Cílem předmětu je poskytnout základní poznatky o Evropské unii, jejich cílech a principech, na kterých je založena, o struktuře a mechanismu jejího fungování. Má za úkol seznámit studenta s nástroji, kterými se dosahuje uvolňování pohybů zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy a s efekty společných a koordinovaných hospodářských politik. Spolu s tím také osvětlit předpoklady a důsledky členství České republiky v Evropské unii.

Předmět je ukončen kombinovanou ZKOUŠKOU, na které lze získat max. 30 bodů:

méně než 18 bodů= F

18 až 20 bodů= E

21 až 22 bodů= D

23 až 24 bodů= C 

25 až 27 bodů = B 

28 až 30 bodů = A 

Požadavky na studenta: nejsou stanoveny

Ostatní studijní zátěž: studium odborné literatury, vyhledávání a následné studium aktuálních materiálů věnovaných dané problematice.

Obsah předmětu:

V rámci této vstupní kapitoly k rozsáhlé problematice Evropské unie se budeme věnovat samým počátkům integrace na evropském kontinentu, která po více než 50 letech svého vývoje dospěla až k vytvoření jednoho z nejvyšších stupňů integrace, a to k jednotnému vnitřnímu trhu a měnové unii. Nejprve si ve stručnosti vymezíme základní faktory a motivy, které vedly ke vzniku užší spolupráce mezi evropskými zeměmi a vyvrcholily vytvořením prvního předchůdce současné Evropské unie, kterým bylo Evropské společenství uhlí a oceli následované vytvořením Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii na konci padesátých let minulého století. V rámci tohoto bloku se dále dozvíte, jak pokračoval další vývoj integračních snah v průběhu šedesátých až osmdesátých let, jenž vyvrcholil v přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986, na jehož základě bylo posléze dokončeno vytváření jednotného vnitřního trhu, což bylo následně strvzeno vytvořením Evropské unie a oblasti se společnou měnou euro. V rámci tohoto tutoriálu seznámíte s procesem rozšiřování Evropské unie o nové členské země od prvního rozšíření v roce 1973 až po poslední, které proběhlo v roce 2013. Prostor bude věnován i nedávnému brexitu, čili vystoupení Velké Británie z Evropské unie a otázkám dalšího směřování Evropské unie.

Budete umět:

·       Vymezit hlavní impulsy, které po 2. světové válce vedly k integračním snahám na evropském kontinentu.

·       Popsat vývoj Evropských společenství od jejich vzniku do poloviny osmdesátých let minulého století.

·       Charakterizovat obsah hlavních smluv, na základě kterých se integrace v Evropě v uvedeným období vytvářela.

·       Specifikovat hlavní integrační uskupení, které předcházely vzniku současné Evropské unie.

Získáte:

·       Informace o vývoji integračního procesu na evropském kontinentu.

·       Znalosti o hlavních integračních metodách, které stály u zrodu Evropského společenství.

·       Informace o tvůrcích, zastáncích a představitelích projektu evropské integrace.

·       Přehled o nejdůležitějších smlouvách a jejich obsahu, na základě kterých se Evropská společenství utvářela.

·       Informace o fungování vybraných integračních uskupení, jež předcházely vznik Evropské unie a jejich hlavních institucích

Budete umět:

·       charakterizovat genezi evropské integrace od počátků až po současnost

·       podat informace o tvůrcích, zastáncích a představitelích projektu evropské integrace.

·      představit hlavní smlouvy včetně jejich obsahu, na základě kterých se Evropská společenství utvářela.

Tento blok pojednává o soustavě institucí, které Evropská unie v průběhu svého formování vytvořila, aby zabezpečovaly její fungování. Právě existence silných orgánů, které tvoří právo závazné pro členské státy, odlišuje Evropskou unii z široké skupiny  mezinárodních organizací, a je jedním ze základních pilířů její akceschopnosti. Základní institucionální rámec  vychází ze základního členění institucí Unie podle rozsahu jejich pravomocí.  Skupinu hlavních institucí tvoří Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr Evropské unie a Evropská centrální banka.

Na úvodní část bezprostředně navazuje popis právního systému, o který se opírá realizace projektu Evropské unie jakožto mezinárodní organizace svého druhu. Nejprve se seznámíte se základním vymezením práva Evropské unie - jeho základní rysy, principy a subjekty. Dále budeme specifikovat základní formy tohoto práva, tzn. jednak právo primární a jednak sekundární, včetně rozdělení právních dokumentů na závazné a nezávazné. V další části tohoto tutoriálu si objasníme popis rozhodovacího procesu, tzn. procesu, prostřednictvím kterého probíhá složitý proces přijímání práva Evropské unie. Také se dozvíte, kdo zpracovává návrhy právních aktů, kdo je schvaluje a prostřednictvím jakého rozhodovacího postupu.

Budete umět:

·       Vymezit hlavní a pomocné instituce EU.

·       Specifikovat úlohu a funkce jednotlivých institucí v Evropské unii.

·       Charakterizovat vzájemné funkční vztahy mezi orgány EU.

·       Popsat způsob, jakým jsou jednotlivé unijní instituce vytvářeny

·       Vymezit pojem práva Evropské unie.

·       Definovat subjekty práva Evropské unie.

·       Charakterizovat primární a sekundární právo.

·       Vysvětlit rozhodovací proces, včetně jeho jednotlivých procedur.

·       Informace o institucionálním uspořádání Evropské unie.

·       Znalosti o vzniku, formování a složení orgánů EU.

·       Přehled o pozici ČR v jednotlivých institucích Unie.

·       Představu o tom, jak se změní struktura institucí v souvislosti se vstupem kandidátských zemí do Evropské unie

·       Informace, o tom, co je to právo Evropské unie, jaké má hlavní rysy a na jakých principech je uskutečňováno.

·       Znalosti o tom, jaký je rozdíl mezi primárním a sekundárním právem.

·       Poznatky o závazných a nezávazných právních aktech EU.

·       Přehled o množství procedur, které EU v rámci procesu schvalování legislativních aktů využívá.

·       vymezit hlavní instituce Evropské unie

·       vymezit základní atributy práva Evropské unie

·       objasnit utváření primárního a sekundárního práva

·       vymezit hlavní procedurální postupy při vytváření práva Evropské unie

V rámci této kapitoly se budeme zabývat skupinou hospodářských politik, jež jsou realizovány institucemi Evropské unie, kterým byla za tímto účelem poskytnuta celá řada kompetencí ze strany jednotlivých členských států. Instituce EU tak mají právo u těchto politik stanovovat cíle, zásady i nástroje pro jejich realizaci a členské státy je posléze automaticky přijímají za své. Takovéto dílčí hospodářské politiky se označují jako politiky, ve kterých získaly instituce Evropské unie tzv. výlučnou pravomoc. Jedná se v současné době o společnou obchodní politiku, rybolovnou politiku, celní politiku a měnovou politiku. Každé z těchto politik je věnován dostatečný prostor - postupně tak rozebereme jednotlivé uvedené politiky z hlediska jejich obsahu, cílů, nástrojů, které jsou při jejich realizaci využívány a samozřejmě zásad, které při jejich uplatňování musí dodržovat ať již instituce EU či jednotlivé členské státy. A v neposlední řadě se seznámíte s vybranými hospodářskými politikami, ve kterých členské státy sdílejí pravomoce s institucemi Evropské unie (tzv. sdílené hospodářské politiky), kam patří zejména společná zemědělská politika a politika hospodářské, územní a sociální soudržnosti. Součástí tohoto tutoriálu je i představení rozpočtu EU jakožto hlavního nástroje financování hospodářských politik Evropské unie.

Budete umět:

·       Vymezit principy a cíle společné zemědělské politiky, společné obchodní politiky, společné rybolovné politiky a společné dopravní politiky.

·       Specifikovat nejdůležitější nástroje a metody společných politik.

·      Charakterizovat některé výsledky společných politik a pokusy  o reformu některých z nich.

·      Vymezit rozpočet Evropské unie v kontextu jeho příjmů a výdajů.

Získáte:

·       Přehled o orgánech EU, které se podílejí na tvorbě a realizaci těchto politik.

·       Představu o tom, v čem tkví podstata dílčích hospodářských politik EU.

·       Představu o tom jak se utváří rozpočet Evropské unie.

·       Poznatky o fungování celní unie a jednotném celním sazebníku.

·       Informace o postavení Unie v rámci světového obchodu.

·       Znalosti o složitém systému financování společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti

Budete schopni:

·       vymezit podstatu dílčích hospodářských politik

·       vymezit pravomoci členských států a institucí Evropské unie při výkonu dílčích hospodářských politik

·       objasnit dopady jednotlivých politik na subjekty (domácnosti, firmy) v rámci členských zemí Evropské unie

·       vysvětlit podstatu rozpočtu Evropské unie a jeho realizaci na příkladu české ekonomiky

V rámci posledního tutoriálu nasměrujeme svoji pozornost k vytváření hospodářské a měnové unie. Nejprve se seznámíte s počátky měnové spolupráce, a to až po úvahy o realizaci projektu Evropského měnového systému v 60. a 70. letech minulého století. Následně se dovíte o tom, do jaké podoby byly výše uvedené úvahy o vytvoření Evropského měnového systému (EMS) ze začátku 70. let minulého století ve své finální podobě dovedeny. To znamená, že si uvedeme    a charakterizujeme tři základní prvky EMS, kterými jsou Evropská měnová jednotka, mechanismus směnných kurzů a mechanismus úvěrový. V závěru je zmínka i o výsledcích fungování EMS a jeho důležitosti pro vznik Evropské hospodářské a měnové unie (EMU). Prostor je věnován jednak složitostem příprav, které předcházely vznik EMU, stadiím jejího vzniku, tak jak je vymezila Maastrichtská smlouva, a podmínkám, které musí členské státy EU splnit, aby se mohly do tohoto integračního stupně vůbec zapojit. Na závěr se budeme zabývat institucím nutným pro zřízení a fungování Evropské hospodářské a měnové unie. Jde o Evropský měnový institut, jenž byl svého času předchůdcem Evropské centrální banky, Evropský systém centrálních bank, který je tvořen Evropskou centrální bankou a centrálními bankami členských států EU a už zmiňovanou Evropskou centrální banku. Seznámíte se také s tím, kdo stojí v čele těchto orgánů, ale také v jaké výši a jak se tvoří základní kapitál Evropské centrální banky.

Budete umět:

·       Popsat vývoj měnové spolupráce v Evropě od počátku 50. let minulého století až do současnosti.

·       Objasnit fungování Evropského měnového systému.

·       Vysvětlit důvody vzniku Evropské hospodářské a měnové unie.

·       Specifikovat základní etapy vytváření měnové unie.

·       Charakterizovat  jednotlivé  instituce,  které ovlivňují  fungování EMU  a jejich hlavní funkce

Získáte:

·       Poznatky o procesu vytváření společné evropské měnové jednotky.

·       Vědomosti týkající se maastrichstkých konvergenčních kritérií.

·      Představu o tom, jak Evropská centrální banka ovlivňuje měnovou politiku v členských zemích eurozóny.

Budete schopni:

·       vymezit společnou měnovou politiku v kontextu jejího cíle a nástrojů

·      popsat institucionální zajištění fungování měnové unie 

·       vymezit konvergenční kritéria a posoudit jejich naplňování jednotlivými zeměmi Evropské unie

·       objasnit postoj České republiky k závazku přijetí eura