Prezentace předmětu: Sociální politika Vyučující: Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Jaké jsou typy sociální politiky? Na jaké oblasti se sociální politika zaměřuje? Jaké jsou funkce sociální politiky? Jaké jsou principy sociální politiky? Cílem přednášky je: •Vysvětlit typy a oblasti sociální politiky •Poukázat na vzájemné souvislosti s typem sociálního státu •Vysvětlit principy a funkce sociální politiky •Objasnit podstatu a souvislosti mezi principy a funkcemi sociální politiky Typy sociální politiky 1. Redistributivní typ sociální politiky Jde o typ s dominantní rolí státu. Do svého působení zahrnuje celou populaci bez ohledu na to, zda je sociálně potřebná. Vyžaduje značný rozsah redistribuce a výrazně omezuje, někdy aktivity nestátních subjektů. Tomuto typu politiky jsou blízké sociálně demokratické státy - skandinávské státy, Dánsko, Nizozemsko a některé další státy. Typy sociální politiky 2. Výkonový typ sociální politiky Vychází z toho, že sociální potřeby mají být primárně uspokojovány na základě pracovního výkonu a zásluh. Je založen na širší kooperaci občanů a zpravidla také na aplikaci sociálního pojištění. Míra redistribuce je zde ve srovnání s prvním typem nižší a stát garantuje pouze základní společensky uznaná minima potřeb a vytváří prostor pro působení nestátních subjektů. Tento typ sociální politiky je charakteristický pro konzervativní typy sociálních států - SRN, Rakousko, Francie. Typy sociální politiky 3. Reziduální typ sociální politiky Spoléhá téměř výhradně na trh a jeho instituce a na rodinu. Role státu jako subjektu sociální politiky je značně potlačena, míra redistribuce je zde ze všech typů nejnižší. Sociální politika liberálního státu poskytuje občanům jen nezbytnou pomoc, kterou nemůže poskytnout nikdo jiný. Představitelem liberálních států je např. USA, JAR, Kanada. Oblasti sociální politiky Sociální politika se vztahuje: - k určitému cíli - k určité demografické skupině - k určité ekonomické jednotce Vztah k určitému cíli Sociální politika je cílená na určitý problém v dané společnosti. Např. nezaměstnanost, populační vývoj, stárnutí populace. A používá vhodné nástroje a strategii k jejich řešení – aktivní politika zaměstnanosti, důchodová politika. Sociální politika je vázána k demografické skupině Cílem je podpořit a řešit problémy určité cílové skupiny občanů – handicapovaní, lidé bez domova, problematika matek samoživitelek, řešení nedostatku mateřských škol pro děti od 3 do 6 let apod. Politika je vázána k určité ekonomické jednotce Sociální politika řeší problémy nejmenších ekonomických jednotek – rodin – financování bydlení, sociální pojištění, podpora mladých rodin a jejich dětí, úlevy na daních apod. Ekonomickou jednotkou je i region – regionální politika – infrastruktura, turizmus, demografie apod. každý region je jiný a specifický svými problémy. Funkce sociální politiky Rozlišujeme funkce: - ochranná - rozdělovací a přerozdělovací - homogenizační - stimulační - preventivní Funkce ochranná Chrání občany před nežádoucími sociálně patologickými jevy (chudoba, nezaměstnanost, epidemie, civilizační choroby apod.). K tomu využívá legislativní i finanční nástroje. Je jednou z nejstarších funkcí sociální politiky Funkce přerozdělovací Funkce přerozdělovací řeší: - kolik, - jak, - komu, - podle jakých kritérií rozdělovat finanční prostředky státu do určité sféry – zdravotnictví, vzdělávání, sociální sféra apod. Hlavním garantem přerozdělování je stát Funkce homogenizační Tato funkce bývá považována za relativně novou a spočívá ve snaze poskytovat obyvatelstvu stejné šance. Spočívá tedy v poskytování stejných šancí vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví. Jejím cílem je zabránit diskriminaci na trhu práce, v přístupu ke vzdělávání a k ochraně zdraví. Funkce stimulační Snaží aktivizovat člověka, aby se sám postaral o sebe, o svou rodinu a blízké, eventualně pomáhal druhým. Jejím posláním je podporovat, podněcovat, vyvolávat žádoucí sociální jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni. Funkce preventivní Její snahou je předcházet nepříznivým sociálním situacím, např. chudobě, rozvodovosti, nezaměstnanosti, kriminalitě, ale i nižší vzdělanosti občanů, zabránění vzniku nebezpečným nemocem (očkování) apod. Je jednou z nejsložitějších funkcí, jelikož musí sociální politika předvídat možná ohrožení občanů a reagovat s předstihem. Preventivní funkce je realizována tzv. v obecně společenském zájmu státu. Principy sociální politiky Rozlišujeme principy sociální politiky: - princip spravedlnosti - princip solidarity - princip subsidiarity - princip participace Princip solidarity Sociální solidarita souvisí s utvářením a rozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (zejména rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti. V soudobých moderních společnostech se solidarita ve značné míře naplňuje především pomocí redistribuční a transferové politiky státu. Významná je však i solidarita jedinců, spolků, sdružení apod., založená na dobročinnosti a uskutečňující se zpravidla mimo jakýkoliv státní redistributivní mechanismus. Princip subsidiarity Podle principu subsidiarity je každý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto možnost, musí mu pomoci rodina. Rodině rovněž přísluší, aby si pomohla sama svými silami. Teprve dostane-li se do velkých obtíží, volá na pomoc jiná společenství. Teprve na posledním místě je k pomoci vyzýván stát. Jeho povinností je primárně pečovat o vytvoření podmínek, aby si každý mohl pomoci vlastním přičiněním, a sám pomáhá až na posledním místě, jsou-li ostatní možnosti pomoci vyčerpány. Princip participace Naplňování principu participace je postupným procesem, který lze nazvat jako přechod od člověka jako převážně objektu sociální politiky k člověku jako plnoprávnému, odpovědnému a respektovanému subjektu. Člověk přestává být pasivním příjemcem sociálně politických opatření, ale sám se podílí na jejich tvorbě a spolurozhoduje o jejich realizaci. Příkladem je aktivní účast ve volbách, aktivní přístup k životnímu prostředí – protesty, veřejné akce apod. Shrnutí přednášky - Sociální politika se zaměřuje k určitému cíli – aktivní politika zaměstnanosti, k určité demografické skupině – senioři, sociálně potřební, děti, k určité ekonomické jednotce – rodina, region. - Rozlišujeme typy sociální politiky, které vycházejí ze zasahování do života občanů a ovlivňují jejich individuální přístup a zodpovědnost k vlastnímu životu. Jde o redistributivní – štědrý sociální typ, výkonový – který uznává statusové rozdíly společnosti a klade důraz na výkon a zásluhovost a reziduální typ – vyžaduje individuální odpovědnost občana za své existenční záležitost a zasahuje v krajním případě, pokud občan a jeho rodina nemají vlastní řešení. - Sociální politika má své funkce – ochranou, rozdělovací a přerozdělovací, homogenizační, stimulační a preventivní. - Sociální politika má i své principy, které souvisí s typem sociální politiky. Jde o princip spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace. Shrnutí přednášky •Sociální politika se zaměřuje k určitému cíli – aktivní politika zaměstnanosti, k určité demografické skupině – senioři, sociálně potřební, děti, k určité ekonomické jednotce – rodina, region. •Rozlišujeme typy sociální politiky, které vycházejí ze zasahování do života občanů a ovlivňují jejich individuální přístup a zodpovědnost k vlastnímu životu. Jde o redistributivní – štědrý sociální typ, výkonový – který uznává statusové rozdíly společnosti a klade důraz na výkon a zásluhovost a reziduální typ – vyžaduje individuální odpovědnost občana za své existenční záležitost a zasahuje v krajním případě, pokud občan a jeho rodina nemají vlastní řešení. •Sociální politika má své funkce – ochranou, rozdělovací a přerozdělovací, homogenizační, stimulační a preventivní. •Sociální politika má i své principy, které souvisí s typem sociální politiky. Jde o princip spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace.