l lRole personalistů v hodnocení pracovníků PERSONALISTIKA 8. přednáška G:\KLIENTI\OVX\2008-06-SLU-DesignManual\2008-10-DM\2008-11-04-Stavba01\final03\export\logoOPF.wmf Tematické zaměření dnešní přednášky l– Role a význam hodnocení pracovníků l– Pracovní výkon a jeho kritéria l– Postup při hodnocení pracovníků l– Vybrané metody hodnocení pracovníků l– Role personalistů v hodnocení pracovníků l– Nejčastější chyby při hodnocení pracovníků l– Eliminace a předcházení chybám při hodnocení l– Zásady hodnocení pracovníků l– Hodnotící pohovor s pracovníkem l– Vztah hodnocení a odměňování pracovníků l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF l– Hodnocení pracovníků, jakožto jedna z velmi významných personálních činnosti, se zabývá prioritně zjišťováním toho: l– jak pracovník vykonává svou práci; l– zda a na jaké úrovni pracovník plní úkoly a požadavky stanovené v rámci identity s jeho pracovním místem; l– jaké je jeho pracovní chování a jaké jsou jeho vztahy ke spolupracovníkům, zákazníkům či dalším osobám, s nimiž přichází do kontaktu; l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Co je hodnocení pracovníků a k čemu slouží? …dále se hodnocení pracovníků zabývá l– sdělováním výsledků zjišťování, a projednáváním těchto výsledků s daným pracovníkem, l– hledáním cest ke zlepšení pracovního výkonu a realizací nápomocných opatření. l V případě plnohodnotné a kvalitní implementace systému hodnocení pracovníků se jedná o účinný nástroj kontroly, usměrňování a motivování pracovníků. l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF VÝZNAM hodnocení pracovníků lHodnocení pracovníků slouží především k: l– rozpoznání stávající úrovně pracovního výkonu; l– rozpoznání silných a silných stránek pracovníka; l– rozpoznání potřeb vzdělávání; l– možnosti pro pracovníka zlepšit vlastní výkon; l– vytváří podklad pro rozmisťování pracovníků; l– vytvoření základu pro odměňování pracovníka podle jeho přispění k dosažení podnikových cílů (stává se objektivním kritériem pro odměňování); l– motivování pracovníků. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Význam hodnocení pracovníků lHodnocení pracovníků může dále sloužit k: l– rozpoznání potřeb v oblasti vzdělávání a rozvoje; l– rozpoznání potenciálu pracovního výkonu; l– vytvoření podkladů pro plánování následnictví a kariéry; l– vytvoření podkladů pro rozmisťování pracovníků; l– vytvoření podkladů pro posuzování efektivnosti vzdělávání a účinnosti vzdělávacích programů; l– vytvoření podkladů pro plánování pracovníků; l– vytvoření podkladů pro stanovování budoucích pracovních úkolů organizace. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF l– Hodnocení pracovníka, resp. propracovaný systém hodnocení je třeba mít nastaven v úzké souvislosti a propojenosti se systémem odměňování. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Cíle hodnocení pracovníků – Rozpoznat stávající úroveň pracovního výkonu pracovníka a stanovit, do jaké míry stačí nároky svého místa; – rozpoznat silné a slabé stránky pracovníka; – motivovat pracovníka; – rozpoznat potřeby vzdělávání a rozvoje daného pracovníka; Cíle hodnocení pracovníků l– umožnit jedinci zlepšit jeho pracovní výkon; l– vytvořit základnu pro odměňování pracovníka podle jeho přispění k dosažení cílů organizace; l– rozpoznat potenciál (rezervy a hranice) pracovního výkonu pracovníka; l– vytvořit podklady pro rozmísťování pracovníků a pro posuzování efektivity výběru pracovníků a vhodnosti metod výběru; l– vytvořit podklady pro plánování následnictví a kariéry. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Podoby hodnocení pracovníků lLze rozlišit dvě podoby hodnocení pracovníků: l– neformální – průběžné hodnocení pracovníka nadřízeným během vykonávání práce, má příležitostnou povahu. Nebývá zpravidla zazname-náváno, jde vlastně o součást vztahu mezi nadřízeným a podřízeným. l– formální (systematické) – standardizované, periodické, má pravidelný interval, charakteristickými rysy jsou plánovitost a systematičnost. Dokumenty vztahující se k formálním hodnocení a dokumenty z něj pořízené se zařazují do osobních materiálů pracovníka. l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Klíčovou roli u všech forem hodnocení má bezprostřední nadřízený hodnoceného pracovníka. lPředmětem hodnocení pracovníků jsou: l– pracovní výkon – je spojením úsilí, schopností a vnímání svěřené role či výkonu; l – je vyjádřen odbornou způsobilostí, dosahováním zadaných cílů a požadovaných výsledků pracovníka. l– sociální chování – je vyjádřeno spoluprácí, schopností vedení lidí, pracovní spolehlivostí a bezpečností práce. l l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Předmět hodnocení pracovníků Předmět hodnocení pracovníků lPředmětem hodnocení pracovníků je dále: l– pracovní chování – je vyjádřeno poměrem k novým výkonům a situacím (jakou mírou se na nové úkoly pracovník zaměřuje), dispozičními schopnostmi, rozhodovacími vlastnostmi a odpovědností, hospodárným jednáním (poměr mezi náklady a výnosy), l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Pracovní výkon a jeho kritéria l– Hodnocení pracovního výkonu je zaměřeno na výsledky práce, pracovní a sociální chování, schopnosti a další vlastnosti pracovníka. l– Při posuzování výkonu pracovníka je nezbytné zvážit přiměřenost kritérií k dané práci, dále jejich spolehlivost, citlivost na náhodné vlivy či rozdílné podmínky práce. l– Mezi základní kritéria pracovního výkonu patří kvalita, kvantita a včasnost plnění PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Pracovní výkon a jeho kritéria l– kritéria výsledků práce – množství vyrobených výrobků, kvalita výrobků, zmetkovitost, množství obsloužených pracovníků, počet reklamací…; l– kritéria pracovního chování – ochota přijímat úkoly a úsilí při jejich plnění, dodržování instrukcí a pravidel; l– kritéria sociálního chování – ochota ke spolupráci, jednání s lidmi, vztah ke spolupracovníkům a zákazníkům, chování k nadřízeným a podřízeným, dodavatelům aj.; l– dovednosti, znalosti, vlastnosti – znalost práce, vzdělání, samostatnost, podnikavost, ctižádostivost… PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Postup při hodnocení pracovníků lV rámci hodnocení pracovníků rozlišujeme období: l– přípravné období – patří zde stanovení předmětu hodnocení, zásad, pravidel a postupu, analýza pracovních míst, formulování kritérií výkonu, volba metod hodnocení, informování pracovníků o připravo-vaném hodnocení, l– období získávání informací a podkladů – pozorování pracovníků při práci, pořízení dokumentace o pracovním výkonu, l– období vyhodnocování informací o pracovním výkonu – rozhovor s hodnoceným pracovníkem o výsledcích, návrhy pro zlepšení pracovního výkonu, zkoumání efektivnosti hodnocení. l l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Metody hodnocení pracovníků lPracovní pozice můžou mít specifické nároky na hodnocení: l – hodnotící metody podle jejich používaných nástrojů l – podle toho, kdo hodnocení provádí l – podle jejich časového průběhu l lMetody orientující se na minulost – zabývají se prací již vykonanou, která může být do jisté míry i změřena. lHodnotící stupnice – hodnotí se jednotlivé aspekty zvlášť (např. množství práce, kvalita práce, samostatnost, přesnost, ochota ke spolupráci atd.). Používají se 3 typy posuzovací stupnice – číselná, grafická, slovní. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Metody hodnocení pracovníků lDalší metody orientující se na minulost l– Dotazník – poskytuje hodnotiteli různé hodnotící soudy a přívlastky, které lze použít pro charakterizování pracovního chování zaměstnance. Výhodami je úspornost, nenáročnost, minimální příprava. Nevýhodami pak zkreslení, špatná interpretace, nahrazení pracovních kriterií osobními. l– Metoda kritických případů – vyžaduje, aby hodnotící osoba zaznamenávala situace výjimečně dobrého nebo špatného chování pracovníka, vztahujícího se k jeho zaměstnání. l– Hodnocení na základě plnění norem – používá se nejčastěji pro hodnocení výrobních pracovníků. l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Metody hodnocení pracovníků lMezi další metody orientující se na minulost řadíme: l l– Hodnotitelské zprávy (posudek) – hodnotící pracovník popisuje výkon hodnoceného podle předem daného seznamu položek hodnocení. l– Metody srovnávacího hodnocení – představují celou skupinu metod, které porovnávají pracovní výkony zaměstnance s výkony jeho kolegů (střídavé porovnávání, párové porovnávání, povinné rozdělení). l. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Metody hodnocení pracovníků l– Metody orientující se na budoucnost – je zaměřeno na budoucí výkon, hodnotí zaměstnancovy možnosti nebo stanoví budoucí úkoly. l– Sebehodnocení – cílem hodnocení by mělo být úsilí o samostatný rozvoj zaměstnance. Když zaměstnanci hodnotí sami sebe dochází méně k obranným reakcím. Naopak je pravděpodobné další sebezdokonalování. l– Vytváření úkolů a srovnání se stanovenými cíli – zaměstnanec spolupracuje s nadřízeným na vytváření jeho úkolů a stanovení cílů, na jejichž naplnění pak po určitou dobu pracuje. Zaměstnanci mají větší motivaci, protože se účastnili vytváření cílů. l l l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Metody hodnocení pracovníků l– Psychologické hodnocení – skládá se z hloubkových pohovorů, psychologických testů, diskusí s nadřízenými a studiem ostatních hodnocení. Kvalifikovaní psychologové pak vypracují písemný posudek intelektu zaměstnance, jeho emocionality, motivace a ostatních vlastností, které mohou napovědět o jeho dalších pracovních výkonech. l– Hodnotící střediska – využívá se nejen pro vzdělávání, ale též pro hodnocení pracovního výkonu, schopností a rozvojového potenciálu především manažerů a specialistů. l l l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Role personalistů v hodnocení pracovníků lPersonální útvar má na starosti odbornou, organizační a kontrolní stránku hodnocení. lPersonální útvar a personalisté: l– navrhuje a připravuje dokumentaci k hodnocení; l– poskytuje rady, odbornou pomoc vedoucím pracovníkům; l– navrhuje systém formálního hodnocení; l – je-li třeba -> opětovně provede APM; l – s pomocí vedoucích pracovníků (příp. samotných pracovníků) volí vhodné metody hodnocení, určuje specifická kritéria, připravuje formuláře k hodnocení práce; l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Role personalistů v hodnocení pracovníků lDále personální útvar a personalisté: l– dohlíží, aby se při hodnocení dodržovala stanovená pravidla a zákony; l– spolupracuje při výběru kritérií a metod hodnocení; l– školí vedoucí pracovníky (hodnotitele) ve vedení hodnotících pohovorů; l– uchovává záznamy o hodnocení jednotlivých pracovníků; l– uchovává výsledky hodnocení práce; l– zkoumá a dále rozvíjí oblast personalistiky a práce s lidským kapitálem. metody hodnocení práce. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Nejčastější chyby při hodnocení pracovníků PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Zejména jde o: – přílišnou shovívavost, přílišnou přísnost hodnotitele; – tendence hodnotit pracovníky hodnotami ze středu stupnice; – nesprávnou interpretaci a uplatnění kvalitativního a kvantitativního hodnocení; – tendence nechat se ovlivnit osobními sympatiemi, antipatiemi, předsudky; – tendence hodnotitele hodnotit podle svých vlastních měřítek (subjektivní hledisko hodnocení); Nejčastější chyby při hodnocení pracovníků l– Tzv. „halo efekt“; l– přihlížení k sociálnímu postavení, sociální příslušnosti, příbuzenství, známostem, etnickým či rasovým znakům; l– nedostatečný důraz na správný výběr kritérií a metod hodnocení; l– nedůslednou přípravu veškeré potřebné dokumentace k hodnocení; l– absenci vypracování objektivního plánu hodnocení; PERSONALISTIKA KPEM SU OPF …další časté chyby při hodnocení pracovníků l– neodborně proškolení pracovníků, kteří mají (budou) hodnotit, l– absenci kvalitního zpracování dokumentace hodnocení a realizování rozhovorů s pracovníky; l– neadekvátní informování pracovníků o smyslu, cílech, kritériích, použitých normách a metodách; l– nedostatečnou snahu o podporu vnitrofiremní komunikace a aj. l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Zásady hodnocení pracovníků l– Organizace má povinnost zpracovat písemné pokyny závazné pro hodnotitele a odborně je proškolit. l– Organizace má povinnost prověřit předmět, obsah kritérií a metod hodnocení, aby byly v souladu s platnými zákony a mezinárodními ujednáními. l– Obsah hodnocení musí být založen na pečlivé analýze práce na pracovních místech. l– Výsledky hodnocení musejí být předloženy hodnoceným k vyjádření. l– Pracovník má právo domáhat se změny hodnocení prostřednictvím odborů či soudů. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Hodnotící pohovor se zaměstnancem organizace l– V posledních letech se řada firem ubírá také k realizaci individuálních tzv. hodnotících pohovorů se svými pracovníky. l Ke konstruktivnímu hodnotícímu rozhovoru s největší pravděpodobností dojde, když bude hodnotitel: l – povzbuzovat hodnocené, aby se na rozhovoru podíleli co nejvíce; l – aktivně naslouchat tomu, co zaměstnanec říká; l – poskytovat prostor pro zamyšlení a rozebrání záležitosti; l PERSONALISTIKA KPEM SU OPF lKe konstruktivnosti a efektivnosti hodnotícího pohovoru přispěje, pokud bude hodnotitel: l– analyzovat výkon a nikoliv osobnost – soustřeďovat se na to, co hodnocený udělal, a nikoliv na to, jaký je to člověk; l– hodnotit celé období a nebude se soustřeďovat na jednotlivé nebo poslední události; l– používat přístup typu „žádné překvapení“ – problémy pracovního výkonu by měly být rozpoznány a řešeny v době, kdy se objevily; l– uznávat a oceňovat úspěch a upevňovat a posilovat silné stránky hodnoceného. PERSONALISTIKA KPEM SU OPF Hodnotící pohovor Vztah hodnocení a odměňování pracovníků l– Hodnocení pracovníků (před)určuje jejich tarifní zařazení, výši platu či mzdy, možnost dosažení odměn, prémií a bonusů poskytovaných pracovníkovi za vykonanou práci ve stanovené časové období (měsíc, kvartál, rok). l X l– Úroveň, přiměřenost, transparentnost a spravedlivost odměňování se odráží v pracovním výkonu a chování pracovníků. l– Výše uvedené má podstatný vliv a přímou souvislost s motivací pracovníka, jeho angažovaností a loajalitou k zaměstnavateli, přičemž může mít dalekosáhlé dopady v rámci podnikatelské činnosti PERSONALISTIKA KPEM SU OPF l Děkuji vám za pozornost a přeji příjemný zbytek dne. J lDěkuji vám za pozornost, přeji příjemný den. PE01931_ PERSONALISTIKA KPEM SU OPF