Příklady – opakování:


Příklad 1:

Pomocí přístupu základního indikátoru vypočítejte kapitálový požadavek k operačnímu riziku
Wüstenrot hypoteční banky:



Kapitálový požadavek = 79,75 mil Kč


Příklad 2:

Máte k dispozici aktiva a pasiva Modré pyramidy, stavební spořitelny. Vypočítejte následující
ukazatele likvidity k 31. 12. 2016 a k 31. 12. 2017:

–     podíl rychle likvidních aktiv na aktivech

–     podíl úvěrů na aktivech

–     podíl úvěrů na vkladech

–     podíl čisté pozice na mezibankovním trhu na celkových aktivech

Výsledné hodnoty ukazatelů komentujte v kontextu českého bankovního sektoru.


Rychle likvidní aktiva/aktiva:

2016 = 12,81 % (BS 34 %)

2017 = 3,21 % (BS 41 %)

Úvěry/aktiva:

2016 = 44,94 % (BS 50 – 60 %)

2017 = 50,8 %

Úvěry/vklady:

2016 = 58,65 % (BS 78 %)

2017 = 68,17 % (BS 74 %)

Čistá pozice/celková aktiva:

2016 = 23,86 % (BS – 7%)

2017 = 25,83 % (BS -13 %)

Podíl RLA/A podprůměrný, ale nevadí, jde o specifikum stavební spořitelny (nepředpokládáme náhlý
výběr vkladů), úvěrují o něco méně, ale úvěry plně financovány vklady (lépe než v BS), z hlediska
pozice na mezibankovním trhu – čistý věřitel, velký věřitel – je příznivější než v BS, kde BS jako
celek čistý dlužník)



Příklad 3:

Banka má následující strukturu aktiv a pasiv:

Druh

                                  Úvěry

                                       Depozita

Úročené fixní úrokovou sazbou

                                  90

                                       100

Úročené pohyblivou úrokovou sazbou

                                  70

                                       80

Celkem

                                  160

                                       180


a)      Vypočítejte likvidní a úrokový gap a komentujte vypočtené hodnoty.

b)      Banka se rozhodla likvidní gap řešit na mezibankovním trhu – jak? Jak může dosáhnout toho,
aby touto operací zároveň vyřešila i úrokové riziko (tzn. aby úrokový gap byl roven nule)?


a)

likvidní = -20, tj. přebytek zdrojů

úrokový = -10, tj. negativní je růst úrokových sazeb

b)

uložit 20 na mezibankovním trhu, z toho 10 za fixní sazbu a 10 za pohyblivou



Příklad 4:

Banka má v daném časovém pásmu 600 mld. Kč úvěrů úročených pohyblivou sazbou a 400 mld. Kč depozit
úročených pohyblivou sazbou. Jak se změní čistý úrokový výnos banky, když úrokové sazby klesnou o 2
procentní body?


Změna NII = - 4 mld. Kč

Čistý úrokový výnos klesne o 4 mld. Kč



Příklad 5:

Vypočítejte duraci portfolia pasiv, skládá-li se z depozit na viděnou v celkové výši 200 mld. Kč
s durací 1,7 a z depozit termínovaných ve výši 260 ml. Kč s průměrnou dobou splatností 1,8. Dále
vypočítejte, jak se změní tržní hodnota kapitálu banky v důsledku zvýšení úrokové sazby o jeden
procentní bod, je-li tržní hodnota aktiv 500 mld. Kč, tržní hodnota závazků banky 460 mld. Kč,
kapitál banky 40 mld. Kč a durace aktiv je 5,1.


Durace portfolia pasiv = 1,74

ΔV = -14,016 mld. Kč

Tržní hodnota kapitálu klesne o 14,016 mld. Kč