STÁT A JEHO ROLE V
EKONOMICE
TRH A MIKROEKONOMICKÁ ÚLOHA VLÁDY
 Existují dvě instituce, jejichž prostřednictvím jsou
přijímána rozhodnutí o rozmístění zdrojů:
 trh
 Vláda (stát)
 Většina ekonomik světa jsou ekonomiky smíšené
(kombinace konkurenčního soukromého podnikání s
určitou mírou státní intervence)
 Ekonomické cíle vlády v mikroekonomické rovině
spočívají zejména:
 Ve vytváření prostředí příznivého pro působení
tržního systému
 V nápravě tržních selhání
 V modifikace některých důsledků tržní regulace
VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ PŘÍZNIVÉHO PRO PŮSOBENÍ TRŽNÍHO
SYSTÉMU
 V této oblasti můžeme rozlišit dvě významné aktivity:
 Vytváření právního a institucionálního rámce pro
efektivní působení tržního mechanismu
 Jejich cílem je vytváření vhodného prostředí pro
působení automatických regulačních procesů
 Stát stanovuje „pravidla hry“, vymezuje vlastnická
práva a tvoří právní rámec a zabezpečuje jeho
vynutitelnost
 Podporu konkurence
 Konkurence je základem regulačního mechanismu v
tržní ekonomice
 Používá protimonopolní zákony a reguluje přirozené
monopoly
NÁPRAVA TRŽNÍCH SELHÁNÍ
 Jedná se o případy, kdy trh selhává při optimální
alokaci vzácných zdrojů.
 Společnou podstatou této skupiny problémů je
deformace tržní ceny.
 nedokonalá konkurence
 asymetrické informace
 veřejné statky
 externality
 nekomplexní trhy
NEDOKONALÁ KONKURENCE
 Příčiny vzniku:
 Úspory z rozsahu
 Bariéry konkurence
 Tajné dohody mezi soutěžiteli
 Základní formy NDK:
 Monopol (přirozený, administrativní, koluzivní)
 Oligopol
 Monopolistická konkurence
 Přirozený monopol
 Nástroje řešení přirozeného monopolu
 Veřejné (státní) vlastnictví monopolu
 Veřejná (státní) regulace monopolu
 Protimonopolní zákony
 Výběrová řízení pro přirozené monopoly
 Nezasahování
ASYMETRICKÉ INFORMACE
 Jsou běžnou součástí tržního prostředí
 Některý z tržních subjektů nemá dokonalé informace
 Dostupné informace buď chybí nebo jsou zkreslené
 Na trhu dochází k tzv. „informační převaze“
 Možné zásahy státu:
 Legislativní (např. nařízení označovat výr. cenou,
složením, možnost odstoupení od nevýhodné
smlouvy, atd.)
 Informování v krizových situacích (veřejnoprávní
média)
 Tržní řešení:
 Signalizační chování
 Lepší prověřování informací hůře informovanou
stranou
ASYMETRICKÉ INFORMACE
 Na základě asymetričnosti informací vznikají dva
jevy:
 Morální hazard
informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek
snižováním užitku ostatních
(neinformovaných)
 Nepříznivý výběr
vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu
zbožím méně kvalitním
problém Černého Petra
VEŘEJNÉ (KOLEKTIVNÍ) STATKY
 Z anglického public goods (někdy také kolektivní statky)
 Čisté kolektivní statky
 Smíšené kolektivní statky
 Čisté kolektivní statky
 Jsou poměrně vzácné
 Vláda rozhoduje o jejich alokaci a o tom, zda a kolik jich
bude poskytnuto
 Musí splňovat dvě vlastnosti
 Jejich spotřeba má nedělitelný charakter
 Nevylučitelnost ze spotřeby (pokud neexistuje
možnost někoho vyloučit, neexistuje ochota
spotřebitelů za spotřebu platit)
 Není možné stanovit cenu
 ČKS s kolektivní spotřebou (neexistence volby o spotřebě – obrana)
 ČKS s fakultativní spotřebou (spotřebitel si může volit zda VS bude
spotřebovávat či nikoliv)
VEŘEJNÉ (KOLEKTIVNÍ) STATKY
 Smíšené kolektivní statky
 Nesplňují jednu z charakteristik (nevylučitelnost,
nedělitelnost
 Existují 2 druhy
 Statky poskytované za poplatek (nerivalitní
spotřeba)
 Statky v podobě „společných zdrojů“ (rivalitnost a
nevylučitelnost) – musí existovat autorita, která
svými intervencemi zařídí, aby nedošlo k vyčerpání
zdrojů)
 Shrnutí
Spotřeba Vylučitelná Nevylučitelná
rivalitní Čisté soukromé statky Společné zdroje
nerivalitní Smíšené kolektivní statky Čisté kolektivní statky
VEŘEJNÉ (KOLEKTIVNÍ) STATKY
 Způsob poskytování kolektivních statků:
 Produkce realizovaná veřejným sektorem
 Produkce realizovaná ve spolupráce veřejného a
soukromého sektoru
 Produkce realizovaná soukromým sektorem
 Způsob financování kolektivních statků
 Čisté kolektivní statky budou hrazeny z veřejných
rozpočtů (daní)
 Smíšené kolektivní statky a tzv. společné zdroje pak
kombinací zdrojů z veřejných rozpočtů a příjmů z
uživatelských poplatků spotřebitelů
 S veřejnými statky se pojí problém černého pasažéra
EXTERNALITY
 Jsou chápány jako vazba mezi funkcemi užitku rozdílných
ekonomických subjektů, která vzniká mimo trh
 Ekonomická teorie je definuje jako vedlejší efekty ekonomické
aktivity (výroby, spotřeby), které neprocházejí trhem (jsou
externími efekty)
 Pozitivní
 vzniká pozitivní přínos (užitek), za který
spotřebitel neplatí
 situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch
jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit
 Negativní
 negativní vliv, resp. ztrátu, z kterou spotřebitel nezíská
žádnou kompenzaci
 situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému
subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně
nezískává žádnou výhodu
STÁTNÍ INTERVENCE PŘI ŘEŠENÍ EXTERNALIT
 Stát má 2 možnosti řešení externalit nebo jejich kombinaci:
 Administrativní řešení ze strany veřejného sektoru
 Tržní způsoby řešení na straně soukromého sektoru
 Administrativní řešení externalit
 Piguova daň/dotace (nejvyužívanější)
 Právní nástroje zakazující/podporující produkci externalit
 Regulační nástroje
 Vlastní produkce
 Tržní způsoby řešení externalit
 Založeny na tom, že stát vytvoří podmínky pro individuální
řešení mezi soukromými subjekty na trhu, tzn. na základě
soukromého vyjednávání (Coaseho teorém)
 Pravidla odpovědnosti a povinnost odpovědného za škodu
 Veřejný systém evidence vlastnických práv
 Přidělení práva hospodaření
 Internalizace externalit
MODIFIKACE DŮSLEDKŮ TRŽNÍ REGULACE
 Tržní mechanismus není schopen zajistit
existenci všech druhů dílčích trhů, které jsou
nezbytné k pokrytí veškeré poptávky
 Vybrané trhy nejsou schopny fungovat na bázi
efektivnosti a dosahování optimální úrovně
výstupu a ceny (vlivem rizika)
 Např. životní pojištění nebo trh práce, který
nedokáže absorbovat nabídku práce ze strany
důchodců
 Řešení: přerozdělování důchodu, např. vytvoření
sociálního systému (systém daní a transferových
plateb)
Děkuji za pozornost a
přeji hezký den
☺