměru.
II Cíle projektu
Cíle projektu jsou v souladu s cíli Digitální agendy pro Evropu, pokud jde o přístup k základnímu
širokopásmovému připojení, přístupem k NGN a Národní strategií pro rozvoj informační společnosti.
Obecným cílem investice je pomoci odstranit digitální propast týkající se dostupnosti základního
širokopásmového připojení v oblastech, kde v současné době kvůli tržním selháním není poskytováno, a
snížit investiční bariéry pro služby NGA.
Konkrétně se projekt zaměřuje na tyto aspekty:
 domácnosti obecně: zlepšování přístupu k elektronickým službám (elektronický obchod,
elektronické bankovnictví), lepší přístup k informacím, rozvoj nových profesních příležitostí pro
kvalifikované obyvatele (např. práce na dálku);
 podniky: zvyšování produktivity prostřednictvím využívání informačních a komunikačních
technologií (např. snížení nákladů na dopravu, atd.);
 veřejná správa: usnadnit poskytování elektronických služeb, což vede k lepším službám
a úsporám nákladů;
 zdravotnictví: usnadnit poskytování rychlejších služeb elektronického zdravotnictví
298
V souladu s národní strategií širokopásmového připojení je základní širokopásmové připojení definováno v tomto konkrétním případě
jako připojení s minimální rychlostí 2 Mb/s, zatímco v případě přístupových sítí příští generace jako připojení s minimální rychlostí 30 Mb/s.
\247
přizpůsobených individuálním potřebám.
Další odvětví, která mohou těžit z projektu ve střednědobém horizontu, jsou energetika (chytré sítě,
řízení decentralizované výroby energie) a doprava (multimodální plánování dopravy).
V přímém důsledku tohoto projektu se odhaduje, že širokopásmové pokrytí sítěmi NGA se zvýší z 63 %
na 75 % populace (nově připojeno 630 000 obyvatel nebo 300 000 domácností). Kromě toho se pevné
základní širokopásmové pokrytí zvýší z 80 % na 96 % obyvatel regionu (nově připojeno dalších 840
000 obyvatel, nebo 400 000 domácností).
Projekt je v souladu s cíli příslušné prioritní osy příslušného operačního programu. Investice zejména
přispěje k těmto ukazatelům OP:
Ukazatel výsledků OP
cíl pro rok 2023
Projekt
(% z cíle OP)
Nově připojené domácnosti s přístupem k základnímu
širokopásmovému připojení
450 000 400 000 (89 %)
Nově připojené domácnosti s přístupem k NGA širokopásmovému
připojení
400 000 300 000 (75 %)
Nově připojené podniky s přístupem k NGA širokopásmovému
připojení
60 000 40 000 (66 %)
Ukazatel výstupu OP
cíl pro rok 2023
Projekt
(% z cíle OP)
Zvýšení délky optické sítě 5 000 3 600 (72 %)
III Analýza poptávky
S cílem vymezit oblasti intervence byly v regionu zmapovány širokopásmové služby z hlediska
stávající úrovně konkurence, a to na základě metody popsané v pokynech pro státní podporu pro
projekty v oblasti širokopásmového přístupu299.
Demografické a socioekonomické charakteristiky vybraných oblastí pak byly porovnány s historickým
vývojem na trhu ve srovnatelných oblastech na národní i evropské úrovni, a na tomto základě byla
vypracována detailní předpověď poptávky projektu. Podrobně byly analyzovány tyto hlavní faktory:
i) potenciální zvýšení absorpce širokopásmového připojení; ii) potenciální podíl na trhu provozovatele
projektu; iii) posouzení poptávky po stávajících a nových elektronických službách ze strany
domácností a podniků (spolu s odhady souvisejících požadavků na šířku pásma).
Výsledné prognózy byly konzultovány s poskytovateli služeb působícími na trhu, a to jak
s velkoobchodníky, tak i potenciálními provozovateli "poslední míle", a to s cílem zjistit realističnost
původních předpokladů. Po určitých finálních opravách byly pro koncové uživatele infrastruktury
odhadnuty tyto míry absorpce.
Kat. Absorpce širokopásmového připojení v oblasti projektu (%) 2018 2023 2028 2033
Domácnosti
I Nově zavedené základní širokopásmové připojení 20 25 25 25
II Nově zavedené NGA připojení (kde byla dříve nula) 15 35 53 55
III Upgrade ze základního širokopásmového připojení na NGA300
15 42 58 58
Firmy
IV Nové zavedení nebo upgrade na NGA (ze základního
širokopásmového připojení)
50 80 90 90
299
V návaznosti na "Pokyny EU pro uplatňování pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí"; Úř. věst. C25,
26.01.2013, s. 1, byly oblasti rozděleny do tří kategorií (bílá, šedá a černá) v závislosti na dostupnosti širokopásmové infrastruktury. Bílé oblasti
nemají infrastrukturu vůbec a operátoři nemají žádné plány pro jejich vybudování v blízké budoucnosti; šedé oblasti jsou ty, ve kterých je přítomen
jeden provozovatel sítě, ale je nepravděpodobné, že v blízké budoucnosti přibude další síť; a černé oblasti jsou ty, kde již existují alespoň dvě základní
širokopásmové sítě různých operátorů, nebo existují plány na jejich vybudování; širokopásmové služby jsou poskytovány za konkurenčních
podmínek. Obecně platí, že veřejná intervence je odůvodněna pouze u bílých oblastí a za určitých okolností i v šedých oblastech, zatímco v černých
oblastech veřejné intervence nejsou třeba.
300
Do této kategorie patří domácnosti z "šedých" oblastí, kde byly dostupné základní širokopásmové služby od jednoho operátora, a díky projektu
bude možné nabízet služby NGA.
\248
IV Analýza možností
Východiskem pro analýzu možnosti je scénář bez infrastruktury. To je nekompatibilní s národními cíli
i s cíli stanovenými v Digitální agendě pro Evropu. Veřejné konzultace s provozovateli vedly
k vytvoření seznamu oblastí, v nichž v blízké budoucnosti neexistují žádné plány na investice
do příslušné širokopásmové infrastruktury. Došlo se k závěru, že nerealizace projektu by vedla
ke zvýšení digitální propasti (využívání informačních a komunikačních technologií) mezi oblastmi,
které nejsou z tržního hlediska atraktivní, a ostatními oblastmi regionu. To by mělo za následek
digitální vyloučení občanů a odliv mozků, jakož i negativní dopad na konkurenceschopnost místních
podniků.
V první fázi byly na základě analýzy dodržování národních a evropských cílů posouzeny dvě
strategické možnosti:
 postupné zavádění infrastruktury (rozdělení fáze realizace na etapy, přičemž zpočátku by se
poskytovalo páteřní připojení a služby "poslední míle" pouze v části cílových oblastí
v regionu);
 poskytování přístupu k páteřní síti maximálnímu počtu domácností a malých a středních
podniků.
Možnost postupného zavádění infrastruktury byla vyřazena z důvodu nižšího střednědobého sociálněekonomického
dopadu a nižší slučitelnosti s cíli Evropské unie. Odhadované vyšší celkové náklady
projektu, jakož i technické problémy vyplývající z dělení realizace byly hodnoceny jako nepřiměřené.
Maximalizace pokrytí sítě byla vyhodnocena jako možnost, která naplňuje cíle EU a umožňuje pokrytí
největšího počtu domácností a podniků, přičemž dále zvyšuje podíl soukromých investic v rámci síťové
infrastruktury účastnických přípojek.
Analýza možností pak vyhodnotila tři skupiny možností týkající se různých aspektů projektu.
 technické alternativy;
 alternativy liniové infrastruktury;
 alternativy obchodního modelu.
Technické alternativy
U řady technických možností byla podrobně analyzována:
 síťová architektura, dimenzování a topologie,
 hierarchická struktura,
 přenosové médium a protokol,
 výstavba optických kabelových tras, potrubí a typ kabelu.
Volba síťové architektury a topologie a její hierarchická struktura byla provedena v souladu s tím,
co se obecně považuje za osvědčený postup při navrhování sítě. V rámci základního návrhu byl
následně navržen dvouvrstvý hierarchický model s kruhovou topologií páteřní sítě a hvězdicovou
topologií pro páteřní připojení. Konečný návrh co nejvíce zohlední stávající infrastrukturu v regionu
a bude odpovídajícím způsobem aktualizován na základě schválení předkladatele projektu.
Volba jiných síťových technologií byla vedena snahou o optimalizaci kapacity a účinnosti plánované
sítě. Hlavním kritériem pro výběr byl požadavek na to, aby použité technologie byly by mohly být
považovány za udržitelné do budoucna, tj. že , že se budou minimalizovat dodatečné investice
v případě zvýšení poptávky nebo potřeby vyšší kapacity. Předkladatel projektu následně stejně
analyzoval možnosti částečné modernizace stávající infrastruktury, jakož i využití satelitní technologie
pro páteřní připojení. Tyto možnosti však byly vyřazeny, protože by nesplňovaly dlouhodobé
požadavky na udržitelnost do budoucna. Za optimální možnost, která povede k naplnění cílů projektu,
byla zvolena optická vlákna.
\249
Alternativy liniové infrastruktury
Ke snížení nákladů na výstavbu využitím stávajících tras pro pokládání optických kabelů byly
posouzeny tři sítě veřejné infrastruktury:
 scénář A – železniční infrastruktura
 scénář B – silniční infrastruktura
 scénář C – energetická infrastruktura
Varianty byly porovnány na základě několika kritérií, jako je možnost údržby a kapacita optimálního
návrhu sítě, možné úspory nákladů a technická proveditelnost a dodržování předpisů v oblasti
životního prostředí. V tomto případě bylo vyhodnoceno, že železniční infrastruktura nabízí nejvyšší
možné využití stávající infrastruktury, přičemž struktura nákladů v tomto scénáři byla srovnatelná
se silničním scénářem a nižší než u energetického scénáře, byla proveditelná a měla by nejmenší
negativní dopad na životní prostředí (což platí i pro energetický scénář). Nakonec byla vybrána jako
preferovaná volba pro výstavbu sítě, protože je technicky i ekonomicky proveditelná.
Alternativy obchodního modelu.
Volba provozního modelu projektu vycházela z analýzy pěti různých modelů řízení:
 řízení v rámci organizace,
 technický outsourcing,
 zřízení zvláštního subjektu k realizaci projektu,
 rozdělení výstavby a provozu sítě na dvě zadávací řízení,
 zakázka typu vyprojektuj-postav-provozuj-převeď (DBOT).
Tyto možnosti byly porovnány na základě několika kritérií, jako jsou odhadované náklady, možnosti
dohledu a kontroly řízení ze strany regionálních orgán, provozní riziko a kompetence potenciálních
soukromých partnerů. Na základě tohoto porovnání byla vybrána možnost koncese v podobě
modelu vyprojektuj-postav-provozuj-převeď, kde jsou výstavba i provoz sítě zadávány společně.
Podle vybraného modelu DBOT veřejný partner (regionální orgán) zajistí financování investice a
bude vlastníkem aktiv a vybraný soukromý partner bude zodpovědný za návrh, konstrukci a
následné řízení a provoz infrastruktury v průběhu koncesního období, po němž bude infrastruktura
vrácena veřejnému partnerovi. Soukromý partner bude příjemcem výnosů z velkoobchodních služeb
poskytovaných uživatelům (provozovatelům účastnických přípojek a dalším), a zaplatí určitý podíl
těchto příjmů veřejnému partnerovi jako nájemné za infrastrukturu (bude definováno v zadávacím
řízení). Součástí smlouvy bude mechanismus pro vrácení nadměrných výnosů, aby se zabránilo
nadměrné kompenzaci soukromého partnera.
\250
Projektové náklady a výnosy zvolené možnosti
Celkové investiční náklady projektu u zvolené možnosti byly odhadnuty na základě osvědčených
postupů v odvětví a zkušeností v rámci organizace. V tabulce níže je uveden rozpis nákladů.
EUR
Celkové náklady
projektu (A)
Nezpůsobilé náklady
(B)
Způsobilé náklady
(C) = (A) - (B)
1 Poplatky za plány / stavební projekt 11 000 000 0 11 000 000
2 Nákup pozemků 0 0 0
3 Výstavba 62 000 000 0 62 000 000
4 Stroje a zařízení 13 000 000 0 13 000 000
5 Nepředvídatelné náklady 0 0 0
6 Úprava ceny (v případě potřeby) 0 0 0
7 Technická pomoc 0 0 0
8 Publicita 4 500 000 0 4 500 000
9 Dohled při výstavbě 7 000 000 0 7 000 000
realizace
10 MEZISOUČET 97 500 000 0 97 500 000
11 DPH 20 585 000 20 585 000 0
12 CELKEM 118 085 000 20 585 000 97 500 000
S ohledem na náklady na provoz a údržbu byl v rámci studie proveditelnosti projektu vypracován
podrobný rozpis podle druhu nákladů. Vlastník infrastruktury ponese administrativní náklady
na kontrolu a dohled, které se odhadují ve výši cca 0,7 milionů EUR ročně (s postupným růstem
z 0,3 milionu EUR v prvním roce provozu). K nákladům soukromého partnera patří internetový
provoz a propojovací poplatky, náklady na údržbu, spotřebu energie a služby třetích stran
(personální
a administrativní náklady, pojištění). Ukázalo se, že náklady na provoz a údržbu by byly ve výši
cca 2 miliony EUR v prvním roce provozu, s postupným nárůstem na 5,4 milionů EUR v posledních
letech provozu. Zvýšení nákladů na internetový provoz, propojovací poplatky a spotřebu energie
souvisí s nárůstem absorpce širokopásmových služeb a zvýšení prognózované poptávky
po širokopásmovém připojení (přechod ze základního širokopásmového připojení na
širokopásmové připojení NGA) po dobu trvání projektu. Výměna aktivních zařízení v celkové výši
9,3 milionů EUR je plánována v letech 11–13 po zahájení provozu a bude hrazena provozovatelem
infrastruktury.
Výsledky analýzy poptávky byly použity pro odhad výnosů ze tří hlavních kategorií
velkoobchodních služeb:
 přenos dat
 pronájem infrastruktury
 kolokace/equipment hosting
Tyto výnosy byly odhadnuty na cca 2,2 miliony EUR v prvním roce provozu, s postupným nárůstem
na 9 milionů EUR v posledním roce provozu. Odhad finančních výnosů vychází ze srovnávacích
velkoobchodních cen služeb v oblastech, kde jsou příslušné velkoobchodní služby poskytovány, a
tyto ceny stanovil na úrovni 30 EUR/měsíc za přístup k NGA u firem, 20 EUR/měsíc za přístup k NGA
u domácností a 10 EUR/měsíc za přístup k základnímu širokopásmovému připojení. Ceny byly
konzultovány s regulátorem, který bude i nadále sledovat jejich výši během provozu projektu.
Výnosy z pronájmu vedení a kolokačních služeb byly vypočteny dohromady jako procento z výnosů
z velkoobchodních služeb, které byly odhadnuty na 55 % výnosů z přenosových služeb během doby
trvání projektu a odráží výsledky průzkumů u pevných a mobilních operátorů, které ověřily tržní
poptávku po těchto službách.
V Finanční a ekonomická analýza
Finanční a ekonomická analýza projektu vychází z přírůstkového přístupu. Všechny peněžní toky
jsou uvedeny ve stálých cenách v EUR a výše reálné diskontní sazby je 4 % ve finanční analýze a 5 %
\251
v ekonomické analýze. Sledované období bylo stanoveno na 20 let, včetně tří let výstavby. Protože se
předpokládá, že průměrná ekonomická životnost aktiv projektu bude 20 let, v posledním roce
časového horizontu se uvažuje zůstatková hodnota ve výši diskontované hodnoty čistých peněžních
toků ve zbývajících letech.301
Finanční analýza
Finanční analýza se provádí konsolidovaným způsobem, včetně vlastníka a provozovatele
infrastruktury, bez zohlednění vnitřních peněžních toků mezi nimi (nájemné za infrastrukturu).
Ukazatele finanční ziskovosti vypočtené pro návratnost investic (FNPV(C) projektu je -68,5 milionů
EUR a finanční míra návratnosti investice FRR(C) je -6,4 %) potvrzují, že projekt by nebylo možné
realizovat bez podpory.
Na projekt se vztahují pravidla pro státní podporu, a proto byl oznámen Evropské komisi.
Po posouzení Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž bylo zjištěno, že je projekt
kompatibilní s předpisy o státní podpoře, a byl následně schválen. Provádí-li se individuálně ověřování
finančních potřeb v souladu s platnými pravidly pro státní podporu, výpočet diskontovaných čistých
příjmů v zásadě není nutný. V tomto případě však byl předkladatel dle vnitrostátní legislativy povinen
tento výpočet provést k určení přiměřené úrovně příspěvku z EFRR a zabránění nadměrné
kompenzaci.
Na základě nákladů a výnosů popsaných v předchozí části, odhadované poměrné uplatnění
diskontovaných čistých příjmů je 77 % (DIC = 88,7 milionů EUR, DNR = 20,2 milionů EUR, viz výpočet
níže). Vynásobením způsobilých nákladů (97,5 milionů EUR) poměrným uplatněním diskontovaných
čistých příjmů a mírou spolufinancování příslušné prioritní osy OP (85 %) je výše grantu EU rovna
64 milionů EUR. Zbytek investice (33,5 milionů EUR) bude financovat předkladatel projektu a vlastník
infrastruktury.
Ze skutečnosti, že finanční míra návratnosti národního kapitálu (FRR(K) se rovná 0,9 %) je nižší než
použitá diskontní sazba a že finanční návratnost národního kapitálu je negativní
(FNPV(K) = -10,3 milionů EUR), dále vyplývá, že poskytnutá investiční podpora není nepřiměřeně
vysoká.
Je třeba poznamenat, že i když předem proběhly konzultace s provozovateli účastnických přípojek,
existuje určitá míra nejistoty s ohledem na konečnou úroveň výnosů, které bude infrastruktura
vytvářet. To bylo uvedeno i v rozhodnutí o státní podpoře vydaném Generálním ředitelstvím pro
hospodářskou soutěž, kde byl stanoven požadavek na to, aby byl součástí koncesní smlouvy
mechanismus pro vrácení nadměrných výnosů, který by se použil v případě, že budou výnosy vyšší,
než se původně předpokládalo302.
V rozhodnutí o státní podpoře je uvedeno i ustanovení o využití
výnosů získaných prostřednictvím mechanismu pro vrácení nadměrných výnosů ze strany veřejných
orgánů303.
Analýza udržitelnosti byla provedena pro projekt jako celek a ukazuje, že na základě výše popsaných
předpokladů projektu v průběhu realizace a provozu nedojdou peníze. Regionální orgán jako
301
Čisté peněžní toky za tři zbývající roky životnosti rovnají čistým peněžním tokům v posledním roce sledovaného období, přičemž se zohlední
náklady na výměnu aktivních prvků. V ekonomické analýze se čistý ekonomický přínos používá místo finančních peněžních toků. Finanční
zůstatková hodnota se pak odhaduje na 7,6 milionů EUR, zatímco očekávaná ekonomická zůstatková hodnota je 55,3 milionů EUR. Náklady
výměnu aktivních složek jsou ve stejné výši (30 %), jako náklady na výměnu v letech 11–13, což odráží další dobu trvání provozu.
302
Pokyny pro státní podporu v oblasti širokopásmového připojení vyžadují, aby projekty ucházející se o veřejnou podporu obsahovaly v rámci
koncesní smlouvy s vítězným uchazečem mechanismus pro zpětné platby (vrácení nadměrných výnosů), a zajistily tak, že nedojde k nadměrné
kompenzaci zhotovitele v případě, že poptávka po širokopásmovém připojení v cílové oblasti vzroste nad předpokládanou úroveň. Cílem tohoto
mechanismu je minimalizace následného vracení částek finanční pomoci, které se zpočátku zdály potřebné. Mechanismus vrácení nadměrných
výnosů musí být vysvětlen v oznámení projektu spolu s ukazateli ke kontrole nadměrné kompenzace. Ačkoli neexistuje žádná standardní definice
nadměrné kompenzace, což ponechává určitý prostor pro interpretaci, lze ji obecně předpokládat v případech, kdy jsou zisky vyšší než v
původním obchodním plánu, nebo než je průměr v odvětví. V dosavadní praxi již byly navrženy a Komisí schváleny tyto ukazatele nadměrné
náhrady: i) zisk je vyšší než 10 % hodnoty sítě a zařízení (např. N 626/2009); ii) zisky se počítají kumulativně a požaduje se jejich vrácení, pokud
překračují průměrný zisk v rámci odvětví (např. N 30/2010); iii) na základě srovnání EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací)
provozovatele se srovnávací hodnotou na trhu (např. N 407/2009; SA.33438 (2011/N)); iv) použití vážených průměrných nákladů kapitálu jako
srovnávací hodnoty pro úroveň návratnosti v tomto odvětví (např. N 596/2009).
303
Jak je uvedeno v Pokynech pro státní podporu v oblasti širokopásmového připojení , "Poskytující orgány mohou stanovit, že jakýkoli další zisk
získaný zpět od vybraného uchazeče by mohl být vynaložen na další rozšiřování širokopásmových sítí v rámci programu, a to za stejných
podmínek, jako u původního opatření podpory." Tento postup byl uplatněn v několika případech [např. N 183/2009; SA.32866 (2011/N)].
\252
předkladatel projektu poskytl dostatečné záruky, které prokazují jeho dostatečnou schopnost
spolufinancovat projekt.
Tabulka 1 Finanční toky a ukazatele výkonnosti projektu
GRANT EU
Výpočet diskontovaných investičních nákladů (DIC) NPV 4%
Výpočet diskontovaných čistých příjmů (DNR) NPV 4%
ZPŮSOBILÉ NÁKLADY (EC)
Poměrné uplatnění DNR = (DIC – DNR) / DIC:
MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ PRIORITNÍ OSY (CF):
GRANT EU (= EC x POMĚR x CF): mil. EUR 64,0
Investiční náklady (bez nepředvídatelných nákladů) milionů
EUR
-88,7 -9,5 -36,5 -51,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
DISKONTOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY (DIC) milionů
EUR
-88,7 -9,5 -36,5 -51,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
◄◄ ►► ◄◄ ►►
FRR(C)
1 2 3 4 5 10 11 12 13 14 15 20
Výstavba Provoz
Návratnost investice NPV 4%
FRR(C) – před grantem EU -6,4 %
Investiční náklady (bez nepředvídatelných nákladů) milionů
EUR
-88,7
-49,0
-5,8
71,5
3,5
-9,5 -36,5 -51,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 -2,0 -2,9 -4,8 -4,9 -5,0 -5,1 -5,2 -5,3 -5,4
Náklady na výměnu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -3,1 -3,1 -3,1 0,0 0,0 0,0
Výnosy milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 2,2 3,4 6,7 7,1 7,6 8,1 8,5 8,9 9,0
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,6
Čisté peněžní toky projektu / FNPV(C) – před
grantem EU
milionů
EUR
-68,5 -9,5 -36,5 -51,5 0,2 0,4 1,9 -0,9 -0,5 -0,1 3,2 3,5 11,2
◄◄ ►► ◄◄ ►►
FRR(K)
1 2 3 4 5 10 11 12 13 14 15 20
Výstavba Provoz
Národní finanční zdroje
Dotace z národních veřejných zdrojů (grant) mil. EUR
Návratnost národního kapitálu NPV 4%
FRR(K) – po grantu EU 0,9%
3,3 12,5 17,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Národní veřejný (grant) milionů
EUR
-30,5
-49,0
-5,8
71,5
3,5
-3,3 -12,5 -17,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Náklady na provoz a údržbu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 -2,0 -2,9 -4,8 -4,9 -5,0 -5,1 -5,2 -5,3 -5,4
Náklady na výměnu milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -3,1 -3,1 -3,1 0,0 0,0 0,0
Výnosy milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 2,2 3,4 6,7 7,1 7,6 8,1 8,5 8,9 9,0
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,6
Čisté národní peněžní toky / FNPV(K) – po grantu EU milionů
EUR
-10,3 -3,3 -12,5 -17,7 0,2 0,4 1,9 -0,9 -0,5 -0,1 3,2 3,5 11,2
FRR(K) – po grantem EU 0,9%
◄◄ ►► ◄◄ ►►
FINANČNÍUDRŽITELNOST (konsolidovaná)
1 2 3 4 5 10 11 12 13 14 15 20
Výstavba Provoz
Finanční udržitelnost
Výnosy – přenos dat milionů
EUR
46,1 0,0 0,0 0,0 1,4 2,2 4,3 4,6 4,9 5,2 5,5 5,7 5,8
Výnosy – pronájem infrastruktury a nenasvícená vlákna milionů
EUR
25,4 0,0 0,0 0,0 0,8 1,2 2,4 2,5 2,7 2,9 3,0 3,1 3,2
Náklady na provoz a údržbu – údržba milionů
EUR
-14,9 0,0 0,0 0,0 -0,7 -1,1 -1,5 -1,5 -1,5 -1,5 -1,5 -1,5 -1,5
Náklady na provoz a údržbu – energie milionů
EUR
-3,7 0,0 0,0 0,0 -0,1 -0,2 -0,3 -0,4 -0,4 -0,4 -0,4 -0,5 -0,5
Náklady na provoz a údržbu – IP provoz milionů
EUR
-13,8 0,0 0,0 0,0 -0,4 -0,6 -1,3 -1,4 -1,5 -1,6 -1,6 -1,7 -1,7
Náklady na provoz a údržbu – práce a administrativní
náklady
milionů
EUR
-16,6 0,0 0,0 0,0 -0,7 -1,0 -1,7 -1,7 -1,7 -1,7 -1,7 -1,7 -1,7
Náklady na výměnu milionů
EUR
-5,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -3,1 -3,1 -3,1 0,0 0,0 0,0
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
3,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,6
DISKONTOVANÉ ČISTÉ PŘÍJMY (DNR) milionů
EUR
20,2 0,0 0,0 0,0 0,2 0,4 1,9 -0,9 -0,5 -0,1 3,2 3,5 11,2
milionů
EUR
97,5
77%
85%
Dotace z národních veřejných zdrojů (grant) milionů
EURNárodní soukromý (vlastní jmění) milionů
EURGrant EU – milionů
EURVýnosy milionů
EURCelkové peněžní příjmy milionů
EURInvestiční náklady milionů
EURNáklady na provoz a údržbu milionů
EURNáklady na výměnu milionů
EURDaň z příjmů (veřejných a soukromých) milionů
EURDaň z příjmů právnických osob (soukromý partner) milionů
EURCelkové peněžní výdaje milionů
EURČisté peněžní toky milionů
EURKumulované čisté peněžní toky milionů
EUR
3,3 12,5 17,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
6,2 24,0 33,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 2,2 3,4 6,7 7,1 7,6 8,1 8,5 8,9 9,0
9,5 36,5 51,5 2,2 3,4 6,7 7,1 7,6 8,1 8,5 8,9 9,0
-9,5 -36,5 -51,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 -2,0 -2,9 -4,8 -4,9 -5,0 -5,1 -5,2 -5,3 -5,4
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -3,1 -3,1 -3,1 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,1 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,1 0,0 0,0 -0,2 -0,1 0,0 -0,3
-9,5 -36,5 -51,5 -1,8 -2,7 -4,5 -7,7 -7,8 -8,1 -5,0 -5,0 -5,3
0,0 0,0 0,0 0,4 0,6 2,2 -0,6 -0,2 0,0 3,5 3,8 3,7
0,0 0,0 0,0 0,4 1,0 8,3 7,7 7,6 7,5 11,0 14,9 33,4
\253
Ekonomická analýza
Ekonomická analýza se provádí z hlediska společnosti, která bude mít prospěch ze zlepšení
širokopásmového připojení.
Na straně nákladů jsou použity stejné investiční a provozní náklady jako ve finanční analýze,
a v případě potřeby jsou provedeny korekce. V tomto případě byly u finančních cen provedeny korekce
o:
 složku nekvalifikované práce v investičních nákladech (zejména stavební složka), a to použitím
korekčního faktoru stínové mzdy (CF) ke zohlednění vysoké úrovně nezaměstnanosti v oblasti
projektu (korekční faktor = 0,7);
 daně (obecní daně, které nesouvisí s DPH, které se mají hradit za použití infrastruktury) byly
z ekonomické analýzy odstraněny (korekční faktor = 0);
 ceny energií v nákladech na provoz a údržbu zohledněním podílu daní a poplatků placených
průmyslovými zákazníky na základě údajů Eurostatu, korekční faktor = 0,8;
 všechny ostatní složky projektových nákladů ponechány bez korekce, protože se
předpokládalo, že jsou na trhu přiměřeně oceněny, korekční faktor = 1304.
Na straně výnosů byly z projektu vyřazeny finanční výnosy305 a namísto toho byl proveden odhad
sociálně-ekonomických přínosů projektu pomocí zástupných proměnných za WTP uživatelů v souladu
s metodikou a předpoklady uvedenými v následující tabulce. Ekonomické přínosy přímo souvisejí s cíli
projektu a očekávanou poptávkou koncových uživatelů, tj. místních podniků, domácností
a poskytovatelů veřejných služeb, jako jsou veřejná správa a zdravotní služby.
Je třeba zohlednit skutečnost, že projekt neobsahuje sítě a služby účastnických přípojek, a proto byly
odhadované přínosy projektu přiděleny v souladu s podílem celkových nákladů projektu nutných
k poskytování služeb pro koncové uživatele (odhadovaná výše je 50 %). Kromě toho byl pro upgrade
ze základního širokopásmového připojení na NGA při výpočtu přínosů z elektronické veřejné správy
a zdravotní péče na dálku použit faktor navýšení ve výši 80 %, čímž byl zohledněn dopad větší šířky
pásma na typ služeb, které lze poskytovat.
304
Většina ostatních součástí projektu zahrnuje specializované technologické vybavení a profesionální služby, které mohou být považovány za
přiměřeně oceněné v rámci trhu.
305
Projekt provádí intervence v oblastech, kde dochází k selhání trhu nebo kde je omezená konkurence, což vede k nezájmu ze strany soukromých
subjektů investovat do těchto oblastí, díky čemuž jsou tyto oblasti způsobilé pro veřejnou podporu. Navíc vzhledem k požadavkům na státní
podporu jsou uplatňované ceny porovnávány a nemusí správně odrážet skutečnou ochotu místních uživatelů projektu platit (WTP).
\254
Tabulka 2 Posouzení socioekonomických přínosů306
Ukazatel Posouzení
Přínos 1: Přínosy pro zaměstnance firem
Přínos
na zaměstnance
ve firmách
Firemní přínosy jsou vyjádřeny jako procento zvýšení místní hrubé přidané hodnoty (HPH) na jednoho
zaměstnance v soukromém sektoru pro různá širokopásmové služby (BB – broadband):
- nové připojení k základním BB: 4,5 % nárůst HPH na zaměstnance
- nové připojení k NGA BB: 6,0 % nárůst HPH na zaměstnance
- upgrade ze základního BB na NGA: 1,5 % nárůst HPH na zaměstnance
Navrhované hodnoty vycházejí z analýzy produktivity, která vyplývá z absorpce širokopásmového
připojení, a jsou založeny na zprávě, z níž vyplývá průměrné potenciální zvýšení hrubé přidané hodnoty na
osobu v rozvíjejících se státech EU o cca 11 %, včetně jednoho členského státu v rámci EU-12 ve studii
s hodnotou cca 6 %. Vzhledem k tomu, že je projekt realizován v zemi s podobnou úrovní
HDP na obyvatele, nebyly provedeny žádné další úpravy HDP a číslo zůstalo stejné.
Údaje týkající se nárůstu HPH u jiných širokopásmových kategorií byly převzaty ze studie Mezinárodní
telekomunikační unie (ITU), která předpokládá, že zdvojnásobení rychlosti širokopásmového připojení
povede k nárůstu HPH o 0,3307.
Růst HPH v důsledku základního širokopásmového připojení je 4,5 % (6,0 % - 5 * 0,3 %), protože se
předpokládá, že základní širokopásmová rychlost musí být zdvojnásobena přibližně pětkrát, aby dosáhla
širokopásmové rychlosti NGA. Růst HPH v důsledku přechodu ze základního širokopásmového připojení na
NGA se pak vypočítá jako rozdíl mezi širokopásmovým připojením NGA a základním širokopásmovým
připojením.
Tato kategorie přínosů by se měla plně projevit za čtyři roky po zahájení provozu projektu.
Vypočítává se jako: Hodnota HPH v regionu * počet zaměstnanců připojených k základní nebo NGA
širokopásmové službě v důsledku projektu * procentní nárůst HPH, jak je uvedeno výše.
Za předpokladu, že většina podniků nově připojených k širokopásmovým službám jsou malé a střední
podniky a za účelem uplatnění konzervativního předpokladu se předpokládá, že pro každý podnik, který se
nově připojí k širokopásmovému připojení nebo přejde na vyšší širokopásmové připojení, je průměrný
počet zaměstnanců využívajících moderní informační a komunikační technologie ke své každodenní práci
roven 1.
306
Hodnoty použité v ekonomické analýze vychází z metody transferu přínosů a byly převzaty z dostupné literatury. Úprava HDP byla provedena v
těch případech, kdy byly výsledky získány na základě studií ze zemí s různou úrovní HDP. Podrobný seznam použitých studií a národních statistik byl
uveden ve studii proveditelnosti.
307
www.itu.int/ITU-D/ict/newslog/Doubling+Broadband+Speed+Leads+To+03+GDP+Growth+In+OECD.aspx. Ve studii je uveden 0,3% růst HDP
a ne HPH, ale předpokládá se, že HPH a HDP jsou v tomto kontextu v podstatě ekvivalentní, protože HPH obvykle představuje nejméně
90 % HDP.
\255
Ukazatel Posouzení
Přínos 2: Přebytek spotřebitele z řad domácností
Přebytek
spotřebitele
Přínosy pro domácnosti jsou vyjádřeny v EUR za měsíc a domácnost pro různé služby BB:
- nové připojení k základním BB: 12 EUR za měsíc a domácnost
- nové připojení k NGA BB: 8 EUR za měsíc a domácnost
- upgrade ze základního BB na NGA: 4 EUR za měsíc a domácnost
K odhadu výše přebytku spotřebitele byla použita metoda transferu přínosů: odhady
spotřebitelského přebytku ze služeb NGA sítí byly převzaty z odvětvové studie a byly upraveny
o rozdíly v úrovni příjmů a rozdíly v nákladech na bydlení (podle údajů Eurostatu o HDP na obyvatele
v paritě kupní síly).
Přebytek
spotřebitele
v USD dle studie
Přebytek
spotřebitele
v EUR
H
Úprava HDP Upravený
přebytek
spotřebitele
p
Průměr EUR
Země EU 1 28 21 0,6 12
Země EU 2 26 19 0,7 13 12
Země EU 3 22 16 0,6 10
Země EU 4 17 13 1,0 13
Protože je rychlost širokopásmového připojení stejně důležitá jako škála možných přínosů, byla dále
na základě odborných údajů uplatněna hodnota 8 EUR za měsíc pro základní širokopásmové
připojení k internetu a rozdíl ve výši 4 EUR, pokud spotřebitel přejde ze základního připojení na
NGA.
Vypočítává se jako: Úroveň spotřebitelského přebytku, jak je uvedeno výše * počet domácností
připojených na základní nebo NGA širokopásmové připojení v důsledku projektu * počet měsíců za rok
* koeficient přínosuPřínos 3: úspory z elektronické veřejné správy
úspory z
elektronické
veřejné
správy
Odhad úspor z elektronické veřejné správy vychází ze strategie regionu, v níž se uvádí, že zavedení
opatření elektronické veřejné správy (širokopásmové připojení a služby elektronické veřejné správy)
by vedly k roční úspoře ve výši 100 milionů EUR. Tento cíl pak byl redukován, a pouze zohlednil podíl
všech domácností připojených k BB v rámci projektu.
Vypočítává se jako: Cílové úspory elektronické veřejné správy z regionální strategie * podíl
domácností připojených k síti v důsledku projektu * koeficient přínosu.
Přínos 4: Přínosy zdravotní péče na dálku
Úspory ze
zdravotní péče
na dálku
Analýza se pokusila uplatnit metodu transferu přínosů s cílem odhadnout úspory týkající se přínosů
zdravotní péče na dálku. Zatímco dostupné studie potvrdily, že vysokorychlostní sítě mohou
znamenat přínosy, jako je efektivnější řízení a lepší výsledky v oblasti zdraví, výsledky jsou předběžné
a vyplývá z nich potřeba provést další měření rozsahu těchto přínosů. Za účelem analýzy byly
stanoveny konzervativní předpoklady pro odhad úspor zdravotní péče na dálku jako 1-3% podíl
místního rozpočtu na zdravotnictví (1 % v prvních pěti letech po zavedení a 3 % v dalších letech),
a byly redukovány pouze na podíl všech domácností připojených v rámci projektu.
Vypočítává se jako: Místní rozpočet na zdravotnictví * procentní podíl domácností připojených k síti v
důsledku projektu (další uplatnění faktoru navýšení 0,8 pro nová připojení k základnímu
širokopásmovému připojení a upgradu ze základního na NGA) * odhadovaný podíl na realizaci úspor
(1 % nebo 3 % výše) * koeficient přínosu
\256
Na základě těchto předpokladů se vypočítají tyto ekonomické ukazatele (viz tabulka 3).
Tabulka 3 Výpočet ekonomické míry návratnosti (ERR) a poměr ekonomických nákladů a přínosů
9,5 36,5 51,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
8,8 31,1 42,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,6 4,4 7,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,1 1,0 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Obchodované zboží a kvalifikovaná pracovní síla Koefici
ent
1,0
Neobchodované zboží Koefici
ent
1,0
Nekvalifikovaná pracovní síla Koefici
ent
0,7
Daně Koefici
ent
0,0
Energetika Koefici
ent
0,8
Ekonomické investiční náklady (bez nepředvídatelných nákladů) milionů
EUR
-79,9 -9,2 -34,2 -47,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Ekonomické náklady na provoz a údržbu (včetně nákladů na výměnu) milionů
EUR
-45,6 0,0 0,0 0,0 -2,0 -2,9 -4,7 -7,9 -8,0 -8,2 -5,2 -5,2 -5,3
Zůstatková hodnota investic milionů
EUR
18,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 55,3
Ekonomické přínosy – zaměstnanecké přínosy u firem milionů
EUR
73,9 0,0 0,0 0,0 5,3 5,8 8,4 8,9 9,5 9,5 9,5 9,5 9,5
Ekonomické přínosy – přebytek spotřebitele u domácností milionů
EUR
82,7 0,0 0,0 0,0 3,5 5,6 9,3 9,7 10,2 10,7 11,0 11,4 11,5
Ekonomické přínosy – úspory z elektronické veřejné správy milionů
EUR
35,6 0,0 0,0 0,0 1,5 2,4 4,0 4,2 4,4 4,6 4,8 4,9 5,0
Ekonomické přínosy – přínosy ze zdravotní péče na dálku milionů
EUR
5,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,6 0,6 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7
Čisté přínosy projektu (ENPV) milion
ů EUR
100,5 -9,2 -34,2 -47,6 8,4 11,0 17,7 15,5 16,6 17,3 20,8 21,3 76,7
Navzdory své nízké finanční ziskovosti je díky vysoké ekonomické ziskovosti (ERR: 14,4 %, poměr P/N: 1,85)
projekt způsobilý pro podporu z fondů EU.
VI Hodnocení rizik
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti byla provedena s cílem identifikovat "kritické" proměnné modelu. Změna o 1 % byla
porovnána s hodnotou investičních nákladů, výnosů, provozních nákladů a ekonomických přínosů.
Proměnnými, které vedly ke změně ENPV, FNPV(C) nebo FNPV(K) o více 1 %, tedy kritické proměnné, jsou
investiční náklady, analýza poptávky a přebytek spotřebitele (viz tabulka 4 Výsledky analýzy citlivosti).
Tabulka 4 Výsledky analýzy citlivosti
Proměnná Elasticita ENPV Přechodová
hodnota
FNPV(C)
elasticita
Přechodová
hodnota
Investiční náklady -0,9 % 108 % 1,3 % -75 %
Náklady na provoz a údržbu -0,5 % 207 % 0,7 % -140 %
Poptávka po službách 2,2 % -46 % -0,8 % 127 %
Výnosy z přenosu dat -0,7 % 148 %
Výnosy z pronájmu infrastruktury -0,4 % 270 %
Přínosy u firem 0,9 % Přebytek
spotřebitele 1,0 % úspory
z elektronické veřejné správy 0,4 % Úspory
z elektronické zdravotní péče 0,1 % -
ERR
1 2 3 4 5 10 11 12 13 14 15 20
Výstavba Provoz
Projektové investiční náklady (bez nepředvídatelných nákladů) milionů
z toho:
Obchodovatelné zboží a kvalifikovaná pracovní sílá
Neobchodovatelné zboží
Nekvalifikovaná pracovní síla
Daně
Konverzní faktory
Socio-ekonomické peněžní toky
CELKEM
97,5
82,2
0,0
12,4
2,9
NPV 5%
ERR 14,4%
Poměr P/N 1,85
\257
.
Analýza citlivosti – ENPV Analýza citlivosti – FNPV(C)
250 0
200
Ekon. investiční
náklady
(vč. reinvestic)
Ekon. Náklady na
provoz a údržbu (bez
reinvestic)
Poptávka po službách
investice
-20
150 -40
Fin. Náklady na
provoz a údržbu (bez
reinvestičních
nákladů)
Poptávka po službách
Přebytek
spotřebitele
100 Přínosy u firem
-60
úspory z elektronické
veřejné správy
Výnosy z pronájmu
infrastruktury
Výnosy z přenosu dat
50
Úspory z
elektronické
zdravotní péče
-80
0 -100
-50
40% 60% 80% 100% 120% 140% 160%
-120
40% 60% 80% 100% 120% 140% 160%
Změna proměnné Změna proměnné
Obrázek 1: Graf analýzy citlivosti
Vysoké přechodové hodnoty pro kritické proměnné (investiční náklady) zjištěné ve finanční analýze
naznačují, že projekt bude s největší pravděpodobností vykazovat negativní FNPV(C), a to i na základě
přiměřeně optimistických předpokladů o změně investičních nákladů, a proto se podpora projektu
z grantu EU jeví jako oprávněná. Nejkritičtější proměnnou pro ENPV projektu je změna poptávky, jejíž
spínací hodnota je 46 %. Analýza poptávky vychází z podrobné analýzy vývoje trhu a demografického
vývoje regionu, a dále z konzultací s provozovateli sítí, a proto je pravděpodobnost, že projekt nezíská
potřebnou poptávku, nízká. Všechny ostatní proměnné vykazují výrazně vyšší přechodové hodnoty,
což znamená, že výsledek ekonomické analýzy je robustní a projekt zůstane způsobilý pro financování
EU i v případě pesimistických předpokladů.
Analýza rizik
Rizika projektu jsou hodnocena v následující matici rizik. Analýza hodnotí rizika na straně poptávky
a finanční rizika ve fázi realizace a provozu, jakož i institucionální a právní rizika. Zjištěné rizikové
faktory jsou hodnoceny podle pravděpodobnosti jejich vzniku a jejich očekávaného dopadu na projekt.
V neposlední řadě jsou stanovena opatření pro předcházení a zmírnění rizika s cílem rizika řídit
(viz shrnutí v tabulce 5).
Tabulka 1 Rizika projektu
Popis rizik Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost*
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik Zbytkové
riziko
Riziko v rámci poptávky
Nízké investice
do sítí
účastnických
přípojek
ze strany
poskytovatelů
služeb
B IV Střední Tržní konzultace s potenciálními
provozovateli sítí účastnických přípojek
provedl předkladatel projektu během
fáze předběžného návrhu sítě.
Nízké
Nízká absorpce
koncovými
uživateli ze
strany
poskytovatelů
služeb
C V Vysoké Aktivně podporovat projekt mezi
potenciálními uživateli a místní
veřejnou správou prostřednictvím
vhodných reklamních kampaní.
Přiměřený rozpočet pro tento účel byl
proto zahrnuty do investičních nákladů
projektu.
Provádět stimulaci poptávky, jako je
školení a propagační opatření (provádí
předkladatel projektu).
Koordinovat s doplňkovými prioritami
OP: dotace pro koncové uživatele s
nízkými příjmy a vytváření nových
služeb elektronické veřejné správy
a elektronické zdravotní péče.
Střední
ENPV(mil.
EUR)
FNPV/C(Mil.
EUR)
\258
Popis rizik Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost*
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik Zbytkové
riziko
Rizika při realizaci
Změna
investičních
nákladů
projektu
C III Střední Aktivní dialog mezi předkladatelem
projektu a soukromým sektorem byla
veden již ve fázi vývoje projektu
(k zajištění správných odhadů
nákladů), což bude pokračovat
i v průběhu zadávání veřejných
zakázek formou DBOT (aby bylo
zajištěno, že soukromý sektor rozumí
požadavkům projektu).
Předkladatel projektu musí
identifikovat a zajistit další zdroje
financování v případě, že bude
dodatečné financování potřeba
(tj. nabídky na zakázku DBOT jsou
vyšší, než se očekávalo).
Nízké
Zpoždění
realizace
C V Vysoké Implementační plán bere v úvahu
nepředvídatelná zpoždění. Smlouva
DBOT bude dále obsahovat přesné
termíny dokončení daných částí sítě
realizace vyrovnávacích plateb ze
strany soukromého partnera.
To umožní sdílet realizační rizika se
soukromým partnerem a motivovat
soukromého partnera k omezení
zpoždění.
Zajistit dostatečně kvalifikované
interní zdroje pro fázi realizace
na straně předkladatele projektu.
Jmenovat projektového manažera
na plný úvazek na straně předkladatele
projektu a řídit projekt
ve strukturovaném prostředí.
Aktivně využívat dialog se všemi
klíčovými zaměstnanci, včetně
soukromého partnera, aby nedocházelo
ke zpožděním v realizaci.
Střední
Institucionální rizika
Neúspěšná
žádost
o financování
z EFRR
nedostatek
finančních
prostředků EU
A V Střední Předkladatel projektu zajistil
pravidelnou komunikaci s řídícím
orgánem a Evropskou komisí v rané
fázi projektu tak, aby bylo možné
identifikovat a řešit případné problémy
včas. Byla požadována další externí
podpora s cílem získat pomoc při
tvorbě projektu (soukromí poradci,
JASPERS).
Nízké
Právní rizika
Zpoždění při
zadávání
zakázky
D III Vysoké Zkušení interní/externí odborníci
jmenovaní předkladatelem projektu
připraví podrobnou zadávací
dokumentaci.
Předkladatel projektu zohlední
možnost nepředvídatelných zpoždění
při plánování projektu s ohledem na
možné zpoždění při zadávání veřejných
zakázek (tj. řízení pohledávek ze strany
konkurence).
Střední
\259
Popis rizik Pravděpodobnost*
(P)
Závažnost*
(S)
Úroveň
rizika*
(= P*S)
Opatření k prevenci/zmírnění rizik Zbytkové
riziko
Riziko
nezískání
požadovaných
majetkových
práv
B II Nízké Předkladatel projektu zajistil úzkou
spolupráci s místními orgány
samosprávy ve fázi předběžného
návrhu sítě.
Předkladatel projektu vzal v úvahu
minimální počet povolení potřebných
při vypracovávání předběžného návrhu
sítě.
Každý rok je třeba identifikovat oblasti,
kde může nastat problém se získáním
povolení. Za identifikaci možných
alternativních umístění bude ve fázi
konečného návrhu sítě odpovídat
soukromý partner.
Nízké
Finanční rizika během operací
Nárůst
provozních
nákladů
projektu
C IV Vysoké Soukromý partner pravidelně ověří
předpoklady o nákladech na projekt
ve fázi implementace sítě.
Zajistit úzký dialog mezi soukromým
partnerem a provozovateli
infrastruktury účastnických přípojek
tak, aby se minimalizovaly budoucí
provozní náklady ve fázi návrhu.
Dohoda na možných úpravách výše
nájemného mezi předkladatelem
projektu a soukromým partnerem.
Předkladatel projektu a soukromý
partner identifikují zdroje financování
na pokrytí případného zvýšení
provozních nákladů vyčleněných
předkladatelem projektu nebo
soukromým partnerem.
Střední
Hodnotící stupnice:
Pravděpodobnost: A. velmi nepravděpodobná; B. nepravděpodobná; C. Neutrální; D. Pravděpodobná; E. Velmi pravděpodobná.
Závažnost: Žádný dopad; II. Nízká; III. Střední; IV. Kritická; V. Katastrofální.
Úroveň rizika: Nízká; Střední; Vysoká; Nepřijatelná.
Z analýzy rizik vyplývá, že bez odpovídajících opatření pro prevenci a zmírňování rizik by celková
úroveň rizika projektu byla nepřijatelně vysoká. Opatření zavedená s cílem zabránit vzniku
identifikovaných rizik nebo zmírnit jejich nepříznivý dopad by však měla snížit jednotlivé úrovně
rizika a vést k tomu, že bude celkové zbytkové riziko projektu zvládnutelné a přijatelné. Riziko, že se
projektu nepodaří dosáhnout svých plánovaných cílů s přijatelnými náklady, lze považovat
za zanedbatelné.
\260
7. Výzkum, vývoj a inovace
7.1 Úvod
Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) je obecný název pro investiční projekty, které jsou
navrženy a provozovány podle velmi různých specifikací. V některých případech jsou jejich vlastnosti
jedinečné, a nemohou být analyzovány se stejným stupněm standardizace metod, jak je tomu například u
železnic nebo vodohospodářství, kde existují desítky let zkušeností a množství hodnotících dokumentů.
Zatímco cílové skupiny jiných infrastruktur jsou poměrně dobře známy, například cestující
u vysokorychlostní železnice nebo obyvatelé v městské oblasti u hospodaření s pevným odpadem,
mnohostranný charakter VaVaI do této oblasti zahrnuje mnoho typů přímých i nepřímých cílových
skupin, od podniků pro širokou veřejnost. Každý z nich má v analýze nákladů a přínosů svůj význam,
a to činí hodnocení infrastruktury mimořádně složitým.308
Očekává se, že v příštím plánovacím období se bude portfolio analýz nákladů a přínosů infrastruktury
VaVaI postupně v členských státech vytvářet, a to v návaznosti na vysokou prioritu této oblasti pro
strategii růstu EU; tato kapitola nabízí několik doporučení pro žadatele o finanční prostředky EU
v rámci politiky soudržnosti.309 Na rozdíl od ostatních kapitol průvodce tato kapitola neobsahuje
kompletní případovou studii, a to z důvodu velké variability typů infrastruktury VaVaI. Obsahuje však
několik praktických příkladů.
Analýza nákladů a přínosů u infrastruktury VaVaI je novou oblastí a předkladatel projektu by si měl
uvědomit, že to současně vyžaduje kvalitní znalost principů analýzy nákladů a přínosů, odbornou praxi
při hodnocení projektů v různých oblastech a velmi flexibilní praktický přístup individuálně
přizpůsobený konkrétnímu hodnocenému projektu.
7.1.1 Projekty VaVaI v agendě politiky EU
Výzkum, vývoj a inovace jsou jádrem politické agendy jako klíčové stimulační faktory udržitelného
dlouhodobého ekonomického rozvoje.310 V posledním desetiletí Evropská unie vyvíjí úsilí směrem
k rozšíření kapacit VaVaI a zvýšení výdajů na činnosti VaVaI, přičemž konečným cílem je to, aby EU byla
přední ekonomikou založenou na znalostech a znovu získala svou pozici světového lídra v oblasti vědy a
technického pokroku.
V návaznosti na záměr zvýšit veřejné a soukromé výdaje na výzkum a vývoj ve všech členských státech
EU tak, aby se blížily 3 % HDP do roku 2020, přijala v roce 2010 Evropská komise strategii Evropa 2020,
která přikládá VaVaI nejvyšší prioritu v rámci agendy EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění. Aby bylo možné zaujmout strategičtější a zastřešující přístup k inovacím, zlepšit inovační
systémy v EU a překonat roztříštěnost, Komise zahájila stěžejní iniciativu "Unie inovací", jejíž cílem je
zajistit, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby, které vytvářejí hospodářský růst
a zaměstnanost.311
308
Pracovní dokument útvarů Komise připravený v rámci iniciativy JASPERS (2013) a Průvodce Evropské investiční banky (2013) byly v minulosti
použity jako předběžný metodický pokyn k praktickému využívání analýzy nákladů a přínosů v odvětví VaVaI. Tento průvodce odráží zkušenosti
autorů z projektů VaVaI v programovém období 2007–2013, včetně projektů připravený v rámci programů financovaných EU. Lze předpokládat, že
tento průvodce bude pravidelně aktualizován, aby zohlednil nový vývoj v oblasti osvědčených postupů a akademického výzkumu. Čtenář by se měl
také být vědom toho, že v zájmu zlepšení metodického rámce pro hodnocení VaVaI infrastruktury je v rámci programu sponzorství univerzitního
výzkumu Evropské investiční banky (EIBURS) v současné době financován akademický výzkumný projekt s názvem "Analýza nákladů a přínosů v
odvětví výzkumu, vývoje a inovací" (http://www.eiburs.unimi.it/), který byl zahájen v prosinci 2012 a bude pokračovat až do prosince 2015.
309
Mohou existovat i jiné postupy v jiných souvislostech, přičemž analýza nákladů a přínosů by měla být vnímána jako jejich doplněk; viz například
hodnotící proces pro projekty Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI, 2011; Evropská komise, 2013), zprávu Globálního
vědeckého fóra Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o velkých výzkumných infrastrukturách (OECD 2008 a 2010) a Průvodce
FenRIAM (Curaj a Pook, 2011).
310
V této oblasti, jsou v politických a regulatorních dokumentech často používány různé zkratky, jako například VaI (výzkum a inovace), VaV
(výzkum a vývoj), VTVaI (výzkum, technologický vývoj a inovace). V této kapitole se používá zkratka VaVaI, která výslovně zohledňuje různé
typologie infrastruktur, které mohou sahat od výzkumné po inovační činnosti, včetně technologického rozvoje. Jak je vysvětleno v části 7.1.2, hranice
mezi jednotlivými činnostmi jsou úzké a je často obtížné v praxi odlišit čisté výzkumné činnosti od vývoje a aplikovaný výzkum/vývoj od inovací.
311
Sdělení Evropské komise, "Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění", KOM(2010) 2020 v konečném znění.
\261
Úsilí o podporu VaVaI v rámci členských států EU může mít podobu řady iniciativ. Evropská komise,
Průvodce výzkumnými a inovačními strategiemi pro inteligentní specializace (RIS3) (2012) definuje
sadu nástrojů, které by mohly být součástí regionální inovační strategie, např. rozvoj klastrů, opatření
související s podnikatelským prostředím podporujícím inovace, výzkumné infrastruktury, odborná
střediska a vědecké parky, podpora internacionalizace, nástroje finančního inženýrství a další. Z nich se
analýza nákladů a přínosů použije jen k hodnocení operací, jejichž celkové způsobilé náklady přesahují
50 milionů EUR a spadají do definice velkých projektů, v souladu s článkem 100 nařízení EU
č. 1303/2013.
Infrastruktury VaVaI mohou podporovat podniky nebo vysoké školy, výzkumné instituce a další
subjekty, často ve spolupráci s ostatními. Podniky mohou být jak velké podniky, tak i malé a střední
podniky, které se mohou účastnit buď jednotlivě, nebo spolu s jinými podniky (např. klastry,
konsorcia, atd.) Typy způsobilých investic do VaVaI a objem veřejné podpory by měly být v souladu
s rámcem Společenství pro státní podporu.312
V rámečku níže jsou uvedeny vybrané politiky a regulační dokumenty týkající se oblasti VaVaI.
RÁMEC POLITIK EU
Sdělení Evropské komise, "Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění",
KOM(2010) 2020 v konečném znění.
Sdělení Evropské komise, "Stěžejní iniciativa Evropa 2020 – Unie inovací", KOM(2010) 546.
Sdělení Evropské komise, "Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020" –
KOM (2010) 553.
Pracovní dokument útvarů Komise, "Důvod pro akci", SEK(2010) 1161 v konečném znění, průvodní dokument
KOM(2010) 546.
Sdělení Evropské komise, "Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst",
KOM(2012) 392 v konečném znění.
Sdělení Evropské komise, "Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu" KOM(2012) 582
v konečném znění.
Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální politiku, "Průvodce výzkumnými a inovačními
strategiemi pro inteligentní specializace (RIS3)", březen 2012.
Zelená kniha Evropská komise, "Učiňme z problémů výhody: Na cestě ke společnému strategickému rámci pro
financování výzkumu a inovací v EU", KOM(2011) 58.
Sdělení Evropské komise, "Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací", (2014/C 198/01).
Sdělení Evropské komise, "Příprava na budoucnost: Vývoj společné strategie pro klíčové technologie
v EU", KOM (2009) 512 v konečném znění.
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury – ESFRI "Výzkumné infrastruktury a strategie Evropa
2020".
Inovace: Jak zajistit komerční úspěch výzkumu? – studie Evropské komise, 2013
312
Evropská komise se domnívá, že státní podpora pro inovace pro malé a střední podniky i velké podniky by měla být povolena tak, aby se
vztahovala na přesné a skutečně inovační činnosti, které jednoznačně řeší selhání trhu bránící inovacím a které zabraňuje zvyšování úrovně
výzkumu a vývoje v hospodářství EU. Státní podpora pro VaVaI by měla být zaměřena na projekty, které by se bez státní podpory neuskutečnily,
nebo by se uskutečnily v omezenějším rozsahu.
\262
7.1.2 Definice VaVaI infrastruktur a zaměření intervencí politiky soudržnosti
Inovační proces je zpravidla spojen s řadou aktivit, které se vztahují k základnímu výzkumu,
aplikovanému výzkumu, experimentálnímu výzkumu a technologickému vývoji, výrobě a uvádění
na trh. Když se investice do VaVaI vyznačují jasnou převahou jednoho druhu činnosti nad druhým, je
možné rozlišit projekty VaVaI jako investice zaměřené buď na výzkum a vývoj, nebo na inovace.
Dále budou použity tyto definice.
 Infrastruktura pro výzkum a vývoj – fyzická infrastruktura týkající se vědy (laboratoře,
zařízení, atd.) vytvořená zejména s cílem získat nové poznatky v dané vědecké a technologické
oblasti.
 Infrastrukturu pro výzkum a vývoj pak lze dělit na:
o infrastrukturu pro základní výzkum, tj. infrastrukturu, která je určena k teoretické
a experimentální činnosti s cílem získat nové poznatky o základních principech jevů nebo
pozorovatelných skutečností, která nemá za cíl přímou praktickou aplikaci nebo využití; a
o infrastrukturu pro aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, tj. infrastrukturu
sledující praktičtější účel, kde jsou výzkum a zkoumání zaměřeny na získání nových poznatků
a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení
stávajících výrobků, postupů nebo služeb, které ještě nejsou přímo určeny pro komerční
využití.
 Inovační infrastruktura – jedná se o infrastrukturu, jejímž cílem je kombinovat poznatky
a technologie pro vývoj nových nebo vylepšených produktů, služeb a obchodních procesů,
které by mohly být prodávány na trhu.
V mnoha případech však není možné ostře rozlišovat mezi infrastrukturou pro výzkum a vývoj
a inovační infrastrukturou. Projekty v oblasti VaVaI infrastruktury budou ve skutečnosti
pravděpodobně zahrnovat více činností, počínaje celým spektrem inovačního procesu (kapitola 7.4
obsahuje příklady typických projektů v oblasti VaVaI). Kombinace vytváření znalostí s přenosem
znalostí, které jsou nakonec určeny pro komercializaci výsledků výzkumu, se zaměřuje na vytváření
přímých hospodářských dopadů na regionální/vnitrostátní úrovni z hlediska konkurenceschopnosti
průmyslu.313
Podle nových evropských strategických směrů definovaných v rámci strategie Evropa 2020
a v souladu s tematickým cílem 1 "Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací" nařízení EU
č. 1303/2013 (článek 9) se v programovacím období 2014–2020 Evropská komise zaměří na posílení
vazby mezi vzděláním, podniky, výzkumem a inovacemi. Proto se očekává, že cílem velkých projektů
budou zejména inovace, aplikovaný výzkum a technologický rozvoj infrastruktury, které jsou blíže
k tržnímu využití, což napomůže transformaci znalostí na hmatatelné a bezprostřední obchodní
příležitosti.
Fond pro regionální rozvoj by mohl podpořit investice do budování základního výzkumu pouze
ve výjimečných případech, kdy se očekává, že přinesou hmatatelné dopady na regionální a národní
ekonomiky a vytvoří konkurenční prostředí, ve kterém bude možné endogenní silné stránky daných
regionů (které se odráží v konkrétních stávajících nebo nově vznikajících průmyslových odvětvích)
přetavit do tržních inovací.314
313
Průmyslová konkurenceschopnost má několik dimenzí: lidský kapitál, akumulaci fixního kapitálu, produktivitu práce, atd.
314
Základní výzkumná infrastruktura a nákup vybavení pro základní výzkum mohou být zejména podporovány za následujících podmínek:
i) výzkumné obory musí být v souladu se strategií inteligentní specializace, ii) musí být odůvodněno, jak budou výsledky výzkumu použity ve
prospěch hospodářského rozvoje dotčeného regionu, iii) pokud jde o velké projekty, analýza nákladů a přínosů i další aspekty plánování
(zejména podnikatelský záměr pro zajištění finanční udržitelnosti investic) musí být zohledněny v co nejranější fázi, nejlépe v rámci OP, iv)
přednost by měla být dána projektům, které jsou součástí plánu ESFRI nebo regionálních partnerských nástrojů ESFRI infrastruktury a které jsou
v souladu se strategií inteligentní specializace.
Viz Návrh tematických pokynů pro referenty, výzkum a inovace, verze 3 – 13/03/2014. K dispozici na adrese:
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/draft_thematic_guidance_fiche%20research_innovation_final.pdf
\263
7.2 Popis kontextu
Analýza socioekonomického kontextu je pro rozvoj VaVaI infrastruktury zásadní, má vliv
na rozhodnutí o velikosti, odvětví a účelu infrastruktury. Je třeba jasně posoudit, do jaké míry
zamýšlená VaVaI infrastruktura zapadne do (regionálního, vnitrostátního a mezinárodního) kontextu
a bude vyhovovat daným potřebám v oblasti VaVaI.
Analýza socioekonomického vývoje poskytuje důležité informace pro posouzení stávajících
výzkumných a inovačních nedostatků a potřeb, a proto by měla být výchozím bodem pro hodnocení
projektů. Podrobně je také třeba posoudit informace týkající se socioekonomického vývoje, protože je
pravděpodobné, že ovlivní prognózu přínosů (viz část 7.8).
Z hlediska politiky a právního rámce by investice do VaVaI měly zapadat do strategie inteligentní
specializace země nebo regionu, a tím přispět k jeho ekonomické transformaci podporující územní
konkurenční výhody a potenciál. Výslovně je třeba uvést odkaz na ostatní příslušné politiky
a programové dokumenty.
Pro hodnocení potřeb a ověření relevantnosti projektu je zapotřebí analýza odvětví v regionu/oblasti,
která může těžit z projektu v oblasti VaVaI, a to zejména tehdy, když je cílem zahájit inovační procesy.
Podmínky a kapacitu stávajících výzkumných zařízení, lidského kapitálu (pokud jde o studenty
a výzkumníky) a pracovních příležitostí je třeba pečlivě vyhodnotit s cílem identifikovat slabiny, které
má projekt napravit. Měly by být prozkoumány možnosti úspor nákladů, zvýšení efektivity a úspor
z rozsahu prostřednictvím spolupráce s jinými zeměmi/regiony, a případně stávající infrastruktura.
V tabulce 7.1. jsou uvedeny hlavní informace o kontextu, které jsou obecně důležité pro infrastrukturu
VaVaI a které by měly být posouzeny v hodnocení projektu. Mezi možné zdroje dat patří Eurostat,
OECD, Monitorovací síť pro evropské územní plánování (ESPON), ukazatele Srovnávacího přehledu
Unie inovací, atd.
Tabulka 7.1 Prezentace kontextu: Odvětví VaVaI
Informace
Socioekonomický
vývoj
- Národní a regionální růst HDP
- Velikost a charakteristika odvětví ve spádové oblasti infrastruktury
- Demografické statistiky (velikost a růst populace)
- Statistiky o vzdělání (současný a budoucí počet studentů, podíl obyvatelstva
s dokončeným terciárním vzděláním, atd.)
- Podíl obyvatel zaměstnaných v odvětví vzdělávání
- Hrubé výdaje na výzkum a vývoj v zemi (v absolutním vyjádření jako podíl na HDP,
výdaje na obyvatele)
- Stupeň dosažení národních cílů v odvětví VaVaI
- Dosažené vzdělání: počet absolventů, studentů, obory
Politický
a legislativní
rámec
- Odkaz na dokumenty odvětvových politik EU (viz výše) a další horizontální politiky
- Odkaz na prioritní osy a oblasti intervence v rámci OP
- Odkaz na Regionální inovační strategii pro inteligentní specializaci (RIS3)
- Odkaz na národní a regionální strategické dokumenty a plány rozvoje
- Spojení s jinými programy a iniciativami EU
- Odkaz na právní předpisy o státní podpoře
Geografické
podmínky
a dostupnost zdrojů
- Geografická blízkost univerzit, průmyslu a jiných výzkumných laboratoří, které by mohly
podpořit vytváření sítí a spolupráci
- Geografická blízkost k předmětu výzkumu (například pokud jde o zařízení pro
studium konkrétního biologického stanoviště)
- Blízkost k doplňkovým službám nebo zařízením (např. bydlení a ubytování)
- Dostupnost
- Počet a specializace vědců a studentů v referenční oblasti a oboru infrastruktury
- Dostupnost ověřených technických odborných znalostí v referenční oblasti infrastruktury
\264
Informace
Aktuální úroveň
výzkumu
a inovací
- Podíl zaměstnanců v oblasti výzkumu a vývoje
- Intenzita využití znalostí u podniků v regionu
- Počet patentových přihlášek a patentů na obyvatele v různých hospodářských odvětvích
- Vědecké publikace mezi top 10 % nejcitovanějších publikací na celém světě jako
procento ze všech vědeckých publikací v zemi
- Investice rizikového kapitálu jako procento HDP
- Malé a střední podniky s vlastními inovacemi jako procento malých a středních podniků
- Malé a střední podniky zavádějící produktové či procesní inovace jako procentní podíl
malých a středních podniků
- Prodej inovací nových na trhu (new-to-market) a nových pro podniky (new-to-business)
jako procento z obratu
Podmínky stávajících
výzkumných zařízení
a potřeby
v oblasti
infrastruktury
- Současný stav stávající infrastruktury a zařízení ve stejné
vědecké / technologické oblasti
- Aktuální počet výzkumných center ve stejném oboru v referenční oblasti infrastruktury,
a v jiných regionech/zemích
- Srovnání s ostatními infrastrukturami VaVaI ve stejném oboru v jiných regionech/zemích,
například z hlediska dostupnosti prostor a experimentálních zařízení ve stávajících
laboratořích, vědecké a technické vlastnosti stávajících zařízení a vybavení, atd.
- Minulá a současná vědecká činnost předkladatele projektu, například pokud jde o
členění rozpočtu na výzkum, počet a hodnotu realizovaných výzkumných projektů,
publikace, ocenění, plánované směry výzkumu.
- Dohody o spolupráci s existujícími subjekty a dalšími souvisejícími výzkumnými programy
Zdroj: vlastní zpracování
7.3 Definice cílů
Projekty VaVaI se mohou vztahovat k řadě dlouhodobých cílů, zejména:315
 přispět k rozvoji znalostí a zajistit, aby Evropa zůstala na světové úrovni v oblasti vědy
a techniky;
 urychlit vývoj a zavádění inovativních, vylepšených, účinnějších výrobků, postupů nebo služeb
s vyšší přidanou hodnotou, které splňují požadavky zákazníků a uživatelů;
 posílit spolupráci mezi výzkumem, inovacemi, vzděláváním a podniky s cílem vytvářet více
pracovních míst a zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost;
 zvýšit atraktivitu clusteru nebo vědeckého parku pro investory a společnosti;
 zvýšit počet absolventů v konkrétních oblastech s cílem podporovat inteligentní specializace;
 pomoci řešit sociální problémy v řadě oblastí, zejména v oblasti energetické bezpečnosti,
udržitelné dopravy, změny klimatu a účinného využívání zdrojů, zdraví a stárnutí, výrobních
metod šetrných k životnímu prostředí a hospodaření s půdou, atd.;
 rozvíjet a posilovat evropský výzkumný prostor zvýšením účinnosti vnitrostátních výzkumných
systémů, zajištěním optimální nadnárodní spolupráce a konkurence mezi výzkumnými
pracovníky a zaručením přístupu ke znalostem a jejich přenosu;
 snížit "trvalý" odlivu mozků v určitých zeměpisných oblastech nebo vědeckých oborech
podporou rozvoje infrastruktury VaVaI, která by mohla přesvědčit vědce a studenty, aby se
nestěhovali jinam;
 podporovat mobilitu výzkumných pracovníků a související výměnu nápadů;
 zvyšovat externí dopady (spill-over) technologie potenciálně generované v rámci velkých
infrastruktur VaVaI;
315
Seznam je pouze orientační, přičemž vychází z několika politických dokumentů a dokumentů o hodnocení projektů.
\265
 motivovat studenty, aby se věnovali studiu věd a kariéře v konkrétním vědeckém oboru.
Při definování cílů projektu musí předkladatel vždy uvést, jak projekt pomůže přispět ke konkrétní
politice členského státu nebo EU, například Horizont 2020, strategie inteligentní specializace, cíle
příslušného OP a prioritní osy.
7.4 Identifikace projektu
Navrhovaný projekt musí být podrobně popsán jako samostatná jednotka analýzy.
Když je předmětem investice zařízení na jednom místě, tedy samostatná infrastruktura a zařízení
nacházející se na jednom fyzickém místě, jak je definováno v ESFRI (2012), je identifikace projekt
poměrně jednoduchá. Příkladem takové infrastruktury VaVaI jsou dalekohledy, lékařská výzkumná
zařízení, laboratoře pro technologické pokusy a další.
Geograficky rozmístěná VaVaI zařízení sestávající ze sítě infrastruktur a zařízení nacházejících se na
různých místech (či dokonce v různých zemích) lze také identifikovat jako soběstačný projekt
v případě, že existuje silný funkční vztah mezi všemi jeho částmi, což znamená, že rozmístěná zařízení
nemohou působit nebo generovat výsledky VaVaI bez přispění kteréhokoli z těchto zařízení. Příklady
rozmístěných infrastruktur VaVaI jsou výzkumná střediska v oblasti změny klimatu, biologie, geologie,
a měřicí stanice nebo satelitní systémy umístěné na různých místech.
Investice do VaVaI zaměřené na podporu spolupráce mezi řadou výzkumných zařízení a zařízení pro
přenos znalostí či inovačních zařízení, které se nacházejí ve stejné oblasti (např. město nebo region),
ale nejsou v pravém slova smyslu začleněny do jedné infrastruktury, je stále možné pro účely analýzy
nákladů a přínosů považovat za jeden projekt a soběstačnou jednotku analýzy v případě, že vytvářejí
silné synergie, kritické objemy a dosahují úspor nákladů pro každé zúčastněné zařízení. Hranice
projektu musí být přesně vymezeny a je třeba dobře odůvodnit pojetí oddělené infrastruktury jako
jednotného velkého projektu.
V každém případě by se navrhovaný projekt měl jasně zaměřit na řešení podrobně vymezeného cíle
v oblasti výzkumu a inovací. Investice pouze se zaměřením na výstavbu nebo nákup nových
univerzitních budov, které nejsou přímo určeny pro výzkumné účely, případně zlepšení energetické
účinnosti výzkumných zařízení nelze považovat za projekt v oblasti VaVaI.
V následující tabulce je uveden velmi orientační seznam typických velkých projektů VaVaI, které by
měly být financovány z fondu pro regionální rozvoj. Pro ilustraci se zde rozlišuje na infrastrukturu
především pro (aplikovaný) výzkum a vývoj, infrastrukturu především pro inovace a infrastrukturu
pro výzkum/vývoj a inovace, a to v závislosti na možnosti identifikace převažující činnosti.
Tabulka 7.2 Příklady typických velkých projektů v oblasti infrastruktury VaVaI
Typ
infrastruktur
y VaVaI
Příklady velkých projektů a poskytovaných činností/služeb
Infrastruktura pro
(aplikovaný)
výzkum a vývoj
- Kompetenční centra a laboratoře a zařízení se specializací na určitou technologii nebo obor
(např. centrum klinického výzkumu, zařízení v oblasti mikroskopie či laserového světla,
laboratoře pro biologická studia, atd.)
- Centra výzkumu a vývoje a laboratoře pro výzkumné organizace (vysoké školy, výzkumné
ústavy, instituce)
- Zařízení nebo vybavení pro rozvoj nebo testování prototypů a inovace, které dosud nejsou
určeny pro komercializaci (např. rozsáhlé demonstrační zařízení k testování inovací
v reálném prostředí)
Inovační
infrastruktury
- Laboratoře a zařízení pro jednotlivé soukromé podniky k podpoře vývoje, testování a výroby
inovativních produktů nebo služeb (např. pilotních závodů)
- Technologický park včetně zařízení pro inovace: podnikatelské inkubátory, inovační centra,
centra experimentálního vývoje, živé laboratoře, zařízení typu "Design Factory", spin-off
společnosti, atd.
\266
Typ
infrastruktur
y VaVaI
Příklady velkých projektů a poskytovaných činností/služeb
Infrastruktura
pro
výzkum, vývoj
a inovace
- Vědecko-technologické parky, jejichž součástí jsou laboratoře pro aplikovaný výzkum
a inovační zařízení (podnikatelské inkubátory, inovační centra, centra experimentálního
vývoje, živé laboratoře, zařízení typu "Design Factory", spin-off společnosti, atd.)
- Laboratoře a zařízení pro spolupráci soukromých podniků, výzkumných ústavů a vysokých
škol na podporu rozvoje, testování a výrobu inovativních produktů nebo služeb
- Výzkumná centra zaměřená na aplikaci výsledků výzkumu na koncové uživatele (např.
klinické výzkumné infrastruktury, které vyvíjí nové postupy pro léčbu pacientů v rámci
centra)
Zdroj: vlastní zpracování
7.5 Analýza poptávky
Jak je uvedeno v kapitole 2, cílem analýzy poptávky je určit potřebu investic, vyjádřenou
prostřednictvím současné a budoucí poptávky. Kvantifikace této poptávky v scénáři s projektem a bez
projektu je zásadní pro přírůstkovou formulaci poptávky projektu. Analýza poptávky by měla být
provedena před analýzou možností i finanční a ekonomickou analýzou, protože poskytuje vstupní
údaje pro následné hodnocení.
Na rozdíl od ostatních odvětví, které jsou více zaměřeny na poskytování omezeného souboru
specifických služeb, má odvětví VaVaI mimořádně heterogenní řadu možných projektů, s níž může
souviset značný počet faktorů stimulujících poptávku. Poptávka po infrastrukturách VaVaI
ve skutečnosti vychází ze sociálních a ekonomických potřeb velkého počtu cílových skupin,
tj. zúčastněných stran, které v konečném důsledku získají z intervence prospěch. Těmito skupinami
mohou být uživatelé i "neuživatelé" projektu, na jejichž míru blahobytu bude mít stavba a provoz
infrastruktury, jakož i poskytované služby, vliv. Vzhledem k velkému množství těchto skupin není
možná obecná diskuze o analýze poptávky, která by měla vycházet ze specifik projektu.
Pro zjednodušení lze identifikovat tři makro kategorie cílových skupin, které stimulují poptávku po
projektu VaVaI na regionální nebo vnitrostátní úrovni:
 podniky, včetně malých a středních podniků a velkých podniků, high-tech, spin-off
a začínajících ("start-up") podniků, které budou využívat služeb v rámci projektu nebo nepřímé
externí účinky;
 výzkumníci, mladí profesionálové a studenti, kteří by VaVaI zařízení používali k provádění
vlastního výzkumu ke zvýšení vědeckých a technických znalostí v dané oblasti nebo v rámci
vzdělávacího programu;
 cílová populace a široké veřejnost, kteří mají o projekt zájem díky informační činnosti, nebo
kteří jsou přímým nebo nepřímým cílem výzkumu.
V zásadě lze seznam členit dále na podrobnější úroveň analýzy (viz níže).
Je důležité si uvědomit, že ne všechny kategorie cílových skupin se mohou účastnit stejného projektu.
Ve skutečnosti neexistuje žádný pevný vztah mezi taxonomií infrastruktury VaVaI uvedenou
v předchozích částech této kapitoly (část 7.1 a 7.4) a cílovou skupinu či skupinami. Některé kategorie
aktérů by se mohly potenciálně účastnit činností v rámci infrastruktury základního nebo aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací, a jiné ne – v závislosti na daném projektu. Například hi-tech podniky
mohou být důležité jako příjemce (byť nepřímý) projektu v oblasti základního výzkumu, nemusí se
však okamžitě účastnit jako uživatelé aplikovaného výzkumu.
Pro každou identifikovanou cílovou skupinu musí předkladatel projektu přezkoumat tyto specifické
faktory, které by mohly ovlivnit objem a vývoj poptávky. Pro projekce poptávky mohou být použity
různé metody, jak je uvedeno v tabulce 7.3.
Předkladatel projektu by měl věnovat zvláštní pozornost podmínkám nejistoty při prognóze budoucí
poptávky ze strany potenciálních cílových skupin. Je třeba se vyhnout nerealistickému optimismu při
\267
identifikaci a kvantifikaci poptávky a testovat rizika spojená s projekcemi poptávky ve fázi posouzení
rizik (část 7.9). Doporučení ohledně způsobů předpovídání budoucí poptávky jsou uvedeny v části 7.8,
se zvláštním zřetelem na ocenění ekonomických přínosů.
\262
Tabulka 7.3 Data, metody a výstupy analýzy poptávky
Cílová skupina Příklady faktorů ovlivňujících poptávku Možné metody pro sběr a odhad dat Příklady výstupů z analýzy poptávky
Firmy
- Průměrný růst průmyslové základny v odboru projektů VaVaI
v posledních letech
- Průměrná roční ziskovost průmyslové základny v oboru
projektů VaVaI
- Intenzita využívání znalostí u podniků v odvětví souvisejících
s projektem VaVaI
- Přístup k fondům rizikového kapitálu, které mohou
případně vést ke vzniku start-upů
- Úroveň veřejných investic v oborech souvisejících s projektem VaVaI
- Kapacita inkubátoru nebo jiných zařízení VaVaI
- Počet podniků s potenciálním zájmem o využití služeb
poskytovaných v rámci projektu VaVaI
- Úroveň zapojení podniků do řízení infrastruktury
- Statistická analýza historických dat
- Databáze finančních informací a další
podrobnosti o společnostech
- Dosažené výsledky podniku při produkci
patentů a inovací
- Příslušná literatura a stávající studie
- Srovnávání s podobnými projekty VaVaI
- Rozhovory, průzkumy, konzultace
- Dohody o záměru pro potenciální
spolupracovníky v oblasti
průmyslového výzkumu
- Podrobnosti o možných společných
výzkumných projektech
- Inteligentní specializace priorit
a přidělování rozpočtových zdrojů
v příbuzných oborech
- Roční počet spin-off/start-up společností,
které by se měly vytvořit/podpořit v rámci
projektu
- Předpokládaný počet podniků využívajících
infrastrukturu k rozvoji
nových/zdokonalených produktů a procesů
- Předpokládaný roční počet patentů
přihlašovaných uživateli projektu
- Předpokládaný vývoj výnosů z licencí
a transferu technologií
- Předpokládaný počet neuživatelských
podniků, které mohou využívat znalosti /
externí vliv technologie (spillover)
Výzkumní
pracovníci,
mladí
profesionálové
a studenti
- Počet vědců působících v oboru projektu VaVaI a v zeměpisné
oblasti, na něž se zaměřuje infrastruktura
- Počet stávajících zařízení působících ve stejném oboru, které
VaVaI infrastruktuře konkurují
- Technické vlastnosti a vědecký potenciál infrastruktury VaVaI
- Pověst a dobré výsledky výzkumných pracovníků
- Schopnost projektu VaVaI získat finanční prostředky a uživatele
- Aktuální počet studentů působících v oboru projektu VaVaI
a v zeměpisné oblasti, na něž se zaměřuje infrastruktura
- Použitelnost VaVaI dovedností získaných v rámci výzkumného
projektu na trhu práce
- Potenciál pro generování příjmů prostřednictvím školného
a sponzorování soukromým sektorem
- Statistická analýza historických dat
- Příslušná literatura a stávající studie
- Srovnání s jinými podobnými stávající
VaVaI zařízeními
- Scientometrická analýza publikací a citací
v oblasti projektu VaVaI
- Demografické projekce
- Průzkumy, rozhovory, konzultace
k posouzení atraktivity VaVaI odvětví mezi
studenty
- Míra nezaměstnanosti absolventů / rychlost
nalezení zaměstnání po ukončení studia
- Počet podnikových stipendií, které
hradí školné
- Roční počet výzkumných pracovníků,
kteří budou přímo používat
infrastrukturu VaVaI
- Počet vědeckých publikací, který se očekává
ze strany uživatelů projektu
- Počet očekávaných citací z publikací uživatelů
- Roční počet mladých odborníků a studentů,
kteří budou využívat infrastrukturu VaVaI
- Délka vzdělávacího programu v rámci
infrastruktury VaVaI
- Výnosy ze školného
Cílová
populace
a široká
veřejnost
- Počet osob dotčených environmentálními a zdravotními riziky
projektu VaVaI, na něž se tento projekt zaměřuje
- Existence dohody o předávání znalostí jiným
infrastrukturám VaVaI
- Atraktivita infrastruktury VaVaI mezi širší veřejností
- Zajišťování informačních aktivit předkladatelem projektu
- Cena za prohlídky s průvodcem nebo jiné informační činnosti
- Statistická analýza historických dat
- Příslušná literatura a stávající studie
- Srovnávání s podobnými projekty VaVaI
- Rozhovory, průzkumy, konzultace
- Roční počet lidí, na které se projekt
potenciálně zaměří
- Roční počet pacientů léčených
inovativními lékařskými technologiemi
- Roční počet lidí, kteří mají potenciálně zájem
o návštěvu projektu nebo na něž se
potenciálně zaměří jiné informační činnosti
Zdroj: vlastní zpracování
\263
7.6 Analýza možností
Výběr projektu, který je navržen pro realizaci, by měly být odůvodněn vzhledem k řadě ostatních
alternativních možností. Analýza možností usiluje o identifikaci nejperspektivnější možnosti projektu,
která může dosáhnout očekávaného cíle za dané poptávky.
Východiskem pro analýzu možnosti je popis scénáře bez projektu, s nímž lze srovnávat alternativní
možnosti. Je důležité mít na paměti, že by se jako alternativní způsoby, jak dosáhnout stejného
konkrétního cíle, měly definovat všechny možnosti projektu, například pokud jde o zlepšování
výkonnosti výrobků a procesů, zvýšení výzkumné kapacity nebo místní rozvoj v rámci strategie
inteligentní specializace. Projekty zaměřené na různé cíle nelze mezi sebou srovnávat.
Možnosti projektu VaVaI se mohou od sebe lišit z různých hledisek. Například při rozhodování
o výstavbě nového kompetenčního centra má předkladatel projektu řadu možností z hlediska
lokalizace projektu v daném regionu nebo zemi, technického řešení pro provádění experimentů
a mnoha dalších faktorů. Pro každý konkrétní aspekt projektu tedy může existovat soubor
potenciálních možností (v rámečku níže jsou uvedeny příklady).
Každá možnost by měla být posuzována na základě řady kritérií, např.:
 očekávané náklady,
 očekávané výnosy,
 očekávané ekonomické přínosy, včetně pozitivních a negativních externalit,
 možné širší regionální vlivy,
 doba realizace,
 míra nejistoty a rizika.
Možnosti by měly být navzájem porovnány, a to jak prostřednictvím multikriteriální analýzy
a zjednodušené analýzy nákladů a přínosů, přičemž se pro výpočet finančních a ekonomických
ukazatelů výkonnosti použijí hrubé odhady finančních a ekonomických toků. Podrobnosti naleznete
v kapitole 2. Navrhovaný projekt by měl být ten, který v sobě spojuje nejlepší alternativní možnosti
tak, že umožňuje dosažení největších přínosů co nejefektivnějším způsobem. Pokud se očekává,
Příklady strategických možností v odvětví VaVaI
Níže jsou uvedeny některé příklady alternativních možností, které by mohly být uvedeny v analýze možností
projektů VaVaI.
- Strategické možnosti: Sada alternativ (např. A, B, C, D), které se mohou týkat struktury celého projektu.
Například alternativa A zahrnuje přeskupování různých výzkumných center, zatímco alternativa B navrhuje
výstavbu nového výzkumného zařízení.
- Technologické možnosti: Sada alternativ (např. A, B, C, D), které se mohou týkat různých technologií, které lze
zakoupit v rámci projektu. Na trhu může být k dispozici několik (více či méně sofistikovaných a nákladných)
technologických řešení, které umožňují realizovat navrhovaný výzkum.
- Možnosti umístění: Sada alternativ (např. A, B, C, D), které se mohou týkat umístění nebo geografického řešení
projektu. Například projekt v oblasti infrastruktury vyššího vzdělávání a výzkumu může být umístěn na jednom
z několika míst nebo na několika různých místech. V jiných případech může předkladatel zvažovat, ve kterém
městě zařízení VaVaI vybuduje nebo zda tak učiní v městském centru, na předměstí nebo na venkově.
- Architektonické možnosti: Soubor alternativ (např. A, B, C, D), které se týkají architektonického řešení budovy,
kde se projekt nachází. Například může být výzkumné centrum umístěno v nově postavené budově nebo
ve staré zrekonstruované budově.
Zdroj: Převzato z JASPERS (2013)
\264
že ekonomického efektu lze dosáhnout pomocí jiných možností, preferovanou možnost lze vybrat
s ohledem buď finanční čistou současnou hodnotu (čím nižší finanční čistá současná hodnota, tím je
projekt účinnější) nebo jiné kvalitativní aspekty vyplývající z multikriteriální analýzy.
7.7 Finanční analýza
7.7.1 Investiční a provozní náklady a náklady na údržbu
Kategorie finančních nákladů, které obecně souvisejí s VaVaI infrastrukturou, jsou synteticky uvedeny
v tabulce 7.4 níže.
Tabulka 7.4 Typické investiční a provozní náklady a náklady na údržbu infrastruktury VaVaI
investiční náklady Náklady na provoz a údržbu
- Náklady na plánování a návrh
- Pořízení pozemků
- Stavební náklady, případně v členění na stavby
a zařízení, materiál, práci, atd.
- Energie, nakládání s odpady a další
nástroje spotřebované během výstavby
- Příjezdová cesta
- Vybavení VaVaI, včetně informačních
technologií (zejména pro ukládání
a zpracování dat)
- Pořizovací náklady na duševní vlastnictví
- Testování
- Zřizovací náklady
- Materiály a zařízení
- Poradenské služby
- Náklady na vědecké pracovníky
- Náklady na administrativní a technické zaměstnance
- Náklady na získání a udržení patentů
- Energie, nakládání s odpady a další pomůcky
- Výdaje na reklamní a jiné informační
kampaně zaměřené na širokou veřejnost
- Školení k provozu a řízení infrastruktury
- Odstranění potenciálního
znečištění/brownfieldů na konci životního cyklu
infrastruktury
Zdroj: vlastní zpracování
Úspory nákladů na provoz a údržbu nebo investic v důsledku projektu by měly být také zohledněny
a zaúčtovány v analýze na straně nákladů jako negativní, tj. klesající náklady vzhledem ke
srovnávacímu scénáři.
7.7.2 Výnosy a zdroje financování
Projekty v oblasti infrastruktury VaVaI mohou mít výnosy z poskytování různých služeb veřejným
a soukromým uživatelům. Poskytované služby a tržby se mohou u jednotlivých projektů značně lišit.
V tabulce 7.5 níže je uveden (neúplný) seznam typických příjmů, které se považují za provozní výnosy.
Ve srovnání s jinými typy projektů jsou zařízení VaVaI zpravidla do značné míry závislá na veřejných
finančních zdrojích, a tyto finanční zdroje mohou být velmi rozmanité. Kromě národních/regionálních
kapitálových financí, které jsou společné pro všechny projekty, to může být celá řada dalších
příspěvků pro výzkumné projekty, např. od evropských, národních nebo regionálních veřejných
i soukromých subjektů. Tyto mechanismy financování se mohou v jednotlivých zemích značně lišit
NEPENĚŽNÍ PŘÍSPĚVKY VE FINANČNÍ A EKONOMICKÉ ANALÝZE
Předkladatel projektu nemusí za zboží, služby a personál při výstavbě nebo provozu projektu platit; třetí strany
mohou tyto poskytovat v nepeněžním plnění. U investičních projektů předkládaných veřejnými výzkumnými
subjekty a vysokými školami to není neobvyklé. K nepeněžním příspěvkům je třeba přistupovat takto:
- ve finanční analýze se věcné příspěvky nezahrnují do nákladů na projekt, protože nepředstavují součást
finančních toků předkladatele projektu;
- odpovídající ekonomická hodnota nepeněžních příspěvků by měla být do ekonomické analýzy zahrnuta
na straně nákladů, kde se účtují veškeré náklady pro společnost související s projektem,
- ve finanční a ekonomické analýze je třeba zohlednit i zbytkovou hodnotu poskytnutého materiálu a zařízení.
\265
v závislosti na institucionálním uspořádání jednotlivých zemí.
Předkladatel projekt u by měl pečlivě posoudit, zda se jedná o finanční příjem, a to zejména v případě,
že byl poskytnut prostřednictvím veřejné instituce nebo agentury, a měl by být považován za zdroj
financování nebo provozních výnosů. Obecně platí, že smlouvy o výzkumu nebo příspěvky
poskytnuté veřejným sektorem, ať už na základě zadávacího řízení, nebo ne, je třeba považovat
za provozní příjmy (a tudíž je zahrnout do analýzy finanční ziskovosti ve výpočtu diskontovaných
čistých příjmů v souladu s článkem 61 nařízení 1303/2013), ale pouze v případě, že se jedná o platby
za službu přímo poskytnutou předkladatel projektu. Tento stav se často ověřuje, když je vlastnictví
očekávaného výsledků výzkumu převedeno na smluvní veřejný subjekt a nezůstává u výzkumné
instituce. Například grant udělený regionální veřejnou agenturou veřejné výzkumné organizaci určený
k vývoji nového softwaru k použití v krajských nemocnicích, nebo nový typ železničního
zabezpečovacího systému, který bude instalován na regionálních železničních tratích, může být
považován za plnohodnotné provozní výnosy výzkumného projektu.
Na druhou stranu programy financování veřejného výzkumu zaměřené na pokrytí (části) provozních
nákladů, které nese předkladatel projektu, kde však nedochází k převodu vlastnictví výstupů výzkumu,
se považují za zdroje financování, ale ne za provozní výnosy. V návaznosti na právní předpisy316
a v souladu s obecnou metodikou analýzy nákladů a přínosů v části 2.8.4 tohoto průvodce se budou
tyto finanční zdroje považovat za "transfery ze státního rozpočtu či územních rozpočtů". Jako takové
nebudou pro výpočet ukazatelů finanční výkonnosti a stanovení finanční pomoci Unie zahrnuty mezi
výnosy. Slouží však k ověření finanční udržitelnosti. Příklady této kategorie zdrojů financování jsou
dotace z evropských nebo národních rámců pro financování výzkumu (např. Horizont 2020),
pravidelné nebo mimořádné dary od státu, příspěvky národní zdravotní služby fakultním nemocnicím,
atd.
Míra nejistoty spojená s pořízením speciálního veřejného financování výzkumu buď ve formě
provozních výnosů, nebo zdrojů financování během doby životnosti projektu je často velmi vysoká,
a to by mohlo významně ovlivnit ukazatele udržitelnosti a ziskovosti projektu. V tomto ohledu by se
předkladatel projektu měl vyvarovat příliš optimistických očekávání. Nejistota související s příjmy
projektu by měla být řádně posouzena a analyzována, a to i prostřednictvím souboru postupů pro
posouzení rizika.
Tabulka 7.5 Typické výnosy a zdroje financování infrastruktury VaVaI
Příklady provozních výnosů Příklady zdrojů financování
- Výnosy z licencí získané z komercializace patentů
- Prodej poradenských služeb
- Výnosy ze zakázek průmyslového výzkumu a zakázek
v předobchodní fázi
- Poplatky za vstup do laboratoří a za použití vybavení
pro výzkum účtované výzkumným pracovníkům
a podnikům
- Poplatky studentů/absolventů/PhD
- Kapitál spin-off společností
- Výzkumné granty zahrnující převod vlastnictví
konkrétního výsledků výzkumu
- Prodej či pronájem nových budov pro cíle projektu
- Výnosy za využívání výsledků výzkumu cílovou populací
(např. pacienti využívající inovativní léčbu)
- Výnosy z informační činnosti pro širší veřejnost (např.
tržby z prodeje knih, vstupní poplatky, atd.)
- Národní/regionální veřejné příspěvky
- Národní/regionální soukromé příspěvky
- Příspěvek EU
- Ostatní národní/regionální programy
financování činností VaVaI
- Veřejné granty pro výzkum, například v
rámci Horizont 2020
- Obyčejné veřejné transfery
Zdroj: vlastní zpracování
316
Článek 16 (Stanovení příjmů) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU), kterým se doplňuje nařízení č. 1303/2013, C(2014) 1207 v
konečném znění, Brusel, 3.3.2014.
\266
7.8 Ekonomická analýza
7.8.1 Struktura této části
Hlavním problémem, který hodnotitele často odradil od použití řádné analýzy nákladů a přínosů
v rámci infrastruktury VaVaI je odhad sociálních přínosů řady různých projektů, od výzkumných
středisek v oblasti změny klimatu po vědecké a technologické parky, nebo od výzkumných infrastruktur v
oblasti vysokoenergetické fyziky po bio-molekulární výzkumná zařízení. Níže jsou uvedeny určité pokyny
k praktickému stanovení odhadu sociálních přínosů. Stejně jako ve zbytku tohoto průvodce se používá
předběžný přístup, kdy je nejistota získání přínosu z infrastruktur VaVaI nejvyšší.317
Ekonomická analýza je strukturována takto. Poté, co byly v předchozích částech uvedeny činnosti
a služby, které typicky poskytuje infrastruktura VaVaI, stejně jako hlavní kategorie zúčastněných stran
nebo cílových skupin (uživatelé a neuživatelé), lze pro každou cílovou skupinu uvést seznam typických
přínosů (část 7.8.2). Pro každý přínos jsou pak posouzeny možné přístupy k předvídání množství přínosů
během doby trvání projektu a stanovení jejich ekonomické hodnoty. Část 7.8.6 se pak stručně zabývá
zvláštním úhlem dopadu na regionální rozvoj a konkurenceschopnost, a část 7.8.7 ukazuje možný budoucí
rozvoj metodiky v rámci základních výzkumných projektů.
7.8.2 Typické přínosy
Aby bylo možné ocenit sociální přínosy každého projektu, je prvním krokem předkladatele projektu určit,
kdo bude (přímo nebo nepřímo zaměřenou) cílovou skupinou služeb poskytovaných infrastrukturou. Pro
účely analýzy poptávky (viz část 7.5) již byly identifikovány typologie aktérů, kteří jsou cílovou skupinou
projektu. V dalším kroku je třeba se zaměřit na tyto otázky:
 Jak je přínos definován pro každou cílovou skupinu a jak jej lze měřit z hlediska množství?
 Jak lze množství přínosů předvídat během časového horizontu projektu?
 Jak se odhaduje mezní společenská hodnota přínosu?
Celková ekonomická hodnota očekávaných přínosů se pak vypočítá jako množství přínosů krát jejich
mezní sociální hodnota. Tyto základní pojmy analýzy nákladů a přínosů se zde opakují, protože by se
měly v oblasti infrastruktury VaVaI pevně a důsledně uplatňovat, a hodnotitelé by se přitom neměli
nechat odradit zvláštní a náročnou povahou návrhu a provozu této infrastruktury.
V následujícím textu jsou uvedeny typické přínosy pro tři hlavní kategorie cílových skupin v rámci
projektů VaVaI již uvedené v části 7.5 (podniky; výzkumníci, mladí profesionálové a studenti; cílová
populace a široká veřejnost). Pro přehlednost je vhodné rozčlenit seznam základních kategorií cílových
skupin do více konkrétních položek.
Přínosy pro podniky318
Tato kategorie je mimořádně heterogenní a může potenciálně zahrnovat velké množství subjektů,
uživatelů nebo neuživatelů služeb nabízených v rámci projektu. Možný seznam cílových podniků je
uveden níže.
 Nové podniky, tj. technologické start-up a spin-off společnosti založené díky realizaci projektu
nebo ty, které využívají služby poskytované inkubátory a podobnými infrastrukturami: tyto
podniky mohou získávat různé druhy přínosů, jako je například nižší míra bankrotů,
nerealizované náklady v důsledku služeb poskytovaných zařízeními VaVaI a vývoj nových nebo
vylepšených produktů a procesů.
 Stávající podniky, kam mohou patřit:
317
Vzhledem k významu analýzy nákladů a přínosů v této oblasti a tomu, že se zde uplatňuje nově, řídící orgány mohou mít také zájem
o následnou analýzu nákladů a přínosů stávajících infrastruktur VaVaI s cílem vzít si ponaučení z předchozích zkušeností, to je však mimo rozsah
tohoto průvodce.
318
Vzhledem k tomu, že podniky jsou právnickými osobami ve vlastnictví investorů, skutečnými konečnými příjemci jsou akcionáři.
Pro zjednodušení se však přínosy přičítají podnikům.
\267
o Velké podniky v rámci aplikovaného výzkumu, infrastruktur nebo kompetenčních center
sdílených s vysokými školami, dalšími podniky a třetími stranami: potenciálním přínosem
pro velké podniky je vývoj nových výrobků a procesů, což v některých případech vede ke
vzniku patentů nebo jiných forem ochrany duševního vlastnictví.
o Malé a střední podniky těžící z činností a služeb, které nabízejí technologické parky
a další kolektivní infrastruktury na podporu výzkumu a vývoje: potenciálními přínosy by
mohlo být přelévání znalostí a podpora rozvoje nových nebo zlepšených produktů
a procesů. Vynálezy malých a středních podniků zpravidla vznikají adaptací stávajících
poznatků na nové obory, přičemž nejsou vždy chráněny patenty.
o Všechny ostatní podniky, a to buď MSP nebo větší z high-tech nebo jiného odvětví, které
nemusí vynaložit některé náklady nebo které zvýší odbyt díky dopadu nových poznatků,
které se "přelijí" z výzkumné infrastruktury jako pozitivní externalita. Tato kategorie
zahrnuje mimo jiné high-tech podniky v dodavatelském řetězci infrastruktury VaVaI, čímž
přispívá k rozvoji inovativních zařízení, materiálů
a softwaru a využívá efektu "učení se za pochodu".
Přínosy pro výzkumné pracovníky, mladé profesionály a studenty
 Akademici a vědci podílející se na návrhu, provozování a využívání experimentálních strojů
v rámci infrastruktur základního a aplikovaného výzkumu a další akademici využívající nově
vytvořenou vědeckou literaturu: potenciálním přínosem pro výzkumné pracovníky jsou publikace a
citace v odborných časopisech; méně často má přínos podobu registrace patentů nebo jiné formy
ochrany duševního vlastnictví.
 Mladí vědci v rámci podniků nebo mimo akademickou obec: tato kategorie aktérů může těžit
z přínosů v podobě zvýšení lidského kapitálu, zvláště pokud se jedná o mladé odborníky, výzkumné
pracovníky z řad absolventů doktorandského studia a mladé vědce na počátku kariéry; dalším
přínosem může být zvýšení sociálního kapitálu díky vytváření sítí s vrstevníky a renomovanými
výzkumníky.
 Například se jedná o studenty, obvykle z řad absolventů, kteří se účastní odborné přípravy nebo
vypracovávají doktorskou (PhD) disertační práci v rámci praxe ve výzkumné infrastruktuře,
případně v technologické a inovační infrastruktuře. Podobně jako mladí vědečtí pracovníci i
studenti mohou těžit z přínosů v podobě pozitivních dopadů na rozvoj lidského
a sociálního kapitálu.
Přínosy pro cílovou populaci a širokou veřejnost
 Populace v oblastech ohrožených riziky životního prostředí: Vzhledem k novým metodám výzkumu
nebo dozoru vytvořeným v rámci infrastruktury VaVaI by populace mohla těžit
z nerealizovaných nákladů a zachráněných životů v důsledku významných rizik, jako jsou dopady
změny klimatu, zemětřesení, záplavy, požáry, znečištění, atd.
 Populace ohrožená dopady na lidské zdraví: Do této kategorie patří pacienti v lékařských nebo
farmakologických výzkumných infrastrukturách v oblasti nových léčebných postupů, nebo jiné
osoby, které jsou cílem projektu VaVaI a které těží z přínosů v oblasti zdraví v podobě zamezené
úmrtnosti a zvýšení kvality života. Ostatní pacienti (neuživatelé výzkumné infrastruktury) mohou
také těžit z efektu přelévání znalostí do jiných oblastí.
 Široká veřejnost se zájmem o vědu a technologie díky návštěvě infrastruktury, virtuální návštěvě
webové stránky projektu a sociálních sítí, vzdělávacím publikacím a informacím
v médiích v důsledku informačních činností týmu řídícího infrastrukturu VaVaI. Související přínos
využití je z hlediska kulturních vlivů oceněn mezní ochotou uživatelů platit za tuto formu
kulturních aktivit.
Při pohledu na výše uvedené druhy přínosů (v tabulce níže)319 je možno konstatovat, že některé z nich
319
Hodnotitel může v analýze nákladů a přínosů konkrétního projektu zhodnotit i jiné přínosy. Například vybudování nové, energeticky účinnější
\268
se pro různé typy cílových skupin opakují. Například hodnota patentů může být potenciálním přínosem
pro velké podniky, malé a střední podniky, akademické vědce nebo vynálezce mimo akademickou sféru.
Také je třeba mít na paměti, že intenzita každého přínosu se může u různých typologií infrastruktur
VaVaI velmi lišit. Například sociální přínos změny lidského kapitálu je velmi důležitý pro infrastruktury
aplikovaného výzkumu, kde se studenti často podílejí na výzkumné činnosti, ale je méně důležitý pro
technologické vývojové a inovační infrastruktury. U mnoha projektů však lze kombinovat některé prvky
hlavních typů infrastruktury VaVaI (tj. infrastruktury pro výzkum, technologický vývoj a inovace), a
pouze posouzením každého případu lze určit, která kategorie přínosů je pro konkrétní projekt více či
méně důležitá.
Tabulka 7.6 Cílové skupiny, přínosy a související přístup hodnocení: názorný přehled
Přínos Přístup
hodnocení
Cílové skupiny
Firmy Výzkumní pracovníci,
mladí profesionálové a
studenti
Cílová populace a široká veřejnost
Stávající
podniky
Spin-off a
start-up
společnosti
Akademici
a
výzkumníci
Výzkumníci
v rámci
podniků
nebo mimo
akademickou
sféru
Studenti Cílová populace
ohrožená
environ-
mentálními
riziky
Cílová
populace
ohrožená
zdravotními
riziky
Široká
veřejnost
Vznik
většího
počtu (nebo
delší doba
existence)
start-up
a spin-off
společností
Stínový
zisk
++ + + +
Vývoj
nových/
vylepšených
produktů
a procesů
Stínový
zisk nebo
hodnota
patentů
++ ++ + +
Přelévání
znalostí do
podniků z řad
neuživatelů
Stínový zisk
nebo
nerealizované
náklady
++ +
Hodnota
vědeckých
publikací
Mezní
výrobní
náklady
++ +
Rozvoj
lidského
kapitálu
Přírůstková
celoživotní
mzda
++ ++
Rozvoj
sociálního
kapitálu
Kvalitativní
analýza
+ ++ ++
Snížení
rizik
životního
prostředí
Nerealizované
náklady nebo
WTP
+ ++
Snížení
zdravotních
rizik
VOSL
nebo
QALY
++
laboratoře, která nahrazuje starou, může znamenat přínosy z hlediska nižších emisí CO2 a ušetření nákladů předkladateli projektu. Tyto přínosy mohou
být důležité v konkrétních případech, ale u projektů VaVaI nejsou typické, a tudíž nejsou v této kapitole uvedeny.
\269
Kulturní vlivy WTP ++
Poznámka: ++ velmi důležitý; + poměrně důležitý; VOSL: hodnota statistického života; QALY: rok života z hlediska kvality.
Zdroj: vlastní zpracování
7.8.3 Ocenění přínosů pro podniky
Podniky mohou získat řadu přínosů v závislosti na jejich vztahu k projektu VaVaI. Přínosy mohou být ve
formě založení spin-off a start-up společností, vývoje nových nebo zlepšených produktů a procesů (což
může, ale nemusí vést k patentům), poskytování speciálních služeb pro uživatele z řad podniků
a přelévání znalostí na podniky z řad neuživatelů.
Ať už podnik získá jakýkoli přínos, obecně platí, že jakákoli změna prospěšná podniku by měla být
oceněna podle přírůstkových stínových zisků v porovnání se situací bez projektu. To je v souladu
s koncepcí a metodikou analýzy nákladů a přínosů uvedenou v kapitole 2. V následujícím textu se místo
pojmu "stínový zisk" používá pro zjednodušení pouze "zisk" s tím, že je třeba vzít náležitě v úvahu
deformaci trhu. Například pokud se cílové podniky nacházejí v oblastech charakterizovaných vysokou
nezaměstnaností, stínový zisk bude vyšší než hrubý finanční zisk320, protože stínová mzda bude nižší než
tržní mzda.
Nemusí být snadné prognózovat očekávané zisky, a to především z důvodu utajení informací. Existují
však různé jiné přístupy k předvídání změn zisku podniků, které může předkladatel projektu využít.
Například u většiny velkých podniků nebo určitých kategorií podniků (např. u společností v oblasti
farmaceutického výzkumu a podniků v jiných specifických odvětvích321 klasifikace NACE) jsou informace
o ziskovosti, průměrných nákladech a prodeji k dispozici. Databáze, které jsou veřejně dostupné nebo
které poskytují poskytovatelé dat, nabízejí v tomto ohledu cenné informace. Další užitečné informace lze
získat z probíhající studie Evropské komise o průměrné ziskovosti a výkonnosti vybraných ekonomických
sektorů.322 V některých případech je také možné určité informace zveřejnit, zejména pokud je prokázána
nutnost dodržet pravidla EU pro státní podporu. Určité vstupy pro prognózování budoucích zisků může
také poskytnout srovnání s jinými podobnými infrastrukturami VaVaI.
Přímý odhad dopadů infrastruktury VaVaI na budoucí zisky malých a středních podniků může být ještě
složitější, protože oficiální údaje za mikropodniky a malé podniky jsou obvykle omezené. Díky
rozhovorům nebo srovnáním s jinými podobnými situacemi však lze odhadnout možné změny
v ziskovosti podniků, které pak budou předmětem testování v rámci vhodné analýzy rizik, jak je popsáno
později.
Uvedeny jsou další podrobnosti o odhadu typických přínosů projektů VaVaI pro podniky. Vzhledem
k velmi specifické povaze každého projektu VaVaI však mohou existovat i další přínosy, které přesně
nezapadají do zde uvedeného seznamu. Metodika hodnocení by se však neměla výrazně lišit: obecně platí,
že přínos pro podniky může být vždy oceněn pomocí přírůstkového stínového zisku. Je-li to relevantnější
či praktičtější, lze použít i nerealizované náklady, jak je uvedeno níže.
Založení spin-off a start-up společností
Spin-off a start-up společnosti jsou firmy, které se zabývají činnostmi se silným high-tech
a inovativním podnikatelským prvkem. Zatímco spin-off firmy vznikají rozdělením již existujících
subjektů na dvě nebo více samostatných jednotek, start-up je nový subjekt, který vznikne na základě vlivu
stávající společnosti nebo výzkumné organizace (např. univerzity). Pro účely analýzy nákladů
a přínosů se vytváření spin-off a start-up firem hodnotí v rámci stejné typologie přínosů, protože
metodika jejich ocenění je velmi podobná. Posláním spin-off a start-up firem je vyvinout a uvést na trh
nové produkty a služby, které pocházejí z počátečního znalostního vstupu z mateřské společnosti nebo
organizace. Založení spin-off a start-up společností může být jedním ze stanovených cílů inovační
320
Typicky při pohledu na zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA).
321
Nomenclature Générale des Activités Économiques dans les Communautés Européennes.
322
"Studie pro stanovení paušálních procentních příjmů pro odvětví nebo pododvětví v rámci oborů (i) IKT, (ii) výzkum, vývoj a inovace
a (iii), energetická účinnost, které se použijí na operace vytvářející čisté příjmy spolufinancované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI
fondů) v období 2014–2020", kterou realizuje CSIL (Centrum pro průmyslová studia) v souvislosti s T33 za Evropskou komisi, Generální ředitelství
pro regionální a městskou politiku., Servisní smlouva No 2013CE160AT111.
\270
infrastruktury, jako je tomu u inkubátorů, ale může také být vedlejším účinkem základních
a aplikovaných výzkumných infrastruktur.
Ekonomický přínos z vytvoření nových podnikatelských jednotek se u minulých projektů často oceňoval
z hlediska ekonomické hodnoty vytvořených pracovních míst. Tento přístup však není
v souladu s teoretickými východisky analýzy nákladů a přínosů. Ekonomická hodnota spin-off a start-up
společností by měla být oceněna jako očekávaný stínový zisk, který podnik získá během svého života,
v porovnání se srovnávacím scénářem. S cílem zabránit dvojímu započítání by se v ekonomické analýze
neměly posuzovat realizace vlastního kapitálu a provozní výnosy spin-off společností
z prodeje poradenských služeb vedoucích ke vzniku spin-off a start-up společností, které jsou zahrnuty
ve finanční analýze.
V případě, že infrastruktura VaVaI přispívá ke zvýšení míry přežití start-up společností, je přínos
oceněn jako očekávaný zisk dosažený nově vytvořenými podniky, které přežijí déle než podniky
v základním scénáři (viz příklad z praxe do rámečku níže). Pokud se lze důvodně domnívat, že hlavním
přínosem projektu VaVaI nebude zvyšování míry přežití start-up společností, ale zvýšení absolutního
počtu start-up společností v regionu, pak by se měl v analýze použít celkový očekávaný zisk všech nově
vytvořených podniků během jejich očekávané životnosti. Posledně uvedená situace by se mohla
vyskytnout v některých případech, a to zejména v obzvláště deprivovaných oblastech.
Předběžný odhad zisku spin-off a start-up společností by měl vycházet z těchto proměnných:
 očekávaný roční a celkový počet spin-off/start-up společností generovaných infrastrukturou
VaVaI;
 očekávaná hodnota ročních zisků spin-off/start-up společností v rámci posuzované země a
odvětví;
 průměrná životnost spin-off/start-up společnosti v posuzované zemi a odvětví.
Tyto proměnné lze vyvodit z oficiálních statistik (na regionální, národní, případně evropské úrovni),
nebo příslušné literatury. Pokud je to možné, je třeba zohlednit specifika sektoru. Jako referenci lze
případně využít oficiální údaje o podobných infrastrukturách VaVaI a jejich spin-off/start-up
společnostech, které se nachází ve stejných nebo jiných regionech a zemích.
Přínosem pro vytvoření jakéhokoli nového podniku by se měl odhadnout za celou dobu očekávané
životnosti takového podniku. Je tedy velmi pravděpodobné, že některé přínosy budou pokračovat i po
posledním roce časového horizontu projektu VaVaI. Předkladatel projektu by měl zajistit, aby byla
v posledním roce časového horizontu analýzy nákladů a přínosů přičtena zůstatková hodnota přínosu,
řádně diskontovaná společenskou diskontní sazbou.
HODNOTA VYTVOŘENÝCH SPIN-OFF A START-UP SPOLEČNOSTÍ: PŘÍKLAD ODHADU
V tomto rámečku je uveden příklad ocenění přínosu ze založení start-up společnosti. Všechny zde uvedené údaje
a předpoklady jsou čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty. Předkladateli
projektu se doporučuje, aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně zdůvodnil výběr
jakékoliv vstupní hodnoty.
V tomto příkladu se jedná o technologický park podnikatelským s inkubátorem pro high-tech start-up podniky.
Očekává se, že během svého časového horizontu poskytne podporu 100 podniků. Předpokládá se, že průměrný
zisk podpořených společností za první tři roky bude nulový; pak se zvýší na 0,5 milionu EUR ročně (včetně daní,
úroků a korekce o stínovou mzdu). Sociální přínos je rozdíl mezi výchozím odhadem zisků podniků podpořených
v rámci projektu a srovnávacím scénářem, v němž se uvažuje vyšší míra zániku podniků. Proto by se měl počítat
pouze zisk z dalších nezaniklých podniků.
V literatuře a dostupných studiích lze nalézt údaje o míře přežití start-up společností v konkrétních zemích
a odvětvích. V grafu níže jsou uvedeny některé názorné příklady. Například podle Statistiky demografie podniků
(Eurostat, 2009) 50 % všech podniků založených v roce 2001 přežilo do roku 2006. Podle Zprávy
o konkurenceschopnosti Unie inovací 2011 (Evropská komise, 2011) byla míra přežití obchodních podniků
založených v zemích Evropské unie v roce 2003 mezi 50 % a 85 % po pěti letech, dle příslušné země. Evropská
\271
investiční banka (EIB) (2013) předpokládá míru pravděpodobnosti/úspěšnosti průměrného nově vytvořeného
podnikatelského subjektu během 15 let na 50 %.
Příklady křivek míry přežití start-up společností
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Roky po založení
Zdroj: Vlastní zpracování, vypracováno čistě pro ilustrační účely.
V posuzovaném příkladu ze standardní křivky přežití pro high-tech firmy v regionu, kde bude infrastruktura
VaVaI umístěna, vyplývá, že v průměru 30 % nově založených podniků po deseti letech přežije. Na základě
informací z jiných podobných zařízení VaVaI předkladatel projektu očekává, že 50 % nově vzniklých podniků,
které obdrží podporu od zařízení VaVaI, zanikne během deseti let: jinými slovy, podpůrné služby poskytované
v rámci projektu by měly pomoci snížit úmrtnost podniků. V roce 10 bude v inkubátoru 50 přeživších podniků
(průměr v regionu 30). Čistý efekt je tedy o 20 přeživších podniků více, které budou i nadále působit deset let po
svém vzniku.
Jako přínos projektu se vypočítá současná hodnota očekávaného toku zisku z těchto dalších 20 podniků.
Je zřejmé, že hodnota přínosu bude velmi citlivá na očekávanou ziskovost a míru přežití podniků podporovaných
v inkubátoru. K otestování vlivu těchto kritických proměnných je třeba provést příslušnou analýzu rizik.
Vývoj nových/vylepšených produktů a procesů
Když může být infrastruktura VaVaI spojena s rozvojem nových nebo zlepšených produktů, které lze
uvést na trh, prospěch se ocení pomocí změny stínového zisku očekávaného z prodeje těchto
produktů. Platí však obecné poznámky uvedené výše.
Pokud dojde k registraci patentů na národní, evropské nebo jiné úrovni, lze přínos odhadnout pomocí
ekonomické hodnoty patentů, za předpokladu, že je vyloučeno dvojí započítání se změnou
očekávaného zisku z prodeje výsledků VaVaI. Předpokládaná hodnota patentu v zásadě již zahrnuje
"rozdíl mezi diskontovaným tokem (stínového) zisku od udělení patentu po dobu, kdy je vynálezce
jeho držitelem, a ekvivalentní diskontní tok (stínových) zisků bez patentu"(Evropská komise, 2006: 4).
Pozornost by měla být také věnována tomu, aby do ekonomické analýzy nebyly nezahrnuty finančních
příjmy z licencí, výnosy z výzkumných zakázek a grantů a vstupní poplatky od uživatelů z řad
společností, jejichž konečným cílem je rozvoj nových/vylepšených produktů a procesů.
Pokud mají být patenty výstupem projektu, existují při hodnocení dva různé problémy.
Za prvé, je třeba předvídat počet patentů v průběhu času. Taková předpověď je samozřejmě složitá, ale
předkladatel projektu to může odvodit z toho, jak příjemce přihlašoval patenty v minulosti. Jako
druhou nejlepší variantu může předkladatel projektu využít stávající údaje z jiných regionů nebo jiné
infrastruktury. Statistiku o průměrném počtu patentů registrovaných u vnitrostátních patentových
úřadů a evropského patentového úřadu (EPO – European Patent Office) a o počtu vědců (ideálně dle
odvětví) a příslušné zeměpisné úrovni (NUTS 0 nebo 2) lze získat z Eurostatu a národních statistických
Mírapřežití
\272
institucí nebo jiných úředních zdrojů323. V těchto zdrojích může být uvedena řada možných prognóz pro
počet patentů projektu, které je třeba otestovat pomocí vhodné analýzy rizik.
Za druhé se musí odhadnout mezní hodnota patentu. Tato hodnota u jednotlivých odvětví liší, ale lze
využít některé empirické studie na toto téma. Příkladem je "Studie o vyhodnocení znalostní
ekonomiky. Jaká je skutečná cena patentů? Hodnota patentů pro dnešní ekonomiku a společnost",
kterou vydala Evropská komise v roce 2006, analyzuje rozdělení patentových hodnot registrovaných u
Evropského patentového úřadu v letech 1993 až 1997. Analýza se opírá o dotazníkové šetření u téměř
10 000 vynálezců v osmi evropských zemích. Byly zohledněny patenty, které patří do různých
technologických tříd. Tato studie ukazuje velmi asymetrické rozložení s hodnotou mediánu patentů
v rozmezí 250 EUR až 300 000 EUR a průměrnou hodnotou 3 miliony EUR.
Projekt PatVal (Evropská komise, 2005) odhaduje, že hodnota evropských patentů se obvykle
pohybuje mezi 100 000 EUR a 300 000 EUR, s malým podílem patentů přinášejících ekonomickou
návratnost, jejichž hodnota přesahuje 3 miliony EUR, a ještě menším podílem patentů s hodnotou
převyšující 10 milionů EUR. Jak zdůraznila EIB (2013), zprostředkovatelé patentů v USA uvádějí nižší
průměrnou hodnotu obchodovatelných patentů, a to v rozmezí od 57 500 EUR do 85 000 EUR.324
Existují i další studie, a předkladateli projektu se doporučuje, aby zvážil ten, který poskytuje
nejaktuálnější a nejvhodnější odhady hodnoty patentů. Zvážit je třeba i předpokládanou hodnotu
patentů v zemi nebo regionu, kde bude zařízení VaVaI umístěno, případně i v příslušném
technologickém oboru.
HODNOTY PATENTŮ: PŘÍKLAD ODHADU
V tomto rámečku je uveden příklad ocenění přínosu z registrace nových patentů. Všechny zde uvedené údaje
a předpoklady jsou čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty. Předkladateli
projektu se doporučuje, aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně zdůvodnil výběr
jakékoliv vstupní hodnoty.
Prognóza počtu patentů, které každoročně registrují výzkumníci pracující v hodnoceném zařízení VaVaI může
vycházet z jejich prokázané schopnosti produkovat inovace a obchodovatelné patenty. Alternativně může
předkladatel projektu použít stávající statistiky o počtu udělených patentů a počtu pracovníků výzkumu a vývoje
(VaV) v dané oblasti. Lze předpokládat přímou úměru mezi počtem patentů a pracovníků výzkumu a vývoje.
Pokud například statistiky ukazují, že v posuzovaném regionu připadá v průměru jeden patent na každých 60
výzkumných pracovníků a infrastruktura VaV počítá s kapacitou až 180 výzkumných pracovníků, projekt by měl
produkovat asi tři patenty za rok. Zohlední se korekce dle technologického odvětví. I když v daném regionu nebo
zemi nejsou k dispozici žádné historické údaje, lze minimální a maximální počet patentů na zaměstnance VaV
za rok odhadnout na základě údajů z jiných zemí: předkladatel projektu pak může uvést počet patentů
na výzkumného pracovníka, který se v tomto rozsahu očekává v rámci infrastruktury VaVaI.
Pro čistě ilustrativní účely, ukazuje následující graf korelační vzor mezi patentovými přihláškami a zaměstnanci
VaV jako podíl na celkové zaměstnanosti ve vybraných zemích v roce 2005. Je důležité si uvědomit, že příslušnou
proměnnou pro analýzu nákladů a přínosů je počet patentů udělených národním patentovým úřadem, EPO nebo
jiným úřadem, a ne počet patentových přihlášek. Jsou-li k dispozici pouze statistiky o počtu patentových
přihlášek, měl by být proveden předpoklad o počtu přihlášek, které budou nakonec podány. Cílem této korekce je
zohlednit pouze patenty s reálnou tržní hodnotou a vyřadit případně nekvalitní patenty. Lze využít stávající
studie o komerčním využití patentů (například Evropská komise, 2005, webové stránky Evropského
patentového úřadu325, atd.)
323
Například Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO): http://www.wipo.int/ipstats/en/
324
Tyto minimální, resp. maximální hodnoty byly použity iniciativou JASPERS k ocenění národních a mezinárodních patentů (JASPERS, 2013).
325
http://www.epo.org/about-us/annual-reports-statistics/statistics/granted-patents.html
\273
Přelévání znalostí do podniků z řad neuživatelů
Infrastruktura VaVaI může přinášet efekt "přelévání" znalostí i na podniky z řad neuživatelů.
Například pokud se infrastruktura VaVaI zavázala k vývoji nových technologií (nebo zboží, softwaru,
atd.) a zveřejní je bez jakékoliv formy ochrany duševního vlastnictví (například proto, že předkladatel
projektu VaVaI je veřejný subjekt), externí uživatelé, kteří budou tyto technologie využívat ve vlastním
zájmu, získají prospěch. Sociální prospěch by mohl být oceněn jako přírůstkový stínový zisk, který
externí firma může celkově očekávat díky převáděné technologii.
Alternativně může být místo zvýšení ziskovosti v některých případech praktičtější zaměřit se na
nerealizované náklady pro podniky, které již nepotřebují vyvíjet technologii díky tomu, že ji zařízení
VaVaI dalo k dispozici zdarma (nebo za velmi nízkou cenu).
Stejný přístup platí v případě přínosů tzv. "učení se za pochodu", které získávají high-tech dodavatelé
podílející se na projektování, výstavbě nebo provozu špičkové vědecké infrastruktury (zpravidla velká
zařízení základního nebo aplikovaného výzkumu). Podniky, které mají možnost získat nové poznatky
a technologické dovednosti díky efektu přelévání ve formě externalit ze zařízení VaVaI mohou využít
tyto znalosti k dalšímu technologickému pokroku a zlepšit své prodejní výsledky
a konkurenceschopnost. I v těchto případech lze přínos vyjádřit pomocí změny stínového zisku
podniků z řad neuživatelů v rámci projektu VaVaI, nebo nerealizovaných nákladů.
Korelace mezi patentovými přihláškami u EPO na milion obyvatel (logaritmická stupnice)
a zaměstnanců VaV jako podíl na celkové zaměstnanosti – 2005
Zdroj: Evropská komise (2006)
Druhý krok spočívá v uvedení odhadu patentového portfolia vytvořeného v rámci zařízení VaVaI ve srovnání
s referenční hodnotou patentu.
Například pokud se očekává, že zaměstnanci VaV projektu podají průměrně tři patenty za rok a každý z nich
bude mít očekávanou hodnotu 100 000 EUR, roční nediskontovaný přínos by byl 300 000 EUR. Vzhledem
k vysoké variabilitě (a předběžné nejistotě) možného počtu a hodnoty patentů lze testovat různé předpoklady
pomocí pravděpodobnostní analýzy rizika.
\274
7.8.4 Ocenění přínosů pro výzkumné pracovníky a studenty
Hodnota vědeckých publikací
Pro vědce a výzkumníky je jedním z hlavních přínosů práce v rámci výzkumné infrastruktury
na aplikovaném nebo základním výzkumu možnost přístupu k novým experimentálním datům, která
přispějí k vytváření nových znalostí a v konečném důsledku k publikaci vědecké práce ve vědeckém
časopise. To znamená, že jednotkovým přínosem je mezní sociální hodnota vědecké publikace.
Mezní hodnotu publikace lze odhadnout pomocí mezních výrobních nákladů. Tento přístup odhadu
přínosů je zcela v souladu se standardním přístupem uvedeným v kapitole 2, kdy se mezní náklady
používají místo stínové ceny statků, u nichž nejsou tržní ceny vhodné.326
Proto hodnota jedné studie v peněžním vyjádření může být odhadnuta jako poměr mzdy autora
k počtu publikací za rok. Další znalostní výstupy, jako jsou pracovní dokumenty, předtištěné
dokumenty a příspěvky na konferencích, lze také použít a ocenit pomocí mezních výrobních nákladů.
Mzda akademického výzkumného pracovníka by se měl posuzovat pouze po dobu věnovanou
výzkumu. Údaje o mzdách vědců a průměrný počet publikací za rok dle vědního oboru lze získat
z různých zdrojů. Odhad počtu vyprodukovaných dokumentů může být ovlivněn kvalitou odborníků,
kteří mají být přijati do zařízení jako výzkumníci.327
326
Stejně je tomu tak i u většiny vědecké literatury, která je k dispozici čtenářům zdarma nebo za velmi nízkou cenu.
327
V některých případech lze ke zjištění výsledků daného vědce v minulosti použít scientometrické ukazatele. Příkladem je H-index, který je
založen na rozdělení citací v daných publikacích (Hirsch, 2005).
Přelévání znalostí do podniků z řad neuživatelů PŘÍKLAD ODHADU
V tomto rámečku je uveden příklad ocenění znalostí, které získávají podniky díky efektu přelévání. Všechny zde
uvedené údaje a předpoklady jsou čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty.
Předkladateli projektu se doporučuje, aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně zdůvodnil
výběr jakékoliv vstupní hodnoty.
Výzkumný projekt veřejného sektoru si klade za cíl najít nový způsob úspory energie u výroby daného produktu
a předkladatel projektu se zavázal, že nebude výsledky výzkumu patentovat. Zda je projekt úspěšný, bude známo
teprve následně; technologové však mohou nabídnout předběžný odhad pravděpodobnosti úspěchu projektu
a řadu dosažitelných výsledků v oblasti úspory energie (například v podobě předběžných údajů z teoretických
nebo pilotních studií).
Zařízení VaVaI si například klade za cíl zkoumat inovativní technologie spalování a plynové turbíny, a výzkumným
pracovníkům a podnikům nabízí volný přístup. Výsledky experimentů jsou veřejné a předkladatel projektu
předpokládá uvolnění informací o dosaženém technologickém pokroku prostřednictvím otevřených konferencí.
Firmy, které se experimentů neúčastnily jako uživatelé zařízení, mohou přesto získat určité přínosy díky tomu,
že získají nové poznatky z projektu VaVaI, které byly zdarma poskytnuty veřejnosti. Nová technologie umožňuje
firmám výrazně zlepšit své výrobní procesy.
Souvisejícími sociálními přínosy pak budou nerealizované náklady každého podniku na vývoj stejné
nové/zdokonalené technologie krát počet cílových podniků. Pokud v tomto případě použití inovativní technologie
umožní dosáhnout očekávaných úspor energie ve výrobním procesu podniku, pak se přínos rovná
nerealizovaným nákladům na energie za každý podnik v určitém časovém horizontu.
\275
V relevantních případech lze navíc hodnotu příspěvků u konkrétního projektu zvýšit úměrně k počtu
citací ze strany akademiků z řad neuživatelů, kteří mají prospěch z nové vědecké literatury vytvořené
uživateli projektu. K odhadu šíření vědeckých znalostí prostřednictvím citací a k přiřazení hodnoty
citaci (je-li to v souladu s obecnými zásadami analýzy nákladů a přínosů) může hodnotitel projektu
využít různé přístupy (např. scientometrickou techniku). Tento dodatečný efekt by mohl být důležitý
pro infrastrukturu v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, ještě však omezený a často
zanedbatelný u inovačně zaměřené infrastruktury.
Pokud se očekává, že vědci budou vytvářet nové patenty, použije se stejná metodika oceňování
uvedená v předchozí části.
Přínos v podobě rozvoje lidského kapitálu
Hlavním potenciálním přínosem pro mladé výzkumníky a studenty účastnící se projektu je "bonus"
k jejich budoucí mzdě, který vyplývá ze získání lidského kapitálu, který by bez účasti na projektu jinak
nezískali.
Tímto bonusem je přírůstková doživotní mzda, kterou si mladí výzkumní pracovníci a studenti
vydělají v průběhu celé své pracovní kariéry ve srovnání se scénářem bez projektu. Odhad tohoto
bonusu může vyžadovat transfer přínosů z jiných situací, rozhovory a znalecké posudky ze strany
odborníků na příslušném trhu práce.
Je také důležité podotknout, že relativně malý bonus se může v průběhu let akumulovat (např. během
35–40 let kariéry výzkumného pracovníka). U výzkumných infrastruktur, které přitahují mnoho
studentů nebo mladých výzkumných pracovníků, může mít celková hodnota tohoto přínosu
nezanedbatelnou výši. Tento přínos by byl důležitý i pro výzkumné a vývojové laboratoře vysokých
škol. Přínosy generované za časový horizont projektu by měly být zahrnuty do zůstatkové hodnoty
analýzy.
Ekvivalentním alternativním přístupem by bylo odhadnout WTP mladých výzkumníků a studentů
za účast na školení a studiu v rámci zařízení VaVaI. Podobně jako u přijetí na prestižní univerzitu
mohou být studenti ochotni zaplatit i za přístup k výzkumné infrastruktuře, a to z důvodu vyšší mzdy,
kterou očekávají po vstupu na trh práce. Odhad WTP musí být zahrnut do ekonomické analýzy místo
finančních výnosů z poplatků od studentů.
HODNOTA PUBLIKACÍ: PŘÍKLAD ODHADU
V tomto rámečku je uveden příklad oceňování vědeckých publikací. Všechny zde uvedené údaje a předpoklady jsou
čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty. Předkladateli projektu se doporučuje,
aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně zdůvodnil výběr jakékoliv vstupní hodnoty.
V tomto příkladu je průměrná hrubá mzda vědce, který je uživatelem infrastruktury VaVaI, 60 000 EUR za rok, čas
věnovaný výzkumu je 50 % (zbytek je výuka a manažerské povinnosti) a počet očekávaných publikovaných prací
za rok jsou tři. Mezní náklady na práci jsou tedy 10 000 EUR: 60 000*50 %/3. Pro zjednodušení lze předpokládat
lineární vztah mezi hodnotou a počtem publikací, a lze tak odhadnout celkovou hodnotu publikací vytvořených
během časového horizontu projektu.
PŘÍNOS V PODOBĚ ROZVOJE LIDSKÉHO KAPITÁLU: PŘÍKLAD ODHADU
V tomto rámečku je uveden příklad oceňování rozvoje lidského kapitálu. Všechny zde uvedené údaje a předpoklady
jsou čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty. Předkladateli projektu se
doporučuje, aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně zdůvodnil výběr jakékoliv vstupní
hodnoty.
Předpokládá se, že centrum aplikovaného výzkumu, které působí již 20 let, každý rok přijme 100 studentů
k odborné přípravě, tedy celkem 2 000 studentů. Po absolvování odborné přípravy se očekává, že bývalí studenti
okamžitě vstoupí na trh práce. Dle profesionální oblasti se může průměrná hrubá roční mzda snadno odvodit
z dostupných národních statistik nebo srovnání s jinými podobnými případy. V tomto příkladu se předpokládá,
\276
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
že bývalí studenti budou vydělávat průměrně 50 000 EUR hrubého.
Z rozhovorů se studenty, profesory a dalšími odborníky vyplývá, že účast ve vzdělávacím programu, který nabízí
výzkumné centrum, může generovat bonus ke mzdě ve výši, řekněme, 5 % k celkovému budoucímu platu
ve srovnání se situací ve srovnávacím scénáři konkrétního projektu (např. odborná příprava v rámci jiného
výzkumného zařízení nebo praktické vzdělávání v rámci zaměstnání). To odpovídá nediskontovanému přínosu
ve výši 2 500 EUR za rok na jednoho studenta.
Za předpokladu pracovní kariéry s délkou 40 let nediskontovaný přínos činí 200 milionů EUR: 100*20*2 500*40.
Celkový diskontovaný přínos lze odhadnout jako současnou hodnotu celkové roční přírůstkové mzdy všech
studentů vyškolených během trvání projektu za celou dobu jejich pracovní kariéry. I po diskontování může být
přínos velmi významný.
Přesnější výpočet lze např. provést tak, že se namísto průměrné mzdy použije mzdová křivka studentů během
celé jejich budoucí pracovní kariéry. Níže uvedený graf znázorňuje některé příklady této mzdové křivky. Popisuje
očekávanou mzdu doktorandů v USA dle odvětví zaměstnání. Další zdroje lze nalézt na evropské i národní
úrovni. Například Roční analýza odpracovaných hodin a mzdy
328
britského Úřadu pro národní statistiku uvádí
průměrné mzdy u široké škály profesí.
Příklad mzdové křivky pro pracovníky v USA v různých profesních odvětví
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
0 10 20 30 40
Počet let kariéry
Odvětví
Jiné (IT, finanční, veřejná
správa, atd.)
Akademická sféra a jiná
výzkumná střediska
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů PayScale (www.payscale.com): logaritmická funkce byla odhadnuta z očekávaných mezd u čtyř
různých profesních úrovní.
328Přínos v podobě rozvoje sociálního kapitálu
V aplikované ekonomii roste význam odborné literatury o socioekonomické hodnotě sociálního
kapitálu, tj. rozměru a hloubce sítí vztahů mezi jednotlivci. V této fázi je literatura stále ještě
na počátku329, ale tento potenciální přínos může předkladatel projektu analyzovat z kvalitativního
hlediska, aniž by tuto hodnotu zahrnul do výpočtu ukazatelů ekonomické výkonnosti.
7.8.5 Ocenění přínosů pro cílovou populaci a širokou veřejnost
Snížení rizik životního prostředí
Některé výzkumné infrastruktury se zaměřují na programy, které jsou určeny ke sledování některých
tříd rozsáhlých rizik a ke studiu opatření k jejich zmírnění. Mohou existovat různá územní rizika.
328
http://www.ons.gov.uk/ons/rel/ashe/annual-survey-of-hours-and-earnings/index.html
329
Viz například Castiglione, van Deth a Wolleb (2008).
Ročníhrubámzda(EUR)
\277
Pro zjednodušení jsou zde seskupena pod stejným označením "rizika životního prostředí", kde se
pojem "životní prostředí" chápe v širokém slova smyslu ve vztahu k okolí nebo podmínkám, v nichž
člověk žije a pracuje.
V současné době je nejkomplexnějším rizikem pro člověka změna klimatu. Výzkumníci se zajímají
o pochopení její dynamiky a možností, jak jí zamezit. I když může být výzkum proveden relativně
malými vědeckými stanicemi nebo expedicemi, v některých případech to může vyžadovat
koordinované sítě výzkumných zařízení. Tyto sítě mohou být považovány za unikátní velký projekt
v případě, že jsou plně integrované, jak je popsáno v části 7.4. Mezi další třídy přírodních rizik patří
například eroze půdy, záplavy, lesní požáry, zemětřesení a sopečná činnost. Technologické riziko pro
životní prostředí se týká velkých znečištění u některých hospodářských činností.
Když skupiny lidí pracují v zařízení aplikovaného výzkumu na testování nových metod studia dat,
které se týkají možných rizik pro životní prostředí, sbírání nových důkazů, propracovaných
předpovědních modelů nebo rozvoje prototypů nových technologií a produktů zaměřených na snížení
těchto rizik, konečnými příjemci nových znalostí jsou potenciálně všichni lidé ohrožení danou třídou
rizik životního prostředí.
Přínosem nových poznatků v této oblasti jsou nerealizované náklady na obyvatele u potenciálního
cílového obyvatelstva nebo jejich ochota platit za snížení rizika životního prostředí. Existují některé
poměrně kvalitní metody analýzy nákladů a přínosů pro specifické třídy rizik, které lze nalézt
v literatuře ekonomie životního prostředí (viz část 4.3 "Sanace životního prostředí, jeho ochrana
a prevence rizik."330 a příloha VI), z nichž je většina založena na výpočtu ekonomické hodnoty, a to buď
prevence rizik, nebo hodnoty škody z výskytu nehody nerealizované díky projektu. Je třeba se vyhnout
dvojímu započítání možných finančních výnosů z cílové populace.
Zvláštní obtíže analýzy nákladů a přínosů v rámci infrastruktury VaVaI představuje to, že dopředu není
známo, zda projekt bude při poskytování nových řešení v jeho časovém horizontu úspěšný. Mohou
nastat dva opačné scénáře: pesimistický scénář, ve kterém se neobjeví nic nového ani nic s praktickým
významem, a optimistický scénář, ve kterém projekt zcela dosáhne svých výzkumných cílů. Zvláštní
pozornost by měla být věnována zamezení nerealistického optimismu, například na základě neúplných
informací o nevyzkoušené technologii, a tendenci realizátorů projektu mít příliš optimistická
očekávání s cílem získat politickou podporu (další příklady typických rizik jsou uvedeny v tabulce 7.8
na konci této kapitoly).
Doporučuje se, aby se jako výchozí situace nejprve vypočítaly sociální přínosy (opatrně)
optimistického scénáře. Jinými slovy, předkladatel projektu by měl určit měřitelný přínos pro cílovou
populaci z dosažení cílů, k nimž je infrastruktura určena. Jak již bylo zmíněno, toto lze provést pomocí
poměrně dobře známých technik, alespoň pro běžná environmentální rizika. Potom by měl hodnotitel
zvážit pravděpodobnost, že bude projekt jen částečně úspěšný, a zkoumat rizika ovlivňující ENPV
pomocí plnohodnotného posouzení rizika, včetně rizika, že nedojde k objevení ničeho použitelného.
Snížení zdravotních rizik
Jednou z nejdůležitějších oblastí současného výzkumu je oblast lidského zdraví v takových oborech,
jako je například objevování a testování nových léků, nových pokročilých forem roboticky asistované
chirurgie, radioterapie s nekonvenčními paprsky, genetiky, atd. Výzkum bezpečnosti potravinového
řetězce nebo bezpečnost dopravních prostředků jsou z hlediska lidského zdraví také důležité.
V některých případech může takový výzkum přinést výsledky, které jsou internalizované v rámci
podniků (například ve farmaceutickém průmyslu, při výrobě elektro-lékařských zařízení),
a to prostřednictvím patentů nebo jiných forem ochrany duševního vlastnictví. Pokud jsou přínosy
plně internalizovány, pak budou podniky hlavní cílovou skupinou příjemců projektu VaVaI
a související přínos by měl být oceněn metodami uvedenými v části 7.8.3 výše.
330
Zvláště část 4.3.7.1 o ocenění lepších hygienických podmínek a část 4.3.7.5 o snížení škod na majetku.
\278
V jiných případech si však poznatky získané díky infrastruktuře aplikovaného výzkumu nepřivlastní
žádný konkrétní podnik, ale přímo či nepřímo ovlivňují cílovou populaci, například nemocniční výzkumné
laboratoře nebo jiná lékařská výzkumná zařízení vyvíjející nový typ léčby s aplikací na své pacienty.
Stejně jako u standardních projektů v oblasti zdraví je mezním užitkem projektu snížení úmrtnosti nebo
nemocnosti nebo zlepšených zdravotních podmínek. Mohou být oceněny prostřednictvím hodnoty
statistického života (VOSL), jak je popsáno v kapitole 3, s ohledem na ekonomické náklady smrtelných
úrazů a nehod v odvětví dopravy, roku života z hlediska kvality (QALY), který měří hodnotu změny
v délce života a kvality života, či dalších statistických veličin dobře známých
v ekonomii zdravotnictví.331 Aby se zamezilo dvojímu započítání, nesmí se do ekonomické analýzy
zahrnout finanční příjmy pocházející od cílové skupiny.
Hodnotitel bude muset mít následující:
 prognózu počtu pacientů za časový horizont projektu;
 empirický odhad mezního užitku (VOSL, QALY nebo jiné) u cílové populace, která bude léčena;
 předpověď úspěšnosti léčby.
Předpověď úspěšnosti léčby je zřejmě nejnáročnější aspekt analýzy, protože ze své podstaty
v lékařském výzkumu nemůže být známo, zda bude nová léčba na určitou patologii a pro určitý vzorek
pacientů fungovat nebo ne. Stejně jako u přínosů pro obyvatelstvo ohrožené rizikem životního prostředí
(viz výše), zdravotní přínosy plynoucí z infrastruktury VaVaI musí být odhadnuty a oceněny v rámci
pesimistického a (opatrně) optimistického scénáře. Pravděpodobnost úspěchu, stejně jako možný dopad
na cílovou populaci, lze odvodit z relativně podobné, ale více uznávané léčby a může vycházet z názorů
odborníků získaných prostřednictvím skupinových diskusí, rozhovorů, metod Delphi a dalších technik.
Tyto údaje bude mít předkladatel projektu pravděpodobně k dispozici
v případě, že bude nutné pro studii získat souhlas pacienta.
Ekonomický přínos pro cílovou populaci se odhaduje na základě (opatrně) optimistického scénáře, ale
riziko, že výzkum nebude zcela nebo částečně úspěšný, by se mělo posoudit na základě analýzy rizik.
Navíc k přímému přínosu projektu VaVaI pro cílovou populaci zde může existovat ještě další významný
přínos, který se týká toho, že znalosti v lékařství a příbuzných oborech mají povahu veřejných statků.
I když léčba každého pacienta není jako taková veřejným statkem (individuální léčba je do určité míry
rivalitní a vylučitelná), mohou se znalosti získané ve zdravotnické výzkumné infrastruktuře různými
způsoby přelévat do světové lékařské komunity: zveřejněním výsledků, pořádáním vědeckých kongresů,
hostováním lékařských týmů z jiných výzkumných středisek, podpisem formální dohody o předávání
znalostí (zdarma nebo za úplatu), atd. V těchto případech by mohly existovat i jiné nepřímé cílové
skupiny, tj. pacienti, kteří nebyli ve výzkumném zařízení léčeni, ale kteří budou léčeni jinde díky
zkušenostem a objevům z původního projektu.
Mezní přínos a postup hodnocení je stejný jako u přímo cílené populace. Rozsah analýzy ale musí být
rozšířen. To znamená, že bude třeba odhad velikosti širší cílové populace, možný dopad na širší populaci
a pravděpodobnost, že dojde k transferu znalostí. Jako obvykle bude provedena pravděpodobnostní
analýza rizik, která pomůže posoudit celkovou variabilitu výsledného ENPV.
Kulturní vliv na návštěvníky
Některé infrastruktury VaVaI vzbudí zájem široké veřejnosti a jejich vedení může mít k tomuto účelu
podpůrnou propagační strategii. Důvody, proč navrhnout informační činnost u projektů v oblasti vědy
a techniky, mohou souviset s rostoucí sociální akceptací rozsáhlých projektů, které by jinak mohly být
veřejností špatně pochopeny a které zvyšují povědomí veřejnosti tom, co se v rámci zařízení VaVaI
provádí. Mezi informační činnosti může patřit organizace prohlídek pro návštěvníky (například
vědeckého parku), nebo dohody mezi výzkumnými kompetenčními centry a školami a univerzitami, které
se zaměřují na pořádání vzdělávacích programů na místě. V Evropě a ve Spojených státech existuje
mnoho příkladů výzkumných infrastruktur s velkým počtem návštěvníků za rok, a předkladatel projektu
331
Přístup k hodnocení obecně vychází z metody hédonických mezd. Pro hodnocení změn míry úmrtnosti, viz část 3.8.4. Pro snížení nemocnosti,
viz část 4.1.7.6.
\279
může zvážit, zda chce jako součást své strategie realizovat tyto informační činnosti.
Konečnými příjemci těchto aktivit jsou návštěvníci infrastruktury. Vzhledem k tomu, že návštěvy jsou
často zdarma nebo za minimální ceny, mezní sociální hodnota přínosu je implicitní ochota
návštěvníků platit za návštěvu. Stejně jako u jiných rekreačních aktivit je nejběžnějším způsobem
odhadu WTP metoda cestovních nákladů a transfer přínosů (viz příloha VI). To znamená,
že hodnotitel bude muset předpovědět počet návštěvníků v časovém horizontu projektu a odhadnout
odpovídající WTP. Přístup WTP lze použít také k ocenění prodeje vzdělávacích knih a dalších publikací
zaměřených na šíření znalostí mezi širokou veřejností. V ekonomické analýze WTP nahradí příjmy
od návštěvníků zahrnuté ve finanční analýze.
Kromě osobních návštěv může existovat také množství virtuálních návštěvníků, kteří mohou navštívit
webové stránky projektu nebo sledovat sociální sítě související s činností projektu. Některé projekty
mohou mít také určitou expozici v médiích. V příslušných případech by se měl předkladatel projektu
pokusit zhodnotit kulturní přínosy pro virtuální návštěvníky prostřednictvím vhodných technik
analýzy nákladů a přínosů, přičemž by měl vycházet ze stále četnější literatury o kulturní ekonomii,
nebo alespoň z kvalitativního hlediska.
HODNOTA KULTURNÍCH VLIVŮ: PŘÍKLAD ODHADU
V tomto rámečku je uveden příklad oceňování kulturních vlivů na návštěvníky infrastruktury VaVaI. Všechny zde
uvedené údaje a předpoklady jsou čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty.
Předkladateli projektu se doporučuje, aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně
zdůvodnil výběr jakékoliv vstupní hodnoty.
V tomto příkladu je hodnocenou infrastrukturou VaVaI kompetenční centrum specializující se na vývoj technologií
pro letadla. Kromě využití ze strany výzkumných pracovníků zařízení dává široké veřejnosti možnost navštívit
v určité dny v měsíci laboratoř a zkusit si zdarma demo let. Každý rok se během fáze provozu projektu očekává
cca 100 000 návštěvníků. Výnosy z návštěvníků se ve finanční analýze nezaznamenávají, ale jejich ochotu platit
(WTP) je třeba použít v ekonomické analýze s cílem zohlednit kulturní přínos pro veřejnost. V souladu s oceněním
přínosů spojených s rekreačními statky (viz část 4.3.7.3) se pro odhad WTP za návštěvu centra VaVaI používá
metoda cestovních nákladů332.
Rozhovory se vzorkem odborníků umožňují zjistit, odkud návštěvníci mohou pocházet: 80 % návštěvníků
pravděpodobně pochází z oblasti v okruhu vzdálenosti do 150 km a 20 % z větší vzdálenosti. Je třeba stanovit
i předpoklad o způsobu dopravy, který návštěvníci užívají. WTP odráží součet nákladů na zpáteční jízdenku
v případě cesty vlakem, autobusem nebo letadlem, nebo náklady na pohonné hmoty, mýtné a ostatní provozní
náklady při cestách autem, hodnotu času stráveného cestováním (například s využitím referenční hodnoty
HEATCO pro volnočasové cesty, viz část 3.8.1), náklady na stravování a u návštěvníků ze vzdálenosti větší než
150 km i případné náklady na ubytování v hotelu. Do odhadu WTP by měly být zahrnuty jen náklady na návštěvu
infrastruktury VaVaI.
Průměrná WTP různých kategorií návštěvníků (z menší či delší vzdálenosti, dle jednotlivých druhů dopravy)
se pak vynásobí, a výsledkem je předpokládaný počet návštěvníků za rok za účelem ocenění ekonomického
prospěchu. Další informace o metodě cestovních nákladů jsou uvedeny v příloze VI.
332
Vytvořili Clawson a Knetsch, 1966.
\280
7.8.6 Přínosy a náklady infrastruktury VaVaI v regionálním pohledu
V rámci diskuse o ocenění přínosů dosud nebyla věnována zvláštní pozornost regionálnímu rozměru
možných dopadů infrastruktury VaVaI. Tento problém, který je samozřejmě důležitý v rámci politiky
soudržnosti, je předmětem této části.
V zásadě lze všem výše uvedeným přínosům dát prostorový rozměr, který souvisí s umístěním
identifikovaných cílových skupin. Všudypřítomnost poznatků výzkumu však znamená, že v některých
případech má dodržování zeměpisných hranic jejich dopadu omezený význam. Jindy však má smysl si
položit následující otázku: do jaké míry je region, kde bude infrastruktura VaVaI umístěna, schopen těžit
z přínosů projektu?
Nedoporučuje se rozčlenit kvantitativní hledisko čisté současné hodnoty projektu na místní, regionální,
národní nebo přeshraničních dopady. To se také nedělá u žádného velkého projektu uvedeného v tomto
průvodci, a jednalo by se o zbytečnou analytickou zátěž. Předkladatel projektu však může zvážit některé
kvalitativní, kvantitativní údaje o přínosech a nákladech pro regiony
na příslušné úrovni (např. na úrovni NUTS 2, NUTS 1 nebo NUTS 0). V některých případech lze očekávat,
že, projekt v sousedních regionech způsobí efekt dislokace, například v případě, že se zaměřuje na
získávání výzkumných pracovníků, kteří dříve pracovali v jiném existujícím zařízení VaVaI. Navrhuje se,
aby předkladatel projektu řešil významné dislokační efekty alespoň
z kvalitativního hlediska.
Možné přínosy a náklady, které je třeba zohlednit z regionálního pohledu, jsou nepeněžní a peněžní
externality, přímý dopad na regionální konkurenceschopnost a další širší regionální dopady. Přístup
k jejich posouzení je popsán níže. Obecně platí, že předkladatel projektu by měl být velmi opatrný, aby
nedošlo k dvojímu započtení v analýze nákladů a přínosů.
Externality
Stojí za zmínku, že mohou existovat určité sociální náklady na infrastrukturu, která není zachycena
ve finanční analýze. Může se jednat zejména o dopady na životní prostředí při výstavbě, provozu
a vyřazení z provozu, jako je znečištění vzduchu, půdy nebo vody, emise skleníkových plynů a hluk.
Ke znečištění ovzduší může vést například zvýšení počtu vozidel přijíždějících k infrastruktuře VaVaI.
Dalším příkladem je uvolnění některých toxických látek, které lze očekávat u některých infrastruktur na
konci jejich životnosti.
Projekt také může generovat externality v podobě úspor ve spotřebě energie v důsledku stavební
rekonstrukce a realizace opatření v oblasti energetické účinnosti.333
I když je obtížné pronášet obecná tvrzení o intenzitě a směru environmentálních dopadů z projektů
VaVaI, pokud jsou důležité pro konkrétní případy, musí být oceněny a zahrnuty do analýzy nákladů
a přínosů pomocí metod popsaných v jiných kapitolách tohoto průvodce (zvláště Kapitoly 3 a 4
o dopravě a životním prostředí). V ostatních případech je stačí zmínit a posoudit z kvalitativního
hlediska v dokumentaci hodnocení projektů.
Infrastruktura VaVaI by také mohla produkovat některé (pozitivní nebo negativní) peněžní externality,
zejména pokud jde o cenu nemovitostí a služeb, a to prostřednictvím ovlivnění poptávky. Jak již bylo
uvedeno na jiném místě v tomto průvodci, změnu majetkových hodnot lze posoudit
na základě hédonických cen (viz metodické přístupy v příloze VI a příklady použití v kapitole 4).
Vzhledem k tomu, že peněžní externality jsou do určité míry vyjádřeny v rámci mechanismů tržních cen,
je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zabránilo dvojímu započítání přínosů.
Přímý dopad na regionální konkurenceschopnost
Přímý dopad na regionální konkurenceschopnost je zvláště vhodný pro infrastruktury VaVaI, které
různými způsoby přinášejí přínosy podnikům působícím v regionu. Z hlediska analýzy nákladů
a přínosů jsou přínosy nakonec zachyceny ve zvýšené ziskovosti pro podniky, která je vhodným
způsobem odhadnuta včetně případné očekávané hodnoty patentů. Z regionálního hlediska je však
333
Jak je však uvedeno v části 7.4, zvýšení energetické účinnosti by nemělo být hlavním cílem projektu infrastruktury VaVaI.
\281
zřejmé, že čím více podniky v regionu tyto dopady využijí, tím větší dopad budou mít na regionální
konkurenceschopnost.
Kromě ziskovosti podniku mohou existovat i jiné mechanismy, které lze sice těžko vyčíslit, mohou však
být alespoň identifikovány kvalitativně. Patří k nim lákání vědců, technologických odborníků
a kvalifikovaných pracovníků obecně. Zvyšování kvality pracovní síly v regionu má dlouhodobě
příznivý dopad tím, že přispívá ke kumulativnímu procesu budování příznivého podnikatelského
prostředí. Je zde však obtížné stanovit peněžní hodnotu bez dvojího započítání s dalšími přínosy, které
jsou již vyčísleny.
Pracovníci, kteří byli původně zapojeni do projektu VaVaI, mohou po několika letech změnit zaměstnání
a začít pracovat v některé z místních společností, nebo založit spin-off společnost. To by pak posílilo
konkurenceschopnost podniků a potenciálně přilákalo další kvalifikované pracovníky odjinud. Z tohoto
hlediska by bylo důležité, aby předkladatel projekt uvedl, do jaké míry se očekává,
že projekt přiláká zaměstnance z jiných regionů a zemí: vysokou míru přitažlivosti pro cizince lze
považovat za výhodu pro stimulaci regionálního růstu, ale současně za sociální ztrátu pro jiné regiony.
Jak bylo uvedeno výše, každý významný dislokační efekt mezi regiony by měly být řádně zohledněn
z kvalitativního hlediska.
V podobném duchu může projekt pomoci zabránit odlivu mozků z některých takto postižených regionů,
protože mladým místním výzkumným nebo technickým pracovníkům nabídne více pracovních
příležitostí. Jako obvykle je důležité, aby se zamezilo dvojímu započítání: dopady
na zaměstnanost by měly být zohledněny pomocí stínové mzdy pracovníků přijatých v rámci projektu
VaVaI a žádné další přínosy již do analýzy nákladů a přínosů není třeba zahrnovat. Proto by jako další
kvalitativní informace měl být uveden počet vytvořených nebo zachovaných pracovních míst
pro kvalifikované pracovníky s bydlištěm v regionu.
Podobné úvahy platí pro přilákání kapitálu nebo jiných podniků. Úspěšná infrastruktura VaVaI může
být nástrojem pro získání nového kapitálu od externích investorů, kteří v regionu najdou lepší investiční
příležitosti, více kvalifikovaných pracovníků a zařízení pro výzkum a vývoj, o která mají zájem určitá
průmyslová odvětví. Tento dopad může také přispět ke zvýšení regionální konkurenceschopnosti. Pokud
existují nějaké spolehlivé předpovědi o těchto možných dopadech, měly by být uvedeny bez jejich
uvedení v analýze nákladů a přínosů. Z tohoto důvodu je tento konkrétní dopad třeba posoudit z
kvalitativního hlediska a nepoužít jej pro výpočet ENPV.
Širší regionální dopady
Infrastruktura VaVaI může mít i širší lokální dopady na regionální kontext, které – jak je uvedeno
v části 2.2 – nesmí být zahrnuty do kvantitativní analýzy, ale je lepší je posoudit z kvalitativního hlediska.
Za prvé se může jednat demonstrační dopady na obyvatelstvo, zejména mladé lidi, z hlediska role vědy
a techniky. Zatímco některé z těchto dopadů mohou být zachyceny v rámci kulturních dopadů
na širokou veřejnost, která je součástí analýzy nákladů a přínosů, jak je uvedeno výše, jiné mohou být
méně zřetelné. Například blízkost škol a univerzit k projektu VaVaI může přesvědčit větší množství
studentů studovat inženýrství nebo získat titul v technickém oboru, a to by následně mohlo částečně
souviset s dlouhodobou regionální mírou růstu.
Za druhé, protože vědecké parky, laboratoře, kompetenční centra v high-tech sektoru, atd. lákají vysoce
kvalitní zaměstnance, často i z jiných regionů nebo ze zahraničí, mohou přispět k rozšiřování kulturních
obzorů místní společnosti. To následně přispívá ke zvýšení lokálního sociálního kapitálu
a v některých obzvláště pozitivních případech i ke zlepšení celkové kvality institucí. Akademický
výzkum v této oblasti ještě není dostatečně zralý na praktické aplikace. Pokud však předkladatel
projektu předpokládá existenci takovýchto budoucích účinků v důsledku přílivu zahraničních, vysoce
kvalifikovaných migrantů, může je posoudit z kvalitativního hlediska. Níže budou uvedeny některé údaje
o pravděpodobném počtu a původu nových obyvatel.
7.8.7 Budoucí metodický vývoj
I když je tato kapitola zaměřena na infrastrukturu pro aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, je
\282
zde je stručně uvedeno, že dříve uvedené přínosy nemusí být těmi klíčovými z pohledu infrastruktur
základního výzkumu. Objev "per se" (např. objev nové elementární částice, nový biotyp nebo přírodní
druh, nová exoplaneta atd.) je často hlavním cílem základní výzkumné infrastruktury. Společenská
hodnota zcela nového objevu je však zcela nový obor pro analýzu nákladů a přínosů a její možné
metodiky oceňování stále představují složitou problematiku.
Jedním z možných postupů hodnocení by mohly být koncepty v rámci analýzy nákladů a přínosů
u projektů v oblasti životního prostředí, které mohou být rovněž relevantní pro projekty základního
výzkumu. Například může být v kontextu základního výzkumu relevantní pojem hodnoty kvazimožnosti,
tj. sociální hodnoty budoucích potenciálních aplikací vycházejících ze základního výzkumu,
které v současné době ještě nejsou dobře identifikovány334.
Mnohem více zkušeností je k dispozici u odhadu existence hodnoty environmentálních a kulturních
statků (příloha VI). To se týká přínosu jednotlivce z pouhého vědomí, že určitý statek je zachován pro
budoucí generace, nebo v případě výzkumu, že bylo objeveno něco nového. Empiricky lze existenci
hodnoty statku odhadnout pomocí podmíněného ocenění. V roce 1993 vydala americká vládní agentura
pro oceánografii a atmosféru (National Oceanographic and Atmospheric Administration) velmi vlivný
metodický pokyn o podmíněném oceňování hodnoty existence, který vycházel
z doporučení komise špičkových odborníků. V EU dosud v této oblasti rozšířená analýza nákladů
a přínosů neexistuje, ale výzkum na toto téma probíhá.335
7.9 Hodnocení rizik
Pravděpodobnost chyby v každém odhadu zahrnutá do výše uvedené analýzy by mohla být velmi vysoká
z předběžného hlediska. I když to platí obecně pro jakýkoliv infrastrukturní projekt, v případě
infrastruktury VaVaI může být celková nejistota výsledků analýzy nákladů a přínosů ještě vyšší.
S cílem vypořádat se s inherentní rizikovostí projektu a nejistotou ohledně některých vstupních
proměnných, je zapotřebí provést plnohodnotné kvantitativní hodnocení rizika. S odkazem na část 2.10
by toto mělo zahrnovat analýzu citlivosti (spolu s analýzou scénářů), kvalitativní analýzu rizik,
pravděpodobnostní analýzu rizika a definici strategie pro prevenci a zmírnění rizik.
V následujícím seznamu jsou uvedeny proměnné, které budou pravděpodobně kritické, a které by měly
být testovány v analýze citlivosti, jakož i řádně zohledněny v kvalitativní analýze prostřednictvím matice
rizik:
 počet let potřebných pro realizaci infrastruktury;
 Investiční a provozní nákladové položky;
 výnosy z licencí získané z komercializace patentů;
 výnosy za využívání výsledků výzkumu cílovou populací (např. pacienti využívající inovativní
léčbu);
 výnosy z informační činnosti pro širší veřejnost (např. tržby z prodeje knih, vstupní poplatky,
atd.);
 národní/regionální programy financování činností VaVaI;
 veřejné dotace výzkumu;
 počet očekávaných nově založených spin-off a start-up společností;
 kapitál spin-off společností;
 očekávané roční přírůstkové zisky plynoucí spin-off a start-up společnostem;
 míra přežití spin-off / start-up společností;
 očekávaný přírůstkový stínový zisk;
334
Pro srovnání viz Arrow a Fisher (1974), Conrad (1980) a Atkinson a kol.. (2006).
335
Viz http://www.eiburs.unimi.it/
\283
 očekávaný počet patentů, které budou podány během časového horizontu projektu;
 ekonomická hodnota patentů;
 počet podniků z řad neuživatelů těžících z technologických přesahů (spillovers);
 očekávaný přírůstkový zisk podniků, které těží z technologických přesahů nebo
nerealizovaných nákladů;
 očekávaný počet vědeckých publikací, které budou vytvořeny během časového horizontu
projektu;
 odhad jednotkové ekonomické hodnoty vědeckých publikací;
 průměrný počet citací vědeckých publikací;
 počet mladých výzkumných pracovníků a studentů, kteří těží z rozvoje lidského kapitálu;
 očekávaná přírůstková mzda, kterou získají studenti díky rozvoji lidského kapitálu v průběhu
své profesionální kariéry;
 velikost cílové populace ohrožené riziky životního prostředí;
 nerealizované náklady nebo WTP za snížení rizika životního prostředí;
 předpověď úspěšnosti projektu;
 velikost cílové populace ohrožené zdravotními riziky;
 VOSL nebo QALY;
 předpověď úspěšnosti projektu;
 odhadovaná WTP návštěvníků;
 odhadovaná WTP za vzdělávací publikace;
 hodnota dopadů na životní prostředí;
 hédonické ceny.
Analýza citlivosti umožňuje identifikovat nejkritičtější proměnné v modelu analýzy nákladů a přínosů.
Testovat by se měla pravděpodobnost změny výsledků analýzy nákladů a přínosů (z hlediska čisté
současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta) při současných změnách kritických proměnných,
podle jejich vlastních funkcí rozdělení pravděpodobnosti.336 Na rozdíl od velkých projektů, které
spadají do jiných odvětví, ve kterých se pravděpodobnostní analýza rizika pouze v některých
případech doporučuje, by tento typ analýzy měly být pravidelně zařazován do hodnotící zprávy
infrastruktur VaVaI. Simulační technika "Monte Carlo" by se měla použít k posouzení rizika projektu
z pravděpodobnostního hlediska.
Jak je uvedeno v části 2.10.4, posledním krokem při posuzování rizik je definování strategie pro
prevenci a zmírnění rizik ohrožujících navrhovaný projekt. V následující tabulce jsou uvedena typická
rizika ovlivňující projekty infrastruktur VaVaI, které je třeba explicitně zohlednit.
Tabulka 7.8 Typická rizika u projektů VaVaI
Stupeň Riziko
Analýza poptávky
- Vývoj na trhu práce (poptávka po absolventech vysokých škol a dopad na poptávku
po vzdělávacích službách v oblasti)
- Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů pro výzkumnou činnost
- Poptávka studentů je jiná, než se předpokládalo
- Poptávka uživatelů z průmyslu je jiná, než se předpokládalo
- Zájem veřejnosti je jiný, než se předpokládalo
336
Aby bylo možné provést důkladnou analýzu rizik pomocí simulačních technik "Monte Carlo", musí být kritické proměnné na sobě vzájemně
nezávislé, což znamená, že jakákoliv daná hodnota jedné kritické proměnné by neměla být ovlivněna výskytem jiné hodnoty jiné kritické proměnné.
Když nelze předpokládat, že mezní distribuce proměnných je "opravdu" nezávislá, lze přijmout určité statistické metody k zohlednění korelace
mezi proměnnými (Florio, 2014).
\284
Stupeň Riziko
Návrh
- Nevhodný výběr místa
- Špatné odhady nákladů na plánování
- Zpoždění při dokončení návrhu projektu
- Vynález nové technologie VaVaI, která vede k překonání technologie infrastruktury
- Nedostatek spolehlivých technických znalostí
Administrativa
a zadávání
veřejných zakázek
- Zpoždění při získávání stavebních povolení
- Nevyřešená majetková vlastnická práva
- Zpoždění při pořizování práv k duševnímu vlastnictví nebo vyšší než očekávané náklady
na jejich pořízení
- Procesní zpoždění při výběru dodavatele a podpisu smlouvy o zadávání veřejných zakázek
- Překážky pro dodávky
Výstavba
- Nedostatek hotových řešení, které by uspokojily potřeby vznikající při výstavbě
nebo provozu infrastruktury
- Překročení nákladů projektu
- Zpoždění dodatečných prací mimo kontrolu předkladatele projektu
- Zpoždění projektu a překročení nákladů během instalace vědeckých přístrojů
- Nehody
Provoz
- Neočekávané komplikace spojené s instalací specializovaného zařízení
- Zpoždění při uvádění zařízení do úplného a spolehlivého provozu
- Nedostatečná produkce výsledků výzkumu
- Nečekané dopady životního prostředí / nehody
- Nedostatek akademických pracovníků / výzkumníků
Finanční
- Nesprávný odhad finančních výnosů
- Z národních a mezinárodních zdrojů nebyl získán dostatek finančních prostředků
- Neuspokojení poptávky uživatelů
- Nedostatečný systém pro ochranu a využití duševního vlastnictví
- Ztráta stávajících klientů / uživatelů kvůli konkurenci z jiných center VaVaI
Zdroj: vlastní zpracování
PŘÍKLAD PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ANALÝZY RIZIKA PRO PROJEKT VAVAI
V tomto rámečku je uveden příklad pravděpodobnostní analýzy rizika. Všechny zde uvedené údaje a předpoklady jsou
čistě ilustrativní povahy, a proto by se neměly považovat za referenční hodnoty. Předkladateli projektu se doporučuje,
aby spoléhal na předpoklady a zdroje u konkrétního projektu a řádně zdůvodnil výběr jakékoliv vstupní hodnoty.
V tomto příkladu se předpokládá, že projekt infrastruktury VaVaI, jehož předmětem je výstavba technologického
parku pro aplikovaný výzkum a inovace, má ekonomickou čistou současnou hodnotu ve výši 400 milionů EUR
v průběhu 15 let (základní scénář). Hlavní ekonomické přínosy vycházejí ze zakládání start-up firem a hodnoty
nových produktů vyvinutých uživateli z řad podniků, které jsou připraveny pro komerční uplatnění. Vysoká
nejistota má však vliv na předpoklady, z nichž vychází ocenění přínosů, které jsou především založeny
na rozhovorech s budoucími uživateli z řad podniků a srovnání s podobnými zařízeními v téže zemi.
Je provedena analýza citlivosti s cílem identifikovat kritické proměnné modelu, zejména s ohledem
na ekonomickou analýzu. Uvažuje se změna hodnoty většiny vstupů do analýzy nákladů a přínosů o 1 %
(v souvislosti s investičními náklady, výnosy, provozní náklady a ekonomickými výhodami). Proměnné, které
vedou ke změně ENPV o více než 1 %:
- na straně nákladů náklady na výstavbu;
- na straně výnosů počet založených start-up podniků;
- očekávaný stínový zisk vytvořený stávajícími podniky díky uvedení inovativních produktů na trh.
Souběžně s kvalitativní analýzou rizik, která se provádí pomocí projektové matice rizik (viz kapitola 2), se provádí
pravděpodobnostní analýza rizik.
Prvním krokem je rozdělení pravděpodobnosti mezi kritické proměnné identifikované pomocí analýzy citlivosti.
Pro každou proměnnou se uvažují tři různá rozdělení.
V základním scénáři byly stavební náklady odhadnuty na 80 milionů EUR v období pěti let. Předkladatel projektu
si je vědom, že celkové náklady na výstavbu může změnit řada faktorů, po konzultaci s odborníky předpokládá,
\285
že se náklady na výstavbu mohou změnit v závislosti na normálním rozdělení se směrodatnou odchylkou = 1
(mohly zde však být stanoveny i jiné předpoklady, viz obrázek níže).
Stavební náklady
průměr = 80 milionů EUR
0,4
0,35
0,3
0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
0
2 4 6 8 10 12 14
sd = 1 sd = 1,5 sd = 2
Co se týče počtu start-up společností, které vzniknou v rámci inkubátoru v technologickém parku, základní
scénář předpokládá, že v průběhu deseti let dojde k založení celkem 20 podniků, ale tato proměnná je pro model
kritická. Srovnání s dalšími technologickými parky v jiných regionech nasvědčuje tomu, že i když by bylo možné,
aby projekt podpořil vznik až 25 nových podniků, je vzhledem k řadě faktorů (např. nejistá dostupnost
rizikového kapitálu, omezený počet podnikatelů, atd.) více pravděpodobné, že bude zřízen menší počet start-up
podniků, v každém případě však alespoň pět. Proto Předkladatel projektu tak byl v základním scénáři poměrně
optimistický. Pro zjednodušení výpočtu bylo diskrétní rozdělení počtu start-up společností považováno
za kontinuální, a zohledněno v trojúhelníkovém rozdělení se zápornou (levostrannou) šikmostí.
Počet start-up společností
min = 5, střed = 20, max = 25
1,2
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
0 5 10 15 20 25 30
Projekt VaVaI umožňuje stávajícím firmám využívat zkušební a prototypové laboratoře, což nakonec povede
k vývoji nových obchodovatelných výrobků. Vzhledem k míře nezaměstnanosti v regionu se konverzní faktor pro
práci odhaduje na 0,8; stínový zisk podniků za prodej inovativních produktů se tak liší od finančního zisku.
Předpokládaný roční stínový zisk je velmi variabilní. V zásadě je pravděpodobné, že budou kritické i ostatní
proměnné, jako je počet uživatelů z řad podniků, okamžik skutečného vývoje nových produktů nebo počet
vyvinutých inovativních produktů. Zde se pro jednoduchost a názornost testují pouze roční stínové zisky.
Vzhledem k vysoké míře nejistoty ve vztahu k této proměnné předkladatel projektu předpokládá, že zisky mohou
mít libovolnou hodnotu od 5 milionů EUR do 20 milionů EUR ročně, zatímco v základním scénáři byl
předpokládán roční stínový zisk ve výši 15 milionů EUR za každý nový výrobek uvedený na trh. Proto lze
předpokládat rovnoměrné rozdělení.
\286
Roční stínové zisky
min = 5 milionů EUR, max = 20
milionů EUR
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
0 0,5 1 1,5 2 2,5
Informace o rozdělení pravděpodobnosti kritických proměnných se zadá do výpočetního softwaru pro simulaci
Monte Carlo. Software náhodně vybere soubor hodnot pro všechny tři výše uvedené kritické proměnné v rámci
jejich stanovených intervalů a funkcí rozdělení pravděpodobnosti. Celkem se provede řekněme 1 000 výběrů.
Z každé sady vybraných hodnot se odhadne ekonomická čistá současná hodnota tak, aby se dosáhlo rozdělení
pravděpodobnosti ukazatele výkonnosti, jak je znázorněno na níže uvedeném grafu.
Vzhledem k určitému nerealistickému optimismu u předpokladu počtu založených start-up společností a ročního
stínového zisku stávajících uživatelů z řad společností a po zohlednění funkcí rozdělení pravděpodobnosti
kritických proměnných lze očekávat, že ENPV bude nižší než hodnota v základním scénáři (400 milionů EUR).
V tomto případě ve skutečnosti existuje 70% pravděpodobnost, že bude ENPV nižší, než se původně
předpokládalo, a 10% pravděpodobnost, že bude negativní. Z analýzy rizik vyplývá, že k usnadnění realizace
přínosů je třeba přijmout odpovídající opatření ke zmírnění se zaměřením na konkrétní proměnné.
0,12
ENPV
(v tisících EUR)
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
Diskrétní
pravděpodobnost
\287
Příloha I. Finanční diskontní sazba
Teoretické pozadí
Vloží-li soukromí nebo veřejní investoři kapitál do projektu, vzniknou jim implicitní náklady
vyplývající z obětování příležitosti návratnosti kapitálu z jiného projektu. Jinými slovy, tyto vynaložené
zdroje zahrnují náklady obětované příležitosti. K vyvolání investice by tudíž očekávaná návratnost
měla být minimálně stejně vysoká jako náklady obětované příležitosti na financování. Proto jsou příliv
a odliv finančních prostředků projektu diskontovány s použitím finanční diskontní sazby (FDR).
FDR představuje náklady obětované příležitosti na kapitál a je oceněna jako ztráta příjmů
z alternativní investice s podobným rizikovým profilem. Bere v úvahu časovou hodnotu peněz,
například představu, že momentálně dostupné peníze mají větší cenu, než stejná částka v budoucnosti,
protože úrok (u nerizikového depozita) a riziko očekávaných budoucích peněžních toků by mohlo být
menší, než se očekávalo.
Přístupy k empirickému odhadu
V praxi existují různé přístupy k výpočtu finanční diskontní sazby.
 Běžně používaný přístup spočívá v odhadu skutečných nákladů na kapitál. Ukazatel pro tento
odhad představuje skutečnou návratnost státních dluhopisů (mezní přímé náklady na veřejné
prostředky) nebo dlouhodobých reálných úrokových sazeb na komerční půjčky (v případě
nutnosti soukromých investic do projektu), nebo vážený průměr těchto dvou sazeb (Průměrné
náklady na kapitál – WACC). Vážený průměr se použije zejména, je-li nutné projekt financovat
jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Tento přístup, ačkoli je velmi praktický
a rozšířený, neodráží skutečné náklady obětované příležitosti na kapitál, protože nejlepší
alternativní investice by měla v zásadě vytvářet vyšší zisky, než kolik by činila zaplacená částka
úrokové sazby na veřejné nebo soukromé půjčky.
 Druhý, přesnější přístup má brát v úvahu ušlou návratnost z nejlepší alternativní investice
s cílem určit maximální mezní hodnotu pro diskontní sazby. V tomto případě alternativní
investicí není odkoupení veřejného či soukromého dluhu, ale návratnost z vhodného portfolia
finančních aktiv.
 A konečně FDR je určena pomocí specifické úrokové sazby nebo míry návratnosti osvědčeného
emitenta cenných papírů v často obchodované měně, a následným použitím násobícího
koeficientu této minimální referenční hodnoty. Vzhledem k nestálosti mezinárodních
finančních trhů (včetně rizika bublin) však může tento přístup vést k nestabilním a často se
měnícím hodnotám.
Příklad odhadu
V následujícím textu uvádíme empirický příklad pro výpočet FDR v malé otevřené ekonomice dle
druhého přístupu. V ilustrativním výpočtu se FDR odchyluje od navržených 4% v hlavním dokumentu,
uváděných jako odkaz na programové období 2014-2020 (která zůstane, jak již bylo uvedeno,
orientační referenční hodnotou, která bude použita pro členské státy EU obecně).
Základním předpokladem je skutečnost, že navrhovatel projektu je zkušený investor, který je schopen
dosáhnout návratnosti své investice, která se rovná alespoň průměrné hodnotě portfolia různých
cenných papírů. Proto by výchozím bodem pro odhad nákladů obětované příležitosti měla být míra
návratnosti nejběžnějších aktiv, z nichž investor může získat úrok, a to z vládních dluhopisů, peněžních
ekvivalentů a zásob. Tento přístup předpokládá, že domácí a mezinárodní trhy cenných papírů jsou
integrovány, což znamená, že neexistují žádné překážky finančních toků, a že aktiva se stejnou úrovní
rizik mají v kterékoli zemi stejnou návratnost. Tento přístup je zvláště vhodný pro malé otevřené
ekonomiky, kde návratnost domácího kapitálu nemá takový význam,
\288
jako návratnost diverzifikovaného portfolia dostupného na mezinárodním kapitálovém trhu 338. Proto
se mohou odhady nákladů obětované příležitosti na kapitál opírat o mezinárodní portfolio aktiv
na základě toho, že investor by mohl vložit své zdroje kdekoli jinde, a to i v případě, jedná-li se
o domácí projekt.
V tomto příkladu byly vzaty v úvahu odhady dlouhodobé návratnosti mezinárodního investičního
portfolia (viz tabulka níže). FDR se počítá jako průměr337 návratností aktiv zahrnutých v portfoliu.
Fisherův vzorec338 se pak používá k výpočtu odhadů skutečné návratnosti. Použijeme-li tyto odhady,
vypočtená FDR činí 2,9% v reálném vyjádření nebo 5,1% v nominálním vyjádření.
Tabulka I.1 Odhady nominální a reálné návratnosti
Třída aktiv Odhady roční
nominální
návratnosti v %
Odhady roční
reálné návratnosti
v %
Akcie s velkou kapitalizací 6,5 4,3
Akcie se střední/malou kapitalizací 8,0 5,8
Mezinárodní akcie 6,3 4,1
Dluhopisy 2,6 0,4
Finanční investice 2,2 0,0
Aritmetický průměr 5,1
Dlouhodobá míra inflace 2,2
Aritmetický průměr 2,9
Zdroj: www.schwab.com
339
Alternativně lze vypočítat průměr vážený na základě relativního objemu každého aktiva v portfoliu.
337
Bereme-li v úvahu, že ve skutečnosti lze investovat pouze do domácí ekonomiky, náklady obětované příležitosti mohou být pro investora
často poměrně nižší než hodnota zaznamenaná na mezinárodním trhu.
338
𝑟 = 𝑖 − 𝜋, kde: r představuje reálnou sazbu, i nominální sazbu a π inflaci (při nízkých hodnotách nominální sazby i a inflace π).
\291
Příloha II. Sociální diskontní sazba
Teoretické pozadí
Sociální diskontní sazba (SDR) se používá v ekonomických analýzách investičních projektů pro
diskontování ekonomických nákladů a přínosů a odráží náklady obětované příležitosti na kapitál
z intertemporálního hlediska pro společnost jako celek. Jinými slovy odráží sociální pohled na to, jak
mají být budoucí přínosy a náklady oceňovány oproti těm současným. V tomto smyslu má každá
diskontní sazba za následek rozhodnutí týkající se budoucnosti, a to má vliv na váhu připisovanou
budoucím přínosům nebo nákladům.
Nulová sociální míra časové preference vychází z předpokladu, že se připisuje stejná váha
momentálním výhodám, tzn. že z hlediska prospěšnosti není důležité, zda se jedná o dnešní či budoucí
spotřebu.
Na druhé straně pozitivní diskontní sazba signalizuje preferenci současné spotřeby před spotřebou
budoucí, zatímco opak je pravdou, je-li diskontní sazba negativní.
V dokonale konkurenčním hospodářství a v podmínkách hospodářské rovnováhy se sociální diskontní
sazba shoduje s finanční diskontní sazbou, což by odpovídalo úrokovým sazbám na finančním trhu.
To však v praxi neplatí, jelikož kapitálové trhy jsou ve skutečnosti nedokonalé.
Přístupy k empirickému odhadu
V literatuře nalezneme různé přístupy k odhadu SDR. Nejoblíbenější přístupy naleznete níže.
 Sociální míra návratnosti soukromých investic (SRRI) je založena na myšlence, že veřejné
investice vytěsňují investice soukromé. Proto by v souladu s tímto přístupem návratnost
veřejných investic měla být alespoň tak vysoká jako návratnost možných soukromých
investic. Má se tudíž za to, že SDR je rovna mezním sociálním nákladům obětované příležitosti
na finanční prostředky soukromého sektoru. Jak již zmiňovali mnozí ekonomové (Boardman
a kol., 2006; Barrett a kol., 1999; Arrow a Lind, 1997), přístup SRRI je obecně orientovaný
na vysoké odhady SDR. Existují dvě hlavní příčiny této orientace: za prvé externality a selhání
trhu narušují návratnost soukromých investic a mohou způsobit, že návratnost soukromých
investic je vyšší, než návratnost sociální; za druhé zaznamenaná návratnost soukromých
investic obvykle zahrnuje rizikovou prémii. Riziková prémie by však neměla být do SDR
zahrnuta, protože společnost jako celek nebo vláda mají mnohem větší portfolio, než má
kterýkoli soukromý investor, a proto mohou využít sdílení rizik. Protože empirický odhad
SRRI je obvykle založen na zaznamenané návratnosti na soukromých finančních trzích, dalším
problémem je zde nestálost trhu a role bublin na trhu s aktivy.
 Sociální míra časové preference (SRTP) je míra, do jaké je společnost ochotna odložit
jednotku současné spotřeby výměnou za vyšší spotřebu v budoucnosti. Logika tohoto
přístupu je taková, že vláda by měla vzít v úvahu životní podmínky současných i budoucích
generací
a řešit optimální program plánování založený na individuálních spotřebních preferencích.
Pro odhad SRTP existují různé metody. Za prvé lze SRTP odhadnout, sledujete-li se
na návratnost z držby státních dluhopisů nebo jiných obchodovatelných cenných papírů
s nízkým rizikem. Další způsob je založen na vzorci z Ramseyho růstového modelu (viz níže).
Určité omezení přístupu z hlediska SRTP představuje to, že se soustředí na spotřební stránku
a nebere při tom v úvahu dopad přesunu, který by veřejné projekty mohly na soukromé
investice mít. Lind (1990) však tvrdí, že v důsledku mobility mezinárodního kapitálu se dopad
vypuzení soukromých investic veřejnými investicemi nezdá být vzhledem k analýze sociální
diskontní sazby příliš významný.
 Existují další přístupy, které se pro intertemporální diskontování dají použít, v praxi se však
používají jen zřídka. Jedná se o přístup z hlediska váženého průměru a přístup z hlediska
stínové ceny kapitálu. Z prvně jmenovaného přístupu vyplývá, že má-li se za to, že veřejná
\292
investice má vliv jak na přesun soukromých investic, tak i na budoucí spotřebu, mohla by být
SDR
odhadována váženým průměrem míry návratnosti investic a míry časových preferencí.
Druhý přístup vyžaduje převod investičních toků na „ekvivalenty spotřeby“ pomocí příslušné
stínové ceny kapitálu; tyto toky jsou pak diskontovány na sociální míru časové preference.
Následující tabulka uvádí synteticky přístupy SDR, které se v současné době používají ve vybraných
zemích po celém světě. Lze konstatovat, že používání metody sociální míry časové preference je
rozšířeno ve vyspělých zemích, a to zejména v Evropě. Podle většiny ekonomů (např. Feldstein,
1972; Evans a Sezer, 2003, 2004 a 2005; Florio, 2007; Evans, 2007; Kula, 2002 a 2006) je tento
přístup
ve skutečnosti založen na spolehlivých teoretických základech, protože se neopírá pouze o finanční
údaje, ale především o sociální preference.
Tabulka II.1 Metody sociální diskontní sazby přijaté ve vybraných zemích
Teoretický základ Země Zdroj
SRTP
Dánsko Hepburn (2007)
Francie
Itálie
Německo
Portugals
ko
Slovensk
o
Španěls
ko
Švédsko
Spojené království
USA (Agentura pro ochranu životního
prostředí)
Quinet (2007)
Florio (2006)
Florio (2006)
Florio (2006)
Hepburn (2007)
Florio (2006)
Hagen a kol. (2012)
HM Treasury (2003)
Zhuang a kol. (2007)
SRRI
Austrálie
Kanada
Indie Irsko
Nizozemsko
Nový Zéland
USA (Úřad pro řízení a rozpočet)
Harrison (2010)
Pokyny tajemníka Finanční rady (2007) Zhuang a
kol. (2007)
Florio (2006)
Florio (2006) Hagen
a kol. Florio (2007)
Hagen a kol. (2007)
Přístup z hlediska
váženého průměru
Čínská lidová republika Florio (2007) Hagen a kol. (2007)
Vládní výpůjční
sazba
Česká republika
Maďarsko
Hepburn (2007)
Hepburn (2007)
Zdroj: vlastní zpracování
Sociální míra časové preference
Poměrně snadný a často používaný způsob, jak odhadnout SRTP, je založen na následujícím vzorci
z Ramseyho růstového modelu z roku 1928,
SRTP = 𝑝 + 𝑒 * 𝑔
kde p je čistá časová preference, e je elasticita mezního užitku spotřeby, tj. procentuální změna
mezního užitku jednotlivců odpovídající každé procentní změně ve spotřebě, g je očekávané tempo
růstu spotřeby na jednoho obyvatele.339 Obě složky tohoto vzorce (složka týkající se časové preference
a druhá složka související s růstem spotřeby) odrážejí dva možné důvody, proč může mít budoucí
spotřeba nižší hodnotu než v současnosti. Za prvé současnému příjmu či spotřebě se obvykle dává
přednost kvůli nejistotě ohledně budoucnosti a kvůli netrpělivosti. Za druhé budoucí spotřeba může
být oceněna níže než současná kvůli pravděpodobnosti, že lidé budou
v budoucnosti bohatší. Roste-li ve skutečnosti spotřeba na jednoho obyvatele, pak hodnota zvýšení
každoroční spotřeby v budoucnu klesá rychlostí úměrnou tempu růstu spotřeby na obyvatele
a elasticitě klesajícího mezního užitku spotřeby.
Každá složka vzorce je podrobněji popsán níže.
339
Algebraicky vyjádřil tuto rovnici Feldstein (1965).
\293
Složku čisté časové preference (p) lze rozdělit do dvou částí: první se týká netrpělivosti jednotlivců
a jejich krátkozrakosti, druhá souvisí s rizikem úmrtí nebo zánikem lidské rasy. Riziko úmrtí nebo zánik
lidské rasy odráží životní příležitost, což se často jednoduše měří jako poměr celkových úmrtí k celkové
populaci. Netrpělivost a krátkozrakost jedinců naproti tomu odkazuje na zjištění, že jedinci
upřednostňují přítomnou spotřebu před spotřebou budoucí, což se odráží v kladné hodnotě p. Nicméně,
jak uvádí Ramsey a další ekonomové, ze sociálního hlediska je „eticky neobhajitelné“ přiřadit této složce
jinou než nulovou hodnotu (Ramsey, 1928, str. 543). Kladná hodnota by ve skutečnosti znamenala,
že budoucí generace na tom budou ještě hůře, ale pouze kvůli tomu, že se narodili později, což by bylo
z hlediska společnosti jako celku nepřijatelné.
Ekonomická empirická literatura obecně odhaduje hodnotu p mezi jedním (např. Newberry, 1992;
Arrow, 1995; Evans, 2007) a třemi procenty (Nordhaus, 1993). Ve Sternově zprávě se však v souladu
s výše uvedeným Ramseyho tvrzením340uvažuje o hodnotě 0,1% vzhledem k předpokladu netrpělivosti
či krátkozrakosti, které mají nulovou hodnotu. Proto snadný způsob, jak stanovit veličinu p, by spočíval
ve stanovení nulové hodnoty netrpělivosti či krátkozrakosti a riziko úmrtí nebo zániku lidské rasy by
mělo hodnotu, která se rovná roční hrubé míře úmrtnosti populace (počtu úmrtí v celé populaci).
Elasticita mezního užitku vzhledem ke spotřebě (e) zachycuje dynamiku spotřeby v průběhu času.
Tento parametr zachycuje skutečnost, že budou-li zítra spotřebitelé o něco bohatší, mezní užitek klesá.
Jinými slovy ukazuje, jak by měla být spotřeba převáděna napříč různými generacemi; na tento
parametr lze nahlížet jako na parametr plánování při plánování v sociální oblasti, který odhalí
preferenci zamezení příjmové nerovnosti.
Přístup k tomu, jak odhadnout složku elasticity, je vzít v úvahu společenský úsudek o tom, jak by měla
být spotřeba převedena na obyvatelstvo v různých časových obdobích. V tomto případě nám elasticita
říká, jak dalece je vhodné převést příjmy bohatých osob na chudé. To lze odhalit pomocí analýzy vývoje
vnitrostátních sazeb daně z příjmu osob. Stern (1977), Cowell a Gardiner (1999) a Evans (2006)
navrhují následující vzorec pro elasticitu,
e = ln (1 - 𝑡 ')/ ln (1 - 𝑡)
kde t 'a t jsou mezní, resp. průměrné sazby daně z příjmu průměrného daňového poplatníka.
Jedním z nich je neutrální hodnota parametru: jestliže e = 1, pak 1 EUR zvýšené spotřeby v budoucnu
přispívá 1 EUR na životní podmínky. Jestliže namísto toho e <1, spotřebitelé nemají takový zájem
o budoucí růst. Je-li e> 1, spotřebitelé o něj zájem mají.
Očekávaný růst spotřeby na jednoho obyvatele (𝐠), nebo jiné proměnné ve spojení s životními
podmínkami (např. v souvislosti s příjmem, jak zdůraznil Spackman (2007) a Kula (2012)). Z hlediska
mezigenerační spravedlnosti tato složka znamená, že očekává-li se, že budoucí generace budou bohatší,
než generace dnešní, a tudíž roste-li spotřeba v průběhu času, vedlo by to ke zvýšení diskontní sazby s
cílem přesunout prioritu na chudší současnou generaci. K odhadu budoucího růstu se obvykle používá
velmi dlouhého období tempa růstu spotřeby na jednoho obyvatele s cílem zmírnit možné krátkodobé
zkreslení.
Empirické odhady tempa růstu spotřeby na obyvatele jsou obvykle založeny na růstových modelech,
které berou v úvahu jak dlouhodobý vývoj v minulosti, tak očekávaný budoucí růst. Způsob, jak
odhadnout g je vzít v úvahu další ukazatel, který se pojí s životními podmínkami jako ukazatelem růstu
spotřeby, např. růst reálného HDP na obyvatele, růst spotřeby nebo růst příjmů fyzických osob.
Co se týče empirického odhadu, poslední oznámení odhadu SDR pro 20 evropských zemí uvádí Florio
(2014), viz Bibliografie.
340
Obdobný přístup byl uplatněn například ve Sternově zprávě (Ministerstvo financí Spojeného království (HM Treasury), 2006).
\294
Příloha III. Přístupy k empirickému
odhadu konverzních faktorů
Teoretické pozadí
Pro účely finančních analýz představují tržní ceny při posuzování finanční výkonnosti projektu pro
soukromého i veřejného investora relevantní signál. Není však již relevantní, je-li cílem zhodnotit
přínos projektu k ekonomickým podmínkám. Při hodnocení finanční výkonnosti proto veškeré
uvažované přínosy a náklady (zejména přínosy a náklady zahrnuté v tabulkách pro posouzení
finanční návratnosti investice) oceněné v cenách zaznamenaných na trhu musí být oceněny v tzv.
„stínových cenách“. Stínová cena je společenská mezní hodnota změny výstupu nebo vstupu, tedy
nákladů obětované příležitosti společnosti na produkci či spotřebu víceméně veškerých statků.
Tržní ceny a stínové ceny jsou v dokonale konkurenčním prostředí a na efektivních trzích nebo při
optimálním plánování stejné. Ve skutečnosti však trhy mohou být deformovány kvůli daním, clům,
dotacím, nepružným směnným kurzům, dotacím na výrobu či spotřebu, regulovaným tarifům, cenám
stanoveným oligopoly nebo monopoly a kvůli neúplným informacím. To jsou prvky, které vrážejí klín
mezi zaznamenanou cenu a mezní společenskou hodnotu zdrojů.
Obecný teoretický rámec analýzy nákladů a přínosů předkládají Drèze a Stern (1987, 1990 341), kteří
odhadli stínové ceny jako přímý dopad zvýšení jednotky vstupu nebo výstupu na životní podmínky.
342
Empirické přístupy k odhadu konverzních faktorů
Neexistuje žádný jednoznačný způsob, jak vypočítat stínovou cenu, která by byla vhodná pro
všechny typy tržních i netržních statků. Namísto toho existuje několik přístupů, přičemž každý z nich
by mohl být více či méně vhodný pro určité typologie statků a odvětví (viz obrázek 2.2 v kapitole 2).
Aby bylo možno použít nejvhodnější metodu, prvním důležitým rozlišovacím prvkem je, zda je statek
vstupem či výstupem projektu. Pro výstup lze použít přístup z hlediska ochoty platit popsaný
v příloze VI. Co se týče vstupů, lze je považovat za obchodovatelné či neobchodovatelné
na mezinárodních trzích. Obecné pravidlo pro mezinárodně obchodovatelné statky, jako jsou
nejčastěji vyráběné komodity, je použít jejich cenu na hranicích. K jiným než obchodovatelným
statkům se uplatňuje odlišný přístup, a to v závislosti na tom, zda zvažujeme menší položky nebo
341
Drèze J. a Stern N. (1987) „The Theory of Cost-Benefit Analysis“; kapitola14 v knize editorů: Auerbach A.J. and Feldstein M. „Handbook of Public
Economics“, North-Holland: Elsevier Science Publishers. Drèze J. a Stern N. (1990) „Policy reform, shadow prices and market prices“, Journal of
Public Economics, 42 (1): 1–45.
342
pro zjednodušení prezentace teorie autorů Drèze-Stern viz Florio (2014): M.Florio (2014) Applied Welfare Economics, London: Routledge.
Deformace cen: PŘÍKLADY
- Projekt s nároky na pozemek, například průmyslová lokalita, kde veřejné orgány dají pozemek bezplatně
k dispozici, přestože by jinak mohl vynést zisk z pronájmu.
- Zemědělský projekt, který závisí na přívodu vody při velmi nízkém tarifu, který je silně dotován z veřejného
sektoru a kde ceny výstupů jsou ovlivněny zvláštními politickými programy (např. určitými předpisy v rámci
společné zemědělské politiky EU).
- Energeticky náročný projekt, který závisí na dodávkách elektrické energie v režimu regulovaných tarifů, kdy
tyto tarify jsou pod dlouhodobou hodnotou mezních nákladů.
- Elektrárna v režimu koluzivního oligolopu, která určuje podstatně odlišnou cenu elektřiny oproti cenám, které
tvoří dlouhodobé mezní náklady, přičemž prvně jmenovaná cena je vyšší než druhá; v tomto případě ekonomické
přínosy by mohly být nižší než finanční zisky.
\295
velké. Pro drobné položky lze použít speciální parametr, tzv. „standardní konverzní faktor“ (SCF).
Stínové ceny pro velké neobchodovatelné vstupy závisí na dopadu, který změna poptávky nebo
nabídky u tohoto výrobku má na životní podmínky; tyto dopady naopak závisí na tom, jak se trhy
přizpůsobí těmto změnám poptávky a nabídky. Zejména náklady obětované příležitosti na vstupy
projektu, jejichž použití by vedlo ke zvýšení produkce, se musí odhadovat pomocí dlouhodobých
mezních nákladů343 na výrobu jedné další jednotky tohoto vstupu. Naopak, jestliže použití vstupu
nebude mít za následek zvýšení produkce, ale snížení spotřeby alternativními uživateli, ochota platit
se musí odhadovat spíše se zřetelem na sociální hodnoty vstupů, než na jejich náklady. Stínová cena je
v těchto případech cena, kterou by alternativní uživatelé byli ochotni zaplatit za spotřebu těchto
statků. 344
Náklady na pracovní sílu představují výjimku. I když je práce charakterizována svobodou pohybu
v rámci EU, nelze ji považovat za obchodovatelný statek v nejpřísnějším slova smyslu. Je také oceněna
odlišně od neobchodovatelných vstupů: musí se vypočítat specifická stínová cena (tj. stínová mzda),
která zohledňuje místní zkreslení na trhu práce, s cílem určit náklady obětované příležitosti na tuto
práci.
Rozdílné přístupy k empirickému odhadu konverzních faktorů pro přechod ze zaznamenaných cen
na ceny stínové jsou podrobněji uvedeny níže.
Pravidlo ceny na hranicích pro obchodovatelné vstupy
Pravidlo ceny na hranicích se obvykle používá k odhadu stínových cen mezinárodně
obchodovatelného zboží, které představuje vstup do projektu. Zdrojem je přístup k hodnocení
projektů autorů Little a Mirrlees (1974).345 Tento přístup, odvozený z průzkumu, který zadala
organizace OECD, Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) a Světová banka, je vytvořen pro
hodnocení investičních projektů na trzích zatížených distorzí, např. na trzích v rozvojových zemích.
Nicméně stejná pravidla se vztahují na jakoukoli otevřenou ekonomiku bez ohledu na míru zkreslení
cen.
Metoda ceny na hranicích je založena na odhadu nákladů obětované příležitosti na obchod se zbožím
za předpokladu, že mezinárodní ceny odrážejí ekonomickou hodnotu dováženého zboží lépe než ceny
domácí. Podle pravidla ceny na hranicích je stínová cena obchodovatelného zboží dána jeho cenou
na státní hranici (CIF) (náklady, pojištění a přepravné - „cost, insurance and freight“), tedy cenou
zahrnující náklady na výrobu, pojištění a dopravu zboží na státní hranice, ale s vyloučením jakýchkoli
cel, daní nebo dotací uplatňovaných při vstupu zboží na vnitrostátní trh. Tato cla, daně nebo dotace
mohou tvořit procentuální sazbu z ceny zboží, pevnou částka za jednotku nebo minimální částku, která
se vztahuje na zboží, jež překročí hranice.
Pravidlo popsané autory Little-Mirrlees se vztahuje na statky obchodovatelné svou povahou, pro které
existuje mezinárodní trh: jedná se obvykle o suroviny nebo polosurové materiály, finální výrobky,
ale i o některé veřejné služby (např. dodávky zemního plynu). Naopak dopravní služby, stavební práce,
náklady na údržbu, pozemky, místní dopravu a některé další veřejné služby (např. zásobování vodou)
lze považovat za neobchodovatelné statky a nelze na ně uplatnit pravidlo ceny na hranicích.
V obecné rovině lze konstatovat, že pravidlo ceny na hranicích lze použít vždy, je-li předmětem
importu nejlepší alternativa k domácímu výrobku. Proto vždy, když mezinárodní obchod nabízí
reálnou příležitost, cenu na hranicích lze v ekonomické analýze investičních projektů použít jako
stínovou cenu. To znamená, že toto pravidlo lze také aplikovat na zboží, se kterým se v současné době
prakticky neobchoduje, ačkoli je potenciálně obchodovatelné na mezinárodním trhu, například
z důvodu nízké domácí orientace na zahraniční obchod.
Předpokládejme například, že dané zboží se vyrábí v zemi A při určitých nákladech a v zemi B při
nižších nákladech. Země A by se mohla rozhodnout i nadále vyrábět zboží přesto, že má možnost
343
bez sociální hodnoty zisku
344
přístup z hlediska ochoty platit/přijmout se také používá pro stanovení hodnoty neobchodovatelných výstupů, které se v současnosti
prodávají i těch, které se neprodávají, např. externality (viz příloha VI).
345
Little, I.M.D. and Mirrlees, J.A. (1974), Project appraisal and planning for developing countries, London: Heinemann Educational Books.
\296
dovážet zboží ze země B za relativně nižší cenu. Stínová cena zboží bude cena nejlepší alternativy
ke zboží vyráběnému na domácím trhu. Vzhledem k tomu, obchodování je v zásadě možné (např.
existují silnice spojující země A a B ) a bylo by finančně výhodnější (dovozní cena by byla nižší než
náklady na výrobu v zemi A), dovoz stejného zboží ze země B by představoval pro zemi A nejlepší
alternativu. Proto by stínová cena tohoto zboží byla jeho cenou na hranicích.
Dalším důležitým předpokladem pro použití ceny na hranicích jako stínové ceny domácí komodity je
to, že světová cena této komodity je stálá, tedy není ovlivněna výraznými změnami v poptávce
a nabídce na vnitrostátním trhu. Má se za to, že tento předpoklad platí pro relativně malé země, u nichž
změny na domácím trhu nemohou přímo ovlivnit mezinárodní trhy, a kde se nerealizují žádné
obzvláště velké investiční projekty. Ekonomicky významné projekty nebo tzv. megaprojekty jsou
projekty, které by mohly ovlivnit vnitrostátní obchodní toky, a tudíž relativní ceny. Nejsou-li splněny
tyto podmínky, stínové ceny dovážených druhů zboží by mohly lépe odhadovat pomocí následujících
alternativních přístupů (viz níže).
Dlouhodobé mezní náklady
Ekonomickou hodnotu neobchodovatelných vstupů, u kterých má zvýšení poptávky za následek
zvýšení výroby, lze měřit pomocí sociálních mezních nákladů na výrobu. Tuto metodu lze použít, je-li
známa struktura nákladů nebo je-li možné ji snadno identifikovat, jinak by se musel pro zjednodušení
použít standardní konverzní faktor.
Sociální mezní náklady na statky jsou tržní ceny vstupů, u nichž je potřeba rozšíření výroby statku
o jednu jednotku, snížené o sociální hodnotu mimořádného zisku za prodej statku navíc, přičemž
úroveň výroby veškerých dalších statků zůstává konstantní.
Výkyvy v dlouhodobých mezních nákladech (LRMC) dokáží zachytit změny jak provozních, tak
kapitálových nákladů. Tím, že akceptujeme mezní náklady spojené s výrobou dalšího zboží, a které
jsou zahrnuty do vstupu posuzovaného projektu, lze LRMC považovat za dobrý ukazatel ekonomické
hodnoty daného zboží, a proto je lze použít jako stínovou cenu.
Při výpočtu LRMC by měl hodnotitel projektu vzít v zásadě v úvahu nejen přírůstkové finanční
provozní a kapitálové náklady, které jsou součástí rozšíření mezní výroby, ale i další náklady na životní
prostředí a netržní náklady, které přispívají k utváření celkové ekonomické hodnoty zboží.
Odhad LRMC může být obtížný, protože to vyžaduje podrobné informace o struktuře výrobních
nákladů, které hodnotitel projektu nemůže mít k dispozici. Lze se řídit dvěma obecnými pravidly pro
odhad mezních nákladů. Za prvé LRMC by měly zahrnovat z provozního a investičního hlediska pouze
skutečné dodatečné náklady na vytvoření rozšířené kapacity nezbytné pro plnění potřeb projektu.
Je možné, že nebudou muset být nutně vynaloženy všechny nezbytné náklady na zvýšenou nabídku;
například některá stávající zařízení se mohou být schopna se změnou výrobní kapacity vyrovnat.
Za druhé je třeba vzít v úvahu, že ocenění mezních nákladů je koncept zaměřený na budoucnost, což
znamená, že by mělo být založeno na očekávaném vývoji struktury nákladů. Kromě toho by bylo dobré
mít na paměti, že LRMC jsou obecně nižší, než průměrné celkové náklady, a to kvůli fixním nákladům
a úsporám z rozsahu, které jsou pro mnoho firem typické.
\297
PŘÍKLAD: DLOUHODOBÉ MEZNÍ NÁKLADY NA VODU
U LRMC na vodu by se měl zohlednit nárůst nákladů, a to především nárůst spotřeby vody (z důvodu stavebních
a provozních aktivit spojených s projektem), jakož i náklady spojené s využíváním nových vodních zdrojů,
kapacitou na úpravu vody a veškeré další náklady, které mohou v dlouhodobém horizontu vzniknout. Patří mezi
ně náklady vynaložené na to, aby se zabránilo případným negativním externalitám či aby byly zmírněny, např.
znečišťování životního prostředí a náklady obětované příležitosti na zdroje v souladu s článkem 9 směrnice
2000/60/ES.
Konkrétněji, v případě ekonomických nákladů na vodu lze LRMC vypočítat jako součet kategorií nákladů
uvedených níže.
- Náklady na dodávky vychází z jednotkových nákladů na zdroje pro investiční projekt, kalkulovaných jako podíl
průměrných ročních kapitálových a provozních nákladů spojených se zásobováním vodou (z podzemních vod,
povrchových vod, z odsolování, atd.) a objemu spotřebované vody. Kapitálové náklady by měly rovněž zahrnovat
veškeré investiční náklady vynaložené na zlepšení kvality vody a výkonu systému pro zásobování vodou (např.
náklady na omezení ztrát a znečištění, zlepšení spolehlivosti, atd.).
- Náklady na úpravu vody lze odhadnout pomocí průměrných ročních jednotkových nákladů na příslušný proces
sanitace a úpravy vody.
- Náklady na distribuci zahrnují roční jednotkové náklady (celkové náklady na distribuci v poměru k celkovému
objemu distribuované vody) na instalaci a údržbu přípojky od objektu zákazníka k síti a zvláštních nákladů s tím
spojených, např. náklady spojené s čerpací výškou, vodními nádržemi, délkou požadovaných sítí, druhem půdy,
odsolováním (v závislosti na tom, jakým způsobem se voda odebírá). Tyto náklady se obvykle rozlišují podle typu
uživatelů, a to jedná-li se o uživatele z oblasti průmyslu, zemědělství nebo o domácnosti.
- Další roční náklady na správu služeb, které zahrnují náklady na pořizování údajů z měřících přístrojů, fakturaci,
evidenci zákazníků, vyřizování dotazů a další administrativní náklady.
- Veškeré náklady na životní prostředí související s dodávkami vody a její úpravou, jako např. společenské
náklady vynaložené kvůli znečištění způsobené elektřinou, která se používá k čerpání vody, společenské náklady
na hluk a škody na životním prostředí ve fázi výstavby, atd.
- A konečně náklady na zdroje, tj. náklady obětované příležitosti na využívání vody pro projekt, se ocení podle
nejlepší alternativy ke způsobu využívání zdroje.
Směrnice 2000/60/ES doporučuje jako strategie oceňování nákladů na vodu přihlédnout k zásadě náhrady
veškerých nákladů na služby spojené s dodávkou vody včetně finančních nákladů, nákladů na životní prostředí
a nákladů na zdroje. Proto vždy, existuje-li záruka, že tarif vodného je nastaven takovým způsobem, aby se zajistilo
plné pokrytí nákladů, zejména v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, tarif vodného by se rovnal jeho LRMC,
a mohl by se považovat za stínovou cenu vody.
Standardní konverzní faktor
Menší neobchodovatelné položky jsou vstupy, které nepředstavují významný podíl na celkových
nákladech na projekt, a u kterých nejsou všeobecně dostupné dostatečné informace o struktuře
nákladů těchto položek, čímž je u nich ztížen odhad dlouhodobých mezních nákladů. Způsob úpravy
pro odhad stínové ceny těchto položek spočívá ve výpočtu tzv. standardního konverzního faktoru
(SCF). SCF je ukazatel průměrné vzdálenosti mezi světovými cenami a domácími cenami
za předpokladu, že světové ceny odrážejí náklady obětované příležitosti na zboží a že domácí ceny jsou
deformovány ve srovnání s mezinárodními cenami (v souladu s pravidlem ceny na hranicích). Čím
menší deformace na domácím trhu existuje, tím menší je hodnota SCF.
I v případě, že rozdíl mezi domácími a mezinárodními cenami lze určit pomocí široké škály deformací,
nejrozšířenější vzorec odhadu SCF bere v úvahu pouze daně a dotace na obchod jako faktory, které
vrážejí klín mezi trh a stínové (tj. mezinárodní) ceny. Samozřejmě to představuje zjednodušení,
zaručuje však snadnou použitelnost této metody.
\298
Níže je uveden celý obecně používaný vzorec odhadu SCF,
kde
M je celková hodnota dovozu ve stínových cenách, tj. cenách CIF;
X je celková hodnota vývozu ve stínových cenách, tj. cenách FOB (vyplaceně na palubu lodi - „free
on board“);
TM a TX jsou hodnoty cel na dovoz, resp. vývoz;
SM a SX jsou hodnoty dotací na dovoz, resp. vývoz;
Podle pravidla ceny na hranicích používaného k odhadu stínových cen obchodovatelného zboží, ceny CIF
na státní hranice se považují za ukazatel mezinárodní hodnoty dováženého zboží. Ceny FOB se považují za
ukazatel mezinárodní hodnoty vyváženého zboží včetně nákladů na výrobu zboží a jeho přepravu až na
hranici, přičemž toto zboží nebylo předmětem žádné dotace a nepodléhá při vývozu žádné dani.
V oblastech víceúrovňové správy, např. Evropské unie, by zaznamenané ceny neměly rovněž obsahovat
clo (ani dotace) uvalené EU na dovážené zboží, vstupující do členských států ze třetích zemí. Kromě toho
v členských státech se státní správou na centrální i regionální úrovni je třeba vzít v úvahu možnost, že z
každé úrovně lze uvalit clo a poskytovat dotace.
Obecný vzorec pro SCF lze zjednodušit, nevybírají-li se žádné daně při dovozu ani vývozu, ani se
neposkytují dotace. Zejména ohledně výpočtu SCF pro členské státy EU lze předložit některé úvahy:
 národní vlády (jak na centrální, tak i regionální úrovni) obvykle uvalují některé daně
a poplatky na dovoz zboží z jiných zemí a orgány Evropské unie na dovoz zboží ze zemí, které
nejsou členy EU;
 orgány EU ani národní orgány obvykle neposkytují dotace na dovoz;
 vývoz zboží do jiných členských států a třetích zemí obecně nepodléhá zdanění;
 dotace vázané na objem a hodnotu vyváženého zboží obecně neposkytují ani instituce EU, ani
vlády členských států, v souladu s Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace (WTO)
z roku 1994. Ačkoli vývozní dotace v posledních desetiletích reálně poklesly, stále ještě úplně
nevymizely, zejména v oblasti zemědělství a potravinářství. Za účelem odhadu SCF lze
předpokládat, že se vývozní dotace rovnají nule, a to z těchto důvodů:
o stále se poskytují dotace zejména na zemědělské a potravinářské výrobky, které obvykle
netvoří vstupy ani výstupy projektů veřejné infrastruktury;
o očekává se, že vývozní dotace v celé EU budou v souladu s dohodou WTO brzy zcela zrušeny;
o hodnota stále poskytovaných dotací není příliš vysoká ve srovnání s celkovou hodnotou
vyváženého zboží.
Vezmou-li se v potaz všechny tyto úvahy, vzorec pro odhad SCF lze zjednodušit takto:
Ochota platit za neobchodovatelné vstupy
\299
Jak je vysvětleno v hlavním textu, pojem ochota platit (WTP) se v prvé řadě používá především pro
ocenění výstupů projektu. Příloha VI se podrobně zabývá přístupem z hlediska WTP a různými
metodami, které lze použít k vyhodnocení přímých a vnějších vlivů na projekt. V některých specifických
případech lze však WTP použít namísto nákladů obětované příležitosti na vstupy do výrobního procesu
projektu; použití této hodnoty v rámci projektu vede ke změně čisté poptávky dalších spotřebitelů
tohoto statku. V těchto případech WTP poskytuje referenční odhad celkové ekonomické hodnoty statku,
což je lepší, než dlouhodobé mezní náklady, protože ve skutečnosti neovlivnilo mezní výrobu nic, co by
mohly LRMC zachytit. Z tohoto důvodu zde uvádíme krátkou odbočku.
Není-li možné či vhodné zvýšit dodávky zboží, aby se vyrovnal nárůst poptávky, bylo by možné zboží
alternativně získat vyjednáváním na trhu. Maximální částka, kterou je kupující ochoten zaplatit, aby
získal potřebný statek, dobře odráží celkovou ekonomickou hodnotu statku.
V úvahu lze vzít alternativní přístup z opačné perspektivy, kdy minimální částka, kterou by prodávající
byl ochoten přijmout za vydání statku, se označuje jako ochota přijmout (WTA). V zásadě jsou pojmy
WTP a WTA rovnocenné. Empiricky však bylo prokázáno, že proto, že lidé neuvažují čistě racionálně,
mají odhady WTA vyšší hodnotu než ekvivalentní WTP. Je to způsobeno tím, že lidé mají tendenci
požadovat vyšší peněžní náhrady za to, aby se vzdali statků, které mají, než je cena, kterou by byli
ochotni zaplatit, aby koupili stejné statky, které nemají. V důsledku toho se doporučuje raději používat
přístup WTP.
346
Odhad vážených konverzních faktorů: příklad
Při hodnocení projektu by nemuselo být jasné, který z přístupů popsaných výše by se měl k odhadu
stínové ceny použít. Například náklady na vybavení347, výměnu a rekonstrukci tvoří mix
obchodovatelných i neobchodovatelných vstupů; stavební práce 348, které by se mohly považovat
za neobchodovatelné, jsou obvykle náklady, které jsou příliš agregované, než aby bylo možné
odhadnout jejich LRMC; stejný argument by mohl vyvstat u nákladů na údržbu349.
V těchto případech lze hodnotu položky akceptovat jako agregaci hodnot vlastních výrobních vstupů.
Jinými slovy, člověk by se mohl pokusit rozdělit hodnotu těchto statků a služeb do jejich vstupů, a tyto
vstupy do jejich případných vstupů, a tak dále, s cílem identifikovat obchodovatelné
a neobchodovatelné dílčí složky, u nichž by se mohla snadněji použít nejvhodnější metoda odhadu.
346
V příloze VI naleznete více informací o těchto metodikách.
347
Hotové výrobky včetně instalovaných strojů pro trvalé používání i nástrojů používaných při práci. Lze je buď zakoupit, nebo pronajmout.
348
Výstavba nových stavebních konstrukcí (například zděné, betonové nebo kovové konstrukce, atd.) nebo úpravy stávajících.
349
Běžná pravidelná a plánovaná údržba včetně oprav porouchaných částí.
PŘÍKLAD: KONVERZNÍ FAKTOR PRO POZEMKY
Pozemek je typ vstupu, jehož využívání jednou osobou omezuje dostupnost pro ostatní, protože u něj nemáme
možnost nabídku rozšířit. V mnoha případech je rozumné předpokládat, že tržní ceny zachycují kritéria užitku,
vhodnosti a vzácnosti pozemku, a proto plně odráží náklady obětované příležitosti na pozemek. To by znamenalo
použití konverzního faktoru, který se rovná 1.
Může však nastat situace, kdy náklady na nájem, nákup nebo vyvlastnění pozemku ze strany orgánů veřejné moci
neodpovídají cenám na trhu. Aby bylo možné správně odhadnout náklady obětované příležitosti na pozemek, měla
by se ocenit WTP potenciálních uživatelů pozemku, a to buď za použití metody kontingenčního oceňování nebo
metody odhalených preferencí.346
Kdykoli je známo, že skutečně zaplacená cena za pozemek je o určitou částku nižší nebo vyšší než její náklady
obětované příležitosti, hodnotitel projektu by mohl jednoduše vypočítat konverzní faktor definovaný takto:
CF=1±d,
kde d je deformace vyjádřena jako podíl zaznamenané ceny. Je-li například zaplacená cena o 20% nižší,
než náklady obětované příležitosti na pozemek, bude CF (konverzní faktor) pro pozemek 1,2 (1 + 0,2); je-li
zaplacená cena o 20% vyšší, než náklady obětované příležitosti na pozemek, činí CF pro pozemek 0,8 (1-0,2).
\300
Stínovou cenu kterékoli z těchto složitějších nebo „odvozených“ položek, jejichž hodnotu tvoří
kombinace dalších „primárních“ vstupů, lze ocenit pomocí ad hoc konverzních faktorů. Ty jsou
vypočteny jako průměr konverzních faktorů vstupů vhodně vážených podle podílu, jímž položka
každého vstupu přispívá k celkové hodnotě odvozené položky. Primární vstupy by mohly zahrnovat
práci, návrh projektu a stavební dozor, energie, materiál a některé další drobné služby. Odvozené
položky mohou představovat zařízení, stavební práce, běžnou údržbu a náklady na výměnu
a rekonstrukci.
Konkrétněji, k odhadu konverzních faktorů odvozených vstupů projektu lze přijmout následující
opatření.
Výpočet primárních konverzních faktorů Konverzní faktory pro transformaci zaznamenané ceny
vstupu do její celkové ekonomické hodnoty se vypočítají pro ty obchodovatelné a neobchodovatelné
položky, pro něž lze snadno použít metodu ceny na hranicích, LRMC nebo WTP. Podle definice se CF
vypočte jako podíl stínové ceny a zaznamenané ceny. V některých případech lze u menších položek
použít národní standardní konverzní faktor.
Identifikace vah primárních vstupů do odvozených položek Váhy, s nimiž primární vstupy vstupují
do výroby každé odvozené položky lze stanovit na základě názoru odborníků se znalostmi
o průměrných podílech primárních položek, které tvoří položky odvozené (technické posouzení;
alternativní způsoby naleznete v rámečku níže). V zásadě lze vypočítat konverzní faktory pro dané
odvětví každé odvozené položky na základě způsobu, jakým se jednotlivé vstupní faktory vstupující do
skladby odvozených položek liší v závislosti na uvažovaném investičním odvětví. Je třeba poznamenat,
že náklady na některé odvozené položky lze stanovit nejen pomocí primárních položek, ale i dalších
odvozených nákladů: například náklady na údržbu se mohou skládat z nákladů na pracovní sílu,
energie, materiály, ale také na zařízení, jež lze naopak rozčlenit na vstupní faktory těchto nákladů.
Výpočet odvozených konverzních faktorů Poté, co byly stanoveny váhy, konverzní faktory
uplatňované pro odvozené položky lze vypočítat jako vážený průměr konverzních faktorů jejich
primárních vstupních faktorů. Proto za předpokladu, že například CF pro pracovní sílu je 0,75, pro
energii 0,8 a pro materiály 0,9 a že tyto položky představují eventuálně 50%, 10% a 40% z hodnoty
nákladů na zařízení, CF pro zařízení se vypočte jako (0,75 * 0,5) + (0,8 * 0,1) + (0,9 * 0,4), a výsledek
bude 0,79.
350
350
Tato metodiku vyvinul CSIL – Centre for Industrial Studies, (Milán) a BGI consulting (Vilnius), a je testován litevským ministerstvem financí s
cílem vypočítat konverzní faktory pro všechny kategorie vstupů projektu s rozlišením podle jednotlivých investičních odvětví.
ALTERNATIVNÍ METODY PRO IDENTIFIKACI VAH KONVERZNÍCH FAKTORŮ
Aby se snížilo riziko subjektivity při stanovení vah, lze alternativně odvodit tuto skladbu vah pomocí národní
tabulky použití dle národních statistických úřadů. Tabulka použití („Use Table“) zachycuje použití zboží a služeb
podle produktů a typů použití (tj. mezispotřeba podle průmyslového odvětví, konečná spotřeba, tvorba hrubého
kapitálu nebo vývoz). Tabulku lze využít k odvození vhodné aproximace procentuálního vyjádření váhy, se kterou
různé druhy zboží vstupují do skladby nákladů odvozených položek. Uvedeme-li příklad nákladů na zařízení,
procentuální podíl jednotlivých kategorií produktu použitého k výrobě zařízení i celková hodnota vyrobeného
zařízení lze odhadnout tak, že posuzujeme sloupce tabulky použití, které odpovídají výrobní činnosti zařízení pro
výrobu zboží (stroje, elektronické výrobky, vozidla, atd.), a řádky produktů (suroviny, energie, vysoce
kvalifikované služby, práce, atd.), které se používají k výrobě tohoto zařízení.
Relativní složení se může znovu posoudit pokaždé, je-li k dispozici aktualizovaná tabulka, přestože se nevydává
často. Lze však předpokládat, že celkové složení odvozených položek je v průběhu času poměrně stabilní a často
se nemění.
350
\301
Příloha IV. Stínová mzda
Teoretické pozadí
V důsledku strukturálních ukazatelů místních trhů práce včetně existence oficiální minimální mzdy,
nepružnosti reálných mezd, existence daní a sociálních příspěvků, dotací, podmínek monopsonu a role
odborů, se náklady obětované příležitosti na práci mohou lišit od ceny zaplacené za využívání této
práce, tedy tržní mzdy. Pro nastavení analýzy nákladů a přínosů (CBA) to znamená, že zatímco
ve finanční analýze je vstup práce oceněn pomocí tržní mzdy, pro ekonomickou analýzu by se měla
vypočítat a použít stínová mzda (SW) odrážející sociální náklady obětované příležitosti na práci. Rozdíl
mezi tržní a stínovou mzdou souvisí se zvláštnostmi na trhu práce, které by mohly přecenit (či méně
často podcenit) náklady obětované příležitosti na práci. Konverzní faktory (CF) jsou koeficienty, které
převádějí mzdy zaznamenané na trhu na stínové mzdy a tvoří hlavní vstup pro ekonomickou analýzu.
Empirické přístupy pro odhad
V dřívějších empirických přístupech se o hodnotě vstupu práce do projektu ve finančních
a ekonomických analýzách uvažovalo jako o tržní mzdě za práci, resp. sociálních nákladech obětované
příležitosti na práci. Chceme-li získat empirickou hodnotu stínové mzdy, obvykle se zvažují mezní
produkt práce nebo neužitečnost úsilí. Při zaměření na mezní produkt práce lze toto získat tím, že se
stanoví funkce výroby pro konkrétní projekt a odhad nabídky práce ve formě pracovníků
zaměstnaných v rámci projektu. Byly použity empirické aplikace této metodiky, a to zejména
u projektů v zemědělství v rozvojových zemích, například aplikace pro Peru, resp. Indii a Nepál autorů
Jakoby (1993), Skoufias (1994), Adbulai a Regmi (2000). Empirické odhady stínových mezd
v průmyslových zemích také zvažují roli migrace pracovníků kvůli projektu a výskyt různých kategorií
pracovníků. Například Picazo-Tadeo a Reig-Martinez (2005) vypočítávají stínovou mzdu pro rodinnou
práci ve španělském zemědělství tím, že využívají vlastností vstupu a funkce nákladů. Honohan (1998)
odhaduje výši stínové mzdy pro irskou ekonomiku, jež se vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti
a meziregionální migrace, tím, že považuje náklady obětované příležitosti dalšího pracovního místa
za rovné ztrátě výstupu těchto migrantů. Guillermo-Peon a Harberger (2012) předkládají metodiku
založenou na dualismu a migraci použitelnou v Mexiku a odvozují odhady sociálních nákladů obětované
příležitosti práce z 21 různých profesí ve 32 oblastech trhu práce.
Mezi hlavní nedostatky dřívějších metodik, zejména metodik pro zemědělství v rozvojových zemích,
jsou spojeny s potřebou velmi podrobných údajů o konkrétním projektu, které může být obtížné získat,
což může vést k výsledkům postrádajícím obecnou platnost. Aplikace na další vyspělé země
a odvětví, pakliže se překoná tento problém tím, že se zvažují regionální údaje o nezaměstnanosti
a migraci, je stále velmi náročná na data a vyžaduje složité postupy odhadu, což může být obtížné
přenést a ztěžuje provádění analýz v různých zemích kvůli problémům s dostupností a srovnatelností
dat.
Aby se překonaly tyto potenciální problémy, překládáme následující empirickou metodiku autora
Del Bo a kol. (2011) pro stanovení hodnoty SW v EU a odpovídající CF pro regionální úroveň.351 Tato
metodika vycházející z teorie CBA je založena na identifikaci čtyř podmínek trhu práce na regionální
úrovni na základě strukturálních ukazatelů, které mohou ovlivnit ekonomické hodnoty nebo sociální
náklady obětované příležitosti vstupů práce. Pro každou podmínku trhu práce, které se liší z hlediska
HDP na obyvatele, krátkodobé a dlouhodobé nezaměstnanosti, migračních pohybů a role zemědělství
v regionální ekonomice, je navržen empirický vzorec pro výpočet SW, který je odvozen od společného
teoretického rámce. Hodnota SW a příslušný CF jsou proto v každém regionu založeny na snadno
dostupných regionálních a národních údajích z oficiálních statistických zdrojů a nezávisí na obtížně
dostupných specifických informacích o projektu, které by postrádaly obecnou platnost.
351
Dotace EU se obvykle přidělují regionům, odpovídajícím úrovni NUTS 2, což ukazuje na tuto úroveň administrativního a územního rozčlenění.
Jsou-li projekty hodnoceny a financovány na jiných úrovních (např. NUTS 3), metodiku lze snadno upravit pomocí dalších rozčleněných údajů.
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/nuts_nomenclature/introduction
\302
Použitá metodika
Podrobněji lze říci, že každému regionu (analýzy lze provádět na úrovni EU nebo na úrovni jedné země)
je pomocí shlukových analýz přiřazena jedna ze čtyř podmínek na trhu práce a vypočte se odpovídající
regionální SW a CF (v rámečku níže naleznete více informací o metodice). Čtyři podmínky trhu práce
jsou: relativní sociální efektivita (FSE – fairly socially efficient), kvazikeynesiánská nezaměstnanost
(QKU – quasi-Keynesian unemployment ), dualita městské práce (ULD – urban labour dualism) a dualita
venkovské práce (RLD – rural labour dualism).
Na trzích práce FSE je nezaměstnanost dočasná a za práci se platí v mezních hodnotách bez ohledu na
faktor rozdělování. Regiony označené jako tento typ trhu práce se obvykle vyznačují vysokými příjmy,
relevantním přílivem migračních toků a nízkou mírou nezaměstnanosti a jsou vysoce urbanizované.
Trhy práce QKU se naproti tomu vyznačují významnou nepružností mezd, která se promítá do vysoké
míry nezaměstnanosti dle oficiálních údajů, a to jak v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Tyto
podmínky lze nalézt v regionech s vysokou nezaměstnaností a relativně nízkými příjmy. Duální pracovní
trhy charakterizované existencí formálního a neformálního trhu práce mohou být převážně městské
(ULD), kde přítomnost neformálního pracovního trhu přitahuje pracovníky z venkovských oblastí nebo
venkovské (RLD), kde přebytek pracovní síly absorbuje zemědělský sektor a je zde vysoká míra čisté
emigrace.
Odpovídající empirické vzorce používané pro odhad výše stínové mzdy (SWR) pro region jsou
stanoveny níže.
Specifické vzorce, které odpovídají čtyřem podmínkám trhu práce, vycházejí z myšlenky, že „čisté
sociální náklady na práci v regionální ekonomice jsou lineární kombinací (váženou dle míry
blahobytu)předchozí (ex-ante) a současné (poprojektové) sociální hodnoty nové pracovní
příležitosti“.352 To se přenáší do následující základní rovnice,
SWRR βRm1,R + bw2,R
kde index R se vztahuje k regionům, m 1 je mezní produktivita pracovníka přemístěného kvůli projektu v
předchozím odvětví jeho činnosti, w 2 je ukazatel mezd na konkurenčním trhu práce, kde může být
pracovník díky projektu zaměstnán, β je váha životních podmínek v regionu a b je mezní sociální
hodnota jednorázového transferu na spotřebitele. Navrhovaný ukazatel pro b představuje b = (1-β),
protože základním zjednodušujícím předpokladem je, že příjem všech pracovníků se utratí za spotřebu
statků. V následujícím textu se regionální index nezohledňuje, a příslušná odvětví a proměnné se
zohledňují v závislosti na příslušných podmínkách trhu práce.
Na trhu práce FSE lze sociální náklady obětované příležitosti práce vyjádřit takto:
Eq. 1 ,
kde: pro výpočet celostátních cenových deformací 353w 2 představuje výši mezd na trhu ve výrobním
odvětví FSE, a NPC představuje nominální faktor ochrany:
kde GVA a GVA 1 představují hrubé přidané hodnoty v celé ekonomice resp. v zemědělství. Faktor 1/NPC
je zjednodušený způsob, jak vyjádřit mzdy ve stínových cenách, a w 2 je ukazatel mzdy na konkurenčním
trhu práce. V regionech, které se vyznačují trhem práce typu QKU, se SWR namísto toho vypočte
následovně:
352
Florio, 2014, str.161
353
NPC EU je koeficient nominální ochrany průměrného výrobce ve 27 zemích EU(NPC) dle organizace OECD (2010), který zohledňuje cenové
deformace relevantní zvláště v odvětví zemědělství, například v důsledku společné zemědělské politiky EU.
\303
Eq. 2
kde β představuje váhy životních podmínek v regionu a rw rezervační mzdu.
Na duálních pracovních trzích, je-li region převážně městský (v případě podmínky ULD), je SWR
vyjádřeno takto:
Eq. 3
kde: w 1 představuje průměrnou výši regionální mzdy v zemědělství, a (1-t) představuje přínos /
daňové zatížení mezd v příslušném odvětví.
A konečně SWR na venkovských duálních trzích (v případě RLD ) je
Eq. 4
kde: NPC 1 je definován jako NPC vážený pomocí poměru hrubé přidané hodnoty v zemědělství k hrubé
přidané hodnotě v celé ekonomice:
Pro ilustraci empirické metodiky použijeme údaje z Eurostatu a údaje společnosti Cambridge
Econometrics, regiony z 27 zemí EU na úrovni NUTS 2 byly za rok 2007 klasifikovány jako regiony
patřící k jedné ze čtyř podmínek trhu práce zvažovaných pomocí spolehlivých shlukových analýz. Pro
každý region byla vypočtena hodnota výše stínové mzdy podle empirických vzorců uvedených výše.
Výsledné konverzní faktory pak byly vypočteny s použitím údajů o mzdách na regionálních trzích.
Následující mapa ukazuje výsledky procesu shlukování.
Obrázek IV.1 Výsledky shlukové analýzy: regionální podmínky trhu práce
Zdroj: Zpracovali autoři na základě údajů Eurostatu a údajů společnosti Cambridge Econometrics.
Dle HDP, míry nezaměstnanosti,
míry dlouhodobé nezaměstnanosti, charakteru venkovské
oblasti a míry migrace
Legenda
FSE: klastr 1
ULD: klastr 2
QKU: klastr 3
RLD: klastr 4
\304
Empirické výsledky jsou shrnuty v následující tabulce.
Z hodnot SW a CF, a to jak při pohledu na mapu představující různé klastry, tak ze souhrnných
výsledků za jednotlivé klastry je zřejmé, že regiony EU se vyznačují širokou variabilitou v jednotlivých
zemích, a to v rámci jednotlivých zemí i napříč jimi. Konverzní faktory s nejvyššími hodnotami se dle
očekávání nacházejí v regionech FSE a poté v regionech s trhem práce vyznačujícím se ULD. Nejnižší
konverzní faktor, který představuje největší rozdíl mezi stínovou mzdou a tržními mzdami, nalezneme
v regionech s vlastnostmi QKU, z čehož vyplývá, že deformace jsou zde relevantní.
Toto empirické cvičení tak zdůraznilo přítomnost poměrně heterogenních podmínek trhu práce
v regionech EU, a napovídá, že je potřeba brát tyto podmínky v úvahu při hodnocení, zda je z hlediska
CBA vhodné financovat projekty z fondů EU.
Tabulka IV.1 Výsledky empirických analýz: stínové mzdy a konverzní faktory
Podmínky regionálního trhu práce Výše stínové mzdy
za hodinu
Konverzní faktor
FSE (poměrně sociálně efektivní) 45,239 0,99
QKU (kvazikeynesiánská nezaměstnanost) 12,111 0,54
ULD (dualita městské práce) 27,143 0,80
RLD (dualita venkovské práce) 5,217 0,62
Zdroj: Del Bo a kol. (2011).
\305
Příloha V. Nastavení výše tarifů, zásada
„znečišťovatel platí“ a analýza cenové
dostupnosti
Projekty mohou generovat příjmy z prodeje veřejných služeb občanům, například v oblasti zásobování
vodou a sanitace nebo v oblasti nakládání s pevnými odpady. Tyto výnosy závisí na množství
poskytovaných služeb a jejich cenách, obvykle stanovených formou tarifů.
Při stanovení výše tarifů je nutno se držet zásady plné návratnosti nákladů a zásady „znečišťovatel
platí“.
V souladu se zásadou plné návratnosti nákladů musí být výše tarifů stanovena tak, aby se kapitálové
náklady na investice do veřejných dotací a náklady na provoz a údržbu včetně nákladů na výměnu
zařízení s krátkou životností vrátily v průběhu referenčního období.
Uplatnění principu „znečišťovatel platí“ vyžaduje, aby struktura tarifů také zahrnovala náklady
z oblasti životního prostředí a náklady na zdroje. Tarif by měl být přizpůsobeny podpoře zavádění
systémů zpoplatnění, kdy náklady na znečištění a preventivní opatření na životní prostředí nesou ti,
kdo znečištění způsobují. Také by se měly brát v úvahu náklady na zdroje spojené s vyčerpáním
prostředků v oblasti životního prostředí (např. vody) (viz rámeček).
Ačkoli zavedení tarifů v souladu se zásadou plné návratnosti nákladů a zásadou „znečišťovatel platí“
může znamenat nižší příspěvek od EU354, vhodný systém vybírání poplatků má pozitivní dopad
na finanční udržitelnost projektu.
V některých odvětvích, ve kterých jsou poskytovány veřejné služby jako je životní prostředí nebo
energie však mohou vyvstat diskuse o kompromisu mezi použitím strategie tarifů plně odrážejících
náklady a obavami o cenovou dostupnost služeb. Tradičně v oblasti veřejných služeb existují
křížové dotace pro okruh uživatelů od intenzivních (bohatých) až po uživatele s nízkou spotřebou
(chudé), od daňových poplatníků po uživatele, přičemž kompromisní řešení obvykle spočívá
v působnosti nařízení členských států. Předkladatelé projektů v těchto odvětvích by měli náležitě
prezentovat a prodiskutovat kritéria použitá pro stanovení tarifu a otázky relativní cenové
dostupnosti, které mohou ovlivnit úspěšnost a výkonnost projektu.
354
Použije-li se metoda výpočtu diskontovaných čistých příjmů pro stanovení pomoci EU.
ZÁSADA „ZNEČIŠŤOVATEL PLATÍ“
Základní zásadou pro hodnocení projektů EU je zásada„znečišťovatel platí“, která by se v souladu s předpisy
měla uplatňovat při modulaci míry spolufinancování. V článku 61 (Operace, které po dokončení vytvářejí čistý
příjem) se uvádí: "Čisté příjmy vytvořené po dokončení operace za určité referenční období se stanoví
s přihlédnutím k [...] použití zásady znečišťovatel platí a pokud je-li to vhodné, aspektům rovnosti v souvislosti
s relativní prosperitou daného členského státu nebo regionu."
Soulad se zásadou „znečišťovatel platí“ vyžaduje, aby systém poplatků byl úměrný sociálním mezním výrobním
nákladům, které zahrnují:
- dlouhodobé mezní náklady na služby v oblasti životního prostředí;
- náklady na znečištěné životní prostředí a na realizaci preventivních opatření;
- náklady spojené s nedostatkem použitých zdrojů.
Zdroj: Evropská komise (2013)
\306
Analýza cenové dostupnosti
Pojem cenová dostupnost označuje schopnost jednotlivých skupin spotřebitelů platit za minimální
úroveň určité služby355. V literatuře nalezneme různé přístupy k měření cenové dostupnosti;
nejběžnějším způsobem však je výpočet tzv. „indexu cenové dostupnosti“, tj. hrubého poměru mezi
výdaji na dané veřejně prospěšné služby a celkových příjmů domácností. Následující tabulka uvádí
jako ilustrativní příklad poměry výdajů v některých vybraných zemích EU i mimo EU.
Tabulka V.1 Poměr výdajů a příjmů pro všechny domácnosti v %
Zdroj: Florio, 2013, Network Industries and Social Welfare, dle Lampietti a kol., (2007).
Při provádění analýzy cenové dostupnosti je třeba zohlednit následující seznam zásad:
 Výsadou každého členského státu je zřízení obecných limitů cenové dostupnosti, a považují-li
to příslušné vnitrostátní orgány na úrovni jednotlivých zemí za nezbytné, mohou stanovit
a oznámit limity pro každou příslušnou službu či odvětví, a uplatnit je bez rozdílu u všech
projektů na tyto služby či v tomto odvětví.
 Při stanovování limitů cenové dostupnosti pro určitou službu nebo odvětví by měly
vnitrostátní orgány brát také v úvahu limity cenové dostupnosti definované pro ostatní služby
či odvětví. Členským státům se doporučuje, aby vypracovaly obecnou politiku cenové
dostupnosti, která by zohledňovala jednotlivá odvětví.
 Limity cenové dostupnosti by se obecně měly vztahovat pouze na poplatky hrazené uživateli
z řad obyvatel (tj. domácností) a nikoli na společnosti (průmyslové a komerční uživatele) nebo
uživatele či spotřebitele z řad institucí, není-li pro to dobrý důvod.
 Obecný limit cenové dostupnosti je vyjádřen jako index cenové dostupnosti na základě údajů
o příjmech domácností (např. údajů o čistém disponibilním příjmu domácností), aby bylo
možné rozlišovat absolutní limity cenové dostupnosti mezi různými regiony nebo oblastmi
v zemi. Měla by se jasně definovat příjmová skupina, pro niž budou stanoveny limity cenové
dostupnosti.
 Nejsou-li pro oblast týkající se projektu k dispozici průzkumy příjmů domácností, mělo by se
vycházet z odhadu příjmů převzatých z dostupných oficiálních regionálních statistik
za posledních tři až pět let. Prognózy by měly být provedeny tak, že se převezmou shodné
vnitrostátní nebo regionální makroekonomické prognózy (včetně prognózy růstu HDP, vývoje
zaměstnanosti a nezaměstnanosti, hrubých nebo čistých mezd), které byly projednány při
prezentaci v rámci projektu (viz kapitola 2).
 V odvětvích, pro něž byly stanoveny limity cenové dostupnosti, by tarify služeb obecně neměly
překročit definovaný index cenové dostupnosti356. V případě potřeby se musí při plánování
v sociální oblasti stanovit možné opravné prostředky (včetně například progresivních tarifů,
355
Viz například, Fankhauser a Tepic, 2007
356
V odůvodněných případech však, je-li např. nutné zajistit finanční udržitelnost investice v přiměřené výši, by zde stále mohla být potřeba či
možnost dočasně zvýšit tarify nad limit cenové dostupnosti.
\307
kupónů či dotací357), aby se zajistila sociální cenová dostupnost pro domácnosti s nejnižšími
příjmy na straně jedné, a finanční udržitelnost projektu na straně druhé. Obecně platí, že
omezení týkající se uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a zásady plné návratnosti nákladů
v důsledku obav o cenovou dostupnost služeb by však měly být vnímány jako omezení dočasná
s platností pouze po dobu, kdy je cenová dostupnost pro uživatele omezena.
 Tam, kde jsou tarify pro uživatele z řad obyvatel (domácnosti) před realizací projektu nižší, než
stanovené limity cenové dostupnosti, předkladatel projektu by měl předložit návrh na jejich
postupné přizpůsobení až do výše stanoveného limitu. Vhodné tempo a načasování těchto
úprav by se mělo rovněž náležitě zvážit, tzn. sladit jej s viditelnými známkami postupu prací
nebo zlepšením kvality služeb s cílem zvýšit přijatelnost těchto opatření pro uživatele. Jakmile
je projekt dokončen a uživatelům se nově začnou poskytovat prokazatelně kvalitnější služby,
tarify pro obyvatele by v zásadě neměly být nižší, než výše limitu cenové dostupnosti.
 V dlouhodobém horizontu je cílem dosáhnout plného pokrytí nákladů na tarif, včetně
kapitálových nákladů a O&M nákladů, a to v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“
a související zásadou plné návratnosti nákladů. Opatření by se měla provádět postupně
v průběhu referenčního období v souladu s analýzou cenové dostupnosti. V praxi by se sazby
měly průběžně upravit po předpokládané růstu příjmů domácností. Uživatelům nevyužívajícím
limitu cenové dostupnosti by se měl již od prvního roku provozu projektu účtovat adekvátní
tarif.
 K vyjádření úrovně pokrytí nákladů na poplatky za služby nebo nákladů na tarify, které platí
uživatelé, lze použít odpovídající ukazatele (např. určité procento „stupňovaných jednotkových
nákladů“358, vypočtených včetně O&M nákladů a kapitálových nákladů).
Vyhodnocení dopadů rozdělování
Analýza cenové dostupnosti představuje zjednodušený přístup k tomu, jak do hodnocení projektu
zahrnout aspekty rozdělování. Vzhledem k tomu, že stínové ceny nezachycují rozdělování nákladů
a přínosů projektu mezi jednotlivé uživatele ani další zúčastněné strany, vzniká potřeba odlišné
analýzy dopadu projektu na životní podmínky specifické cílové skupiny.
Jak je vysvětleno v kapitole 2.9.11, doporučený přístup pro analýzu problematiky rozdělování je dle
tohoto průvodce použití matice zúčastněných subjektů, která byla přejata z průvodce RALIPAG Guide.
Může se však použít další metodika, která spočívá v odvození vah životních podmínek z odhadů averze
k sociální nerovnosti, které se přiřadí vítězům a poraženým v rámci projektu. Tato metoda je popsána
níže.
Chceme-li definovat váhy životních podmínek, můžeme hovořit o klesajícím mezním užitku spotřeby:
užitek se zvyšuje s nárůstem spotřeby, ale přírůstky se s nárůstem spotřeby snižují359. Tento specifický
efekt měří elasticita mezního užitku příjmů, kterou jsme se již zabývali v Příloze II vzhledem
k sociálním diskontním sazbám.
Podle některých předpokladů360 váhy životních podmínek přizpůsobené průměrné domácnosti mají
následující strukturu:
357
Politici zvažující nové dotace by však měli posoudit dopad těchto dotací na základní ekonomickou a environmentální realitu s cílem zajistit
soulad se stávající politickou strategií ohledně dotací poškozujících životní prostředí (viz následující odkaz).
http://ec.europa.eu/environment/enveco/taxation/pdf/Harmful%20Subsidies%20Report.pdf).
358
„Stupňované náklady“ se vypočítají jako současná hodnota investičních a provozních nákladů životního cyklu děleno současnou hodnotou
výstupů projektu (ve fyzických jednotkách) během referenčního období.
359
V případě běžně předpokládané izoelastické funkce sociálního užitku je vyjádření mezního užitku následující: MUy = Y-e. Pokud se má za to, že
e má mít sjednocenou hodnotu, pro niž existuje empirická podpora, vyjádření je následující: MUy = Y-1 = 1/Y.
360
Nejdůležitějším předpokladem je, že izoelastická funkce sociálního užitku platí pro veškeré příjmy a vztahuje se k nim, takže stejné hodnoty
veličiny e platí pro všechny příjmové třídy.
\308
kde: C je průměrná úroveň spotřeby, Ci je spotřeba na jednoho obyvatele ve skupině a e je elasticita
mezního užitku příjmů361.
Poté, co jsme na příkladu vyjádřili dopad přijetí vah životních podmínek, předpokládejme, že v
regionu existující následující příjmové skupiny s příjmem na jednoho obyvatele: 3 000, 2 500 a 1 250
s průměrem 2 250 (viz tabulka níže).
Tabulka V.2 Příklad vah životních podmínek
třída spotřeba
(C / Ci ) e=0 e=0,3 e=0,7 e=1,2
vysoký příjem 3 000 0,75 1 0,9173 0,8176 0,7081
Střední příjem 2 500 0,90 1 0,9689 0,9289 0,8812
Nízký příjem 1 250 1,80 1 1,1928 1,5090 2,0245
průměr 2 250 1 1 1 1 1
Z účtového rozvrhu můžeme získat odhad elasticity mezního užitku příjmů podle stejné metodiky
popsané v Příloze II. Z tabulky je jasně patrné, že při stejném rozdělení příjmů se váhy výrazně liší
v závislosti na hodnotě veličiny e.
Parametr elasticity představuje při plánování signál, který by měl analytik projektu obdržet od
řídícího orgánu na národní úrovni. Zjednodušeně lze říci, že nulová elasticita znamená sjednocené
váhy životních podmínek; z tohoto důvodu 1 EUR představuje z hlediska životních podmínek 1 EUR,
ať již je „vítězem“ nebo „poraženým“ vzhledem k přijetí projektu kdokoli. Hodnoty mezi nulou a
jedničkou budou znamenat mírnou averzi k nerovnosti; e vyšší než jedna bude akceptována při
rovném přístupu v sociálním plánování.
Předpokládejme, že stejně jako v následující tabulce se mezní užitek příjmu rovná 1,2 a celkové čisté
přínosy projektu dosáhnou hodnotu ENPV = 300. To by představovalo přínosy především pro
znevýhodněné domácnosti a použití vah životních podmínek nám umožňuje přikládat větší důležitost
těmto přínosům. Zejména výše čistých přínosů (140) pro třídu s nízkými příjmy má při použití našich
vah hodnotu (283,43) při celkové hodnotě projektu 414,04. Tohoto efektu docílíme, uplatníme-li
strukturu progresivního tarifu, takže sazba se zvyšuje zároveň s růstem spotřeby.
Tabulka V.3 Příklad vah pro vliv progresivního rozdělování
Třídy Čisté přínosy Elasticita 1,2 Vliv rozdělení
Vysoký příjem 60 0,7081 42,49
Střední příjem 100 0,8812 88,12
Nízký příjem 140 2,0245 283,43
Celkem 300 414,04
V jiných případech však váhy životních podmínek mohou zapříčinit snížení sociální hodnoty projektu,
jak vidíme v následující tabulce. Tento dopad nastane, uplatní-li se struktura regresivního tarifu, takže
sazba se snižuje zároveň s nárůstem spotřeby.
Tabulka V.3 Příklad vah pro dopad progresivního rozdělování
Třídy Čisté přínosy Elasticita 1,2 Vliv rozdělení
Vysoký příjem 160 0,7081 113,29
Střední příjem 100 0,8812 88,12
Nízký příjem 40 2,0245 80,98
Celkem 300 282,39
361
Další informace, podrobnější zpracování a výpočty vah životních podmínek v regionálním kontextu naleznete u autorů Evans, Kula a Sezer
(2005).
\309
Příloha VI. Přístup k vyhodnocování
přímých a externích dopadů z hlediska
ochoty platit
Použití přístupu z hlediska ochoty platit
Jak vyplývá z hlavního textu a v Přílohy III, přístup z hlediska ochoty platit (WTP) spolu s přístupem
z hlediska ochoty přijmout (WTA) lze vhodně použít pro kvantifikaci přímých přínosů a negativních
či pozitivních externích dopadů projektu362.
Níže předkládaná tabulka VI.1 schematicky znázorňuje obecné paradigma používání pojmů WTP nebo
WTA v analýze nákladů a přínosů investičních projektů.
Tabulka VI.1 Schéma paradigmatického přístupu z hlediska WTP nebo WTA při analýze nákladů a přínosů
Cíl hodnocení
Dopad
projektu
Výstup
projektu
Obchodovatelné/neobchodovatelné
Kvantifikační
přístup
Celková hodnota přínosů
a nákladů
Tržní
ceny
Vstup
Obchodováno na trhu zatíženém
distorzí
Konverzní faktory*
Neobchodovatelné Hraniční ceny
Výstup
Obchodováno na trhu zatíženém
distorzí
Ochota platit 1
(nebo ochota
přijmout)Neobchodovatelné
Externality
Pozitivní/
negativní
Neobchodovatelné
Dostupný trh služeb v oblasti
životního prostředí
Aktuální
související tržní
cena **
* Ochota platit pouze ve výjimečných případech, viz Příloha III. ** Je-li to vhodné, tj. tržní cena odrážející mezní náklady
vynaložené kvůli znečištění.
WTP měří maximální počet lidí, kteří by byli ochotni platit, aby získali výstupy, které pokládají
za žádoucí, nebo naopak, maximální částku, kterou by lidé byli ochotni zaplatit, aby se zabránilo
výstupům, které pokládají za nežádoucí. WTA měří minimální částku, kterou by byl prodávající
ochoten přijmout za vydání statku. V ekonomické teorii jsou rovnovážné hodnoty WTP a WTA v
zásadě ekvivalentní, takže volba mezi měřením WTP a WTA odráží volbu mezi způsoby měření
životních podmínek dle Hicksiana (tj. kompenzační varianta oproti variantě ekvivalentní). Empiricky
však bylo prokázáno, že jedinci mají tendenci výše odhadovat WTA než WTP. Je to způsobeno tím, že
lidé mají tendenci požadovat vyšší finanční kompenzaci za to, aby se vzdali statků, které mají, než je
cena, kterou by byli ochotni zaplatit, aby koupili stejné statky, které nemají. Z tohoto důvodu se v
literatuře doporučuje jako vhodnější použít přístup z hlediska WTP363. Proto budeme v následujících
kapitolách hovořit hlavně o pojmu WTP, což se v praxi u analýzy nákladů a přínosů používá nejčastěji.
Jak jsme již uvedli, výstupy mohou zahrnovat statky i služby aktuálně prodávané na trhu a také
externality. V prvním případě, i když uživatelé platí tarif, poplatek nebo daň, by ceny mohly být
zkreslené a nemusely by odrážet ani celkové náklady na výrobu, ani žádné další sociální přínosy
a náklady spojené s výrobou daného statku či s poskytováním služby.364 V podobných situacích
362
Hledisko WTP lze také použít při oceňování vstupů do výrobního procesu projektu; použití této hodnoty v rámci projektu vede ke změně čisté poptávky dalších
spotřebitelů tohoto statku. Posledně uvedený metodický rozsah použití WTP byl již popsán v Příloze III.
363
O stejném tématu pojednává také Příloha III.
364
Různé příčiny zkreslení cen zaznamenaných na trhu byly popsány v hlavním textu tohoto průvodce.
\310
úroveň finančních příjmů vyjádřená v penězích není „opravdovou“ socioekonomickou hodnotou
výstupu, ale je „ochotou platit“, která umožňuje lepší odhad sociální hodnoty statků nebo služeb, než
jsou zaznamenané tarify.
Význam používání přístupu z hlediska WTP je zároveň evidentní i v případě externalit spojených
s projektem, za které se neplatí žádná náhrada v penězích. Tyto externality se musí „internalizovat“
tj. ohodnotit v penězích a zanést do ekonomické analýzy projektu. Hledisko WTP poskytuje
ve většině případů pro pozitivní i negativní externality referenční odhad jejich sociální hodnoty.
To umožňuje ocenění celkového zlepšení životních podmínek, přičemž bere v úvahu změny životních
podmínek všech vítězů i poražených v rámci projektu.
Oceňování dopadů na životní prostředí
Externí dopady projektu představují především dopady na životní prostředí během všech fází trvání
projektu365. Většina projektů v oblasti veřejné infrastruktury má negativní nebo pozitivní dopad na
životní prostředí v místním i globálním měřítku366. Dopady na životní prostředí jsou obvykle spojeny
s hlukem, kvalitou ovzduší v místě projektu, emisemi skleníkových plynů, kvalitou vody, půdy
a kvalitou podzemních vod, biologickou rozmanitostí a degradací krajiny, technologickými riziky
a riziky ohrožení přírody. Snížení nebo zvýšení kvality nebo kvantity statků v oblasti životního prostředí
a služeb vyvolá určité změny, a to zisky nebo ztráty sociálních přínosů spojených se spotřebou těchto
statků.
Například se očekává, že silniční infrastruktura omezí dostupnost vhodné zemědělské půdy, změní
venkovskou krajinu, zvýší tlak na biologickou rozmanitost a v důsledku rozšíření dopravních toků
v oblastech přiléhajících k nové komunikaci negativně ovlivní kvalitu místního ovzduší. Každý z těchto
dopadů omezí služby ekosystémů a sníží ekonomické přínosy. Naopak v celosvětovém měřítku může být
nová komunikace přínosem v podobě snížení produkce skleníkových plynů díky zkrácené jednotce doby
cestování, nižší spotřebě paliva a snížení počtu vozidel přepravujících cestující a zboží. Projekt má mírně
pozitivní dopad na životní prostředí ve srovnání s možností, že by se projekt nerealizoval, protože
snižuje možnost omezení služeb ekosystémů v oblasti životního prostředí a ekonomické přínosy se
zvýší.
Investice do zařízení na zpracování odpadu například sníží z ekologického hlediska negativní dopady na
půdu, vodu a vzduch v místě realizace projektu. Investice do systémů čištění odpadních vod omezují
vypouštění znečišťujících látek do přirozeného vodního prostředí (do řek, jezer, moře, brakických vod a
ústí řek) na místní úrovni. V obou výše uvedených příkladech bude mít realizace projektu externí dopad
na životní prostředí, který zvýší ekonomické přínosy spojené s poskytováním kvalitních služeb
ekonomickým subjektům (spotřebitelům a výrobcům) v oblasti životního prostředí, přičemž umožní
poskytovat řádné služby (likvidaci odpadů v prvním případě a čištění odpadních vod v případě druhém)
ve prospěch uživatelů (spotřebitelů).
V dalších případech může být dopad projektu na životní prostředí nepřímý, ale stejně důležitý. Jako
příklad lze uvést investice, jejichž účelem je snížit ztráty vody ve vodovodních sítích. I když obecně jsou
hlavním cílem těchto projektů úspory provozních nákladů a zvyšování kvality služeb pro uživatele, tyto
projekty také umožňují snížit objem vody získávané z přírodních zdrojů, a proto dalším efektem může
být ochrana a ozdravění postiženého vodního prostředí.
Nebereme-li v úvahu dopady na životní prostředí, bude to mít za následek nadhodnocení nebo
podcenění sociálních přínosů projektu a povede to ke špatným ekonomickým rozhodnutím. Jinými
slovy, ekonomické hodnocení životního prostředí pomáhá osobám s rozhodovací pravomocí začlenit
hodnotu služeb ekosystémů v oblasti životního prostředí do rozhodovacího procesu. Přímé a externí
dopady na životní prostředí musí být vyjádřeny v penězích s cílem začlenit tyto dopady do výpočtu
365
Externality mohou také zahrnovat dopady mimo oblast životního prostředí, např. dopady na fungování měst během etapy výstavby
infrastruktury nebo během středního až dlouhého období v důsledku nových služeb, jejichž poskytování projekt umožnil (např. přetížená doprava
během akcí pořádaných v novém výstavním objektu). Ve většině případů lze s těmito externalitami zacházet stejně jako s externalitami v oblasti
životního prostředí, tj. zavést odpovídající hlediska WTP do sociálně-ekonomické analýzy.
366
Tyto dopady zahrnují dopady, které přímo ovlivňují životní prostředí (fyzikální a biologické faktory) a dopady antropogenní povahy, tj. dopady
na lidské zdraví na všech úrovních (místní, regionální a globální), je-li tomu skutečně tak.
\311
homogenních agregovaných ukazatelů analýzy nákladů a přínosů čistých přínosů (viz rámeček níže).
Jsou-li dostupné trhy služeb v oblasti životního prostředí, ekonomickou hodnotu lze nejjednodušeji
změřit tím, že použijeme aktuální související tržní cenu. Je-li například omezen rybolov v důsledku
znečištění moří, tržní hodnoty ztracených úlovků lze snadno zaznamenat na trhu s rybami. Neexistuje-li
tento trh, cenu lze odvodit pomocí postupů netržního hodnocení. To je například případ znečištění
ovzduší, protože s čistým ovzduším nelze spojovat žádnou tržní hodnotu. Doporučeným přístupem ke
kvantifikaci nákladů/přínosů pro životní prostředí je proto vyhodnotit správné hledisko WTP nebo WTA
(viz obrázek VI.1).
V dalších kapitolách jsou popsány hlavní metody hodnocení dopadů na životní prostředí.
Obrázek VI.1 Hlavní metody hodnocení
Zdroj: Pearce, Atkinson a Mourato (2006).
\312
CELKOVÁ EKONOMICKÁ HODNOTA
Měření změny životních podmínek jedince v důsledku změny kvality životního prostředí vyjádřené v penězích se
nazývá celková ekonomická hodnota změny. Celkovou ekonomickou hodnotu zdroje lze rozdělit na hodnoty
užívání a hodnoty neužívání; tj. celková ekonomická hodnota = hodnoty užívání + hodnoty neužívání.
- Hodnota užívání Jedná se o sociální hodnotu, kterou pro lidi má skutečné užívání statků nebo potenciální
užívání těchto statků v budoucnu (např. rekreační aktivity, výrobní činnosti jako např. zemědělství, lesnictví,
atd.), jakož i přínosy plynoucí ze statků a služeb ekosystému, které nepřímo využívá hospodářský subjekt (např.
čištění pitné vody pomocí filtrování půdou). Hodnoty užívání označujeme jako „přímé“, resp. „opční“ a „nepřímé“.
Nejistota v této souvislosti pramení z kombinace nejistoty jednotlivce vzhledem k budoucí poptávce po zdroji
a nejistoty vzhledem k budoucí dostupnosti zdroje.
- Hodnota neužívání Lze předpokládat, že každý jedinec přikládá hodnotu nejen spokojenosti, kterou přináší
existence statku jako takového pro něj samotného (existenční hodnota), ale také blahobytu, který dostupnost
statku přináší dalším jedincům ze stejné generace (hodnota altruismu), nebo generace budoucí (hodnota odkazu).
Hodnoty neužívání jsou méně hmatatelné než hodnoty užívání, protože se nevztahují k fyzické spotřebě statků
a služeb.
Hodnoty se přímo vážou na služby ekosystémů v oblasti životního prostředí, které tyto hodnoty podporují.
Omezení poskytování služeb v oblasti životního prostředí (způsobené například znečištěním) pravděpodobně
sníží hodnoty, které lidé přikládají kvalitě životního prostředí a v konečném důsledku se sníží sociálních přínosy
s tím spojené. Je důležité si uvědomit, že ekonomická hodnota neměří kvalitu životního prostředí samu o sobě;
spíše odráží preference lidí vzhledem ke kvalitě. Hodnocení je „antropocentrické“ v tom, že se týká lidských
preferencí.
Zdroj: EU (2013) Ekonomické přínosy sítě Natura 2000
\313
Vztah dávka – odezva
Technika dávka – odezva si klade za cíl stanovit vztah mezi dopady na životní prostředí (odezva)
a fyzickými dopady na životní prostředí, např. znečištění (dávka). Tato technika se používá, známe-li
dobře vztah dávka-odezva mezi příčinou škod na životním prostředí, například znečištěním ovzduší nebo
vody, a dopady, například nemocností v důsledku znečištění ovzduší nebo kontaminace vody chemickými
výrobky. Technika využívá informace z oblasti přírodních věd o fyzických dopadech znečištění a používá
je ekonomickém modelu hodnocení. Ekonomické hodnocení bude provedeno odhadem, pomocí
produkční funkce nebo funkce užitku rozdílů v ziscích podniků nebo výnosů či ztrát jednotlivců.
Tato metoda má dvě části:
 výpočet dávky znečišťujících látek a recepční funkce, a
 ekonomické hodnocení dle zvoleného ekonomického modelu.
Stanovení zisku nebo ztráty přínosů v důsledku změny kvality životního prostředí v penězích vyžaduje
provedení analýzy biologických a fyzikálních procesů, jejich interakce s rozhodnutími hospodářských
subjektů (spotřebitelů nebo výrobců) a výsledného dopadu na životní podmínky.
Tato metodika se používá hlavně v oblasti hodnocení ztrát (např. plodin) v důsledku znečištění, dopadů
znečištění na ekosystémy, vegetaci a erozi půdy, a dopadů znečištění ovzduší ve městech
na zdraví, materiálů a budovy. Tento přístup neslouží k odhadu hodnoty neužívání.
Odhad ochoty platit
K empirickému odhadu WPT jako způsobu měření životních podmínek lze použít různé metody. Níže
jsou popsány tři hlavní metody (tj. metody odhalených preferencí, metody deklarovaných preferencí,
metoda transferu přínosů), které jsou dobře zavedené a konsolidované v teorii i praxi analýzy nákladů a
přínosů. To znamená, že výzkum v této oblasti stále probíhá a vyvíjejí se nové přístupy367. Metodika se
stále vyvíjí a stávající způsoby oceňování ještě nejsou dostatečně spolehlivé, aby se mohly použít pro
transfer hodnot pro analýzu nákladů a přínosů, ale budoucímu vývoji se bude věnovat patřičná
pozornost.
Metody odhalených preferencí
Z tohoto přístupu vyplývá, že hodnocení netržních dopadů vychází ze sledování skutečného chování,
a to zejména při nákupech na skutečných trzích. Proto se klade důraz na skutečnou volbu
a předpokládanou ochotu platit. Síla těchto přístupů vychází ze skutečných rozhodnutí jednotlivců.
Hlavní slabinou je obtížné testování předpokládaného chování, na němž jsou metody založeny. Níže jsou
uvedeny základní specifické metody:
 metoda hédonického oceňování/mzdy;
 metoda cestovních nákladů;
 metoda defenzivního chování.
Metoda hédonického ceňování / hédonické mzdy;
Tato metoda je založena na sledování chování hodnocených jedinců na trzích zboží. Vychází
ze skutečnosti, že ceny mnoha statků na trhu závisí na mnoha vlastnostech. Například cena pračky
obvykle závisí na rozmanitosti mycích programů, energetické efektivitě a spolehlivosti pračky. Metoda se
pomocí statistiky snaží izolovat implicitní cenu každé z těchto vlastností.
367
Například britské ministerstvo financí nedávno zveřejnilo nové doplňkové předpisy o metodách oceňování pro analýzu nákladů a přínosů, která
ke standardním metodám odhalených a deklarovaných preferencí doplňuje přístup z hlediska subjektivní spokojenosti: Přístup z hlediska
subjektivní spokojenosti získává v posledních letech na popularitě, protože se snaží měřit spíše zkušenosti lidí, než odhalovat jejich preference.
„Přístup z hlediska spokojenosti se životem (Life Satisfaction Approach) odráží životní spokojenost na základě průzkumů, např. průzkumu OSN
„Integrovaný průzkum domácností“ (Integrated Household Survey), který byl zahájen v dubnu 2011, a který zahrnuje otázky o subjektivní
spokojenosti respondentů s cílem ocenit netržní dopady. Přístup využívá ekonometrických metod pro odhad životní spokojenosti plynoucí
z netržních statků, což se následně převádí na částku v penězích tím, že se také odhaduje vliv příjmu na životní spokojenost. Přístup proto hodnotí
dopad politiky na to, jak lidé celkově smýšlejí o svém životě a jak se cítí, namísto posuzování dopadů na základě toho, co lidé říkají, že chtějí, a co by
si vybrali“. (Fujiwara a Campbell, 2011, str. 7).
\314
Při netržním hodnocení se v této metodě používají dva typy trhů:
 trh s nemovitostmi,
 trh práce.
U trhu s nemovitostmi lze domy popsat podle jejich strukturálních vlastností (např. počet pokojů),
vlastností místa (např. vzdálenost od školy), vlastností okolí (např. kriminalita) a vlastností životního
prostředí (např. hluk způsobený silniční dopravou). Metoda hédonického oceňování by měla stanovit
přínos všech významných determinantů cen nemovitostí s cílem odhadnout mezní ochotu platit
za každou vlastnost. K identifikaci hodnoty netržních statků, např. hluku dopravy, hluku letadel,
znečištění ovzduší, kvality vody a blízkosti skládek byly použity hédonické studie trhu s nemovitostmi.
Například dům v blízkosti letiště bude možné zakoupit za nižší cenu, než je cena domu, který se
nachází v klidné lokalitě, ačkoli vše ostatní je stejné. Rozdíl v hodnotách lze považovat za hodnotu
spojenou s hlukem. Vytvoření městského parku v nepoužívané průmyslové oblasti nebo ozdravění
okolí města vedou ke zvýšení tržní hodnoty nemovitostí v oblasti projektu. Celkový přírůstek hodnoty
nemovitosti je dobrým ukazatelem socioekonomického přínosu projektu.
U trhů práce se sledují rozdíly ve mzdách mezi zaměstnáními s různou expozicí vůči fyzickému riziku
s cílem odhadnout hodnotu neexistence rizika smrti nebo zranění.
Za specifický problém u tohoto přístupu by se dal považovat nedostatek informací o údajích
z domácností a skutečnost, že vlastnosti trhu mají tendenci se měnit společně; je často obtížné vyčlenit
samostatný dopad pouze jedné vlastnosti. V příslušné literatuře naleznete další informace o tom, jak
provádět hédonickou cenou analýzu s jednou z metod.
PŘÍKLAD: HÉDONICKÁ CENOVÁ KVANTIFIKACE PŘÍNOSU ZLEPŠENÍ PODMÍNEK VE MĚSTECH
Projekt v malé městské části ve středně velkém městě zahrnuje obytné a komerční prostory a služby.
Socioekonomický přínos intervence může být oceněn očekávaným nárůstem cen nemovitostí budov v městské
části v důsledku lepšího fungování města. To se označuje jako hédonická cena bez ohledu na to, bude-li se
s nemovitostmi skutečně obchodovat.
Použitá plocha budov činí 535 500 m2. Vezmeme-li v úvahu různé účely použití, průměrná cena na trhu
s nemovitostmi v městské části je v současné době 1 110 EUR/m2. Analytici sledovali trh s nemovitostmi v jiných
okresech stejného města a v jiných městech s podobnými vlastnostmi a dospěli k závěru, že průměrnou cenu
v oblastech, které již prošly obnovou, kde ceny jsou samozřejmě vyšší, lze stanovit v hodnotě 1 385/m
2
EUR.
Potenciální nárůst ceny nemovitosti je tedy 1 385 - 1 110 = 275 EUR/m2. Celkový přínos projektu tedy činí
535 500 x 275 =
147 262 500 EUR.
Vzhledem k tomu, že pozitivní dopad projektu na městskou část se neprojeví ihned, ale bude nějaký čas trvat,
celkový přínos podle výše uvedeného výpočtu by měl být vhodně rozdělen na odpovídající počet let v časovém
horizontu analýzy. Pokud například rekonstrukční práce ve městě budou trvat dva roky a předpokládá se, že se
efekt dostaví za další tři roky, bude vhodné ve třetím, čtvrtém a pátém roce horizontu analýzy alokovat tři stejné
vstupy, každý v hodnotě 49 087 500 EUR.
Zdroj: vlastní zpracování
\314
Metoda cestovních nákladů
Přístup z hlediska cestovních nákladů se snaží přiřadit hodnotu ochotě jednotlivce platit za přístup
k přírodním zdrojům, například k přírodním rekreačním oblastem tím, že sleduje náklady na tento
přístup vynaložené.
Tato metoda vychází ze zjištění, že cestování a venkovní rekreační oblasti tvoří jeden celek, takže
hodnotu rekreačních oblastí lze měřit s odkazem na hodnoty vyjádřené na trzích pro zájezdy
do těchto oblastí. Pro zóny nacházející se příliš daleko od rekreační oblasti je počet návštěv nulový,
protože náklady na tento výlet převyšují užitek z výletu. Proto je důležité znát následující
skutečnosti:
 počet návštěv přírodních rekreačních oblastí během určitého časového období;
 náklady na výlety do těchto oblastí z různých zón, rozdělené na různé složky:
o peněžní náklady včetně cestovních nákladů, případného vstupného, výdajů na místě,
výdajů na vybavení, které je ke spotřebě nezbytné;
o čas strávený na cestě a jeho hodnota.
Specifické problémy tohoto přístupu se vztahují k tzv. „víceúčelovým výletům“; protože mnoho
výletů má více než jeden cíl, je obtížné určit, jaká část celkových cestovních nákladů souvisí s jedním
konkrétním cílem. Dalším problémem je, že metodika pro cestovní náklady umožňuje odhad WTP
vztahující se spíše ke konkrétnímu místu, než ke specifickým rysům tohoto místa, a proto může být
problematické odhadnout hodnotu změny jednoho atributu vícerozměrného užitku.
Vzhledem k tomu, že tento přístup zvažuje pouze přínosy přímé spotřeby služeb v oblasti životního
prostředí, hodnoty neužívání (existenční hodnotu, hodnotu altruismu a hodnotu odkazu) nelze
zvažovat.
Metoda defenzivního chování
Základním předpokladem hodnotící metody z hlediska defenzivního chování je, že jednotlivci se
mohou izolovat od netržního statku tím, že vynaloží větší náklady na to, aby se mu vyhnuli. Náklady
na takového chování mohou tvořit např. dodatečně vynaložený čas nebo prostředky na to, aby
jedinci mohli dělat něco jiného.
EMPIRICKÝ ODHAD REKREAČNÍ HODNOTY EKOSYSTÉMŮ
Mendes a Proença (2005) představili příklad empirického odhadu rekreační hodnoty ekosystémů. Prokázali, že
národní park portugalský národní park Peneda-Gerês je schopen produkovat významné sociální přínosy, což by
mohlo odůvodnit přidělení dalších veřejných zdrojů na ekoturistické aktivity.
Vyjdeme-li z obecné ekonomické definice, že mezní rekreační hodnota ekosystému se rovná počtu návštěvníků,
kteří by zaplatili za to, aby si užívali rekreační a volnočasové aktivity, autoři odhadovali vztah mezi náklady, které
rekreanti vynaložili na místě a počtem výletů, na které jeli. V měsících vrcholné letní sezóny roku 1994 obdrželi
dotazníky Portugalci starší18 let, kteří v té době navštívili park na dobu alespoň 24 hodin. Shromažďovaly se
informace o počtu dnů pobytu, příjmu, místu, odkud respondent pochází, nákladech na výlet, o způsobu dopravy
a různých demografických vlastnostech. Byl vytvořen model poptávky rekreačního vyžití během jednoho výletu
jako funkce vynaložených nákladů, dostupného příjmu a individuálních vlastností (plus samostatný zbytek).
Spotřebitelský přebytek typického návštěvníka za každý den průměrné délky pobytu byl odvozen integrací funkce
poptávky po rekreačním vyžití vzhledem k příslušné změně nákladů. Od tohoto základu byla odhadnuta hodnota
ochoty platit pomocí vzorce navrženého autory Grogger a Carson (1991) a Englin a Shonkwiler (1995).
Výsledky ukazují, že jeden výletní den průměrného návštěvníka reprezentativní vzorku byl oceněn na 124 EUR
(v cenách roku 2005). Vezmeme-li v úvahu, že v parku kempuje každý rok zhruba 12 000 návštěvníků, je vytvořen
přínos ve výši 1 488 000 EUR.
Zdroj: Florio (2014)
\315
Dalším způsobem, jak se vyhnout expozici vůči konkrétnímu netržnímu statku, je nákup tržního
statku, aby
„ochránil“ spotřebitele před „zlem“ (defenzivními výdaji). Hodnotu každého takového nákupu lze
považovat za implicitní cenu za netržní statek , kterému se lidé chtějí vyhnout.
Příkladem může být instalace dvojitých oken kvůli snížení expozice hluku ze silniční dopravy. Dvojitá
okna jsou tržním statkem, který lze vnímat jako náhradu za netržní statek (absence hluku ze silniční
dopravy), a tak náklady na pořízení těchto oken lze považovat za cenu netržního statku. S tímto
přístupem mohou být spojeny tyto specifické problémy:
 defenzivní výdaje často představují částečný odhad hodnoty netržního statku, kterému se
jednotlivci chtějí vyhnout;
 mnoho druhů defenzivního chování nebo defenzivních výdajů má spojitost se dvěma produkty
(např. vytápění a izolace od hluku);
 averze jednotlivců nebo firem mohou v reakci na jakékoli změny v oblasti životního prostředí
vyústit ve více než jednu formu defenzivního chování.
Metody deklarovaných
preferencí
Přístupy z hlediska deklarovaných preferencí vycházejí z průzkumů a zjišťují zamýšlené budoucí
chování lidí na trzích. Vhodně sestavený dotazník popisuje hypotetický trh, kde lidé mohou
prostřednictvím otázek obchodovat se statkem. Náhodný vzorek lidí je pak požádán, aby vyjádřili,
jakou maximální cenu jsou ochotni zaplatit za předpokládanou změnu v úrovni poskytování statku
(nebo jakou minimální cenu jsou ochotni přijmout).
Hlavním přínosem metod založených na tomto přístupu je jejich flexibilita. Ve skutečnosti umožňují
hodnocení téměř veškerých netržních statků, a to jak z hlediska ex ante, tak z hlediska ex post. Tato
metodika je navíc schopna zachytit všechny typy přínosů z netržního statku nebo služby včetně
tzv. hodnot neužívání.
Níže uvádíme základní specifické metody:
 metoda kontingenčního oceňování,
 metoda výběrového modelování.
Metoda kontingenčního oceňování
Cílem metody kontingenčního oceňování je zjišťovat individuální preference změn v množství nebo
kvalitě u netržního statku nebo služby vyjádřené v penězích.
Klíčovým prvkem studie kontingenčního oceňování je správně sestavený dotazník. Dotazník má za cíl
stanovit odhady jednotlivců o tom, jak velkou hodnotu má pro ně předmětná změna, nebo možnost se
této změně vyhnout. Co je užitečné ohledně provádění kontingenčního oceňování:
 v rámci přípravy na odpovědi na dotaz ohledně ocenění zkoumat postoje a chování vůči
statkům, které mají být oceněny, s cílem odhalit nejdůležitější základní faktory, které určují
postoj respondentů k veřejnému statku;
 představit respondentům případný scénář, který popíše komoditu a podmínky, za kterých má
být hypoteticky nabízena. Závěrečné otázky by měly určit, jak vysoko by si statek cenili, kdyby
měli možnost jej získat za určitých podmínek.;
 klást otázky o socioekonomických a demografických podmínkách respondentů s cílem ověřit,
do jaké míry respondent představuje reprezentativní vzorek dotčené populace;
 ptát se respondentů, zda by byli ochotni zaplatit určitou částku za statek; je-li odpověď kladná,
tazatel by měl otázku opakovat s tím, že bude mírně zvyšovat cenu, dokud respondent
nevyjádří neochotu zaplatit uvedenou částku.
Na konci průzkumu analytik použije vhodné ekonometrické metody, aby určil způsob měření životních
\316
podmínek, jako je průměrná ochota platit (nebo medián)a také aby identifikoval nejdůležitější
determinanty ochoty platit. Medián by mohl být nejlepším statistickým ukazatelem, který by se mohl
použít k predikaci toho, co by většina lidí byla skutečně ochotna zaplatit, na rozdíl od průměru, který
neklade velkou váhu na extrémní hodnoty.
Problémy s kontingenčním oceňováním jsou spojeny s pravděpodobností, že respondenti plně
nepochopí scénář nebo nepochopí, co je dotčeným statkem, nebo nejsou ochotni vyjádřit v penězích
hodnotu určitého statku (například hodnotu lidského života). Kromě toho Carson a Groves (2007)
poukazují na to, že ve větší míře se využívají veřejné statky, za nějž se platí pouze dobrovolně,
a že hodnoty jsou příliš vysoké, protože respondenti mají motivaci statek více využívat, čímž se zvýší
možnost užívat uspokojivého statku, aniž by za to museli platit.
Metoda výběrového modelování
Metoda výběrového modelování (CM) je metoda založená na průzkumech, která slouží k modelování
preferencí statků, kdy jsou statky popsány z hlediska jejich znaků a úrovně těchto znaků.
Respondenti mají k dispozici různé alternativní popisy statku lišící se svými znaky a úrovní těchto
znaků, a jsou vyzváni, aby seřadili alternativy, ohodnotili je nebo zvolili jimi preferovanou možnost.
Tím,
že cena/náklady jsou jedním ze znaků statku, lze z jejich určení pořadí, hodnocení nebo preferencí
přímo získat údaje o ochotě platit. Také v tomto případě metoda umožňuje měření hodnot neužívání.
Základní varianty navrhované v odborné literatuře jsou popsány v následující tabulce.
Hlavní varianty metody
výběrového modelování
Úkoly
Výběrové experimenty Zvolte mezi dvěma nebo více alternativami, přičemž jednou z variant je zachování
současného stavuKontingenční určení pořadí Uveďte pořadí alternativ
Kontingenční hodnocení Ohodnoťte alternativní scénáře na stupnici od 1 do 10
Párové srovnání Ohodnoťte dvojici scénářů pomocí obdobné stupnice
Největší výhody této metody:
 schopnost řešit situace, kdy je do změny zahrnuto mnoho faktorů, díky své schopnosti
samostatně určit hodnotu specifických znaků statku;
 respondenti mohou uplatnit více možností (například varianty ve výběrových
experimentech), mohou vyjádřit své preference pro hodnocený statek i jinak než finančním
ohodnocením;
 tím, že se metoda opírá o hodnocení, určování pořadí a volby, a že nepřímo odvozuje ochotu
respondentů platit, metoda překonává některé problémy metody kontingenčního ocenění.
Hlavní nedostatky:
 potíže respondentů s uplatněním vícenásobné volby nebo s určením pořadí;
 neefektivita při odvozování hodnoty posloupnosti u položek, zavedených z důvodu politiky
nebo kvůli projektu. U těchto typů hodnocení by měly být upřednostněny kontingenční
metody;
 schopnost odhadnout ochotu platit je citlivá na prostudování formy dotazníku. Například
volba znaků a úrovní předkládaných respondentům a způsob, jakým se respondentům
předávají (použijí-li se fotografie, slovní popis, atd.), může mít dopad na hodnoty odhadů.
Metoda transferu přínosů
Vývojové změny ve způsobu chování zdůraznily pro hodnocení netržních statků význam metody
či přístupu z hlediska tzv. transferu přínosů, a to konkrétně statků a služeb v oblasti životního
prostředí (Pearce, Atkinson a Mourato, 2006). Tato metoda spočívá v tom, že vezmeme jednotkovou
hodnotu netržního statku odhadnutou v původní studii a po určitých úpravách použijeme tento
odhad k ohodnocení přínosů nebo nákladů, které vzniknou při implementaci politiky či projektu
\317
jinde.
Metoda transferu přínosů spočívá v tom, že použijeme odhad hodnoty statku z určitého místa, kde byla
prováděna studie („místo původní studie“), jako průměrnou hodnotu pro tentýž statek v jiném
místě(„místo uplatnění studie“). Například to, že použijeme hodnotu netržního statku v místě uplatnění
studie by se mohlo vztahovat k existenci jezera v určité zeměpisné poloze. Není-li k dispozici dostatek
údajů pro tuto oblast, analytik může použít hodnoty z oblasti s obdobnými podmínkami, která je bohatá
na informace.
Obliba tohoto přístupu spočívá v možnosti omezit provádění finančně i časově náročných prvotních
studií hodnot netržních statků. Kromě toho lze transfer přínosů použít k posouzení toho, zda
hloubková analýza má či nemá smysl.
Je zřejmé, že hlavní překážkou použití tohoto přístupu je, že transfer přínosů může vést k velmi
zkresleným odhadům, i když posuzování a vhled jsou při transferu přínosů potřebné u všech
základních fází přípravy. Například je třeba získat socioekonomické údaje a základní informace
o kvalitě životního prostředí a jeho změnách.
Transfer přínosů obvykle probíhá ve třech krocích:
 kompilace dostupné literatury o zkoumaném subjektu (rekreační činnosti, lidské zdraví,
znečištění ovzduší a vody, apod.);
 posouzení srovnatelnosti vybraných studií (podobnost služeb v oblasti životního prostředí
nebo oceňovaných přínosů, rozdíl v příjmech, vzdělání, věku a dalších socioekonomických
ukazatelích, které mohou hodnocení ovlivnit);
 výpočet hodnot a jejich transfer v novém kontextu hodnocení.
Nejdůležitějším krokem je volba stávajících odhadů či modelů a získání odhadovaných dopadů pro
místo uplatnění studie Kromě toho je potřeba v příslušném místě uplatnění studie určit skladbu
obyvatel.
Obvykle se doporučuje provést určité úpravy, aby se zohlednily rozdíly mezi místy původní studie
a novými místy uplatnění studie. Analytik může zvolit jeden ze tří základních typů úprav podle
zvyšující se složitosti:
 transfer neupravených odhadů ochoty platit – Tento postup představuje jednoduché převzetí
odhadů provedených v místě původní studie a použití těchto odhadů v místě uplatnění studie
se zřejmou výhodu z hlediska jednoduchosti;
 transfer upravených odhadů ochoty platit (transfer hodnot) – Je vhodné upravit hodnoty údajů
z místa původní studie tak, aby odrážely rozdíly v konkrétních proměnných, které obě místa
charakterizují; například lze hodnoty nastavit pomocí násobení, přičemž se použije poměr
mezi úrovní příjmů v případové studii a úrovní příjmů v místě uplatnění studie;
 transfer funkce ochoty platit – Sofistikovanější přístup je přenést funkci přínosu nebo hodnoty
z místa původní studie do místa uplatnění studie. Jestliže tedy víme, že ochota platit za statek
v místě původní studie je funkcí za prvé řady fyzických vlastností místa, za druhé účelu použití
a za třetí souboru socioekonomických vlastností místní populace, pak lze samotnou tato
informaci použít jako součást procesu transferu.
\318
U všech typů úprav má kvalita původní studie zásadní význam pro platnost této metody.
Aby se usnadnil transfer přínosů, byly vytvořeny některé databáze. To je případ databáze EVRI368
vyvinuté společností Environment Canada a Agenturou pro ochranu životního prostředí Spojených
států. V současné době je v databázi k dispozici více než 700 studií, ale pouze malá část pochází
z Evropy a tento fakt snižuje použitelnost databáze v evropském kontextu. GEVAD je evropská
databáze přístupná on-line spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a zdrojů řecké vlády.
Cílem projektu bylo vytvořit bezplatnou on-line databázi, která slouží k oceňování v oblasti životního
prostředí tím, že shromažďuje obrovské množství evropských studií z oblasti oceňování. Bylo
přezkoumáno asi 1 400 studií se zaměřením na ty, které měly z hlediska prostoru pro Evropu větší
význam. Důraz byl kladen také na nejnovější výsledky výzkumu. Dosud bylo do databáze GEVAD
zahrnuto více než 310 studií. Tyto studie jsou klasifikovány podle druhu oceňovaného
environmentálního aktiva, statku nebo služby (např. rekreační hodnota, kvalita vody a ovzduší,
kontaminace půdy, atd.), použité metody oceňování, hlavního autora a místa původní studie.369
368
Databáze je přístupná prostřednictvím následujícího odkazu: http://www.evri.ca/
369
Databáze je přístupná prostřednictvím následujícího odkazu: http://www.gevad.minetech.metal.ntua.gr/
PŘÍKLAD: OCENĚNÍ OCHOTY PLATIT ZA ČIŠTĚNÍ ODPADNÁÍCH VOD POMOCÍ METODY TRANSFERU
PŘÍNOSŮ
Metodu transferu přínosů použila Evropská komise k ocenění ochoty platit (WTP) za výstavbu devíti čistíren
odpadních vod v osmi obcích v zálivu Ria de Vigo (Španělsko). Projekt infrastruktury, realizovaný v letech 1995
až 2000 s cílem ke zlepšit kvalitu života příjemců tím, že si mohou užívat čistší vodu a větší množství pláží ke
koupání. Referenční studie odhadu WTP pro čištění odpadních vod zálivu Ria de Vigo byly vybrány z databáze
čtyřiceti případů Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států (2000a, 2000b, 2000c; Källstrøm
2010) na základě dvou kritérií: typ projektu a socioekonomický kontext země. Co se týče typu projektu, byly
vybrány pouze ty projekty na čištění odpadních vod, které byly účinné při zlepšování kvality vodní nádrže, a kde
již byl vybudován kanalizační systém, stejně jako v obcích v zálivu Ria de Vigo. Hodnotitelé za účelem výběru co
nejpodobnějšího socioekonomického kontextu zvažovali projekty v zemích, které spadají do klasifikace
vyspělých a velmi vyspělých zemí podle indexu lidského rozvoje 2011 Rozvojového programu OSN. Tato dvě
kritéria umožnila identifikaci 28 projektů v různých zemích světa. Hodnoty WTP uvedené v každém z 28
vybraných projektů byly rozděleny dle národního HDP na jednoho obyvatele, který se stal ukazatelem rozdílů
v příjmu na jednoho obyvatele.
Dále byla vypočtena ochota platit za projekt v zálivu Ria de Vigo jako průměrná ochota platit u 28 zvažovaných
projektů vážená pomocí HDP, a následně vážená pomocí španělského HDP na jednoho obyvatele. Výsledná
hodnota činila 88,11 EUR na jednu domácnost (v cenách roku 2011). Popsaná metodika implicitně předpokládá,
že příjmová elasticita WTP se rovná 1, což znamená, že hodnota WTP v každé z 28 referenčních zemí a hodnota
WTP v zálivu Ria de Vigo odpovídá hodnotě HDP na jednoho obyvatele na různých místech.
Zdroj: Evropská komise (2012)
\319
NĚKTERÉ ODHADY HODNOTY STATISTICKÉHO ŽIVOTA (VOSL) VE SPOJENÉM
KRÁLOVSTVÍ
Jak je vysvětleno v hlavním textu, ochota platit za snížení rizika úmrtí se obvykle vyjadřuje jako hodnota
statistického života (VOSL). Následující tabulka zahrnuje řadu odhadů VOSL, většinou s platností pro Spojené
království. Použití hodnoty statistického života je lehce znepokojivé v tom smyslu, že dotčeným jedincům nemusí
zbývat mnoho let života, což vedlo k použití hodnoty „jednoho roku lidského života“, která je od VOSL odvozena.
Problémem například je, že odhady VOSL odvozené ze studií o pracovních úrazech (které obvykle postihují
zdravé dospělé osoby středního věku) a dopravních nehodách (které obvykle postihují jedince průměrného
věku) jsou „příliš vysoké“, přeneseme-li je do environmentálního kontextu, kde dopady úmrtnosti v důsledku
znečištění ovzduší většinou postihují jedince velmi vysokého věku nebo osoby s vážnými dýchacími potížemi.
Studie Typ studie Kontext rizika
VOSL v
milionech
USD (cena za
1 rok)
Markandya a
kol. 2004
Kontingenční oceňování Bezkontextové snížení rizika úmrtí ve
věku mezi 70 a 80 lety
1,2 - 2,8
0,7 – 0,8
0,9 – 1,9
(2002)3
Chilton a kol. 2004 Podmíněné oceňování Dopady úmrtnosti v důsledku znečištění
ovzduší
0,3 – 1,5
(2002)3,4
Chilton a kol. 2002 Podmíněné oceňování Silnice (R), železnice (RA) Poměr
y:
Ra/R=1,0036
Beattie a kol. 1998 Podmíněné oceňování Silnice (R) a požáry v domácnosti (F) 5,73
Carthy a kol. 1999 Podmíněné oceňování /
"standard gamble"
Silnice 1,4 – 2,3
(2002)3,5
Siebert a Wie 1994 Riziko související se mzdou Riziko související s povoláním 13,5
(2002)3
Elliott a Sandy
1996
Riziko související se mzdou Riziko související s povoláním 1996: 1,2
(2000)3
Arabsheibani a
Marin 2000
Riziko související se mzdou Riziko související s povoláním 1994: 10,7
(2000)3
Poznámka: 1: medián přezkoumaných studií; 2: rozsah se mění s úrovní snížení rizika; nižší VOSL pro větší snížení rizik.
3: Hrubý národní důchod v HDP převedený na USD pomocí parity kupní síly na jednoho obyvatele v poměru mezi Spojeným
královstvím a USA. Rozsah odráží rozdíly ve snížení rizika. 4: vychází z WTP za prodloužení života o jeden měsíc
za předpokladu, že zbývá 40 let života. 5: vychází z tzv. "useknutých průměrů" (trimmed means). 6: tato studie požadovala po
respondentech relativní ocenění rizik vzhledem k riziku úmrtí v důsledku dopravní nehody. Čísla zde uváděná náleží většinou
ke vzorku z r. 2000, než ke vzorku z r. 1998. Mezi dvěma obdobími sběru vzorků došlo v Londýně k výrazné železniční srážce.
Zdroj: Pearce, Atkinson a Mourato (2006).
\320
Příloha VII. UKAZATELE VÝKONNOSTI
PROJEKTU
Tato příloha vysvětluje, jak používat základní ukazatele výkonnosti projektu pro analýzu nákladů
a přínosů: čistá současná hodnota, vnitřní míra návratnosti (IRR) a poměr přínosů a nákladů (P/N).
Čistá současná hodnota
Čistá současná hodnota projektu je součtem diskontovaných čistých toků projektu. Čistá současná
hodnota je velmi stručný ukazatel výkonnosti investičního projektu: představuje současnou hodnotu
toku čistých přínosů (tj. přínosů po odečtení nákladů) plynoucích z investice vyjádřené jedinou
hodnotou za použití měrné jednotky použité v účetních tabulkách.
Je důležité si uvědomit, že bilance nákladů a přínosů v prvních letech projektu je obvykle negativní
a stane se pozitivní po několika letech. Protože časem dochází k poklesu záporných hodnot, mají
v prvních letech větší váhu, než pozitivní hodnoty, které se projeví v pozdějších letech životního cyklu
projektu. Hodnota diskontní sazby a volba časového horizontu jsou pro určení čisté současné hodnoty
projektu rozhodující.
Čistá současná hodnota je velmi jednoduchým a přesným ukazatelem výkonnosti. Kladná čistá
současná hodnota, čistá současná hodnota> 0 znamená , že projekt generuje čistý zisk (protože součet
vážených toků nákladů a přínosů je pozitivní), což je obecně žádoucí z finančního nebo
z ekonomického hlediska. Při posuzování různých možností, pořadí čistých současných hodnot
alternativ označuje alternativu nejlepší. Například na obr VII.1 je projekt č.1více žádoucí než projekt
č. 2, protože vykazuje vyšší čistou současnou hodnotu u všech použitých diskontních sazeb (i).
Existují případy, kdy čistá současná hodnota jedné alternativy není vyšší než u druhé alternativy nebo
u všech hodnot i. To nastává v důsledku jevu označovaného jako „bod zvratu“(switching). „Bod zvratu“
nastane, když se křivky čisté současné hodnoty dvou projektů navzájem protnou, jak znázorňuje
obrázek VII.2. Při diskontní sazbě vyšší než x má projekt č. 1 vyšší čistou současnou hodnotu;
s diskontní sazbou nižší než x bude mít lepší výkonnost projekt č. 2. Definice diskontní sazby je pro
výběr nejlepší možnosti rozhodující (přičemž IRR nelze použít jako rozhodovací pravidlo).
\321
Obrázek VII.1 Pořadí projektů podle čistých Obrázek VII.2 Případ bodu zvratu
současných hodnot
Vnitřní míra návratnosti
Vnitřní míra návratnosti (IRR) je definována jako diskontní sazba, při které je čistá současná hodnota
toků nákladů a přínosů investice rovna nule. IRR je ukazatel relativní efektivity investice, který by se
měl používat s opatrností. Vztah mezi čistou současnou hodnotou a IRR znázorňuje následující graf.
investice, který by se měl používat s opatrností. Vztah mezi čistou současnou hodnotou a IRR
znázorňuje následující graf.
Obrázek VII.3 Vnitřní míra návratnosti
Obrázek VIII.4 Vícenásobná IRR
i
Změní-li se „znaménko“ čistých přínosů v různých letech životnosti projektu (například: - + +
-, atd.), pro jeden projekt může existovat několik IRR . V těchto případech nelze rozhodovací pravidlo
IRR implementovat. Příkladem tohoto typu projektu jsou doly a jaderné elektrárny, kde je obvykle
velký odliv peněžních prostředků na konci projektu z důvodu nákladů na vyřazení z provozu.
Protože pořadí IRR může být zavádějící, a vzhledem k tomu, že požadavky na informace pro výpočet
správné čisté současné hodnoty a IRR jsou vyjma diskontní sazby stejné, vždy stojí za to vypočítat
čistou současnou hodnoty projektu. Pro přijetí rozhodovacího pravidla pro čistou současnou hodnotu
existuje mnoho důvodů.(viz Ley, 2007).
IRR neobsahuje žádné užitečné informace o celkové ekonomické hodnotě projektu. To lze ilustrovat
pomocí grafu čisté současné hodnoty jako funkce diskontní sazby (r). Podívejme se na obrázek VII.5,
který zobrazuje graf čisté současné hodnoty pro dva alternativní projekty. Projekt A má podstatně
NPV
Projekt
č. 1:
i
Projekt
č. 2:
Projekt
č. 1:NP
V
Projekt
č. 2:
x i
NPV
IRR
NPV
IRR’ IRR’’ IRR’’’
i
\322
vyšší čistou současnou hodnotu u všech diskontních sazeb v ekonomicky relevantním rozsahu (tj. pro
každé r nižší než 30 %), přesto protíná osu nalevo od projektu B, a tudíž má nižší IRR –
i.e. IRRA = 40 % < IRRB = 70 %.
Obrázek VII.5 IRR a čistá současná hodnota dvou vzájemně se vylučujících alternativ
Zdroj: Ley (2007).
Vzhledem k tomu, že životní podmínky jsou závislé na čisté současné hodnotě, nikoli na IRR, je zřejmé,
že projekt A převažuje nad projektem B. Například čistá současná hodnota projektu A (r) převyšuje
čistou současnou hodnotu projektu B (r) o asi 1,6 mil. USD při diskontní
sazbě v regionu 10%.
Další nedostatky vnitřní míry návratnosti:
 citlivost vůči ekonomické životnosti: mají-li se porovnávat projekty s různou ekonomickou
životností, přístup z hlediska IRR vyzdvihne dosažitelnost krátkodobého projektu, protože IRR
je funkcí časového období i výše kapitálových nákladů;
 citlivost vůči načasování přínosů: v případě projektů, které negenerují přínosy po mnoho let,
bývá IRR nižší v porovnání s projekty, které mají v průběhu času docela rovnoměrné rozdělení
přínosů, ačkoli čistá současná hodnota může být v prvém případě vyšší;
 pomocí ukazatele IRR nelze řešit případy, u nichž se používají během časového období různé
diskontní sazby. V takových případech pravidlo čisté současné hodnoty umožňuje, aby byly do
kalkulace snadno zahrnuty změny diskontní sazby.
Jednou z výhod IRR (přistupujeme-li k ní rozumně) je to, že se jedná o čisté číslo, což usnadňuje
srovnání podobných projektů různé velikosti.
Poměr přínosů a
nákladů P/N
Poměr přínosů a nákladů je podíl současné hodnoty přínosů projektu a současné hodnoty nákladů na
projekt. Je-li P/N > 1, je projekt vhodný, protože přínosy (měřeno současnou hodnotou celkových
příjmů), jsou větší než náklady (měřeno současnou hodnotou celkových výdajů).
Stejně jako u IRR ani tento poměr nezávisí na velikosti investice, ale na rozdíl od IRR negeneruje
nejednoznačné případy, a z tohoto důvodu může doplňovat čistou současnou hodnotu v určení pořadí
projektů, které jsou omezeny rozpočtem. V těchto případech lze poměr P/N použít pro hodnocení
účinnosti projektu.
Hlavní problémy tohoto ukazatele:
 z hlediska klasifikace dopadů projektu je citlivější vůči přínosům než vůči nákladům.
\323
Je poměrně běžné, že dopady projektu lze vidět jako přínosy a úspory nákladů a naopak.
Vzhledem k tomu, že poměr přínosů a nákladů upřednostňuje projekty s nízkými náklady,
budeme-li považovat za pozitivní dopad spíše úspory nákladů než přínos, vedlo by to pouze
k umělému zlepšení tohoto ukazatele;
 ukazatel není vhodný pro vzájemně se vylučující projekty. Ukazatel jakožto poměr nebere
v úvahu celkovou výši čistých přínosů, a proto mohou dostat přednost spíše projekty, které
k nárůstu veřejného blaha přispívají méně.
Vhodný důvod pro použití ukazatele poměru P/N je omezení kapitálového rozpočtu. V následující
tabulce je uveden příklad pořadí projektů vzhledem k rozpočtovému omezení 100.
Tabulka VII.1 Poměr nákladů a přínosů v rámci rozpočtových omezení
PV (O) PV (I) Čistá současná
hodnota
PV.(I) / PV.(O)
Projekt A 100 200 100 2,0
Projekt B 50 110 60 2,2
Projekt C 50 120 70 2,4
Při pohledu na čistou současnou hodnotu je projekt A preferovaným projektem a pořadí projektů je A,
C, B. Avšak při pohledu na poměr mezi PV (I) a PV (O) je preferovaným projektem projekt C. Vzhledem
k tomu, že rozpočtové omezení je 100 a hodnota PV(O) projektu C je 50, projekt B, druhý v pořadí, lze
realizovat také. Výsledná čistá současná hodnota (čistá současná hodnota (B) + čistá současná hodnota
(C)) je 130, což je více, než je čistá současná hodnota projektu A.
\324
Příloha VIII. Pravděpodobnostní analýza
rizik
Nejistota je nedílnou součástí analýzy nákladů a přínosů
Abychom mohli předvídat budoucí hodnoty proměnných, je vhodné si udělat předběžnou analýzu
projektu, která zahrnuje nevyhnutelnou míru nejistoty. Nejistota je nedílnou součástí interních faktorů
modelu analýzy přínosů a nákladů (například hodnota časových úspor, hédonické oceňování
v městských zónách, načasování dokončení investice, hodnota CO2 generovaná nebo zamezená, atd.)
a externích faktorů modelu analýzy přínosů a nákladů (například budoucí ceny vstupů a výstupů
projektu, skutečné náklady na investice, skutečný počet budoucích uživatelů služby, kterou poskytuje
projekt infrastruktury, atd.). U interních faktorů modelu vyplývá nejistota z toho, jak analytik odhadl
nejvhodnější hodnoty parametrů modelu, bez ohledu na předpovědi o chodu projektu; u externích
faktorů se nejistota týká očekávaných hodnot proměnných vstupu a výstupu, které nastanou
v průběhu trvání projektu.
Nejistota ohledně proměnných vede k nejistotě ohledně výsledků analýzy nákladů a přínosů. Jinými
slovy, skutečné hodnoty výkonnostních parametrů se mohou lišit, dokonce velmi lišit od hodnot
vypočtených v předběžné analýze: mohlo by se ukázat, že přínos projektu pro životní podmínky je
menší, než se očekává, nebo dokonce žádný.
Hodnocení rizik si klade za cíl vyhodnotit tuto nejistotu a přijmout opatření k prevenci a zmírnění rizik
nežádoucích dopadů. Jak uvádí kapitola 2, hodnocení rizik v širším slova smyslu vyžaduje:
 analýzu citlivosti,
 kvalitativní analýzu rizik,
 pravděpodobnostní analýzu rizik podpořenou rozdělením pravděpodobnosti kritických
proměnných370,
 posouzení přijatelné míry rizika,
 prevenci rizik.
Kompletní metodika hodnocení rizik je uvedena v kapitole 2.10. Další části této přílohy se zabývají
pravděpodobnostní analýzou rizik a poskytují dodatečné informace o posuzování a zmírňování rizik.
Rozdělení pravděpodobnosti kritických proměnných
Nyní, když jsme identifikovali kritické proměnné, měli bychom pro každou proměnnou definovat
rozdělení pravděpodobnosti s cílem u nich určit povahu nejistoty. Rozdělení popisuje
pravděpodobnost výskytu hodnot dané proměnné v rozmezí možných hodnot blízkých nejlepšímu
odhadu na základě nejlepšího scénáře.
V literatuře nalezneme dvě základní kategorie rozdělení pravděpodobnosti:
 „Diskrétní rozdělení pravděpodobnosti“, kdy mohou existovat pouze omezené hodnoty;
 'Spojité rozdělení pravděpodobnosti ", kdy může existovat jakákoli hodnota v daném rozmezí.
Diskrétní rozdělení
Uvažujeme-li, že proměnná je souborem diskrétních hodnot, z nichž každá je spojena s určitou
pravděpodobností, lze to definovat jako diskrétní rozdělení. Tento typ rozdělení lze použít, má-li
analytik dostatek informací o studované proměnné, takže se domnívá, že lze předpokládat pouze
určité specifické hodnoty.
370
Kapitola 2 stanoví přístup k volě nejvhodnějšího využití kvantitativní (pravděpodobnostní) analýzy rizik.
\325
0,2
0
0,1
5
0,1
0
0,0
5
0,0
0
4 6 8 10 12 14 16
1,00
0,75
0,50
0,25
0,00
0,20% 0,30% 0,40% 0,50% 0,60% 0,70%
Obrázek VIII.1 Diskrétní rozdělení
0,2 0
0,1 5
0,1 0
0,0 5
0,0 0
4 6 8 10 12 14 16
Spojité rozdělení
Gaussovo (neboli normální) rozdělení je snad nejdůležitější a nejčastěji používané rozdělení
pravděpodobnosti. Toto rozdělení (viz obrázek VIII.2) plně definují dva parametry:
 střední (μ)
 standardní odchylka (σ).
Stupeň rozptylu možných hodnot okolo střední hodnoty se měří pomocí standardní odchylky371.
Obrázek VIII.2 Gaussovo rozdělení
1,00
0,75
0,50
0,25
0,00
0,20% 0,30% 0,40% 0,50% 0,60% 0,70%
Normální rozdělení se vyskytuje v mnoha různých situacích372. Existuje-li domněnka o přítomnosti
velkého počtu malých vlivů působících doplňkově a nezávisle na sobě, je rozumné předpokládat, že
zjištění budou normálně rozdělena.
Trojúhelníkové nebo tříbodové rozdělení se často používá, nemáme-li podrobné informace o chování
proměnné v minulosti. Toto jednoduché rozdělení zcela vystihují výrazy „vysoká hodnota“, „nízká
hodnota“ a resp. „nejlepší možný odhad“, které poskytují maximální, minimální a modální hodnoty
rozdělení pravděpodobnosti.
Trojúhelníkové rozdělení se obvykle používá jako subjektivní popis jednotlivců, kteří mají k dispozici
pouze omezené vzorové údaje, a to zejména v případech, kdy vztah mezi proměnnými je znám, ale
údajů je málo (případně kvůli vysokým nákladům na jejich sběr). Přesná analytická a grafická
specifikace trojúhelníkového rozdělení se velmi liší v závislosti na váze přikládané dané modální
hodnotě ve vztahu k extrémním bodovým hodnotám.
371
372
S tím omezením, že normální rozdělení modelují proměnné se symetrickou pravděpodobností s ohledem na průměrnou hodnotu.
\326
Obrázek VIII.2 Symetrické a asymetrické trojúhelníkové rozdělení
Grafy na obr VIII.3 zobrazují dva typy trojúhelníkového rozdělení.
 Druhý typ trojúhelníkového rozdělení je symetrický, kde je vysoká hodnota stejně
pravděpodobná jako nízká hodnota a se stejným rozpětím mezi modální hodnotou a nízkou
hodnotou, a mezi modální hodnotou a vysokou hodnotou.
 Druhý typ trojúhelníkového rozdělení je asymetrický, kde vysoká hodnota je pravděpodobnější
než nízká hodnota a s větším rozpětím mezi modální hodnotou a vysokou hodnotou, než je
rozpětí mezi modální hodnotou a nízkou hodnotou (nebo naopak).
Pokud není důvod se domnívat, že se daná hodnota v daném rozsahu vyskytne s větší
pravděpodobností než jiné, výsledné rozdělení se nazývá "jednotné", tj. rozdělení, kde jsou všechny
intervaly stejné délky stejně pravděpodobné.
Prognózy referenčních hodnot
Vyvstává otázka, kde hledat příslušné informace potřebné pro rozdělení. Jak uvádí kapitola 2.1.3,
rozdělení pravděpodobnosti pro každou proměnnou může být odvozeno z různých zdrojů, jako jsou
experimentální data, literatura popisující podobné případy nebo konzultace s odborníky. Jedním
z možných přístupů je „prognóza referenčních hodnot“, tj. uplatnění „vnějšího pohledu“ na projekt tím,
že jej přeneseme do statistického rozdělení výstupů ze skupiny podobných projektů. Tato metoda
vyžaduje splnění následujících třech kroků:
 identifikace příslušné referenční skupiny dřívějších projektů dostatečně široké na to, aby byla
statisticky významná, aniž by byla příliš obecná;
 stanovení rozdělení pravděpodobnosti výstupů pro zvolenou referenční skupinu projektu;
 srovnání konkrétního projektu s rozdělením u referenční skupiny a odvození očekávaného
výstupu.
Podle Flyvberga (2005) je „komparativní výhoda vnějšího pohledu nejvýraznější u nestandardních
projektů. Nerealistický optimismus a strategicky nesprávné interpretace s největší pravděpodobností
vznikají ve fázi plánování těchto nových projektů."
Jak dosáhnout rozdělení pravděpodobnosti výkonnostních indexů
Po stanovení rozdělení pravděpodobnosti pro kritické proměnné je možné přistoupit k výpočtu
rozdělení pravděpodobnosti čisté současné hodnoty projektu (nebo IRR či poměru přínosů a nákladů).
V následující tabulce je uveden jednoduchý postup výpočtu, který využívá stromový vývoj ("tree
development") nezávislých proměnných. Ve vzorku uvedeném v tabulce je vzhledem k základnímu
předpokladu 95% pravděpodobnost, že čistá současná hodnota je kladná.
0,15
0,10
0,05
0,00
0 5 10 15 20 25
Index produktivity
\327
Tabulka VIII.1 Výpočet pravděpodobnosti čisté současné hodnoty podmíněné rozdělením kritických
proměnných v milionech EUR
Hodnota
investice
Kritické proměnné
Další náklady
Hodnota Pravděp.
Přínos
Hodnota Pravděp.
Výsledek
Čistá současná hodnota
Hodnota Pravděp.
-56,0
74,0 0,15 5,0 0,03
77,7 0,30 8,7 0,06
-13,0 0,20
81,6 0,40 12,6 0,08
85,7 0,15 16,7 0,03
74,0 0,15 2,4 0,08
77,7 0,30 6,1 0,15
-15,6 0,50
81,6 0,40 10,0 0,20
85,7 0,15 14,1 0,08
74,0 0,15 -0,7 0,05
77,7 0,30 3,0 0,09
-18,7 0,30
81,6 0,40 6,9 0,12
85,7 0,15 10,9 0,05
Obecnější přístup k výpočtu podmíněné pravděpodobnosti realizace projektu představuje metoda
Monte Carlo (již uvedená v kapitole 2.10. Viz také odkazy na literaturu). Stručně řečeno, opakovaná
extrakce náhodného souboru hodnot pro kritické proměnné, vybrané z jejich příslušných intervalů,
umožňuje výpočet výkonnostních indexů pro projekt (IRR nebo čisté současné hodnoty), které
vyplývají z každého souboru extrahovaných hodnot. Opakováním tohoto postupu pro dostatečně velké
množství extrakcí je možné získat rozdělení pravděpodobnosti IRR nebo čisté současné hodnoty.
Posouzení přijatelné míry rizika
Kritéria pro přijatelnost rizika
Často se čisté současné hodnoty a IRR uvedené v hodnotících zprávách projektu odvolávají na nejlepší
nebo základní odhady nebo představují hodnoty nebo pravidla „nejpravděpodobnější“. Kritériem
přijatelnosti projektu by mělo být kritérium očekávané hodnoty (nebo průměrné hodnoty) těchto
ukazatelů, vypočtených ze základního rozdělení pravděpodobnosti.
Například jestliže ERR projektu činí 10%, ale pravděpodobnostní analýza rizik nám říká, že ERR má
hodnotu mezi 4 a 10 s pravděpodobností 70% a hodnotu mezi 10 a 13 s pravděpodobností 30%, pak
očekávaná hodnota ERR pro tento projekt činí pouze 8,35% (průměr (4,10) * 0,7
+ průměr (10,13)*0,3).
Považuje-li se za nezbytné důkladnější hodnocení rizik, známky udělené každému riziku nebo indexů
založených na zpracování výsledků simulace Monte Carlo, v literatuře lze nalézt více či méně
sofistikované způsoby.
Závěrem lze říci, že postup popsaný v této příloze umožňuje výběr projektu nejen na základě
nejlepšího odhadu, ale také na základě s ním spojených rizik, a to zvážením výkonnosti a rizika.
V projektové žádosti významných projektů vyžadujících podporu EU by měla být vždy, existuje-li
pravděpodobnostní analýza rizik, uvedena očekávaná výkonnost, a nikoli modální. Při vyhodnocování
výsledku je velmi důležitým aspektem kompromis mezi vysoce rizikovými projekty s vysokými
sociálními přínosy na straně jedné, a projekty s nízkou mírou rizik s nízkými sociálními přínosy
na straně druhé.
Obecně se doporučuje neutrální postoj k riziku, protože ve veřejném sektoru by mohlo dojít ke sdílení
rizik velkého počtu projektů. V takových případech by předpokládaná hodnota ERR mohla
představovat shrnutí hodnocení rizik. V některých případech se však hodnotitel nebo navrhovatel
může od neutrality odchýlit a raději více či méně riskovat s důsledky pro očekávanou míru
návratnosti; pro tuto volbu však musí existovat jasné odůvodnění.
\328
Averze k riziku a neutrální postoj k riziku
Když jednotlivci přikládají větší význam možnosti ztráty určité finanční částky než možnosti získání
stejné částky při 50% pravděpodobnosti, že nastane jedna z těchto možností, hovoříme o „averzi
k riziku“.
Averze k riziku vyplývá z toho, že prospěšnost odvozená z bohatství stoupá s nárůstem bohatství, ale
v klesající míře. To naopak vychází z teorie klesajícího mezního užitku bohatství. V mikroekonomické
teorii se obecně předpokládá, že prospěšnost mezního množství statku je nižší, než je prospěšnost
stejného množství statku získaného před mezním množstvím.
Obrázek VIII.4 Vztah mezi užitkem a bohatstvím u společnosti s averzí k riziku
W-h W1 W W+h Bohatství
Obr VIII.4 znázorňuje na svislých osách užitky spojené s úrovněmi bohatství W + h, W a W - h.
Očekávaný užitek z bohatství pro společnost v případě realizované investice je znázorněn také
na vertikálních osách (E (U (W1)). Vzhledem k tomu, že existuje 50% možnost zisku a 50% možnost
ztráty, je hodnota přesně uprostřed mezi (U(W + h) a U(W - h): E(U(W1)=0,5U(W-h) + 0,5U(W+h).
Avšak vzhledem k tvaru funkce užitku (vyplývající z klesajícího mezního užitku předpokládaného
bohatství) bude očekávaný užitek z bohatství E (U (W1)) nižší, než užitek související s počáteční
úrovní bohatství W, tj. E (U (W1)) <U (W). V důsledku člověk s averzí k riziku se rozhodne, že projekt
odmítne. Nicméně u veřejného sektoru se obecně předpokládá neutrální postoj k riziku kvůli
argumentu sdílení a rozložení rizik. Při neutrálním postoji k riziku očekávaná hodnota čisté současné
hodnoty (průměr pravděpodobností) nahrazuje základní nebo modální odhad čisté současné hodnoty
jako ukazatele výkonnosti.
Prevence a zmírnění rizik
Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.10, opatření k prevenci a zmírnění rizik by měla být přizpůsobena
konkrétnímu projektu a jeho úrovni rizik. V tomto ohledu by podrobná analýza nežádoucích účinků
a jejich příčin, jakož i jejich případných negativních dopadů na průběh projektu, mohla pomoci
navrhnout účinnější a vhodnější opatření k prevenci rizik (viz kapitola 2.10.2).
Nicméně investiční projekty vykazují některé společné a obecné rysy svých rizikových profilů, které
jsou popsány níže.
Stupeň rizika není v časovém horizontu realizace projektu vždy stejný. Prokázaly to zkušenosti
z minulých projektů a v literatuře je všeobecně přijímán názor, že nejriskantnější fází projektu je jeho
Užitek
U(W+h)
U(W)
E(U(W1))
U(W-h)
\329
začátek. V té době již byla vynaložena většina investičních nákladů, z provozního hlediska však ještě
nemusí existovat žádná zpětná vazba. Vstupuje-li investice do fáze operací, riziko s tím spojené se
zmenšuje, protože zpětná vazba je již zřejmá.
Výše uvedené skutečnosti zdůvodňují důležitost korelace navrhovaných opatření k prevenci/zmírnění
rizik u těch fází projektu, ve kterých se mohou vyskytnout nežádoucí účinky zdůrazněné v kapitole
2.10.2.
Obrázek VIII.5 Míry rizik v různých fázích daného projektu v oblasti infrastruktury
Navíc „je prokázáno, že hodnotitelé projektů jsou často příliš optimističtí. Aby se předešlo této tendenci,
měli by hodnotitelé provádět zřetelné, empiricky podložené úpravy odhadů nákladů, přínosů a doby
trvání projektu. Doporučuje se, aby tyto úpravy vycházely z údajů minulých projektů nebo podobných
projektů jinde, a aby tyto údaje byly upraveny s ohledem na jedinečné vlastnosti stávajícího projektu.
Není-li k dispozici podrobnější základna údajů, doporučuje se ministerstvům, aby shromažďovala
údaje s cílem mít do budoucna informace ohledně přílišného optimismu; do té doby se doporučuje
používat nejlepší dostupné údaje“.373
Podle autorů Flyvbjerg a Cowi (2004) jsou překročené náklady nebo nedostatečné přínosy, tj. příliš
optimistické předpoklady výsledkem celé řady různých faktorů:
 do rozhodování a plánování je zainteresováno mnoho aktérů;
 nestandardní technologie;
 dlouhodobé horizonty plánování a komplexní rozhraní;
 změny v rozsahu a cílech projektu;
 neplánované události.
Výsledkem je, že zvýšené náklady a nedostatečné přínosy vedou k neefektivní alokaci zdrojů, zpoždění
a dalším zvýšeným nákladům a nedostatečným přínosům.
Kromě provádění úplného posouzení rizik, což představuje významný krok vpřed při zmírňování
nepřesností a zkreslení, se doporučují další opatření s cílem zmírnit přílišný optimismus:
 lepší prognostické metody s využitím prognóz pro „referenční skupinu“;
 změněné pobídky s cílem ocenit nejlepší projekty;
373
Viz Aymerich, M. & Turró, M. (2010), „Risk analysis, risk management and implementation performance in transport infrastructure projects"
v nakl. Nocera, Silvio Feasibility Decisions in Transportation Engineering. Strategies for Transport Evaluation, McGraw-Hill.
\330
 transparentnost a veřejná kontrola pro zvýšení odpovědnosti;
 zapojení soukromého rizikového kapitálu.
Tabulka VIII.2 uvádí některé příklady opatření v různých zemích ke zmírnění zjištěných rizik
odvozené z dokumentů Světové banky „Dokumenty o hodnocení projektu“ (Project Appraisal
Documents).
Tabulka VIII.2 Opatření ke zmírnění rizik
Země Projekt Riziko Stupeň
závažnos
ti
Opatření ke zmírnění rizik
Ázerbajdžán Přenos
elektřiny
Zpoždění realizace
projektu kvůli nedostatku
místních financí
a špatného řízení projektu
S Požadavek na místní financování minimalizován.
Útvar pro realizaci projektu bude využívat
technickou pomoc při řízení projekt v průběhu
realizace.
Kyrgyzstán Zlepšení
vodní
hospodářství
Fondy protistran nejsou k
dispozici včas
N Návrh projektu minimalizuje potřebu fondů
protistrany s výjimkou daní. Ministerstva
hospodářství a financí dosáhla uspokojivých
výsledků při podpoře probíhajícího projektu
zavlažování financovaného Mezinárodním
sdružením pro rozvoj.
Rusko Obecní vytápění Potenciální korupce může
narušit přínosy projektu
M Obchodní a finanční systémy řízení projektu
budou vykazovat vyšší transparentnost a zlepšit
možnosti pro odpovídající audit a kontrolu.
Turecko Rekonstrukce
železnice
Odpor veřejnosti vůči
změnám
H Úzká spolupráce mezi vládou, Generálním
ředitelstvím správy státních drah (TCDD),
managementem a odbory; včasné vymezení
vhodného sociálního plánu; rychlé vyplacení
odstupného a finanční výpomoci zaměstnancům.
Zdroj: Dokumenty Světové banky o hodnocení projektů. Poznámka: Stupeň závažnosti rizika: H (vysoké riziko), S (značné
riziko), M (mírné riziko), N (zanedbatelné nebo nízké riziko).
\331
Příloha IX. Další nástroje hodnocení
Zatímco analýza nákladů a přínosů je nejčastěji používanou metodou při hodnocení veřejné investice,
a je jedinou metodou, kterou vyžadují předpisy o strukturálních fondech pro významné projekty,
existují další druhy analýz projektu, které se také používají. V této části přezkoumáváme základní rysy
a oblasti aplikace analýzy účelnosti nákladů (CEA) a multikriteriální analýzy (MCA).
Analýza účelnosti nákladů
Analýza účelnosti nákladů (CEA – Cost Effectiveness Analysis) představuje srovnání alternativních
projektů s jedinečným společným dopadem, přičemž intenzita tohoto dopadu se může lišit. Jejím cílem
je vybrat projekt, který u dané úrovně výstupu minimalizuje čistou současnou hodnotu nákladů nebo
případně u daných nákladů maximalizuje úroveň výstupu. Výsledky CEA jsou užitečné pro ty projekty,
jejichž přínosy je velmi obtížné, ne-li nemožné, hodnotit, zatímco náklady lze předvídat s větší jistotou.
Tato metodika se často používá při ekonomickém hodnocení programů v oblasti zdravotní péče, ale lze
ji také použít k hodnocení některých projektů v oblasti vzdělávání a v oblasti životního prostředí.
V těchto případech se používají jednoduché poměry CEA, jako jsou náklady na vzdělávání na jednoho
studenta, náklady na jednotku snižování emisí, a tak dále. Analýza CEA je méně užitečná, když nejen
nákladům, ale i přínosům lze přiřadit hodnotu v penězích.
Obecně platí, že analýza CEA řeší problém optimalizace zdrojů, který je obvykle prezentován
v následujících dvou formách:
 je dán pevný rozpočet a počet (n) alternativních projektů, osoby s rozhodovací pravomocí se
snaží maximalizovat dosažitelné výstupy, měřeno z hlediska účelnosti (E);
 musí se dosáhnout dané fixní úrovně E, cílem osob s rozhodovací pravomocí je minimalizovat
náklady (C).
Zatímco měření nákladů je stejné jako ve finanční analýze CBA, měření účelnosti závisí na typu
zvoleného výstupu. Některé příklady měřítek účelnosti, které jsou použity v analýze CEA: počet
získaných let života, počet dnů bez postižení, výsledky testů, atd. V rámečku níže je stručně uveden
metodický přístup CEA pro výběr projektů.
V praxi analýza CEA umožňuje hodnotiteli vyloučit ty možnosti projektu, které nejsou technicky
efektivní (z důvodu dominance), zatímco u zbývajících projektů bude volba záviset na velikosti
rozpočtu. Metoda s nejnižším přírůstkovým poměrem účelnosti nákladů by měla být použita jako
první, a poté lze přidávat další strategie až do vyčerpání rozpočtu.
Analýza účelnosti nákladů
Existují-li dva alternativní konkurenční projekty, které se vzájemně vylučují, je zapotřebí inkrementální analýzy
s cílem stanovit pořadí projektů a vybrat ten, který je z hlediska nákladů nejúčelnější.
Obecně se analýza účelnosti nákladů provádí, aby testovala nulovou hypotézu, že průměrná účelnost nákladů
jednoho projektu (a) je odlišná od průměrné účelnosti nákladů některé konkurenční intervence (b). To se vypočítá
jako poměr (R):
R = (Ca – Cb) / (Ea – Eb) = ΔC / ΔE,
čímž se definují přírůstkové náklady na jednotku dalšího výstupu.
Je-li strategie účelnější a méně nákladná než alternativa (Ca - Cb <0 a Ea - Eb> 0), říkáme, že alternativě
„dominuje“: v této situaci není třeba počítat poměr účelnosti nákladů, protože rozhodnutí o volbě strategie je
zřejmé.
Nicméně ve většině případů je posuzovaný projekt současně více (nebo méně) nákladný a více (nebo méně)
účelný než alternativa/alternativy (Ca-Cb> 0 a Ea - Eb> 0, nebo alternativně Ca - Cb <0 a Ea - Eb <0). V této situaci
přírůstkové poměry účelnosti nákladů umožňují hodnotiteli určit pořadí posuzovaných projektů a identifikovat a
pak vyřadit případy výrazné dominance ("extended dominance"). To lze definovat jako stav, kdy strategie je méně
účelná i nákladnější než lineární kombinace dvou dalších strategií, s nimiž je vzájemně vylučuje. Operativněji,
„naprostá dominance“ se vyskytuje tam, kde přírůstkový ukazatel účelnosti nákladů je u daného projektu vyšší,
než týž ukazatel u další účelnější alternativy.
\332
Při agregaci výsledků vznikají také technické problémy, které se objevují v průběhu jednotlivých let,
protože není jasné, jaký by měl být konkrétní diskontní faktor (FDR ani SDR se zjevně nevztahují na
diskontování počtu studentů, patentů nebo emisí).
Závěrem lze říci, že analýza účelnosti nákladů je praktickým nástrojem pro porovnávání projektů
v těchto případech:
 projekt vyprodukuje pouze jeden výstup, který je homogenní a snadno měřitelný;
 tímto výstupem je kritická dodávka, která znamená, že opatření k jejímu zajištění je nezbytná;
 cílem velkého projektu je dosažení výstupu při minimálních nákladech;
 náklady lze zcela posoudit pro každou alternativu, tj. skryté náklady jsou více či méně
irelevantní;
 neexistují relevantní externality;
 existuje řada srovnávacích hodnot s cílem ověřit, že zvolená technologie splňuje minimální
požadovaná kritéria pro nákladovou efektivnost.
Multikriteriální analýza
Multikriteriální analýza (MCA – Multi Criteria Analysis) je skupina algoritmů pro výběr alternativ na
základě souboru různých kritérií a jejich relativních "vah". Na rozdíl od analýzy nákladů a přínosů,
která se zaměřuje na jedno unikátní kritérium (maximalizace společenského blahobytu), je MCA
nástrojem pro řešení skupiny různých cílů, které nelze agregovat pomocí stínových cen a vah míry
blahobytu, jako u klasické analýzy nákladů a přínosů. MCA je vhodná pro rozvojové programy, protože
spíše sleduje současně různé politické cíle (např. dostupnost, udržitelnost životního prostředí, zlepšení
kvality života, atd.), než že by sloužila k posouzení jednoho investičního projektu. Existuje mnoho
způsobů, jak provádět analýzu MCA: Jeden z možných přístupů je tento:
 cíle by měly být vyjádřeny v měřitelných veličinách. Neměly by být příliš velké, ale mohou mít
alternativy (dosažení více než jednoho cíle by mohlo částečně vyloučit dosažení jiného cíle);
 jakmile je stanoven „vektor cílů“, je třeba zvolit techniku pro agregaci informací; cílům by měly
být přiřazeny váhy vyjadřující relativní důležitost, kterou cílům přikládají politické orgány;
 stanovení kritérií pro hodnocení; tato kritéria by se mohla vztahovat k prioritám různých
zúčastněných stran, nebo se mohou vztahovat ke konkrétním aspektům hodnocení;
 analýza dopadů: tato činnost zahrnuje popis každého z vybraných kritérií a jeho dopadů.
Výsledky se mohou vztahovat ke kvantitě nebo kvalitě;
 prognóza dopadů intervence z hlediska vybraných kritérií; na základě výsledků z předchozích
fází (kvalitativních i kvantitativních) se přiřadí bodové ohodnocení nebo se stanoví
přizpůsobená hodnota (v analýze CBA to představuje ekvivalent „peněz“);
 identifikace klasifikačního systému pro subjekty podílející se na intervenci a stanovení
příslušných preferenčních funkcí (vah), které se shodují z hlediska různých kritérií;
 bodová ohodnocení v rámci každého kritéria se následně agregují (jednoduchým součtem nebo
pomocí s nelineárního vzorce), čímž se získá číselné ohodnocení intervence; výsledek lze
následně srovnat s výsledkem dalších podobných intervencí.
Hodnotitel projektu by měl dále prověřit tyto skutečnosti:
 zda prognózy nepeněžních aspektů byly v předběžném hodnocení realisticky
kvantifikovány;
 zda pro standardní cíle v každém případě existuje analýza přínosů a nákladů (finanční
a ekonomická analýza);
 zda dodatečná kritéria MCA mají přiměřenou politickou váhu, aby bylo možné rozhodnout
o významných změnách ve finančních a ekonomických výsledcích.
\333
Pokud jsou přínosy i jiné než nepeněžní povahy, ale nejsou fyzicky měřitelné, je třeba přesto provést
kvalitativní analýzu. Soubor kritérií relevantních pro hodnocení projektu (vlastní kapitál, dopad
na životní prostředí, rovné příležitosti) se vloží do matice spolu s dopady projektu na příslušná kritéria
(měřeno pomocí bodového hodnocení nebo v procentech). Další matice by pak měla každému
relevantnímu kritériu přiřadit váhy. Vynásobením bodového hodnocení a vah získáme celkový dopad
projektu: umožňuje výběr nejlepší alternativy.
Pokud je obtížné měřitelným způsobem zohlednit výsledky nebo náklady projektu tak, aby tato
opatření mohla být souhrnně použita v rámci analýzy nákladů a přínosů, doporučuje se přejít
na multikriteriální analýzu s multidimenzionální vlastnostmi, a nezadávat složitě heterogenní
a různorodá data do kvantitativního ekonomického výpočtu.
\334
Seznam literatury
Obecné dokumenty
Metodické dokumenty a návody
Belli, P., Anderson, J.R., Barnum, H.N., Dixon, J.A., Tan, J-P (2001), Economic Analysis of Investment
Operations. Analytical Tools and Practical Applications, WBI, World Bank, Washington D.C.
Boardman, A.E., Greenberg, D.H., Vining, A.R. and Weimer, D.L. (2006), Cost-Benefit Analysis: Concepts
and Practice, 3rd edition, Upper Saddle River, New Jersey: Pearson Prentice Hall.
CEPS, (2013), Assessing The Costs And Benefits Of Regulation. Study for the European Commission,
Secretariat General, Brussels, 10 December 2013.
Dasgupta, P., Marglin, S. and Sen, A.K. (1972), Guidelines for project evaluation, New York: UNIDO.
European Investment Bank (2013), The Economic Appraisal of Investment Projects at the EIB. Available
at: http://www.eib.org/attachments/thematic/economic_appraisal_of_investigation_projects_en.pdf
Florio, M. (2014), Applied Welfare Economics: Cost-Benefit Analysis of Projects and Policies,
Routledge.
HM Treasury, (2003), Appraisal and evaluation in Central Government, The Green Book, Treasury
Guidance, London. Available at:
https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/179349/green_bo
ok_complete.pdf.pdf
JASPERS Working Paper (2010), Combining EU Grant Funding with PPP for Infrastructure: Conceptual
Models and Case Examples. Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=181
JASPERS Working Paper (2010), Evaluation of Major Project Applications. Guidance for evaluators.
Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=225
Little, I.M.D., Mirrlees, J.A. (1974), Project appraisal and planning for developing countries, Heinemann
Educational Books, London.
Planning and Priorities Co-ordination Division, Parliamentary Secretariat for the EU Presidency 2017
and EU Funds, Malta (2013), Guidance Manual for Cost Benefit Analysis Appraisal in Malta. Available at:
http://www.ppcd.gov.mt/file.aspx?f=1703
Saerbeck, R. (1990), 'Economic appraisal of projects. Guidelines for a simplified cost-benefit analysis',
EIB Paper No 15, Luxembourg: European Investment Bank.
Squire, L. and Van Der Tak, H. (1975), Economic Analysis of Projects. Baltimore: John Hopkins
University Press.
Doporučená literatura
Abdulai A. and Regmi P. (2000), 'Estimating labour supply of farm households under non separability:
empirical evidence from Nepal', Agricultural Economics, Vol. 22 (3), pp. 309-320.
Arrow, K.J. (1995), Intergenerational Equity and the Rate of Discount in long-Term Social investment,
paper presented at the IEA World Congress, Tunis.
Arrow, K.J. and Lind R.C. (1997), 'Uncertainty and the Evaluation of Public Investment Decisions',
American Economic Review, Vol. 60 (3), pp. 364-378.
\335
Barrett, S., Dasgupta, P. and Maler, K. (1999), 'Intergenerational Equity, Social Discount Rates, and
Global Warming', in P. Portney and J. Weyant (eds.) Discounting and Intergenerational Equity,
Washington DC: Resources for the Future.
Boardman, A.E, Moore M.A. and Vining A.R. (2010), 'The Social Discount Rate for Canada based on
Future Growth in Consumption', Canada Public Policy, Vol. 36(3), pp. 325-343.
Brau, R. and Florio, M. (2004), 'Privatisations as price reforms: Evaluating consumers' welfare changes
in the U.K.', Annales d'Economie et de Statistique, 75-76, pp. 109-133.
Cowell, F.A. and Gardiner, K. (1999), 'Welfare weights,' London School of Economics, STICERD,
Economics Research Paper No 20.
Del Bo, C.F., Fiorio, C.V. and Florio M. (2011), 'Shadow wages for the EU regions', Fiscal Studies, Vol.
32(1), pp. 109-143.
Drèze, J. and Stern N. (1987), 'The Theory of Cost-Benefit Analysis’, Chapter 14 in Auerbach A.J. and
Feldstein M. (eds), Handbook of Public Economics, North-Holland: Elsevier Science Publishers.
Drèze, J. and Stern N. (1990), 'Policy reform, shadow prices and market prices', Chapter 18, in
Bacharach M.O.L., Dempster M.A.H. and Enos J.L. (eds), Mathematical Models in Economics, Oxford:
University of Oxford.
Dupuit, J. (1844), 'De la mesure de l’utilité des travaux publics', Annales des Ponts et Chaussées, 2e
série, Mémoires et Documents, 116(8), pp. 332-375.
European Commission, DG Economic and Financial Affairs (2007), Evaluation of the performance of
network industries providing services of general economic interest, Brussels.
Evans, D. (2006), 'The Elasticity of Marginal Utility of Consumption: Estimates for 20 OECD Countries',
Fiscal Studies, Vol. 26(2), pp. 197-224.
Evans, D. (2007), 'Social Discount Rates for the European Union', in Florio, M. (ed.), Cost-Benefit Analysis
and Incentives in Evaluation. The Structural Funds of the European Union, Cheltenham, UK: Edward Elgar
Publishing.
Feldstein, M. (1972), 'The inadequacy of weighted discount rates', in Layard, R. (ed.), Cost-Benefit
Analysis, Harmondsworth: Penguin.
Florio, M. (2006), 'Cost-Benefit Analysis and the European Union Cohesion Fund: On the Social Cost of
Capital and Labour', Regional Studies, Vol. 40(2), pp. 211-224.
Florio, M. (ed.) (2007), Cost-Benefit Analysis and Incentives in Evaluation. The Structural Funds of the
European Union, Edward Elgar Publishing: Cheltenham (UK).
Flyvbjerg, B., Bruzelius, N. and Rothengatter, W. (2003), Megaprojects and Risk: An Anatomy of Ambition,
Cambridge (UK): Cambridge University Press.
Guillermo-Peon, S.B. and Harberger, A.C. (2012), 'Measuring The Social Opportunity Cost of Labor In
Mexico', Journal of Benefit-Cost Analysis: Vol. 3, Issue 2, Article 1.
Hagen et al. (2012), 'Report on Cost Benefit Analysis to Norwegian Ministry of Finance', NOU 2012, 16,
October 2012.
Harberger, A.C. and Jenkins, G.P. (1998), Cost-Benefit Analysis of Investment Decisions, Harvard Institute
for International Development, Cambridge, Massachusetts.
Harrison, M. (2010), Valuing the Future: the social discount rate in cost-benefit analysis, Visiting
Researcher Paper, Australian Government – Productivity Commission.
Hepburn, C. (2007), Use of discount rates in the estimation of the costs of inaction with respect to
selected environmental concerns, Working Party on National Environmental Policies, OECD.
Honohan P. (1998), Key Issues of Cost-Benefit methodology for Irish Industrial Policy, CSF Evaluation
Unit, Dublin.
\336
Jacoby H.G. (1993), 'Shadow wages and peasant family labour supply: an econometric application to
the Peruvian Sierra', Review of Economic Studies, Vol. 60, pp. 903-921.
Kahn, A. (1988), The Economics of Regulation: Principles and Institutions, Cambridge Mass.: MIT
Press.
Kaufman, L. and Rousseeuw, P.J. (1987), 'Clustering by means of medoids', in: Gelsema, E.S. and Kanal,
L.N. (eds.), Pattern Recognition in Practice II, North-Holland, Amsterdam, pp. 425-437.
Kula, E. (2006), The social discount rate in cost-benefit analysis – The British experience and lessons to
be learned, paper presented at the V Milan European Economic Workshop.
Kula, E. (2012), 'Discounting: does it ensure intergenerational equity?', in Weiss, J. and Potts, D. (eds.),
Current Issues in project Analysis for Development, Edward Elgar Publishing: Cheltenham (UK).
Lampietti et al. (2007), People and Power: Electricity Sector Reforms and the Poor in Europe and
Central Asia, World Bank, Washington DC.
Londero, E.H. (2003), Shadow Prices for Project Appraisal. Theory and practice, Cheltenham, UK and
Northampton, MA, USA: Edward Elgar Publishing.
LSE, London School of Economics (2010), Health Trends in the EU, study prepared on behalf of the
European Commission, Directorate-General of Employment, Social Affairs and Equal Opportunities.
Marsden Jacob Associates (2004), Estimation of Long Run Marginal Cost (LRMC), report prepared for the
Queensland Competition Authority.
Nordhaus, W. (1993), 'Rolling the DICE: An optimal transition path for controlling greenhouse gases',
Resource and Energy Economics, 15, pp. 27-50.
OECD (2010), Producer and Consumer Support Estimates, OECD Database 1986-2008, available at:
http://www.oecd.org/agriculture/pse
Pearce, D.W., Atkinson, G. and Mourato, S. (2006), Cost-benefit analysis and environment: recent
developments, OECD, Paris.
Picazo-Tadeo, A. and Reig-Martínez, E. (2005), 'Calculating shadow wages for family labour in
agriculture: An analysis for Spanish citrus fruit farms', Cahiers d'Economie et Sociologie Rurales, INRA
Department of Economics, Vol. 75, pp. 5-21.
Potts, D. (2012a), 'Semi-input-output methods of shadow price estimation: are they still useful?', in
Weiss J. and Potts D. (eds.), Current Issues in Project Analysis for Development, Cheltenham, UK and
Northampton, MA USA: Edward Elgar Publishing.
Potts, D. (2012b), 'Shadow wage rates in a changing world’ in Weiss, J. and D. Potts (eds.), Current Issues
in Project Analysis for Development, Cheltenham, UK and Northampton, MA, USA: Edward Elgar
Publishing.
Ramsey, F.P. (1928), ‘A mathematical theory of saving’, The Economic Journal, Vol. 38 (152), pp. 543-
559.
Saunders, R.J., Warford, J.J. and Mann, P.C. (1977), Alternative Concepts of Marginal Cost for Public
Utility Pricing: Problems of Application in the Water Supply Sector, World Bank Staff Working Paper
No 259.
Skoufias E. (1994), 'Using shadow wages to estimate labour supply of agricultural households',
American Journal of Agricultural Economics, Vol. 76, pp. 215-227.
Spackman, M. (2007), 'Social discount rates for the European Union: an overview', in Florio, M. (ed.),
Cost-Benefit Analysis and Incentives in Evaluation. The Structural Funds of the European Union,
Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing.
Stern, N. (1977), 'Welfare weights and the elasticity of marginal utility of income', in Artis, M. and
Nobay, R. (eds), Proceedings of the Annual Conference of the Association of University Teachers of
Economics, Oxford: Blackwell.
\337
Viscusi, W.K. and Aldy, J.E. (2003). ‘The Value of a Statistical Life: A Critical Review of Market Estimates
Throughout the World’, Journal of Risk and Uncertainty, Vol. 27 (1), pp. 5–76.
Vose, D. (2008), Risk Analysis: A Quantitative Guide, Great Britain: John Wiley and Sons.
Weiss J. (1988), 'An Introduction to Shadow Pricing in a Semi-Input-Output Approach', Project
Appraisal, Vol. 3(4), pp. 182-187.
Zhuang, L., Liang, Z., Lin, T. and De Guzman, F. (2007), Theory and practice in the choice of social discount
rate for cost benefit analysis: A survey, ERD Working Paper No 94, Asian Development Bank.
Vybrané reference z transferu přínosů
Adamowicz, W., Louviere, J. and Williams, M. (1994), 'Combining revealed and stated preference
methods for valuing environmental amenities', Journal of Environmental Economics and Management
Vol. 26, pp. 271-292.
Alberini, A., Cropper, M., Fu, T-T., Krupnick, A. Liu, J-T., Shaw, D. and Harrington W. (1997), 'Valuing
health effect of air pollution in developing countries: the case of Taiwan', Journal of Environmental
Economics and Management, Vol. 34 (2), pp. 107-26.
Bergstrom, J.C. and De Civita, P. (1999), 'Status of Benefits Transfer in the United States and Canada: A
Review', Canadian Journal of Agricultural Economics, Vol. 47, pp. 79-87.
Boyle, K. J. and Bergstrom, J. C. (1992), 'Benefit Transfer Studies: Myths, Pragmatism and Idealism',
Water Resources Res., Vol. 28 (3), pp. 657-663.
Brouwer, R. and Bateman, I. (2005), 'The temporal stability of contingent WTP values', Water Resource
Research, Vol. 4 (3) W03017.
Brouwer, R. and Spaninks, F.A. (1999), 'The Validity of Environmental Benefit Transfer: Further
Empirical Testing', Environmental and Resource Economics, Vol. 14, pp. 95-117.
Desvousges, W.H., Johnson, F.R. and Banzhaf, H. (1998), Environmental Policy Analysis with Limited
Information: Principles and applications of the transfer method, Massachusetts: Edward Elgar.
Downing, M., Ozuna Jr., T. (1996), 'Testing the Reliability of the Benefit Function Transfer Approach',
Journal of Environmental Economics and Management, Vol. 30 (3), pp. 316-322.
Garrod, G. and Willis, K. (1999), Benefit Transfer, in Economic Valuation of the Environment: Methods and
Case Studies, Cheltenham (UK): Edward Elgar Publishing.
Kirchhoff, S., Colby, B.G. and LaFrance, J.F. (1997), 'Evaluation, the Performance of Benefit Transfer: An
Empirical Inquiry', Journal of Environmental Economics and Management, Vol. 33, pp. 75-93.
Kristofersson, D. and Navrud, S. (2001), Validity Tests of Benefit Transfer: Are We Performing the Wrong
Tests?, Discussion Paper D-13/2001, Department of Economics and Social Sciences, Agricultural
University of Norway.
Leon, C.J., Vazquez-Polo, F.J., Guerra, N. and Riera, P. (2002), 'A Bayesian Model for Benefits Transfer:
Application to National Parks in Spain', Applied Economics, Vol. 34, pp. 749-757.
Lovett, A.A., Brainard, J.S. and Bateman, I.J. (1997), 'Improving Benefit Transfer Demand Functions: A
GIS Approach', Journal of Environmental Management, Vol. 51, pp. 373-389.
Ready, R., Navrud, S., Day, B., Dubourg, R., Machado, F., Mourato, S., Spanninks F. and Vazquez, R.
(2004), 'Benefits Transfer in Europe: Are Values Consistent Across Countries?', Environmental and
Resource Economics, Vol. 29, No 1, pp. 67-82.
Rosenberger, R., Loomis, S. and John, B. (2001), 'Benefit Transfer of Outdoor Recreation Use Values: A
technical document supporting the Forest Service Strategic Plan', (2000 revision), Gen. Tech. Rep.
RMRS-GTR-72. Fort Collins, CO: U.S. Department of Agriculture, Forest Service, Rocky Mountain
Research Station.
\338
Vybrané reference o změně klimatu
Dasgupta, P. (2007), 'Commentary: The Stern Review’s Economics of Climate Change', National Institute
Economic Review, Vol. 199 (4), pp. 4-7.
Dasgupta, P. (2008), 'Discounting climate change’, Journal of Risk and Uncertainty, Vol. 37 (2), pp. 141-
169.
European Commission, Directorate-General Environment (2001), Waste management options and
climate change.
European Commission, Directorate-General Climate Action (2012), Non-paper Guidelines for Project
Managers: Making vulnerable investments climate resilient.
European Investment Bank (2012), European Investment Bank Induced GHG Footprint. The carbon
footprint of projects financed by the Bank, Methodologies for the Assessment of Project GHG Emissions
and Emission Variations.
HM Treasury (2006), Stern Review: The Economics of Climate Change, London.
IFC (2010), Climate Risk and Financial Institutions: Challenges and
Opportunities.
Weitzman, M.L. (2007), 'A review of the Stern Review on the economics of climate change', Journal of
Economic Literature, Vol. 45 (3), pp. 703-724.
Newell, R.G. and Pizer, W.A. (2004), 'Uncertain discount rates in climate policy analysis', Energy Policy,
Vol. 32 (4), pp. 519-529.
Odvětví
Doprava
Adler, H.A. (1987), Economic Appraisal of Transport Projects, The World Bank Economic Development
Institute, Washington DC.
Aymerich, M. and Turró, M. (2010), 'Risk analysis, risk management and implementation performance
in transport infrastructure projects' in Nocera, S. (ed.), Feasibility Decisions in Transportation
Engineering. Strategies for Transport Evaluation, McGraw-Hill.
De Jong, G. (2008), Preliminary Monetary Values for the Reliability of Travel Times in Freight
Transport. EJTIR, Issue 9(2), June 2009, pp. 83-99.
Department of the Environment, Transport and the Region, UK (1999), Transport and the Economy,
London.
Economic Commission for Europe, United Nations, (2003), Cost Benefits Analysis of Transport
Infrastructure Projects, Geneva.
European Commission (2004), HEATCO: Developing Harmonised European Approaches for Transport
Costing and Project Assessment, Deliverable 5, Brussels.
European Commission (2007), EVA-TREN: Improved decision-aid methods and tools to support
evaluation of investment for transport and energy networks in Europe, Deliverable 2, Brussels.
European Commission (2008), IMPACT: Internalisation Measures and Polices for All external Cost of
Transport, Handbook on estimation of external costs in the transport sector, Version 1.1, Brussels.
European Commission, DG Europe Aid (2006), Cost-Benefit Analysis of Transport Investment Projects,
Brussels.
European Court of Auditors (2014), “Effectiveness of EU-supported public urban transport projects the
for projects subject to its approval”, Luxembourg.
European Investment Bank (2006), RAILPAG – Railway project appraisal guidelines, Luxembourg.
\339
Flyvberg, B. 2005, Policy and Planning for Large Infrastructure Projects: Problems, Causes, Cures, World
Bank Policy Research, Working Paper 3781, World Bank, Washington DC.
Fowkes, A.S., (2007), The design and interpretation of freight stated preference experiments seeking to
elicit behavioural valuations of journey attributes.
French Ministry of Transport (2005), Harmonisation des méthodes d’évaluation des grands projets
d’infrastructures de transport.
Harberger, A.C. (1972), 'Cost-benefit analysis of transportation projects', in Project evaluation: collected
papers, London and Basingstoke: Macmillan, pp. 248-79.
Italian Ministry of Transport (2001), Manual to appraise transport investments in the 2000-06
programing period.
JASPERS Blue Books (2008), Air Transport; Public Transport Sector; Railway sector. Infrastructure and
railway rolling stock; Road Infrastructure. Available at (in Polish language only):
http://www.pois.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/Inicjatywa_JASPERS.aspx
London Economics, (2013), Guidance Manual for Cost Benefit Analysis (CBAs) Appraisal in Malta.
Turró, M. (1999), Going trans-European. Planning and financing transport networks for Europe,
Elsevier Science, Oxford.
Ministry of Transportation and Highways, Planning Services Branch (1992), The economic appraisal of
Highway Investment, British Columbia, Canada.
OECD (2002), Impact of Transport Infrastructure Investment on Regional Development, Paris.
Quinet E. (1990), Analyse économique des transports, Paris: Presses Universitaires de France.
Quinet, E. (2007), 'Cost Benefit Analysis of Transport Projects in France', in Florio, M. (ed.) Cost Benefit
Analysis and Incentives in Evaluation, Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing.
Spanish Ministry of Transport (2010), Economic and Financial Evaluation of Transport Projects, available
at: http://www.evaluaciondeproyectos.es/EsWeb/Resultados/Manual/PDF/EsManual.pdf
World Bank, (2005), Transport Economics, Policy and Poverty Thematic Group, Transport Note No.
TRN-11 2005, Washington, DC.
Životní prostředí
Atkinson, G. (2006), 'Environmental valuation and benefits transfer', in Florio, M. (2007).
Atkinson, G., Mourato S., Pearce D.W. (2006), Cost-Benefit Analysis and the Environment. Recent
developments, Paris: OECD Publishing.
Authority for the Coordination of Structural Instruments of Romania (2009), Guidelines for cost
benefit analysis of solid waste projects to be supported by the Cohesion Fund and the European
Regional Development Fund in 2007-2013.
Authority for the Coordination of Structural Instruments of Romania (2008), Guidelines for cost
benefit analysis of water and wastewater projects to be supported by the Cohesion Fund and the
European Regional Development Fund in 2007-2013.
Brisson, I.E. and Pearce (1998) ‘Literature Survey of Hedonic Property Prices Studies of Landfill
Disamenities‘.
Bulgarian Ministry of Finance, Guidelines for cost benefit analysis of solid waste projects to be
supported by the Cohesion Fund and the European Regional Development Fund in 2007-2013.
Bulgarian Ministry of Finance, Guidelines for cost benefit analysis of water and wastewater to be
supported by the cohesion Fund and the European Regional Development Fund in 2007-2013.
Champ, P.A., Boyle, K.J. and Brown, T.C., (eds.) (2003), A Primer on Nonmarket Valuation, Dordrecht:
Kluwer Academic Publishers.
\340
DEFRA (2007), An Introductory Guide to Valuing Ecosystem Services, London: Department for
Environment, Food and Rural Affairs.
Department of Health (2004), Policy Appraisal and Health: A Guide from the Department of Health,
London: Department of Health.
Department of the Environment (1994), 'Environmental Appraisal in Government Departments', in
British Reports.
Dixon, J.A., Scura, L.F., Carpenter, R.A. and Sherman, P.B. (1994), Economic Analysis of Environmental
Impact, 2nd edition, London: Earthscan Publications.
Dunn, H. (2012), Accounting for Environmental Impacts: Supplementary Green Book Guidance,
London: HM Treasury.
European Commission (2013), Commission Staff Working Document Impact Assessment. Brussels, 18
December 2013.
European Union (2013), Green Public Procurement criteria on waste water infrastructure of waste
water treatment, Luxembourg.
European Union (2013), The Economic benefi ts of the Natura 2000 Network. Synthesis Report,
Luxembourg.
Federal Ministry for the Environment, Nature Conservation and Nuclear Safety (BMU) (2006), Impact of
the Expansion of Renewable Energy on the German Labour Market, Berlin.
Fujiwara and Campbell (2011), Valuation Techniques for Cost Benefit Analysis: Stated Preference,
Revealed Preference and Subjective Well-Being Approaches, London: HM Treasury.
Gibbons, S., Mourato, S. and Resende, G. (2014), 'The amenity value of English nature: A hedonic price
approach', Environmental & Resource Economics, Vol. 57, pp. 175-196.
Hamilton, K. and Stover, J. (2012), 'Economic Analysis of Projects in a Greenhouse World', Policy
Research Working Paper 6117, World Bank, Washington DC.
JASPERS Working Papers (2010), Guidelines for the Evaluation of Economic Benefits of Polluted Site
Remediation Projects. Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=224
MacKerron, G. and Mourato, S. (2013), 'Happiness is Greater in Natural Environments', Global
Environmental Change, Vol. 23 (5), pp. 992-1000.
Naurud, S. (1992), Pricing the European Environment, Oslo: Scandinavian University Press.
Pearce, D. et al. (1994), Project and Policy Appraisal: integrating economics and environment, Paris:
OECD.
Pretty, J., Barton, J., Colbeck, I., Hine, R., Mourato, S., MacKerron, G. and Wood, C. (2011), 'Chapter 23:
Health Values from Ecosystems, National Ecosystem Assessment', Final Report to United Nations
Environment Programme (UNEP) / World Conservation Monitoring Centre (WCMC).
Republic of Serbia, Ministry of Infrastructure (2010), Manual Cost Benefit Analysis. K dispozici na
adrese: http://www.putevi-srbije.rs/strategijapdf/Manual_Cost_Benefit_Analysis.pdf
Russell, Clifford S & Kindler, J. (Janusz) & International Institute for Applied Systems Analysis (1984).
Modelování poptávky po vodě. Academic Press, Londýn; Orlando.
Silva, P. and Pagiola, S. (2003), 'A Review of Valuation of Environmental Costs and Benefits in World
Bank Projects', Environmental Economic Series No 94, Environmental Department, Washington DC, the
World Bank.
Ten Brink, P. et al. (2013), The Economic Benefits of the Natura 2000 Network, Brussels: European
Commission.
\341
Van den Bergh, J.C.J.M. and Botzen, W.J.W. (2014), 'A lower bound to the social cost of CO2 emissions',
Nature Climate Change, Vol. 4 (April), pp. 253-259.
Wedgwood, A. and Sansom, K. (2003), Willingness-to-pay surveys – A streamlined approach, Guidance
notes for small town water services, Loughborough University, Water, Engineering, and Development
Centre, Leicestershire.
Willis, K., Scarpa, R. and Acutt, M. (2005), 'Assessing water company customer preferences and
willingness to pay for service improvements: A stated choice analysis', Water Resource Research, 41, p.
W02019.
World Bank (2003), 'A Review of the Valuation of Environmental Costs and Benefits in World Bank
Projects', Paper No 94, Environment Department Papers, World Bank, Washington DC.
Energetika
Bloyd, C., Bharvirkar, R. and Burtraw, D. (2002), 'Investment in Electricity Transmission and Ancillary
Environmental Benefits', Discussion Paper 02–14.
Brito, D.L., Rossellon, J. (2002), 'Pricing Natural Gas in Mexico: An Application of the Little-Mirrlees
Rule', The Energy Journal, June 2002.
Burgherr, P. and Hirschberg, S. (2005), 'Comparative assessment of natural gas accident risks', PSI
Report No 05-01, Villigen-PSI, January 2005.
Council of European Energy Regulators (2010), Guidelines of Good Practice on Estimation of Costs due to
Electricity Interruptions and Voltage Disturbances. Available at: http://www.energy-
regulators.eu/portal/page/portal/EER_HOME/EER_PUBLICATIONS/CEER_PAPERS/Electricity/2010/
C10-EQS-41-03_GGP%20interuptions%20and%20voltage_7-Dec-2010.pdf
ENTSO-E (2012), Guideline for Cost-Benefit Analysis of Grid Development Projects, November 2013.
ENTSO-G – European Network of Transmission System Operators for Gas (2013a), Ten-Year Network
Development Plan 2013-2022, Brussels.
ENTSO-G – European Network of Transmission System Operators for Gas (2013b), Developing a CBA
methodology for Projects of Common Interest (PCIs), Scoping Document for the Informal Public
Consultation, March 2014, Brussels.
ENTSO-G – European Network of Transmission System Operators for Gas (2013c), Draft Cost-Benefit
Analysis Methodology for Public Consultation, document prepared for the purposes of the Public
Consultation starting 25 July 2013, Brussels.
ENTSO-G – European Network of Transmission System Operators for Gas (2013d), Questions to the
Draft Cost-Benefit Analysis Methodology, document prepared for the purposes of the Public Consultation
starting 25 July 2013, Brussels.
European Commission (2004), ‘Measures to safeguard security of natural gas supply’, Council Directive
2004/67/EC.
European Commission (2007), ‘DG Competition report on energy sector inquiry’ (SEC(2006)1724), 10
January 2007. Available from DG Competition website.
European Commission (2009), Impact Assessment, Accompanying document to the proposal for a
Regulation of the European Parliament and of the Council concerning measures to safeguard security
of gas supply and repealing Directive 2004/67/EC, Commission Staff Working Document, SEC(2009)
979 final.
European Commission (2010), The internal market for gas under the Third Package, Directorate General
for Energy, Workshop on the Third Package, Vienna 15 April.
European Commission (2011), Commission Staff Working Paper – 'Energy infrastructure investment
needs and financing requirements', SEC(2011) 755 final.
\342
European Commission (2011), 'Communication from the Commission to the European Parliament, the
Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Energy
Roadmap 2050', Brussels, COM(2011) 885/2.
European Commission (2011), 'Communication from the Commission to the European Parliament, the
Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Roadmap
for moving to a competitive low carbon economy in 2050', Brussels, 8.3.2011, COM(2011) 112 final.
JASPERS Working Papers (2011), Economic Analysis of Gas Pipeline Projects. Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=183
Lithuanian Energy Institute (2012), Energy in Lithuania 2011 (Lietuvos energetikos institutas (2012)
Lietuvos energetika 2011).
World Health Organisation (2006), Guidelines for conducting cost-benefit analysis of household
energy and health interventions, by Hutton G. and Rehfuess E., WHO Publication.
Širokopásmové sítě
Chyi, H.I. (2005), ‘Willingness to Pay for Online News: An Empirical Study on the Viability of the
Subscription Model’, Journal of Media Economics, Vol. 18 (2), pp. 131-142.
Convergys Smart Revenue Solutions (2012), Costs and Benefits of Superfast Broadband in the UK,
prepared by London School of Economics Enterprise.
Economics and Development Resource Center (1997), Guidelines for the economic analysis of
telecommunications projects.
European Investment Bank (2013), The Economic Appraisals of Investment Projects at the EIB, Chapter
28, pp. 156-165.
European Space Agency (2004), 'Technical assistance in bridging the “digital diveide”: a cost-benefit
analysis for broadband connectivity in Europe', prepared by Pricewaterhouse Coopers LLP.
Grove, N. (2010): Studies on Regulated Networks and Resources. Munich: PhD-Thesis, LMU, University
of Munich.
Han, B. and Windsor, J. (2011), ‘User’s willingness to pay on social network sites’, Journal of Computer
Information Systems, Vol. 51 (4), p. 31.
Holznagel, B., Picot, A., Deckers, S., Grove, N., Schramm, M. (2010), Strategies for Rural Broadband – An
Economic and Legal Feasibility Analysis, Wiesbaden.
Institute for a Broadband-Enabled Society (2011), Valuing Broadband Benefits: A selective report on
issues and options, version 1.1, prepared by Richard Hayes, Melbourne Business School.
JASPERS (2011), Guidelines to fill up an application for funding in broadband projects, JASPERS
Knowledge Economy Energy and Waste Division Staff Working Papers. Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=204
JASPERS (2013), Cost Benefit Analysis for broadband connectivity projects, JASPERS Knowledge
Economy and Energy Division Staff Working Papers. Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=68
Lehr, W. H., Osorio, C. A., Gillett, S. E., Sirbu, M. A. (2005), Measuring Broadband’s Economic Impact, in:
Broadband Properties - December 2005, S. 12-24.
Newbery, D.M. (2000), Privatization, restructuring, and regulation of network utilities, Boston: MIT
Press.
Torero M., von Braun J. (2006), Information and Communication Technology for Development and
\343
Poverty Reduction, Baltimore.Vock, M., van Dolen, W. and de Ruyter, K. (2013), ‘Understanding
Willingness to Pay for Social Network Sites’, Journal of Service Research, Vol. 16 (3), pp. 311-325.
Wang, C.L., Ye, L.R., Zhang, Y. and Nguyen, D-D (2005), 'Subscription to fee-based online services: What
makes consumer pay for online content?', Journal of Electronic Commerce Research, Vol. 6 (4), pp. 304-
311.
Westland, J.C. (2010), ‘Critical mass and willingness to pay for social networks’, Electronic Commerce
Research and Applications, Vol. 9 (1), pp. 9-19.
Výzkum a inovace
Arrow, K. J. and Fisher, A. C. (1974), 'Environmental Preservation, Uncertainty, and Irreversibility', The
Quarterly Journal of Economics, Vol. 88 (2), pp. 312-19.
Atkinson, G., Mourato S. and Pearce D.W. (2006), Cost-Benefit Analysis and the Environment. Recent
developments, Paris: OECD Publishing.
Castiglione, D., van Deth J.W. and Wolleb, G. (2008), The Handbook of Social Capital, Oxford University
Press.
Clawson, M. and Knetsch, J.L. (1966), Economics of outdoor recreation, Johns Hopkins Press.
Conrad, J.M. (1980), 'Quasi-Option Value and the Expected Value of Information', The Quarterly Journal
of Economics, Vol. 94 (4), pp. 813-820.
Curaj A. and Pook K. (2011), 'FenRiam – Foresight enriched Research Infrastructure Impact
Assessment Methodology', produced as part of the 'Research Infrastructures: Foresight and
Impact'(RIFI) project co-funded by the European Commission.
ESFRI (2011), ESFRI Evaluation Report 2011. Available at:
http://ec.europa.eu/research/infrastructures/pdf/esfri_evaluation_report_2011.pdf
ESFRI (2012), ESFRI: research infrastructures for Europe, European Commission MEMO/12/772, 10
October 2012, Brussels.
European Commission (2005), The Value of European Patents. Evidence from a Survey of European
Inventors, Final Report of the PatVal EU project. K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/invest-in-
research/pdf/download_en/patval_mainreportandannexes.pdf
European Commission (2006), Study on Evaluating the Knowledge Economy. What are Patents
Actually Worth? The value of patents for todays’ economy and society, Final Report Tender No
MARKT/2004/09/E, Lot 2, 23 July 2006.
European Commission (2011), Innovation Union Competitiveness report 2011. Analysis. Part III
Towards an innovative Europe – contributing to the Innovation Union, Brussels.
European Commission (2013), Assessing the projects on the ESFRI roadmap, A high level expert group
report, DG for Research and Innovation.
Eurostat (2009), 'Business Demography: employment and survival’, Statistics in focus, 70/2009. .
Hirsch, J. E. (2005), ‘An index to quantify an individual’s scientific research output’, Proceedings of the
National Academy of Sciences of the United States of America, 102(46): 16569-16572.
JASPERS (2013), Staff Working Papers – Project Preparation and CBA of RDI Infrastructure Projects,
JASPERS Knowledge Economy and Energy Division. Available at:
http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?doc
umentId=184
OECD (2008), Report on Roadmapping of Large Research Infrastructures, OECD Global Science Forum. K
dispozici na adrese: http://www.oecd.org/science/sci-tech/47057832.pdf
OECD (2010), Report on Establishing Large International Research Infrastructures: Issues and Options,
OECD Global Science Forum. K dispozici na adrese: http://www.oecd.org/science/sci-
tech/47057832.pdf