Migrace v historickém i aktuálním kontextu Základní pojmy •Migranti (stěhující se osoby) • •Uprchlíci (nedobrovolně migrující osoby) •Termín migrant není součástí mezinárodního práva. Podle definice OSN je migrantem každý, kdo žije mimo zemi svého původu déle, než rok. • •Uprchlík může být definován na základě Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 jako osoba, nacházející se mimo svou vlast kvůli obavám z možného pronásledování. Podoby migrace ve 20. století Shrnutí •Po roce 1989 se otevřely se znovu hranice a postupně byla rušena vízová povinnost pro vybrané státy. ČR se nově stala cílovým státem převážně ekonomické imigrace. •Důsledkem vstupu ČR do EU v roce 2004 bylo ustavení odlišného právního přístupu k různým skupinám migrantů (občané EU a občané tzv. třetích zemí). • •Za integrační priority jsou považovány znalost českého jazyka, ekonomickou soběstačnost, orientace v hodnotách a institucích české společnosti a vztahy s příslušníky majority • Specifika migrační politiky v ČR Uprchlická krize z Ukrajiny a její specifika Shrnutí Přístup k uprchlíkům z Ukrajiny na evropské úrovni ovlivňuje převažující podpora Ukrajiny jako oběti ruské agrese, specifická sociodemografická struktura uprchlíků (převaha žen a dětí) a jejich kulturní blízkost i předchozí přítomnost početné ukrajinské diaspory. Základem pro podporu ukrajinským uprchlíkům v zemích EU je směrnice o dočasné ochraně z 4.3. 2022 – umožňuje využívat harmonizovaná práva v celé EU v délce jednoho až tří let. Tato práva se vztahují k: •Pobytu •Přístupu na trh práce a bydlení •Lékařské pomoci •Sociální pomoci •Přístupu dětí ke vzdělání • •V ČR upravuje podmínky pomoci ukrajinským uprchlíkům tzv. Lex Ukrajina, který s dočasnou platností (do 31. 8. 2023) umožňuje volný vstup na trh práce, humanitární dávky, příspěvky pro solidární domácnosti, dočasné zařazení do systému veřejného zdravotním pojištění a přístup ke vzdělání. • Podle údajů z léta 2022 dočasnou ochranu v ČR získalo 390 159 občanů Ukrajiny (z toho bylo 44 % žen a 35 % dětí).