dokonalá konkurence předpoklady modelu DK: · na trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit tržní cenu nebo výstup odvětví, · všechny statky jsou homogenní, · všechny subjekty mají dokonalé informace, · existuje zcela volný vstup do (a výstup z) odvětví, · v dlouhém období jsou všechny výrobní faktory dokonale mobilní, · všechny firmy maximalizují zisk, všichni spotřebitelé maximalizují užitek, · dokonale konkurenční firmy jsou v pozici tzv. cenového příjemce (price takers), což znamená, že pro firmu je cena její produkce a ceny výrobních faktorů exogenní, firma tyto ceny nemůže ovlivnit. · Je spíše teoretickým modelem, jsou ale odvětví a situace, které se jí velmi blíží (obilnářství, chov dobytka) Průběh poptávkové, příjmové a nákladové křivky: · Nemožnost jednotlivých subjektů ovlivnit tržní cenu produkce se projevuje dokonale elastickou individuální poptávkovou křivkou d – je rovnoběžná s osou x a splývá s křivkami AR a MR · Na úrovni trhu však již má tržní křivka poptávky „tradiční tvar“ – je tedy klesající. · Pokud jde o tvary příjmových křivek, jejich vývoj je ovlivněn pouze změnou množství, proto je TR rostoucí přímka procházející počátkem; AR = MR = P je horizontální přímka totožná s d · Nákladové křivky mají „tradiční“ tvar a křivku nabídky firmy graficky určíme jako rostoucí část křivky mezních nákladů zespoda ohraničenou AVC DK je výrobně i alokačně efektivní Výrobní efektivnost = situace, kdy firmy produkují takový rozsah produkce, při kterém jsou minimalizovány dlouhodobé průměrné náklady Alokační efektivnost = množství vyrobené produkce odpovídá množství, které je poptáváno Rovnováha dokonale konkurenční firmy · Firma je v rovnováze (maximalizuje zisk), pokud platí rovnost MR = MC (jedná se o tzv. zlaté pravidlo maximalizace zisku a toto pravidlo platí pro maximalizaci zisku firmy jak na dokonale konkurenčním, tak na nedokonale konkurenčním trhu) · Pro firmu působící na dokonale konkurenčním trhu lze tuto podmínku rozšířit na rovnost MC = MR = AR = P; · z hlediska dlouhého období navíc ještě na rovnost MC = MR = AR = P = AC (tento bod se označuje jako bod zvratu). Bod uzavření DK firmy (ukončení činnosti) v krátkém období · Firma v krátkém období vykazuje zisk nebo ztrátu · Pokud vykáže ztrátu, pak v krátkém období nebude pokračovat ve výrobě v bodě, pokud se cena rovná průměrným variabilním nákladům: P = AVC = MC (na grafu níže je bod M bodem uzavření firmy!!!) · Platí: Ø TR > VC firma by měla ve výrobě pokračovat Ø TR < TC firma vykazuje ztrátu v P > AVC firma ve výrobě POKRAČUJE v P < AVC firma ve výrobě NEPOKRAČUJE v P = AVC BOD UZAVŘENÍ FIRMY Dlouhodobá rovnováha DK firmy → bod zvratu: · Bod zvratu = bod vyrovnání nákladů s výnosy. Bod představující situaci, kdy firma pokrývá všechny náklady, přičemž čistý ekonomický zisk je nulový: MR = MC = AC = AR = P. · V dlouhém časovém horizontu se v této situaci firma nachází v rovnováze. · P = AC BOD ZVRATU, firma realizuje nulový ekonomický zisk, firma se z dlouhodobého hlediska nachází v rovnováze Nedokonalá konkurence · Nedokonalou konkurenci je možno vymezit jako trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající - firma (nebo kupující), který může ovlivnit tržní cenu · Rozlišujeme tři základní typy – monopol, oligopol, monopolistická konkurence Podstatné charakteristiky nedokonalé konkurence: · firmy vyrábí diferencovaný produkt, · firmy jsou cenovými tvůrci · klesající individuální poptávková křivka · nedokonale konkurenční firmy rozhodují nejen o optimálním objemu produkce, ale také o stanovení výše ceny, · významný podíl firmy na trhu, · bariéry vstupu do odvětví. Příčiny nedokonalé konkurence: · nákladové podmínky – úspory z rozsahu; · bariéry konkurence (např. právní restrikce, diferenciace produktu), · nedokonalé (nedostatečné) informace, · zásahy státu do tržního mechanismu, · vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jediné firmy. Průběh poptávkové, příjmové a nákladové křivky: · Průběh křivek TR (celkového příjmu), MR (mezního příjmu) a AR (průměrného příjmu) je v nedokonalé konkurenci determinován zápornou směrnicí křivky individuální poptávky · Křivka AR je totožná s poptávkovou křivkou, křivka MR klesá 2x rychleji než křivka AR MONOPOL · tržní struktura založená na existenci tržní síly, která umožňuje i v dlouhém období maximalizovat zisk · činnost jediného výrobce v odvětví, · existence silných překážek ve vstupu do odvětví, · výroba diferencovaného produktu, · totožnost individuální a tržní poptávkové křivky, · Čistý monopol = jediný výrobce v daném odvětví, který produkuje výrobek nemající žádné blízké substituty. · Přirozený monopol = případ, kdy tržní poptávka je uspokojována produkcí jedné firmy s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více firem. · Monopson = tržní struktura s monopolní silou na straně poptávky. · např. Česká pošta – listovní zásilky, ČD Cargo – nákladní přeprava, Řízení letového provozu, Státní tiskárna cenin · Rozhodování monopolu o výši výstupu a ceně: Ø Monopol dosahuje rovnovážné úrovně výstupu za podmínky rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů, tedy MR = MC. Ø Pro dosažení maximalizace zisku volí monopol takový objem produkce, kdy platí: P > MC = MR. Ø Monopolní zisk (monopolní renta) je projevem tržní síly monopolu; jedná se o přebytek průměrných příjmů nad průměrnými náklady (AR – AC), monopol může vykázat také nulový zisk (a) nebo ztrátu (b) Ø Monopol realizuje svou produkci za vyšší ceny než dokonale konkurenční firma a optimální objem produkce je menší než u dokonale konkurenční firmy, je tedy výrobně i alokačně neefektivní a z toho důvodu vznikají náklady mrtvé váhy (BCE) = vyjadřují produkci, která nebyla vzhledem k podmínkám nedokonalé konkurence vyrobena Efektivnost dokonalé konkurence a monopolu Textové pole: Náklady mrtvé váhy Oligopol · tržní struktura charakteristická relativně malým množstvím firem a jejich vzájemnou rozhodovací závislostí spojenou s nutností strategického rozhodování. · Čistý oligopol = produkt je homogenní (např. ocelářský průmysl, ropa, obilí). · Diferencovaný oligopol = produkt je diferencovaný (např. automobilový nebo tabákový průmysl). · Duopol = pokud v odvětví vyrábějí jen dvě firmy. · Oligopol s dominantní firmou – v odvětví existuje 1 dominantní firma, která pokrývá větší část trhu, určuje cenu a je doplněna tzv. konkurenčním lemem (menší firmy, které přebírajíc cenu dominantní firmy a svou produkcí pokrývají zbytek tržní poptávky) · Smluvní (koluzivní) oligopol · Kartel = smluvní oligopol, který vzniká na bázi tajných dohod. Příkladem kartelu může být Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). · Oligopol jako tržní struktura je efektivnější než monopol. Cena v odvětví je nižší než cena na monopolním trhu a vyrábí se i více produkce (avšak ve srovnání s dokonalou konkurencí se stále vyrábí méně produkce a za vyšší cenu). · Např. obchodní řetězce typu Kaufland, Tesco, Albert nebo mobilní operátoři Monopolistická (monopolní) konkurence · představuje takovou tržní strukturu, ve které mnoho firem prodává podobné, ale nikoliv stejné výrobky · Obsahuje jak prvky monopolu, tak prvky dokonalé konkurence. · Charakteristické znaky monopolní konkurence: Ø velký počet výrobců Ø diferenciace produktu Ø možnost vstupu do odvětví Ø individuální poptávková křivka · V krátkém období se firma v podmínkách monopolní konkurence chová stejně jako monopol → firma může realizovat monopolní zisk, který je však z dlouhodobého hlediska impulsem pro příchod dalších firem do odvětví, a tak firma v podmínkách monopolní konkurence dosahuje v dlouhém období nulového ekonomického zisku · Např. malé provozovny typu prodejen pekařství, restaurace na náměstí v Karviné apod. Shrnutí pro všechy typy firem platí zlaté pravidlo maximalizace zisku MR = MC Typ struktury/ kritérium Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Monopol Oligopol Monopolistická k. Počet firem Velký počet malých firem jedna Malý počet firem s výrazným tržním podílem Velký počet malých firem Produkt Homogenní (stejnorodý) Specifický (bez blízkých substitutů) V různé míře diferencovaný diferencovaný Vliv na cenu žádný silný částečný částečný Bariéry vstupu žádné (volný vstup) Výrazné (v podstatě uzavřený vstup) Částečné bariéry vstupu Volný vstup do odvětví Vztah P a MR P = MR P ˃ MR P ˃ MR P ˃ MR _____________________________________________________________________________________ PŘÍKLADY 1. Poptávková křivka po měsíční produkci monopolního výrobce hodin je dána následující rovnicí: Q = 10 000 – 100 P. Jestliže MC výroby hodin jsou konstantní a rovny deseti korunám, kolik hodin vyrobí výrobce maximalizující zisk za měsíc a za jakou cenu je prodá? Jaká by byla produkce a cena hodin, kdyby byly prodávány na dokonale konkurenčním trhu? 2. Křivka tržní poptávky je dána vztahem P = -2Q + 40. Část tržní poptávky, která připadá dominantní firmě je dána funkcí p = -q + 20. Výše nákladů dominantní firmy je AC = MC = 4. Všechny firmy v odvětví maximalizují svůj zisk. Vypočtěte: a) objem produkce nabízené dominantní firmou b) cenu, za kterou prodává dominantní firma c) objem produkce, který bude nabízet „konkurenční lem“ d) cenu, za kterou bude „konkurenční lem“ prodávat a proč?