Prezentace předmětu: Sociální politika Vyučující: Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Sociální politika, subjekty a objekty sociální politiky, práva občanů . •Definice sociální politiky •Subjekty sociální politiky •Objekty sociální politiky •Diferenciace práv občanů Struktura přednášky SOCIÁLNÍ POLITIKA, SUBJEKTY A OBJEKTY SOCIÁLNÍ POLITIKY, PRÁVA OBČANŮ . Cílem přednášky je: •Definovat pojmy, související se sociální politikou •Představit subjekty a objekty sociální politiky •Představit typy práva občanů v kontextu vývoje společnosti a sociálního státu • Charakteristika a definice sociální politiky Sociální politika tvoří důležitou složku veřejného života. Podoba všech opatření sociální politiky se odvíjí v podstatě od chápání jejího smyslu celou společností. Hlavní úlohu v dnešní společnosti hraje v oblasti sociální politiky většinou stát. Dalšími aktéry pak jsou nestátní instituce, nebo i samotní občané. Definice sociální politiky není jednoznačná. Proto vybíráme definici od Tomeše (1999 Definice sociální politiky „Soustavné, cílevědomé úsilí sociálních subjektů o změnu nebo udržení sociálního systému“ (Tomeš 1996, str.19). Mimo jiné to znamená, že taková sociální politika musí mít svůj cíl a soustavně se přizpůsobovat měnícím se společenským, ekonomickým i politickým podmínkám. Subjekty a objekty sociální politiky Subjektem je ten, kdo sociální politiku provádí a objektem je ten, komu je sociální politika určena. Hlavní subjekt sociální politiky je stát, který určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky. Subjektem může být i církev, odbory, podniky (podniková sociální politika), organizace apod. Pokud jde o mezinárodní úroveň, subjektem sociální politiky může být EU. Subjekty a objekty sociální politiky Objekty sociální politiky jsou tedy ti aktéři, na které je opatření sociální politiky orientováno, kterým je určeno. Pod pojmem objekt vidíme v prvé řadě všechny obyvatele dané země. Nahlížíme na ně buď jako na jednotlivce, nebo jako na sociální skupiny. Subjekty a objekty sociální politiky Objekty je možné (a nutné) podle typu opatření sociální politiky různě strukturovat, např.: - podle věku, - podle pohlaví, - podle vzdělání, - podle příjmu, - ekonomické aktivity, - počtu dětí atd. Sociální práva a jejich rozvoj Podle T.H. Marshalla byla moderní občanská společnost ustavena v posledních třech stoletích v tomto pořadí: 18. století: občanská práva, 19. století: politická práva, 20. století: sociální práva. Sociální práva a jejich rozvoj Občanská společnost podle Marshalla tedy sestává ze tří různých elementů: - občanského, - politického, - sociálního elementu. Sociální práva a jejich rozvoj 1. Občanský element referuje o garantování osobní svobody a rovnosti před zákonem. Spočívá v prvé řadě v právních institucích. 2. Politický element hovoří o přiznání politických volebních práv (enfranchisement), právu volit a dovolat se úřadů. Spočívá v politických institucích. 3. Sociální element obsahuje poukaz na ekonomický welfare a zabezpečení a právo sdílet v plné míře sociální dědictví a život v civilizované společnosti, podle převažujících standardů v dané společnosti. Spočívá v sociálních službách v širokém slova smyslu (Mishra 1989, str. 27). Shrnutí přednášky Sociální politika je podle Tomeše: „Soustavné, cílevědomé úsilí sociálních subjektů o změnu nebo udržení sociálního systému“ (Tomeš 1996, str.19). Mimo jiné to znamená, že taková sociální politika musí mít svůj cíl a soustavně se přizpůsobovat měnícím se společenským, ekonomickým i politickým podmínkám. Subjektem sociální politiky je vždy ten, který sociální politiku aplikuje (stát, církev, odbory, podniky, organizace apod.) Objektem sociální politiky je ten, na kom je aplikována (občané, zaměstnanci apod.) Práva občanů ve společnosti se vyvíjela podle vzniku a typu sociálního státu. Rozlišujeme proto v 18. století: občanská práva, 19. století: politická práva a ve 20. století: sociální práva. Občanský element referuje o garantování osobní svobody, politický element hovoří o přiznání politických volebních práv a sociální element zdůrazňuje ekonomický welfare a zabezpečení a právo sdílet v plné míře sociální dědictví a život v civilizované společnosti.