KORUPCE
Teorie hospodářské
politiky
Prezentace č. 11
Obsah prezentace
2
1. Vymezení pojmu
2. Typologie korupce
3. Příčiny korupce
4. Dopady korupce
5. Měření korupce
6. Organizace zabývající se monitorováním a bojem proti
korupci
7. Antikorupční doporučení
Vymezení pojmu korupce
3
• lat. „rumpere“ = zlomit, rozlomit, přetrhnout
• lat. „corrumpere“ = zmařit, zkazit, uplácet, podplácet
• Není jednotné, různé organizace používají vlastní (rozdílné)
definice
• existuje tzv. užší a širší pojetí
 užší pojetí zahrnuje převážně korupci ve veřejném sektoru
(Transparency International, Světová banka)
 širší pojetí zahrnuje také aktivity soukromého sektoru
(definice OSN)
Vymezení pojmu korupce
4
• Definice podle Transparency International
„..takové jednání představitelů veřejného sektoru, ať už jde o
politiky, či státní úředníky….., jímž se nedovoleně a nezákonně
obohacují prostřednictvím pravomocí, které jim byly svěřeny.“
(Mc Kee, 1996)
• Definice korupce podle Světové banky
„..zneužití veřejné moci za účelem získání osobního prospěchu.“
(Bayley, 1966)
Vymezení pojmu korupce
5
• Definice podle OSN
„..nabídka, slib nebo předání jakékoliv výhody v něčí prospěch
jako nepřiměřené pohnutky pro výkon povinností a vyjednávání, či
požadavek přijetí jakékoliv takové výhody.“
(Národní program…, 1998, s. 4)
• Pojetí sociálních věd
„Chování, které se odchyluje od „formálních povinností“ veřejné
role pro soukromé (osobní, rodinné nebo skupinově orientované)
zájmy, pro finanční nebo statusový zisk, a dále jakékoliv chování,
které porušuje pravidla za účelem zvýšení soukromého vlivu.“
(J. Nye, 1966)
Vymezení pojmu korupce
6
• Souhrnná definice
„…jakákoliv nabídka, slib nebo poskytnutí jakékoliv neoprávněné
výhody v něčí prospěch za určitou formu odměny, kdy tato nemusí
být pouze finanční, ale může se jednat o dar, protislužbu,
poskytnutí informací atd.“
Schéma korupce
odměna
výhoda
zneužití
postavení
subjekt, jenž
korumpuje
subjekt, jenž je
korumpován
zisk na úkor ostatních
subjektů
Korupce v širším slova smyslu
8
• Klientelismus
 Je definován jako zvýhodňování na základě příbuzenských nebo
přátelských vztahů. Jedná se o přísně osobní vztah patron-klient,
přičemž klient je na patronovi závislý, je mu zcela oddán a v rámci
možností se snaží podporovat patronův zájem. Lidem mimo
klientský vztah jsou tyto hodnoty nedostupné.
• Nepotismus
 upřednostňování příbuzných či blízkých lidí při obsazování vlivných
pozic proti ostatním, nezřídka lépe kvalifikovaným kandidátům,
cílem je uplatnit a rozšířit vliv na společenské struktury
• Prodej pozic
 placené protěžování, např. obsazení vlivné pozice na základě úplatku
apod.
Korupci může předcházet …
9
• Střet zájmů
 výkon funkce nebo zaměstnání se dostává do rozporu s
vlastními soukromými zájmy.
• Lobbing
 je součástí politického procesu,
 prosazování zájmů určité skupiny při realizaci politických
rozhodnutí (např. při schvalování zákonů).
Typologie korupce
10
• Typologie podle TI
 drobná korupce
 praktikována státními úředníky (např. i policisty),
kteří jsou často špatně placeni a jsou tak závislí na
malých úplatcích od veřejnosti
 vysoká korupce
 zahrnuje rozsáhlé mezinárodní úplatky a tajné
zahraniční účty, promyšlená struktura, špatně
odhalitelná a postižitelná
Typologie korupce
11
• Typologie podle Světové banky
 Korupce sloužící k ovládnutí státu (state capture)
 ovlivňování tvorby základních pravidel, tzn. zákonů,
regulací, nařízení
 probíhá formou nezákonných, netransparentních plateb
 Vlivová korupce
 představuje schopnost subjektu ovlivňovat tvorbu
základních pravidel bez nutnosti uplácet veřejné činitele
 větší vliv zde hraje velikost firmy, vazby na stát atd.
 Administrativní korupce
 úplatky veřejným činitelům, kteří mohou změnit způsob
realizace stanovených pravidel
Typologie korupce
12
• Typologie podle společenských věd
 korupce jako deviantní chování
 korupce jako patologické chování
 korupce jako sociální dezorganizace
 legalistické chápání korupce
 takto je označováno porušování psaného práva
 public office definice
 zahrnuje také vnitřní pravidla, jejich porušení není ani
trestným činem ani přestupkem
 public opinion definice
 nejširší chápání korupce spojené s veřejným míněním
 korupce je takové chování, které bývá obecně za
korupci považováno
Příčiny korupce
13
• Většina faktorů, které dodávají nejvíce podnětů vedoucích ke
korupci, má původ ve veřejném sektoru
• Mezi nejčastější příčiny korupce můžeme zařadit:
 udělování exkluzivních práv; dotace
 nejasná a složitá úprava daňové problematiky, nízké platy
správců daní a jejich časté kontakty s plátci daní
 rozhodování o směru a výši vládních výdajů
 financování politických stran
 mzdy ve veřejném sektoru
 poskytování určitých statků a služeb za nižší než tržní ceny
 privatizace státního majetku
Příčiny korupce
14
 složitost zákonů, regulací a postupů
 ostatní faktory (špatně definovaná vlastnická práva,
nedostatečné konkurenční prostředí, atd.)
 privatizace státního majetku
Dopady korupce
15
• náklady korupce je velice těžké vyčíslit
• dopady korupce můžeme rozdělit na politické a ekonomické
• politické důsledky
 krátkodobé
 ztráta důvěry v politiku vlády, která je v té době u moci
 dlouhodobé
 vznikají, pokud je korupce systematická a dlouhodobá
 může dojít ke ztrátě důvěryhodnosti země ve vztahu
k okolnímu světu a ke vzniku nedůvěry v celý politický
systém a jeho legitimitu
Dopady korupce
16
• Ekonomické důsledky
 korupce způsobuje neefektivnost v rozdělování
 korupce způsobuje zvyšování počátečních nákladů o
úplatky, které slouží k překonání administrativních bariér, to
vede k narušení tržní rovnováhy
 dopad korupce na růst HDP - podle některých odborníků
snižuje korupce podíl investic na HDP a má záporný vliv na
výdaje na zdravotnictví a na vzdělání
 korupční chování způsobuje, že vláda není schopná
dosáhnout svých cílů (korupce při jmenování do funkce je
zdrojem neefektivnosti)
Dopady korupce
17
• Ekonomické důsledky
 korupce zhoršuje kvalitu prostředí, ve kterém funguje
soukromý sektor
 korupce způsobuje růst administrativních nákladů (daňový
poplatník je nucen platit za stejnou službu více, než by měl)
 korupce má demoralizující vliv na celý aparát veřejné
správy. Je tak velice obtížné udržet vysokou míru
bezúhonnosti
 korupce způsobuje značný úbytek produktivního úsilí,
protože čas i energie jsou obětovány spíše k získávání
kontaktů, k obcházení pravidel, než na zlepšování vlastního
postavení a vlastní úrovně
Dopady korupce
18
• Ekonomické důsledky
 korupční jednání může být vnímáno jako cesta k úspěchu
→ rozšiřování korupce v soukromém sektoru
 korupce vede k nárůstu veřejných výdajů (vyšší úroveň
korupce je spojena s nižší kvalitou veřejné infrastruktury a
vede k plýtvání veřejnými prostředky)
 korupce může vést k omezení přílivu přímých zahraničních
investic (díky korupčnímu prostředí klesá rating země a
příliv investic je nižší)
Měření korupce
19
• měření korupce je značně obtížné, neboť většina ukazatelů, které
se snaží korupci monitorovat má subjektivní charakter (tzv. měkká
data), která jsou založena na vnímání korupce
• vhodná objektivní data prakticky neexistují
• Organizace zabývající se monitoringem korupce
 Transparency International (CPI, BPI, Globální barometr
korupce)
 Světová banka (Governance Matters, Doing Bussines)
 World Economic Forum (různé ukazatele)
 Fraser Institut
 Freedom House
Transparency International
20
• nevládní nezisková organizace zabývající se korupcí
• Pobočky ve více než 100 zemích světa včetně ČR
• každoročně zveřejňuje Index vnímání korupce (Corruption
Perception Index - CPI)
• nepravidelně pak Index plátců úplatků (Bribery Payers Index –
BPI)
• zveřejňuje rovněž Globální barometr korupce
• Blíže viz www.transparency.cz nebo www.transparency.org
Financování české pobočky TI
21
• Činnost Transparency International - Česká republika je
financována především z grantů, které organizace získává na své
projekty z programů domácích i zahraničních státních i
soukromých dárců.
• Vedlejším zdrojem financování jsou dary fyzických i
právnických osob a rovněž výnosy z uskutečněných činností a
akcí (například vzdělávacích kurzů).
Měření korupce (CPI)
22
• Index vnímání korupce (CPI)
 sestavován jednou ročně a průzkumy použité při jeho
sestavování většinou obsahují otázky zaměřené na
uplácení veřejných činitelů nebo provize při veřejných
zakázkách,
 názory představitelů podnikatelské sféry, odborníků a
analytiků,
 ukazuje však pouze na příjemce úplatků.
 nabývá hodnot 0 - 100, kdy nula představuje zemi
naprosto zkorumpovanou, naproti tomu stovka zemi
zcela „čistou“, tudíž bez korupce,
 publikován od roku 1995 (0 -10), od roku 2012 (0 -100).
Měření korupce (CPI)
23
• Index vnímání korupce (CPI)
 je indexem složeným, tudíž zahrnuje výsledky několika
průzkumů, prováděných rozličnými institucemi. Ty
používají rozdílné vzorky respondentů i rozdílnou
metodiku
 původně sestavován pro 85 zemí světa, v roce 2018 pro
180 zemí (množství zemí se každý rok mění
 Další podrobnosti na
https://www.transparency.org/research/cpi/overview
Hodnocení ČR v indexu CPI od roku 2000
Rok Hodnocení ČR
v indexu CPI
Odchylka/
rozmezí
Umístění Počet zemí zařazených
do žebříčku CPI
Použité
průzkumy
2014 51 47 - 55 53 175 10
2013 48 43 - 52 57 177 10
2012 49 44 - 53 54 176 10
2011 4,4 3,9 – 4,8 57 182 12
2010 4,6 4,1-5,1 53 178 8
2009 4,9 3,7-7,5 52 180 8
2008 5,2 4,8-5,9 45 180 8
2007 5,2 4,9-5,8 41 180 8
2006 4,8 4,4-5,2 46 163 8
2005 4,3 3,7-5,1 47 159 16
2004 4,2 3,7-4,9 51 145 11
2003 3,9 0,9 54 133 12
2002 3,7 0,8 52 102 10
2001 3,9 0,9 47 91 10
2000 4,3 0,9 42 90 10
Měření korupce (BPI)
25
• Index plátců úplatků (BPI)
 dosahuje hodnoty 0 – 10
 index poměrně mladý, nejstarší údaje z roku 1999 (další v
letech 2002, 2006, 2008 a 2011)
 výsledky průzkumu z jednotlivých let není možné mezi sebou
porovnávat! (jiná metodologie, jiné otázky, odlišný počet zemí
apod.)
 hodnotí exportující země světa (nikoliv firmy) podle
náchylnosti firem se sídlem v těchto zemích poskytovat
úplatky v zahraničí - pohled na „nabídkovou stranu“ korupce
 Na dotazy odpovídají vrcholoví obchodní manažeři (senior
business executives); v roce 2011 odpovídali manažeři z 30
zemí včetně ČR (celkem 100 rozhovorů)
Výsledky BPI za rok 2011
Umístění Země Průměrná
hodnota
Umístění Země Průměrná
hodnota
1 Nizozemsko 8,8 15 Itálie 7,6
1 Švýcarsko 8,8 15 Malajsie 7,6
3 Belgie 8,7 15 Jižní Afrika 7,6
4 Německo 8,6 19 Thaiwan 7,5
4 Japonsko 8,6 19 Indie 7,5
6 Austrálie 8,5 19 Turecko 7,5
6 Kanada 8,5 22 Saudská Arábie 7,4
8 Singapur 8,3 23 Argentina 7,3
8 Velká Británie 8,3 23 SAE 7,3
10 Spojené státy 8,1 25 Indonésie 7,1
11 Francie 8,0 26 Mexiko 7,0
11 Španělsko 8,0 27 Čína 6,5
13 Jižní Korea 7,9 28 Rusko 6,1
14 Brazílie 7,7
15 Hong Kong 7,6
Pramen: http://www.transparency.cz, 30.10. 2012
Měření korupce (GCB)
27
• Globální barometr korupce (GCB)
 je jediným celosvětovým průzkumem veřejného mínění
zaměřeným na názory a osobní zkušenosti respondentů s
korupcí v různých sektorech
 poprvé zveřejněn v roce 2003, je možné srovnávat jednotlivé
průzkumy
 korupčnost jednotlivých sektorů je hodnocena známkou 1 –
5 (1 – bez korupce, 5 – extrémně zkorumpovaný)
 Poslední průzkumy proběhly v roce 2017
 více na
https://www.transparency.org/news/feature/global_corruption_
barometer_citizens_voices_from_around_the_world
Měření korupce – Světová banka
28
• Pro účely posouzení kvality vlády sestavila 6 základních
indikátorů, které hodnotí 6 oblastí kvality vlády (Governance
Matters):
 úroveň demokracie,
 politickou stabilitu,
 efektivnost vládních politik,
 regulační kvalitu,
 kvalitu právního řádu a
 kontrolu korupce.
Obecná antikorupční doporučení TI pro veřejný sektor
29
• zavést funkční výběr úředníků a systém jejich uplatnění (tzn. eliminovat
osobní vazby při výběrových řízeních, posuzovat především odbornou
způsobilost uchazeče atd.)
• zkvalitnit management práce (státní manažeři by měli být kladným
vzorem pro své podřízené ve smyslu dodržování zákonů)
• zdokonalit systém řízení v oblasti veřejné správy tak, aby byl uplatněn
princip konečné odpovědnosti vedení za významné poruchy jeho resortu
• ihned řešit zjištěné problémy a nedostatky, zveřejňovat je
• vyvarovat se pravděpodobným korupčním situacím při výkonu veřejné
správy (minimalizovat styk úředníků se žadateli, zavést systém kontroly
rozhodování, z některých jednání pořizovat obrazové a zvukové záznamy)
• vypracovat návody pro komunikaci a využívání služeb veřejného sektoru
Děkuji za pozornost a přeji hezký den
☺
30