Romové v ČR . •Obecná charakteristika romského etnika •Struktura romské menšiny v ČR •Dějiny Romů v českých zemích •Sociokulturní specifika Romů Obsah přednášky Charakteristika romského etnika •Předkové dnešních Romů pocházejí z Indie. •Charakterizoval je život v diaspoře a kočování. • Romské etnikum nepředstavuje jednolité společenství, které má národní charakter. Označení Cikán/Rom •Označení Cikán je odvozováno z řeckého jména Athínagoi, kterým byli v 11. století nazváni příslušníci zvláštní skupiny či sekty žijící v okolí Cařihradu. • V jiných jazycích se užívá pojmenování odvozené od latinského Aegyptius (např. v angličtině Gypsies), které vychází z mylné představy o egyptském původu Romů. • •Označení Rom má původ v romském jazyce a je užíváno samotnými příslušníky romské komunity. Jeho užívání pojmu pro všechny romské skupiny bylo navrženo v roce 1971 v Orpingtonu u Londýna v průběhu konání prvního světového romského shromáždění. Struktura romské menšiny v ČR •Nejpočetnější z nich (odhadem v rozsahu asi 75-85 %) jsou původně slovenští Romové (původně buď usedlí či kočující). • Významnou skupinu (asi 10 % romské populace) představují olašští Romové. • •Mezi další romské skupiny v ČR patří původní čeští a moravští Romové,a v menší míře i němečtí Sintové a maďarští Romové. Počátky romské přítomnosti v českých zemích •První úřední doklady o přítomnosti Romů na českém území pochází z 15. století. •Na konci 17. století byla zahájena tvrdá protiromská politika. •Později se začaly prosazovat snahy o asimilaci. •Romové se začali v rámci českých zemí trvale usazovat z vlastní iniciativy na přelomu 18. a 19. století nejprve na jižní a jihovýchodní Moravě. Politika vůči Romům za I. republiky •V meziválečném období se počet romských obyvatel v Československu odhadoval na 70 000-100 000. • •Pokračování represivního přístupu vůči Romům potvrdilo přijetí zákona o potulných cikánech z roku 1927, který zaváděl povinnost tzv. cikánských legitimací a zahrnoval zákaz vstupu do vybraných lokalit. Perzekuce romského obyvatelstva za II. světové války a její důsledky •Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byli Romové v českých zemích umisťování do kárných pracovních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, které se v roce 1942 změnily v tzv. cikánské tábory. • •Asi 5 500 Romů z Protektorátu bylo následně deportováno do koncentračních táborů Osvětim I a Osvětim-Brzezinka deportováno asi zpět se jich vrátilo asi 600. • •Po válce do českých zemí (primárně do pohraničí) přesidlovali slovenští Romové. Státní politika vůči Romům v době komunistického režimu •Cílem nové státní politiky byla asimilace romského obyvatelstva. •Mezníkem asimilační politiky se stal zákon z roku 1958 o zákazu kočovného způsobu života. •V době politického uvolnění na konci 60. let se také začala dočasně projevovat emancipace Romů (utvoření Svazu Cikánů-Romů) • •Od 70. let začala být prosazována snaha o dosažení kulturní a společenské integrace Romů – praxe deklarovanému záměru neodpovídala. Vývoj romské populace •Nerovnoměrné rozložení Romů na českém území a vynucená změna jejich tradičního způsobu života přispěly k napětí mezi Romy a většinovou společností. • •Typickou tendencí demografického vývoje romského etnika byl postupující populační růst. Romové v ČR •Po roce 1989 byli Romové uznáni jako národnostní menšina. •Při sčítání lidu v roce 2021 se k romské národnosti hlásilo 21 691 osob. •Podle kvalifikovaných odhadů žije v ČR asi 250 000 Romů. • • •Romskou menšinu lze zjednodušeně rozdělit na dvě zhruba stejně početné skupiny – integrovaní a sociálně vyloučení. • •V ČR existuje Rada vlády pro záležitosti romské menšiny jako stálý poradní a iniciační orgán vlády v oblasti romské integrace. Na úrovni krajů působí krajští koordinátoři pro romské záležitosti. • Sociokulturní specifika Romů •Romská kultura i komunikace měla převážně ústní ráz. •Typickými rysy komunikace romské menšiny jsou temperament, hlasitost a výrazná gestikulace. •Typické je soustředění na přítomnost. • •V rámci romské komunity hrají stále klíčovou roli rodinné vazby. Faktory ovlivňující sociální vzestup Romů •Odlišnost rodinného prostředí • •Sociální kapitál • •Důraz na vzdělání a institucionální příležitosti • •Orientace na hodnoty a normy většinové společnosti • Shrnutí •Romské etnikum nepředstavuje jednolité společenství, která má národní charakter. •Politika vůči Romům byla ve znamení represivního přístupu vůči Romům, jenž po vzniku ČSR potvrdilo přijetí zákona o potulných cikánech z roku 1927. •Na místo původních českých a moravských Romů, kteří byli většinou vyvražděni za II. světové války, po roce 1945 do českých zemí přesidlovali slovenští Romové. •Komunistický režim od 50. let vůči romským obyvatelům začala uplatňovat asimilační politiku – zákaz kočovnictví. •Po roce 1989 Romové získali status národnostní menšiny, postavení části romské populace zasáhly výrazněji dopady společenské transformace. •