You are currently viewing the whole syllabus; go back to default view.
The speed of loading and viewing the syllabus may be slower when showing a large amount of content.
Informace k předmětu
Cílem předmětu je poskytnout základní poznatky o Evropské unii, jejich cílech a principech, na kterých je založena, o struktuře a mechanismu jejího fungování. Má za úkol seznámit studenta s nástroji, kterými se dosahuje uvolňování pohybů zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy a s efekty společných a koordinovaných hospodářských politik. Spolu s tím také osvětlit předpoklady a důsledky členství České republiky v Evropské unii.
Předmět je ukončen kombinovanou ZKOUŠKOU, na které lze získat max. 30 bodů:
méně než 18 bodů= F
18 až 20 bodů= E
21 až 22 bodů= D
23 až 24 bodů= C
25 až 27 bodů = B
28 až 30 bodů = A
Požadavky na studenta: nejsou stanoveny
Ostatní studijní zátěž: studium odborné literatury,
vyhledávání a následné studium aktuálních materiálů věnovaných dané
problematice.
Obsah předmětu:
1. Teoretická východiska analýzy
integračních procesů Základy
teorie mezinárodní ekonomické integrace. Podstata, formy a nástroje
integrace. Stupně ekonomické integrace. Úloha integračních procesů v soudobé
světové ekonomice. 2. Geneze Evropské unie Hybné síly
evropského integračního procesu a jeho specifické projevy. Úloha a
charakteristické rysy Evropského společenství uhlí a oceli. Vznik Evropského
hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii.
Přechod Evropských společenství k jednotnému vnitřnímu trhu. Maastrichtská
smlouva a vytvoření Evropské unie. Amsterdamská smlouva. Nicejská smlouva.
Rozšíření Evropské unie o země východní a střední Evropy. Lisabonská smlouva.
Rozšiřování EU a další směřování Evropské unie. 3. Charakteristika Evropské unie Základní
geografický a ekonomický profil Evropské unie (ekonomická pozice členských
zemí v rámci EU, meziregionální rozdíly v rámci Evropské unie). Přidružení
zámořských zemí a území k EU. Evropská unie ve světové ekonomice. 4. Právní rámec fungování EU Právní systém Evropské unie. Princip
nadstátnosti, postavení orgánů v nadstátní integrační organizaci oproti klasické
mezinárodní organizaci. Vývoj právní subjektivity Evropských společenství a
EU. Vztah EU k členským státům z hlediska pravomocí, princip subsidiarity a
proporcionality. 5. Institucionální rámec Evropské unie Institucionální
struktura Evropské unie. Postavení a pravomoci hlavních orgánů Unie. Vazby
mezi jednotlivými orgány z hlediska vzájemných kontrol a kooperace v
rozhodovací činnosti. Evropská rada. Rada. Evropská komise. Evropský
parlament. Jednotlivé rozhodovací procedury. Soudní systém Unie. Poradní
orgány EU. 6.
Rozpočet
EU a financování jednotlivých aktivit a politik EU Principy a
postup sestavování rozpočtu EU. Zdroje příjmů rozpočtu. Výdaje rozpočtu.
Finanční rozpočtové rámce. Společná bezpečnostní a obranná politika. Politiky
ve výlučné a sdílené pravomoci – cíle, zásady a význam pro fungování EU 7. Procesy vytváření a fungování hospodářské a
měnové unie Hospodářská
a měnová unie. Přechod k hospodářské a měnové unii, podmínky a etapy její
realizace. Principy fungování a institucionální rámec. Evropská centrální
banka. Efekty měnové unie. 8.
Česká
republika v evropské integraci Vznik nových
podmínek pro evropský integrační proces zánikem RVHP. EU a země střední
Evropy. Vznik asociačních dohod. Evropská dohoda o přidružení České republiky
k ES. Vstup ČR do EU. Efekty plynoucí z členství České republiky v Evropské
unii.
|
Tutoriál 1
V rámci této vstupní kapitoly
k rozsáhlé problematice Evropské unie se
budeme věnovat samým počátkům integrace na evropském kontinentu, která po více
než 50 letech svého vývoje dospěla až k vytvoření jednoho
z nejvyšších stupňů integrace, a to k jednotnému vnitřnímu trhu a
měnové unii. Nejprve si
ve stručnosti vymezíme základní faktory a motivy, které vedly ke vzniku užší
spolupráce mezi evropskými zeměmi a vyvrcholily vytvořením prvního předchůdce
současné Evropské unie, kterým bylo Evropské společenství uhlí a oceli následované vytvořením Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro
atomovou energii na konci padesátých let minulého století. V rámci tohoto bloku se dále dozvíte, jak pokračoval další vývoj integračních snah v průběhu šedesátých až osmdesátých let, jenž vyvrcholil
v přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986, na jehož základě
bylo posléze dokončeno vytváření jednotného vnitřního trhu, což bylo následně strvzeno vytvořením Evropské unie a oblasti se společnou měnou euro. V rámci tohoto tutoriálu seznámíte s procesem rozšiřování Evropské unie o nové členské země od prvního rozšíření v roce 1973 až po poslední, které proběhlo v roce 2013. Prostor bude věnován i nedávnému brexitu, čili vystoupení Velké Británie z Evropské unie a otázkám dalšího směřování Evropské unie.
Budete umět:
·
Vymezit hlavní impulsy, které po 2. světové
válce vedly k integračním snahám na evropském kontinentu.
·
Popsat vývoj Evropských společenství od jejich
vzniku do poloviny osmdesátých let minulého století.
· Charakterizovat obsah hlavních smluv, na základě kterých se integrace v Evropě v uvedeným období vytvářela.
· Specifikovat hlavní integrační uskupení, které předcházely vzniku současné Evropské unie.
Získáte:
·
Informace o vývoji integračního procesu na
evropském kontinentu.
·
Znalosti o hlavních integračních metodách, které
stály u zrodu Evropského společenství.
·
Informace o tvůrcích, zastáncích a
představitelích projektu evropské integrace.
· Přehled o nejdůležitějších smlouvách a jejich obsahu, na základě kterých se Evropská společenství utvářela.
·
Informace o fungování vybraných integračních uskupení, jež předcházely
vznik Evropské unie a jejich hlavních institucích
Budete umět:
· charakterizovat genezi evropské integrace od počátků až po současnost
· podat informace o tvůrcích, zastáncích a
představitelích projektu evropské integrace.
· představit hlavní smlouvy včetně jejich obsahu, na základě kterých se Evropská společenství utvářela.
Tutoriál 2
Tento blok pojednává o soustavě
institucí, které Evropská unie v průběhu svého formování vytvořila, aby
zabezpečovaly její fungování. Právě existence silných orgánů, které tvoří právo
závazné pro členské státy, odlišuje Evropskou unii z široké skupiny
mezinárodních organizací, a je jedním ze základních pilířů její akceschopnosti. Základní institucionální rámec vychází ze základního
členění institucí Unie podle rozsahu jejich pravomocí.
Skupinu hlavních institucí tvoří Evropská rada,
Rada, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní
dvůr Evropské unie a Evropská centrální banka.
Na úvodní část bezprostředně navazuje popis právního systému, o který se
opírá realizace projektu Evropské unie jakožto mezinárodní organizace svého druhu. Nejprve se seznámíte se základním vymezením práva Evropské unie - jeho základní rysy, principy a subjekty. Dále
budeme specifikovat základní formy tohoto práva, tzn. jednak právo primární a
jednak sekundární, včetně rozdělení právních dokumentů na závazné a nezávazné. V další části tohoto tutoriálu si objasníme popis rozhodovacího procesu, tzn. procesu, prostřednictvím kterého
probíhá složitý proces přijímání práva Evropské unie. Také se dozvíte, kdo
zpracovává návrhy právních aktů, kdo je schvaluje a prostřednictvím jakého rozhodovacího
postupu.
Budete umět:
·
Vymezit hlavní a pomocné instituce EU.
·
Specifikovat úlohu a funkce jednotlivých
institucí v Evropské unii.
· Charakterizovat vzájemné funkční vztahy mezi orgány EU.
· Popsat způsob, jakým jsou jednotlivé unijní instituce vytvářeny
·
Vymezit pojem práva Evropské unie.
·
Definovat subjekty práva Evropské unie.
·
Charakterizovat primární a sekundární právo.
·
Vysvětlit rozhodovací proces, včetně jeho
jednotlivých procedur.
·
Informace o institucionálním uspořádání Evropské
unie.
·
Znalosti o vzniku, formování a složení orgánů
EU.
·
Přehled o pozici ČR v jednotlivých
institucích Unie.
· Představu o tom, jak se změní struktura institucí v souvislosti se vstupem kandidátských zemí do Evropské unie
·
Informace, o tom, co je to právo Evropské unie,
jaké má hlavní rysy a na jakých
principech je uskutečňováno.
·
Znalosti o tom, jaký je rozdíl mezi primárním a
sekundárním právem.
·
Poznatky o závazných a nezávazných právních
aktech EU.
·
Přehled o množství procedur, které EU
v rámci procesu schvalování legislativních aktů využívá.
·
vymezit hlavní instituce Evropské unie
·
vymezit základní atributy práva Evropské unie
·
objasnit utváření primárního a sekundárního práva
·
vymezit hlavní procedurální postupy při vytváření práva Evropské unie
Tutoriál 3
V rámci této kapitoly se budeme
zabývat skupinou hospodářských politik, jež jsou realizovány institucemi
Evropské unie, kterým byla za tímto účelem poskytnuta celá řada kompetencí ze
strany jednotlivých členských států. Instituce EU tak mají právo u těchto
politik stanovovat cíle, zásady i nástroje pro jejich realizaci a členské státy
je posléze automaticky přijímají za své. Takovéto dílčí hospodářské politiky se
označují jako politiky, ve kterých získaly instituce Evropské unie tzv. výlučnou pravomoc. Jedná se v současné době o společnou obchodní politiku, rybolovnou politiku, celní politiku a měnovou politiku. Každé z těchto politik je věnován dostatečný prostor - postupně tak rozebereme jednotlivé uvedené politiky z hlediska
jejich obsahu, cílů, nástrojů, které jsou při jejich realizaci využívány a samozřejmě zásad, které při
jejich uplatňování musí dodržovat ať již instituce EU či jednotlivé členské
státy. A v neposlední řadě se seznámíte s vybranými hospodářskými politikami, ve kterých členské státy sdílejí pravomoce s institucemi Evropské unie (tzv. sdílené hospodářské politiky), kam patří zejména společná zemědělská politika a politika hospodářské, územní a sociální soudržnosti. Součástí tohoto tutoriálu je i představení rozpočtu EU jakožto hlavního nástroje financování hospodářských politik Evropské unie.
Budete umět:
·
Vymezit principy a cíle společné zemědělské
politiky, společné obchodní politiky, společné rybolovné politiky a společné
dopravní politiky.
·
Specifikovat nejdůležitější nástroje a metody
společných politik.
· Charakterizovat některé výsledky společných politik a pokusy o reformu některých z nich.
· Vymezit rozpočet Evropské unie v kontextu jeho příjmů a výdajů.
Získáte:
·
Přehled o orgánech EU, které se podílejí na
tvorbě a realizaci těchto politik.
· Představu o tom, v čem tkví podstata dílčích hospodářských politik EU.
· Představu o tom jak se utváří rozpočet Evropské unie.
·
Poznatky o fungování celní unie a jednotném
celním sazebníku.
·
Informace o postavení Unie v rámci světového
obchodu.
· Znalosti o složitém systému financování společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti
Budete schopni:
·
vymezit podstatu dílčích hospodářských politik
· vymezit pravomoci členských států a institucí Evropské unie při výkonu dílčích hospodářských politik
· objasnit dopady jednotlivých politik na subjekty (domácnosti, firmy) v rámci členských zemí Evropské unie
· vysvětlit podstatu rozpočtu Evropské unie a jeho realizaci na příkladu české ekonomiky
Tutoriál 4
V rámci posledního tutoriálu nasměrujeme svoji pozornost k vytváření hospodářské a měnové unie. Nejprve se seznámíte s počátky měnové spolupráce, a to až po úvahy o realizaci projektu Evropského měnového systému v 60. a 70. letech minulého století. Následně se dovíte o tom, do jaké podoby byly výše uvedené úvahy o vytvoření Evropského měnového systému (EMS) ze začátku 70. let minulého století ve své finální podobě dovedeny. To znamená, že si uvedeme a charakterizujeme tři základní prvky EMS, kterými jsou Evropská měnová jednotka, mechanismus směnných kurzů a mechanismus úvěrový. V závěru je zmínka i o výsledcích fungování EMS a jeho důležitosti pro vznik Evropské hospodářské a měnové unie (EMU). Prostor je věnován jednak složitostem příprav, které předcházely vznik EMU, stadiím jejího vzniku, tak jak je vymezila Maastrichtská smlouva, a podmínkám, které musí členské státy EU splnit, aby se mohly do tohoto integračního stupně vůbec zapojit. Na závěr se budeme zabývat institucím nutným pro zřízení a fungování Evropské hospodářské a měnové unie. Jde o Evropský měnový institut, jenž byl svého času předchůdcem Evropské centrální banky, Evropský systém centrálních bank, který je tvořen Evropskou centrální bankou a centrálními bankami členských států EU a už zmiňovanou Evropskou centrální banku. Seznámíte se také s tím, kdo stojí v čele těchto orgánů, ale také v jaké výši a jak se tvoří základní kapitál Evropské centrální banky.
Budete umět:
·
Popsat vývoj měnové spolupráce v Evropě od
počátku 50. let minulého století až do současnosti.
·
Objasnit fungování Evropského měnového systému.
·
Vysvětlit důvody vzniku Evropské hospodářské a měnové
unie.
·
Specifikovat základní etapy vytváření měnové unie.
·
Charakterizovat
jednotlivé instituce, které ovlivňují fungování EMU a jejich hlavní funkce
Získáte:
·
Poznatky o procesu vytváření společné evropské
měnové jednotky.
·
Vědomosti týkající se maastrichstkých
konvergenčních kritérií.
· Představu o tom, jak Evropská centrální banka ovlivňuje měnovou politiku
v členských zemích eurozóny.
Budete schopni:
·
vymezit společnou měnovou politiku v kontextu jejího cíle a nástrojů
· popsat institucionální zajištění fungování měnové unie
·
vymezit konvergenční kritéria a posoudit jejich naplňování jednotlivými zeměmi Evropské unie
·
objasnit postoj České republiky k závazku přijetí eura