TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY – EKONOMIE POLITICKÉHO TRHU TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY ¢Nachází se na pomezí politologie a ekonomie ¢Spojuje člověka „ekonomického“ a „politického“ ¢Někdy je označována jako ekonomická analýza politiky ¢Analyzuje chování jednotlivých subjektů (voliči, politici, byrokracie, lobbisté), které působí na politickém trhu ¢Předpokládá, že se lidé chovají racionálně nejen v oblasti ekonomické, ale také v politickém životě, kdy je jejich chování motivováno egoismem, racionalitou a snahou o maximalizaci užitku SUBJEKTY POLITICKÉHO TRHU ¢Občané (voliči) ØDávají své hlasy té straně, jejíž program odpovídají jejim potřebám ¢Politici ØSnaží se maximalizovat svůj užitek tím, že budou zvoleni ¢Byrokracie ØVýkonný úřednický aparát veřejné správy ØŽádný stát se neobejde bez kvalifikovaných úředníků ØSleduje své zájmy (co nejvyšší moc rozhodovat, růst příjmů, minimum zodpovědnosti) ¢Zájmové skupiny (lobby) ØV rámci politického trhu jsou chápány jako sdružení občanů či firem, kteří hájí svůj společný zájem, záměr nebo opatření DOBÝVÁNÍ RENTY (RENT SEEKING) ¢Souvisí s chováním zájmových skupin ¢Takové chování, které má za cíl zvýšit příjem (užitek) firmy, zájmové organizace apod. jinými cestami než je produkce užitečných statků ¢K tomuto účelu bývá používán legální lobbing, který sehrává pozitivní roli, protože může být pro veřejné činitele zdrojem důležitých informací a argumentů ¢Náklady spojené s dobýváním renty (čas, energie, organizační úsilí, finanční výdaje) jsou považovány z ekonomického hlediska za ztrátu, protože nevedou k dodatečné nabídce produkce, ale pouze k získání možnosti nabízet ¢Racionální ignorace ØRozhodnutí nezískat informace, protože náklady na jejich získání jsou větší než prospěch z jejich vlastnictví TYPY ROZHODNUTÍ V TEORII VEŘEJNÉ VOLBY ¢Veřejnou volbou rozumíme proces, kdy jsou individuální preference kombinovány a slučovány do kolektivního rozhodnutí → přijatá rozhodnutí jsou pak nedělitelná ¢Kolektivní rozhodnutí nemusí být vždy správná, existují tři typy: 1.Škodlivá – zhorší postavení všech (vláda pozastaví financování školství, zdravotnictví, infrastruktury) 2.Přerozdělovací – vedou k přesunu prostředků od jedné skupiny obyvatel k jiné (daně, transfery) 3.Efektivní – tzv. Paretova – zlepšují postavení všech a nikdo si nepohorší MECHANISMY VEŘEJNÉ VOLBY ¢Jak se tvoří kolektivní rozhodnutí? 1.Jednomyslnost ØJe založena na všeobecné shodě ØKaždý musí souhlasit a vyjednává se tak dlouho, dokud nedojde ke shodě ØČasově velmi náročné a komplikované – výsledek nejistý ØPoužívá se např. v Evropské unii 2.Většinové pravidlo ØMusí souhlasit víc než 50% (tyranie většiny – při poměru 51% x 49%), k jejímu zabránění slouží dvoutřetinové (2/3) nebo třípětinové (3/5) pravidlo ØVšechny typy mohou vést k „hlasovacímu paradoxu“ HLASOVACÍ PARADOX ¢Nastává, pokud se pro žádnou variantu nepodaří získat většinovou podporu ¢Hovoříme také o cyklickém hlasování, které nevede k žádnému výsledku ¢Řešením je stanovení hlasovacího pořádku a správná manipulace s ním, kdy se neúspěšné varianty postupně vyloučí ¢Arrowův teorém ØNeexistuje žádný hlasovací mechanismus založený na většinovém principu, který by zaručoval přijetí efektivního rozhodnutí a zároveň respektoval individuální preference voličů bez závislosti na hlasovacím pořádku ¢Logrolling (Jánabráchismus) ØHlasování ve smyslu ty podpoříš můj návrh a já Tvůj TEORÉM STŘEDNÍHO VOLIČE ¢Tento teorém postuluje, že politická strana bude prosazovat takovou politiku, která maximalizuje čistý prospěch voličů ve středním pásmu ¢Volební programy politických stran si budou vzájemně podobné s výjimkou extrémní pravice či levice ¢V literatuře často zmiňovaný příklad zmrzlinového stánku na pláži ¢ ¢ ¢Politické strany formulují hospodářskou politiku proto, aby vyhráli volby, nikoliv opačně, nesnaží se vyhrát volby aby mohly realizovat hospodářskou politiku :o) ¢ ¢ ¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺ ¢