V rámci tohoto předmětu se podíváme na svět kolem nás z pohledu mikroekonomie. Seznámíme se se základními pojmy a budeme analyzovat trh z pohledu spotřebitele a jeho poptávky, z pohledu výrobců a firem, tedy nabídky a jejich konkurečního prostředí. V neposlední řadě si také ukážeme jakou úlohu zde hraje stát, pokud trh selhává.

Veškeré informace k předmětu, podmínkám a jeho zakončení naleznete v úvodní prezentaci v rámci 1. týdne.

V tomto předmětu se neobejdeme bez teoretických základů. I když se nám to nemusí líbit, teorie je důležitá pro pochopení ekonomických jevů, které se kolem nás odehrávají.

„Bez teorie mohou ekonomové na svět pouze tupě zírat, zatímco s pomocí

teorie se mohou pokusit o jeho pochopení.“

                                                                                                                                                                       (W. Baumol a A. Blinder, 1988)

Kromě přednášek budete potřebovat také literaturu, ze které budete studovat sami. Níže uvedenou knihu v několika vydáních považuji za nejvhodnější pro náš základní kurz ekonomie. Jsou v ní uvedeny příklady z praxe a problematika je vysvětlena tak, aby ji student pochopil. POZOR!!!! Není třeba ji nastudovat celou, je třeba vybrat relevantní kapitoly a také jejich obsah podle toho, co budeme probírat na přednáškách.

0_Uvodni_prednaska_BPEKO_c.pptx

Toto je pouze odkaz, abyste viděli, jak kniha vypadá. Jsou zde uvedeny pouze některé pasáže, celá kniha je dostupná v knihovnách.

Uvádíme zde všechna tři vydání, je jedno, které si vyberete.

Mikroekonomie

Mikroekonomie 2

Mikroekonomie 3

V tomto týdnu se budeme věnovat základním pojmům a metodám, se kterými se v ekonomii můžete setkat, a které nás budou provázet celým semestrem.

Už známe základní pojmy a můžeme se podívat na to, co je to vlastně trh, k čemu je dobrý - poznáme jeho základní funkce a typy trhů a seznámíme se s nabídkou a poptávkou. 

Tentokrát se zaměříme na stranu spotřebitele, tedy na to, jak se spotřebitel rozhoduje o nákupu statků a služeb, které mu slouží k uspokojení potřeb, aby využil rozpočet, který má, a zároveň maximalizoval užitek, který mu ze spotřeby plyne.

V tomto týdnu si ukážeme, jak odvodit individuální poptávkovou křivku a ukážeme si, jaký vliv má na poptávané množství změna ceny, důchodu či ceny jiného statku. Budeme se tedy bavit o individuální a tržní poptávce a její elasticitě.

Už víme, jak vypadá poptávka, ale také už víme, že aby mohla vzniknout rovnovážná cena, je třeba znát nabídku. Proto se v dnešní přednášce zaměříme na chování výrobce a volbu výstupu firmy. Seznámíme se s pojmy jako je firma, její cíle a chování výrobních faktorů v krátkém a dlouhém období a rovnovážným výstupem firmy.

Jelikož firma nemůže produkovat, aniž by platila za výrobní faktory, budeme se věnovat této stránce výroby nyní. Seznámíme  se s pojmy jako jsou příjmy (výnosy), náklady a zisk, jehož dosáhnutí je hlavním cílem každé firmy.

Tento týden je věnován opakování na průběžný test.

Cvičný test je možné si vyzkoušet zde.

Určitě jste si už všimli, že všechny firma nejsou stejně velké a v různých odvětvích či oblastech je počet firem v odvětí různý, utdíž čelí různému typu konkurence. Právě na toto se nyní zaměříme. Nejprve si obecně popíšeme hlavní znaky jednotlivých typů tržních struktur a poté se zaměříme na konkurenci dokonalou.

V rámci nedokonalé konkurence rozlišujeme monopol, oligopol a firmu v monopolistické konkurenci a právě jim se budeme v rámci této přednášky věnovat. Ukážeme si hlavní rozdíly mezi těmito tržními strukturami, povíme si něco o efektivnosti jejich fungování a zmíníme i příklady z praxe.

Aby firmy mohly vyrábět, potřebují výrobní faktory, mezi něž řadíme práci, kapitál, půdu a přírodní zdroje. Nahlédneme tedy na trh práce z mikroekonomického pohledu, seznámíme se s trhem kapitálu a vysvětlíme si, jak funguje trh s půdou z pohledu ekonomické teorie.

Trh již máme kompletní, známe jak poptávkovou, tak nabídkovou stranu, víme jak se tvoří cena. Z modelu, který jsme si ukazovali na 1. přednášce však víme, že v ekonomice se vyskytuje ještě jeden hráč, který plní roli regulační, a tím je stát. Ne vždy totiž trh funguje efektivně a dokáže sám odpovědět na všechny otázky. Pokud selhává, vzniká prostor pro stát, aby tato selhání - mezi která patří externality a veřejné statky, nějakým způsobem řešil.

Jelikož hospodářskou politiku, která ovlivňuje trh a tržní mechanismus zpravidla vykonávají politici, seznámíme se se základními prvky(subjekty) politického trhu a zákadními mechanismy jak jsou nebo mohu být politická rozhodnutí přijímána.