Prezentace předmětu: KVANTITATIVNÍ METODY V EKONOMICKÉ PRAXI Vyučující: Mgr. Radmila Krkošková, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz KVANTITATIVNÍ METODY V EKONOMICKÉ PRAXI 10. PŘEDNÁŠKA . Mgr. Radmila Krkošková, Ph.D. Kvantitativní metody v ekonomické praxi . Témata přednášky: a)diskrétní náhodná veličina (Stejnoměrné rozdělení, Binomické rozdělení, Poissonovo rozdělení), b) spojitá náhodná veličina (Stejnoměrné rozdělení, Exponenciální rozdělení, Normální rozdělení). Struktura přednášky Náhodná veličina Náhodná veličina = soubor všech hodnot znaku + rozdělení pravdě-podobnosti hodnot - některé hodnoty se nabývají častěji než jiné ® mají větší pravděpodobnost výskytu - hodnoty znaku statistických jednotek se „generují“ podle pravděpodobnostního rozdělení Příklady diskrétní náhodné veličiny 1. Jistý hotel má 100 pokojů, celkový počet obsazených pokojů 1. července je náhodná veličina X s možnými hodnotami x = 0,1,2,...,100 2. Počet zákazníků v supermarketu mezi 12 až 18 hod. je náhodná veličina X, která může teoreticky nabývat jakékoliv nezáporné celočíselné hodnoty x ³ 0 Příklady diskrétní náhodné veličiny 3. Rozdíl mezi počtem zákazníků ve dvou supermarketech (Kaufland, Tesco) v jednom dni je náhodná veličina X, jež může teoreticky nabýt jakékoliv celočíselné hodnoty x = ..., -3, ‑2, ‑1, 0, 1, 2, ... 1. Diskrétní model pr-sti rozdělení: Stejnoměrné rozdělení Diskrétní náhodná veličina X nabývá právě k různých hodnot: 1, 2, 3, ..., k se stejnou pravděpodobností P(x) = pro x = 1,2,3,...,k Stejnoměrné rozdělení Střední hodnota: obecný vzorec: Rozptyl: obecný vzorec: Příklad – hod kostkou lStřední hodnota: E(X) = (6+1)/2 = 3,5 l lRozptyl: Var(X) = (62 - 1)/12 = 2,92 2. Model: Binomické rozdělení n pokusů s alternativním rozdělením, celkem x krát úspěch a n-x krát neúspěch, p pravděpodobnost úspěchu Binomické rozdělení pravděpodobnosti: pravděpodobnost, že při n‑krát opakovaném alternativním procesu nastane x krát úspěch a n-x krát neúspěch Charakteristiky binomického rozdělení lStřední hodnota: E(X) = n.p lRozptyl: Var(X) = n.p.(1- p) l lSměrodatná odchylka: s(X) = Příklad • • Je známo, že při epidemii chřipky onemocní každý třetí student, tj. pravděpodobnost onemocnění je 1/3 =0,333 , tj. p = 1/3. Zjistěte pravděpodobnost, že ve studijní skupině s 20 studenty onemocní každý druhý n = 20, p = 1/3, x = 10 Þ P(10| 20;1/3) = = = 20*0,333 = 0,092 (9,2 %) E(X) = 20. 1/3 = 6,67 Var(X) = 20 .1/3.2/3 = 4,44 s(X) = 2,11 Binomické rozdělení – různé parametry • • 3. Model: Poissonovo rozdělení • • Uvažujme jevy, které nastávají v průběhu časového intervalu, například: - požadavky na telefonní spojení přicházející na ústřednu, - zákazníci přicházející do prodejny, -automobily zastavující u benzínového čerpadla. Takové jevy vznikají v tzv. Poissonově procesu !!! Poissonovo rozdělení • • X - náhodná veličina = počet výskytu jevu Poissonova procesu v daném časovém intervalu délky t (např. za 1 minutu, 1 hodinu apod.) + rozdělení pr-sti počtu výskytů (tj. s jakou pr-stí nastane v daném čas. intervalu určitý počet výskytů jevu) Vlastnosti Poissonova procesu • • 3 vlastnosti: 1. Počet výskytu jevu je nezávislý na počtu výskytu tohoto jevu v jiném intervalu 2. Střední hodnota počtu výskytu jevu v daném intervalu je přímo úměrná délce zvoleného intervalu 3. Ve velmi malém časovém intervalu může nastat nejvýše jeden výskyt daného jevu Vlastnosti Poissonova rozdělení • • lPravděpodobnost výskytu x jevů Poissonova procesu X: ll, t - parametry Poissonova rozdělení lx – počet výskytů jevu ll - intenzita Poissonova procesu (střední hodnota výskytů jevů) lt - délka časového intervalu E(X) = l.t Var(X) = l.t s(X) = Poissonovo rozdělení s různými parametry (t = 1) l= 0,5 l = 5 l= 2 Příklad – Poissonovo rozdělení • • Zákazníci přicházejí náhodně do opravny obuvi s průměrnou intenzitou 4 za hodinu. Zjistěte pravděpodobnost, že do opravny přijdou za hodinu právě 2 zákazníci, vypočtěte střední hodnotu, rozptyl a směrodatnou odchylku. Řešení: Střední hodnota E(X) = 4 , rozptyl Var(X) = 4, směrodatná odchylka Diskrétní náhodná veličina - obecně • • Počet různých druhů zboží, které zákazník nakoupí při jedné návštěvě obchodního domu, je náhodná veličina X. Bylo zjištěno, že tato veličina nabývá hodnot: Řešení: Střední hodnota počtu druhů zboží zakoupeného jedním zákazníkem E(X) = 0*0,2+1*0,4+2*0,25+3*0,1+4*0,03 +5*0,01 = 1,37 Diskrétní náhodná veličina - obecně • • Diskrétní náhodná veličina - obecně • • lPravděpodobnostní funkce p(x) nabývá maximální hodnotu 0,4 pro x = 1 : Mod(X) = 1 lMedián: p(X £ 1) = p(X=0) + p(X =1) = 0,2+0,4 = 0,6 ³ 0,5 p(X ³ 1) = p(X=1) + p(X=2) +…+ p(X=5) = 0,4+0,25+0,1+0,03+0,01 = 0,7 ³ 1 - 0,5 = 0,5 Podle definice je medián: Med(X) = 1 lVar (X) = 02.0,2+12.0,4+22.0,25+32.0,1+42.0,03 + 52.0,01 - 1,372 = 3,39 – 1,88 = 1,51 ls(x) = √1,51 = 1,23 Spojité modely – Stejnoměrné rozdělení • • Spojitá náhodná veličina X má stejnoměrné rozdělení: nabývá hodnot z intervalu [a,b] stejnou pravděpodobností Funkce hustoty: pro x Î [a,b], jinak f(x) = 0 Pravděpodobnost: c,dÎ[a,b], Střední hodnota: Rozptyl: Příklad – stejnoměrné rozdělení – čekání na autobus • • Autobusy odjíždějí z určité zastávky během dne pravidelně každých 15 minut. V náhodnou dobu přijdete na zastávku. (a) Jaká je pravděpodobnost, že budete na autobus čekat dobu mezi 5 až 10 minutami? (b) Jaká je pravděpodobnost, že budete čekat alespoň 12 minut? (c) Stanovte střední hodnotu a směrodatnou odchylku doby čekání. Příklad – stejnoměrné rozdělení – čekání na autobus • • X je spojitá náhodná veličina s následující hustotou: • • Příklad – stejnoměrné rozdělení – čekání na autobus (a)S využitím vzorce vypočítáme: P(5 0 je parametr Exponenciální rozdělení - charakteristiky Střední hodnota: E(X) = d Rozptyl: Var(X) = d 2 Směrodatná odchylka: s(X) = d (= E(X) !!!) Pravděpodobnost: • • Exponenciální rozdělení - příklad • • Průměrná doba čekání u přepážky v bance je 5 min. Jaká je pravděpodobnost, že zákazník bude čekat (a) Právě 5 minut, (b) Méně než 5 minut (c) Více než 5 minut (d) Více než 3 minuty a méně než 6 minut? • • Exponenciální rozdělení – řešení příkladu • • Průměrná doba čekání u přepážky v bance je d = 5. (a)Právě 5 minut: P(X = 5) = 0 !!! - spojité rozdělení, (b) (b) Více než 5 minut: P(X ³ 5) = (c) Méně než 5 minut: P(X £ 5) = (d) Více než 3 minuty a méně než 6 minut: P(3£ X £ 6) = • • Závěr přednášky • • •Děkuji Vám za pozornost !!!