NEDOKONALÁ KONKURENCE ZNAKY NEDOKONALÉ KONKURENCE • firma může ovlivnit tržní cenu, je cenovým tvůrcem (pricemaker) • Nedokonalé informace (asymetrie) • Diferencovaný produkt • Existují bariéry vstupu do odvětví • Skutečnost, že firma může ovlivnit cenu se odráží na vývoji celkových příjmů (výnosů), vývoji průměrného příjmu (ceny) a mezního příjmu VÝVOJ PŘÍJMŮ V NEDOKONALÉ KONKURENCI VÝVOJ PŘÍJMŮ V NEDOKONALÉ KONKURENCI • Pro celkové příjmy platí TR = P ∙ Q • Firma čelí klesající poptávkové křivce, která zároveň vyjadřuje vývoj průměrných příjmů (AR) neboť, pokud chce firma prodat dodatečnou jednotku produkce musí snížit její cenu, tedy cenu celé produkce • Mezní příjem (MR) je pak dán dodatečným příjmem z prodeje dodatečné jednotky, který je zmenšený o ztrátu způsobenou prodejem všech ostatních jednotek za sníženou cenu (to je také důvod, proč křivka MR klesá 2x rychleji než AR) a proč je MR ˂ P VZTAH PŘÍJMŮ A CENOVÉ ELASTICITY • V první fázi je cenová elasticita poptávky v absolutní hodnotě větší než 1 (D je elastická), a proto je pokles ceny vyrovnán zvýšením prodejů (TR rostou) • Ve druhé fázi je cenová elasticita D v absolutní hodnotě menší než 1 (D je neelastická) již zvýšení prodejů nestačí kompenzovat pokles ceny a TR klesají • TR jsou ve svém maximu v bodě, kdy MR = 0 MONOPOL „Monopolisté udržují trvalý nedostatek zboží na trhu…. a prodávají své zboží o mnoho dráže než je jeho přirozená cena.“ Adam Smith MONOPOL • Podmínky existence monopolu  Jediná vyrábějící a prodávající firma v odvětví (nabídka firmy je zároveň nabídkou odvětví)  Existence bariér, které znemožňují jiným firmám vstup do odvětví (administrativní, právní, přírodní, ekonomické povahy)  Výroba a prodej produktu, který nemá dostupný substitut  Asymetrie informací ZISK MONOPOLU • Zisk monopolu je dán rozdílem TR a TC • Vychází ze zlatého pravidla maximalizace zisku MR = MC • Nákladové podmínky firmy jsou dány jejím vnitřním fungováním (tvar písmene U) • Monopol může maximalizovat zisk buď stanovením ceny (spotřebitel musí tuto cenu akceptovat) nebo stanovením objemu produkce, to vše s ohledem na tvar poptávkové křivky • V monopolním odvětví je zisk dlouhodobým jevem, nicméně nemusí být zaručen vždy (tržní poptávka se může z různých důvodů změnit) ZISK MONOPOLU ZISK MONOPOLU MONOPOL S NORMÁLNÍM (NULOVÝM) ZISKEM NEBO ZTRÁTOU NABÍDKOVÁ KŘIVKA MONOPOLU • Jelikož neexistuje vztah mezi množstvím a cenou (monopol si tyto stanovuje sám, dle svého uvážení) NENÍ MOŽNÉ SESTROJIT NABÍDKOVOU KŘIVKU MONOPOLU!!! EFEKTIVNOST MONOPOLU • Monopol je výrobně (vyrábí s vyššími průměrnými náklady) i alokačně (vyrábí a prodává méně množství za vyšší cenu) neefektivní  Přebírá část přebytku spotřebitele (vznik nákladů MV)  Vznikají náklady mrtvé váhy REGULACE MONOPOLU • Antitrustové zákony – zakazují určité chování firmy na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu. • Daňová politika • Možnost převést monopol do státního vlastnictví • Cenová regulace • V ČR např. ÚOHS neboli Antimonopolní úřad PŘIROZENÝ MONOPOL • Situace, kdy výroba určitého produktu jedinou firmou je méně nákladná, než kdyby výrobu zajišťovalo více firem • Důvodem jsou vysoké vstupní (fixní) náklady, je zde tedy významná úloha úspor z rozsahu • Vyskytuje se v odvětvích, která jsou označována jako síťová • Cílem jeho regulace je donutit takovou firmu, aby se chovala tak, jako kdyby působila v konkurenčním prostředí (regulace podle mezních či průměrných nákladů) OLIGOPOL „Nikdo nemůže po oligopolní firmě chtít, aby byla velká a umožňovala rozsáhlé investice a pokročilou organizaci a technologii, a zároveň aby byla malá a soutěživá a tlačila tak na ceny a alokační efektivnost“ J. K Galbraith OLIGIPOL • Mezi prvními se této problematice věnoval francouzský ekonom A. Cournot (2.po. 19. stol), který popsal problematiku duopolu • Cournotův model dále rozpracoval francouzský matematik J. Bertrand • Znaky oligopolní struktury  Malý počet producentů, kteří si vzájemně konkurují  Firmy jsou cenovými tvůrci (price makers)  Vysoká vzájemná závislost firem na jejich chování a ekonomických výsledcích  Produkt může být víceméně stejný (homogenní oligopol) nebo může být vnímán diferencovaně (diferencovaný oligopol) OLIGOPOL A ZALOMENÁ POPTÁVKOVÁ KŘIVKA • Vzájemná závislost firem v oligopolní struktuře vede k tomu, že nelze určit poptávkovou křivku bez znalosti chování konkurenčních firem v odvětví • Jde o to, že pokud firma A sníží cenu, budou ji ostatní firmy následovat, aby nepřišly o svůj tržní podíl. Pokud firma A cenu zvýší, ostatní ji firmy nebudou následovat a firma A ztratí část tržní poptávky. TYPY OLIGOPOLU - TVORBA CENY • Jak může oligopol tvořit cenu?  Smluvní oligopol (kartel) firmy uzavřou dohodu o cenách případně rozsahu produkce Kartel se navenek chová jako monopol Jde o maximalizaci zisku celého odvětví Zpravidla je zakázán  Oligopol s dominantní firmou (cenové vůdcovství) Jedna z firem je cenovým vůdcem a menší konkurenti (konkurenční lem) ji s cenou následují  Paralelní tvorba cen Firmy stanovují cenu na podobné úrovni, aniž by o tom jednaly  Barometrická tvorba cen Pokud v odvětví působí firma, která se svou cenovou politikou byla úspěšná, budou ji ostatní firmy napodobovat TYPY OLIGOPOLU Smluvní oligopol - kartel Oligopol s dominantní firmou OLIGOPOL A ROZHODOVÁNÍ O CENĚ • S problematikou rozhodování o cenách v oligopolní struktuře je úzce spojena problematika Teorie her (jejími autory jsou John von Neumann a Oskar Morgenstern – 40. léta. 20. století) a Nashovy rovnováhy, která spočívá ve strategii, která má pro hráče vždy nejlepší výsledek bez ohledu na jakoukoliv akci protihráčů • Podrobněji se této problematice budeme věnovat v navazujícím studiu MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE • Znaky monopolistické konkurence  Velký počet firem v odvětví  Diferenciace produktu  Poměrně snadný vstup do odvětví (neexistence bariér)  Firma je cenovým tvůrcem • Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že si stanovuje vlastní cenu – chová se jako monopol. MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE • Firma má monopol nad svou produkcí – sama si stanoví ceny • Poptávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty. • V krátkém období firma může realizovat monopolní zisk – sklon poptávkové křivky. • V dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku pohybu mezi odvětvími (Monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví do doby, kdy není monopolní zisk nulový) MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺