METODY SPRÁVNÍ VĚDY
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.


Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
2
Metodologický základ
Obdobně jako v jiných vědních oborech náleží i ve správní vědě mezi základní východiska předmětu
jejího zkoumání (tedy toho, co chce poznat) také její metodologický základ (tedy ucelený návod, jak
to poznat).
Vědeckou metodou rozumíme systematický (nenáhodný) způsob získávání poznatků a odhalování
zákonitostí. Metodologický základ je představován relativně uceleným souhrnem těchto metod, které
slouží k poznání daného předmětu zkoumání.
Poznávání předmětu správní vědy předpokládá a vyžaduje určitou metodologickou ucelenost. Ve správní
vědě jsou aplikovány metodologické přístupy (metody), které jsou používány nejen ve společenských
vědách, ale některé z nich např. také v přírodních vědách.
Zkoumání činností, institucí, vztahů a systémů ve veřejné správě vyžaduje z metodologického
hlediska respektovat a používat určité způsoby a postupy jejich objasňování a hodnocení. V obecné
rovině se jedná především o přístup systémový a normativní.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
3
Metodologický základ
Nezanedbatelné je hledisko sledování nutné efektivnosti, akceschopnosti a racionality v organizaci,
činnosti a v působení veřejné správy.
Při konkrétních zkoumáních jsou vedle obecných empirických (fakta získávajících – pozorování,
experiment) a racionálních (logických interpretačních – analogie, indukce, dedukce, analýza,
syntéza, abstrakce) metod využívány i metody další.
Některé z těchto dalších metod jsou typické i pro mnohé jiné vědní obory, jako např. metoda
systémová, metoda srovnávací a metoda historická. Jiné z těchto dalších metod pak představují
relativně ucelenou metodologickou výbavu dalších vědních oborů – např. metody sociologických
výzkumů, metoda normativně dogmatická a metody exaktní (kvantitativní), které mají velmi blízko k
racionálním metodám (některé metody matematické, metody modelování resp. kybernetického modelování)
nebo k metodám sociologickým (zejména metody statistické).
Uvedené metody umožňují zkoumání, popis, poznání a vysvětlení existující praxe veřejné správy a
navíc napomáhají formulaci případných závěrů a doporučení pro budoucí praxi.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
4
Správní věda jako teoreticko – praktická disciplína
Správní věda náleží mezi teoreticko – praktické disciplíny.
Teoretická stránka správní vědy (zobecněné praktické poznatky, teoretické názory a hypotézy) má
svoje zdroje v minulé a v existující praxi veřejné správy a v celé řadě dalších oborů.
Praktická stránka správní vědy se projevuje především v určení a v zaměření poznatků, formulování
pravidel a předpokladů pro potřeby aplikace v budoucí praxi.
V tomto smyslu je správní věda vědou, která na základě studia právní úpravy a reálií veřejné správy
a s využitím předcházejících poznatků a koncepcí, formuluje zobecněné poznatky a teoretická
doporučení, hypotézy a normy (včetně námětů de lege ferenda), a to především pro potřeby jejich
pokud možno racionální a účinné aplikace.
Z uvedených metod bude dále věnována pozornost metodě systémové, komparatistické, historické,
normativně dogmatické, behaviorální, sociologické a také některým metodám exaktním.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
5
Metoda systémová – systémový přístup
Tato metoda je zejména využívána při studiu a popisu funkčního a organizačního pojetí veřejné
správy.
Pomocí této metody se zkoumá fenomén správy jako ucelený soubor jednotlivých prvků postihující
všechny podstatné souvislosti mezi těmito prvky navzájem a mezi jednotlivými prvky a celkem
(systémem).
Za systém je považován celek, např. systém veřejné správy, složený z jednotlivých částí a prvků a
vztahů mezi nimi, přičemž jeho kvalita je dána nejen kvalitou částí a prvků, ale i způsobem jejich
propojení (vzájemných vztahů).
Vnímání veřejné správy jako celku nám umožňuje chápat tento systém jako souhrn určitých částí (v
základním dělení např. státní správy a samosprávy) a vztahů mezi nimi, přičemž tyto části mohou být
označovány jako subsystémy  - tzn. relativně samostatně a účelově orientované části systému, které
jsou popsatelné např. z hlediska funkcionálního, institucionálního a normativního.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
6
Metoda systémová – systémový přístup
Důležité je vždy chápat celostní charakter předmětu popisu (např. systému veřejné správy ve státě,
systému státní správy, systému ústřední a místní státní správy, systému místní samosprávy) a z něj
zpravidla plynoucí víceúrovňové pojetí problematiky. Podstatnou je skutečnost, že části (prvky) se
nezkoumají izolovaně, ale ve vzájemné součinnosti, v procesu fungování celého jejich systému, tedy
komplexně a s návazností na vnější souvislosti.
Při studiu veřejné správy se projevuje systémový přístup zejména ve formě strukturálně funkcionální
nebo různým formálními postupy.
Strukturálně funkcionální přístup v oblasti veřejné správy znamená, že se zkoumají vazby mezi úkony
veřejné správy potřebnými k naplňování stanovených úkonů (dynamický prvek) a organizací veřejné
správy (statický prvek), ale také vztahy obou těchto prvků, nebo každého z nich zvlášť k jiným
sociálním systémům nebo přímo k občanům (např. v otázce dostupnosti úřadů občanům). V tomto smyslu
je tento přístup podnětný pro demokratizaci správy a racionalizaci, reformu či modernizaci jejích
institutů.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
7
Metoda systémová – systémový přístup
Formální postupy představují všechny techniky, které usilují o řešení problémů pomocí formálních
modelů. Daný problém, např. optimální uspořádání určité organizační struktury se nejprve převede do
„formálního jazyka“ a v tomto jazyce se problém řeší. Význam těchto postupů je efektivní jen tehdy,
když výsledky řešení mohu být převedeny zpět do pojmosloví příslušného vědního oboru. Možnost
uplatnění formálních postupů je tedy vázána na splnění dvou základních podmínek:
-musí existovat možnost „překladu“ problému do „formálního jazyka“;
-Interpretace řešení musí přinést pro správní vědu významné poznatky.
Systémový přístup při studiu veřejné správy nelze absolutizovat, kriticky se upozorňuje zejména na
dva nežádoucí extrémy:
-tendence vybírat a řešit pouze takové problémy, na které lze uplatnit systémové postupy;
-tendence k povrchnímu spekulativnímu užívání systémové terminologie bez vazeb na fakta a bez
možnosti verifikace.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
8
Metoda komparatistická
Je metodou poměrně často aplikovanou, má dlouhou a bohatou tradici, což je dáno přirozenou lidskou
snahou po srovnávání vybraných základních, vedlejších, někdy i nepodstatných, podobných a případně
odlišných znaků.
Podstatou této metody je srovnání minimálně dvou činitelů – toho, který se srovnává a toho, který
je s ním srovnáván (např. systémů veřejné správy ve dvou a více státech), a to vždy z určitého
hlediska. Takovými zkoumanými hledisky mohou být např. struktura a fungování veřejné správy,
koordinace ve státní správě, charakter a úroveň státní služby, právní úprava určitého institutu.
Záleží také na rozsahu a záběru předmětu srovnání. Lze tak hovořit např. o srovnání v mezinárodním
nebo vnitrostátním měřítku.
Komparace musí být tvůrčí a koncepční, neboť se nejedná jen o popis, registraci nebo časový postup,
ale především o celkový výsledek vypovídající o podobnostech a odlišnostech s předpoklady pro
tvorbu závěrů.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
9
Metoda historická
Souvisí úzce s metodou komparatistickou, někdy proto bývá označována i jako metoda
historickosrovnávací.
Historický přístup ke zkoumání předmětu správní vědy spočívá především ve schopnosti a způsobilosti
poznat a srovnat konkrétní nebo případně již i zobecněné poznatky z hlediska jejich trvalosti nebo
dočasnosti, změn v čase a případně i v prostoru. Takto lze poznávat a srovnávat v čase jednu a více
činností, procesů, jevů a institucí ve veřejné správě.
Studiem jednotlivých historických období se mohou získávat poznatky o podobě a vývoji zkoumaného
problému, co jej ovlivnilo a formovalo dříve a co z toho je podstatné nyní. To má zejména význam
pro stávající přístup ke zkoumaným otázkám, neboť znalosti vývoje a zkušeností spoluvytvářejí
kvalifikované možnosti pro posouzení trvalosti nebo přechodnosti shodných a obdobných podmínek a
prostředí, klíčových činitelů a právních institutů, efektivnosti právní úpravy a hlavních
vývojových tendencí.
Používání této metody by nemělo představovat jen „výlety“ do minulosti, ale mělo by vést k aktivní
reflexi pro současné potřeby veřejné správy.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
10
Metoda normativně dogmatická
Pro správní vědu je důležité vycházet při studiu konkrétního problému z jeho existující
pozitivněprávní úpravy a normované podoby.
V této souvislosti se dostáváme do polohy uvažování v rovině „co býti má“.
Metoda normativně dogmatická nám umožňuje poznat správně procesní a materiálně regulativní znaky
veřejné správy, její právně významné formy činnosti a instituce. Podobu těchto institucí, činností,
vztahů a procesů lze do určité míry a do určitého stupně (tj. do úrovně jejich pozitivně právní
úpravy a nutnosti zajištění zákonem předpokládaného stavu) poznávat na základě interpretačních
formálně logických (především deduktivních) postupů.
D. Hendrych hovoří o juristickém přístupu, který soustřeďuje pozornost především na normativní
stránku správy, tedy na formální aspekty. Jde o orientaci nezbytnou, neboť výstavba i fungování
veřejné správy mají výrazné právní aspekty. Právní jednání je důležitou formou realizace správních
úkolů.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
11
Metoda behaviorální
Zabývá se především odrazem veřejné správy v jednáních, postojích, psychických stavech a v jejím
hodnocení ze strany jednotlivce. Behavioralismus se tedy věnuje tomu „co je“.
Snahou je získat maximum informací, k čemuž slouží především metody a techniky kvantitativního,
empiricko-sociologického a sociálně psychologického přístupu, které předpokládají další
kvantitativní (např. statistické) zpracování.
V první řadě se jedná o shromažďování hodnověrných poznatků, které umožňují empiricky ověřitelné
závěry.
Metody používané v sociologickém výzkumu
Protože správní věda je sociální vědou, je přirozené, že používá také metody, s nimiž se pracuje v
empirickém sociálním výzkumu.
Informace, které výzkum veřejné správy potřebuje, jsou buď otevřené (tzn. obecně dostupné – např.
pravidelně zveřejňované statistické údaje) nebo uzavřené (vyžadují zvláštní šetření nebo
interpretaci informací otevřených).

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
12
Metody používané v sociologickém výzkumu
Význam a průkazná vypovídací hodnota údajů získávaných aplikací sociologických metod se často
odvíjí především od možnosti a schopnosti zajištění a zjištění mínění určitého statisticky
významného vzorku respondentů.
Pozorováním získáváme požadované údaje tak, že zaznamenáváme chování určitých osob. Pozorování může
být přímé nebo nepřímé, strukturované nebo nestrukturované (volné), otevřené nebo skryté.
Dotazování (interview) přináší (na rozdíl od pozorování) subjektivní výsledky, protože je založeno
na výpovědích osob (respondentů) o skutečnostech, nikoliv na bezprostředním pozorování těchto
skutečností. Správnou volbou otázek a respondentů lze získat reprezentativní vzorek informací o
skutečnostech nebo o názorech lidí. Dotazování se může uskutečňovat buď pomocí standardizovaného
dotazníku nebo volně. Větší věrohodnosti výsledků dotazování může napomoci jeho opakování po určité
době, avšak u stejné skupiny osob (průzkumy veřejného mínění).

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
13
Metody používané v sociologickém výzkumu
Analýza písemností představuje pro výzkum v oblasti veřejné správy významnou pomoc, neboť veřejná
správa je svým způsobem na písemném projevu založena. Dokumenty o veřejné správě (např. zákony a
jiné právní předpisy, politické dokumenty, rozpočty, kontrolní zprávy, stížnosti a podněty občanů a
způsob jejich vyřízení), ale i písemnosti správních úřadů a jiných vykonavatelů veřejné správy
(např. vydané správní akty a jiná opatření, smlouvy, zápisy ze schůzí kolegiálních orgánů, vnitřní
předpisy) mají značnou vypovídací schopnost a jsou poměrně snadno dosažitelné. Z hlediska výzkumu
jde zejména o to, aby dokument co nejvíce a věrohodně vypovídal o zkoumaném jevu, důležitá je i
aktuálnost nebo naopak stáří dokumentu nebo listiny.
Experiment se odlišuje tím, že není určen ke zjišťování údajů. V oblasti veřejné správy se
experimentu jako metody studia používá poměrně zřídka. Experimentovat je tu možné jen u určitých
dílčích souborů, a to za účelem ověření teoretických konstrukcí sledujících vhodnost nových postupů
ve správních činnostech, změn v organizačních strukturách či nových informačních systémů před
jejich definitivním zavedením do správní praxe.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
14
Exaktní metody
Jedná se o skupinu metod a technik zkoumání, mezi něž patří např. statistické metody, které tvoří
přechod k vlastním kvantitativním (matematickým) metodám a dále metody formalizace, obecného a
kybernetického modelování a případně i různé experimentální postupy.
Použití statistických metod spočívá v kvantifikujících zjišťováních týkajících se však pouze těch
činností, vztahů, názorů, hodnot, postojů a jevů, které lze v souvislosti s veřejnou správou a s
jejím působením matematicky vyjádřit. Získané statistické závěry přispívají k možným úvahám o
budoucím vývoji, o základních tendencích a vlivech.
Předpokladem použití metod formalizace a matematických metod je možnost formalizace, popisu a
zpracování výchozích údajů, tj. určitých činností, vztahů, procesů, jevů a institucí, které tak
získávají určitou modelovou podobu (např. pomocí symbolické logiky). Konkrétně se zejména u
matematických metod jedná o problematiku aplikace metod optimalizace rozhodovacích procesů, teorie
her, simulačních her apod. Podmínkou je obezřetné nakládání s výchozími údaji, které vyžadují
především objektivizaci. Důležitá je také přiléhavá formulace zadání a následně pak objektivní,
odborná a včasná interpretace výsledků a jejich užitečné využití.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
15
Exaktní metody
Obdobné požadavky lze vznášet i na aplikaci metody kybernetického modelování, s tím, že se ještě
zvětšuje riziko vyplývající z popisného a modelově zjednodušujícího přístupu ke složitému a
složenému předmětu výzkumu.
Význam experimentálních metod a postupů spočívá ve správní vědě především v koncepční „laboratorní“
simulaci a posuzování modelových imitací určitých situací a budoucích postupů ve veřejné správě.
Pokud jde o metody správní věd, přichází zde tedy v úvahu využití jak obecných metod, jimiž jsou
metody systémové a srovnávací, tak rovněž metod specifických, k nimž patří zejména metody
induktivní.
Za použití těchto metod pak správní věda exaktně poznává, posuzuje a vyhodnocuje organizaci i
činnost správně právní praxe a vytváří určitý relativně stabilní systém modelů, návodů a doporučení
pro správně právní praxi. Navrhuje a doporučuje racionální a funkční organizační uspořádání
organizační struktury veřejné správy, specifikuje zákonitosti vzájemných organizačních vztahů,
vymezuje obecná pravidla rozhodovacích procesů ve veřejné správě a poskytuje návody pro komplexní
racionalizaci činnosti orgánů i samotných pracovníků odborného aparátu veřejné správy.

Metody správní vědy,
JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.
16
http://www.artvalue.com/photos/auction/0/50/50464/kaufmann-adolf-1848-1916-austr-an-der-wassermuhle
-2933950.jpg
Děkuji za pozornost J