Třídní, konsensuální a stratifikační paradigmata sociální struktury n > Úvod nParadigma n = výklad určitého sociologického problému sociologem (jednotliví sociologové i celé směry se mnohdy výrazně liší) n = určitý vzor vědy v určitém období (model, ze kterého vycházejí jednotlivé vědní disciplíny n = zobecňuje to, co výzkum objevil n = určitý systém představ, hodnot a postojů > Třídní teorie společnosti nTřída = rozsáhlá skupina lidí, kteří mají obdobné ekonomické prostředky - velký vliv na jejich způsob života n nZákladem třídních rozdílů = majetkové poměry, typ zaměstnání n n3 hlavní třídy –vyšší třída = zaměstnavatelé, bankéři, průmyslníci, špičkový manažeři - zámožní lidé, kteří vlastní nebo přímo ovládají výrobní prostředky –střední třída = úředníci a odborníci –dělnická třída = manuálně pracující lidé – nHlavní představitelé: Marx, Weber, Moorr, Simon, Fourier, Wright, Parkin > Teorie Karla MARXE nMaterialista nDílo: „Kapitál“ nJeho pojetí třídy vychází z existence velkých skupin lidí, kteří se vzájemně liší podle vztahu k výrobním prostředkům ( =zdrojům obživy) n2 hlavní třídy: nvlastníci půdy (resp. vlastníci výrobních prostředků) - statkáři, šlechta, otrokáři,… nti, kdo na půdě pracují (resp. nevlastníci výrobních prostředků) - svobodní zemědělci, nevolníci, otroci,… nVztah mezi třídami založen na vykořisťování > Teorie Maxe WEBERA nVychází v řadě bodů z Marxovy teorie n nLiší se ve 2 hlavních tvrzeních: –třídní rozdíly nezáleží jen na vlastnictví nebo kontrole výrobních prostředků, ale i na dalších faktorech, jeko např. dovednosti, znalosti, osvědčení a kvalifikace –kromě tříd rozlišoval 2 další základní pojmy : nstatus = rozdílná úcta či prestiž, které mají jednotlivé sociální skupiny nstrana = skupina osob, která spolupracuje, protože má společný původ, cíle nebo zájmy > Konsensuální teorie nVychází z myšlenky, že „nepořádek“ ve společnosti je důsledkem chybějícího konsensu ( = souhlasu) ohledně základních ideí a principů n nÚkolem sociologie bylo obnovit tento souhlas a podepřít ho vědecky n nV základu sociálního řádu stojí nepsaná úmluva, podle níž se lidé více či méně vědomě zavazují, že budou dodržovat pravidla umožňující jim vzájemné soužití > Předpoklady, z kterých teorie konsensu vychází 1.Sociální systémy jsou integrované 2.Společnosti jsou soudržné 3.Společenský život závisí na solidaritě 4.Společenský život je založen na reciprocitě a kooperaci 5.Společnost uznává legitimní autoritu 6.Základní prvky společenského života jsou normy a hodnoty 7.Sociální život zahrnuje závazky 8.Společenské systémy závisí na konsensu 9.Sociální systémy mají tendenci přetrvávat > Pozitivní a negativní jevy konsensu nPozitivní: -minimalizace třecích ploch a vzájemná kooperace ( to zabezpečuje lepší spolupráci, společné uspokojování zájmů, eliminaci sporů,…) -teorie společenské smlouvy (uvedení podmínek, pravidel,…) = filozofickým předobrazem všech vysvětlení tohoto typu nNegativní: -pokud nebude v dané společnosti panovat shoda, pak společnost nebude fungovat n nPředstavitelé (Comt, Parsons) > Stratifikační teorie nHlavním příkladem tohoto paradigmatu – strukturální funkcionalismus n nStuduje funkce, jež plní určitý sociální jev z hlediska sociální sturktury n nZdůrazňuje: Øvzájemnou závislost částí systému na celku Øvýznam vnitřní rovnováhy pro fungování sociálního organismu Ø ideu harmonické seberegulace jako cílového stavu chování systému n nPředstavitelé: Parsons, Merton, Durkheim, Comt, Spencer, Paret. n n > Talcott PARSONS nVychází z teorie o chování systému = každý sociální systém má určité systémové potřeby, které musejí být uspokojeny, má-li systém v prostředí přetrvat n nDílo: „Struktura sociální akce“ n nRozlišujeme 4 roviny systémů: Økulturní systém = systém norem, pravidel a hodnot, které by měly být ve společnosti dodržovány resp. udržovány ( např. zvyky, obyčeje,…) Øsociální systém = soubor rolí a rolových očekávání (odměny X sankce) - soubor rolí umožňuje společnosti modelovat jednání jejích členů podle potřeb systému Øsystém osobnosti = konkrétní struktura osobnosti ( konkrétní postoje, zájmy, hodnotové orientace) Øsystém behaviorálního organismu = zvýrazňen fakt, že jedinec funguje jako biologický organismus – je zasazen do konkrétních podmínek vnitřního i vnějšího prostředí (např. životní prostředí, …) n n > Kritika strukturálního funkcionalismu nHypotézy nejsou empiricky testovatelné = abstraktní výklad n nNení schopen vysvětlit sociální změny n nNedoceňuje konflikt v sociálním životě n nPřeceňuje úlohu normativního prvku = původ hodnot a norem neobjasňuje, ale považuje je za dané n nJednostranný zájem o podmínky stability ve společnosti > Robert King MERTON nS úspěchem se pokusil odstranit řadu nedostatků strukturálního funkcionalismu n nDílo: „Sociální teorie a sociální struktura“ n nSchopen formulovat empirické hypotézy a osobně je ověřovat n nZavedl kategorii dysfunkce = vztahuje se na vše, co společnost destabilizuje a dezintegruje n nZabýval se řadou teorií: např. teorie deviantního chování, teorii byrokracie, referenčních skupin, teorii rolí a rolových konfliktů, teorii názorových vůdců apod. > Použitá literatura n nKELLER, J., Úvod do sociologie, Sociologické nakladatelství, Praha 1992, ISBN 80-901059-7-1 n nGIDDENS, A., Sociologie, Agro, Praha 1999, ISBN 80-7203-124-4 n nMALÁTEK, V., Přednášky z kurzu Sociologie, OPF Karviná 2002/03 >