FENOMÉN MIGRACE V MINULOSTI Historie migrace v 19. a 20. století 4. FENOMÉN MIGRACE V MINULOSTI Obsah přednášky: •Charakteristika pracovní migrace v moderní době •Změna přístupu k uprchlíkům ve 20. století •Migrace v Evropě v druhé polovině 20. století • • Ekonomická imigrace na přelomu 19. a 20. století •Ve starších obdobích byla migrace typicky spojena s osidlováním dosud neobydlených oblastí či s kolonizací zámořských území. • •Cílovou zemí ekonomické migrace v 19. století se staly USA. •V důsledku přetrvávajících potíží převzala na začátku 90. let 19. století péči o imigranty federální vláda. • Migrační trendy po I. světové válce •Některé poválečné migrace lze označit jako etnické čistky, které měly podobu vzájemné výměny obyvatelstva a byly založeny na mezinárodních dohodách. • •V přístupu k migrantům v meziválečném období se postupně začaly prosazovat restriktivní tendence. Např. v USA byl po roce 1918 zaveden systém přistěhovaleckých kvót pro jednotlivé země První moderní definice uprchlíků •V roce 1926 bylo ratifikováno Ujednání týkající se vydávání průkazů totožnosti arménským a ruským uprchlíkům. • •Zde první moderní definice politických uprchlíků jako osob ruského, resp. arménského původu, které nepožívají ochrany Sovětského svazu, resp. Turecka, a nezískali jinou státní příslušnost. Uprchlíci z Německa a Rakouska •Další uprchlickou vlnu přinesl nástup nacismu v Německu v roce 1933 •Do roku 1938 odešlo do exilu 150 000 německých Židů z celkového počtu půl milionu, který zde žil v době nástupu nacismu •Pomoc židovským uprchlíků z Německa a Rakouska měla v roce 1938 přinést konference ve Evianu – bez výsledku •Začátek první migrační etapy po II. světové válce byl spojen s předchozí politikou etnických čistek a genocid. •Nově se prosazoval transfer obyvatelstva jako jednostranného nuceného vysídlení. •Cílem rozsáhlých přesunů obyvatelstva, bylo vytvořit homogenní národní státy. • •V prvních poválečných desetiletích migraci v západní Evropě ovlivnila také postupující dekolonizace. Změna přístupu k uprchlíkům na mezinárodní úrovni V roce 1951 byla přijata nová mezinárodní definice uprchlíků (Úmluva o právním postavení uprchlíků). V roce 1967 byly přijaty doplňující Protokoly o právním postavení uprchlíků, které rušily původní časové a teritoriální omezení uprchlictví. V roce 1950 byl zřízen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Pracovní imigrace do západní Evropy •Další fáze první etapy přistěhovalectví v západní Evropě charakterizuje podpora pracovní migrace. • •Přistěhovalci z Turecka, ze severní Afriky i z jižní Evropy nahrazovali chybějící pracovní síly v dělnických profesích. • • Zahraniční pracovníci byli přijímáni jako „gastarbeiteři“ („hostující dělníci“) a jejich pobyt v zemi měl být pouze dočasný- Dopady hospodářské krize •V důsledku nástupu nové hospodářské krize v západních zemích v 70. letech začala být omezována dosavadní otevřenost vůči pracovní imigraci • •I v souvislosti s měnící se hospodářskou situací se měnila také struktura imigrantů – novým rysem větší počet rodin. Migrační vývoj po roce 1989 Novou etapu charakterizuje rozšíření počtu přijímajících zemí a výraznější podíl uprchlíků i nelegálních emigrantů. V cílové státy imigrace se od 90. let postupně začaly měnit tradiční vystěhovalecké státy (Španělsko, Řecko), i země bývalého východního bloku. Války na Balkáně, v Čečensku či v Iráku byly příčinou prudkého nárůstu uprchlíků, Shrnutí •Nový charakter získala migrace v 19. století po nástupu modernizace, která zahrnovala populační růst, industrializaci. •Po I. světové válce se v reakci na konkrétní uprchlické vlny stala azylová politika předmětem mezinárodního práva. Přijímání uprchlíků z Německa naráželo na růst restriktivních tendencí v migrační politice. •V souvislosti s nuceným přesidlováním obyvatelstva po II. válce došlo ke změnám v mezinárodní politice vůči uprchlíkům. Byla přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků. •Migrační vývoj v 60. letech charakterizovala poptávka pro pracovních silách ze zahraničí. • v 70. a 80. letech byla charakterizována dopady hospodářské krize a omezováním pracovní migrace. •Od konce 80. let začali imigranti mířit i do tradičně vystěhovaleckých evropských zemí a zvýšil se počet žadatelů o azyl. •