3. Teoretické aspekty migrace Teoretické aspekty migrace . •Základní pojmy související s migrací •Teorie a typy migrace •Migrační politika •Integrační politika Obsah přednášky Migrace •Lze ji definovat jako stěhování jednotlivců i skupin z jedné oblasti do druhé, které může mít dlouhodobý, krátkodobý, trvalý či opakovaný ráz. •V rámci migraci rozlišujeme imigraci (přistěhování) a emigraci (vystěhování). Politicky motivovaná emigrace je označována jako exil. Základní pojmy •Migranti (stěhující se osoby) • •Uprchlíci (nedobrovolně migrující osoby) •Termín migrant není součástí mezinárodního práva. Podle definice OSN je migrantem každý, kdo žije mimo zemi svého původu déle, než rok. • •Uprchlík může být definován na základě Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 jako osoba, nacházející se mimo svou vlast kvůli obavám z možného pronásledování. Terminologie podle české legislativy . •Česká legislativa užívá pojem cizinec, definovaný Zákonem č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR jako „fyzická osoba, která není státním občanem ČR a to včetně občanů Evropské unie.“ • •V případě uprchlíků používá český právní řád termíny „žadatel o mezinárodní ochranu (azyl)“ a „azylant“ Teorie migrace Za autora první teorie migrace je považován německý geograf Ernst Georg Ravenstein (80. léta 19. století) •teorie „push“ a „pull“ faktorů. Zkoumá důvody, jež migranty nutí k odchodu z místa původu (push faktory) a důvody, které je naopak do míst nového pobytu přitahují (pull faktory) Typy migrace (podle Williama Petersena) •Primitivní – migrace vyvolaná přírodními podmínkami •Násilná – násilná deportace •Vynucená – migrace způsobená podmínkami, jež migranty nutí odejít do jiné země •Dobrovolná – migrace jednotlivců nebo skupin z vlastního rozhodnutí, většinou jde o pracovní migraci •Masová – nejde o vynucenou migraci, ale nevzniká na základě svobodného rozhodnutí jednotlivce Migrační a imigrační politika •Migrační politika je „soubor zákonů, nařízení a praktik týkajících se pohybu mezinárodních migrantů přes státní hranice a jejich pobytu na území cílové země“. • •Její součástí je imigrační politika, která se zaměřuje na regulaci vstupu a pobytu imigrantů • Integrační politika Integrační politika představuje soubor zákonů a opatření, jež mají za cíl podpořit začlenění imigrantů do většinové společnosti. Modely integrace imigrantů •Etnicko-exkluzivistický – nepředpokládá možnost začlenění, je aplikovaný převážně v případě dočasně přítomných zahraničních pracovníků. •Asimilační – očekává plné přijetí hodnot a kulturních vzorců majority. •Multikulturní – uznává právo na zachování kulturních odlišností přistěhovalců. Modely integrace Dimenze integrace imigrantů •Strukturální – poskytnutí základních práv a přístup k hlavním společenským institucím jako trh práce či sociální systém. •Kulturní – osvojení si základních kulturních dovedností a zvyklostí majoritní společnosti. •Interaktivní – začlenění cizinců do sociálních vztahů a sítí přijímající komunity. •Identifikační – subjektivní identifikací s většinovou společností Faktory působící na úspěšnost integrace Na straně imigrantů: •Vztah k domovské zemi a ke krajanům • •Výrazná orientace na rodinu • •Odlišná morálka ve srovnání s většinovou populací • •Slabé právní povědomí • •Neznalost kultury hostitelské země Na straně hostitelské společnosti: • •Zkušenost s kulturní odlišností • •Vliv kulturních stereotypů či přímo xenofobních přístupů • •Míra důvěry ve společnosti • •Ekonomická a sociální situace • • • • Shrnutí •Termín migrant, který obecně označuje stěhující se osobu, nemá oporu v mezinárodním právu. Jinak je tomu v případě označení cizinec a uprchlík, které jsou definovány v českém a mezinárodním právu. • •Samotným procesem migrace se v jednotlivých státech zabývají migrační politiky. •Svébytné postavení ve vztahu k migrantům má integrační politika, jejímž cílem je podpořit jejich začlenění do většinové společnosti.